iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezidentovi Zemanovi implantovali do paže titanový hřeb

Prezidentu Miloši Zemanovi lékaři během úterní operace implantovali do zlomené pravé paže titanový hřeb. Řekl to jeho kancléř Vratislav Mynář. Propuštěn do domácího léčení bude zřejmě o víkendu. Rekonvalescence by měla trvat 6 až 8 týdnů a prezident by měl dostat na ruku ortézu. Třídenní návštěvu Jihomoravského kraje, která je v plánu na příští týden, zatím kancelář hlavy státu neruší.

„Panu prezidentovi byl implantován titanový hřeb, ukotven je nad loktem a pod ramenem. Podle informací od ošetřujících lékařů a pana Zavorala (Miroslava Zavorala, ředitele ÚVN, pozn. red.) proběhla operace standardně, bez jakýchkoliv komplikací. Zákrok trval necelou hodinu,“ řekl kancléř prezidenta Vratislav Mynář. Upřesnil tak informace mluvčího Jiřího Ovčáčka, který uváděl, že operace trvala hodinu a půl až dvě hodiny.

„Pan prezident je na tom tak dobře, že byl přestěhován z pooperačního pokoje na standardní pokoj,“ upřesnil kancléř. K obědu si podle něj Zeman dal rybu a vařený brambor.

Prezident by měl být podle kancléřových informací propuštěn do domácího léčení v sobotu, nejpozději v neděli. „Pan prezident se cítí velmi dobře,“ sdělil Mynář. V nemocnici mu byla nablízku jeho žena Ivana i dcera Kateřina.
Rekonvalescence by měla podle kancléře trvat šest až osm týdnů, záleží, jak bude Zemana při manipulaci s rukou limitovat práh bolesti. Prezident bude zřejmě nosit ortézu.

Se změnou Zemanova programu se zatím nepočítá. Jestli tak prezident zamíří příští týden na třídenní návštěvu Jihomoravského kraje, se rozhodne po jeho propuštění do domácího léčení, uvedl Mynář.

Zakopl a zlomil si paži

Zeman se zranil v úterý večer. „Pan prezident večer sledoval televizní zpravodajství a po ukončení nevyužil opory v podobě hůlky nebo pomoci ochranky, zakopl a zlomil si pravou paži,“ popsal pro iDNES.cz okolnosti nehody Ovčáček krátce po 23. hodině. „Sdělil, že sám zvládne přejít určitou vzdálenost, což činit neměl,“ rozvedl mluvčí pro ČTK.
Podle něj se jedná o důsledek toho, že prezident trpí polyfunkční neuropatií dolních končetin. O prezidentově úrazu informoval Ovčáček na Twitteru v úterý krátce po půl jedenácté večer s tím, že „pan prezident je v kontaktu s rodinou a spolupracovníky“.

ZEMANOVI OPEROVALI ZLOMENOU RUKU

Prezident Miloš Zeman si v úterý večer zlomil ruku a podstoupil operaci v pražské Ústřední vojenské nemocnici. „Operace proběhla standardním způsobem a nyní je pan prezident ve standardní pooperační péči,“ napsal iDNES.cz mluvčí Jiří Ovčáček. Hrad bude muset upravit nejbližší program hlavy státu.

Operace podle mluvčího prezidenta trvala 1,5 až 2 hodiny, a Zemanovi při ní v celkové narkóze lékaři fixovali zlomenou pažní kost, která spojuje rameno a loket. „Operace proběhla bez komplikací,“ potvrdila mluvčí vojenské nemocnice Jitka Zinke. Jak dlouho Zeman bude muset zůstat po operačním zákroku v nemocnici, není zatím jasné. Otázka rekonvalescence je podle Ovčáčka předčasná, prezidentův program se však uzpůsobí jeho zotavování.

