iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Expolicista Křipský z Toflova gangu se soudí za vězení

„V podmínce jste se osvědčil,“ napsal brněnský soud expolicistovi zproštěnému obžaloby v kauze Toflova gangu „Vyslovuje se, že se odsouzený ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, stanoveného Městským soudem v Brně ze dne 26. listopadu 2015, osvědčil,“ stojí v dopise brněnského soudu bývalému policistovi Petrovi Křipskému. Detektivové bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ho označili za člena takzvaného Toflova gangu. Křipský strávil ve vězení skoro tisíc dní, aby byl před dvěma lety zproštěn obžaloby.

Úředníci brněnského městského soudu pravděpodobně nesledují, jak s jejich kauzami nakládají vyšší instance. Jinak by totiž nemohli poslat dopis, který na jaře poslali někdejšímu policistovi Petrovi Křipskému. Detektivové bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Křipského v minulosti označili za člena takzvaného Toflova gangu a žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Martin Brzobohatý jej posadil na lavici obžalovaných. Křipský po odsuzujících rozsudcích strávil ve vězení skoro tisíc dní, aby byl před dvěma lety zproštěn obžaloby.

Petr Křipský byl příslušníkem policie v letech 1992 až 2011. Postupně prošel spektrem funkcí od obvodního oddělení, kriminálky okresního ředitelství, až po Jihomoravské krajské ředitelství. U policie skončil na vlastní žádost v únoru 2011 jako vrchní komisař – kapitán.

Po odchodu od policie začal Křipský pracovat v soukromé sféře, věnoval se správě majetku a pohledávek, řízení rizik a začal pracovat jako specialista pro společnost Gan a.s. ze skupiny Synot z Uherského Hradiště.
Život se Petru Křipskému otočil o 180 stupňů 2. srpna 2011 ráno ve čtvrt na osm. Na základě rozhodnutí žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Martina Brzobohatého, policejní inspekce a ÚOOZ, ho zatklo 12 neuniformovaných policistů v místě trvalého bydliště. Křipský byl na místě spoután jako údajný podezřelý ze spáchání zvlášť závažných zločinů, ačkoliv podrobnější označení a popis konkrétního jeho protiprávního jednání při kontaktu se zatýkajícími absentoval.

Toflův gang, jak byla přezdívána skupina bývalých policistů a jejich společníků z Brněnska, měl podle žalobců ovlivňovat léta policejní vyšetřování. Pojmenování dostal podle údajné hlavy celého uskupení Michala Tofla. Toho zabili nájemní vrazi u jeho domu v Brně, za což dostali 19 let vězení.

Soudy v kauze potrestaly celkem 11 lidí tresty od tří do devíti let z vydírání. Tři z nich se ale dočkali očištění jména. Finanční satisfakci 450 tisíc si například vydobyl vysoce postavený policista Rudolf Setvák, kterého detektivové ÚOOZ vinili ze zametání stop po zločincích. V jednu dobu se místo názvu Toflův gang objevoval dokonce termín Setvákovci. Setvák se po zprošťujícím verdiktu vrátil k původnímu zaměstnání, nastoupil k cizinecké policii. Ve vazbě strávil 93 dní, tedy o mnoho méně, než Petr Křipský.

Křipský mezitím trávil čas ve vazební věznici. Strávil v ní přesně 778 dní. Soud jej pustil na svobodu po zaplacení kauce přesahující půl miliónu korun v půlce září roku 2013. Pak začal soud.

Krajský soud Křipského zprostil u čtyř skutků obžaloby, tři nebyly trestným činem a čtvrtý spáchala jiná osoba. Soud jej ale současně uznal vinným a odsoudil ho ke čtyřem a půl roku kriminálu „na tvrdo“ a pokutě 200 tisíc korun. Rozhodnutí potvrdil v březnu roku 2015 i odvolací Vrchní soud v Olomouci. Petr Křipský proto 10. května nastoupil do výkonu trestu v Brně-Bohunicích. Ve vězení strávil dalších 201 dní, než jej Městský soud v Brně podmínečně propustil se čtyřletou podmínkou.

