iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Lukašenko: Běloruská armáda v plné bojové pohotovosti

Běloruská vojska na západní hranici země jsou v plné bojové pohotovosti, oznámil na schůzce s členy bezpečnostní rady státu prezident Alexander Lukašenko. Armáda v pondělí avizovala zahájení rozsáhlých čtyřdenních manévrů na hranicích s Litvou a Polskem a v úterý potvrdila i zintenzivnění vojenských letů a cvičení protivzdušné obrany v rámci ochrany hranic.

Lukašenko na schůzce bezpečnostní rady státu uvedl, že situace poblíž západních hranic Běloruska se stupňuje. Předtím o víkendu obvinil Severoatlantickou alianci, že západní země v regionu shromažďují vojenské síly. „Děkuji Bohu, že jsme na to reagovali a nasadili bojové jednotky naší armády na západních hranicích naší hranice a přivedli je k plné bojové pohotovosti,“ citovala Lukašenka agentura Belta.

Podle Lukašenka Bělorusko čelí krizi nejen doma, ale také zvenčí. „A skutečnost, že se jedná o naprosto koordinované akce, již můžeme vidět zcela jasně. Ale to ještě není vrchol,“ prohlásil.

Velení běloruské armády v pondělí potvrdilo zahájení rozsáhlých čtyřdenních manévrů v Hrodenské oblasti poblíž hranic s Polskem a Litvou, do kterých se mají zapojit raketové prapory, dělostřelectvo, protivzdušná obrana i výsadková brigáda.
Vzdušné síly pak od úterka zintenzivnily vojenské lety podél běloruských hranic. „Lety probíhají v rámci ochrany státní hranice v běloruském vzdušném prostoru,“ informovala tisková služba ministerstva. K hlídkovým letům má letectvo využívat stroje An-26 a Jak-130 i stíhací letouny.

Lukašenko straší vpádem vojsk NATO. Bělorusko spouští velké manévry

Severoatlantická aliance jakékoliv spojení se situací v Bělorusku a svými cvičeními v Pobaltí a v Polsku rezolutně odmítla. Šéf Aliance Jens Stoltenberg vzkázal, že Aliance zůstává k situaci v Bělorusku ostražitá a je připravena chránit své spojence, aniž by ale představovala hrozbu pro Minsk.

„NATO nepředstavuje hrozbu pro Bělorusko a v regionu neshromažďuje žádnou armádu. Zůstáváme ostražití, přísně defenzivní, a jsme připraveni odradit od jakékoliv agrese vůči spojencům NATO,“ prohlásil.

Posílenou vojenskou přítomnost v Pobaltí i Polsku spojenci zavedli po ruské anexi Krymu v roce 2014 kvůli obavám některých zemí na takzvaném východním křídle z případných podobných ruských akcí jako na východě Ukrajiny.
Lukašenko po propuknutí masivních protestů v zemi kvůli výsledkům prezidentských voleb tvrdí, že protesty proti jeho režimu jsou řízené zvenčí, například z Polska, Nizozemska, Ukrajiny nebo i Česka. A v této souvislosti opakovaně uvedl, že je znepokojen vojenskými cvičeními sil NATO v Litvě a v Polsku a že na něj pohlíží jako na zbrojení.

POLITICI SVĚTA: SLABOST VEDENÍ EU, LEYENOVÉ A SPOL, LUKAŠENKA NEZKROTILI

Zahraniční analytici věnující se postsovětskému prostoru si myslí, že případné nové sankce Evropské unie vůči Bělorusku patrně nebudou mít na postoj Alexandra Lukašenka vůči opozici výrazný vliv. Analytici se na tom shodli v úterní debatě organizované v Praze. Upozornili, že Lukašenko čelil sankcím už v minulosti, přesto se jeho režim v zásadních věcech nezměnil.

