iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dr. Dudek: Covid postihuje lidi i depresí, může být horší

Na jaře a v létě pacienti prakticky přestávají chodit k doktorům kvůli depresím a úzkostem, tento rok byl ale jiný. Důvodem je nouzový stav, kterým si naše země prošla. Pokud budou restriktivní opatření obnovena na podzim, kdy i normálně dochází k nárůstu depresí, situace se ještě zhorší, varují lékaři.

„Na jaře pacienti s depresí chodí jen výjimečně, zaznamenáváme jednotky případů, letos počet dramaticky narostl, mluvíme o stovkách procent,“ uvedl praktický lékař Martin Dudek. Příčinou podle něj není jen izolace a karanténa, ale i všeobecný strach, který na začátku pandemie panoval.

„Při jakékoliv krizi roste výskyt depresí, nejvíc jich je v regionech, kde se válčí. Tohle sice nebyla válka, ale byla to výjimečná situace, se kterou se nikdo z nás za svého života ještě nesetkal. Nikdo také na začátku nevěděl, jak dlouho ta karanténa potrvá, objevovaly se zprávy, že třeba i dva roky. To také lidské psychice nepřidá,“ vyvozuje Dudek.
Přestože nárůst výskytu depresí se týká celé populace, nejrizikovější skupinou byly podle lékařů matky malých děti. „Ti lidé, kteří byli doma a starali se o děti, zejména matky, které se s dětmi učily, musely pro ně vařit a spoustu dalších věcí, jsou nejnáchylnější,“ říká Martin Dudek.

Karanténa měla na psychiku dětí vliv. Školy by na to neměly zapomínat

Velká část lidí řešila koronakrizi po svém a to výrazně jinak než antidepresivy. “Každý s kým jsem mluvil, ať už to byli kamarádi nebo pacienti se přiznali k zvýšené konzumaci alkoholu, ale i to samozřejmě je anxiolytikum, pomáhá proti úzkosti,“ řekl Petr Soňka, předseda sdružení praktických lékařů.

Situace je nyní opět normální, ale může se během několika týdnů nebo měsíců změnit. „Pokud, v době, kdy i za normálních okolností roste počet případů deprese, to znamená na podzim a na začátku zimy, bude opět zaveden ten striktní režim, který tu panoval na začátku epidemie, bude to mít výrazný dopad na psychiku lidí,“ domnívá se Martin Dudek.

MILIARDU KUSŮ VAKCÍNY PROTI KORONAVIRU VYROBÍ U PRAHY

V závodě Praha Vaccines patřícímu americké společnosti Novavax, se vyvíjí kandidátská vakcína proti nemoci covid-19. Výrobnu navštívil premiér Andrej Babiš společně s vládním zmocněncem Romanem Prymulou. Vakcína má od října postoupit do další fáze testování, kterého se zúčastní asi tři stovky Čechů. Firma chce nedaleko Prahy vyrobit miliardu dávek.

„Firma Novavax chce globálně vyrábět dvě miliardy dóz vakcín proti koronaviru, z toho až miliardu tady v České republice,“ uvedl Babiš při úterní návštěvě závodu. Společnost v září požádá Státní úřad pro kontrolu léčiv o povolení uskutečnit v Česku klinické testy. „Bude vybráno asi 300 našich spoluobčanů, kteří by se jich měli zúčastnit,“ řekl premiér.
Na výrobě se tak podle něj už pracuje. „Tím, že firma Novavax je u nás v Čechách, chceme s nimi o vakcíně diskutovat a případně uzavřít smlouvu,“ uvedl Babiš s tím, že nejdůležitější je hlavně bezpečnost vakcíny.

Ta je podle Prymuly zaručena. „Tento koncept vychází ze zcela ověřených postupů. Používá se protein z povrchové části viru. Má za cíl navodit imunitní odpověď a tím nás ochránit,“ vysvětlil princip očkování. Právě tento protein, který je tak klíčovou složkou vakcíny, se má v českém závodě vyrábět. Druhá důležitá složka se bude produkovat ve Švédsku.
Americká vakcína navíc prý vykazuje dobré výsledky, které Prymula označil jako „velmi zajímavé“. „Pokud je srovnáváme s výsledky jiných společností, zatím vakcína vykazuje lepší parametry bezpečnosti i imunogenity (schopnosti navodit tvorbu protilátek, pozn. red.),“ uvedl epidemiolog.