„Komunikuje se svými spolupracovníky, se svým okolím, projevuje zájem o svůj budoucí program v příštích dnech a týdnech. Operace se podařila, v průběhu dne se lékaři poradí, jak to bude dále s rekonvalescencí. Také se poradíme na Hradě a především s panem prezidentem, jak to bude s programem,“ řekl Ovčáček před polednem České televizi.
Zrušit se zatím musela Zemanova účast na poklepání základního kamene Nejvyššího kontrolního úřadu i setkání s kardinálem Dominikem Dukou. Prezidenta se nejspíš nedočkají ani na jižní Moravě, kde měl příští týden během třídenní návštěvy zahájit školní rok na střední zahradnické škole v Rajhradě nebo hovořit s občany Hodonína. Doprovázet ho měla manželka Ivana.

„Pokud máte zlomenou paži a ta paže je fixována, způsobuje to diskomfort. Jsem (k návštěvě jižní Moravy) spíše skeptický,“ řekl pro Rádio Z Ovčáček.

Nevyužil hůlku, zakopl a zlomil si paži

Zeman se zranil v úterý večer. „Pan prezident večer sledoval televizní zpravodajství a po ukončení nevyužil opory v podobě hůlky nebo pomoci ochranky, zakopl a zlomil si pravou paži,“ popsal pro iDNES.cz okolnosti nehody Ovčáček krátce po 23. hodině. „Sdělil, že sám zvládne přejít určitou vzdálenost, což činit neměl,“ rozvedl mluvčí pro ČTK.
Podle něj se jedná o důsledek toho, že prezident trpí polyfunkční neuropatií dolních končetin. O prezidentově úrazu informoval Ovčáček na Twitteru v úterý krátce po půl jedenácté večer s tím, že „pan prezident je v kontaktu s rodinou a spolupracovníky“.

Naposledy byl Miloš Zeman hospitalizován v říjnu loňského roku právě v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde se léčil pro poruchu výživy spočívající v úbytku a narušené funkci svalů, zejména nohou. „Péče byla zaměřena na rekonvalescenci dlouhodobě přetěžovaného organismu,“ uvedla tehdy mluvčí nemocnice. Zeman to nazval rekondičním pobytem.

V lékařské zprávě z loňského října se uvádí, že prezident Zeman má cukrovku druhého typu a trpí neuropatií obou nohou. Laboratorní hodnoty, včetně hladiny krevního cukru a dalších parametrů hodnotících cukrovku, jsou podle nemocnice v normě.

Prezident za dva roky zhubl 20 kilogramů a trpí nechutenstvím. Lékaři u něho objevili známky dehydratace. Zeman si podle nemocnice stěžoval na nestabilní chůzi a v poslední době má sklon k nižšímu krevnímu tlaku.

Ředitel nemocnice Miroslav Zavoral, Zemanovi doporučil každodenní rehabilitaci. Hlava státu by měla podle lékaře absolvovat pravidelné kontroly klinického stavu. Zdravotní stav prezidenta Zemana budí pozornost dlouhodobě. Již v době, kdy byl předsedou Poslanecké sněmovny a premiérem, Zeman neskrýval vášeň pro tabák, nezříkal se pití alkoholu a jeho jídelníček často obsahoval nepříliš zdravá jídla.

V době, kdy předsedal vládě, se opakovaně potýkal s ledvinovou kolikou, v září 2001 byl kvůli ní několik dní hospitalizován. K mála známým výraznějším zdravotním potížím patřil i úraz z března 2001, kdy si při státní návštěvě Indie natáhl šlachy na noze a několik dní používal hůlku.

