iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Otec velvyslance Německa byl u Hitlera, Polsko ho odmítá

Německo už několik měsíců čeká na polský souhlas s vysláním nového velvyslance do Varšavy. Polská vláda na žádost ale zatím nereagovala. Ambasáda ve Varšavě se tak na začátku července ocitla bez šéfa. Podle liberálního listu Gazeta Wyborcza může být důvodem i snaha polské vlády Německo a jejího zástupce ponížit.

Novým německým velvyslancem v Polsku se má stát zkušený diplomat Arndt Freytag von Loringhoven, který stál v letech 2014 až 2016 v čele německé ambasády v Praze. Před tím zastával 64letý diplomat mimo jiné funkci zástupce ředitele Spolkové zpravodajské služby. Z Prahy odešel do Bruselu, kde dosud působil jako náměstek generálního tajemníka NATO.

Německý velvyslanec se zkušenostmi z tajných služeb

Jako kámen úrazu se alespoň podle konzervativních polských médií jeví otec navrženého německého velvyslance. Bernd Freytag von Loringhoven působil za druhé světové války jako adjutant u generálního štábu. V letech 1944 až 1945 pracoval v bunkru nacistického vůdce Adolfa Hitlera v Berlíně. Po válce mu nebyl prokázán žádný podíl na válečných zločinech a do 70. let minulého století sloužil jako důstojník bundeswehru.

List Süddeutsche Zeitung připomíná, že se polská konzervativní média ale nezmiňují o dalším příbuzném někdejšího velvyslance v Praze. Wessel Freytag von Loringhoven obstaral v roce 1944 výbušninu použitou při neúspěšném atentátu na Hitlera.

Podle serveru MDR poslalo Německo žádost o souhlas s vysláním nového velvyslance do Varšavy už na konci května. Ani na konci června, kdy funkci opustil dosavadní ambasador Rolf Nikel, ale nemělo odpověď. Nejvýše postaveného diplomata tak Německo, které nyní předsedá Radě EU, nemá ve Varšavě už téměř dva měsíce.

Bojí se Varšava Německa? Osud polské pevnosti Trump je nejistý

Podle stanice MDR se ani polské ani německé ministerstvo zahraničí nechce k situaci podrobně vyjadřovat. Německá diplomacie uvedla pouze to, že s polskou stranou jedná.

Kritiku si vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) vysloužila za otálení s vydáním agrémentu od bývalého náměstka polského ministra zahraničí a nynějšího opozičního poslance Pawla Kowala. Podle něj vláda zatěžuje vztahy s nejdůležitějším politickým a hospodářským partnerem Polska.

Čekání v předsíni

„V diplomacii existuje tato nechutná metoda: nechat někoho dlouho čekat v předsíni, abychom ho ponížili,“ uvedl v komentáři zástupce šéfredaktora liberálního listu Gazeta Wyborcza a bývalý zpravodaj v Německu Bartosz Wieliński.
Podle něj může čekání na souhlas z Varšavy souviset i s „mediální válkou“, kterou PiS vede s německým tiskem a polskými médii vlastněnými německým koncernem Ringier Axel Springer. Na údajné útoky z jejich strany si před nedávnými volbami stěžoval i prezident Adrzej Duda.

ČÍNA VAROVALA USA STŘELOU?

Čína vypálila „zabijáka letadlových lodí", obviňuje USA z vměšování: Čínu rozčílil údajný přelet amerického výzvědného letounu nad zakázanou zónou. V reakci vypustila dvě rakety, přezdívané „zabijáci letadlových lodí“. Tvrdí to zdroj blízký čínské armádě. Americké ministerstvo obrany hovoří o čtyřech vypálených střelách, přesný typ raket zkoumá.

Jednu ze střel, DF-26B, vypustila čínská armáda z severovýchodní provincie Čching-chaj, zatímco druhou, DF-21D, z východní provincie Če-ťiang. Obě dopadly na území mezi jižní čínskou ostrovní provincií Chaj-nan a Paracelskými ostrovy, které se nachází v sporném Jihočínském moři.

„Toto je čínská odpověď na potenciální rizika, které může způsobit stále častější pronikání amerických válečných letadel a lodí do Jihočínského moře,“ píše server South China Morning Post s odvoláním na čínský zdroj.

DF-26 B má dolet 4 000 kilometrů, DF-21D 1 800 kilometrů. Čína na rozdíl od USA a Ruska nebyla signatářem Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, která zakazovala používání raket s doletem od 500 až 5 500 kilometrů. Dohoda minulý rok zanikla poté, co od ní USA odstoupily. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jako jeden z důvodů zániku smlouvy uváděla právě Čínu.

Čínská statní média vyzdvihují DF-21D jako první světovou protilodní balistickou střelu a „zabijáka letadlových lodí“. Přesné schopnosti střely jsou ale neznámé. Podle serveru The Diplomat může Čína cíleně přehánět ničivé kapacity rakety, aby vzbudila v americké armádě obavy.

Americké ministerstvo obrany sdělilo agentuře Reuters, že Čína vypálila čtyři balistické rakety středního doletu do Jihočínského moře mezi Chaj-nan a Paracelské ostrovy. Američané nyní analyzují typ vypálených raket.

Napjaté vztahy

Vypálení střel přichází krátce poté, co Čína obvinila Spojené státy z nedovoleného vyslání průzkumného letadlo nad zakázanou oblastí v Pochajském zálivu, kde cvičila čínská armáda. „Byla to čirá provokace,“ oznámilo čínské ministerstvo obrany. Přítomnost amerického letounu prý mohla způsobit nedorozumění a celá věc mohla skončit „neočekávanou nehodou“.

Není jasné, kde přesně se incident stal. Čínská armáda aktuálně uskutečňuje dlouho plánované manévry, které se zároveň odehrávají v čtyřech mořských oblastech - Jihočínském moři, Východočínském moři, Žlutém moři a Pochajském zálivu.

Podle analytiků je takové masivní cvičení vzácné a má nepochybně za úkol poslat Spojeným státům vzkaz, aby se neangažovaly ve sporných vodách Jihočínského moře a v okolí Tchaj-wanu, na něž si Čína dělá nárok.
Pacifik přestává být americkým hřištěm, největší námořnictvo už má Čína

Spojené státy ve středu zavedly sankce dvaceti čínským státním firmám, které se údajně podílí na „militarizaci“ ostrovů v Jihočínském moři. Zároveň oznámily zrušení amerických víz těm Číňanům, kteří se podílejí na „vysušování ve velkém rozsahu, k výstavbě nebo militarizaci“ na umělých ostrovech, které Čína buduje v Jihočínském moři. Restrikce se rovněž týkají jednotlivců, kteří se podílí na „nátlaku“ Pekingu vůči „lidem z jihovýchodní Asie ve snaze blokovat jejich přístup k příbřežním zdrojům“.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťchiang odsoudil americký postup jako „logiku krutovládce“,vměšování se do čínských vnitřních záležitostí a porušení mezinárodního práva. Výstavba prováděná Čínou „na jejím vlastním území se děje v rámci čínské suverenity a s militarizací nemá nic společného,“ dodal mluvčí.