„Nemyslím si, že Lukašenkovi a dalším činitelům režimu dělají těžkou hlavu nové cílené sankce. V minulosti přestáli několik vln sankcí od Evropské unie a nepřinutilo je to k zásadním ústupkům,“ uvedl ředitel think-tanku EAST Center Andrei Yalitseyev v debatě Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Lukašenko straší vpádem vojsk NATO. Bělorusko spouští velké manévry

Sankce, o nichž bude ve středu jednat mimořádný summit EU, označil spíš za symbolickou záležitost, než za skutečnou možnost přimět běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka ke změně politiky. Pochybnosti o nových sankcích má i Veronika Laputska z organizace German Marshall Fund. „Evropská unie sankce střídavě zaváděla a rušila. Ukázalo se ale, že to nebylo zvlášť efektivní,“ řekla.

Podle ní musí sedmadvacítka zemí na nynější situaci nějak reagovat, protože násilí vůči demonstrantům po prezidentských volbách bylo bezprecedentní. Evropští lídři by ale podle ní měli hledat způsob, jak skutečně přimět
Lukašenka ke změně chování, který bude účinnější než obvyklé sankce.

Laputska zároveň zdůraznila, že i symbolická gesta ze zahraničí mají význam pro běloruské demonstranty. Podle ní je důležité například vyjadřovat podporu stávkujícím, aby se nestalo to co při dřívějších protestech proti režimu, kdy řada demonstrantů nakonec rezignovala, protože získala pocit, že byli ponecháni svému osudu.

Sankce za falšování voleb i násilí na demonstrantech

Demonstrace v Bělorusku vypukly po prezidentských volbách v neděli 9. srpna, které podle oficiálních údajů vyhrál Lukašenko s 80 procenty, podle opozice ale byly zfalšované. Bezpečnostní složky proti demonstrujícím tvrdě zasáhly, bylo zadrženo na 7 000 lidí a z toho kolem 4 000 stále zůstává ve vězení.

Lukašenko do antonu, volali demonstranti. V Minsku jich bylo 200 tisíc

Při zásazích několik lidí zahynulo, řada Bělorusů je nezvěstná. Na dosud největší demonstraci v Bělorusku se v neděli sešlo podle odhadů až 200 tisíc lidí a do stávky vstoupily tisíce zaměstnanců státních podniků.

Situaci v Bělorusku ve středu probere mimořádný summit EU. Sedmadvacítka už oznámila, že chystá sankce vůči konkrétním představitelům země odpovědným za falšování voleb i za násilí vůči demonstrantům.
Jedním z cílů středeční vrcholné schůzky je také odradit Rusko od případného vojenského zásahu v Bělorusku. Ruský prezident Vladimir Putin po víkendovém dvojím telefonátu s Lukašenkem přislíbil poskytnout Bělorusku podporu při ochraně bezpečnosti.

EXPREZIDENT KLAUS: ZMĚNY V BĚLORUSKU NEPROBÍHAT UKRAJINSKÝM ZPŮSOBEM

K situaci v Bělorusku, kde lidé v ulicích požadují odchod prezidenta Alexandra Lukašenka a opakování prezidentských voleb, se vyjádřil exprezident Václav Klaus. „Přeji Bělorusům změny k lepšímu. Jsem si však jist, že je v zájmu jak obyvatel Běloruska, tak i v zájmu našem a vlastně i celé Evropy, aby tyto změny neprobíhaly ukrajinským způsobem,“ uvedl Klaus.

Jeho spolupracovník Petr Macinka z Institutu Václava Klause na žádost, zda by Klaus mohl přesněji vysvětlit svá slova, aby změny neprobíhaly ukrajinským způsobem, odvětil: „Ukrajinské řešení považujeme za nejhorší možné.“
Zastřelili ho, říká rodina běloruského demonstranta. Video tomu napovídá

V roce 2013 odmítl tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Po vlně protestů, proti kterým na Janukovyčův povel zasáhly policejní jednotky, nakonec tehdejší prezident uprchl do ruského Rostova na Donu. Rusko později anektovalo Krym a proruští separatisté na východě Ukrajiny se pokusili o odtržení Donbasu od Ukrajiny. Konflikt na východě Ukrajiny dosud neskončil.
Klaus dal ale zároveň najevo, že jeho prohlášení neznamená, že by se jakkoli běloruského autokratického prezidenta zastával. V prohlášení také napsal, že vůči Lukašenkovi a jeho režimu svůj názor nezměnil od doby, kdy mu psal jako prezident v roce 2004.