„Naše přítomnost v České republice, zejména potom v Bohumilském výrobním závodě, je pro firmu a také její budoucí investice velmi důležitá. Česká republika má hodně co nabídnout a stejně tak i my,“ poznamenal v úterý generální ředitel a prezident Novavaxu Stanley C. Erck.

Vakcína dodaná přes EU bude zdarma

Česko se už připojilo k iniciativě Evropské komise na nákup vakcíny proti covidu-19. Počítá se s tím, že všechny členské země by v první fázi měly dostat dávky pro tři procenta populace, následně pak pro 20 procent. Komise jedná se šesti výrobci - firmami Astra Zeneca, Sanofi, Johnson&Johnson, BioNTech/Pfeizer, CureVac a Moderna.

Cena této vakcíny není podle Prymuly nijak vysoká. „Pohybovala by se kolem tří a půl eur, což je v podstatě cena výrobní,“ upřesnil. „Pro lidi to bude zdarma,“ dodal Babiš. Investice půjdou výhradně od státu, zdravotní pojišťovny se na nákupu evropské vakcíny podílet nebudou.

Česko se chce připojit k nákupu covidové vakcíny. Stálo by to dvě miliardy

Vakcinace by měla být založena na dobrovolnosti. „Režim nebude povinný,“ ujistil Prymula. Dodal, že vytipováno je asi 3,6 milionu Čechů, kteří by měli být očkováni v první fázi. Nejdříve má přijít řada na zdravotníky, pak starší obyvatelstvo a lidi s více nemocemi.

Zároveň je tu ještě vývoj české vakcíny. „O ní mám mizivé informace, ale ten vývoj pokračuje,“ dodal epidemiolog Prymula. Už dříve uvedl, že „projekt není životaschopný“, to ale později dementoval. Jsou podle něj nicméně odborné důvody, proč není vhodné volit vakcínu inaktivovanou, tedy připravenou z usmrceného viru.

ZEMAN V NEMOCNICI, ÚRAZ RUKY, OPERACE

Prezident Miloš Zeman v úterý večer skončil v nemocnici kvůli úrazu ruky. Podle slov mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka podstoupí operaci v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze. Zranění neohrožuje Zemanův život.

Informaci přinesl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru. Podle něj nejde o úraz ohrožující život. ČTK řekl před jedenáctou hodinou potvrdil, že si prezident zlomil pravou ruku při pádu. „Zeman je v kontaktu s rodinou a spolupracovníky. Program pana prezidenta bude uzpůsoben rekonvalescenci,“ doplnil Ovčáček.

COVID TESTUJE POSLANKYNI ŠLECHTOVOU A SPOL

Šlechtová má koronavirus, poslance testují. Trápí ji horečka i bolesti kloubů: Poslanecká sněmovna má svůj první případ koronaviru. Nakazila se bývalá ministryně obrany za hnutí ANO Karla Šlechtová. Hygienici nařídili karanténu jedenácti lidem. Informaci redakci iDNES.cz potvrdil mluvčí Poslanecké sněmovny Roman Žamboch.

Poslankyně Šlechtová na svém Facebooku uvedla, že výsledek testu má od neděle. „Od původních příznaků obyčejné bolesti v krku v pátek, kdy jsem šla hned na test, mám nyní již horečky, suchý kašel, bolesti kloubů a svalů, těžce se mi dýchá, malátnost,“ popsala.

Dodala, že své kontakty i vedení Poslanecké sněmovny informovala hned po obdržení výsledku. Všechny, kdo mají podezření na koronavirus, vyzvala, aby se nechali testovat.
Karla Šlechtová

Pozitivní test na Covid-19 mi byl z UVN potvrzen v neděli, dodržuji nařízenou izolaci a jsem doma. Od původních příznaků obyčejné bolesti v krku v pátek, kdy jsem šla hned na test, mám nyní - tj. 4 dny poté - již horečky, suchý kašel, bolesti kloubů a svalů, těžce se mi dýchá, malátnost. Kdo jste také nemocný, přeji všem brzké uzdravení! Kdokoli s podezřením i bez příznaků, běžte hned na testy prosím.