Spory o Jihočínské moře stupňují napětí mezi USA a Čínou, ke kterému přispívá i koronavirová krize a obchodní spory. Podle agentury Reuters sankce proti čínským firmám kopírují kroky Washingtonu učiněné s cílem omezit vliv čínské společnosti Huawei Technologies. Sankční režim proti technologickému gigantovi USA minulý týden znovu zpřísnily.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/jihocinske-more-cina-usa-balisticka-sNavalnému možná dali novičok, míní Der Spiegel. Moskva otravu nepřipouští

Jedem, který způsobil otravu předáka ruské opozice Alexeje Navalného, mohl být novičok. Ve středu to napsal německý magazín Der Spiegel, který na případu spolupracoval s investigativním webem Bellingcat. Ruské ministerstvo vnitra pak oznámilo, že zahájilo prověřování v souvislosti s hospitalizací Navalného. Podezření, že byl otráven, Moskva nepřipouští.

Čtvrteční kolaps Navalného v letadle z Tomsku připomíná podle německého týdeníku svým průběhem otravu bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva, který byl podle bulharské prokuratury v dubnu 2015 otráven „neidentifikovanou organofosforovou látkou“.

U Navalného se našly stopy po otravě. Konkrétní látka není známa

Prokuratura tehdy uvedla, že Bulharsko v témže roce třikrát navštívil Rus jménem Sergej Fedotov, a to v i době, kdy byl otráven Gebrev. Ruský portál Fontanka označil Fedotova za agenta ruské vojenské tajné služby GRU a za osobu podezřelou i v případu otravy bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v anglickém Salisbury.

Ten byl podle britských vyšetřovatelů v roce 2018 otráven nervově paralytickou látkou novičok, za pachatele byli označeni agenti GRU. Bulharský zbrojař po incidentu v Salisbury uvedl, že se domnívá, že látka použitá proti němu byla podobná novičoku. Gebrev i Skripal otravu přežili, byť s vážnými zdravotními problémy.

Navalnyj, který byl z Ruska převezen na léčení do Německa, se už téměř týden nachází v kómatu. Lékaři berlínské kliniky Charité oznámili, že stopy v jeho organismu naznačují možnost otravy. Konkrétní látka, která intoxikaci způsobila, zatím ale známa není.

Nálezy údajně nasvědčují intoxikaci látkou brzdící účinek cholinesterázy, což je enzym, který je klíčový při přenosu nervových impulzů v organismu. Mezi inhibitory cholinesterázy patří sarin a jiné nervové látky, včetně novičoku. Ruští lékaři vyloučili otravu s tím, že v krvi ani v moči nenašli stopy žádných toxinů.

Podle německého týdeníku navázali němečtí lékaři v případu Navalnyj kontakt se svými bulharskými kolegy, kteří vyšetřovali otravu Gebreva. Považují totiž za možné, že otravu v obou případech způsobila stejná látka.
Západ tlačí na Moskvu, ta začala vlastní šetření

Západní politici kvůli podezřením tlačí na Moskvu, aby okolnosti incidentu vyšetřila. Německý ministr zahraničí Heiko Maas například ve čtvrtek Rusko vyzval, aby spolupracovalo na vyšetřování otravy Navalného.
Prohlásil to před začátkem dvoudenního neformálního zasedání ministrů zahraničních věcí zemí Evropské unie. „Očekáváme, že se Rusko připojí ke snaze objasnit to, co se stalo. V tuto chvíli to ale nevypadá, že by tak činilo,“ řekl Mass televizi ZDF.

„My unijní ministři zahraničí o tom dnes budeme debatovat, protože pro Moskvu by bylo nejlepší připojit se k vyšetřování, jinak otázka zůstane otevřená a EU bude muset jednat o tom, jak dále postupovat,“ dodal.

O případu Navalného ve středu krátce hovořili i unijní ministři obrany, kteří v Berlíně uspořádali rovněž neformální setkání. Zúčastnil se ho také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který požaduje transparentní vyšetřování okolností zdravotního kolapsu ruského opozičníka.

Ruské ministerstvo vnitra pak ve čtvrtek podle agentury TASS oznámilo, že se případem Navalného zabývá. Vyšetřovatelé Sibiřského federálního okruhu provádějí na pokyn prokuratury předběžné prověřování v souvislosti s hospitalizací Navalného z 20. srpna.

Podle sdělení ruských úřadů bylo zabaveno více než sto předmětů, které mohou mít důkazní hodnotu. Byly také analyzovány videozáznamy z bezpečnostních kamer.

„Probíhá více než dvacet různých kriminalistických expertiz (forenzní, biologická, fyzikální a chemická). V tuto chvíli nebyly nalezeny žádné látky se silným účinkem ani narkotika,“ citoval TASS z poskytnuté informace.
Ruská generální prokuratura také ve čtvrtek požádala berlínskou kliniku Charité o důkazy potvrzující její předběžnou diagnózu. Ruská strana totiž nemá žádné údaje svědčící o tom, že by se Navalnyj stal obětí zločinu.

„Požádali jsme německou stranu, poprosili, aby poskytli ruské straně vysvětlení, informace a důkazy ohledně předběžné diagnozy, jak ji určili, jakož i dokumenty týkající se zdravotních údajů a práce německých specialistů během přepravy ruského občana do Německa i během jeho hospitalizace na klinice Charité,“ řekl agentuře TASS mluvčí prokuratury Andrej Ivanov. Dodal, že Rusko je připraveno poskytnout své údaje.

SOUDCI V NĚMECKU ZRUŠILI ZÁKON O ZAHALOVANÍ ŽEN

Zákaz zahalování ve škole je diskriminační. Německý soud se zastal učitelky: Německý nejvyšší pracovní soud v Erfurtu ve čtvrtek rozhodl, že berlínský zákon, který mimo jiné zakazuje učitelkám nosit šátky při vyučování, odporuje ústavě a je diskriminační. Soud se tak postavil za muslimskou učitelku, která napadla takzvaný zákon o neutralitě.

Už pracovní soud nižší instance v Berlíně v listopadu 2018 dal za pravdu učitelce, podle které zákon zakazující předstoupit před žáky s šátkem na hlavě porušuje její právo na svobodu vyznání.

Do práce bez muslimského šátku. Zaměstnavatelé v EU je mohou zakázat

Soud tehdy rovněž učitelce přiznal odškodné ve výši 5 159 eur (zhruba 135 600 korun) za to, že ji škola kvůli šátku odmítla zaměstnat.Berlín, který je kromě hlavního města také jednou z šestnácti spolkových zemí Německa, se proti verdiktu z roku 2018 odvolal a ve čtvrtek znovu neuspěl.

Berlín má takzvaný zákon o neutralitě, podle kterého by policisté, učitelé a zaměstnanci justice neměli nosit v práci výrazné náboženské symboly. Podle erfurtského soudu byla žena diskriminována kvůli svému náboženskému vyznání. Dosavadní zákon podle soudců porušuje svobodu vyznání učitelů.

70 % ČISTÉ MZDY DOSTANOU LIDÉ KVŮLI EPIDEMII

Návrh zákona: Lidem v kurzarbeitu by stát platil 70 pct čisté mzdy: Pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Člověk by ale musel v týdnu odpracovat aspoň dvě pětiny pracovní doby, tedy třeba dva z pěti dnů. Peníze od státu by se započítávaly na důchod. Vyplývá to z návrhu novely o zaměstnanosti s novými pravidly kurzarbeitu, kterou připravilo ministerstvo práce. Na svém webu ji zveřejnila vláda.

Podle plánu by se nový kurzarbeit měl zavést od listopadu. Měl by při potížích bránit propouštění. Navázal by na vládní program Antivirus s příspěvky na mzdy pro zaměstnavatele, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii a koronavirová krize.