Křipský se odsouzení bránil dovoláním k Nejvyššímu soudu. A ten v červnu rok po opuštění věznice rozhodl tak, že odsuzující rozsudek v podstatě v celé šíři zrušil. A přikázal Krajskému soudu v Brně, aby ve věci znovu rozhodl. A začaly se dít věci.

V říjnu 2017 nejprve zkonstatoval brněnský Krajský soud, že je Křipský nevinný, a následně pak v květnu o rok později i Vrchní soud v Olomouci, k němuž se odvolal státní zástupce. „Soudy tak rozhodly, protože nebylo prokázáno, že se vůbec stal takový skutek, pro nějž jsem byl obžalován a od roku 2011 nezákonně vazebně stíhán,“ tvrdí Křipský. 31. května měl Petr Křipský zničující životní etapu za sebou. „Tímto dnem se stalo rozhodnutí Krajského soudu v Brně o mém zproštění obžaloby trvale pravomocným a navždy konečným,“ konstatoval bývalý detektiv.

Dopis se zeleným pruhem

Jenže hluboké oddechnutí kvůli definitivně ukončené věci nebylo definitivně poslední. Na jaře totiž přišel Petru Křipskému dopis se zeleným pruhem od brněnského Městského soudu. „Vyslovuje se, že se odsouzený ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, stanoveného Městským soudem v Brně ze dne 26. listopadu 2015, osvědčil,“ stojí v usnesení soudu, kterému jaksi uniklo, že byl Křipský před dvěma lety pravomocně zproštěn obžaloby.

„V návaznosti na ´osvědčení´ vykonáním zkušební doby, které jsem obdržel, musím přiznat, že mě to zaskočilo a vrátilo hned v myšlenkách na období vykonávané vazby v letech 2011 a 2013 a výkonu trestu odnětí svobody 2015. Pohled místní poštovní doručovatelky, která mi předávala tuto další soudní doručenku, byl zase velmi nepříjemný. Žijeme na malé vesnici a trestní soudy tak často nepíší kde komu. Samotná listina mě ohromila, že je něco takového ještě v 21. století možné. Jsme všichni on-line a státní aparát je dokonale propojen informačními systémy za miliardy a má nekonečné možnosti – přesto jsem se v podmínce osvědčil?“ klade si otázku Křipský. A pokračuje: „Musím konstatovat, že se jedná o další samostatné pochybení, byť s nezákonným trestním stíháním z let 2011-2018 nepochybně souvisí, ale není jeho přímým důsledkem.“

A pouští se do právního výkladu. Poukazuje na instrukci ministerstva spravedlnosti z prosince 2001, kterou se vydal vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy. „Platí, že v daném případě měl soud prvního stupně (pokud tak neučinil soud vyššího stupně) po nabytí právní moci rozhodnutí o dovolání zajistit, aby nebylo pokračováno ve výkonu dříve uložených trestů a vymáhání nákladů trestního řízení a vyrozumět všechny orgány, kterým bylo rozhodnutí oznámeno. Vzhledem k tomu, že jsem obdržel vyrozumění o osvědčení, je nepochybné, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, ovšem tento může spočívat buď v úplném neinformování Rejstříku trestů s dopadem na obsah trestního listu, nebo „pouze“ v nějakém chybovém vedení spisu soudem prvního stupně. Nelze odhadnout pravděpodobnost druhé varianty, ale v zásadě ji nelze ani vyloučit,“ zamýšlí se na aktem brněnského soudu Křipský.

