iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Jen Lipovská proti 1,6 mil. Dvořákovi z ČT, Veselý mlčel

Nedávné zvolení moderátora Luboše Xavera Veselého do Rady České televize vzbudilo značný ohlas na tuzemské mediální scéně. Podle kritiků se v rozhovorech chová poslušně k premiérovi Andreji Babišovi či šéfovi Trikolóry Václavu Klausovi mladšímu, někteří hovoří i o začátku konce nezávislosti České televize. Čí zájmy chce v Radě ČT hájit? Občané ČR řadu let kritizují poplatky za ČT, na kterou se nedívají. Žádají jejich zrušení. Zbytečně se vyhazují peníze i členům Rady ČT.

Generálnímu řediteli Dvořákovi Rada ČT schválila 1,6 milionu. Jediná ekonomka Lipovská byla proti tomu. Proč se nepřidal i Xaver Veselý? Na Slovensku jsou televize a rozhlas spojeny a mají jen jedno vedení. Proč by to nemohlo být i v ČR? Politici ČR, poslanci, senátoři a spol. nechtějí sami šetřit, snížit si platy, a nemají zájem rušit i odměny členům Rady ČTK, ČT a rozhlasu. A stejně jedná i Xaver Veselý. Také mu jde jen o byznys, peníze. A podle toho jsou i jeho rozhovory. Bez kritiky a řešení nedostatků a potíží.

PŘÍKLAD EKONOMKY LIPOVSKÉ

V květnové volbě nových radních ČT Xaver Veselý uspěl spolu s ekonomkou Hanou Lipovskou a novinářem Pavlem Matochou. Parlamentní opozice to tehdy označila za ohrožení svobody a nezávislosti veřejnoprávní televize.
Sám Xaver to označil za směšné. „Pokud žijeme v zemi, kde má zvolení jednoho člověka kamkoli ohrozit nezávislost čehokoli, nebo dokonce demokracie, tak si říkám: proboha, na jakých základech to tady všechno stojí?“ řekl tehdy iDNES.cz.

Obměněná Rada ČT v květnu rozhodovala o bonusu pro generálního ředitele Petra Dvořáka. V předchozích letech vždy schválila maximální odměnu ve výši 2,4 milionu korun. Tentokrát však radní pro Dvořáka odhlasovali „jen“ zhruba 1,6 milionu korun. Ekonomka Hana Lipovská přitom navrhovala, aby generální ředitel nedostal odměnu žádnou. V tom ji podpořil i Xaver Veselý, Pavel Matocha a Roman Bradáč.

Anticena za podbízivé moderování

Odpůrci Veselému vyčítají jeho údajně podbízivý styl moderování. Terčem kritiky se staly jeho rozhovory s premiérem Andrejem Babišem a poslancem Václavem Klausem mladším, na jehož konci moderátor předsedovi Trikolóry oznámil, že ve volbách „má jeho hlas“. Podle odpůrců také neklade politikům kritické otázky a nechává jim volný prostor k sebeprezentaci.

Český filmový a televizní svaz mu v lednu za jeho moderování udělil anticenu Zlatý citron. Porota mu ji přidělila za údajně „podbízivý styl moderování, při kterém nejen v soukromé XTV otevřeně projevuje své sympatie i antipatie k jednotlivým událostem či hostům ve studiu“.

Xaver si cenu převzal a v přímém přenosu pořadatele zkritizoval.

„Mám za to, že jediným arbitrem úspěchu nebo neúspěchu v naší branži je divák nebo posluchač,“ uvedl. „Snažíte se zostudit nás tvůrce, a to za vydatné podpory České televize,“ uzavřel. Zlatý citron následně vydražil v aukci za 112 200 korun.

