iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Noví soudci, zastání Zemana Vitáskové, kritika dr. Sotoláře

Prezident Miloš Zeman jmenoval novou předsedkyni pražského městského soudu a předsedu plzeňského krajského soudu a také třiatřicet nových soudců. Při této příležitosti kritizoval, že kárný senát Nejvyššího správního soudu neodebral talár soudci Alexanderu Sotolářovi. Zeman ho označil jako „soudce, který falšoval protokoly z jednání“. V případu podle něj zvítězila soudcovská solidarita. Kritizoval i vleklé a rozporuplné rozhodování v případu někdejší šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové.

Novou předsedkyní Městského soudu v Praze Zeman jmenoval Jaroslavu Pokornou, předsedou Krajského soudu v Plzni Alexandra Krysla. Současným předsedům těchto soudů vyprší mandát na konci září. „Jediné, co bych vám popřál, je, abyste se nenechali ovlivnit ve vaší náročné práci nikým jiným než sebou samým, vaším zdravým rozumem, vaším právním citem, a nikoliv lobbistickými skupinami, které bohužel zejména v Praze mají svoji doménu. Věřím, že i na základě vašeho minulého profesního životopisu tomuto cíli dostojíte,“ uvedl prezident.

Zeman na Pražský hrad na dnešek pozval i nové soudce. Vláda mu navrhla, aby jich jmenoval 33. Kandidáti jsou ve věku od 30 do 42 let a převažují mezi nimi ženy, kterých je 20.

Prezident při jmenovacím ceremoniálu poukázal na nedávný průběh jednání kárného senátu. NSS na začátku července rozhodl, že pražský soudce Alexander Sotolář může dál soudit. Kárný senát jej pouze odvolal z funkce předsedy senátu Městského soudu v Praze. Zeman připomněl, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová chtěla soudce zbavit funkce, uspěl však předseda soudu Libor Vávra s mírnějším kárným návrhem. Sotolář upravoval protokoly v kauze opencard. Lišily se tak oproti zvukovým záznamům z jednání. „Tedy upravoval, ale já říkám falšoval. Zvítězila soudcovská solidarita,“ zlobí se Zeman.

Před nováčky prezident také vyslovil přání, aby jejich rozhodování nevyvolávala pochybnosti, jak se to podle jeho názoru stalo v případu Aleny Vitáskové. „Když jednou dostanete osm let a podruhé jste osvobozen, vyvolává to určité pochybnosti,“ uvedl prezident. Podle něj musí mít Vitásková i další z podobného postupu tuzemských soudů „trauma“. Někdejší šéfka ERÚ je spjata se dvěma soudními kauzami – jmenování Renáty Vesecké místopředsedkyní ERÚ a s kauzou solárních elektráren na Chomutovsku. V obou byla pravomocně zproštěna. Zeman v kontextu jejího případu připomněl starořímskou zásadu in dubio pro reo, tedy v pochybnostech ve prospěch obviněného.

„Velice vám přeji, abyste se nikdy nedostali do podobné situace. Aby vás nikdo nechtěl svléci z taláru, ale také, aby když vaše rozhodnutí bude přezkoumáváno, bylo shledáno oprávněným a spravedlivým,“ prohlásil prezident směrem k novým soudcům.

Jmenování na Pražském hradě provázela zvýšená hygienická opatření. Všichni přítomní včetně prezidenta měli na obličejích roušky. Zeman i Benešová si ovšem s každým nově jmenovaným soudcem potřásli rukou.
Deset nových soudců zamíří do obvodu Městského soudu v Praze, šest pod ostravský krajský soud, pět pod Krajský soud v Praze, čtyři pod brněnský i ústecký krajský soud. Tři posily přijdou do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové a poslední pod Krajský soud v Plzni. Eva Paseková, ceskajustice.cz

EK O ELEKTRONIZACE JUSTICE

Exekutorská komora jednala s vládním zmocněncem Dzurillou o elektronizaci justice: Zástupci Exekutorské komory jednali s Vladimírem Dzurillou, vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci, o možnostech spolupráce. Mezi hlavními tématy byl rozvoj elektronizace justice a Centrální evidence exekucí za účelem zajištění lepší informovanosti obyvatel. Obě strany se rovněž shodly na myšlence vzniku meziresortní expertní komise.