„Je zřejmá skutečnost, že Městský soud v Brně v mém případě pochybil, neboť nebyly odstraněny následky zrušeného rozhodnutí v podobě zastavení výkonu veškerých uložených trestů. Toto mě zásadně poškozuje a mrzí mě, že třeba zástupce obce, kde bydlíme, se musel soudu znovu vyjadřovat k naplnění soudní výzvy o sdělení pověsti podmínečně odsouzeného v místě jeho bydliště. Opakuji, že jsme velmi malá obec a všichni se znají. Jsem tedy v jejich očích nadále zločinec? Možná napraven vykonaným trestem, díky zásahu tohoto státu,“ zlobí se zcela oprávněně Petr Křipský.
A na závěr na oznámení soudu zlehka zažertuje: „Ale v konečném důsledku jsem velmi rád, že třeba nemusím nastoupit zpět do výkonu trestu odnětí svobody.“ Věc předal svým právníkům. „Aby byla učiněna přinejmenším náprava této další chyby,“ uzavírá.

Jako „bonus“ za životní kalvárii si Křipský ještě připlatil necelých 8 tisíc korun za náklady řízení a téměř 45 tisíc za pobyt ve vazební věznici a později kriminále. Podrobnější příběh exdektektiva, který se soudí o odškodnění za pobyt ve vazbě i za mřížemi.. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

ZVEŘEJNÍ PLATY LIDÍ HMOTNÝCH REZERV?

Státní hmotné rezervy odmítaly zveřejnit platy vedení, argumentovaly vměšováním USA: Státní hmotné rezervy (SSHR) musí poskytnout údaje o platech svých vedoucích zaměstnanců provozovatelce portálu platytopuredniku.cz, rozhodl Nejvyšší správní soud (NSS). Soud odmítl argument SSHR, že by jejich zveřejnění nebylo v souladu s bezpečnostními zájmy ČR, neboť by cizí mocnosti mohli zaměstnance přeplatit.

Provozovatelka portálu platytopuredniku.cz, která požadovala informace o platech vedení SSHR, byla úspěšná již v žalobě u Městského soudu v Praze (MS). Ten se ve svém rozhodnutí opřel o nedávný judikát NSS, který se týkal stejné žalobkyně a platů úředníků Kanceláře prezidenta republiky. I v tomto případě tedy žadatelka splnila podle soudu kritéria tzv. hlídacího psa a požadované údaje hodlá použít ve veřejném zájmu ve prospěch veřejné debaty.

Proti rozhodnutí soudu podala SSHR kasační stížnost. Podle SSHR je potřeba zohlednit speciální úkoly SSHR, a tedy i bezpečnost ČR. Zaměstnanci SSHR jsou prověřováni bezpečnostními složkami a musí také informovat o svých majetkových poměrech podle zákona o střetu zájmů. Osoby, jichž se žádost týká, také žijí s rodinami v prostředí „mezi lidmi, o jejichž platu se ve veřejném prostoru informace nenacházejí“.

V kasační stížnosti se pak SSHR dopustila úvahy, že tato konkrétní žádost je projevem vměšování se Spojených států do zájmů a svrchovanosti ČR, neboť projekt žadatelky je finančně podporován Velvyslanectvím spojených států amerických v Praze. Dále se pak SSHR domnívá, že by zveřejněním platů umožnila cizím mocnostem tyto zaměstnance přeplatit a využít jejich vědomostí a zkušeností, což by opět nebylo v souladu s bezpečnostními zájmy ČR.

NSS kasační stížnost zamítl a odkázal se v principech svého rozhodnutí na již zmíněný květnový judikát NSS.
Podle NSS není žádná souvislost mezi zákonem o svobodném přístupu k informacím a z něj vyplývajících povinnostech, a prověřování osob z důvodu přístupu k utajovaným informacím. Stejně tak nelze vylučovat z okruhu povinných podle 106ky osoby, na které dopadá povinnost podle zákona o střetu zájmů.

NSS také odmítl argument o vměšování USA či riziku přeplacení zaměstnanců SSHR cizími mocnostmi. „Argument, že cizí mocnosti by mohly (při znalosti konkrétní výše odměn) nalákat představitele stěžovatelky do svých služeb za vyšší finanční ohodnocení je ryze spekulativní, neboť vychází z přesvědčení, že velvyslanectví Spojených států amerických nebylo v případném financování projektu žalobkyně motivováno podporou demokracie, občanské společnosti a transparentnosti veřejné moci, ale úmyslem ‚vměšovat se do zájmů a svrchovanosti ČR‘ a prostřednictvím projektu získat informace o odměňování představitelů státu pro své vlastní cíle (stěží lze však podle kasačního soudu uvěřit tomu, že tak ‚cizí mocnost‘ činí prostřednictvím podpory projektů, jejichž cílem je údaje o odměňování učinit všeobecně veřejnými, a že by případně jiné ‚cizí mocnosti‘ čekaly s personální destabilizací veřejné moci v ČR právě na takový veřejný zdroj informací),“ konstatuje se v rozhodnutí NSS.