Podle návrhu by vláda mohla kurzarbeit zavést, pokud by ve třech měsících po sobě meziročně přibylo nezaměstnaných o víc než 15 procent a bylo by jich minimálně 400.000. Kabinet by k nové podpoře v částečné zaměstnanosti mohl přistoupit i při pandemii, kyberútoku, přírodní pohromě či v jiné mimořádné situaci, která by ohrozila ekonomiku. V nařízení by stanovil, po jakou dobu či v jakém odvětví a regionu se bude příspěvek poskytovat.

„Zaměstnavatel nebude za hodiny ´nepráce´ vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy tak, jako za standardní situace v případě vzniku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Podporu v době částečné zaměstnanosti bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím zaměstnavatele,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech pro vládu. Podle autorů návrhu kurzarbeit firmám poskytne prostor pro řešení potíží a k návratu lidí k plné práci.

Po vydání nařízení budou moci firmy začít o podporu žádat. Žádost by mohly podávat do dvou let, nebo do konce lhůty uvedené v nařízení. Stát peníze poskytne zaměstnancům, kteří jsou v podniku aspoň tři měsíce. Podporu získají, pokud pro ně není práce pětinu až tři pětiny pracovní doby, tedy z pěti dnů den až tři dny. Musí odpracovat ale aspoň dva dny. Příspěvek nebude pro lidi s kontem pracovní doby, na nemocenské, mateřské, otcovské či na ošetřovném.

První tři měsíce by pracovníci mohli za hodinu bez práce od státu pobírat 70 procent svého průměrného čistého hodinového výdělku. Dalšího čtvrt roku by to bylo 65 procent a ve zbytku času 60 procent. Pokud by se zaměstnanci vzdělávali či se zapojili do jiných činností, které by doporučil úřad práce, mohli by mít 80 procent čistého. Maximální výše podpory by činila 1,5násobek celostátní průměrné mzdy za tři čtvrtletí předchozího roku před kurzarbeitem. Letos by tato hranice byla na 50.135 korunách.

Příspěvek v částečné zaměstnanosti zákony už upravují. Firma za neodpracovanou dobu teď pracovníkům platí minimálně 60 procent výdělku. Pokud pro ně nemá práci aspoň den v týdnu a platí jim aspoň 70 procent výdělku, může dostat od státu příspěvek nejvýš 0,125násobek průměrné mzdy, tedy 4179 korun. Podpora se vyplácí nejdéle šest měsíců, vláda může stanovit delší dobu.

„Hlavní bariérou pro využívání tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti byla výše příspěvku, která nemotivuje zaměstnavatele ponechat si zaměstnance,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj překážku představuje i to, že s žádostí každé firmy musí souhlasit vláda.

Podle návrhu by podnik přehled pracovníků a odměn na kurzarbeitu měl dodat úřadu práce do pátého dne po skončení měsíce. Do deseti dnů od doručení podkladů by mu stát peníze poskytl. Zaměstnavatel by je pracovníkům vyplatil do pěti dnů. Lidé na kurzarbeitu by tak měli mít příspěvek na účtu obvykle s výplatou, nejpozději do dvacátého dne v měsíci.
Podpora v částečné zaměstnanosti by se zahrnovala do částky na důchod. Promítla by se i do odvodů na zdravotní pojištění. Pokud by mělo být placené pojistné nižší, musela by firma a zaměstnanec rozdíl doplatit.

Kdyby podle propočtů ministerstva práce skončilo na kurzarbeitu na 150.000 lidí, stálo by to měsíčně maximálně 1,58 miliardy korun. Kdyby to byla desetina, výdaje by činily nejvýš 158 milionů korun.

Autoři poznamenali, že návrh je kompromis z jednání s odboráři a zaměstnavateli. Připomínky k novele mohou ministerstva, kraje, další úřady, odbory a zaměstnavatelé podat do příští středy. Aby norma začala platit, musí ji schválit vláda i Parlament a podepsat prezident.

NSZ ZRUŠILO OBVINĚNÍ ŘEDITELE BALÁKA Z LÁN

Nejvyšší státní zastupitelství zrušilo obvinění ředitele Lesní správy Lány: Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zrušilo obvinění ředitele Lesní správy Lány (LSL) Miloše Baláka a dalších dvou mužů, které policie pod dozorem a se souhlasem Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) obvinila z toho, že se dopustili zpronevěry při využití kamene z lánské obory. Podle rozhodnutí NSZ ze 17. srpna se totiž tohoto trestného činu nemohli dopustit a situace ani neumožňuje obvinění z jiného trestného činu.

Informaci o rozhodnutí NSZ bez bližších podrobností zveřejnila jako první Česká televize.

Policie pod dozorem a se souhlasem VSZ v Praze v březnu obvinila ředitele LSL Baláka, technika firmy Energie – Stavební a báňská a.s. Libora Tkadlece a zástupce firmy Piratex Trading s.r.o. Michala Krejčíka z trestných činů zpronevěry (poslední dva ve formě účastenství). Toho se podle názoru orgánů činných měli dopustit využitím kamene z prací a z lomu v Lánské oboře pro účely realizace zakázky, které firmám LSL zadala. V souvislosti s touto zakázkou byla již podána obžaloba v jiné trestní věci, kterou bude projednávat kladenský okresní soud.

Policie pod dozorem VSZ v Praze v obvinění uvedla, že těžba kamene neměla náležitá povolení a ředitel Balák měl část kamene firmám prodat pod cenou, přičemž naopak za vytěžení a zpracování většího množství zaplatit. V obvinění se operuje s údaji, že zpracováno bylo „nejméně“ 41 tisíc tun kamene celkem, z toho z historického lomu mělo pocházet „nejméně“ 32 tisíc tun. Ředitel Balák měl schválit prodej celkem 18 tisíc tun kamene v hodnotě podle policie 2, 25 mil. Kč za cenu 900 tisíc Kč, čímž měla vzniknout státu škoda 1,35 mil. Kč.

Ředitel Balák se hájil tím, že veškeré práce povolení měly, cena prodávaného kamene byla osvědčena znalcem a celkové využití kamene v rámci prací v oboře bylo pro LSL ekonomicky výhodné, neboť se tak dělo z vlastních zdrojů a bez nutnosti dopravy, kámen byl využit i na jinou sanaci cest. Obvinění jako nesmyslné odmítli i Libor Tkadlec a Michal Krejčík.

Protože s obviněním udělil předchozí souhlas státní zástupce VSZ v Praze, o stížnostech proti němu rozhodovalo NSZ. A to dospělo k závěru, že „nesplňuje zákonem stanovené náležitosti“ a „přinejmenším k Liboru Tkadlecovi a Michalu Krejčíkovi pak nelze napadené usnesení považovat za dostatečně věcně odůvodněné“.

NSZ především nesouhlasí s tím, že by se ředitel Balák dopustil trestného činu zpronevěry, neboť naplnění jeho objektivní stránky předpokládá, že pachatel s věcí mu svěřenou naloží v rozporu s účelem. LSL však s byla oprávněna s kamenem nakládat a ředitel Balák jej mohl i prodat. Navíc výnos z prodeje zůstal v dispozici LSL, čímž nebyl naplněn základní znak trestného činu zpronevěry.

Státní zástupce NSZ se zabýval i tím, zda popis skutku v obvinění by mohl případně naplňovat znaky trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. „Dospěl přitom k závěru, že ani ve vztahu k těmto trestným činům není možné popis skutku považovat za dostatečný tak, aby vyhovoval nárokům stanoveným ustálenou soudní judikaturou. Po objektivní stránce je totiž jen nepřímo, velmi vágně a nekonkrétně uvedeno, kterou konkrétní zákonnou či smluvní povinnost měl obviněný Ing. Miloš Balák při svém jednání porušit“, uvádí se v rozhodnutí NSZ ze 17. srpna. A co je zásadní, podle NSZ „zcela absentuje popis skutkových okolností“, které jsou nutné k závěru, že by mohly být naplněny znaky tohoto trestného činu, a to jak pro úmyslné, tak pro případné nedbalostní jednání.

