iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš rychle řešit covid, rakovinu plic, gynekology, zubaře

Premiér Andrej Babiš projedná ve čtvrtek s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem nové mimořádné opatření o povinném nošení roušek od září. Předseda vlády novinářům řekl, že k němu má výhrady a některým výjimkám a pravidlům nerozumí. Zmínil se například o školách, kdy žáci ve třídách nebudou muset mít podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví ochranu úst a nosu, ale na chodbách ano.

„Vůbec se mi to nelíbí. Proto jsem si pozval na zítra (čtvrtek) pana ministra a celý ten tým, který o tom rozhoduje, protože když jsem viděl nekonečný seznam výjimek, kterým úplně nerozumím, tak zkrátka to musíme nějak probrat,“ řekl Babiš.
Zavedení povinnosti nošení roušek ve veřejné dopravě, sociálních zařízeních či nemocnicích je podle něj správně. „Ale potom je otázka dalších věcí, které jsou tam navrženy. Tam si myslím, že je potřeba se o tom ještě bavit,“ dodal.

Redakce iDNES.cz požádala ministra zdravotnictví Vojtěcha o vyjádření, dosud však nezareagoval.

Lidé v Česku si budou muset kvůli koronaviru od září zakrývat nos a ústa také v kadeřnictvích a dalších podobných službách. Roušky budou povinné rovněž při pohybu po restauraci pro hosty i obsluhu a v říjnu ve volebních místnostech.
Avizované mimořádné opatření ve středu zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, obsahuje také výjimky například pro malé děti, vystupující umělce nebo účastníky soudů. Někteří provozovatelé restaurací a kadeřnictví nařízení přijali s rozpaky. Zářijový návrat roušek ve veřejných vnitřních prostorách, školách a hromadné dopravě oznámili členové Rady vlády pro zdravotní rizika už v pondělí.

Mít zakrytá ústa a nos bude od září nutné ve všech obchodech, úřadech, na poštách a v obchodních centrech nebo v provozovnách poskytujících služby, jako jsou kadeřnictví, manikúra a pedikúra. Povinnost bude platit také ve společných prostorách škol, výjimku mají školky, dětské skupiny a také internáty nebo dětské domovy. Lidé budou muset roušky nosit ve všech zdravotnických zařízeních včetně lékáren, dosud to platilo jen pro nemocnice.

Se zakrytými ústy a nosem budou muset lidé do kostelů nebo za kulturou, tedy do kina, koncertních sálů a divadel. Ve veřejné dopravě se nařízení vztahuje nejen na MHD, ale také na meziměstské vlaky a autobusy, taxislužbu nebo zájezdové autobusy. Při konzumaci jídla v těchto dopravních prostředcích si lidé mohou roušku sundat.
Nošení roušek při pohybu mimo domov bylo v Česku povinné od poloviny března, postupně bylo zmírňováno. Nejdříve se přestaly nosit venku, ve většině vnitřních prostor zůstaly do 1. července.

V ČR CHYBÍ NÁRODNÍ PLÁN BOJE PROTI RAKOVINĚ PLIC

Je třeba zrychlit proplácení nových léků pojišťovnami: Nepřítomnost národního plánu boje proti rakovině plic nebo nedostatečná psychologická pomoc pacientům s touto závažnou nemoci – to jsou některé nedostatky České republiky v boji s plicním karcinomem, které zmiňuje analýza z dílny renomované výzkumné organizace The Economist Intelligence Unit. Ta porovnala strategie 27 evropských států v boji s rakovinou plic. Česko má podle ní rezervy v rychlosti schvalování proplácení léků nebo v legislativě omezující elektronické cigarety. V celkovém hodnocení pak Česko dopadlo podobně jako Polsko nebo Chorvatsko. Z Evropy jsou na tom nejlépe severské státy – například Dánsko, Norsko nebo Švédsko.

„V léčbě rakoviny plic je potřeba neustále usilovat o zlepšení. Jedno z pěti úmrtí na nádorové onemocnění je způsobeno rakovinou plic. Tato nemoc zabije stejný počet Evropanů jako rakovina prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. Výsledky naší studie s sebou přinášejí návrhy, jak napomoci státům a jejich zdravotním systémům lépe se vypořádat s tímto onemocněním. V konečném důsledku tak mohou zlepšit kvalitu života lidí, kterým lékaři tuto nemoc diagnostikovali,“ představila výsledky studie Mary Bussell z The Economist Intelligence Unit, což je společnost spadající pod renomovaný ekonomický magazín The Economist. Analýza s názvem „Breathing in a New Era“, kterou podpořila společnost MSD, zkoumala v roce 2019 celkem 27 zemí Evropy. V nich sledovala 17 indikátorů z 5 různých oblastí, které ukazují, jak jednotlivé země přistupují k prevenci a kontrole rakoviny plic.

Česká republika dopadla dobře v oblasti zkoumající rakovinu plic jako společenský problém – zde analýza ocenila například zákaz kouření v barech a restauracích nebo regulaci tabákové inzerce. Pozitivně hodnotila také oblast výzkumu, kde poukázala na existenci kvalitního registru pacientů s karcinomem plic.

Rezervy má podle analýzy Česko v proplácení nových léků pojišťovnami – v průměru trvá 750 dní, než lék schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) začne proplácet pojišťovna. „Každý rok přicházejí na trh nové účinné léky. Bohužel ne všechny v České republice získávají úhradu od zdravotních pojišťoven, takže i přesto, že víme o jejich nesporných léčebných účincích, si je pacienti buď musí hradit sami, nebo na ně nedosáhnou. Situace se však zlepšuje, přelomem je například rozhodnutí o úhradě imunoterapeutického léku pro vhodné pacienty již v první linii bez toho, aby předtím museli absolvovat chemoterapii,“ potvrzuje prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.

Problémy jsou podle analýzy také v oblasti přednostního vyšetření pro pacienty s rakovinou. V této oblasti Česko nemá podle výzkumníků vypracovaný systém, jak rychle zajistit vyšetření pacientů, u nichž vznikne podezření, že mají rakovinu plic. Česko v tom ale není samo – tento nedostatek se týká 44 % zkoumaných zemí.

Analýza také státům dává doporučení, na co se v boji s rakovinou zaměřit. Vyzdvihuje především vytvoření národního plánu pro boj s rakovinou plic, který právě v České republice chybí. Poukazuje také na důležitost včasné diagnostiky a screeningu. Ten by měl být v Česku díky spolupráci odborníků spuštěn už příští rok. Zdravotní systémy by také měly pracovat na zlepšení povědomí o rakovině plic mezi běžnou populací a praktickými lékaři a zlepšit srozumitelnost celého systému. Klíčové je podle analýzy i zlepšení dostupnosti inovativních léků pacientům a v neposlední řadě odstranění stigmatu, které si s sebou nemoc nese.