Kvůli rozhovoru s premiérem Andrejem Babišem se Xaver dostal v září do sporu s tvůrci pořadu Newsroom ČT24. Redaktorka se Veselého ptala na jeho názor na kritiku serveru Hlídací pes, že premiér v pořadu zmínil i politické kauzy a zda se podařilo premiéra ukočírovat v rámci kodexu Českého rozhlasu. To však Veselý odmítl a pořad označil za „nejodpornější bulvár“.

„Nechápu, kde berete tu drzost se na to ptát, protože to, co jste do této chvíle odvysílali o mě konkrétně, byla taková stoka, nevyvážená, že vůbec nechápu, jak můžete šermovat s nějakým kodexem,“ reagoval Veselý.

FEDERÁLNÍ SÍLY USA DO TŘÍ MĚST, Z PORTLANDU SE STÁHNOU

Desítky federálních strážců zákona zamíří do Clevelandu, Milwaukee a Detroitu, aby tam potíraly kriminalitu v souvislosti s násilnostmi, které provázely protesty proti rasismu a policejní brutalitě. Washington tím rozšiřuje nasazování federálních sil v rámci programu podporovaného prezidentem Donaldem Trumpem. Po dvou měsících se jednotky naopak stáhnou z Portlandu.

Nejnovější krok přichází po podobných nasazeních v případě Chicaga, Kansas City, Missouri, Albuquerque a Nového Mexika. Nasazení federálních složek se koná v rámci Operace legenda, která má za cíl zastavit násilnosti, které provázejí rasové nepokoje po smrti černocha George Floyda.

Nově má být do michiganského Detroitu vysláno 42 federálních agentů a více než 25 do Milwaukee ve státě Wisconsin i Clevelandu v Ohiu, uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Agenti budou z Federálního úřadu pro vyšetřování, amerického protidrogového úřadu, federální policejní služby United States Marshals Service i Úřadu pro kontrolu alkoholu, tabáku, palných zbraní a výbušnin.

V Minneapolis nemají důvěru v policii, vznikají ozbrojené sousedské hlídky

V úterním slyšení v Kongresu ministr spravedlnosti William Barr zdůraznil, že cílem Operace legenda je vypořádat se s „predátorským násilím, jako jsou vraždy a střílení“ a nasazení je jiné než kontroverzní vyslání neidentifikovaných federálních agentů k zajištění pořádku při protestech v oregonském Portlandu.

Republikánský prezident Trump se podle Reuters chce před listopadovými prezidentskými volbami, v nichž bude usilovat o znovuzvolení, prezentovat jako ochránce práva a pořádku a zaměřuje se zejména na demokraty kontrolovaná města. Jeho kritici ale tvrdí, že se snaží odpoutat pozornost od svého postupu v řešení koronavirové krize, který se setkává s ostrou kritikou, jež se projevuje i v předvolebních průzkumech mínění.

Portland federální síly opustí

Po dvou měsících se federální policisté začnou postupně stahovat z centra oregonského města Portlandu a předají některé své bezpečnostní úkoly státním a městským strážcům zákona. Americký ministr vnitřní bezpečnosti Chad Wolf uvedl, že se na postupném stažení federálních agentů v uplynulých 24 hodinách dohodl s guvernérkou Oregonu Kate Brownovou.

„Součástí plánu je trvalá přítomnost oregonské státní policie v centru Portlandu,“ uvedl ministr v prohlášení. „Státní a místní strážci zákona začnou chránit majetky a ulice, zejména ty v okolí federálních budov, které se každou noc v uplynulých dvou měsících stávaly terčem útoků,“ dodal.

Horší než v Afghánistánu. Trump chce do měst vyslat další federální síly

V Portlandu se konají protesty od květnové smrti černocha George Floyda, který zemřel v Minneapolisu při zatýkání bělošským policistou. Prezident Donald Trump do města poslal federální posily, což však podle místních představitelů situaci ještě zhoršilo.