V době, kdy se chystal vstoupit do přímé prezidentské volby, absolvoval Miloš Zeman malé chirurgické zákroky. Nejprve mu v únoru 2012 v nemocnici Na Bulovce operovali šlachu v palci levé nohy, o půl roku později se pak podrobil operaci očí, při níž mu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze odstranili šedý zákal. Mezi prvním a druhým kolem volby pak vzbudilo pozornost jeho přiznání, že denně vypije „pět nebo šest skleniček vína a skleniček slivovice tak dvě nebo tři“.
Viróza, únava, náročný program

Zemanova životospráva se opět stala věcí veřejnou po převzetí funkce prezidenta v březnu 2013. Například v květnu téhož roku, když při odemykání komory s korunovačními klenoty působil unaveně a několikrát zavrávoral. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti. V srpnu 2013 pak lékaři nově ustaveného koncilia oznámili, že Zeman trpí polyfunkční neuropatii, což bývá neurologická komplikace při cukrovce, kvůli které hůře cítí nohy.
Zeman se léčí pro poruchu výživy, uvedla Ústřední vojenská nemocnice

Během prvního roku prezidentského mandátu se Miloš Zeman potýkal i se zraněním, které si koncem října 2013 přivodil doma, když v noci upadl a narazil kolenem do skříně. Šéf jeho lékařského koncilia Martin Holcát vyloučil, že by za úrazem mohl být alkohol nebo mrtvice, jak spekulovala některá média. Se zraněním se tehdy prezident léčil více než měsíc, zpočátku se pohyboval na vozíku, později s pomocí berlí, od prosince pak začal jako oporu používat hůlku.

Během roku 2017 působil Zeman mnohokrát unaveně, zřejmé to bylo především při jeho cestě do Číny a Vietnamu. Hrad přičítal únavu náročnému programu. Sám Zeman se již v září 2016 svěřil, že se mu zlepšily hodnoty cukrovky, zatímco neuropatie zůstává na stejné úrovni, v listopadu 2017 pak hovořil o tom, že mu „odešla cukrovka“. Jeho lékař Miloslav Kalaš vysvětlil, že ke snížení hodnot glykemie přispělo dodržování diety a prezidentovo výrazné zhubnutí. Za velké riziko ovšem Kalaš označil to, že Zeman „hodně kouří“.

V lednu 2018 před volbou hlavy státy, v níž Zeman obhájil funkci, šéf konzilia Holcát řekl, že Zeman je v dobré fyzické a psychické kondici a cítí se dobře. Prezidentův lékař Miloslav Kalaš řekl, že Zemanův stav je takový, aby mohl nadále vykonávat funkci.

PREZIDENT ZEMAN PŘED ÚRAZEM VYHLÁSIL TERMÍNY VOLEB

Prezident Miloš Zeman v úterý vyhlásil termíny senátních a krajských voleb pro lidi, kteří jsou kvůli nemoci covid-19 v karanténě. Volit budou 30. září či 1. října, v druhém kole do Senátu o týden později. Pro hlasování u volebního stanoviště, tedy z auta, určil Zeman pro krajské volby a první kolo senátních voleb středu 30. září. Termín pro druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky bude ve středu 7. října.

Zemanovi operovali zlomenou ruku. Zůstává v nemocnici a mění program

V takzvaných pobytových zařízeních, jako jsou zdravotnické nebo sociální zařízení, budou moci lidé hlasovat v prvním kole senátních voleb a krajských volbách ve čtvrtek 1. října, ve druhém kole senátních voleb pak 8. října. Informaci na Twitteru potvrdil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman podle Ovčáčka o termínu voleb rozhodl již v úterý. Od úterního večera je prezident v nemocnici se zlomenou rukou, podrobil se operaci.

Lidé, kteří budou počátkem října v povinné karanténě kvůli koronaviru, budou moci za vymezených podmínek hlasovat v krajských a senátních volbách díky speciálnímu zákonu, který byl nedávno přijat. Na jeho základě Zeman termíny vyhlásil.

Možnost speciálního hlasování se bude podle předlohy týkat pouze lidí, kteří budou mít v době voleb nařízenou karanténu či izolaci hygienickou stanicí nebo lékařem. Zákon umožní hlasovat z auta na vyčleněných místech, tedy na drive-in volebních stanovištích. Případně si budou moct vyžádat příjezd speciální volební komise s přenosnou volební schránkou.