„Ze studie vyplývá, že důležitou roli v oblasti rakoviny plic hrají prevence a strategie na podporu zdraví. Zároveň víme, že včasné zjištění nemoci a předání do zdravotní péče jsou naprosto klíčové, pokud chceme zlepšit u pacientů výsledky léčby. Boj proti rakovině plic je boj s časem,” dodává Radka Lang ze společnosti MSD, která vznik studie podpořila.
Podle odhadu odborníků stojí rakovina Evropu přibližně 126 miliard eur ročně, včetně 52 miliard eur kvůli ztrátě produktivity.

O studii

Studie analyzovala 17 ukazatelů výkonnosti v 27 zemích – Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Finsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Izraeli, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Norsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Rumunsku, Ruské federaci, Slovensku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a ve Velké Británii. Tyto ukazatele byly posléze rozděleny do pěti skupin se zaměřením na strategickou prioritu a význam, které jednotlivé země boji proti rakovině plic přikládají, na zajištění včasné diagnostiky a léčby a na dostupnost registrů a souvisejících dat, jež umožňují výzkum na špičkové úrovni.

Každá země získala hodnocení těchto 17 ukazatelů. Jakmile jednotlivé země obdržely první výsledky, proběhla pracovní setkání na národní úrovni s účastí zahraničních odborníků, kde se probírala zjištění studie s cílem stanovit doporučení, jak dosáhnout strategických a programových zlepšení. První výsledky počáteční fáze studie byly představeny na Evropském fóru pro boj proti rakovině v roce 2018 v Bruselu. Závěrečná zpráva s detailní analýzou výsledků se očekává na jaře roku 2020. Srovnávací studie skupiny Economist Intelligence Unit vznikla za podpory společnosti MSD.Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Vojtěch Šprdlík

PUTIN: VOJENSKÁ POMOC BĚLORUSKU NENÍ POTŘEBA

Rusko prohlásilo, že jeho pomoc Bělorusku není v současnosti podle bezpečnostní smlouvy nezbytná a že nastalou situaci by si měli vyřešit sami Bělorusové. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, proti kterému v ulicích protestují desítky tisíc lidí, možnost pomoci Ruska „se zajištěním bezpečnosti“ v zemi sám zmínil. Ve středu Lukašenko nařídil svým podřízeným obnovit klid v zemi.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov ve středu uvedl, že není potřeba, aby Rusko Bělorusku pomáhalo „vojensky ani jinak“. „Nyní taková potřeba není. I běloruské vedení to samo uznalo,“ prohlásil Peskov.
Peskov ohledně ruské nabídky bezpečnostní pomoci Bělorusku zdůraznil, že v dohodě o kolektivní bezpečnosti, což je postsovětský vojenský pakt vedený Moskvou, a také v rusko-běloruské dohodě o svazovém soustátí „se skutečně předpokládá řada závazků smluvních stran ohledně vzájemné pomoci“.

Lukašenko: Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti

Mluvčí také obvinil nejmenované zahraniční mocnosti z vměšování se do běloruských záležitostí, což označil za nepřijatelné.„Samozřejmě pokládáme v nynější situaci za hlavní, aby nedošlo k žádnému ovlivňování zvenčí, k žádnému vměšování zvenčí,“ řekl novinářům Peskov. Situace v Bělorusku je podle něj interní záležitostí země, kterou by si měli Bělorusové vyřešit sami.

„To neznamená, že volby byly dokonalé. Samozřejmě ne. Existuje o tom mnoho důkazů. Běloruské vedení se také snaží zahájit dialog s občany protestujícími proti tomu, co považují za porušení jejich práv,“ řekl podle agentury TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

O nezbytnosti vytvořit podmínky, aby situace zůstala „v právním rámci, ve kterém by se mohl uskutečnit nezbytný dialog“, hovořil také Peskov. Ten zároveň popřel tvrzení o přesunech neoznačené ruské techniky k Bělorusku. „Ruská vojenská technika je na ruském území. Tady není co komentovat,“ řekl Peskov podle listu Kommersant.

Možnost ruského zásahu v sobotu po společném telefonátu nastínil běloruský prezident agentuře Belta s tím, že se proti jeho zemi rozvíjí vnější agrese podle scénáře „barevné revoluce“. Dodal, že ho znepokojují vojenská cvičení NATO v Polsku a Litvě. Později oznámil, že přesune leteckou útočnou brigádu na západní hranici, kde Bělorusko sousedí právě s těmito dvěma státy.

Lukašenko neupřesnil, jakou pomoc by Moskva Minsku konkrétně poskytla. Řekl však, že obě země mají dohodu o vojenské spolupráci v rámci smlouvy o Svazovém státu Ruska a Běloruska, kterou uzavřely před dvaceti lety. „Toto jsou momenty, na něž se tato dohoda vztahuje,“ řekl Lukašenko při poradě na ministerstvu obrany.

Protesty proti zřejmě zfalšovaným výsledkům prezidentských voleb v Bělorusku trvají už druhý týden. Lidé požadují odchod Lukašenka a konec policejního násilí proti demonstrantům. Brutality se jednotky dopouštějí nejen přímo na protestech, ale i ve vazebních věznicích, kam zadržené Bělorusy odvážejí. Desítky lidí utrpěly zranění.

K Bělorusku míří neoznačené vozy. Stejné používá ruská Národní garda:

Protesty mají další oběť, zemřel postřelený muž

Ve vojenské nemocnici v metropoli Minsku ve středu zemřel demonstrant, kterého v předchozích dnech v Brestu na západě Běloruska postřelili policisté. Oznámil v ve středu nezávislý zpravodajský server Tut.by s odvoláním na pozůstalé. Podle agentury AFP jde o třetí úmrtí od vypuknutí protestů.

Zraněním podle pozůstalých podlehl Henadz Šutov, kterého policejní střela 11. srpna zasáhla do hlavy. Bylo mu třiačtyřicet let. Příbuzní zabitého muže tvrdí, že podle očitých svědků se Henadz s policisty nepral, ani nehádal, prostě jen šel. Zasáhl jej výstřel, který podle těchto svědků byl vypálen ze střechy úřední budovy.