Z logiky věci se pak rozhodnutí NSZ vztahuje i na ostatní dva obviněné. V případě Tkadlece navíc státní zástupce NSZ konstatoval, že i kdyby cena kameniva byla nevýhodná pro LSL, nelze z toho vyvozovat jeho trestnou činnost. „V každém normálním obchodním vztahu se smluvní strany snaží získat maximální ekonomický prospěch, takové jednání je ostatně typické a nezbytné pro úspěšné podnikání. Jen stěží si lze představit, že by bylo možné účastníka obchodní smlouvy či jaho zástupce trestně postihovat za snahu získat v daném obchodním vztahu legálním způsobem maximální finanční profit, byť i na úkor druhého účastníka,“ konstatuje se mj. v rozhodnutí státního zástupce NSZ.

NSZ také zrušilo ve stejný den rozhodnutí VSZ v Praze, kterým byl LSL ustanoven opatrovník, advokát Vojtěch Veverka. Pro takové opaření totiž státní zástupce NSZ neshledal dostatečné důvody. Petr Dimun, ceskajustice.cz

KURZY PRO CIZINCE

Cizinci budou muset absolvovat integrační kurz o tradicích nebo domácím násilí: Povinný čtyřhodinový integračně-adaptační kurz budou muset v centrech pro podporu integrace absolvovat někteří cizinci žijící na území ČR. Obsahovat bude informace od bydlení přes řešení záležitostí až po tradice, kulturu, domácí násilí a rovnost pohlaví. Vnitro bude stát tlumočení do devíti jazyků a náklady na lektory osm milionů korun, další milion zaplatí za platební a rezervační systém.

Cizinci si však kurzy zaplatí sami, což pro státní rozpočet znamená příjem 35 milionů korun. Ročně se totiž dle vnitra účastní asi 25 tisíc cizinců. Účelem je podle resortu zamezit pádu do sociální izolace i bezpečnostnímu riziku včetně terorismu.

Vyplývá to z návrhu vyhlášky ministerstva vnitra o provádění adaptačně-integračních kurzů, která realizuje zákon o pobytu cizinců. Materiál je v připomínkovém řízení, v plném znění je k dispozici zde. Vyhláška má být účinná od 1. Ledna 2021.

Kterých cizinců se to týká?

Podle zákona o pobytu cizinců budou muset někteří z nich absolvovat adaptačně integrační kurz, bez vyhlášky by však nebyly jasné jeho parametry, obsah ani způsoby platby či certifikace lektorů zkouškou u ministerstva vnitra. Podle návrhu se kurzů musí účastnit cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.
Nemusí se naopak zúčastnit ti, kterým bylo vydáno dlouhodobé povolení za účelem studia, investování, ochrany na území, jsou držiteli karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo jim bylo povolení vydáno ministerstvem zahraničí.

Koho se povinnost absolvovat adaptačně-integrační kurz týká, je obsahem§ 155b zákona 176/2019. Vnitro vyhlášku přijmout musí, jinak by zákon zůstal nenaplněn a došlo by k právní nejistotě, upozorňuje se v důvodové zprávě.
Obsah: Evropské a české hodnoty

Podle důvodové zprávy k navrhované vyhlášce je cílem povinnosti absolvovat čtyřhodinový kurz prevence proti radikalizmu, terorizmu a sociálnímu napětí. „Aktuální bezpečnostní situace a uvědomění si zásadní důležitosti integrace pro prevenci radikalizace, extremismu i sociálního napětí nicméně otázku legislativního ukotvení dalších prvků urychlilo,“ uvádí se v důvodové zprávě. Povinnost některých cizinců absolvovat kurz češtiny byla zakotvena už dříve. Nyní se cizinci mají dozvědět informace o systému a životě v ČR.

A co bude obsahem čtyřhodinového kurzu? „Obsahem kurzu jsou s různou intenzitou zejména základní informace o České republice, základní aspekty fungování společnosti; práva a povinnosti cizinců, systém školství v ČR; nostrifikace; zkoušky z češtiny, zaměstnání cizinců, podnikání, zdravotnictví; zdravotní pojištěním, bydlení; změna bydliště, prevence negativních jevů, praktické aspekty soužití a komunikace ve společnosti; řešení každodenních záležitostí, interkulturní kompetence (navazuje na film „Vítejte v ČR“), hodnoty společnosti v ČR a EU, lidská práva, kultura a tradice, svátky a oslavy, rovnost žen a mužů, prevence domácího násilí,“ stojí v důvodové zprávě, podle které cizinci shlédnou jmenovaný film.

Více než čtyři hodiny nemá efektivně význam

Kurzy budou určeny maximálně třiceti účastníkům a podle vyhlášky „mohou být tlumočeny do devíti jazyků“. Podle důvodové zprávy byly jazyky vybrány na základě praxe. Vyhláška konkrétně uvádí toto: „(2) Kurz může být tlumočen do jazyka a) anglického, b) arabského, c) francouzského, d) mongolského, e) ruského, f) srbského,g) španělského, h) ukrajinského, nebo i) vietnamského.“

Kurz bude trvat čtyři hodiny, což rovněž vyplynulo ze stávajících zkušeností s podobnými akcemi. Déle totiž cizinci neudrží pozornost: „Na základě zkušeností s organizací obdobných kurzů, které probíhaly od roku 2012 na dobrovolné bázi, byl stanoven 4 hodinový časový rozsah adaptačně-integračních kurzů, což zajišťuje větší flexibilitu a efektivní časový rámec pro udržení pozornosti a předání informací. Zároveň časový rozsah adaptačně-integračních kurzů byl upraven vzhledem k předpokládanému množství účastníků (cca 25 tisíc účastníků ročně),“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

Nejprve složí na vnitru zkoušku lektoři

Pro vedení takového kurzu budou muset ovšem jejich lektoři získat nejprve oprávnění od ministerstva vnitra, jak stanovuje nová vyhláška: „Toto ustanovení upravuje detailně teoretickou i praktickou část zkoušky pro lektora adaptačně–integračních kurzů. U teoretické části bude součástí i písemný test skládající se z uzavřených testových otázek. Praktická část zahrnuje ústní zkoušku před komisí, která prověří didaktické a prezentační dovednosti účastníka zkoušky,“ uvádí se v důvodové zprávě.

„Ministerstvo vnitra pracuje v rámci přípravy spuštění adaptačně-integračních kurzů s kvalifikovaným odhadem, že se těchto kurzů v roce 2021 zúčastní 25 tisíc cizinců. Pokud by se tento předpoklad naplnil, pohybovaly by se příjmy státního rozpočtu v intervalu od 20 do 35 mil. Kč, spíše však v horní polovině tohoto intervalu (např. 35 mil. Kč, pokud se 90 % účastníků zúčastní kurzu určeného pro veřejnost s cenou 1 500 Kč a pouze 10 % kurzu neurčeného pro veřejnost s cenou 800 Kč),“ uvádí čísla vnitro. Cizinci si totiž kurz za 1 500 respektive 800 Kč zaplatí sami.