Obě strany se shodly na tom, že digitalizace justice představuje velkou výzvu a měla by být prioritou pro zajištění fungování soudní moci. Zástupci Exekutorské komory ČR vládního zmocněnce informovali, že soudní exekutoři mají v oblasti digitalizace výrazný náskok před soudy, neboť významná část exekučního řízení probíhá v elektronické podobě. V součinnosti s Komorou proto mají státu co nabídnout.

Vládní zmocněnec pro IT byl na jednání dále seznámen se současnou podobou Centrální evidence exekucí i s plány, které s ní má Exekutorská komora ČR do budoucna. Již v minulosti se Komoře podařilo napojit Centrální evidenci exekucí na systém CzechPOINT, díky čemuž si každý může pořídit výpis z evidence na kterékoli pobočce České pošty, s. p., s touto službou. Spoluprací s Vladimírem Dzurillou, coby vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci, Vládou ČR, a příslušnými ministerstvy může Exekutorská komora ČR dále rozšiřovat dostupnost Centrální evidence exekucí pro širokou veřejnost.

Prezident Exekutorské komory

„Potenciál spatřuji především v možnosti propojení Centrální evidence exekucí vedené Exekutorskou komorou ČR s Portálem občana, čímž by se možnost pořizovat si výpisy z evidence rozšířila na další platformu dostupnou všem občanům,“ sdělil Vladimír Dzurilla.

Zkušeností Exekutorské komory ČR lze využít například i při informování veřejnosti o stavu exekucí v Česku. Příkladem může být projekt statistického webu, který lze dále rozvíjet a rozšiřovat okruh informací sdělovaných elektronickou formou veřejnosti.

,,Jak jsem avizoval v květnu, pokračujeme ve snaze rozšiřovat okruh dostupných informací. Naše schůzka nám jen potvrdila velký potenciál propojení Centrální evidence exekucí s dalšími informačními portály. Společným zájmem je co nejjednodušší a nejefektivnější zprostředkování dat veřejnosti,“ dodává prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil.
Zástupci EKČR se s Vladimírem Dzurillou shodli i na myšlence vzniku expertní meziresortní komise, která by měla za úkol procesování výše uvedeného rozvoje CEE, ceskajustice.cz

POSLANCI OMEZÍ PŘISTUP K MAJETKOVÝM OZNÁMENÍM?

Šikanózní žádosti? Skupina poslanců chce omezit přístup k majetkovým oznámením: Veškerá majetková oznámení politiků by mohla být v registru ministerstva spravedlnosti přístupná jen na základě individuální žádosti. V novele zákona o střetu zájmů to navrhla skupina poslanců ze šesti klubů v čele s hnutím ANO. Stejný režim nyní platí například pro vedoucí úředníky a ředitele bezpečnostních sborů. Předloha by také omezila nakládání s údaji uvedených v majetkových oznámeních.

Předkladatelé se odvolávají na verdikt Ústavního soudu ze začátku letošního roku. Soud zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru pro porušení práva veřejných funkcionářů na soukromí. Zákonodárcům dal Ústavní soud čas na nápravu do konce letošního roku.

Žádost o nahlížení do majetkového přiznání by lidé mohli odesílat poštou, nově podle novely ale s úředně ověřeným podpisem. K žádosti elektronickou poštou by musel být připojen elektronický podpis, žádost by mohla jako doposud odejít i z datové schránky. Předkladatelé změny v identifikaci žadatele zdůvodňují snahou předejít neoprávněnému nakládání s údaji z majetkových oznámení i šikanózním žádostem. „V návaznosti na tuto změnu se navrhuje podrobněji upravit také pravidla pro identifikaci (autentizaci) žadatele o nahlížení, a to s ohledem na potřebu předcházet neoprávněnému nakládání s údaji získanými z oznámení veřejných funkcionářů a dále potřebu předcházet žádostem sledujícím šikanózní cíle,“ uvádí důvodová zpráva.