Příbuzní jej dva dny pohřešovali, než se dozvěděli, že zraněného převezli nejprve do oblastní nemocnice v Brestu a pak jej vrtulník přepravil do vojenské nemocnice v Minsku. Tam zemřel ve středu dopoledne.

Policisté podle verze ministerstva vnitra stříleli v sebeobraně na demonstranty, kteří je napadli s železnými tyčemi v rukou. Nejprve prý vypálili výstražné výstřely do vzduchu. Tut.by dodal, že ošetření na lékařské pohotovosti či nemocnicích v Brestu vyhledala ve dnech 9. až 11. srpna asi stovka zraněných, třiadvacet z nich muselo být hospitalizováno, někteří potřebovali operaci.

Zastřelený muž v Brestu je podle serveru oficiálně třetí oběť protestů, ale ještě před touto smrtí se ochránci lidských práv dopočítali nejméně pěti úmrtí a je pravděpodobné, že obětí je ještě více.

Leželi jsme v krvi a výkalech. Z běloruských věznic jsou mučírny

Nepřímo to potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví, když na dotaz, kolik lidí podlehlo v nemocnicích zraněním utrpěným během protestů či během uvěznění, odpovědělo, že zatím všechny udrželi při životě, ale došlo k situacím, kdy se lidé včas do nemocnice nedostali. Neupřesnili ale počet.

Server Tut.by dodal, že první oficiální obětí se 10. srpna stal Aljaksandr Tarajkouski, čtyřiatřicetiletý otec tříleté dcery, který po zranění hrudníku vykrvácel. Ministerstvo vnitra zprvu tvrdilo, že chtěl vrhnout na policisty podomácku vyrobenou bombu, ale ta mu vybuchla v rukou. Očití svědci však říkají, že muž měl prázdné ruce, což posléze potvrdily i videonahrávky.

V Gomelu pak pohřbili pětadvacetiletého Aljaksandra Vichora, kterého policisté zadrželi už 9. srpna, když jel za svou dívkou. Rodiče se až poté, co přišli na policii oznámit, že syn je nezvěstný, dozvěděli, že není naživu.
Lukašenko nařídil obnovit klid v zemi

Lukašenko na závěr zasedání bezpečnostní rady státu ve středu nařídil pohraničníkům zesílit ochranu státní hranice, aby do Běloruska nemohli proniknout z jiných zemích žoldnéři, zbraně, munice či peníze na financování nepokojů. Většina demonstrantů je podle něj placená.

Ministerstvo obrany má prioritně sledovat „přesuny vojsk NATO na území Polska a Litvy“. Ministerstvu vnitra pak uložil skoncovat s nepořádky v zemi a zejména v Minsku, jakož i uchránit pracovní kolektivy „před ulicí“.

Běloruský úředník nutil komisaře falšovat volby, prověřují ho úřady

„V Minsku už nesmějí být žádné další nepokoje. Lidé jsou unavení, lidé chtějí klid a ticho,“ zdůraznil prezident. „Drtivá většina lidí si zvykla žít v klidné zemi a my jim klidnou zemi musíme vrátit,“ dodal. Stávkující podle něj nemají dostat šanci k návratu do předchozího zaměstnání.

Policie proto ve středu rozehnala demonstraci stávkujících dělníků z Minského traktorového závodu MTZ, přičemž dva lidi podle agentury Reuters zatkla. Obsadila rovněž budovu státního divadla v hlavním městě, které se stalo jedním z ohnisek protestů poté, co byl jeho ředitel - bývalý diplomat - propuštěn za veřejnou podporu protirežimních demonstrací.
V Grodnu na západě země naopak místní úřady požadavkům demonstrantů opatrně vycházejí vstříc. Tamní radnice na svých internetových stránkách vyvěsila desetibodový text s názvem „Odpověď na stížnosti veřejnosti“, v němž podle agentury DPA stojí, že demonstrace budou napříště povoleny a postihů se údajně nemusí obávat ti pracovníci, kteří vstoupí do stávky.

Vzniknout má pak i nová rada, do níž kromě zástupců města budou moci zasednout představitelé občanské společnosti. Zahájení dialogu s úřady je jedním z hlavních požadavků běloruské opozice, připomíná DPA.

Kommersant: Prostředníkem by mohl být Putin

Situace v Bělorusku se zdá být ve slepé uličce: Lukašenkovi odpůrci pokračují v pouličních protestech a stávkách, ale jejich účinnost budí čím dál větší pochyby. Východiskem z krize by mohla být jednání, avšak Lukašenko debatovat s odpůrci nehodlá, ani nejeví ochotu vyslyšet mezinárodní hráče, poznamenal ruský list Kommersant.

Běloruský prezident také v úterý obvinil opozici, že se prostřednictvím chystané koordinační rady chce chopit moci, členy rady označil za „otevřené nacisty“ a hrozil „zchladit horké hlavy“. Radu vytvořila opozice s cílem zajistit klidné předání moci od Lukašenkova autoritářského režimu a zvolila si sedmičlenné předsednictvo. Je v něm mimo jiné spisovatelka Světlana Alexijevičová, která jako první Běloruska byla oceněna před pěti lety Nobelovou cenou.

Roli prostředníka by podle Kommersantu mohl sehrát ruský prezident Putin, který v úterý jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předal jejich stanoviska Lukašenkovi.

EU NEUZNÁ VÝSLEDKY VOLEB V BĚLORUSKU

Běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi chybí demokratická legitimita, protože jeho vítězství ve volbách nebylo uznáno, prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie se podle něj chystá „odsoudit a zavrhnout“ Lukašenkův režim. Německá kancléřka Angela Merkelová pak uvedla, že země EU nemohou výsledky běloruských voleb uznat.

„Odsuzujeme násilí na obyvatelstvu a zatýkání odpůrců. Požadujeme, aby se takového chování běloruský režim zřekl,“ řekla Merkelová a zdůraznila, že o své budoucnosti si musí rozhodnout výhradně sami Bělorusové, proto je na nich, aby nynější krizi vyřešili.

Řešením je podle ní celonárodní dialog, do kterého se zapojí vedle vlády také opozice a veřejnost. Kancléřka rovněž řekla, že běloruská vláda musí zajistit, aby se lidé mohli svobodně vyjadřovat, a to i formou demonstrací. „Požadujeme proto bezpodmínečné propuštění všech zadržených,“ uvedla.

Merkelová se takto vyjádřila po středečním mimořádném summitu EU, na němž prostřednictvím videokonference prezidenti a premiéři evropského bloku diskutovali o unijním postoji k běloruskému dění.