Podle důvodové zprávy „náklady na průběžné fungování (organizace, aktualizace metodiky a 9 jazykových verzí, školení a certifikace lektorů a tlumočníků, web) se odhadují na cca 8 mil. Kč ročně“. „Náklady nese Ministerstvo vnitra. Dalším nákladem je vytvoření platebního a rezervačního systému pro adaptačně-integrační kurzy za cca 1,6 mil. Kč. Náklady nese Ministerstvo vnitra,“ stojí v důvodové zprávě. Irena Válová, ceskajustice.cz

BABIŠOVO HNÍZDO SE STÁLE ŠETŘÍ

Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se protáhne do podzimu, kriminalisté požádali o pomoc v zahraničí: Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, ve které čelí premiér Andrej Babiš (ANO) obvinění z dotačního podvodu, se opět protáhne. Kriminalisté totiž požádali o právní pomoc v zahraničí. Dosud měli detektivové čas na uzavření případu do konce srpna, lhůta se jim prodlužovala už dřív. Informují o tom SeznamZpravy.cz a iROZHLAS.cz.

„Úkony budou prodlouženy zcela jistě, neboť jsou vyžádány právní pomoci v zahraničí, které dosud nebyly provedeny,“ uvedlo pro iROZHLAS.cz Městské státní zastupitelství v Praze. „Jejich doručení tak nejsme schopni odhadnout přesně. Předpokládáme, že k tomu dojde během podzimu. Bez nich nelze věc ze strany policie ani naší skončit,“ doplnilo. O jaké úkony jde, pražští žalobci neupřesnili.

Server SeznamZpravy napsal, že v září mají vyšetřovatelé v plánu v zahraničí výslech svědků. Současně má podle serveru vzniknout analýza vztahů koncernu Agrofert, který premiér kvůli zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů.

Analýza má zjistit, zda v době získání evropské dotace na výstavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo byl ve skupině Agrofert nějaký jiný podnik, který takzvaně působil na stejném trhu, napsal server SeznamZpravy. Může jít o hotel, středisko pro pořádání kongresů nebo třeba ubytovací zařízení. Server už dřív uvedl, že stejné služby jako komplex Čapí hnízdo poskytoval v době přidělení dotace například Agrofertem vlastněný Penzion Lovochemie v Krkonoších, koncern ho ale sám neprovozuje.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch před rokem zastavil v kauze Čapí hnízdo stíhání všech obviněných včetně Babiše a jeho rodiny. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman po přezkumu obnovil loni v prosinci stíhání Babiše a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové, podle něj bylo řízení zastaveno nezákonně a předčasně. Zároveň potvrdil, že stíhání Babišových blízkých bylo definitivně zastaveno. Při zdůvodnění svého verdiktu Zeman uvedl, že je nutné důkladněji vyhodnotit evropskou legislativu a navazující judikaturu, stejně jako otázku zavinění Babiše a Mayerové, která žádost o dotaci pro Farmu Čapí hnízdo podepsala.

Společnost Farma Čapí hnízdo původně patřila holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se přeměnila na společnost s akciemi na majitele a později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na niž by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se firma pod Agrofert vrátila. Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej vložil do svěřenských fondů.

JAKÁ JE ARMÁDA BĚLORUSKA?

Běloruská armáda: početné speciální síly a vojáci, kteří by s Rusy nebojovali: Běloruská armáda je v plné bojové pohotovosti. Podle prezidenta Lukašenka mají vojáci bedlivě střežit západní hranice „před vpádem armády NATO“ a „zabránit revoluci chystané cizími mocnostmi“. O jakou sílu se dosavadní hlava státu, proti níž kvůli falšování volebních výsledků v ulicích protestují statisíce lidí a která proti nim neváhá ozbrojence nasadit, může opřít?

Bělorusko udržuje vzhledem ke skromným finančním možnostem relativně početnou armádu. S ročním rozpočtem zhruba 780 milionů dolarů (tedy v přepočtu něco přes 17 miliard korun) v zemi s necelými deseti miliony obyvatel slouží v ozbrojených silách zhruba 50 tisíc lidí včetně civilních zaměstnanců.

Většinu vojáků sice tvoří branci povinně sloužící po dobu 12 až 18 měsíců, podle dosaženého vzdělání, ale zhruba třetinu armády už čítají profesionálové. V záloze pak evidují běloruské úřady až 300 tisíc lidí.

Od minulého týdne jsou běloruské vojenské jednotky na západních hranicích s Polskem a pobaltskými republikami na příkaz prezidenta Alexandra Lukašenka jako vrchního velitele v plné bojové pohotovosti. Stíhací i bitevní letouny, tanky, obrněnce, úderná výsadková brigáda i protivzdušná obrana. Další armádní jednotky pak mají příkaz „chránit ve městech národní památky“ a vypořádat se tam s případnými nepokoji během pokračujících masivních protestů proti Lukašenkovi.

V jaké kondici běloruská armáda je? Po velkých vojenských reformách a razantním snížení počtu vojáků dokázalo podle expertů Bělorusko přetvořit své ozbrojené síly v docela účinnou sílu. „Obecně lze říci, že je v mnohonásobně lepším stavu než například ta ukrajinská,“ uvedl vojenský analytik a publicista Lukáš Visingr.
Běloruská armáda: Celkem: 48 000. V záloze: 289 000

Na rozdíl od Ukrajiny podle něj nejsou běloruské počty vojáků, tanků, letounů či raketometů jen čísly na papíře a víceméně odpovídají realitě. „Nebude to jako na Ukrajině, kde když mobilizovali, tak se přihlásilo jen deset procent lidí,“ upozornil Visingr.

A diametrálně odlišné jsou právě v tomto záměrně vybraném srovnání s Ukrajinou i další atributy. Od morálky, přes výzbroj až po výrazně vřelejší postoj k Rusku (etničtí Rusové tvoří v Bělorusku přes 11 procent populace). Ukrajinský scénář po ruské anexi Krymu v roce 2014 a akcích na východě Ukrajiny se takřka jistě opakovat nebude.
„Bělorusové proti Rusům bojovat nebudou! Porovnávat situaci s Ukrajinou je v tomto ohledu absurdní,“ konstatoval Visingr. Běloruské ozbrojené síly k těm ruským prakticky vzhlížejí. Společně cvičí proti „nepříteli ze Západu“ a platí za nejbližší spojence.

Moskva navíc již řadu let usiluje o možnost trvale v Bělorusku rozmístit větší počet svých vojáků a vybudovat leteckou základnu. Vytvořit si zajištěnou nárazníkovou zónu či ještě lépe – svazový stát.

Aktuální situace, kdy „neposlušný“ Lukašenko donedávna praktikující politiku všech směrů kvůli podezření z falšováním voleb a zásahy proti demonstrantům ztratil šance na sblížení se Západem, Moskvě přinejmenším vyhovuje. „Zbývá mu jen opětovný příklon k Rusku, což uvítá i běloruská armáda,“ podotkl Visingr.

Pokud podle něj Moskva v Bělorusku nějakým způsobem zasáhne, tak „nebudou ruští vojáci na náměstích a v ulicích měst tlouct demonstranty“. Půjde spíše o rozmístění u západních hranic s odůvodněním, že jde o nějaké mimořádné cvičení na podporu bezpečnosti a spolupráce. „Pošlou nějaké frontové jednotky, které se rozmístí na hranici s Polskem a Litvou a budou tam trošku dělat bububu. V ulicích si to Bělorusové vyřídí sami,“ dodal Visingr.

Modernizovaná technika ze sovětských časů

Hlavní a nejpočetnější část běloruské armády tvoří pozemní síly – přes 16 tisíc vojáků. Páteř běloruských pozemních sil je tvořena čtyřmi mechanizovanými brigádami, dělostřeleckou brigádou, dvěma pluky raketometů, dvěma ženijními pluky a jedním plukem chemické a radiační ochrany.