V pondělí ráno federální agenti na lidi shromážděné u budovy federálního soudu stříleli slzný plyn, zábleskové granáty a pepřové projektily. Trump v pondělním tweetu napsal, že portlandský federální majetek „by nepřežil jediný den“, kdyby federální agenti nebyli na místě.

Vyslání federálních složek do Portlandu v úterý obhajoval před právním výborem Sněmovny reprezentantů také ministr spravedlnosti William Barr. „Co se každou noc děje kolem soudu, nelze rozumně nazvat protestem, podle jakéhokoliv objektivního měřítka to je útok na vládu Spojených států,“ uvedl.

TRUMP ODSUNE Z NĚMECKA ČÁST VOJÁKŮ DO POLSKA, BELGIE, NA BALKÁN

Spojené státy americké oznámily, že na základě rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa stáhnou z Německa zhruba dvanáct tisíc vojáků. Téměř polovina z nich zůstane v Evropě. Na tiskové konferenci to oznámil americký ministr obrany
Z 12 000 vojáků se jich 6 400 vrátí do USA. Zbytek bude přemístěn do dalších evropských zemí. Některé vojáky ministerstvo obrany pošle do Itálie, aby posílili jihovýchodní bok NATO. Další půjdou do Polska, Belgie a na Balkán. Podle Espera je cílem zlepšit strategickou flexibilitu NATO.

„Mělo by to být jasné a jednoznačné sdělení našim spolubojovníkům,“ prohlásil generál letectva Johna E. Hyten. Doufá, že USA přesunutím vojáků do dalších území v Evropě vyšlou jasný signál do Číny a Ruska. Esper uvedl, že armáda plánuje stáhnout své jednotky z Německa „co nejrychleji“. Část se podle něj začne přesouvat již v následujících týdnech. Přesný časový harmonogram však podle agentury DPA nepředložil.

Americký prezident Donald Trump v červnu podle amerických médií nařídil armádě stáhnout z Německa 9 500 vojáků. Už předchozí rok hrozil loni stažením vojáků z Německa kvůli stále nízkým výdajům člena NATO na obranu.
Ty mají podle aliančního závazku činit v členských zemích alespoň dvě procenta HDP. Berlín loni přislíbil, že německé výdaje na obranu dosáhnou dvou procent HDP do roku 2031.

„Německo dluží NATO mnoho miliard dolarů,“ komentoval Trump své rozhodnutí před odletem do Texasu. „Teď Německo říká, že je to špatné pro jeho ekonomiku. No, je to ale dobré pro naši ekonomiku,“ citovala jej agentura DPA.
Američtí vojáci jsou podle Trumpa v Německu proto, aby Německo chránili: „Německo za to musí zaplatit. Německo za to neplatí. Proč bychom je (vojáky) tam měli nechávat?“ dodal s tím, že by stažení mohl přehodnotit, pokud Němci „začnou platit své účty“. „Mnoho let nás využívali,“ prohlásil.

„Dnešní oznámení ministra Espera o amerických vojácích v Evropě je výrazem pokračujícího závazku Spojených států vůči NATO i evropské bezpečnosti. Mír a bezpečnost v Evropě jsou důležité pro bezpečnost a prosperitu Severní Ameriky, a jelikož čelíme čím dál méně předvídatelnému světu, jsme silnější a ve větším bezpečí, když stojíme při sobě,“ uvedl v prohlášení generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. USA podle něj věc před dnešním oznámením konzultovaly se svými spojenci v NATO.

Z téměř 36 000 amerických vojáků jich v Německu zůstane 24 000. Podle německých médií postihne stahování především základny v Porýní-Falci a Bavorsku, včetně vojenského prostoru Grafenwöhr u hranic s Českou republikou.
Trump stažením vojáků z Německa opět útočí na spojence. Republikány to děsí

Představitelé spolkových zemí vyjádřili začátkem tohoto měsíce naději, že Trumpovo rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Německu zablokuje, nebo přinejmenším zkomplikuje Kongres Spojených států. Americká vojenská přítomnost má pro tyto regiony i důležitý ekonomický přínos.

