iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soudkyně Lehká z Mostu nebyla opilá v autě, požila léky?

Stříkla jsem si léky na bolest v krku a na kašel, odmítla opilost místopředsedkyně soudu: Místopředsedkyně ústeckého krajského soudu Markéta Lehká u soudu v Mostě odmítla, že řídila pod vlivem alkoholu. Hlídka jí při dechové zkoušce loni v prosinci naměřila 1,8 promile. Podrobit se krevnímu testu Lehká nechtěla. U soudu dnes řekla, že měla bromhexin a následně si stříkla stopangin. Znalec zcela vyloučil, že by naměřené hodnoty byly způsobeny uvedenými léky. Ženě hrozí až rok vězení.

Soudce Benno Eichler navrhl Lehké provedení vyšetřovacího pokusu s tím, že by přímo v soudní síni požila léky a následně se provedla dechová zkouška. Na to obhájce reagoval slovy, že si to musí s klientkou rozmyslet.
„Celé záležitosti je mi nesmírně líto, je mi nepříjemná. Tvrdím, že jsem neřídila pod vlivem alkoholu,“ řekla soudkyně. Lehká uvedla, že v ten den ji nebylo moc dobře. Policista ji v Mostě zastavil po páté hodině odpolední na cestě z tréninku synů. Řekla, že si před jízdou vzala 40 až 50 kapek bromhexinu, který používá, když má problémy s hlasivkami. „Kluci byli rozjívení, dostala jsem záchvat kašle a několikrát jsem si stříkla stopangin,“ uvedla.

Policista u soudu řekl, že automobil zastavil kvůli tomu, že vozidlo začalo přejíždět z pruhu do pruhu a následně přejelo lehce do protisměru. „Dal jsem pokyn k zastavení a zavolal kolegy, že budu potřebovat přístroj na dechovou zkoušku,“ uvedl. „Cítil jsem trochu zápach alkoholu v autě,“ uvedl. Následně řidičku vyzval, aby vystoupila. Na dotaz, zda pila alkohol uvedla, že požila léky.

Výsledek první dechové zkoušky provedené v 17:28 byl 1,8 promile a u druhé provedené v 17:33 byla hodnota 1,75 promile. „Není vůbec o čem diskutovat. Byl to alkohol, k tomu není co více dodat,“ uvedl znalec obžaloby Jiří Fišer. U stopanginu je podle něj možné, že koncentrace vyletí velmi rychle nahoru, následně však rychle padají dolů. U druhého dechové zkoušky by tak podle Fišera byla hodnota již mizivá.

Další dva dnes vyslechnutí policisté řekli, že z řidičky byl cítit alkohol a motala se. Obhajoba pořádala soud o doplnění dokazování. Chce předložit vlastní znalecký posudek. Soudce Eichler odročil hlavní líčení na 8. září.
Případem se zabývá ministerstvo spravedlnosti. S Lehkou zahájilo správní řízení o dočasném zproštění výkonu funkce místopředsedkyně krajského soudu a soudkyně. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka řekl, že se zpracovává rozhodnutí. „Řízení tedy stále probíhá a rozhodnuto bude v dohledné době,“ uvedl.

KDY DVOŘÁK Z ČT ODSTAVÍ MORAVCE A V ČT BUDOU HOVOŘIT I ADVOKÁTI, SOUDCI A ŽALOBCI?

Václav Vlk z Unie obhájců: ČT do debat zve hlavně státní zástupce, advokáty a soudce opomíjí: Advokát Václav Vlk za Unii obhájců úspěšně žaloval Českou televizi (ČT) kvůli tomu, že spolku odmítla poskytnout informace o hostech v pořadu Otázky Václava Moravce. Jaká byla motivace obhájců? Podle Vlka zve ČT do debat ze zástupců stran trestního řízení hlavně státní zástupce, zatímco advokáty i soudce často opomíjí.

Z jakého důvodu Unie obhájců zjišťovala, kolik advokátů, státních zástupců nebo soudců vystupovalo v pořadu Otázky Václava Moravce?

Vrátím se trochu zpět. V médiích je poskytován poměrně velký prostor odborníkům. Můžeme číst a vidět názory ekonomů, lékařů, stavitelů a dalších. Právu se média dříve dlouhodobě věnovala hlavně na úrovni trestního řízení ve smyslu koho kdo kde zabil a jaký trest za to dostane. Odborné otázky ve veřejném prostoru nebyly, i když se o to například Advokátní komora snažila. Zlom nastal v roce 2013 po pádu Nečasovy vlády. Nás nejvíc mrzelo, že se tomu jako veřejnoprávní médium nevěnuje právě Česká televize.

