iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Němci chtějí nový program, Söder nechce být kancléřem

Nadcházející německé parlamentní volby, které se uskuteční příští rok v září, opět rozproudily debatu o volební reformě, jež by zastavila nabobtnávání Spolkového sněmu. Ten má aktuálně 709 poslanců, což je rekord od vzniku spolkové republiky. Politické strany ujišťují, že reformu podporují, každá má ale vlastní představu o její podobě. Bez dohody hrozí, že za rok po volbách bude v parlamentu i přes 800 poslanců.

Standardní velikost sněmu činí 598 poslanců, vzhledem ke zvláštnostem v podobě převislých a vyrovnávacích mandátů usedlo po posledních volbách v parlamentních lavicích o 111 stranických zástupců více.

Němečtí voliči ve spolkových volbách odevzdávají dva hlasy, první dávají konkrétnímu kandidátovi, druhý straně. Kandidáti, kteří v jednotlivých 299 volebních okrscích získají díky prvnímu hlasu největší podporu, obdrží automaticky přímý mandát. Druhý voličský hlas pak rozhoduje poměrným systémem o tom, kolik strana ze zmíněných 299 okrsků bez započtení přímých mandátů získá křesel.

Pokud stana díky přímým mandátům získá více křesel, než kolik by jí na základě druhého hlasu náleželo, vznikají převislé mandáty. Ty si strany mohou ponechat. Ostatní strany, aby nebyly znevýhodněny, dostanou tolik vyrovnávacích mandátů, kolik jich je potřeba k dosažení rovnováhy podle poměru vzešlého druhým hlasem.

Zvyšování počtu poslanců vede samozřejmě i vyšším nákladům. Svaz německých daňových poplatníků (BdSt) spočítal, že zatímco v roce 2014 stál provoz parlamentu 716 milionů eur (18,7 miliardy korun), o čtyři roky později to bylo 895 milionů eur (23,4 miliardy korun) a letos by mohla být poprvé prolomena hranice jedné miliardy eur (26 miliard korun).
Každý chce něco jiného

Politické strany nyní shodně tvrdí, že s reformou, která by se zvětšováním parlamentu skoncovala, souhlasí, představy má ale každé uskupení jiné. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové navrhuje snížit počet volebních okrsků na 280 a nevyrovnávat dosažení až sedmi převislých mandátů. Sociální demokraté (SPD), kteří s CDU/CSU tvoří vládní koalici, chtějí nejprve počet poslaneckých křesel pro nadcházející volby omezit na 690, později počítají s rozsáhlejší reformou.

Liberální FDP, Zelení a Levice upřednostňují seškrtat počet volebních okrsků na 250 a počet poslaneckých křesel stanovit na 630. Nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD) chce ponechat stávající počet volebních okrsků a nepřekračovat standardní velikost sněmu s 598 křesly. Zajistit to chce tím, že strana by v dané spolkové zemi získala jen tolik přímých mandátů, kolik by odpovídalo výsledkům podle druhého voličského hlasu.

Dosažení dohody napříč politickou scénou snadné nebude, což dokazují rozdílné postoje vládních stran. Sociální demokraté se obávají, že by návrh konzervativců, kteří jej označují za kompromis, mohl poškodit menší spolkové země. Socialisté rovněž trvají na tom, aby se voleb mohly účastnit jen ty strany, které na kandidátkách nabídnou rovné zastoupení mužů a žen.

Markus Söder, šéf bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která je sestrou kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ke koaličním sporům uvedl, že dohodu o volebním zákonu nepovažuje za nezbytnou.„O stovku více zvolených poslanců není žádnou katastrofou pro demokracii, když tito poslanci pomohou dostat politiku blíže k občanům,“ míní Söder. Spekuluje se o něm jako o možném kandidátovi na kancléře. On sám to ale prozatím odmítá tvrzením, že jeho místo je v Bavorsku.

EURO KOMISAŘ HOGAN Z IRSKA KONČÍ V EU

Končí eurokomisař pro obchod Hogan, porušil nařízení, zákon i karanténu: Irský eurokomisař pro obchod Phil Hogan končí v Evropské komisi. Ve středu večer oznámil, že předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové předal rezignaci. Odchod tohoto zkušeného politika z významného postu v unijní exekutivě souvisí s tím, že v Irsku minulý týden porušil nařízení tamních úřadů proti šíření koronaviru.