Bavorský premiér Markus Söder amerického rozhodnutí lituje. „Bohužel to zatíží německo-americké vztahy. Není z toho zřejmý žádný vojenský užitek,“ řekl agentuře DPA. I podle něj krok povede k oslabení NATO. Bavorským regionům hospodářsky postiženým odchodem vojsk vláda v Mnichově pomůže, slíbil Söder s tím, že je třeba nejprve vyčkat, zda je americké rozhodnutí konečné.

Jednotky armády Spojených států jsou v současnosti rozmístěny ve více než 150 zemích celého světa, mimo své území mají USA přes 220 000 vojáků. V Evropě mají Američané přes 63 000 vojáků. Téměř 40 000 amerických vojáků je umístěno v utajených lokalitách.

V PRAZE REKORD NAKAŽENÝCH, VE DVOU KRAJÍCH NUTNÉ ROUŠKY

Přibylo 275 nakažených. Praha prolomila rekord, dva kraje zavádí roušky: Koronavirus laboratoře v úterý nově diagnostikovaly u 275 lidí. To je druhé nejvyšší číslo od června. Za středu pak do večera přibylo 171 nakažených. Celkový počet případů v celém Česku se zvýšil na 4 187. Pražští hygienici v hlavním městě ohlásili nejvyšší počet nových případů od začátku epidemie, přibyla více než stovka nakažených.

Podle posledních informací je v České republice 4 187 nakažených. V nemocnicích je kvůli covidu-19 podle posledních údajů ministerstva z úterního večera 120 lidí, z nichž 21 je ve vážném stavu.Hygienici evidují ke středě v souvislosti s klubem Techtle Mechtle 158 nakažených. Z toho 90 se účastnilo večírku, který se tam v polovině července konal, ostatní jsou jejich kontakty. Na vysokém nárůstu počtu nakažených v hlavním městě se podle ní podílejí i tábory, například v jednom příměstském bylo 19 případů nákazy. V úterý se podle aktuálních údajů ministerstva zvýšil počet zemřelých lidí s covidem-19 o jednoho na 373. I tento údaj ale ministerstvo zpětně snížilo, protože ještě v úterý večer uvádělo, že je zemřelých 374.

Nakažení jsou sportovci i Hradní stráž

Za nárůstem počtu nakažených v posledních dnech stojí mimo jiné ohnisko v nočním klubu Techtle Mechtle. Podle vyjádření klubu podnik navštívilo 11. července děvče, které zřejmě mělo nákazu covidem-19 a zúčastnilo se party s mixem mladých pražských sportovců.

Kromě sportovců se koronavirus dostal i mezi členy Hradní stráže, kde se onemocnění prokázalo u jednoho vojáka. Do karantény šli i další příslušníci jednotky, kteří se s ním setkali. S prezidentem Milošem Zemanem vojáci do styku nepřišli.
Hlavní město vyšlo nejhůře při představování mapy klasifikace českých regionů podle stupně zasažení novým typem koronaviru. Nový systém má rozdělovat regiony na úrovni okresů na čtyři stupně rizika označené šedou, zelenou, žlutou a červenou barvou. Na pondělní tiskové konferenci padlo, že hlavní město by nyní jako jediné spadalo do žluté, tedy druhé nejvážnější kategorie.

Pražští hygienici po dohodě s magistrátem od pondělí zavedli povinnost zakrytí úst a nosu kromě nemocnic i v nepobytových zdravotnických zařízeních, tedy například v lékárnách nebo v čekárnách u lékaře. „Myslím, že opatření v tuto chvíli odpovídá datům,“ řekl v pondělí primátor Zdeněk Hřib. V Praze platí také povinnost nosit roušky v metru, v povrchové MHD to vedení magistrátu a dopravního podniku doporučují.