Evropská komise podle své předsedkyně Ursuly von der Leyenové podpoří Bělorusy 53 miliony eur (asi 1,4 miliardy korun). Tato suma pomůže občanské společnosti, obětem pronásledování a také boji proti šíření nákazy koronavirem.
Podle litevského prezidenta Gitanase Nausédy se lídři na summitu dohodli, že v Bělorusku jsou nutné nové prezidentské volby, uvedla agentura Reuters. Také předseda Evropské rady Charles Michel prohlásil, že volby v Bělorusku nebyly ani svobodné, ani spravedlivé, a tak EU neuznává jejich výsledky.

„Jsme na vaší straně,“ vzkázal Michel podle agentury Reuters demonstrantům v Bělorusku. Na dotaz novinářů ohledně ruské role Michel prohlásil, že o osudu Běloruska se musí rozhodnout v Bělorusku, a nikoli v Bruselu či v Moskvě.
Český premiér Andrej Babiš pak uvedl, že se na stejném postoji k běloruským volbám shodla také Evropská rada. „Konstatovala, že neakceptuje výsledky voleb v Bělorusku, že volby neproběhly transparentně, že Bělorusové musí rozhodnout ve svobodných volbách o svém osudu,“ řekl.

„Evropská unie určitě nechce Bělorusům říkat, co mají dělat, kam mají patřit, je to jejich výsostné rozhodnutí. Dále Evropská rada potvrdila sankce proti lidem, kteří se podíleli na perzekucích, násilí a brutalitě, která proběhla v Bělorusku,“ dodal premiér. O věci jednal ještě před summitem s premiéry zemí visegrádské čtyřky, kteří by se měli osobně setkat na konci srpna ve Slovinsku.

Babiš také řekl, že ve středu večer bude jednat se zástupci Bělorusů žijících v České republice. Podle něj je problém, že opozice v Bělorusku je roztříštěná. „Protikandidátka je mimo Bělorusko, což není ideální,“ uvedl. Cichanouská je v exilu v Litvě.

„Nějaké konzultace a debaty probíhají, ale nejsme schopni a ani nechceme do toho zásadně zasahovat. Jde o to, aby se opozice nějakým způsobem snažila domluvit se stávajícím establishmentem,“ dodal premiér. Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki podle Babiše informoval, že jeden z původních kandidátů na běloruského prezidenta přiletěl do Varšavy.

Ministři zahraničí sedmadvacítky už minulý týden rozhodli, že blok přijme sankce proti běloruským představitelům, odpovědným za zfalšování voleb a za porušování lidských práv při potlačování protestů, při kterých nejméně tři lidé přišli o život a tisíce lidí zadržela policie.

Lukašenkova soupeřka Svjatlana Cichanouská ještě před summitem vyzvala EU, aby výsledek voleb neuznala, zatímco Lukašenko poradil západním vůdcům, aby se starali o problémy vlastních zemí.

Prezident, který vládne Bělorusku šestadvacet let, čelí protestům už druhý týden. Část obyvatel totiž pokládá Lukašenkovo oficiálně oznámené vítězství v prezidentských volbách z 9. srpna s více než 80 procenty hlasů za zfalšované. Lidé v ulicích dál žádají jeho odchod, a to přes tvrdý postup bezpečnostních sil

POSLANCI ČR ODSOUDILI POLICEJNÍ ZÁSAHY V BĚLORUSKU

Násilné a zjevně nepřiměřené policejní zásahy vůči běloruským občanům protestujícím proti nedemokratickému a neférovému průběhu prezidentských voleb v jejich zemi odsoudili čeští poslanci. Hlasovalo pro to 113 ze 125 přítomných poslanců. Podpořily to všechny strany s výjimkou komunistů, z nichž jediný pro to hlasoval Jiří Dolejš.

„Svoboda slova a shromažďování je základním lidským právem, jehož násilné potlačování nesmí mít v evropském prostoru místo,“ odhlasovali poslanci.

Sněmovna vyjádřila i solidaritu s rodinami usmrcených, stejně jako se zraněnými a mučenými běloruskými občany, požaduje propuštění politických vězňů, jakož i vyšetření osudů nezvěstných osob, a nezávislé vyšetření represí ze strany běloruského režimu.

Zároveň na návrh ANO podpořili poslanci postoj české vlády k situaci v Bělorusku. Opozice neprosadila návrh, aby Sněmovna vyzvala Rusko ke zdrženlivosti a k nevměšování do vnitřních záležitostí Běloruska. Neuspěl ani požadavek na vypsání nových prezidentských voleb v Bělorusku.

Babiš: Bělorusové mají sami rozhodnout

Běloruští občané potřebují naši podporu, řekl poslancům premiér a šéf ANO Andrej Babiš. „Bělorusové si mají sami rozhodnout, kde chtějí civilizačně být a kam chtějí jít. Rozhodně by se neměla opakovat situace, která proběhla na Ukrajině,“ prohlásil předseda vlády.

V roce 2013 odmítl tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Po vlně protestů, proti kterým na Janukovyčův povel zasáhly policejní jednotky, nakonec tehdejší prezident uprchl do ruského Rostova na Donu. Rusko později anektovalo Krym a proruští separatisté na východě Ukrajiny se pokusili o odtržení Donbasu od Ukrajiny. Konflikt na východě Ukrajiny dosud neskončil.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko požádal o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina, ale Rusko ve středu řeklo, že nezasáhne. Lukašenko nyní čelí protestům proti zmanipulování prezidentských voleb a kvůli represím běloruské policie.

„Běloruští občané potřebují naši podporu,“ řekl poslancům Babiš.„Mají dostat šanci vyjádřit se ve svobodných volbách a říct, co si pro svoji zemi přejí. My bychom neměli dopustit, aby se v našem těsném sousedství na schengenské hranici dělo něco podobného jako zmanipulované volby, ostré potírání svobody slova, blokování internetu,“ uvedl předseda vlády.

„Chci ocenit postoj pana premiéra. Celou dobu, kdy vystupoval a kritizoval situaci v Bělorusku, má podporu i občanských demokratů. Myslím, že to má zaznít. Velmi často kritizuji pana premiéra. V tomto případě si myslím, že postupuje správně a správně vyjadřuje náladu většiny české veřejnosti,“ řekl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Lídři států Evropské unie se ve středu shodli, že neuznávají prezidentské volby v Bělorusku. Podle šéfů unijních států a vlád nebyly volby svobodné ani spravedlivé. Žádají opakování voleb v Bělorusku.