Co se tedy stalo po pádu Nečasovy vlády?

Najednou se všichni „zbláznili“ a média objevila, že existuje trestní politika, že existuje státní zastupitelství, trestní řád a práva občanů. Média se tomu začala věnovat. Bohužel tím způsobem, že místo toho, aby si zvala lidi, kteří k tomu mají co říct, tak začala zvát pouze represivní složku trestního řízení. V rámci toho nám vadí i druhá věc. Tou je významná ostrakizace advokacie. Ve světě jsou advokáti bráni jako významná součást justice a reprezentanti občanů. Říkají, co chybí a justice na to reaguje. Tento bod ČT také hodně vynechávala.

ČT tedy podle vás upřednostňuje zvaní státních zástupců před advokáty?

Upřednostňuje státní zástupce před advokáty, ale i před mocí soudní. Jediný, kdo stojí na straně občana nebo jiného subjektu, je jeho právní zástupce. Proto je samostatný. Tak to v každém kvalifikovaném státě funguje. my jsme to zredukovali z našeho veřejného úhlu na tu jedinou otázku: Je vinný nebo nevinný? Říkali jsme si, že se nám to třeba jenom zdá a proto jsme dotazem na Českou televizi chtěli zjistit, jak to doopravdy je. A se zlou jsme se potázali. Proto jsme se obrátili na soud. A obáváme se, že až ty výsledky dostaneme, tak se potvrdí to nejhorší. A to je to, že objektivní žurnalistika nabyla objektivní žurnalistikou. Ale žurnalistikou podporující jenom jednu stranu konfliktu a jednu stranu vidění světa. Aniž by se vnímalo to, co v trestním řízení skutečně chybí. A teď na to můžeme navázat. Vidíme znovu další, stejnou situaci a to je problematika, která nás tíží víc, než zásahy do politické moci cestou trestní. Je to problematika trestně právní politiky ČR. Zejména přílišná kriminalizace jednání, preference výkonu trestu a preference nejhorších možných modelů, které ve finále přináší zmnožování trestné činnosti, zátěž státního rozpočtu a likvidaci rodin.
Myslíte, že když dostanete v médiích více prostoru, že změníte veřejné mínění? To, že máme přeplněné věznice, je dlouholetý problém, o kterém se ví.

Musíme mluvit o tom, proč musíme čekat, až nejvyšší státní zástupce ve veřejném prostoru řekne, že trestně právní politika není dobrá, protože máme příliš mnoho vězňů. Ano, to je přeci informace, která je profesionálům dlouhodobě známá a kdo na ní upozorňuje, jsou obhájci. Ti jsou s těmi lidmi až do konce výkonu trestu a vědí, jaké to má dopady na jejich rodinu. Vědí, že kriminalizace vychovává jenom nové a nové zločince. Máme tady spolky jako Český helsinský výbor nebo Lighthouse, kteří dlouhodobě upozorňují na to, co je špatně v trestní politice našeho státu. Ale stále se dává prostor pouze jedné straně. Tedy tomu, co řekne státní zastupitelství.

Když se vrátím k tomu rozsudku, tak Česká televize v původním rozhodnutí argumentovala tím, že jste si informace o hostech pořadu mohli sami vyhledat vlastními rešeršemi. Proč jste to neudělali?

My jsme to zvažovali. Ale je naším posláním sedět u internetu a počítat osoby vystupující v televizi? Upřímně, odpověď České televize je tou nejhorší výmluvou, kterou používají nejobyčejnější úřady, když se jim nechce vydat informaci o tom, kolik lidí si požádalo o stavební povolení. To říkám už jako profesionál, právní zástupce jak Unie obhájců, tak člověk, který se s touto problematikou setkává dnes a denně. Já jsem svým způsobem byl přítomen u tvorby zákona o svobodném přístupu k informacím, když jsem zastupoval různé spolky, nebo jednotlivce, kteří chtěli něco vědět.

Nyní tedy čekáte, že vám Česká televize informace v zákonné lhůtě poskytne?

Pevně v to věříme. Eva Paseková, ceskajustice.cz

SOUDCI A ŽALOBCI BUDOU JEDNAT O PLATECH

Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na snižování platů v justici bude tento týden řešit tzv. „Justiční šestka“, tedy vrcholní představitelé soudů i státního zastupitelství. České justici to potvrdila mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová.