Kritizoval tehdy podmínky, za nichž se tehdy v Bělorusku konaly parlamentní volby i referendum o změně Ústavy, které neodpovídaly zásadám regulérního hlasování. „Porušování základních občanských práv, pronásledování politické opozice a potlačování občanských protestů nemají v dnešní Evropě místo a vedou Vaši zemi do mezinárodní izolace,“ psal Klaus Lukašenkovi.

Protože mu běloruský prezident nijak neodpověděl, v březnu 2006 mu odmítl Klaus blahopřát ke znovuzvolení. Spor mezi oběma muži dál eskaloval. Když česká diplomacie pozvala v roce 2009 Lukašenka na na summit Evropské unie a Východního partnerství, Klaus v prohlášení zveřejněném Hradem uvedl, že Lukašenkovi ruku nepodá a na Pražském hradě jej přijímat nebude. Lukašenko mu následně vytkl hrubiánství.

Babiš: Je třeba jednotný postoj EU k Bělorusku

Premiér Andrej Babiš v úterý po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu uvedl, že nevidí důvod pro uvalení samostatných českých sankcí vůči běloruským představitelům. Je podle něj potřeba jednotný postup Evropské unie.
Putin slíbil Bělorusku vojenskou pomoc, u hranic s Polskem bude cvičení

„Mají to být sankce vůči konkrétním osobám. To nejsme my, kteří to navrhují, bude to návrh Evropy, který by měl přinutit ten režim, aby akceptoval právo Bělorusů na svobodné volby,“ řekl Babiš.„Je důležité, a to chci zdůraznit, že hlavně Bělorusové si musí určit svoji budoucnost. Oni si musí rozhodnout, co se stane v jejich zemi. Nikdo jim nechce nic vnucovat,“ uvedl Babiš.

Prezident Miloš Zeman se dosud k protestům požadujícím odchod Lukašenka a svobodné volby nevyjádřil.
Na dosud největší demonstraci v Bělorusku se v neděli sešlo podle odhadů až 200 tisíc lidí, do stávky vstoupily tisíce zaměstnanců státních podniků. Opoziční protikandidátka Svjatlana Cichanouská, která podle oficiálních výsledků získala přes deset procent hlasů, z litevského exilu vzkázala, že je připravena se postavit do čela národa. Ruský prezident Vladimir Putin po víkendových telefonátech s Lukašenkem přislíbil poskytnout Bělorusku podporu s ochranou bezpečnosti.

NOVINÁŘ VIAČORKA: LUKAČENKO CHCE UPRCHNOUT, LIDÉ HO MAJÍ PO KRK

Protesty v Bělorusku neslábnou, demonstranti požadují odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka. Za svou „vůdkyni“ považují jeho protikandidátku v prezidentských volbách Svjatlanu Cichanouskou. Ta jim na dálku posílá i povzbuzující symbolické vzkazy. O bouřlivé situaci hovořil v pořadu K věci na CNN Prima News běloruský novinář Franak Viačorka, který z bezpečnostních důvodů odjel do ciziny.

Z Běloruska Viačorka podle svých slov neutekl, musí se ale dočasně skrývat. „Když v Bělorusku pracujete jako novinář, občas se musíte udržovat v bezpečí. Máte dvě možnosti: buď vás zavřou do vězení, odkud toho moc neuděláte, nebo se ukryjete a budete dělat, co můžete,“ říká Viačorka s tím, že teď je v mnohem větším bezpečí.