Hogan se terčem kritiky stal poté, co se minulý týden v rodném Irsku zúčastnil golfového večírku, kde se sešlo přes 80 lidí. V zemi jsou přitom v současnosti povolena shromáždění maximálně 50 osob. Kvůli účasti na akci rezignoval už jeden irský ministr. Hogan navíc nedodržel předpisy ohledně karantény při cestě z Bruselu do Irska, a cestou na večírek se ke všemu dopustil dopravního přestupku, když za volantem používal telefon.

„Bylo stále jasnější, že kontroverze týkající se mé nedávné návštěvy Irska odváděly pozornost od mé práce eurokomisaře a mařily by moji práci v příštích měsících,“ uvedl Hogan v prohlášení.

Podle serveru Politico Hoganovo rozhodnutí odejít z jednoho z nejvlivnějších postů v Bruselu znamená pro současnou Evropskou komisi ránu, protože tento Ir je považován za zkušeného politika a schopného vyjednavače.

NATO BĚLORUSŮM: ŽÁDNOU ARMÁDU U HRANIC NEMÁME

Běloruských režim se pokouší zneužít NATO jako výmluvu či záminku k zákrokům proti demonstrantům ve vlastní zemi, varoval na zasedání unijních ministrů obrany šéf Aliance Jens Stoltenberg. Spojenci situaci v Bělorusku bedlivě sledují, žádnou armádu u běloruských hranic ovšem neshromažďují, jak straší běloruských prezident Alexandr Lukašenko.

„Pokusy využít NATO jako omluvu za zákroky proti demonstrantům, proti politické opozici v Bělorusku, jsou naprosto špatné. Protože v této oblasti neexistuje žádné vojenské posilování NATO,“ řekl Stoltenberg.
Jakákoli snaha režimu v Bělorusku pokusit se odpoutat pozornost od domácích problémů k vnějším otázkám jako výmluvy k použití násilí vůči vlastním obyvatelům je podle Stoltenberga absolutně nepřijatelná.

Spojenci podle jeho slov krizi v Bělorusku bedlivě sledují. „Lidé v Bělorusku musí mít právo rozhodovat o své vlastní budoucnosti. Všichni spojenci respektují suverenitu, integritu, nezávislost Běloruska a NATO zůstává obrannou aliancí,“ dodal.

Vyzval běloruských režim, aby respektoval základní hodnoty a základní práva včetně svobody slova, práva na pokojné demonstrace a svobodné volby. „Jsme ostražití, jsme připraveni chránit a bránit všechny spojence,“ podotkl.
Stoltenberg dnes zároveň vyzval k transparentnímu vyšetřování otravy ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, který se po převozu z Ruska léčí na berlínské klinice Charité.

„Máme samozřejmě obavy o jeho zdraví. Nemáme důvod pochybovat o nálezu lékařů v berlínské nemocnici,“ řekl. Lékaři z kliniky v těle Navalného nalezly stopy po otravě. Konkrétní látka, která zdravotní kolaps způsobila, zatím ale není známa. Ruští lékaři již dříve otravu vyloučili a Moskva stanovisko německých expertů označila za neprůkazné.

VOJÁCI ČR I EU ZŮSTANOU V MALI

Revoluce neznamená konec mise, čeští vojáci nadále zůstanou v Mali: Česko a ani další země Evropské unie nestáhnou své vojáky z unijní výcvikové mise v Mali , kde armádní vzbouřenci svrhli prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu. V Berlíně to po neformálním jednání ministrů obrany zemí EU řekl český ministr obrany Lubomír Metnar. Dodal, že bezpečnost českých vojáků v této západoafrické zemi ohrožena není.

Podle jeho německé kolegyně Annegret Krampové-Karrenbauerové by nyní přerušená práce unijní výcvikové mise v Mali měla být co nejdříve obnovena. Krampová-Karrenbauerová to prohlásila na tiskové konferenci po schůzce. Také podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella obnoví výcviková mise činnost co nejdříve.

„Všichni jsme se shodli, že nebudeme vojáky stahovat,“ uvedl pro česká média Metnar. Za jeden z důvodů označil i uchování vážnosti EU a možnosti vyvíjet úsilí, aby se moc v Mali dostala zpět do rukou civilní vlády. „Řešení takovýchto problémů silou a neústavní cestou se naprosto neslučuje s evropskými principy,“ řekl o vývoji v zemi.