Právě na půdě Nejvyššího správního soudu se schůzka předsedů nejvyšších soudů, představitelé krajských soudů, prezidentky Soudcovské unie, nejvyššího státního zástupce a prezidenta Unie státních zástupců uskuteční. „Justiční šestka“ se neformálně pracovně setkává bez pravidelného harmonogramu. Schůzky jsou konzultativní povahy a slouží k vzájemné výměně informací a názorů na aktuální události v justici. „Justiční šestka se uskutečnila ve čtvrtek 20. srpna. V pátek se objevila informace o návrhu ministryně Maláčové týkající se platů v justici, a proto se členové Justiční šestky dohodli, že se v tomto týdnu osobně potkají, aby si také na toto téma vyměnili názory,“ uvedla Dostálová.

Špičky soudnictví už v anketě České justice vyslovili zásadní nesouhlas s myšlenkou ministryně práce Jany Maláčové na snižování platů soudců a státních zástupců. Hlavní argument, který zaznívá je, že by takový krok byl v rozporu s nálezem Ústavního soudu. Ten v minulosti rozhodl, že platy v justici musí kopírovat vývoj platů v celém státě. Není tedy možné některým skupinám přidávat, jak vláda plánuje, a zároveň snižovat platy soudců.

Maláčové návrh novely počítá se dvěma variantami. V jedné by se nynější platové základny pro příští dva roky jen zmrazily na letošních částkách. Politici by měli základ 84 060 korun a základ u soudců by činil 102 872 korun.
Ve druhé verzi by se už pro příští rok použil nový vzorec s polovinou minimální mzdy, základ politiků a soudců by činil 68 400 korun.

Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové je návrh populistický a nedomyšlený. Zároveň ale pro Českou justici uvedla, že platy v justici neodráží realitu, rozevírají nůžky ve srovnání s ostatními výdělky a zatěžuje rozpočet resortu. Není však podle ní tuto situaci možné řešit „efektními a nedomyšlenými výkřiky před volbami“. Proti návrhu se vyslovil i premiér Andrej Babiš. Eva Paseková ceskajustice.cz

VRAŽDA NOVINÁŘKY BREACH V MEXIKU, 50 LET VĚZENÍ

Vražda jako dárek pro drogového bosse. V Mexiku padl trest za smrt novinářky: Padesát let vězení si v Mexiku odsedí muž, který v roce 2017 zastřelil známou novinářku. Miroslava Breach psala o drogových kartelech a korupci, čímž si znepřátelila jeden z tamních gangů, kartel Sinaloa. Muž s přezdívkou El Larry ji zastřelil v autě, když vezla syna do školy. Vraždu poté prezentoval jako dárek pro vysoko postaveného člena kartelu.

Soud uložil vrahovi padesátiletý trest odnětí svobody. Informoval o tom server El Paso Times.

Juan Carlos Moreno Ochoa, alias El Larry, v kartelu údajně platil za šéfa střelců. Novinářku zastřelil v březnu roku 2017 v mexickém městě Chihuahua, když vezla syna autem do školy. El Larry ji střelil osmkrát, synovi se nic nestalo.
Miroslava Breach se ve své práci věnovala drogovému násilí a korupci. Informovala mimo jiné o tom, že drogové kartely podporují politické kandidáty do místních voleb.

Jeden z tehdejších volebních kandidátů je členem rodiny Salazar. Tato rodina je napojená na drogový kartel Sinaloa. Rodinu rozzlobilo, že příbuzný ve volbách neuspěl. A právě novinářka se stala terčem pomsty.
Vražda měla být dárek pro vysoce postaveného člena kartelu Sinaloa, muže přezdívaného El Muñeco, v českém překladu „Panenka“. El Muñeco je členem právě rodiny Salazar, kterou novinářka svou prací rozčílila.
Vrah o „dárku“ hovořil na narozeninové oslavě gangstera El Muñeco, potvrdil vyšetřovatelům svědek.

Drogovým kartelům v Mexiku nastaly těžké časy, koronavirus jim kazí byznys

V roce 2017 bylo kromě Miroslavy Breach v Mexiku zabito dalších deset novinářů. Mexiko je pro ně jedna z nejnebezpečnějších zemí na světě. V roce 2020 tam již došlo k vraždám čtyř žurnalistů, stejně jako v Iráku.
Devadesát procent útoků na novináře zůstane v Mexiku nevyřešených. „Úmluvy mezi úředníky a kriminálníky představují pro novináře smrtelné riziko,“ uvádí Reportéři bez hranic, kteří se zabývají svobodou médií.