Ihned jsem samozřejmě upozornila své kontakty a samozřejmě vedení Sněmovny, protože jsme ve minulou středu měli mimořádné jednání. Vše běží dle opatření hygieny.

O události první informoval server Lidovky.cz. „Kancelář Poslanecké sněmovny v neděli obdržela informaci, že ve druhé polovině minulého týdne byl u jedné osoby z řad poslanců zjištěn pozitivní výsledek na covid. Tato osoba se ve středu 19. srpna zúčastnila mimořádné schůze. Hygienici určili okruh poslanců sedících v sále v bezprostřední blízkosti nakažené osoby,“ sdělil podle Lidovek mailem poslancům Jan Morávek, vedoucí sněmovní kanceláře.

Redakci iDNES.cz informaci potvrdil mluvčí Poslanecké sněmovny Roman Žamboch. „Jsme v úzkém kontaktu s pražskou hygienou, která vše organizuje a dává dohromady čísla,“ řekl Žamboch. „Týká se to poslanců, kteří minulou středu v době konání schůze Sněmovny seděli v bezprostřední blízkosti zmíněné paní poslankyně,“ dodal.

11 lidí v karanténě

Do karantény tak jde podle hygieniků jedenáct lidí, nikdo z nich neměl k úternímu poledni pozitivní test. „V rámci daného pracoviště byla nařízena karanténa všem vyhodnoceným, takzvaně epidemiologicky závažným kontaktům,“ uvedl mluvčí pražské hygienické stanice Zbyněk Boublík.

Z poslanců, kteří sedí v blízkosti Šlechtové, byli na středeční schůzi přítomni poslanci ANO Věra Adámková, Eva Fialová, Milan Feranec, Adam Kalous a Monika Červíčková. Dále pak Roman Onderka z ČSSD. Jeho straničtí kolegové, kteří běžně také sedí v blízkosti Šlechtové, Antonín Staněk a Ondřej Veselý, byli z jednání omluveni.

Fialová již redakci iDNES.cz potvrdila, že jí hygienici nařídili karanténu. „Kontaktovala mě jak kolegyně, tak hygiena. Jsem v karanténě, ač výsledek mého testu je negativní,“ uvedla. Stejně je na tom i poslanec Kalous. „Cítím se v naprostém pořádku,“ napsal.

V pondělí přibylo 260 nakažených, celkový počet přesáhl 22 tisíc

Dále je v karanténě i poslanec z klubu ČSSD Roman Onderka. „Včera mě kontaktovala hygiena a do 2. září mám nařízenou karanténu,“ sdělil v úterý redakci iDNES.cz.

Do konce týdne proběhne dezinfekce hlavního jednacího sálu. Hygieně se také mají ozvat zaměstnanci, kteří přišli se Šlechtovou do úzkého kontaktu. „Od středy se ve Sněmovně nekonala žádná akce, ani tento týden, ani ten minulý. To celou situaci zjednodušuje. Snažíme se dělat maximum pro to, aby příští schůze Sněmovny, která začíná 14. září, mohla bez problému proběhnout,“ avizoval Žamboch.

Z politiků se v březnu nakazil koronavirem například senátor ODS Pavel Karpíšek, pozitivní test měl v dubnu též tehdejší plzeňský hejtman za ČSSD Josef Bernard, který nyní vede kandidátku hnutí Starostové a nezávislí (STAN) pro krajské volby, a v červnu také náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN).

ČÍNA SE BUDE ZLOBIT NA ČR, ŽE VYSTRČIL A SPOL LETÍ NA TCHAJ-WAN?

Velmi omezené negativní dopady na Českou republiku bude mít návštěva šéfa Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu, odhadují analytici. Podle Ivany Karáskové z Asociace pro mezinárodní otázky to ale pocítí český velvyslanec v Pekingu Vladimír Tomšík. „Bude jedno, jestli sedí v Pekingu, nebo na Marsu. Nikdo se s ním nebude chtít setkat,“ řekla Karásková.