Podle soudu je tento argument navíc zneužitelný v případě jakékoliv jiného vysokého úředníka státu, přičemž lze předpokládat, že při jejich výběru je kladen důraz na jejich loajalitu vůči ČR a morální integritu, aby se nenechal zlákat k činnostem v rozporu se zájmy ČR. Petr Dimun, ceskajustice.cz

ÚS NĚMECKA: JÍDLO Z POPELNICE A OBLEČENÍ TRESTNÝ ČIN

Vybírání jídla či oblečení z popelnic je krádež. V dnes zveřejněném verdiktu o tom rozhodl německý ústavní soud. Ten konstatoval, že zákony či vyhlášky mohou chránit i hospodářsky bezcenné věci. Podobně je tomu i v České republice.
Na ústavní soud se obrátily dvě studentky z Bavorska, které z kontejneru u supermarketu vybíraly ovoce, zeleninu a další potraviny, které obchod jako znehodnocené či s prošlou minimální lhůtou trvanlivosti zlikvidoval. Své jednání dívky zdůvodnily jako protest proti plýtvání jídlem, které ještě může být zužitkováno. Protože byla ale popelnice uzamčena a připravena k odvozu, označil soud nižší instance jejich chování jako krádež, za což jim uložil osm hodin veřejně prospěšných prací.

S trestem se studentky odmítly smířit a odvolaly se. Vrchní bavorský soud ale odvolání zamítl a postavil se za předchozí rozsudek, podle kterého ani bezcennost dané věci neopravňuje nikoho k tomu, aby si ji přivlastnil. Ústavní soud konstatoval, že postup nižších soudů nebyl v rozporu s ústavními právy a že soudy špatně nevyhodnotily důkazní materiál.

Volné vybírání obsahu popelnic není možné ani v Česku, kde lze takové počínání hodnotit jako přestupek, případně jako trestný čin. Odpad v kontejnerech patří městu, případně jinému vlastníkovi popelnice. Případná pokuta pak může dosáhnout řádu desítek tisíc korun, vyloučen není ani trest vězení.

NA SEVERU ČECH PRVNÍ ŽALOBA PŘED VOLBAMI DO KRAJŮ

Volby jsou za dva měsíce a k soudu už míří spor Lepšího severu a ČSSD: Kampaň před říjnovými krajskými volbami začala v Ústeckém kraji pěkně zostra. Členové Lepšího severu podali v pátek žalobu na ochranu ve věci registrace kandidátní listiny, kde napadají způsob podání kandidátní listiny ČSSD. Politické uskupení Lepší sever, které tvoří hnutí Ústecké fórum občanů (UFO), hnutí ProMOST a nezávislí kandidáti včetně těch z ČSSD, kteří mají pozastavené členství ve straně, vyrazilo v rámci boje o post hejtmana a posty krajských zastupitelů do útoku proti ústředí sociální demokracie.

V žalobě, kterou podali členové Lepšího severu, žádají správní soud o posouzení legálnosti kandidátky, která podle nich byla podána proti vůli krajského vedení strany a v rozporu se stanovami sociální demokracie.

Zástupci uskupení se domnívají, že tím došlo k omezení ústavních práv jejich kandidátů. Žalobu oficiálně podala hnutí UFO a ProMOST, kterým vadí, že vedení ČSSD původně koaliční projekt schvalovalo a jen několik dnů před termínem podání oficiálních kandidátek od něj odstoupilo.