„Není to tak, že by ty případy nedokázali vyřešit. Buďto nechtějí, nebo nemohou,“ řekl v roce 2017 mexický úředník donucovacích orgánů deníku New York Times. „Je to politická záležitost. Mrtvý novinář dělá vládě špatnou image. Dělal by ale ještě horší, kdyby se vědělo, že jeho smrt je výsledkem jejich činnosti,“ uvedl.

Soud označil vraždu jako čin proti svobodě projevu. Vyšetřovatelé kvůli dopadení El Larryho prohlíželi více než 200 hodin videozáznamů, shromažďovali řadu důkazů a vedli rozhovory. Zjistili, že do vraždy byli zapleteni nejméně tři lidé.

SPORY MODELKY KLUMOVÉ SE ZPĚVÁKEM SEALEM

Seal zakázal Klumové vzít děti do Německa, modelka žádá o pomoc soud: Zpěvák Seal (57) a modelka Heidi Klumová (47) vychovávají ve střídavé péči čtyři nezletilé děti. Modelka nyní požádala o pomoc soud, protože jí bývalý manžel nechce dovolit odvézt děti na čas do Německa, kam Klumová cestuje kvůli práci.

Vztahy mezi Sealem a Heidi Klumovou se v posledních letech stále zhoršují. Modelka chtěla v říjnu na pár měsíců odvézt děti do Německa, aby byly s ní, když bude natáčet německou verzi soutěže Next Top Model. Bývalý manžel jí to však zakázal. Modelka tak žádá o pomoc soud. V žádosti se proti otci vyjadřuje také nejstarší dcera.

Heidi Klumová chce od soudu oficiální povolení k tomu, aby mohla na několik měsíců odvézt do Německa šestnáctiletou Leni, čtrnáctiletého Henryho, třináctiletého Johana a desetiletou Lou. Seal ale cestu odmítá, protože je to prý v době pandemie pro děti nebezpečné.

„Jsem si velmi dobře vědoma nezbytných opatření prevence onemocnění covid-19 a nikdy bych naše děti nevystavila riziku. Podnikla jsem pro cestu do Německa všechna preventivní opatření, stejně jako to dělám v USA,“ píše v žádosti soudu Klumová.

Modelka na Seala, vlastním jménem Henryho Samuela, zaútočila s tím, že ačkoli mají střídavou péči, on o děti příliš zájem nejeví. „Henry tráví s dětmi čas opravdu jen velmi sporadicky. O Vánocích budeme mít tři týdny volna… Ačkoli měly děti tyto Vánoce trávit se mnou, protože loňské trávily s Henrym, jsem ochotná nechat mu je i během letošních svátků, pokud o to bude stát. A navíc Henry má britský pas, takže může do Německa přicestovat na něj a s dětmi se během natáčení vidět, pokud o to bude opravdu stát,“ píše dále Klumová.

U soudní žádosti je přiložen také názor šestnáctileté Leni. „Je to těžké, protože miluji oba své rodiče, ale mám pocit, že musím promluvit. Chápu, že moji sourozenci jsou ještě příliš malí na to, aby mluvili se soudcem, takže to ráda řeknu za nás všechny. Moje máma potřebuje natáčet v Německu několik měsíců a já s mými sourozenci chceme být s ní. Jenže náš otec nám to nechce dovolit, ačkoli jsme se mu snažili vysvětlit, proč tam chceme být,“ píše.

Klumová o manželovi mladším o 17 let: Je to můj první skutečný partner

Seal tvrdí, že ho chce exmanželka Heidi Klumová připravit o kontakt s dětmi a trvale se usadit v Německu. „Věřím, že Heidi má tajný plán, jak děti odstěhovat do Německa. Navzdory její žádosti, pokud bude uznána, by mohla odstěhovat děti daleko ode mě a jejich domova tady v Los Angeles. A to na neurčitou dobu, když zvážíme toto nejisté období v době šíření koronaviru v této zemi a omezení v cestování na německé straně, což se může neustále měnit a bránit tak dětem opustit Německo nebo přicestovat do Spojených států,“ uvádí ve svém vyjádření soudu Seal.

Heidi Klumová a její manžel Tom Kaulitz (Beverly Hills, 6. ledna 2019)

Seal se také ohradil proti tvrzení Klumové, že se svými dětmi netráví dostatek času. „Když požádám Heidi, abych směl s dětmi být, často to zbytečně komplikuje tvrzením, že ona nebo děti nemají v ty určité dny čas, že jsou děti nemocné nebo že mě jednoduše nemohou vidět. Takže jsem často nucen vídat se s dětmi jen podle Heidina diáře, a když se to hodí jí, což výrazně zkracuje čas, který mohou a mají děti trávit se mnou. Považuji za důležité, abych mohl trávit s dětmi co nejvíce času a byl jim nablízku,“ uvádí dále Seal.