Viačorkův hlavní úkol je nyní udržovat veřejnost informovanou a sbírat důkazy. „Pomáhám vnějšímu světu pochopit, co se v Bělorusku děje. Lidé mimo něj netuší, co je Lukašenkův režim,“ pokračuje Viačorka, podle kterého ale není snadné hledat pravdu. „Musíme ověřovat všechna fakta. Novináři z cizích zemí neměli na demonstrace udělený přístup, během protestů nefunguje internet, takže informace se nedostávají ani ven, ani dovnitř,“ vysvětluje Viačorka.

Informace ale prý novináři získávají od demonstrantů, kteří jim posílají fotky a videa. Ty potom žurnalisté ověřují a vyvěšují na internet. „Díky technologiím můžeme propagandu překonat. Prezident Lukašenko podcenil jejich důležitost. Stále si myslí, že Bělorusko je v roce 1994,“ míní Viačorka.

Lukašenko chce utéct jako Janukovič

Lukašenko si podle novináře po volbách a následných masivních demonstracích uvědomil, že moc a síla není všechno. „Zjistil, že lidé se toho přestávají bát, tak udělal krok zpátky. Teď se s nimi snaží vyjednávat. Jezdí do továren, kde stávkují, aby se uklidnili. Chce získat čas, aby mohl začít vyjednávat,“ vysvětluje Viačorka.

Běloruský úředník nutil komisaře falšovat volby, prověřují ho úřady

„Určitě cítí, že nemá pevnou pozici, že mu nezbývá moc času. Myslím, že chce jako Janukovič, který utekl z Ukrajiny, uprchnout z Běloruska. Asi ale pořád věří, že má dostatek podpory a že bude chráněn. Proto dal před dvěma dny medaile 250 lidem. Plete se,“ dodává novinář.

Lukašenkovo chování je navíc podle Viačorka nedůvěryhodné. Běloruský prezident nejprve vylučoval možnost dalších voleb, v pondělí ale radikálně změnil názor a připustil, že plánuje změnu ústavy. „Nevěřím mu. Byl jsem u toho, když se dostal před 26 lety k moci. Slíbí debaty, diskuze, vyjednávání, integraci do evropských struktur. Řekne cokoliv, co chcete slyšet, jen aby získal víc času,“ varuje novinář. Dodal, že si myslí, že „jediné, o co mu (Lukašenkovi) jde, je zůstat u moci, a aby lidé přestali protestovat“.

Lukašenko může povolat Rusy

Podle novináře je stále důvod se Lukašenka bát. „Je hlavní hrozbou. Nemá moc možností, jak z té situace utéct. Nikdy nebude sdílet moc s opozicí, se Svjatlanou Cichanouskou. Je populistickým autokratem. Může si dělat, co chce. Povolat si Rusy, vyhrožovat Západu, organizovat vojenská cvičení podél hranic,“ říká Viačorka.

Viačorka přesto doufá, že dojde ke změně. „Už k ní dochází. Jsme svědky toho, že tu máme diktaturu sovětského stylu, proti tomu se občané bouří. Je to jako v době Václava Havla. Režimu se snaží postavit nevládní organizace, objevují se občanské společnosti. Všechno se ale děje strašně rychle. Viděli jsme Svjatlanu Cichanouskou, která se pokouší zorganizovat vládní opozici. Potřebujeme víc času,“ míní novinář.

Lukašenko straší vpádem vojsk NATO. Bělorusko spouští velké manévry

Naráží tak na fakt, že v některých zemích bojovali lidé za demokracii a svobodu roky. „Bělorusko se snaží poučit z chyb v Arménii, na Ukrajině, ve střední Asii. Používáme protestní techniky z Hongkongu. Je to neuvěřitelné, je to revoluce 21. století,“ říká Viačorka.