Podle náměstkyně ústeckého primátora Věry Nechybové (UFO), která za uskupení kandiduje na druhé pozici, ale žaloba reprezentuje názor všech kandidátů Lepšího severu, včetně nezávislých.„Jsme přesvědčení, že pražské vedení sociální demokracie v čele s Janem Hamáčkem porušilo zákon, nedodrželo stanovy své vlastní strany a udělalo na nás podraz. Kdo porušuje zákon, musí počítat s tvrdou reakcí. Kdo udělá podraz, musí být připraven nést následky,“ řekl k podání žaloby mostecký primátor a trojka na kandidátce Jan Paparega (ProMOST).

„A proto jsme se obrátili na soud. Co s právem, když jeho porušování, obcházení, nedodržování a švindlování není potrestáno? Co s právem, když se mu může někdo vysmívat. Tomu nebudeme nečinně přihlížet,“ dodal Paparega.
Na vydání pravomocného rozhodnutí má od podání žaloby správní soud lhůtu patnácti kalendářních dní.

„Je trošku absurdní, že někdo, kdo chtěl svého času jít s námi do koalice, nás teď žaluje. Asi to trochu vypovídá o struktuře a charakteru těch potencionálních spolupracovníků. Každopádně sociální demokracie si jako autonomní politická strana podala vlastní kandidátku a nechápu, proč by nám to měl politický konkurent zakazovat,“ reagoval na kroky politického soupeře předseda ČSSD Jan Hamáček.

Čtyřiatřicet kandidátů pozastavilo členství v ČSSD

Vztahy Lepšího severu a ústředí ČSSD se vyostřily zhruba tři týdny před termínem podání kandidátek, kdy vedení sociální demokracie neschválilo svým krajským spolustraníkům kandidaturu pod hlavičkou Lepšího severu. Navíc jen den před konečným termínem představila Praha vlastní kandidátku pro region.

Čtyřiatřicet původních kandidátů za ČSSD, včetně lídra kandidátky a krajského radního Martina Kliky či krajského předsedy Miroslava Andrta, pozastavilo kvůli tomuto kroku členství ve straně a za Lepší sever kandidují už jen jako nezávislí.

O post hejtmana a 55 míst v krajském zastupitelstvu chce v nadcházejících říjnových volbách bojovat celkem 19 stran, hnutí a koalic. Ke krajskému úřadu podalo koncem července žádost o registraci kandidátek dvacet politických subjektů. V pátek 14. srpna pak až na jeden všechny krajský úřad zaregistroval.

Smůlu tak mají pouze kandidáti z Moravské a Slezské pirátské strany, které odbor správních činností odmítl. Zástupci strany totiž doručili kandidátní listinu do datové schránky o osm minut později, než byla lhůta stanovená volebním zákonem.

ZA SCHVALOVANÍ TERORISMU DO VĚZENÍ

Pražský vrchní soud potvrdil padesátiletému Václavu Klestilovi tříletý podmíněný trest za to, že na facebooku schválil teroristický útok na mešity v novozélandském Christchurchi. Uznal ho vinným z podpory a propagace terorismu. Odvolací senát tak zamítl mužovo odvolání, podle kterého je trest moc přísný. Neuznal ale ani argumenty státního zástupce, který chtěl poslat Klestila na pět let do vězení.

Klestil napsal v polovině loňského března do komentáře pod článek Hospodářských novin (HN) o útoku, při kterém bylo zabito na Novém Zélandu 51 lidí: „Konečně měl někdo koule a ukázal, jak se na Mohamedány musí. Dobrá práce.“ Příspěvek vložil na facebookový profil deníku, kde byl veřejně přístupný. Dopustil se tím trestného činu, za který hrozí až patnáctileté vězení. Prvoinstanční soudy však doposud podobné jednání trestaly podmínkami. K tomu se dnes přiklonil i odvolací senát.