Mého o sedmnáct let mladšího partnera řeší hlavně okolí, tvrdí Klumová

Zpěvák přikládá také e-mailovou komunikaci z března tohoto roku, kdy se mu exmanželka svěřila, že má hrůzu z vývoje pandemie v USA a chtěla by se s dětmi odstěhovat do bezpečí v Německu. Ona i děti mají německé pasy a tak jí v tom podle zpěváka v podstatě nic nebrání. Seal také tvrdí, že jeho bývalá manželka už začala hledat dům pro celou rodinu na okraji Berlína.

Heidi Klumová a Seal se rozvedli v říjnu 2014 po devítiletém manželství. Modelka si v loňském roce vzala bývalého kytaristu skupiny Tokio Hotel, o sedmnáct let mladšího muzikanta Toma Kaulitze.

Uvedl, že na něm aféra jeho ženy zanechala psychické následky, prý velmi zhubl. Že by byl do jejich intimních aktivit také zapojen, popírá. Popsal, že zpráva o poměru jeho ženy jím otřásla, rozhodl se jí však odpustit. V momentě, kdy se od milence začali distancovat, prý začal být více a více naštvaný a agresivní. Sám Granda popírá, že by jim jakýmkoliv způsobem vyhrožoval. Styky s manželi prý ukončil kvůli obchodním neshodám.

POTÍŽE S UPRCHLÍKY V BOSNĚ, ŽÁDNÉ ŘEŠENÍ

Dvě stovky migrantů uvázly v Bosně. Rozhádané úřady je nepustí tam ani zpět: Migranti putující na západ Evropy se stali předmětem politického sváru v Bosně. Úřady na severu země odsoudily údajnou neschopnost dalších částí státu sdílet s nimi zátěž migrační krize a na silnici postavily zátarasy s policejními hlídkami. Ty brání běžencům ve vstupu na území pod jejich jurisdikcí a vrací je zpět. Ani tam je však nechtějí, zhruba dvě stě lidí tak uvázlo u města Bosanska Otoka.

Asi dvě stovky lidí, včetně žen a dětí, musely kvůli sporům bosenských úřadů vystoupit z autobusů a vlaků a nyní čekají u města Bosanska Otoka. „Není tu jídlo, voda, nic,“ řekl AP Ali Razah z Pákistánu s tím, že různé policejní jednotky mu zabránily v pohybu jakýmkoliv směrem.

Bosenské úřady vypnuly přívod vody pro tábor, migranti žebrají o pití

V reakci na postup severobosenských úřadů, který je v zjevném rozporu se závazky ohledně lidských práv i zákony, totiž obdobný krok podnikly i další správní oblasti, které rovněž vyslaly policejní síly, aby zabránily migrantům v návratu do „jejich“ oblasti.

Když jiné balkánské země uzavřely ostatní úseky cesty migrantů z Blízkého východu, Střední Asie a severní Afriky za lepším životem na západě Evropy, Bosna se stala úzkým hrdlem na balkánské migrační trase. Migranti do Bosny obvykle vstupují ze Srbska a pokračují k hranicím s Chorvatskem.

Migrační krize podle AP využívá vůdce radikálů mezi bosenskými Srby Milorad Dodik, který díky své funkci v kolektivním vedení země zmařil snahy vyslat vojáky na hranici se Srbskem, aby přílivu uprchlíků zabránili.

Migranti v Bosně nemohou tam ani zpátky:

Dodik, který vytrvale vybízí Srby, aby se oddělili od multietnické Bosny a spojili se se sousedním Srbskem, využil situace – odmítl přijmout migranty v autonomní enklávě bosenských Srbů a vytlačil je do druhé části země.
Bosna, která zažila v 90. letech krvavou občanskou válku s více než 100 tisíci mrtvými a miliony lidí bez domova, se skládá z bosňácko-chorvatské federace a srbské entity.

Obě části mají značnou autonomii a jsou spojeny komplikovanou sítí ústředních institucí, které mají vládnout na základě konsensu, ale místo toho mají podle AP tendenci proměnit i nejběžnější záležitosti v politické přetahování.
Bosanska Otoka je známá i jako místo, kde v dubnu 1996 čeští vojáci střelbou do vzduchu zabránili střetu tamních muslimů a Srbů.