Šéfka německého ministerstva obrany v Berlíně upozornila, že účastníci dnešního neformálního unijního jednání vojenský puč z minulého týdne odsoudili. Ve čtvrtek budou v německém hlavním městě diskutovat ministři zahraniční zemí EU. Podle Krampové-Karrenbauerové se unie chce v Mali i nadále angažovat v boji proti terorismu, pučisté by podle ní měli urychleně uvolnit cestu novým volbám.

Vzbouření malijští vojáci zajali prezidenta a premiéra, v zemi působí i Češi

„Chtěl bych zdůraznit, že naši vojáci, kteří jsou v Mali, že jejich bezpečnost není ohrožena. Aktivity mise jsou pozastaveny,“ řekl Metnar. Kdy dojde k návratu k běžnému chodu mise, bude také podle jeho názoru záležet na vývoji situace a na předání moci civilní vládě.

V Mali působí zhruba 120 českých vojáků ve výcvikové misi Evropské unie, v níž Česko od června převzalo velení.
Situace v Mali byla jedním z hlavních bodů dnešní neformální schůzky. Společná strategie států EU ale po jednání podle Metnara dál chybí. „Já si myslím, že není. Je nám ale všem členům Evropské unie jasné, že je potřeba posílit a podporovat diskuzi a zapojení dalších aktérů,“ uvedl český ministr s odkazem na Africkou unii a také Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Poznamenal, že situace v Mali je jednou z priorit současného německého předsednictví EU. Uvedl rovněž, že působení v oblasti Sahelu je velmi důležité. „Boj proti terorismu a nelegální migraci je naší dlouhodobou prioritou,“ dodal.

MINISTRYNĚ SCHILLEROVÁ ODMÍTÁ ZVÝŠIT ODMĚNY ZNALCŮM

Ministerstvo spravedlnosti (MSp) řeší v souvislosti s novým zákonem o znalcích a tlumočnících problém: ministerstvo financí (MF) odmítá poskytnout na zvýšení odměn pro znalce a tlumočníky MSp požadované prostředky. A nesouhlasí ani s tím, aby se sazby pro znalce a tlumočníky navyšovaly i po roce 2022, jak předpokládá v návrhu MSp.
Nový zákon o znalcích a také soudních tlumočnících a překladatelích má nabýt účinnosti od 1. ledna 2021.
Jedním z hlavních důvodů, proč MSp přikročilo k jeho vypracování, bylo kromě větší kontroly znalců také zvýšení odměn pro znalce a tlumočníky, ty se neměnily od roku 2003.

Ministerstvo předpokládá s navýšením výdajů na znalečném o 289 milionů v roce 2021 a s přibližně 481 miliony Kč ročně od roku 2022. Další náklady odhaduje MSp přibližně o 130 milionů více ročně, celkem tedy žádá o navýšení rozpočtu o 600 mil. Kč ročně na znalce. V případě tlumočníků se dělí o náklady s Ministerstvem vnitra, dohromady žádá přibližně o 200 mil. Kč ročně navíc.

S tím však zásadně nesouhlasí Ministerstvo financí, které počítá s navýšením výdajů na znalce a tlumočníky o maximálně 112 mil. Kč. „Ministerstvo financí požaduje, aby výše sazeb odměny znalce byla nastavena tak, aby zvýšený dopad na rozpočet kapitoly 336 – Ministerstvo spravedlnosti související s touto vyhláškou a s vyhláškou o odměně, náhradě hotových výdajů a náhradě za ztrátu času včetně času stráveného na cestě za výkon tlumočnické a překladatelské činnosti (která byla do meziresortního připomínkového řízení předložena současně), činil celkem maximálně 112 mil. Kč, což představuje cca 50% nárůst oproti skutečnosti roku 2019. Ministerstvo financí dále zásadně nesouhlasí s dalším navýšením sazeb pro tlumočníky a znalce od roku 2022 a dále. V tomto smyslu je třeba upravit příslušná ustanovení vyhlášky,“ uvádí se v opakovaných připomínkách MF.