Podle odvolacího senátu počet podobných trestných činů narůstá. „O nebezpečnosti tohoto jednání nemůže být pochyb,“ prohlásil předseda senátu Zdeněk Sovák. Muž podle něj ale doposud vedl řádný život a komentáře litoval. Pro jeho varování je tak trest dostatečný. Soudce zároveň upozornil na sílící názor, podle kterého vymezená trestní sazba od pěti do 15 let za schvalování terorismu tiskem, filmem, rozhlasem, televizí či veřejnými počítačovými sítěmi nepočítala s podobnými verbálními komentáři.

„Já jsem spokojen zejména s tím, že soud jasně řekl, že toto jednání je trestné, že nelze beztrestně schvalovat teroristické útoky,“ řekl po skončení jednání novinářům státní zástupce Martin Bílý. Ve svém odvolání uváděl, že Klestil věděl, že veřejně schvaluje zavraždění padesátky modlících se lidí teroristou. Zároveň podle něj v případu neexistují výjimečné okolnosti, na základě kterých by soud měl mimořádně snižovat sazbu.

Bílý upozornil na to, že dnes zazněl první verdikt odvolacího soudu v podobných případech. Každý případ je však podle něj odlišný a nelze předjímat, že by se do budoucna již proti podmíněným trestům neodvolával. „Je vždy na místě posoudit pachatele, jeho osobní a majetkové poměry, případně okolnosti trestného činu,“ uvedl.

Klestilův právní zástupce rozhodnutí nekomentoval. Řekl pouze, že se poradí s klientem o případném dovolání. Před senátem advokát uvedl, že muž komentář adresoval pouze svému známému, skutečné důsledky nedomýšlel. Jednání litoval a zavázal se, že už ho nikdy nebude opakovat. „Považujeme izolaci člověka na pět let ve vězení za takovýto exces za naprosto nepřiměřený trest,“ prohlásil. Navrhoval naopak, aby soud Klestila osvobodil. Jeho komentář lze podle právníka řešit i jinak, než v trestní rovině.

Podmíněné tresty zatím uložily prvoinstanční trestní senáty i v dalších podobných případech. Stejně jako Klestila potrestal v červnu pražský městský soud i Leoše Machálka, který pod video zachycující vyvraždění muslimů v mešitách mimo jiné to, že střelec je „borec“. Nejpřísnější možný podmíněný trest dostal od plzeňského krajského soudu i Jiří Kantor, který na svém facebookovém profilu sdílel článek o střelbě a připsal k tomu komentář: „Za mě určitě pěkně provedená práce“.

Právní moci již nabyl rozsudek nad Renátou Pelikánovou, která dostala dvouletou podmínku. Na facebooku o pachateli střelby v mešitách napsala „Tak tohle je velký frajer, kéž by nás takových bylo víc, když s těma sviněma muslimskýma vlády nic nedělají a ještě jim ustupují.“ Dodala, že muži děkuje za jeho odvahu.

Pravicový extremista z Austrálie Brenton Tarrant zastřelil loni v březnu při útoku ve dvou mešitách v Christchurchi pět desítek mužů, žen i dětí. Akci vysílal v přímém přenosu na internetu. Devětadvacetiletý muž je obžalovaný z 51násobné vraždy, pokusu o vraždu dalších 40 osob a z terorismu a hrozí mu doživotí. Vinu původně popíral, po roce se ale nečekaně přiznal.

SOUDCI: PLATY MYNÁŘE A OVČÁČKA SE ZVEŘEJNÍ

Mynářův nebo Ovčáčkův plat mají být známy do 30 dnů, rozhodl soud: Městský soud v Praze vyhověl žalobě Kristýny Bašné, která žádá po Kanceláři prezidenta republiky zveřejnění informací o platech jejích vedoucích představitelů. Kancelář má údaje za roky 2016 a 2017 poskytnout do 30 dní od právní moci rozsudku. Na pondělní verdikt městského soudu upozornil server SeznamZprávy. Kancelář ještě může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Bašná provozuje webové stránky, na kterých zveřejňuje platy, odměny a další bonusy nejvyšších tuzemských úředníků.