ORTOPÉD TOMÁŠ: VE STÁŘÍ SE ZLOMENÁ RUKA HOJÍ HŮŘE, KOMPLIKACÍ MŮŽE BÝT I CUKROVKA

Celková narkóza u operací zlomenin kostí, jakou nasadili lékaři prezidentu Miloši Zemanovi, není nic netypického. Zda použít celkovou, nebo jen lokální, vždy rozhoduje anesteziolog. „Pokud se jedná o zlomeniny dlouhé kosti, ty se operují téměř vždy,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz přednosta I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Tomáš Tomáš. Některé zlomeniny se podle něj lečí minimálně tři měsíce.

Jak moc často se řeší zlomeniny kostí operací?

V dnešní době je trend spíše zlomeniny kostí operovat. Pokud se jedná o zlomeniny dlouhé kosti, když se ta kost zlomí uprostřed, tak se operuje téměř vždy. Konzervativní léčba je sice také možná, ale je zatížená daleko větším rizikem komplikací.

Když se bavíme o konzervativní léčbě, co tím myslíte?

Je to léčba neoperační, kost se zafixuje například sádrovým obvazem nebo ortézou.

Jak moc vážné jsou zlomeniny kostí zejména u starších lidí?

Závisí to na tom, kde ta kost je zlomená.

Je tedy rozdíl v tom, zda si zlomím ruku, nebo nohu?

Ano. Pokud se jedná o horní končetinu, tak komplikace jsou menší. Pokud se jedná o dolní končetinu, tak tam vzhledem k tomu, že pacient může být i imobilizován, tak mohou být komplikace větší. Poměrně značné procento případů třeba i končí smrtí do jednoho roku po operaci, ale jak říkám, to se týká hlavně zlomenin kostí dolních končetin, například krčku stehenní kosti.

Můžeme se také bavit o tom, že zlomeniny u starších lidí jsou pro ně i nebezpečnější?

Nedá se říci, že zlomeniny jsou nebezpečnější. U starších lidí se samozřejmě vyskytují ve větší míře a jsou zatíženy větším rizikem komplikací, jako je třeba nezhojení, nebo třeba prodloužené hojení zlomeniny.

Léčí se u starších lidí tyto úrazy nějaký výrazně delší čas než u mladších pacientů?

Záleží na tom, jestli se u postiženého vyskytují další zdravotní faktory, jako je například těžká osteoporóza, další přidružená onemocnění, jako je cukrovka, nebo metabolická onemocnění. Potom samozřejmě hojení může být prodloužené. Ale jinak se obecně zlomeniny hojí stejně dlouho.

Zemanovi implantovali do paže titanový hřeb, propuštěn bude o víkendu

A to je přibližně jak dlouho?

Zlomenina dlouhé kosti, to znamená třeba pažní nebo stehenní kosti, pokud je zlomená v té střední části - kortikální, tak se hojí minimálně tři měsíce. Pokud je zlomenina blíž kloubním koncům, tak se doba hojení pohybuje okolo šesti týdnů a více.

Je při zlomeninách ruky běžné, aby se pacient uváděl během těchto operací do kompletní anestezie?

Takový operační výkon je dost významným zásahem. Takže všechny operace se provádí v celkové, nebo svodné anestezii (při celkové anestezii se navozujeme celkový „spánek“, při kterém je někdy zároveň nutné vyřadit a následně za pacienta převzít funkci dýchání; při svodné anestezii pacient zůstává při vědomí a bolestivé podněty jsou blokovány lokálními anestetiky cestou k centrálnímu nervovému systému, pozn. red.). To si rozhoduje anesteziolog podle toho, co je pro daného pacienta výhodnější. Pro některé pacienty je vhodnější celková anestezie, pro některé pacienty naopak ta svodná, která obecně bývá o něco šetrnější.