Povinné roušky v lékárnách i dětských domovech

Rouškám se nevyhnou ani v Jihočeskému kraji a na Vysočině, kde je lidé musí od středy na řadě míst opět nosit. Na Vysočině musí lidé mít roušky ve zdravotnických zařízeních, lékárnách a sociálních službách. Na jihu Čech nařízení platí pro nemocnice, domovy pro seniory a úřady.

V obou regionech se v posledních dnech objevila ohniska se zvýšeným výskytem nákazy. V Jihlavě covidem-19 onemocnělo 57 lidí z Alzheimercentra. Na jihu Čech nemoc zasáhla ubytovnu na Prachaticku, kde žijí zahraniční zaměstnanci jedné společnosti.

Vysočina má víc nakažených, nové případy hlásí Bosch a Alzheimercentrum

Koronavirem se pak nakazilo i několik dalších lidí ve firmě. Kvůli tomu je od středy na Prachaticku povinné nosit roušky ve všech veřejných vnitřních prostorách. Na Vysočině musí lidé chodit v rouškách do nemocnic, ale i do lékařských ambulancí, lékáren, dětských domovů či výchovných ústavů pro mládež. Mimořádné opatření se od středy do odvolání týká všech částí kraje vyjma Jihlavska, kde už platí přísnější nařízení krajských hygieniků od 14. července. Roušky tam lidé musí nasazovat například i v městské dopravě a v obchodech.

JOHNSON: V EVROPĚ STARTUJE DRUHÁ VLNA KORONAVIRU

Britský premiér Boris Johnson varoval, že v Evropě odstartovala druhá vlna koronaviru. Británie kvůli obavám ze zanesení koronaviru nařídilo španělským turistům vracejícím se ze Španělska čtrnáctidenní karanténu. Španělsko to považuje za nespravedlivé.„Obávám se, že mezi některými našimi evropskými přáteli začínáme vidět znamení druhé vlny pandemie,“ prohlásil Johnson. Británie je podle něj připravená přijmout v létě „jakoukoliv akci, která bude nezbytná“.

Londýn v sobotu s platností od neděle náhle rozhodl o povinné dvoutýdenní karanténě pro všechny, kdo se vracejí ze Španělska. Argumentoval přitom rostoucími počty nakažených.

Británie se kvůli svému rozhodnutí dostala do diplomatického sporu se Španělskem. Španělský premiér Pedro Sánchez řekl, že rozhodnutí britské vlády o povinné karanténě považuje za chybné a „nespravedlivé“. Podle něho „je ve velké části Španělska výskyt (viru) mnohem nižší než v Británii“.

Španělský region Aragon nazval britská opatření „diskriminačními“. Pobouření vyjadřovali i španělští obyvatelé. „Rozčílilo mě to, protože není tak, že by na tom byli lépe než my. Každý je na tom špatně a to, že si vybrali Španělsko... se mi zdá špatné,“ řekl agentuře Reuters obyvatelka Madridu Isabela Garciaová.

Madridský region od čtvrtka zpřísní opatření proti šíření koronaviru, mimo jiné zkrátí otvírací dobu nočních podniků či zmenší povolené skupiny na veřejnosti, ve kterých budou povinné roušky. Podobné omezení zavedlo tento měsíc například Katalánsko, jehož vedení dočasně opět uzavřelo kina či divadla, omezilo skupiny lidí na veřejnosti na deset členů, nařídilo uzavřít diskotéky a v některých lokalitách zkrátilo otvírací dobu pro restaurace do půlnoci.
Bavorsko kouká přes hranice se znepokojením. Jsou tu mnohem přísnější než Češi

Kvůli růstu případů koronaviru v Katalánsku a dalších třech regionech německé ministerstvo zahraničí vydalo v úterý doporučení, aby Němci necestovali do uvedených oblastí. Němečtí turisté, podobně jako britští přitom představují významný zdroj příjmů pro španělské podnikatele v cestovním ruchu. Podle nich hrozí španělskému cestovnímu ruchu ztráta přes 90 miliard eur o práci může přijít na 1,5 milionu lidí.