Podle ní vzniká nesprávně atmosféra strachu, že Čína nějak strašně potrestá Českou republiku kvůli tomu, že předseda Senátu nepodlehl tlaku, aby nejezdil na Tchaj-wan.

„Čínská přítomnost v našem regionu je nadhodnocena,“ uvedla při představení publikace „Cukr a bič: nástroje prosazování čínského vlivu v České republice“, kterou spolu s ní napsal Filip Šebok.

Čína podle ní na rozdíl od Ruska příliš nezná české prostředí. Země ani nemají společná témata ve světové politice a jsou geograficky vzdálené. To všechno podle Karáskové snižuje možnosti Pekingu nějak účinně trestat Česko za to, že se nebude chovat podle jeho představ.

Maximální dopad do 1 % HDP, uvedl Semerák

Ekonom z institutu CERGE-EI Vilém Semerák uvedl, že v případě celkového ekonomického embarga ze strany Číny by dopad na Českou republiku byl maximálně necelé jedno procento hrubého domácího produktu.

„K čemu může Čína sáhnout? Nejpravděpodobnější reakce je zakleknutí a hrozba podobného jednání pro vybrané české firmy působící v Číně, neformální embargo zacílené na vybrané vlivnější exportéry či firmy se známou značkou, cestovní omezení pro vybrané české subjekty či omezení pro budoucí cesty čínských turistů do České republiky,“ uvedl Semerák.
Čína se podílí jen z 0,42 procenta na zahraničních investicích v Česku. Vývoz do Číny se na celkovém českém vývozu podílí zhruba 1,5 procenta a od roku 2017 tento podíl i hodnota vývozu stagnuje.

„Celkové makroekonomické dopady budou zřejmě relativně malé a zvládnutelné. Budeme ale také zřejmě čelit značnému mediálnímu úsilí tyto dopady patřičně zveličit,“ uvedl analytik.

S Vystrčilem i sedm senátorů a vdova po Kuberovi

Šéf horní komory parlamentu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil se na cestu vydá v sobotu. Přepraví ho stroj tchajwanských aerolinek.

Součástí senátní delegace bude 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička, předseda zahraničního výboru Pavel Fischer, předseda zdravotního výboru Lumír Kantor a senátoři Petr Šilar, Lumír Aschenbrenner, Tomáš Goláň a Pavel Štohl. Cesty se rovněž účastní zástupci českých firem, vědy a kultury.

Na Tchaj-wan, který Čína považuje za součást svého území a podrážděně reaguje na kontakty na mezinárodní úrovni s představiteli Tchaj-wanu, s Vystrčilem poletí také Věra Kuberová, vdova po zesnulém předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, který cestu také plánoval. Vystrčil se na ostrově setká s tchajwanskou prezidentkou, předsedou tamního parlamentu a některými ministry.

VĚDCI: VÍC JAK MILION VIRŮ MŮŽE ZPŮSOBIT NÁKAZU

Vědci odhadují, že existuje více než milion virů, které mají potenciál stát se nakažlivými pro lidi. Pokouší se je mapovat, zatím se jim ale povedlo identifikovat jich jen velmi nízké procento. Badatelé se potýkají s řadou překážek, jako je nezájem odpovědných institucí, omezené granty či politické rozbroje. Mezi neznámé patřil donedávna také SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19.

Koronavirus SARS-CoV-2 – to červené jsou právě proteinová „chňapátka“ (odborně „spikes protein“), kterými se virus snaží uchytit na hostitelské buňce v plicích. Aby lékaři našli látku, která účinně znemožní jejich funkci, musí je co nejlépe poznat. | foto: Alissa Eckert, MS; Dan Higgins, MAM

„Provedli jsme analýzu (potencionálního) množství neznámých virů, které se mohou v budoucnu vynořit. Odhadujeme, že jich je okolo 1,7 milionu,“ řekl stanici Sky News Peter Daszak, prezident neziskové organizace EcoHealth Alliance zaměřené na výzkum a prevenci pandemií.