V KARANTÉNĚ S POSLANKYNÍ ŠLECHTOVOU 13 POSLANCŮ

V karanténě je už třináct poslanců. Od včerejšího odpoledne tak přibyli další dva, kteří se mohli potenciálně nakazit od poslankyně za ANO a bývalé ministryně Karly Šlechtové. Ta se minulou středu zúčastnila jednání Poslanecké sněmovny, v pátek se pak u ní projevily první příznaky nemoci covid-19. Tu pak laboratorní testy potvrdily.

„Celkem je nyní v karanténě třináct poslanců, je však možné, že jim byla karanténa nařízena již včera,“ řekl iDNES.cz mluvčí Poslanecké sněmovny Roman Žamboch. Krátce po úterním poledni přitom informovala pražská hygienická stanice, že karanténu nařídila v souvislosti s výskytem nemoci v dolní komoře Parlamentu jedenácti lidem.

Hlavní jednací sál i některé další části budovy projdou kvůli koronaviru důkladnou dezinfekcí. Práce již započaly, jejich největší část však proběhne až o víkendu, uvedl Žamboch. Vedení Sněmovny se také rozhodlo uskutečnit inventuru zásob roušek, respirátorů, gumových rukavic a dezinfekčních a hygienických prostředků.

Koronavirem se nakazila poslankyně Šlechtová. Na svém facebookovém účtu v úterý uvedla, že první příznaky se u ní projevily v pátek, šla proto na testy. V neděli získala výsledky, které byly pozitivní. „Nyní mám již horečky, suchý kašel, bolesti kloubů a svalů, těžce se mi dýchá, malátnost,“ popsala v úterý.

Šlechtová má koronavirus, poslance testují. Trápí ji horečka i bolesti kloubů

Až do 2. září mají nařízenou karanténu třeba poslanci za ANO Adam Kalous, Eva Fialová či Věra Adámková. Ta současně vede tým, který vyvíjí českou vakcínu na covid-19. Jelikož Karla Šlechtová sedí ve Sněmovně na pomezí poslaneckých klubů ANO a ČSSD, v karanténě jsou i někteří sociální demokrati, třeba poslanec Roman Onderka.
„Kontaktovala mě jak kolegyně, tak hygiena. Jsem v karanténě, ač výsledek mého testu je negativní,“ popsala včera pro iDNES.cz poslankyně Fialová. „Cítím se v naprostém pořádku,“ napsal zase Kalous.

Vstup veřejnosti povolen

Podle mluvčího Žambocha se od minulé středy nekonala ve Sněmovně žádná akce, což celou situaci usnadnilo. „Snažíme se dělat maximum pro to, aby příští schůze Sněmovny, která začíná 14. září, mohla bez problému proběhnout,“ avizoval Žamboch.

Od začátku září budou ve Sněmovně zpřísněna hygienická opatření. Vstup veřejnosti do budovy omezen nebude, návštěvníci ale budou muset nosit roušky stejně jako ta část zaměstnanců, která s nimi přijde do kontaktu.
Bude se to týkat hlavně seminářů a obdobných akcí, komentovaných prohlídek sněmovních budov, infocentra, recepce nebo návštěv badatelů v knihovně a archivu. „Hodně záleží na dalším vývoji epidemiologické situace,“ poznamenal Žamboch. Pokud zůstane situace stejná, se zákazem vstupu veřejnosti do Sněmovny, jako tomu bylo na jaře, se podle něj nepočítá.

V SASKU POSTIH LIDÍ BEZ ROUŠKY

Kdo si v Sasku nenasadí roušku v obchodech či MHD, zaplatí pokutu: Pokuta ve výši 60 eur, v přepočtu 1 570 korun, bude od 1. září hrozit v Sasku tomu, kdo si v obchodě nebo ve veřejné dopravě nenasadí na obličej roušku. Podle portálu mdr.de to v úterý schválila vláda spolkové země, kam se lidé z Česka často vydávají za nákupy nebo na výlety.