Lidovci žádali adresné sankce za manipulování voleb

Lidovci ve středu navrhli, aby Sněmovna vyzvala běloruskou vládu k neodkladnému propuštění všech zadržovaných a aby česká vláda připravila adresné sankce vůči všem odpovědným za volební manipulace,

„Zvlášť po té zkušenosti, kterou máme my v roce 1968 a 1989, jsme přesvědčeni, že Česká republika musí stát na straně lidí, kteří chtějí změnit režim, aby Bělorusko bylo demokratickou a svobodnou zemí. Odmítáme jakékoli policejní násilí na občanech Běloruska,“ řekl šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Bartošek: Pokud se v Bělorusku používají české zásahové výbušky, je to poměrně zásadní věc | (0:54) | video: PSP ČR
SPD a komunisté nechtěli Bělorusko řešit

Proti projednávání situace v Bělorusku byly SPD a KSČM. „Chceme, aby se ukončilo násilí z obou stran,“ řekl šéf poslanců SPD Radim Fiala. „Bělorusové by se to měli vyřešit sami,“ uvedl lídr hnutí Tomio Okamura.

Podobně mluvili ve Sněmovně komunisté. „Musí najít sami Bělorusové sílu, aby si tu situaci vyřešili,“ reagoval místopředseda KSČM Stanislav Grospič na otázku iDNES.cz, jak na něj působí represivní zásahy běloruského režimu proti vlastním občanům. Nikdo ze zahraničí se podle Grospiče do situace v Bělorusku vměšovat.
Pro zařazení mimořádného bodu situace v Bělorusku hlasovalo 98 z přítomných 139 poslanců. Kromě SPD a komunistů jednání o tom nepodpořila ani Trikolóra Václava Klause mladšího, když se tři její poslanci zdrželi hlasování.

Běloruská armáda je v plné bojové pohotovosti, tvrdí Lukašenko

Babiš už v úterý po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu uvedl, že nevidí důvod pro uvalení samostatných českých sankcí vůči běloruským představitelům. Je podle něj potřeba jednotný postup Evropské unie.
„Mají to být sankce vůči konkrétním osobám. To nejsme my, kteří to navrhují, bude to návrh Evropy, který by měl přinutit ten režim, aby akceptoval právo Bělorusů na svobodné volby,“ řekl Babiš.

Na dosud největší demonstraci v Bělorusku se v neděli sešlo podle odhadů až 200 tisíc lidí, do stávky vstoupily tisíce zaměstnanců státních podniků. Opoziční protikandidátka Svjatlana Cichanouská, která podle oficiálních výsledků získala přes deset procent hlasů, z litevského exilu vzkázala, že je připravena se postavit do čela národa. Také vyzvala Evropskou unii, jejíž hlavy států a vlád se videokonferenčně schází na jednání, aby neuznala výsledky voleb. Ruský prezident Vladimir Putin po víkendových telefonátech s Lukašenkem přislíbil poskytnout Bělorusku podporu s ochranou bezpečnosti.

NEMOCNICE MOHOU MÍT MIMOŘÁDNÉ PENÍZE Z EU, JEN RYCHLÉ ČERPÁNÍ

Zlínský kraj by mohl pořídit lékařům novou techniku i budovy, z evropských peněz na obnovu zdravotnictví po koronavirové epidemii by mohl získat až 1,7 miliardy korun. Peníze zřejmě nebude možné použít na novou nemocnici, ale jen na ty ostatní. Kraje se však ještě budou snažit prodloužit možnost čerpání.

Plánovaná podoba interního pavilonu nemocnice v Uherském Hradišti po rekonstrukci. | foto: vizualizace: Zlínský kraj
Pacienti i personál jsou přestěhovaní, stejně tak vybavení a přístroje, stavební firma je vybraná a rekonstrukce celé budovy oficiálně odstartuje za pár dní. Plicní oddělení, neurologie a onkologie v Uherskohradišťské nemocnici čekají rozsáhlé opravy, které budou stát bezmála čtvrt miliardy korun. Teď existuje možnost, že tuto částku Zlínský kraj nezaplatí z vlastního rozpočtu, ale z peněz Evropské unie.

„Nikdo jsme to nečekal, ale pro naši zemi i náš kraj je to ohromná příležitost,“ prohlásil hejtman Jiří Čunek, který má zdravotnictví na starosti.

Do českého zdravotnictví by v příštích letech mělo podle posledních informací přijít až 27 miliard korun, které mají pomoci se zmírněním následků koronavirové epidemie. Mohou být použity na zdravotnickou techniku i na stavby.
Jde ale o rychlé peníze a jednou z dosud platných podmínek je, že mají být vyčerpané do roku 2023. Šanci tak mají projekty, které jsou už teď alespoň rozpracované.

„Nová nemocnice je v tomto případě passé. Za tři roky hotová nebude, to je jasné. Ale když nám peníze z Unie pomohou s investicemi v ostatních nemocnicích, tak tím pádem na stavbu v Malenovicích více našetříme,“ upozornil Čunek.
Zlínský kraj by podle něj mohl v ideálním případě čerpat zhruba 1,7 miliardy korun. Peníze by pomohly třeba při financování zmíněné rekonstrukce plicního oddělení v Uherském Hradišti, kde je potřeba opravit elektroinstalaci, kanalizaci, vodovody, podlahy, omítky i vzduchotechniku.

Peníze by se ale daly použít také pro krajskou záchranku nebo na nákup přístrojů a vybavení do všech nemocnic v kraji.
Chybí magnetická rezonance „Na tyto nákupy máme hotový tříletý plán, takže připravení jsme. Například chceme pořídit magnetickou rezonanci do nemocnice ve Vsetíně, což je špičkový diagnostický zobrazovací přístroj,“ připomněl Radomír Maráček, ředitel Nemocnic Zlínského kraje.

Magnetická rezonance stojí kolem 25 milionů korun. Je ale nutné postavit pro ni speciální budovu, která si například v Kroměřížské nemocnici před rokem vyžádala 104 milionů korun.

Vsetín je posledním okresním městem ve Zlínském kraji, kde pacienti tento přístroj k dispozici nemají.

Vedení také počítá s pořízením nových systémů pro operační sály, laboratorních přístrojů nebo s obnovou jedné ze dvou magnetických rezonancí v Baťově nemocnici ve Zlíně. Toto vybavení by pak sloužilo i v plánované nové nemocnici ve Zlíně-Malenovicích.

Podmínky čerpání evropských financí ale budou jasně dané až na konci srpna nebo v září.