Každý scénář je teď možný

Novinář podle svých slov vidí v současné běloruské situaci také podobnosti s děním v Československu v roce 1989. „Lidé mají Lukašenka po krk, chtějí změnu,“ vysvětluje Viačorka. Přesto říká, že je teď každý scénář možný.
„Před týdnem bychom spolu vůbec nemohli mluvit, režim byl tak drsný, upevněný. Teď vidíme zakázanou červenobílou
vlajku na budově státního divadla. Každý den vidíme, jak to padá, vítr teď vane jiným směrem,“ dodává Viačorka.

SOUDCI NEROZHODLI O ODKLADU, PEROUTKOVA VNUČKA DÁL ČEKÁ NA OMLUVU

Ministerstvo se za Zemanova slova zatím neomluví, soud nerozhodl o odkladu: Nejvyšší soud (NS) v úterý nerozhodl o návrhu na odklad vykonatelnosti pravomocného rozsudku, podle kterého se má ministerstvo financí omluvit za výroky prezidenta Miloše Zemana o novináři Ferdinandu Peroutkovi. Ministerstvo se Peroutkově vnučce mělo omluvit do úterního dne. Úřad ale sdělil, že se do rozhodnutí soudu o odkladu vykonatelnosti omlouvat nebude.

Návrh na odklad vykonatelnosti spojilo ministerstvo s dovoláním, které proti verdiktu podalo ve čtvrtek. „Ministerstvo financí vyčká na rozhodnutí Nejvyššího soudu o jeho návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku,“ uvedl nyní Jakub Vintrlík z tiskového odboru úřadu na dotaz, zda se dnes ministerstvo omluví.

„Ministerstvo požádalo o odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze s ohledem na charakter uložené povinnosti, kdy předmětem řízení je nevratné plnění - omluva. S ohledem na charakter plnění Nejvyšší soud opakovaně rozhodl o odkladu vykonatelnosti v obdobných řízeních a my nemáme důvod se domnívat, že by se od této praxe odchýlil i v tomto případě,“ dodal.

Peroutkově vnučce Terezii Kaslové se tak otevírá možnost, aby vykonání rozsudku vymáhala exekučně. Její advokát František Vyskočil sdělil, že tuto možnost teprve bude s klientkou probírat. Další procesní postup Nejvyššího soudu ani očekávaný termín rozhodnutí nelze podle mluvčího Tomíčka předjímat, záleží na úvaze senátu s předsedou Františkem Ištvánkem. Soud si v pondělí z Prahy vyžádal spis, který už má k dispozici.

Statistika toho, jak rychle NS rozhoduje o odkladech vykonatelnosti, není podle Tomíčka dostupná. Návrhy někdy přicházejí před podáním dovolání, někdy s dovoláním, někdy až s odstupem času.

Spor o Peroutku míří k Nejvyššímu soudu, ministerstvo financí se dovolalo

Ve sporu kvůli Zemanovým výrokům o Peroutkovi odložil NS vykonatelnost verdiktu už v roce 2016. Předtím se ovšem Kaslová obrátila na exekutora, který uložil prezidentské kanceláři pokutu 100 000 korun za nerespektování rozsudku. Tehdy se totiž měl omlouvat právě Hrad, který následně požádal o odložení exekuce. NS pak verdikt o omluvě zrušil s vysvětlením, že žaloba Kaslové má směřovat na ministerstvo financí.

Pražský městský soud pak ministerstvu počátkem letošního července uložil, aby se Kaslové omluvilo za dehonestující a nepravdivé výroky prezidenta o tom, že její děd byl autorem článku „Hitler je gentleman“. Omluvu musí úřad zaslat dopisem a také ji zveřejnit na svém webu.

Dovolání, které samo o sobě nemá odkladný účinek, podalo ministerstvo v blanketní podobě, odůvodnění doplní později. Na Nejvyšší soud se chystá obrátit i Kaslová. S červencovým verdiktem spokojená nebyla, protože se domáhala širší omluvy i za další prezidentova slova. Zeman své výroky o Peroutkovi pronesl v lednu 2015 na pražském fóru k holokaustu, kde hovořil o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu.