Zavedení peněžních trestů za nedodržení povinnosti nosit roušku oznámila minulý týden saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová s tím, že na její úřad přišlo mnoho stížností kvůli tomu, že část lidí nechce ochranu nosu a úst nosit. Je podle ní nutné zastat se těch, kdo roušky nosí. Opatření, ve formě pokuty pro provinilce bez roušky v určených prostorech, zatím platí do 2. listopadu.

V Sasku se budou moci od 1. září konat akce pro více než 1 000 lidí za podmínky, že pořadatelé úřadům předloží plány ohledně dodržení hygienických předpisů. Otevřít nadále nesmějí kluby, diskotéky, sauny nebo veřejné domy, které nabízejí sexuální služby. Podle údajů saských úřadů se v této spolkové zemi koronavirem doposud nakazilo asi 5 840 lidí, 226 z nich zemřelo. S covidem-19 se v nemocnicích v současnosti léčí 49 pacientů, šest z nich je na jednotce intenzivní péče. V Sasku žijí asi čtyři miliony lidí.

PRŮZKUM: PACIENTI MIGRÉNU TAJÍ

Perou se s pocity zoufalství, bezmoci, neschopnosti a strachu z dalších záchvatů: Migréna není „jen“ bolest hlavy. Řada lidí při ní zvrací, ztrácí rovnováhu, nemůže mluvit, má zimnici, průjem, je zmatená a dezorientovaná. Společnost přesto migrénu nevnímá jako vážnou nemoc, pacienti se neustále setkávají s názorem, že jde „jen o bolest hlavy.“ Plně rozvinutý záchvat migrény si přitom podle lékařů nic nezadá s porodními bolestmi. To, jak se žije lidem s migrénou v Česku a v dalších 9 evropských zemích, zjišťoval online průzkum v rámci kampaně Beyond Migraine: The Real You (Tvé pravé Já ukryté za migrénou). Průzkumu, provedeného nezávislou agenturou za podpory společnosti Teva Pharmaceuticals, se zúčastnilo 7520 pacientů s migrénou, více než 500 jich bylo z Česka.

„Snažíme se veřejnost upozorňovat, že migréna není obyčejná bolest hlavy, ale chronické onemocnění, které pacienty výrazně omezuje v jejich životech. Výsledky průzkumu to jenom potvrzují,“ říká Rýza Blažejovská předsedkyně pacientské organizace Migréna-help. Podle průzkumu se 58 % dotázaných pacientů cítí vyčerpaně, 54 % pociťuje deprese a smutek, 51 % frustraci. Přesně 85 % tázaných říká, že společnost nebere jejich nemoc vážně, v Česku to takto vnímá dokonce 91 %. Téměř polovina lidí s migrénou v Evropě podle průzkumu svoji nemoc tají před okolím, a to i před partnerem a dětmi. V Česku skrývání nemoci před blízkými dokonce přiznává přes 60 % dotázaných. „Pacienti se před svým okolím stydí nebo si připadají neschopní.

Jiní se zase setkávají s nepochopením a zlehčováním svého stavu. Přitom ve chvíli, kdy prožívají deset a více celodenních záchvatů každý měsíc, je kvalita života výrazně narušená,“ vysvětluje Rýza Blažejovská. Kromě osobního života komplikuje migréna i přístup ke vzdělání – průzkum ukazuje, že v Česku takto ovlivňuje každého čtvrtého pacienta. Každého druhého brzdí při budování kariéry. „Jakmile nevíte, kdy vás přepadne další záchvat a kolik jich v měsíci ještě bude, je pracovní život o dost složitější. Do jisté míry to lze řešit například částečnými úvazky, ale ne každý zaměstnavatel má pro neplánované absence pochopení,“ popisuje Blažejovská. Nemocným by podle ní pomohlo zapojit se do činnosti pacientských organizací. Interní průzkum Migréna-help ukázal, že právě ony zásadně pomáhají nemocným se s migrénou sžít.