„Zatím tam visí dva hlavní otazníky. První je, jestli bude skutečně nezbytné, abychom veškeré výdaje vyčerpali do roku 2023, nebo by termín bylo možné prodloužit do roku 2026. Druhým otazníkem je, jak nastavit systém rozdělení mezi kraje tak, aby si nekonkurovaly,“ upozornil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který má za Asociaci krajů spolu s Čunkem na starosti přípravu krajů.

Prodloužení do roku 2026

Z posledního jednání se zástupci kanceláří regionálního rozvoje ze všech krajů vyplývá, že na pořízení nebo obnovu technologií by měly kraje dostat stejný díl peněz. V případě staveb to ale nebude tak jednoduché.

„Je celá řada velkých projektů, které se v případě, kdy podmínkou čerpání může být i existence pravomocného stavebního povolení, za tři a půl roku stihnout nedají. A mohla by nastat velká konkurence krajů,“ naznačil Netolický.
I z toho důvodu chtějí kraje oslovit vládu, aby spolu s dalšími státy vyjednala v Bruselu prodloužení termínu čerpání. V takovém případě by se Zlínský kraj mohl pokusit stihnout třeba zvažovanou modernizaci nemocnic ve Vsetíně a Kroměříži.

„Do roku 2023 zbývá velmi krátká doba. Státy by peníze nebyly schopné čerpat a musely by je Bruselu vrátit. A použít je na nákup toho, co nemocnice aktuálně nepotřebují nebo nevyužijí, by bylo neúčelné,“ zdůvodnil Čunek.
Na oslovení vlád s tím, aby dojednaly v Bruselu prodloužení termínu, se v minulém týdnu dohodli čeští hejtmani i slovenští župani.

MIKOLÁŠEK LÉČIL BYLINKAMI MASARYKA

Pomohl údajně stovkám tisíc pacientů. Z moči dokázal diagnostikovat onemocnění, které následně léčil bylinkami. Schopnosti Jana Mikoláška využíval například prezident Tomáš Garrigue Masaryk, ale i nacisté a komunisté. V padesátých letech byl však označen za šarlatána, odsouzen a komunistický režim chtěl, aby se na něj zapomnělo.

Příběh léčitele a bylinkáře Jana Mikoláška znovu ožívá, snímek Šarlatán právě míří do českých kin. Podle dostupných údajů mu v průběhu šesti desetiletí rukama prošlo pět a půl milionu pacientů, většině z nich údajně pomohl.
Obraceli se na něj lidé z různých společenských vrstev. „Do Jenštejna (kde Mikolášek bydlel, pozn. red.), se svého času táhly kilometrové fronty pacientů. Předpokládám, že lidé, kteří čekali i několik dní, museli být vírou přímo posedlí.

Mikolášek léčil i řadu uznávaných celebrit, lékařů, profesorů. Nikdy se nevydával za zázračného,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz scenárista Šarlatána Marek Epstein. Když však věděl, že pacienta nevyléčí, nebo když šlo o chirurgická zranění, na které jsou bylinky neúčinné, posílal pacienty k lékařům.

Mezi jeho pacienty a pacientky patřili například první československý prezident Masaryk, manželka Karla Čapka Olga Scheinpflugová, český malíř Max Švabinský, hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster či houslový virtuos Jaroslav Kocian.
Léčil prvorepublikovou elitu, komunisty i nacisty

Mikolášek, který se narodil 7. dubna 1889, sice neměl lékařské vzdělání, ale dokonale znal byliny a věděl, kterou na co nasadit. Po vzoru otce se vyučil zahradníkem a zájem o bylinky ho přivedl k přírodnímu lékařství. Po studiích odešel do Rakouska. V roce 1918 poznal Josefu Mühlbacherovou, která určovala diagnózy z moči. Rozpoznala v něm mimořádný talent a zasvětila ho do způsobu diagnózy.

Dodnes nevím, zda byl léčitel Mikolášek opravdu zázračný, říká Josef Klíma

V Čechách léčil Mikolášek prvorepublikovou elitu a následně i nacisty. Během nacistické okupace se musel potýkat s „lékařskými zkouškami“, během kterých musel před komisí analyzovat 29 lahviček s močí. U „testu“ uspěl, u všech vzorků správně uvedl, jakou chorobou trpěli ti, kterým moč patřila. Dokonce správně identifikoval i moč zemřelého člověka. O tom však nejsou žádné záznamy, Mikolášek to pouze popsal ve svých pamětech.

Během toho nuceně získal jako pacienta Martina Bormanna, tajemníka německého diktátora Adolfa Hitlera. Navštívil ho nejméně třikrát, protože ho trápily žlučové kameny. Léčil i protektora Karla Hermanna Franka.

I po komunistickém převratu pokračoval Mikolášek dál ve své práci. „Dokázal gestapákům, že má léčivé schopnosti. Po válce, kdy by měl jít do vězení, že kolaboroval s gestapem, se těšil sympatiím i u komunistů. Myslel si, že je nedotknutelný,“ uvedla pro iDNES.cz režisérka filmu Šarlatán Agnieszka Hollandová.

Bohatství z bylinek

Mikolášek byl ženatý a nikdy neměl děti. Sám říkal, že je jeho manželství jen formální. Byl homosexuálem a měl utajovaný poměr, což bylo v konfliktu nejen s jeho křesťanským přesvědčením, ale i v rozporu s tehdejšími zákony.

Léčitel Jan Mikolášek

Na rozlehlém jenštejnském pozemku si nechal postavit krásnou vilu s bytem i ordinací, ve které léčil. Vedle domu byl domek se skladem a mísírnou bylinek. Mikolášek poskytoval diagnostiku onemocnění zdarma, ale bylinky prodával, díky čemuž zbohatl.

Koncem 40. let minulého století předepsal pacientům průměrně vagon bylin měsíčně. „Měl tři skupiny klientů – běžné lidi, kteří za ním přijížděli domů a stáli před jeho vilou dlouhou frontu, pak šlo o pražské prominenty a třetí skupinou byli primáři pražských nemocnic. Ti mu posílali vzorky moče pacientů s chorobami, u nichž si nebyli jistí diagnózou. Brali ho za experta přes bylinky a dobrého diagnostika,“ řekl novinář a spisovatel Josefa Klíma.

Peníze z prodeje bylin si nenechával jen pro sebe. Přispíval například Červenému kříži, díky čemuž mohly nemocné děti vycestovat na ozdravné pobyty.