Vědci se pokouší tyto „potencionální hrozby“ odhalit, aby mohli zjistit, odkud pochází a jak se přenáší na člověka. Ač není jisté, zda daný virus může být nebezpečný pro člověka, badatelé se obávají, že by některý z nich mohl způsobit příští pandemii.

Mapování virů je však obtížná práce. Vedoucí představitelé iniciativ zaměřených na „lov“ virů přiznávají, že se zatím podařilo zaznamenat jen titěrné procento těch potenciálně nebezpečných.

USA v roce 2009 založily projekt PREDICT, který ve spolupráci s týmy z 31 zemí, včetně Číny, objevil za deset let okolo 2 000 nových virů, které mají potenciál spustit pandemii. „Známe jen asi 0,2 procent virů, které jsou schopné nakazit lidi,“ uvedla Jonna Mazeová, bývalá globální ředitelka PREDICTu.

Podle Mazeové je nutné v katalogizaci virů pokračovat. Každý objevený virus může usnadnit zjištění původu nového. „Nemůžeme zabránit (rozšíření nákazy), když nevíte, čemu se bráníte.“

V roce 2018 tým PREDICT identifikoval nový kmen viru ebola jménem Bombali v netopýrech uhnízděných v domovech ve Sierra Leone. Jednalo se o šestý známý kmen viru a jediný, který díky brzkému objevení nezpůsobil vypuknutí nákazy.
Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Data ukazují, že k propuknutí virových nákaz dochází stále častěji a ve větší míře než v minulosti. V roce 2010 byl počet nákaz způsobených viry zvířecího původu šestinásobný v porovnání s rokem 1980, tvrdí studie výzkumníků z americké Brownovy univerzity.

Okolo 70 procent patogenů, které byly objeveny v posledních padesáti letech, pochází od zvířat. Patří mezi ně i ty nejsmrtelnější, jako ebola, SARS, MERS nebo právě současný koronavirus SARS-CoV-2. Podle Dennise Carrolla, který stál za ideou PREDICTu, se viry zvířecího původu ve stále větší míře stávají součástí lidského prostředí s tím, jak dochází ke zvětšování lidské populace, která se rozšiřuje i do oblastí předtím obývaných divokou zvěří.

Kontakty mezi zvířaty a lidmi se stávají četnějšími – a tím se i zvyšuje riziko, že přes prostředníka či přímo se na člověka přenese virový patogen. Podle Carrolla se každý rok objevují dvě až čtyři nemoci původem od zvířat.

Překážky pro lovce virů

Protože je výzkum zvířecích virových patogenů stále v plenkách, bývá těžké předpovědět, kde a v jakém zvířeti se poprvé epidemický virus objeví. Přesto se některým vědcům podaří na virus upozornit. Známá čínská „lovkyně virů“ Linga Wangová už v roce 2013 předvídala, že se „v příštích deseti letech objeví nový zabijácký virus původem od netopýrů“. Své varování později zopakovala i v roce 2019.

Badatelé se však setkávají s neochotou odpovědných institucí s problémem něco dělat. V roce 2018 Světová zdravotnická organizace (WHO) svolala do Ženevy konferenci s předními virology a epidemiology, jejímž cílem bylo přijít se strategiemi, jak se vypořádat s takzvanou nemocí X, tedy patogenem neznámého původu, na nějž nebude známa léčba.„Řekli, že potřebujeme strategie pro nemoc X a dali tomu husté jméno. Problém je, že jsme nikdy nic neudělali,“ uvedl Daszak, který se setkání zúčastnil.

Průlom: varování před viry může přijít ze splašků dřív, než se nákaza rozšíří

Jiným, pro samotné vědce ještě palčivějším problémem, je nedostatek peněz a grantů, které by šly na výzkum a vyhledávání virů. PREDICT, který měl celkem k dispozici 200 milionů dolarů, se administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozhodla v roce 2019 ukončit. Po vypuknutí pandemie koronaviru byl projekt na šest měsíců obnoven.

Trumpova administrativa též ukončila grant, který Národní zdravotní ústav (NIH) dal EcoHealth Alliance na dlouhodobý výzkum přenosu koronavirů z divokých zvířat. Na výzkumu se podíleli i vědci z kontroverzní wuchanské laboratoře, kterou Trump před ukončením grantu osočil, že právě v ní vznikl koronavirus.