V POLSKU KONČÍ MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ I NÁMĚSTEK ZA PŘEDRAŽENÉ ROUŠKY

Polský ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski v úterý rezignoval. Konec oznámil jen den poté, co demisi podal i jeho náměstek. Oba jsou totiž spojovaní s předraženými nákupy ochranných pomůcek pro boj s koronavirem. O konci politiků informovala agentura Reuters. „Nikam nemizím, zůstávám poslancem, zůstávám ve veřejném prostoru. Samozřejmě se vracím ke své profesi kardiologa. Chtěl bych se vrátit na kliniku, léčit pacienty,“ řekl končící ministr podle serveru TVN24.

Nejen v Polsku. Koronavirus se stal další záminkou pro omezení potratů

Veřejnost Szumowski zároveň ujistil, že resort zdravotnictví pod jeho vedením připravil strategii boje s případnou podzimní vlnou koronaviru. O ministrově rezignaci se údajně mluvilo už několik měsíců. Sám prohlásil, že s premiérem Mateuszem Morawieckým a předsedou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosławem Kaczyńským uzavřel „gentlemanskou dohodu“.Ta spočívala v tom, že Szumowski ještě dokončí některé záležitosti a reformy a pak odejde.

Vyzdvihl, že se v Polsku i díky krokům jeho ministerstva podařilo „zabránit desítkám tisíc úmrtí na koronavirus, jako jsme viděli v mnoha západoevropských zemí“. „Dnes sice čísla znovu rostou, ale máme fungující ekonomiku, díky které budeme mít peníze na léčbu i dalších nemocí,“ dodal.

Spolu s ním rezignoval i náměstek Janusz Cieszyński, který je v polských médiích spojovaný s nákupy nedostatečného množství ochranných pomůcek v boji s pandemií. Podle serveru Dziennik Zachodni je navíc pod jeho taktovkou Polsko kupovalo za přemrštěné ceny.

V rámci jednoho kontraktu údajně pořídilo 1 241 ventilátorů za 200 milionů zlotých (1,2 miliardy korun). Předražené byly i dodané roušky a respirátory, navíc se na nich měl obohatit i blízký přítel Szumowského. Opozice proto tlačila i na ministrovu rezignaci.

V OLOMOUCI FESTIVAL ŘEKA MÁ DUŠI

V sobotu vypukne 5. ročník festivalu Řeka má duši. Ponese podtitul 5 OLOlet: Už tuto sobotu, 22. 8. 2020, čeká návštěvníky olomouckého přístaviště 5. ročník festivalu Řeka má duši, těšit se mohou na bohatý program. Ten bude určen jak dospělým, tak rodinám s dětmi. Letos se organizátor – Plavby Olomouc, provozující plavby po řece Moravě – rozhodl přizvat nové partnery. Long Story Short Hostel & Café připraví netradiční zážitek v podobě Plaveb do Středomoří a zástupci olomouckého Street Art Festivalu se postarají o interaktivní program pro děti.

„Nemůžu uvěřit, že v sobotu oslavíme už pátý ročník. Mám velkou radost z toho, jak velký kus cesty jsme ušli a na festivalu bych se o tuhle radost chtěl podělit se všemi, co nás celou dobu podporovali. Většina z nás si prošla či prochází složitým obdobím, které se podepsalo i na možnosti setkat se ve veřejném prostoru. Proto jsem vděčný za to, že můžeme náš festival pořádat,“ uvedl organizátor akce, Šimon Pelikán.

Společně s partnerem Long Story Short Hostel & Café si organizátor připravil v rámci festivalového programu degustační Plavby do Středomoří. Až tříhodinové plavby do středomořské pop up restaurace slibují ochutnávku tamních plodů, ryb a dobrého vína. Místo na lodích je však potřeba si rezervovat. Program festivalu vypukne v sobotu v 15. hod. v přístavišti na Nových Sadech. Vystoupí několik hudebních skupin (The Gardeners, Ptakustik, Terez Wrau a D.U.B. music), pro děti budou připraveny workshopy a nejrůznější aktivity. Návštěvníci mohou posedět na břehu, poslouchat hudbu, zatancovat si, potěšit se pohledem na řeku Moravu a občerstvit se v místním bistru.