Veškeré údaje vedené v registru by navíc mohly být podle novely „použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře“. Dosud se takové omezení vztahuje jen na některé činitele, za jeho porušení hrozí pokuta až 50.000 korun. Nové znění ustanovení umožní podle autorů použít majetková přiznání pro zjišťování širšího rozsahu porušení povinností.

Opoziční Piráti ohlásili, že předlohu nepodpoří. „Nechápeme, proč hnutí ANO, když slibovalo transparenci, chce najednou omezovat přístup k majetkovým přiznáním poslanců a navíc chce postihovat novináře za to, že zveřejní údaje o politicích,“ řekl dnes ČTK předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Pirátům se nelíbí ani to, že zákon o střetu zájmů, a tím i povinnost podávat přiznání, by se přestal vztahovat na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí.

Předlohu, kterou podepsali i zástupci koaliční ČSSD a opozičních SPD, KDU-ČSL a STAN, nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Předkladatelé navrhují, aby Sněmovna novelu schválila zrychleně už v prvním čtení.
Omezení přístupu do registru navrhli začátkem jara poslanci opozičního hnutí STAN. Kabinet ANO a ČSSD k ní vydal záporné stanovisko především kvůli navrhovanému vyřazení některých obecních politiků ze zákona. Sněmovna předlohu dosud nezačala projednávat, to samé se může stát s novelou poslanců v čele s ANO, ceskajustice.cz

HVĚZDA TURNEROVÁ MATKOU

Hvězda seriálu Hra o trůny je poprvé matkou. Dítě dostalo zajímavé jméno:„Sophie Turnerová a Joe Jonas se všemi s radostí sdílejí šťastnou novinu, miminko je na světě,“ oznámili manželé prostřednictvím svého mluvčího. S informací se zatím ani jedna z hvězd nepochlubila na sociálních sítích, kde se pod jejich fotkami již objevují tisíce blahopřání a gratulací.

Podle informací webu TMZ, který jako první informoval o narození dítěte, se Turnerová a Jonas rozhodli holčičku pojmenovat Willa, tedy ženskou variantou jména William. Podle bulvárního serveru se miminko narodilo minulou středu 22. července v nemocnici v Los Angeles. Fanoušci spekulují o tom, že se manželé při výběru jména pro své dítě rozhodli inspirovat jménem jedné z vedlejších postav seriálu Hra o trůny.

„Sophie i Joe jsou nyní v dobrém slova smyslu svým miminkem téměř posedlí a užívají si toto krásné období v úzkém kruhu rodiny a nejbližších přátel,“ řekl zdroj z okolí páru pro pořad Entertainment Tonight. Sophie Turnerová a její muž Joe Jonas trávili čas v povinné karanténě společně. Zpráva o těhotenství herečky známé díky roli Sansy Starkové ze seriálu Hra o trůny obletěla svět poprvé v únoru tohoto roku.

Manželé se dlouho snažili těhotenství utajit, květnové snímky pořízené paparazzi fotografy v ulicích Los Angeles, na kterých má herečka výrazné těhotenské bříško, však hovořily jasně. Sophie Turnerová a Joe Jonas se během svého vztahu již dvakrát vydali k oltáři. Poprvé se vzali počátkem května 2019 po udílení cen Billboard Music Awards se v Las Vegas. Obřad v kapličce v Las Vegas vedl dvojník Elvise Presleyho a novomanžele vyšel na 600 dolarů. S veselkou se na sociálních sítích v Instagram Story pochlubil DJ Diplo, který novomanželům hrál.

Podruhé si pak manželé řekli své ano loni v červenci na zámku ve Francii za účasti rodiny a přátel. Turnerové šla za družičku bývalá Miss World a kamarádka vévodkyně Meghan Priyanka Chopraová, která se v prosinci 2018 během třídenní velkolepé bollywoodské svatby provdala za ženichova bratra Nicka Jonase.