Badatelé se obávají, že napětí mezi USA a Čínou může zabránit celosvětovému a podle nich potřebnému sdílení poznatků o virech. Též ale věří, že pandemie koronaviru přinutí státy věnovat větší pozornost celosvětovému výzkumu vír

ZVEDACÍ MOST V LONDÝNĚ SE NEVRÁTIL, ZŮSTAL ZDVIŽENÝ
´
Londýnský Tower Bridge se zasekl, nadšení chodci to využili k focení selfie: Londýnský most Tower Bridge se v sobotu zasekl. Na vině byla technická závada, kvůli které se ikonický zvedací most nevrátil po projetí lodě pod ním do původní polohy. Pro automobilovou dopravu poté zůstal uzavřen na celých 24 hodin. Toho využili místní i turisté, kteří nadšeně křižovali vozovku a pořizovali památeční snímky.

Tower Bridge se nad Temží zasekl během sobotního odpoledne. Podle snímků je patrné, že obě poloviny mostu v tu chvíli oddělovala mírná mezera. Chodci se mohli na most vrátit v neděli ráno. Automobilová doprava však byla v místě obnovena až odpoledne.

Toho využili chodci, kteří se nadšeně vrhli na vozovku. Mohli si tak pořídit unikátní záběry, které by během všedního dne zaznamenali jen těžko. Přes most totiž pravidelně projede až 21 tisíc aut denně. Raritní události využili také svatebčané.
Podle zpravodajského serveru BBC se podobná událost stala v roce 2005. Zvedací most byl tehdy kvůli technickým problémům uzavřen na 10 hodin.

ÚSPĚŠNÝ ROK MYSLIVCŮ? MÉNĚ DIVOČÁKŮ?

Nejlepší myslivecký rok v historii: efektivně se daří snižovat stavy divokých prasat. Pomohla tomu podpora Ministerstva zemědělství: Nejúspěšnější lovecký rok v historii mají za sebou čeští myslivci. Oproti předchozímu období, kdy bylo uloveno přes 137 tisíc prasat, se v posledním mysliveckém roce (tj. od 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020) podařilo ulovit o zhruba 100 tisíc kusů prasat divokých více, tedy 239 818 kusů. Údaje dnes potvrdil Český statistický úřad. Jedním z důvodů nárůstu lovu je i zavedení příspěvků na snižování počtu divočáků, které v roce 2018 zavedlo Ministerstvo zemědělství (MZe).

„Podpora, kterou jsme koncem předminulého roku zavedli, se osvědčila. Myslivcům vyplácíme dva tisíce korun za každé prase zastřelené nad tříletý průměr ulovených prasat v dané honitbě. Příspěvkem jsme chtěli motivovat myslivce k lovu a ochránit tak zemědělské plodiny před škodami, které na nich způsobují prasata divoká. Lov divokých prasat je náročný mimo jiné i časově, také proto jsme se rozhodli myslivcům poskytovat finanční odměnu,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V roce 2019 bylo vyplaceno 12,1 milionu korun za 6050 kusů prasete divokého. Tento finanční nástroj přispěl k téměř 75% nárůstu počtu ulovených prasat divokých za poslední myslivecký rok.

MZe chce i nadále podporovat redukci stavů černé zvěře, a tím snižovat škody na zemědělských plodinách a pozemcích. Snižování počtu prasat divokých je také prevencí před africkým morem prasat. Tato nebezpečná choroba se sice v České republice od jara 2019 nevyskytuje, ale v některých sousedních státech se stále šíří. Proto bude Ministerstvo ve vyplácení zástřelného pokračovat.

Finanční odměna není jediný způsob, jak MZe usiluje o snížení stavů černé zvěře. Už od roku 2016 umožnilo legislativní změnou lovit prasata celoročně. Přispívá také na pořízení a instalaci odchytového zařízení, a to částkou 16 tisíc korun na jeden lapák. Od září začne poskytovat podporu až 40 tisíc korun na pořízení chladicího zařízení pro uchování ulovené zvěře. Chladicí zařízení dá myslivcům možnost nabídnout zvěřinu, jako kvalitní a přírodní surovinu, k prodeji. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

OPRAVENÝ HRAD HELŠTÝN LÁKÁ TURISTY?