Podle informací České justice to navíc není jediný problém, s nímž se MSp potýká s přípravou na blížící se nový systém fungování znalců a tlumočníků. V rámci resortu totiž musí například vzniknout nové oddělení pro kontrolní činnost nad znalci. Jejich činnost mají dosud na starost krajské soudy.
Právě nedostatek financí je ovšem komplikace zásadní, s níž souvisejí i problémy personální a také technické, ceskajustice.cz

SOUDCI, OBHÁJCI BEZ ROUŠEK

Soudci i obhájci se rouškám vyhnou, návštěvníci jednání nikoliv: Roušky se od 1. září vrátí i k soudům. Nasadit si je budou muset návštěvníci z řad veřejnosti, pokud jim soud neumožní výjimku. Vyplývá to z formulace mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví. Povinnosti nosit ochranné prostředky dýchacích cest se naopak protentokrát vyhnou soudci, státní zástupci, obhájci, účastníci soudních řízení či svědci.
Ministerstvo spravedlnosti prozatím pro soudy nevydalo žádné doporučení ohledně toho, jak dodržování opatření zajistit. „O této věci budeme ještě jednat, možná koncem týdne bychom mohli vědět více,“ sdělila dnes na dotaz Andrea Šlechtová z tiskového oddělení úřadu.

Mimořádné opatření kvůli riziku šíření koronaviru od září zakazuje pohyb a pobyt bez roušek mimo jiné „ve vnitřních prostorech staveb, které jsou místnostmi, ve kterých vykonávají svoji činnost orgány veřejné moci a správní orgány, určené pro kontakt s veřejností a v době, kdy slouží pro tento účel“.

Z tohoto zákazu ministerstvo zdravotnictví výslovně vyjímá „soudce, přísedící, státní zástupce, obviněné a jejich obhájce, účastníky civilních, správních a ústavních soudních řízení a jejich zástupce, svědky, znalce, tlumočníky a další osoby, o kterých tak rozhodne soud, a to v místě a době soudního řízení“. Na jaře přitom v rámci koronavirových opatření všechny vyjmenované osoby roušky nosit musely.

Vynětí soudců a dalších z povinnosti nosit roušky má podle ministerstva spravedlnosti své opodstatnění. „V předchozím období si soudci stěžovali na to, že dlouhodobě mluvit s rouškou na ústech je pro ně vysoce nepříjemné až nemožné, dále že projevy účastníků, svědků, znalců s rouškou jsou často obtížně srozumitelné a také že soudci jsou zvyklí během jednání sledovat též neverbální projevy účastníků řízení včetně mimiky, což s rouškou prostě nejde,“ vysvětlila Šlechtová.
Doplnila, že podle formulace výjimky může předseda soudního senátu umožnit nenošení roušky i návštěvníkům z řad veřejnosti. „Předpokládali bychom, že půjde o případy spíše výjimečné, odůvodněné zvláštními okolnostmi a eventuálně podmíněné přijetím vhodných opatření, třeba dodržením rozestupu,“ uvedla. Jako příklad zvláštních okolností zmínila extrémní horko nebo to, že návštěvník bude astmatik.

KAUZA NEČESANÝ UKONČENA, VS POTVRDIL OSVOBOZENÍ

Vrchní soud potvrdil osvobození Luďka Nečesaného v kauze úplatků: Osvobození bývalého šéfa liberecké krajské nemocnice Luďka Nečesaného a jeho manželky Šárky v korupční kauze je pravomocné. Pražský vrchní soud dnes zamítl odvolání státního zástupce. Obžaloba tvrdila, že Nečesaný přijal od několika firem úplatky v celkové výši 23 milionů korun. Podle justice se ale nepodařilo prokázat, že se skutek stal. Muž vinu od počátku odmítal. Stíhání spojoval se svým bojem za očištění syna Lukáše, který byl obžalovaný z pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích.

Státní zástupce uváděl, že se Luděk Nečesaný nechal korumpovat v letech 2009 a 2010. Čtyřem zdravotnickým firmám – MedicCor, Medtronic Czechia, B. Braun Medical a NT Medica – údajně umožnil obchodovat s nemocnicí, případně zajistil, aby dodávaly výrazně více zboží. Peníze podle obžaloby inkasoval přes společnost Sarmed, kterou založila jeho žena.

„Nebylo prokázáno, že obžalovaný (Nečesaný) těmto firmám skutečně přislíbil nějaké nadstandardní zacházení. Musíme vycházet z toho, co prokázáno bylo: pouze to, že obžalovaný pro tyto firmy prováděl poradenskou činnost, kterou jim fakturoval a firmy mu tyto faktury proplácely,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička.