Jeden z nejhorších šarlatánů, hlásali komunisté

Československo v 50. letech nebylo místem, které by přálo soukromému podnikání. Mikolášek režim dráždil okázalým způsobem života či vírou v boha. O Klementu Gottwaldovi například prohlásil, že je to „vůl a trouba.“ Komunisté ho však nechávali na pokoji, protože nad ním držel ochranou ruku tehdejší prezident Antonín Zápotocký.
Léčil i matku Jiřiny Bohdalové, ví scenárista o hrdinovi filmu Šarlatán

Léčitel Zápotockého uchránil před amputací. Z koncentračního tábora Sachsenhausen si přivezl sněť na noze. Jeho stav byl vážný a lékaři navrhovali amputaci, nakonec k tomu však nedošlo a prezident k němu cítil vděčnost.
Po jeho smrti v roce 1957 se nad Mikoláškem začala však stahovat mračna. Ministerstvo zdravotnictví zahájilo boj proti šarlatánům a Mikoláška označili za jednoho z nejhorších. Podle Klímy bylo šarlatán přízviskem, kterým ho začali označovat v Rudém právu po smrti Zápotockého.

Vykonstruovaný soudní proces

Komunisté Mikoláška brzy po smrti Zápotockého zatkli doma uprostřed noci, odvlekli ho ještě v pyžamu. V roce 1959 byl ve vykonstruovaném procesu obžalován z krácení daní, korupce, předražování bylin a nepovolené stavby. Měl strávit tři roky ve vězení, zakázali mu činnost, nechali mu propadnout majetek včetně zásob bylin. Také na pět let pozbyl občanských práv.

Mikolášek se odvolal a soud mu přidal ještě další dva roky. Po propuštění v roce 1964 mu nabídl azyl ve své vile v pražských Strašnicích jeho přítel, lékař Karel Urbánek (tehdy vrchní zdravotní rada ve Strašnicích, pozn. red.).
Mikolášek se už léčit bál, v roce 1968 údajně začal diagnostikovat korespondenčně na dálku, ale o této etapě života nejsou bližší zprávy.
Zemřel v chudobě v roce 1973 v 84 letech. Je pochován na Olšanských hřbitovech.

ODEVZDEJTE PSY DO RESTAURACÍ, NAŘÍDIL KIM

Lidé v Severní Koreji jsou nuceni vzdát se svých psů, které úředníci následně posílají na maso do místních restaurací. Vůdce KLDR Kim Čong-un totiž před měsícem zakázal vlastnictví mazlíčků jako kapitalistickou dekadenci. Podle expertů je cílem zamezit vzrůstající nespokojenosti obyvatel země, kteří čelí špatné ekonomické situaci a nedostatku potravin.

Vlastnit psa si může v Severní Koreji podle stanice SKY News dovolit pouze elita a bohatší obyvatelé hlavního města Pchjongjangu. Podle úřadů jsou však domácí mazlíčci symbolem kapitalistické dekadence, protože obyčejní lidé v KLDR chovají pouze prasata a jiná hospodářská zvířata.

Kim v červenci vydal zákaz vlastnictví zvířat v zájmovém chovu a označil ho za „trend buržoazní ideologie“. „Úředníci v KLDR identifikovali domácnosti, kde mají psy a nutí lidi, aby se jich vzdali. Pokud to neudělají, zvířata jim násilím odeberou,“ napsal jihokorejský list The Chosun Ilbo.

Psi poté směřují do státem provozovaných zoologických zahrad nebo skončí v restauracích nabízejících psí maso, které je na Korejském poloostrově a v Číně populární. Jeho spotřeba v Jižní Koreji sice v posledních letech klesá, přesto se odhaduje, že lidé tu ročně zkonzumují až milion psů.

Přestože majitelé zvířat Kima podle zdrojů The Chosun Ilbo v soukromí proklínají, proti zabavení svého mazlíčka nemohou nic dělat. „Odmítnout vyhovět úřadům může být vykládáno jako akt vzdoru proti vůdci,“ uvedl list.
Indonésané kvůli pandemii své psy opouštějí, případně prodají řezníkovi

Podle listu Daily NK režim od majitelů „odkupuje“ psy s váhou nad patnáct kilogramů. Vlastníci zvířat však nedostanou peníze, ale poukázku na rýži a olej. Nedávná zpráva OSN uvedla, že až šedesát procent z 25 milionů obyvatel KLDR čelí „rozsáhlému nedostatku potravin“. Ten výrazně zhoršila řada mezinárodních sankcí uvalených na zemi kvůli jejímu jadernému programu.

Kim razantně otočil

Zásobovací situaci zhoršilo i rozhodnutí uzavřít kvůli koronaviru hranice s Čínou, která je pro Severní Koreu zásadním zdrojem potravin. Zemi navíc loni zasáhla řada přírodních katastrof, které ovlivnily sklizeň. Také letos v srpnu tu udeřily povodně, které zničily úrodu v klíčových zemědělských oblastech.

Ačkoli severokorejská vláda považovala vlastnictví mazlíčků za západní dekadenci už od počátku, pravidla se rozvolnila poté, co země v roce 1989 hostila Světový festival mládeže a studentstva. Pchjongjangská elita se poté začala objevovat s drahými rasami psů a demonstrovala tím svůj status.

Také Kim se v minulosti objevil na veřejnosti se psem, a to když na podzim 2018 daroval prezidentovi Jižní Koreje Mun Če-inovi u příležitosti summitu v Pchjongjangu dva lovecké psy severokorejského plemene Pungsan.

U LIBYE UTONULO 45 MIGRANTŮ

Po potopení člunu s migranty nedaleko libyjského pobřeží utonulo nejméně 45 lidí. Jde o nejtragičtější podobné neštěstí v letošním roce. Na jednu z francouzských pláží pak vyplavilo moře tělo 16letého súdánského migranta, který se patrně pokoušel dostat po moři do Británie.

Plavidlu v pondělí nedaleko libyjského přístavu Zuára poblíž hranic s Tuniskem explodoval motor. Místním rybářům se podařilo zachránit 37 uprchlíků, kteří pocházeli většinou ze Senegalu, Mali, Čadu a Ghany. Zachránění pak představitelům IOM sdělili, že 45 dalších uprchlíků včetně pěti dětí se utopilo.

Libye je jednou z tranzitních zemí pro uprchlíky z afrických států mířící do Evropy. Už tak nelehkou situaci migrantů, jež často utíkají před válečnými konflikty a chudobou, v Libyi ztěžují nejen boje mezi dvěma kabinety usilujícími o moc, ale také pašeráci lidí a ozbrojené skupiny.