Perla cestovního ruchu má blyštivější lesk. Helfštýn prošel rekonstrukcí: Co jsou pro Jeseníky Dlouhé stráně, to je pro Hanou hrad Helfštýn. Památka, která se tyčí nad Moravskou bránou u Lipníka nad Bečvou, má za sebou dlouhou a náročnou rekonstrukci. Lidé si její výsledky mohli poprvé prohlédnout v pátek 21. srpna. A z reakcí prvních návštěvníků je znát, že investice Olomouckého kraje rozhodně stála za to.

„Helfštýn je klenotem našeho regionu. Nejen proto, že láká turisty z celého Česka i ze zahraničí, ale také proto, že odkazuje na kus národní historie. Památka bohužel nebyla v úplně ideálním stavu, takže třiadevadesát miliónů korun, které kraj do opravy hradu vložil, chápu nejen jako investici, ale také jako uhrazení dluhu z minulosti,“ uvedl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

O opravě hradu se mluvilo mnoho let. Až v poslední době se ale daly věci, respektive zednické lžíce, kladiva a tesařské nástroje, do pohybu. Helfštýn se teď může pochlubit novou střechou, rekonstruovanými výstavními prostory a jedinečným vyhlídkovým okruhem.

„Část prostoru nad bývalou kaplí zastřešuje pískované sklo, které symbolizuje otevřenou oblohu. Zvolené řešení považuji za citlivé k původní stavbě, navíc Helfštýn tím získá potřebné výstavní prostory. Kromě příspěvku do obnovy historické památky tím zároveň investujeme do cestovního ruchu v regionu,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast kultury Petr Vrána.

Historie hradu se začala psát ve třináctém století. Aktuální krajská investice zajistila, že v jednadvacátém rozhodně neskončí.„Helfštýn sice tvoří nejvýznamnější stavební akci v oblasti kultury a cestovního ruchu za poslední roky, ale rozhodně ne jedinou. Naší pozornosti neunikají ani opravy mnohem menších památek, jako jsou třeba boží muka nebo kapličky,“ zdůraznil Vrána. JUDr. Vladimír Lichnovský, Olomouc

NA VYSOČINĚ TÉMĚŘ 350 MILIONŮ NA OPRAVY SILNIC

Na zlepšení stavu silnic II. a III. tříd ve svém vlastnictví získal pro letošní rok Kraj Vysočina ze Státního fondu dopravní infrastruktury 349,3 milionu korun. Peníze jsou určeny na souvislé opravy komunikací, část bude použita na odstraňování škod na silnicích po bleskových povodních z letošního června. „Finanční prostředky bude kraj čerpat prostřednictvím Krajské správy a údržby silnic Vysočiny a v tuto chvíli je většina akcí vysoutěžená nebo už probíhá jejich realizace,“ informoval krajský radní pro oblast dopravy Jan Hyliš. Přijetí peněz ze státního fondu dnes projednali krajští radní, smlouvu, která následně umožní čerpání prostředků, musí ještě odsouhlasit zastupitelstvo kraje na svém zářijovém zasedání.

Asociace krajů ČR se dohodla s vládou, že v roce 2020 uvolní do krajů na opravy silnic ze SFDI čtyři miliardy korun, další čtyři miliardy budou moci kraje vyčerpat prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu. „Všech 22 akcí jsme připravili v předstihu a díky schválenému ručitelskému závazku od našeho zřizovatele ve výši 180 milionů jsme mohli začít s realizací většiny z nich ještě před schválením smlouvy se SFDI. I přesto, že je možné státní peníze převést až do roku 2021, jsme připraveni proinvestovat celou částku ještě v letošní stavební sezoně,“ přiblížil ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Radovan Necid. V roce 2019 dostal Kraj Vysočina ze Státního fondu dopravní infrastruktury 179,3 milionu korun a krajští silničáři za ně opravili jeden most a více než 33 km silnic v majetku kraje. Ing. Eva Neuwirthová