Krajský soud loni při odůvodnění zprošťujícího rozsudku připustil, že Nečesaný se mohl trestné činnosti dopouštět jiným způsobem, než jaký popsala obžaloba. Nad rámec obžaloby ovšem soud rozhodovat nemohl.

„Je pravdou, že to jednání vykazuje určitý stupeň podezření. Za této situace rozhodně nebylo chybou, když bylo zahájeno trestní stíhání – s ohledem na to, jaké bylo postavení obžalovaného v té době a s ohledem na poměrně značný objem finančních prostředků, který přes firmu Sarmed protekl,“ řekl Lněnička. Poukázal na to, že Nečesaná, ačkoliv není ekonomka ani lékařka, založila firmu, jež se měla zabývat dodávkami zdravotnického materiálu výlučně pro libereckou krajskou nemocnici.

Soudce ale zároveň uvedl, že nebyla vyvrácena obhajoba Nečesaného, který argumentoval tím, že pro firmy zmiňované obžalobou prováděl poradenskou činnost už předtím, než se stal ředitelem, a poté v tom pokračoval. Vedení nemocnice neshledalo v tomto jednání etický problém.

Ze svědeckých výpovědí pracovníků nemocnice navíc podle Lněničky nevyplynulo, že by na ně Nečesaný vyvíjel tlak ohledně přednostního využívání zboží od konkrétních firem. Podle jednoho z primářů sice Nečesaný chtěl, aby se více odebíral materiál od jedné z těchto firem, ale zdůvodňoval to tím, že je levnější. „Luděk Nečesaný byl ředitelem nemocnice a samozřejmě měl zájem na tom, aby se v nemocnici šetřilo, ne aby se zbytečně vyhazovaly prostředky,“ poznamenal k tomu soudce.

Bývalému řediteli hrozilo za přijetí úplatků pět až 12 let vězení, jeho manželce pak tři až osm let odnětí svobody za praní špinavých peněz. Třetí osvobozený obžalovaný, Tomáš Macháček z firmy MedicCor, mohl za podplácení dostat až šestiletý trest. Všichni tři se dnešního odvolacího zasedání zúčastnili, k věci ale nic nedodali. Nečesaný odkázal na svou loňskou závěrečnou řeč u krajského soudu.

Odvolání řešil stejný soudce, který Nečesaného syna Lukáše opakovaně uznal vinným z pokusu o loupežnou vraždu. Loni nakonec mladíka pravomocně osvobodil, nicméně uvedl při tom, že rozhodnutí je z jeho pohledu špatné. Manželé Nečesaní proto trvali na tom, že soudce Lněnička je vůči jejich rodině podjatý, a usilovali o to, aby jejich kauzu dostal na starosti někdo jiný. Nejvyšší soud jim nevyhověl.
________________________________________
Kauza exředitele liberecké nemocnice Nečesaného se táhla pět let

24. června 2015 – Tehdejšího ředitele Krajské nemocnice v Liberci Nečesaného obvinila policie z korupce. Spolu s ním byla stíhána i jeho žena Šárka, které za legalizaci výnosů z trestné činnosti hrozily tři roky až osm let vězení. Obvinění souviselo s údajným předražením dvou zakázek na vybavení kardiocentra a traumacentra liberecké nemocnice o 24 milionů korun.

– V době, kdy byl Luděk Nečesaný obviněn, se orgány činné v trestním řízení již více než dva roky zabývaly případem pokusu o vraždy kadeřnice v Hořicích na Jičínsku, ze kterého byl podezřelý jeho syn Lukáš. Toho soudy opakovaně poslaly do vězení, kde strávil dva roky, po zásahu Ústavního soudu nakonec Lukáše Nečesaného loni v březnu pražský vrchní soud pravomocně zprostil viny.

30. května 2017 – Státní zástupce Lukáš Otipka podal v korupční kauze kolem liberecké nemocnice obžalobu na tři lidi. Kromě Nečesaného byli obžalováni ještě jeho manželka a Tomáš Macháček ze zdravotnické firmy MedicCor.
Prosinec 2017 – Luděk Nečesaný skončil ve funkci ředitele nemocnice, aby se mohl soustředit na vyřešení svých osobních problémů. Liberecké zdravotnické zařízení vedl Nečesaný v letech 2007 až 2011 a poté od srpna 2013.
15. ledna 2018 – Liberecký krajský soud začal projednávat kauzu Luďka Nečesaného. Ten během líčení znovu odmítl, že by přijímal úplatky. Podle obžaloby nezákonně získal přes 23 milionů korun za to, že umožnil vybraným firmám s libereckou nemocnicí obchodovat, případně zajistil, aby dodávaly zboží ve výrazně větším obratu.