Ve výzbroji mají zhruba 500 tanků, z toho přes 60 výkonných T-80B a minimálně 24 komplexně modernizovaných T-72B3M. Pro přepravu a podporu pěchoty pak pásová bojová vozidla BMP-1 a BMP-2, v menším počtu i transportéry MT-LB a výsadková bojová vozidla BMD-1.

Protivzdušnou obranu pozemních jednotek zajišťuje celkově až 350 systémů raket země-vzduch, jež zahrnují typy S-300V, Buk, Tor-M2, Osa a Strela-10. Dělostřelectvo je vyzbrojeno samohybnými a taženými houfnicemi Giacint-B, Msta-B, Gvozdika, Akacija, Giacint-S a Msta-S ale také samohybnými mobilními raketomety. Těch má papírově běloruská armáda až 230 včetně BM-21 Grad ráže 122mm, Uragan ráže 220mm a Smerč ráže 300mm.

Žádnou armádu u hranic neshromažďujeme, vzkázal Bělorusům šéf NATO

Výčet sice ukazuje, že v běloruské armádě pořád převažuje technika ze sovětských časů, ale výrazně přibývá modernizovaných věcí, které si zvládnou z velké části Bělorusové modernizovat sami.„A v řadě věcí dokážou konkurovat na světovém trhu. Třeba co se týká modernizace systémů protivzdušné obrany, tak tam dokázali dobře přetvořit staré sovětské systémy na vysokou úroveň a tím dokázali Rusům sebrat kontrakty,“ konstatoval Visingr.

To je příklad nových běloruských 300mm raketometů Polonez, jež vychází z čínského typu A200. „A předchůdcem čínského systému A200 je systém A100, bezlicenční kopie ruského raketometu Smerč,“ uvedl Visingr.

Bělorusové podle něj navíc už mají i modernizovanou verzi, která dokáže odpalovat balistické střely s dosahem až 280 kilometrů. „Nemají jich moc, ale mají. Začínají se kamarádit s Tureckem a vyvinuli nový raketový systém, jakýsi derivát systému Polonez,“ doplnil.

Klíčovou je v modernizaci techniky běloruské armády státní továrna MZKT v Minsku (dřívější divize automobilky MAZ). Značka, která patří mezi desítku světových firem, které jsou schopné vyrábět ty nejtěžší nákladní automobily a podvozky do nejextrémnějších podmínek a pro vojenské použití.

„Na jejich produkci stále závisí i Rusko, protože kdejaký zbraňových a senzorový systém v ruských ozbrojených silách je právě na těchto podvozcích. Rusko se snaží od závislosti nějak odpoutat, ale vozidla z Běloruska kupují,“ popsal Visingr.
Vlastní produkce i čínské drápky

Bělorusové jsou ale schopni vyrábět i vlastní bojové platformy. Mají několik typů obrněných vozidel, například čtyřkolový lehký průzkumný obrněnec Kajman. Vypadá jako sovětský BRDM-2, ale jde o běloruskou konstrukci s exportním úspěchem do afrického státu Pobřeží Slonoviny.

Do výzbroje zařazují obrněné transportéry BTR-70MB1, vozidla Lis-PM (tedy licenční kopie ruského GAZ Tigr) a raketomety BM-21A BelGrad.

Od roku 2017 nabízí Bělorusko na mezinárodním trhu i vlastní modernizaci tanku T-72 pod označením T-72BME, která díky novému řízení palby snese srovnání i snovými verzemi ruských tanků T-90.

Domácí zbrojní průmysl pravidelně předvádí lehký raketomet Flejta ráže 80mm, raketomet Uragan-M ráže 220mm, komplety protivzdušné obrany Osa-2B a Buk-MB3K na osmikolovém podvozku MZKT-692250, který dokáže zachytit letouny na vzdálenost 130 km a s novými řízenými střelami 9M318 může zničit cíl ve vzdálenosti 70 km a ve výšce 25 km.

Běloruská společnost MZKT vyrábí i obrněnec domácí konstrukce MZKT-490100 Volat V1, jenž existuje v několika verzích, například s protitankovými řízenými raketami „Šeršeň“ a systémem elektronického boje „Groza“. Trendem je pak celá řada robotických a bezpilotních systémů.

Například bezpilotní stroj „Barražirujuščaja truba“ nebo vyzbrojená kvadroptéra „Kvadro-1400“ nesoucí protipancéřovou munici či pozemní robot Berserk se dvěma 7,62mm kulomety a robot Vistl s osmnácti hlavněmi pro původně letecké neřízené rakety 57mm.

Obchodní a vlivová chapadla včetně armádní sféry do Běloruska ale významně v poslední době natahuje Čína. Běloruská armáda má darem od Pekingu ve výzbroji už dva typy čínských automobilů. Prvním je legální čínský licenční klon legendárního amerického terénního vozu „humvee“ s označením EQ2058s – v Bělorusku známý jako „Bogatyr“. A pak taktické obrněné vozidlo Dajiang CS/VN3 s označením „Drakon“. První kusy dostala běloruská armáda z Číny rovněž darem.

Čínský Dajiang CS/VN3 v běloruských službách označovaný jako Drakon

Bělorusku chce Čína nabídnout přístup k financování a technologiím jako alternativu dosavadní závislosti na ruské technice. A z čínských technologií vychází i zmiňovaný běloruský výkonný raketový komplet V-200BM Polonez.
Bělorusko nicméně dál nakupuje techniku i z Ruska. Důkazem je nedávný podpis smlouvy na dodávky osmikolových obrněnců BTR-82A a čtyř vrtulníků Mi-35M z Ruska.

Početné speciální síly a letectvo

Samostatnou složkou jsou speciální síly, které mají až 6 tisíc příslušníků. „Vzhledem k velikosti běloruské armády jde o velmi silnou část,“ uvedl Visingr. Jednu údernou výsadkovou brigádu speciálního nasazení doplňují dvě mechanizované brigády s obrněnci i vlastním dělostřelectvem. Jejich oficiální heslo zní: „Nikdo kromě nás“.

Další samostatnou část armády pak tvoří takzvané společné síly, pod které spadají i útvary vyzbrojené balistickými raketami. Bělorusko má papírově přibližně 150 kusů různých balistických systémů. Od zastaralých neřízených raket Luna-M, přes novější taktické střely Točka a až po operačně-taktické rakety Elbrus, známé též jako Scud.

Kromě ozbrojených sil udržuje Bělorusko také tři polovojenská uskupení – takzvaná Vnitřní vojska podléhající ministerstvu vnitra, Územní vojska (teritoriální domobrana) a Pohraniční stráž, která působí prakticky jen na západních hranicích země.

Samostatnou a početně významnou část regulérní armády tvoří letectvo. Skutečný stav běloruského letectva je však nicméně založen většinou na odhadu. Páteř nadzvukového letectva mají tvořit moderní ruské stroje Su-30SM. Minimálně čtyři z tuctu letounů si už Bělorusko převzalo.

Hlavní sílu pak tvoří dvě letky stíhaček MiG-29, z nichž část byla modernizována na provedení MiG-29BM, a jedna až dvě letky pancéřovaných bitevníků Su-25.

Pro výcvik pilotů stále slouží několik letadel L-39C Albatros československé výroby, které Bělorusko odkoupilo z Ukrajiny. Nahrazují je však postupně nové ruské letouny Jak-130. Ve výčtu transportní strojů nechybí dva střední letouny Il-76, turbovrtulové An-12, An-24 a An-26 a proudový dopravní letoun Tu-134.