V samotném Německu ale též dochází k zhoršování situace. Denní přírůstky nakažených bývají vyšší než 500, zatímco v dřívějších týdnech byly převážně pod touto hranicí. Podle lékařů je za růstem počtem nakažených lehkovážnost Němců, kteří se cítí bezpečněji než přes čtvrt rokem a nevnímají tolik rizika nákazy.

Británie kromě Španělska plánuje zavést povinnou čtrnáctidenní karanténu i pro cestovatele, kteří se vrací z Belgie a Lucemburska. Belgická premiérka Sophie Wilmèsová kvůli nárůstu počtu nakažených oznámila zpřísnění koronavirových opatření. Každá domácnost bude muset nově v příštích čtyřech týdnech omezit své společenské kontakty na nejvýše pět lidí (zatímco dosud to bylo 15 lidí), akcí ve vnitřních prostorech se může účastnit jen 100 lidí (namísto dosavadních 200) a venku pak jen 200 osob (namísto 400).

WHO vyzývá k opatrnosti

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mohou za vyšší počet nakažených může být spojen s růstem infekcí mezi mladými lidmi. Španělské i francouzské úřady kritizovali mladé lidi, že se chovají nezodpovědně a svým jednáním šíří virus, uvádí stanice BBC. WHO odmítá zprávy, že by svět čelil druhé vlně koronaviru. Podle mluvčí organizace Margaret Harrisové stále čelí první vlně pandemie, která „se bude občas snižovat a zvyšovat“.

SMLOUVA NA REMDESIVIR OD EK, DÁVKY PRO 30 TISÍC LIDÍ

Evropská komise podepsala smlouvu s americkou firmou Gilead na dodávku léku remdesivir, která bude zatím stačit pro asi třicet tisíc pacientů s nemocí covid-19. K dispozici pro členské země Evropské unie a Británii bude od srpna. Komise připravuje kontrakty na další dodávky remdesiviru, které by měly být dostupné od října.

Remdesivir vyvinul tým americké firmy Gilead Sciences vedený Čechem Tomášem Cihlářem původně na nemoc ebolu; podle letošních studií ale preparát pomáhá i při zotavování z nemoci covid-19.

Evropská komise ho jako první lék na tuto nemoc podmínečně povolila 3. července poté, co to po zrychleném hodnocení přínosů a rizik doporučila Evropská léková agentura (EMA). Povolen je pro pacienty starší 12 let se zápalem plic, kteří potřebují dodatečné dávky kyslíku.

Smlouvu v celkové hodnotě 63 milionů eur (asi 1,65 miliardy korun) podepsala EK s firmou Gilead v úterý. Kontrakt má zatím zajistit léčbu pro asi třicet tisíc pacientů s těžkým průběhem nemoci. Rozdělení mezi státy EU a Británii má být podle stránek EK zajištěno na základě klíče, který se vytvoří na doporučení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

ANNA NOVÁKOVÁ, ALIAS MAJA, ŠPIONKA MEZI MUSLIMI

Krycí jméno Maja. Česká špionka mezi muslimy opět budí německé vášně: Češka, která špehovala pro německou zpravodajskou službu muslimy, vyvolala pozdvižení na tamní politické scéně. Opozice chce vědět, jak bavorská kontrarozvědka mohla najmout ženu napojenou na české a německé protimuslimské kruhy. Češka měla dokonce volný přístup do místního parlamentu.

„Pokud se podezření potvrdí, bude to velký skandál,“ řekl vůdce parlamentní skupiny sociální demokracie (SPD) v bavorském parlamentu Horst Arnold. Po ministrovi vnitra Joachimu Herrmannu žádá, aby vysvětlil aktuální zprávu německého deníku Spiegel o tom, že bavorská pobočka Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (německá civilní rozvědka) využívala služeb české informátorky napojené na protiislamistické skupiny.