Podle lékařů – neurologů – je při léčbě migrény důležitá především rychlá správná diagnóza a poctivé užívání léčby. V Česku funguje síť třiceti Center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. „Jejich smyslem je pomoci těm pacientům, kteří už se někde léčili, ale nemoc se nepodařilo běžnými postupy ovlivnit,“ říká prim. MUDr. Jolana Marková, FEAN, vedoucí lékařka Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Některým pacientům pomáhá při záchvatu tzv. akutní léčba analgetiky nebo léky přímo na „migrénu“ – triptany. U těch, kteří prožívají záchvaty častěji než čtyřikrát měsíčně, lékaři obvykle nasazují preventivní (profylaktickou) léčbu. „Pacientům dokážeme snížit počet záchvatů až o 50 %. Používáme přípravky, jež byly původně vyvinuty pro jiné onemocnění, ale ukázal se u nich pozitivní účinek na migrénu,“ uzavírá prim. Marková.

V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě že má pacient jen čtyři dny s migrénou (MMD) do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat preventivní léčbu. Ovšem při vyšším počtu dnů s migrénou – pět a více do měsíce, dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání. Mgr. Vojtěch Šprdlík, Mgr. Markéta Pudilová

LIDEM S MIGRÉNOU POMŮŽE MOBILNÍ APLIKACE

Umožní pacientům získat větší kontrolu nad svou nemocí: Lidem trpícím migrénou pomůže nemoc zvládat zbrusu nová aplikace Migréna Kompas. Ta pacientům umožňuje zaznamenat jednotlivé záchvaty, jejich délku a intenzitu a užité léky. Kromě toho uživatel do kalendáře aplikace může zaznamenávat svou životosprávu a jak se cítil. Díky aplikaci tak pacienti s migrénou lépe porozumí svému onemocnění. Aplikace bude sloužit jako pomocník při rozhovoru pacienta s ošetřujícím lékařem, při kterém společně odhalí možné spouštěče atak a domluví se na vhodné změně životního stylu.

„Při léčbě migrény se často podceňuje skutečnost, že existuje řada ovlivnitelných faktorů jako stres, pití alkoholu, nedostatečný spánek nebo přísun tekutin, které ataky vyvolávají. Změna životosprávy nebo práce se stresem přitom může přispět ke snížení počtu záchvatů,“ vysvětluje Rýza Blažejovská z organizace Migréna-help, která sdružuje pacienty s migrénou. Na vzniku aplikace se podílela pacientská organizace Migréna-help, přední odborníci v oboru neurologie, společnost Teva Pharmaceuticals a Pears Health Cyber.

Podle odborníků pomůže aplikace pacientům zvládat jejich nemoc, a zmírnit tak její projevy. „Lidé se mohou naučit s migrénou lépe žít, své nemoci porozumět a předcházet těm záchvatům, které lze ovlivnit. To vše povede ke zvýšení kvality jejich života,“ popisuje Rýza Blažejovská.

V aplikaci pacient také zaznamenává, jakými léky si pomáhal od bolesti, což zjednoduší spolupráci s lékaři. „Člověk s migrénou by si správně měl vést deník záchvatů. Lékař pak podle něj může sledovat projevy nemoci ve spojení s ostatními faktory a podle toho například upravit léčbu nebo doporučit jinou. Migréna Kompas tuto funkci plní,“ říká Rýza Blažejovská. Podle ní přispívá i ke kontrole dodržování léčby, tzv. adherenci.

„Spojení léčby s technologiemi se zabýváme už několik let, vyvinuli jsme asi tři desítky aplikací různých typů, které si stahují pacienti po celém světě. Migréna Kompas je nejrozsáhlejší – respektuje trendy doby a spojuje mnoho různých funkcí,“ popisuje Jaromír Krotký z české společnosti Pears Health Cyber, která aplikaci vyvíjela a testovala společně s lékaři a pacienty celkem šest měsíců.