Papírově Bělorusko také deklaruje ve výzbroji zhruba 80 vrtulníků všech určení. Od bitevníků Mi-24, přes víceúčelové transportní Mi-8 až po těžké nákladní Mi-26.

Do sestavy vzdušných sil pak patří i protivzdušná obrana státu, která se může pochlubit i několika výkonnými systémy raket země-vzduch dlouhého dosahu S-300PS. Vedle nich se používají i starší komplexy S-200 Vega a S-125 Pečora, z nichž druhé prodělaly v Bělorusku důkladnou modernizaci. Ostatně Bělorusko a Rusko mají částečně integrovanou soustavu protivzdušné obrany a na území Běloruska je trvale rozmístěn určitý počet ruských vojáků jako obsluha radarů a protivzdušných systémů.

„Stále jde o silnou ruskou sféru vlivu, i když se prezident Lukašenko v minulosti několikrát Moskvě postavil,“ konstatoval Visingr. Od odsouzení ruské anexe Krymu, přes určité námluvy se Západem vedoucí ke zrušení většiny sankcí až po odmítnutí ruské letecké základny na běloruském území, o kterou Moskva dlouhé roky usiluje.

LÉKAŘŮM V SOULU NAŘÍDILI PŘESTAT STÁVKOVAT, JÍT DO PRÁCE

Jižní Korea nařídila stávkujícím lékařům návrat do práce: Zdravotnické úřady v Jižní Koreji dnes nařídily tisícovkám stávkujících lékařů, aby se vrátili do práce. Země včera už 13. den v řadě zaznamenala trojciferný denní nárůst počtu koronavirových případů. Jihokorejský ministr zdravotnictví Pan Nung-ho řekl, že lékaři, kteří návrat do práce odmítnou, by mohli přijít o oprávnění k výkonu povolání nebo jim dokonce hrozí vězení.

Lékaři v Soulu se připojili k třídenní stávce, kterou začali jejich kolegové z jiných částí země. Stávkují proti plánům vlády zvýšit počet studentů medicíny.

Velké nemocnice v jihokorejském hlavním městě byly přinuceny omezit ordinační hodiny nebo odkládat operace, uvedla agentura Jonhap. „Vláda tvrdě odpoví na jakoukoli kolektivní akci, která by v době covidové krize držela jako rukojmí životy a bezpečí lidí,“ řekl Pan.

Podle ministerstva zdravotnictví více než 2000 lékařských zařízení v zemi ohlásilo, že dnes bude mít zavřeno.
Lékařská profesní sdružení jsou nespokojená s jednáními s vládou, která chce v příští dekádě navýšit počet studentů medicíny o 4000. Podle vlády je to zásadní pro boj s krizemi, jako je ta nynější, a pro zmenšení rozdílů ve zdravotní péči mezi vysoce rozvinutou metropolitní oblastí a zbytkem země.

Lékařská sdružení tvrdí, že země už má dostatek lékařů na nemilosrdně konkurenčním pracovním trhu. Vláda by podle nich měla finanční zdroje použít spíš na podporu praktikantů a povzbudit je k tomu, aby se stěhovali do oblastí mimo Soul, kde jsou profesionálové ve zdravotnictví více potřeba. Jižní Korea dnes oznámila 320 nových případů koronavirové infekce, z toho 237 v soulském regionu, který je také epicentrem nákazy v posledních týdnech.

JANOUŠEK INKASOVAL MILIONY Z POJIŠŤOVEN

Janoušek je obviněný kvůli úhradám pojišťoven. K soudu jde i lékařka Peková: Lobbista Roman Janoušek je obviněný z možného spáchání dalšího trestného činu. Podle zjištění serveru Aktuálně.cz podnikatele obžaloval státní zástupce v souvislosti s údajnými podvody v krevní laboratoři Chambon. Obžalovaných je pět lidí, včetně Janouška. Mezi obviněnými je také Luboš Pašek, podnikatel Petr Ullrich a lékařka Soňa Peková.

Podstatou případu, který nyní míří před soud, jsou nelegálně nabyté peníze z úhrad od zdravotních pojišťoven. Firma Chambon, kterou založil právě lobbista Janoušek a nadále v ní vlastnil majetkový podíl, inkasovala milionové úhrady za provádění krevních testů.

Laboratoř Chambon zajišťovala genetické krevní testy pacientů pro řadu nemocnic. V letech 2009 až 2010 údajně neoprávněně inkasovala velké úhrady od pojišťoven.„V rámci činnosti společnosti prováděli mikrobiologická laboratorní vyšetření, která pojišťovnám nepravdivě vykazovali jako vyšetření lidské DNA tak, aby to odpovídalo uzavřené smlouvě,“ objasnil pro Aktuálně.cz státní zástupce Alexandr Dadam.

Vylákali přes 200 milionů

Podvodným způsobem tak podnikatelé z pojišťoven vylákali 239 milionů korun, dalších 77 milionů si chtěli naúčtovat. Úhrady Chambonu vyplácelo šest pojišťoven, mezi nimi byly podle informací Všeobecná zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna a Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra.

V této souvislosti obžaloval státní zástupce Dadam pět lidí. Mezi obžalovanými je lobbista Janoušek, jeho dlouholetý partner z byznysu Luboš Pašek. K soudu dále půjde podnikatel Petr Ullrich, lékařka a vedoucí laboratoře Tilia Soňa Peková, která se dostala do povědomí v souvislosti s testováním na nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19.

Peková vedla první soukromou laboratoř, jež prokázala nákazu u dvou pacientů, které státní laboratoře odmítly testovat. Identita posledního aktéra případu není známá. Kriminalisté spustili trestní stíhání v roce 2017.

Janoušek vysával zdravotní pojišťovnu. Policie navrhla lobbistu obžalovat

Janoušek je obviněn z podílnictví kvůli tomu, že v Chambonu jakožto akcionář pobíral vysokou mzdu. „Jsme přesvědčeni, že s ohledem na okolnosti případu mu muselo být zřejmé, že tyto prostředky pocházejí z trestné činnosti,“ podotkl žalobce. Hrozí mu tři až osm let vězení, ostatním obžalovaným pět až deset let.

Právníci ostatních obžalovaných argumentují tím, že nevznikla škoda, protože laboratoř Chambon testy reálně provedla. Server připomněl, že Janoušek společnost roku 2013 prodal. Firma změnila název na Synlab genetics, později zkrachovala a loni zanikla.

Policie se na laboratoř zaměřila při rozsáhlé razii v roce 2013, která skončila pádem vlády premiéra Petra Nečase, a Paškovi tehdy policisté zabavili peníze a zlato za desítky milionů.

Janoušek si odpykává trest 4,5 roku vězení za to, že úmyslně srazil ženu autem. Trest má ale nyní přerušen ze zdravotních důvodů. Incident se stal v březnu 2012 v pražské Michli, kde opilý Janoušek nejprve naboural do jiného vozu a ujel. Když s ním řidička poté chtěla situaci řešit, rozjel se proti ní a porazil ji. Žena strávila přes měsíc v nemocnici.

PO BAŤOVI VE ZLÍNĚ NOVÁ NEMOCNICE

Projekt nové nemocnice bude stát 351 milionů. Vítěz je rychlejší a dražší: Novou krajskou nemocnici vyprojektuje sdružení čtyř firem a Zlínský kraj za to zaplatí 351 milionů korun bez daně. Vítěze veřejné zakázky na stavbu špitálu za osm miliard korun schválili radní na mimořádném jednání.