Spiegel o Češce píše jako o Anně Novákové, není to však její pravé jméno. Krycí jméno při práci informátorky bylo Maja. Od roku 2014 téměř každý týden shromažďovala informace z mešit provozovaných salafisty neboli fundamentalistickými islamisty v Bavorsku. Informace následně za peníze dodávala bavorské kontrarozvědce. Aby získala snadnější přístup do salafistického hnutí, zdánlivě konvertovala k islámu. Nosila též nikáb, černý závoj, který odkrývá pouze oči.

Do Německa, kde žije dlouhodobě, se dostala jako studentka. V Regensburgu (Řeznu) psala svoji bakalářskou práci o salafismu, kvůli níž navštěvovala mešity. V rozhovoru pro deník MF DNES před čtyřmi lety uvedla, že to, co v nich slyšela, bylo oslavou džihádismu. Obrátila se proto následně na bavorskou tajnou službu.

Bavorský úřad pro ochranu ústavy nechce potvrdit ani vyvrátit informace o působení Novákové jako informátorky. Úřad „nemůže komentovat dotazy médií ohledně operačních záležitostí, zvláště pak těch, které se týkají využití informátorů.“
Napojení na české protiislámské kruhy

Podle Spiegelu je právě její rozhovor pro MF DNES jednou z indicií, že Nováková skutečně pracovala pro rozvědku.
Dalším je soudní řízení, které vede se svým bývalým českým přítelem, úzce napojeným na protiislámské organizace v Česku, zvláště pak na krajně pravicovou skupinou Czech Defense League. Ta se postupně přetransformovala do iniciativy Islám v České republice nechceme. Jejím zakladatelem byl entomolog Martin Konvička, známý z uskupení Blok proti islámu.

V Brně někdo posprejoval mešitu, šiřitelům islámu hrozí zabitím

Právě na setkáních skupiny se Nováková seznámila se svým přítelem. Rozešli se však ve zlém. Zatímco on ji nyní obviňuje z krádeže informací z jeho počítače, ona z krádeže peněz a z psaní pomlouvačných článků o její osobě. Jejich spor skončil u soudu.

Do záležitostí se vložila i bavorská rozvědka, která napsala letos v únoru soudu dopis, v němž varuje před odhalením Novákové jako informátorky.

Napojení ženy, která miluje zbraně a absolvovala výcvik u aktivních záloh ozbrojených sil České republiky, na protiislámské kruhy znepokojuje vůdce strany Zelených a SPD v bavorském parlamentu.

„Jaká je hodnota informací od informátorky stravované nenávistí k islámu a fantaziemi o násilí, která má jasně krajně pravicové radikální pozadí?“ prohlásil vůdce Zelených Ludwig Hartmann. Podle něj bavorská kontrarozvědka vykazuje „provinční neschopnost“, kvůli níž je terčem „celonárodního posměchu“.

Práce pro AfD

Nováková od roku 2018 pracuje v bavorském parlamentu pro německou protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD). Nejprve působila u Marka Bernharda, který ji přijal prostřednictvím mezinárodního parlamentního stipendia. Poté přešla k poslanci AfD českého původu Petru Bystroňovi, který ji propustil poté, co se dozvěděl o její minulosti.
Nyní Maja zakotvila u zastánců extremistické frakce strany známé jako „Křídlo“. AfD se rozhodla frakci oficiálně rozpustit, když ji začala sledovat německá kontrarozvědka.

Vztahy mezi AfD a německými tajnými služby jsou dlouhodobě napjaté a prodchnuté vzájemnou nedůvěrou. Podle Spiegelu je o to kurióznější, že strana spolupracuje s někým, kdo spolupracoval s německými tajnými službami.