8. července 2019 – Krajský soud Nečesaného, jeho manželku Šárku i zástupce zdravotnické firmy MedicCor pro nedostatek důkazů osvobodil. Státní zástupce se odvolal. Manželé Nečesaní se později neúspěšně domáhali výměny odvolacího soudce, který řešil i případ jejich syna. Jiří Lněnička při vyhlašování verdiktu, jímž Nečesaného juniora pravomocně osvobodil, loni v březnu řekl, že vzhledem k procesní situaci neměl jinou možnost. Za tento výrok pak dostal výtku od předsedy Nejvyššího soudu.
Pražský vrchní soud zamítl odvolání státního zástupce, osvobození Luďka Nečesaného a jeho manželky Šárky v korupční kauze je tak pravomocné, ceskajustice.cz

NS: ŘIDIČ SANITKY NEPOCHYBOVAL

Řidič houkající sanitky může spoléhat na přednost v jízdě, řekl Nejvyšší soud: Nejvyšší soud definitivně zprostil obžaloby řidiče sanitky původně potrestaného za tragickou nehodu v Chebu. Při havárii zemřela cyklistka a další žena se zranila. Řidič sanitky nechyboval, nemohl počítat s tím, že mu další šofér nedá přednost, konstatoval Nejvyšší soud.

Nehoda se stala v červenci 2012. Sanitka projížděla křižovatku na červenou se zapnutými majáky a sirénou. Střetla se s dodávkou jedoucí z boční ulice. Srážka dodávku odmrštila do míst, kudy právě projížděla starší cyklistka, která svým zraněním podlehla. Zranila se také pětaosmdesátiletá chodkyně.

Trestnímu stíhání čelili oba řidiči. Řidič sanitky byl Okresním soudem v Chebu a následně i Krajským soudem v Plzni shledán vinným z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti a usmrcení z nedbalosti, stejně jako řidič vozidla Ford Tranzit, který byl odsouzen za nerespektování několika povinností vyplývajících z pravidel silničního provozu, zejména za to, že nerespektoval právo přednosti v jízdě sanitky.

Nejvyšší soud (NS) už případ řešil v minulosti. V samostatném řízení potvrdil odsuzující verdikt nad řidičem dodávky.
Ohledně řidiče sanitky rozhodoval poprvé v roce 2018, kdy rozsudek zrušil. Nesouhlasil se závěrem krajského soudu, podle kterého řidič sanitky „nepřizpůsobil jízdu rozhledovým poměrům“. Poukázal na to, že řidič dodávky nedal sanitce přednost a před srážkou riskantně objížděl vozidlo, které na rozdíl od dodávky zastavilo.

Soud v Chebu přesto znovu uznal řidiče sanitky vinným a uložil mu rok vězení s podmínečným odkladem na stejně dlouhou dobu, což potvrdil i krajský soud. Řidič sanitky podal další dovolání, kterému NS opět vyhověl a tentokrát už sám rozhodl o zproštění obžaloby, aby se trestní stíhání dál neprotahovalo.

Nejvyšší soud totiž konstatoval, že řidič houkající sanitky může spoléhat na to, že účastníci silničního provozu dodrží své povinnosti a skutečně mu dají přednost. Pokud některý šofér povinnost poruší, jde o neočekávanou překážku.
„Proto NS dospěl k závěru, že za vzniklý následek obviněný řidič sanitního vozu v situaci, která nastala v projednávané trestní věci, neodpovídá, protože míru potřebné opatrnosti, jíž je povinen dbát, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zachoval,“ uvedl mluvčí NS Petr Tomíček.

Předsedkyně senátu NS Milada Šámalová se zároveň obrátila na vedení Krajského soudu v Plzni s podnětem, aby řešilo postup soudce Eduarda Wipplingera. Podle Nejvyššího soudu nerespektoval právní názor nadřízené instance. Vyloučené není ani podání kárného návrhu. NS upozornil na další tři konkrétní řízení, ve kterých Wipplinger údajně nerespektoval právní názor NS a dostatečně neodůvodnil svůj odlišný postup.