Takto má vypadat nová krajská nemocnice, která může vzniknout ve Zlíně-Malenovicích. | foto: vizualizace: Krajský úřad Zlínského kraje „Zjistili jsme, že brzy vyprší lhůta, po kterou jsou přihlášené firmy vázané svou nabídkou. Odevzdávaly ji totiž na začátku března a my jsme z důvodu procesní opatrnosti nechtěli dojít do nějakého konfliktu,“ vysvětlil mimořádně svolané jednání hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Radní svým rozhodnutím potvrdili výběr odborné komise, která ze dvou přihlášených uchazečů zvolila vítěze už před několika týdny.

Smlouvu s ním ale uzavřít nemohou. Musejí počkat na rozhodnutí antimonopolního úřadu, který řekne, jestli zakázka nebyla vypsaná tak, aby některé zájemce zvýhodnila oproti jiným.„Podaný rozklad můžeme zamítnout nebo mu vyhovět. Do pravomocného rozhodnutí ale není možné smlouvu podepsat,“ řekl mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda.

Vítězné sdružení je složené ze čtyř firem: jihlavské projekční firmy Penta Projekt (nemá spojitost s Penta Investments), architektonické a projekční kanceláře Casua, společnosti Atelier-r a firmy Smart healthcare solutions.
Projektovou dokumentaci nové nemocnice by měli odevzdat zhruba za dva roky. Uspěli přesto, že nabídli vyšší cenu než druhý uchazeč a překročili také předpokládanou hodnotu veřejné zakázky uvedenou Zlínským krajem při jejím zveřejnění. Ta zněla na 285 milionů korun.

„Ano, druhá firma byla o něco levnější, ale zase měla delší lhůty. Vítězné sdružení přesvědčilo dřívějším časem dokončení a také kvalitou,“ reagoval radní Petr Gazdík (STAN).

Část vítězného sdružení už s krajem spolupracovala

Otázka ceny ovšem nebyla pro Zlínský kraj nejdůležitější. Komise kromě ní hodnotila také lhůtu plnění, zkušenosti hlavního inženýra projektu a zkušenosti koordinátora modelování staveb ve 3D.

Hejtmanství totiž nehledalo pouze někoho, kdo nakreslí projekt. Vítěz musí zpracovat všechny stupně projektové dokumentace a podklady pro územní rozhodnutí i stavební řízení. Také pomůže vybrat stavební firmu a organizovat stěhování medicínských provozů. Jeho práce skončí až ve chvíli, kdy se nemocnice otevře pacientům.
Podle některých opozičních zastupitelů je rozhodnutí radních měsíc před volbami uspěchané.

„Je skandální, že se současné vedení kraje snaží bez ohledu na vůli voličů zavázat kraj ke stamilionovým výdajům, které mají navíc skončit na kontech zřejmě předem známých firem,“ myslí si Michal Dvouletý, zastupitel za Svobodné a Soukromníky. Ten už dříve uvedl, že zakázka je netransparentní a „šitá na míru“.

Faktem je, že tři společnosti z vítězného sdružení už se Zlínským krajem v oblasti zdravotnictví spolupracovaly. Miroslav Pospíšil z firmy Atelierr je autorem urbanisticko-architektonické studie nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích, za kterou kraj v roce 2019 zaplatil přibližně dva miliony korun.

Martin Šamaj, majitel firmy Smart healthcare solutions, loni zpracoval předprojektovou přípravu stavby nové nemocnice, také za zhruba dva miliony.

A Oleg Haman, spoluzakladatel studia Casua, vytvořil urbanistickou studii na budoucí využití areálu Baťovy nemocnice v hodnotě asi 200 tisíc korun. V praxi se ale stává, že autor urbanistické studie následně zpracuje i projektovou dokumentaci. Jestli kraj ve své zakázce někoho zvýhodnil, musí určit ÚOHS.„Zodpovědný člověk by vyčkal až na toto rozhodnutí. Mohou to být promrhané peníze,“ obává se zastupitelka za ČSSD Taťána Valentová Nersesjan.

Čunek kritiku odmítá. „Když někdo zpracovává podklady, tak není diskvalifikovaný a mohl se do soutěže přihlásit,“ poznamenal. Podle dřívějšího vyjádření kraje Šamaj zpracovával technické podklady pro zadávací dokumentaci, kterou ale připravil někdo jiný.

Hejtman: Podmínky jsou přísné

Antimonopolní úřad se veřejnou zakázkou na novou nemocnici znovu zabývá od začátku srpna a na rozhodnutí má 90 dní. Stanovisko může vydat i dříve a pak by Zlínský kraj mohl smlouvu na projektovou dokumentaci podepsat ještě před krajskými volbami, které budou počátkem října.

Pokud by nově zvolení zastupitelé chtěli stavbu nové nemocnice zastavit, museli by zvažovat případné sankce, které by vítězné sdružení firem mohlo za zmařenou investici požadovat. Čunek tvrdí, že podmínky pro výběr projektanta nastavil velmi přísně. Pokud s vítězem skutečně podepíše smlouvu, firma se v ní zaváže, že naprojektovaná cena nové nemocnice nepřekročí osm miliard korun. Pokud by se to stalo, zaplatí firma kraji sankci 80 milionů korun.

„Bude to náročné, ale půjde to. I proto jsem si dělal interní vlastní výběrové řízení a hledal firmy, které mají zkušenosti, ale umí nabídnout i odpovídající cenu. To bylo rozhodující,“ konstatoval Šamaj.

STŘELEC NA NOVÉM ZÉLANDU ZA VRAŽDU 51 LIDÍ DOŽIVOTÍ

Soud na Novém Zélandu poslal atentátníka z Christchurche na doživotí do vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Devětadvacetiletý Brenton Tarrant se tak v zemi stal vůbec prvním člověkem odsouzeným k takovému trestu. Soudce označil Tarranta za „teroristu, nelidského a ohavného masového vraha, zrůdu a bezpochyby nejhoršího novozélandského zabijáka“.

Australský pravicový extremista loni na jaře zabil v mešitě 42 lidí včetně tříletého dítěte, v centru na předměstí novozélandského Linwoodu pak dalších sedm lidí. Jeden člověk zemřel krátce po útocích v nemocnici, další pak letos. Dohromady má Tarrant na svědomí 51 mrtvých.

„Vaše zločiny jsou tak strašné, že i když budete do smrti uvězněn, nebude to dost na potřebný trest a odsouzení. Podle mého soudu žádnou lítost s oběťmi nepociťujete,“ řekl Tarrantovi soudce Cameron Mander. Uvedl také, že útoky způsobily mimořádné ztráty a vycházely ze zvrácené a zhoubné ideologie.

Tarrant na mešitu a islámské centrum v Christchurchi na novozélandském Jižním ostrově zaútočil při pátečních modlitbách loni 15. března, na lidi střílel z poloautomatických zbraní. Svůj čin filmoval kamerou umístěnou na hlavě a živě z ní záběry vysílal na facebooku.

Čtvrtečním vynesením rozsudku skončilo čtyřdenní slyšení, během kterého přeživší a příbuzní obětí u soudu oživili vzpomínky na horor, který loni na jaře zažili.Tarrant už dříve propustil své advokáty a dal soudci najevo, že před vynesením rozsudku nepronese závěrečnou řeč. Právník jmenovaný soudem uvedl, že Tarrant neoponuje trestu doživotního vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Letos v březnu se tento muž ke svým činům přiznal.