Festival se spojil i s organizátory olomouckého Street Art Festivalu. Právě ten připraví pro dětské návštěvníky program, v němž objeví nový rozměr výtvarného umění. Interaktivní workshop „Jak se dělá graffiti“ odhalí dětem tajemství vzniku graffiti od skici až po práci se sprejem.

Letošní ročník se od těch předešlých liší především v tom, že jeho vyvrcholením nebude divadelní představení. „Ano, je pravda, že každý rok je hlavním bodem divadlo na řece. Vzhledem k celostátní situaci, financím a nejistotě v pořádání hromadných akcí a faktu, že máme půlkulatiny, jsme se rozhodli festival pojmout trošku netradičně a najít nové partnery,“ doplňuje Pelikán. Long Story Short zaujal například i britský deník The Guardian, spojení v rámci gastronomie je tedy dle organizátora sázka na jistotu. Samotný festival je zdarma. Šimon Pelikán

KARLOVARSKO NAVÁŽE SPOLUPRÁCI S INVESTORY TURECKA

Hejtman Karlovarského kraje jednal se zástupcem tureckého velvyslanectví o možnostech příchodu tureckých investorů do regionu. Schůzka se konala v návaznosti na lednové jednání, ze kterého vzešla možná podoba mezinárodní spolupráce. Hlavními body jednání bylo představení možností, které Karlovarský kraj a zejména oblast Sokolovska nabízí tureckým investorům k podnikání, druhým bodem pak bylo zřízení letecké linky Istanbul – Karlovy Vary.

Jednání se zúčastnili také zástupci Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje, starostka města Sokolov Renata Oulehlová a vedení společnosti Sokolovská uhelná, která je vlastníkem pozemků, na nichž by mohly vzniknout nové průmyslové zóny.

„Snažíme se, abychom do kraje přivedli zahraniční investory, a to i v souvislosti s útlumem těžby, který kraj citelně poznamená. Chceme, aby tu vznikly nové pracovní příležitosti pro obyvatele regionu a ti tak neměli důvod Karlovarský kraj opouštět. Představili jsme proto zástupci velvyslanectví několik zón v majetku Sokolovské uhelné, které by mohli využít pro své podnikání,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.

Jednání s advokátem a členem podnikatelského sdružení DEIK Orhanem Batur Karacibioglu potvrdilo, že Turecko má velký zájem o příchod tureckých investorů do kraje. Zejména se jedná o ty, kteří se zabývají oblastí rozvoje nanotechnologií.

„Karlovarský kraj v současné době bojuje s časem, a proto jsme se dohodli, že vytvoříme pracovní skupinu, která by zpracovala konkrétní návrhy a ty pak předala k posouzení a projednání jak české tak turecké straně. Vzhledem k mezinárodní spolupráci budou obě strany komunikovat pomocí videokonferencí, které ušetří mnoho času a případná spolupráce může postupovat rychleji,“ doplnil hejtman Petr Kubis.

Obě strany se také shodly na další schůzce, kde už by zazněly konkrétní možnosti spolupráce a také požadavky a návrhy potenciálních investorů. V souvislosti s leteckou linkou Istanbul – Karlovy Vary povede Karlovarský kraj další samostatná jednání s tureckou stranou. Bc. Jitka Čmoková

JEZDCI ČR NA ZÁVODECH NA SLOVENSKU

Miniracing poprvé zavítal na Slovakia Ring: Při předposledních závodech MMČR - Miniracing šampionát zavítal na slovenský okruh Slovakia Ring, kde se jelo poprvé na novém kartingovém okruhu.