Většina migrantů se na sever přes Středozemní moře vydává v nevybavených a nebezpečných člunech. IOM v březnu oznámila, že odhadovaný počet obětí těchto riskantních cest od roku 2014 překonal „pochmurnou hranici“ 20 000. Za letošní rok jich zemřelo nejméně 302. Libyjská pobřežní stráž od ledna na moři zadržela a zpátky na pevninu vrátila přes 7 000 migrantů.

Migranti se do Británie snaží dostat přes La Manche

Ve stejný den informovala francouzská státní tajemnice pro otázky občanství Marlène Schiappaová o nálezu těla chlapce ve městě Sangatte a vyjádřila „nesmírnou lítost“. Slíbila také větší mobilizaci proti „pašerákům, kteří profitují z lidské bídy“.Policie zjistila totožnost vyplaveného Súdánce na základě dokladů, které měl u sebe, uvedl místní list Voix du Nord.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová uvedla, že smrt chlapce je „tragickou ztrátou“ mladého života. „Tento hrozný incident slouží jako brutální připomínka toho, jak odpudivé zločinecké gangy a pašeráci lidí vykořisťují zranitelné,“ dodala Patelová. „Jsme odhodláni je spoluprací zastavit,“ ujistila ministryně. Migranti už delší dobu využívají severní Francii jako výchozí bod pro cesty do Británie, ať už tunelem na nákladních vozech, nebo po moři na trajektech.

Přes La Manche se plaví rekordní počty migrantů. Británie je chce odříznout

Někteří však nasedají do malých člunů, které jim poskytují pašeráci lidí, protože koronavirová pandemie omezila možnosti se ukrýt na kamionech nebo trajektech. Tento měsíc přeplulo Lamanšský průliv v malých člunech podle AP nejméně 650 migrantů, k čemuž přispělo i příznivé počasí. Od začátku roku se přes kanál dostalo více než 4000 migrantů.

Francie v posledních týdnech zachránila více než 150 migrantů. V oblasti hlídkuje i britské královské letectvo (RAF), ale pokusy o převádění lidí pokračují.

CHUDÝ LID V THAJSKU CHCE REFORMU MONARCHIE

Vilný thajský král ztrácí božskou auru. Tisíce lidí chtějí reformu monarchie: Kritizovat krále je v Thajsku naprosto neslýchané. Za sebemenší urážku panovnického rodu může člověk skončit až na patnáct let ve vězení. Přesto v zemi sílí hlasy volající po reformě monarchie. Žádají ji demonstranti, kteří pravidelně vycházejí do ulic. Největší protest za poslední léta se odehrál v Bangkoku, kam přišlo přes deset tisíc lidí. Chceme skutečnou demokracii, vzkazují vládě i králi.

„V této zemi je tolik nespravedlnosti. Chudí jsou čím dál chudší. Jak si lidé bez peněz mohou dovolit dobré vzdělání? Je to nemožné,“ vypráví thajský student, který se jako tisíce dalších bouří proti vládě.Současné protesty jsou největší od roku 2014, kdy se k moci dostala vojenská junta. V neděli se u bangkockého Památníku demokracie sešlo přes deset tisíc lidí, podle organizátorů možná i dvakrát tolik. V gestu se třemi zvednutými prsty mávali rukama a na transparentech dávali jasně najevo, co chtějí: demokracii.

Thajský král si udělal karanténu v německém hotelu. Vzal s sebou i harém

„Bez svobody nemáme nic. My Thajci chceme opravdovou demokracii,“ říká třiadvacetiletý student, který se představil jen jako Fai. Právě ze studentských protestů nynější demonstrace vycházejí.

K mladým lidem už se však přidaly i další generace a společně volají po zásadních reformách, změně současné ústavy z pera vojáků a po rozpuštění parlamentu. Vadí jim stále trvající nouzový stav vyhlášený kvůli koronavirové pandemii, který podle občanů politici zneužívají pro potlačování opozice a svobody projevu, i upadající ekonomika.
Thajci také žádají konec cyklu neustálých vojenských převratů, kterých východoasijský národ za osmaosmdesát let zažil už dvanáct. A novou ústavu dostal už devatenáctkrát, připomíná server Foreign Policy.

Lidé však nekritizují jen vládu. Demonstranti veřejně požadují reformu monarchie, což dosud bylo v Thajsku něco absolutně nemyslitelného.

Královská rodina je v zemi považována téměř za božstvo a za sebemenší křivé slovo proti ní může člověk jako zrádce skončit ve vězení i na patnáct let. A od posledního puče je problémem i „lajk“ na sociálních sítích pro posměšné či urážlivé příspěvky, píše server The Sydney Morning Herald.

„Je to velmi radikální a může to být bodem zlomu,“ říká pro CNN thajský disident a profesor kjótské univerzity Pavin Chachavalpongpun. Vysvětluje, že Thajsko má „dlouhou tradici stavění monarchie nad všechno ostatní“. „Je uctívána, musíte ji bezpodmínečně milovat,“ dodává.

Thajsku nyní vládne osmašedesátiletý král Ráma X. Ještě jako Mahá Vatčirálongkóna na trůn usedl po smrti své otce Pchúmipchona Adundéta, který zemřel před čtyřmi lety a stál v čele země rekordních sedmdesát let.
V Thajsku nelezte na pagody a e-cigarety nechte doma, varuje velvyslankyně

Milovaného vládce tehdy nahradil skoro neznámý a, mírně řečeno, poněkud výstřední muž.

Jen za poslední měsíce se do titulků médií dostal třeba proto, že se před pandemií koronaviru ukryl v Německu, kde si zabral luxusní hotel v Alpách a kromě služebnictva s sebou vzal i dvacet konkubín ze svého harému.
Jeho milostný život byl v nedávných měsících také tématem zpráv. Nespokojenosti mezi lidmi tak začalo přibývat a to, co si dříve říkali maximálně doma za zavřenými dveřmi, nyní probublalo i do demonstrací.

Nyní před králem stojí požadavky demonstrantů, kteří navrhovanou reformu shrnuli do deseti bodů. Zdůrazňují, že o konec monarchie jim ani zdaleka nejde. Rádi by však proškrtali a omezili rozpočet královského paláce, zrušili zákon postihující kritiky monarchie a skoncovali s politickou indoktrinací ve školách.

Chtějí, aby Thajsko bylo konstituční monarchií nejen na papíře, ale i ve skutečnosti. „Musíme pochopit, že s takto velkou skupinou demonstrantů žádajících reformu monarchie kočka poprvé utekla z košíku. To znamená, že je tato reforma pro ně platným požadavkem,“ míní poradce na thajské Naresuanově univerzitě Paul Chambers.