Podle městského soudu má kancelář prezidenta republiky (KPR) Bašné poskytnout informace o platech, odměnách a benefitech spojených s výkonem funkce. Rozhodnutí se týká mimo jiné vedoucího KPR, ředitele sekretariátu prezidenta či ředitelů tiskového a zahraničního odboru. KPR navíc musí Bašné uhradit 21 600 korun jako náhradu nákladů řízení.
Bašná požádala o zveřejnění údajů o platech vedoucích představitelů KPR v únoru 2018. Hrad jí nevyhověl a napoprvé neuspěla ani u Městského soudu v Praze. Ten v zamítavém rozsudku odkázal na verdikt Ústavního soudu z roku 2017, podle kterého právo na informace o příjmech lidí placených z veřejných zdrojů není absolutní a je třeba dbát také na soukromí úředníků.

Bašná se obrátila na Nejvyšší správní soud, který letos v květnu původní rozsudek městského soud zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Podle NSS jde o téměř „modelovou či učebnicovou situaci“, kdy by mělo převážit právo na poskytnutí informací nad ochranou soukromí.

„Takovýto způsob zveřejňování poskytnutých informací, který v sobě zahrnuje taktéž jejich dílčí zpracování a efektivní prezentaci, je svého druhu ukázkovým případem plnění funkce tzv. ‚společenského hlídacího psa‘,“ píše se v rozsudku NSS z letošního května. Lhůta třiceti dnů začne Hradu běžet, až obdrží písemné vyhotovení rozsudku. Kancelář prezidenta republiky může proti povinnosti poskytnout platy a odměny podat kasační stížnost. Tu by opět řešil Nejvyšší správní soud.

ŠKODA V NEMOCNICI V BENEŠOVĚ 50 MILIONŮ, HACKERA NEZJISTILI

Hacker způsobil benešovské nemocnici škodu 59 milionů, policie ho nedopadla: Loňský kybernetický útok na Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov způsobil škodu přes 59 milionů korun. Pachatele se nepodařilo dohledat, policie případ odložila, informovala policejní mluvčí Barbora Schneeweissová. Útok se stal ve středu 11. prosince 2019. Při útoku podle policie neunikla data o složkách pacientů. Největší ztráty nemocnice zaznamenala v souvislosti s omezením lékařských výkonů, nemocnice nedostala proplacené finanční prostředky od zdravotních pojišťoven na původně plánovaná vyšetření, zákroky a operace.

Ztráty jsou také v transfuzní stanici z důvodu omezení výroby a prodeje krevních derivátů nebo nákupu krevních přípravků. Nemalé peníze nemocnice investovala do nového zabezpečovacího systému, reinstalace softwarů a do práce na obnově systémů včetně proškolení personálu.

Na nemocnici zaútočil podle policie takzvaný ransomware. Jde o počítačový vir, který šifruje data na počítači a serverech a následně požaduje po poškozeném výkupné, nejčastěji ve formě kryptoměny. Nejčastěji cílí na úřady, nemocnice, firmy a instituce, které uchovávají důležitá data a je zde větší pravděpodobnost, že pachatel od napadeného získá finanční prostředky.

„Podobně to bylo i v případu útoku na benešovskou nemocnici, kdy ze strany neznámého pachatele došlo k zašifrování konkrétních dat v počítačích nemocnice. Nejednalo se však o cílený útok přímo na tuto konkrétní nemocnici, současně s tímto útokem byly napadeny i další počítače některých institucí státní správy,“ uvedla Schneeweissová.
Benešovská nemocnice podle ní od počátku striktně odmítla s útočníkem komunikovat a nereagovala ani na zaslání výkupného.

Středočeští kriminalisté od počátku na případu spolupracovali s IT specialisty benešovské nemocnice, s pracovníky Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), zaměstnanci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a zaměstnanci společnosti ESET, od kterých následně obdrželi závěrečné zprávy a analýzy. Nejdelší čas vyžadovalo vyčíslení škody ze strany benešovské nemocnice.

Zařízení fungovalo po napadení kybernetickým útokem omezeně, do plného provozu se vrátilo 30. prosince. Nyní již funguje standardně. Kraj dá nemocnici na ztrátu způsobenou kyberútokem 30 milionů korun.