Aplikace Migréna Kompas je určena pacientům s diagnózou migrény. Dostupná je pro operační systémy Android a iOS. Do budoucna vývojáři plánují do aplikace přidat další funkce a spustit ji i na Slovensku, v Maďarsko nebo v pobaltských státech, kde je o ni také velký zájem.

O léčbě migrény

V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě, že má pacient jen čtyři dny s migrénou (MMD) do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat léčbu preventivní. Ovšem při vyšším počtu dní s migrénou – pět a více do měsíce – dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání. Mgr. Vojtěch Šprdlík, Mgr. Markéta Pudilová

ZÁVODY MOTOCYKLŮ NA OKRUHU V TRENČÍNĚ

Letošní sezóna Mezinárodního mistrovství České republiky na přírodních okruzích byla značně ovlivněna pandemií, nicméně se o nadcházejícím víkendu můžeme těšit na závody. Pojede se ve spolupráci se SMF v Trenčíně.
Letošní závodní motocyklová sezóna se bohužel nemohla odjet tak, jak se na začátku roku naplánovalo. Nečekané události způsobily zrušení několika podniků a všichni jsou rádi za jakýkoliv podnik, který je možné v této době uskutečnit. Jedněmi z nich jsou také závody na Slovensku v Trenčíně.

Zde se pojede díky spolupráci se Slovenskou motocyklovou federací a z našeho pohledu se tu odjedou letošní první závody Mezinárodního mistrovství České republiky na přírodních okruzích. Závodní podnik se pojede v termínu od 28. do 30. srpna 2020.

V rámci MMČR SZM na PO se pojede ve třídách 125 SP, 125 GP/Moto3, 250 Open, Supermono, Supertwin, Supersport 600 a Superbike. Kromě toho se tu při SMF odjede mezinárodní šampionát Alpe Adria Vintage, Mistrovství Slovenské republiky a Mistrovství SR Vintage včetně sidecar, Slovenský pohár, závody CAMS a Ducati Slovakia Cup. Startovní listiny všech tříd jsou díky tomu pěkně nabité, takže bude boj o každou pozici v cíli o to zajímavější.

Velice dobrá zpráva je pro jezdce s národní licencí Autoklubu České republiky. Do Trenčína mohou totiž zamířit i s ní, protože bude po žádosti automaticky povýšena na mezinárodní licenci bez doplatku. Ta bude zároveň platit i pro další závod v kalendáři, který se pojede na Slovakia Ringu. Vše je ale nutné zadat do systému AČR a zažádat tam o změnu na mezinárodní licenci. Jedinou nutností, na kterou si musí jezdci dát pozor, je rozšíření pojištění do zahraničí, které je nutné uhradit, jelikož se jedná o novou pojistku a v tomto případě je Autoklub pouze zprostředkovatelem.
Veškeré dotazy je nutné směřovat na sekretariát Autoklubu ČR: Jana Vaňková (motocyklový sport / licence, administrativa), vankova@autoklub.cz, 222 898 268, Andrea Moravcová (motocyklový sport / licence, administrativa)
moravcova@autoklub.cz, 222 898 212

První motocyklové závody se na letišti v Trenčíně odjely již v roce 1998 a pravidelně se tu jezdilo až do roku 2003. Poté se tu pro malý zájem přestalo závodit a motocyklový sport se sem vrátil v roce 2007. Závody na tomto místě provázely další trable, ale naštěstí se vše povedlo v posledních letech znovu obnovit a letos tu můžeme opět přivítat motocykly nejrůznějších kategorií. Závodní trať na letišti v Trenčíně je dlouhá 2800 m, široká je 10 m a má celkem 11 zatáček, ze kterých je sedm levotočivých a čtyři pravotočivých. Ing. Eva Koňáková, mediální zástupce - Autoklub ČR (SZM)