Letošní sezóna Mezinárodního mistrovství České republiky - Miniracing pokračovala minulý víkend na Slovensku. Zároveň šlo o předposlední závody roku a svou premiéru při těchto závodech si odbyl kartingový okruh na Slovakia Ringu. Na trati proto nechyběli ani domácí závodníci, ale přijeli sem také jezdci z Maďarska. Díky tomu se tu sešlo osm desítek závodníků.

Díky tomu, že byl pro většinu jezdců nový okruh neznámý, využili pátečních volných tréninků. Během pátku panovalo horké letní počasí a o to víc se všichni snažili využít čas na trati, protože předpověď na závodní sobotu hlásila bouřky a přeháňky. Během sobotního dopoledne jezdce čekaly volné tréninky a kvalifikace, odpoledne pak závody. V době, kdy se dojížděl blok prvních závodů, začalo nad Slovakia Ringem pršet.

Bohužel se kvůli tomu začalo padat a trať byla kluzká a nebezpečná. Na základě toho se ředitelství závodu rozhodlo závody předčasně ukončit. Druhé závody by byly pro všechny příliš nebezpečné. Výsledky byly proto vyhlášeny jen po prvních jízdách. U třídy PW50, které se účastní hlavně Slovenští jezdci, se nestihl závod odjet celý, takže do hodnocení mistrovství Slovenské republiky budou počítány poloviční body.

Miloš Baláž - viceprezident SMF pro SZM

"Poprvé jsme závody našeho juniorského šampionátu připravili na novém kartingovém okruhu Slovakia Ringu, a proto to pro nás byla tak trochu neznámá. Už v pátek jsme proto spolu s kartingovým centrem koordinovali i volné tréninky, abychom si vše vyzkoušeli a připravili. Těší mě velká účast závodníků, osmdesát startujících jsme na akcích mládeže u nás neměli už dlouho. Vděčíme za to však spolupráci s českou stranou, která má výborně rozjetý systém závodů a my jsme se k nim letos přidali. Věřím, že i u nás se bude zvyšovat počet malých a mladých jezdců, kteří budou mít zájem o motocyklový sport a uvidíme je brzy bojovat o body právě ve společném seriálu s českými závodníky. Už teď mě mnozí slovenští závodníci potěšili, když se dokázali zapojit do bojů o vítězství v mezinárodním hodnocení.

Sportovní úroveň akce byla díky krásným soubojům velmi vysoká, bohužel nakonec nás zradilo počasí, když nepřestávající déšť udělal trať pro malé závodníky příliš nebezpečnou. Mrzí mě to, ale v dané situaci jsme nemohli jednat jinak a byli jsme z bezpečnostních důvodů nuceni akci předčasně ukončit. Jsem si vědom i nedostatků plynoucích z toho, že jsme tyto závody organizovali poprvé a před říjnovou akcí, která se bude konat opět na Slovakia Ringu, přesně víme, co a jak doladit. Děkuji všem zúčastněným závodníkům za účast a krásné výkony na trati, rovněž rodičům, členům sportovní komise CPM, vedení kartingového centra, technickým komisařům, sekretariátu SMF za administrativní přejímky a traťovým komisařům z Brna za výborně odvedenou práci. "

Aleš Eder - člen komise SZM AČR pro Miniracing

"Jsem moc rád, že jsme se po letech vrátili na Slovensko. Musím říct, že mě kartingový okruh na Slovakia Ringu nadchnul. Bohužel mě zklamalo chování některých týmů při rozhodování Jury o pokračování či nepokračování závodů z důvodu nebezpečnosti trati. Toto rozhodnutí je vždy pouze na Jury a týmy to musí respektovat, nikoli sprostě komisařům nadávat... Poslední závody, které se budou konat v říjnu na stejném místě, slibují obrovské bitvy v mnoha kubaturách. O titulech stále není rozhodnuto a moc se na to těším!" Příští závody MMČR - Miniracing, které budou zároveň letos poslední, se pojedou 3. října 2020. Ing. Eva Koňáková