Sophie Turnerová přiznala, že toužila po Chandlerovi z Přátel

Svatba Turnerové a Jonase se konala v soukromém čtyři sta let starém zámku Château de Tourreau ve městě Sarrians. Zámek z roku 1612 si lze pronajmout na internetu. Cena začíná na 152 tisících korunách za jednu noc na člověka.
Sophie Turnerová a Joe Jonas se seznámili díky Instagramu, kde zpěvák herečku v soukromé zprávě pozval na rande. Zasnoubili se v říjnu 2017 po ročním vztahu.

ZASTUPOVÁNÍ KLIENTA PO JINÉM ADVOKÁTOVI

Může advokát převzít právní zastupování klienta při ukončování právního zastupování předchozím advokátem?: Jedním z praktických problémů, kterým advokát při přebírání právního zastupování čelí, je ukončení právního zastupování předchozího advokáta. Tento problém je obzvláště palčivý ve věcech civilně-právních a řízeních, probíhajících de Zákona o zvláštních řízeních soudních, kde účastník řízení smí být zastoupen pouze JEDNÍM ADVOKÁTEM.
Stále je nutno mít na paměti ust. čl. 11 odst. 2 Etického kodexu advokáta, který zní:

„Poskytování právních služeb pro klienta, kterému v téže věci poskytuje právní služby již jiný advokát, nesmí advokát bez souhlasu již pověřeného advokáta převzít; chybí-li takový souhlas, smí být poskytnutí právních služeb převzato pouze teprve po řádném ukončení vztahu k již pověřenému advokátovi.“

V kárné žalobě, projednávané pod sp. zn. K 146/2016 byl projednáván případ, kdy klientka (v té době potenciální klientka, dále jen PK) přišla do nové advokátní kanceláře s tím, že ústně na sekretariátu vypověděla plné moci svému předchozímu advokátovi (dále jen PA), ale nemá o tom žádné potvrzení. Zároveň si „potenciální klientka“ nebyla jista tím, v jakých všech věcech ji dřívější advokát zastupoval.

Nová advokátní kancelář (dále jen NAK) následně sepsala dopis, adresovaný Původnímu Advokátovi, kde bylo uvedeno, že NAK „převzala veškerá právní zastupování“. Ovšem ani NAK nevěděla, v jakých všech věcech zastupování PK vlastně probíhá, protože PK jí nepředala – a ani nemohla předat doklady o svém právním zastupování, protože jí je PA nevydal. NAK se tedy na PA dožadovala vydání spisů…

K vydání spisů PK od PA k rukám NAK skutečně došlo, ovšem až poté, co NAK podala na PA stížnost. Ta byla – k velkému a stále trvajícímu údivu NAK ze strany ČAK odložena jako nedůvodná.

PA však poté, co spis vydal, nelenil a podal na NAK stížnost, že NAK převzala právní zastupování v době, kdy trvalo právní zastupování PA, takže NAK jednala v rozporu s čl. 11 odst. 2 Etického kodexu advokáta, a poskytovala právní poradenství ve stejné věci, ve které byla PK již zastoupena. Takto také zněla kárná žaloba na NAK.
K rozhodnutí došlo po ČTYŘECH LETECH a k doručení rozhodnutí od ČAKu do datové schránky NAK došlo po více než sedmi měsících od vydání rozhodnutí, na základě aktivit NAK.

Kárná žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, ovšem v odůvodnění tohoto rozhodnutí se nachází úvahy, které mají dle názoru autorky článku obecnou platnost, a proto stojí zato je plně citovat:

„Kárný senát je toho názoru, že klienta, respektive potenciálního klienta-žadatele o převzetí svého právního zastoupení advokátem, neváže, a to z podstaty osobní působnosti právní normy ani nemůže zavazovat stavovský předpis ČAK, takže budoucí zástupce – advokát nemůže potenciálního klienta „honit“ ke svému původnímu advokátovi, aby s ním nejprve ukončil právní zastupování. Potenciální klient má totiž právo požadovat už od nového advokáta poskytnutí právní pomoci (právní služby) ve věci ukončení svého právního zastoupení stávajícím advokátem. Nový advokát je však povinen ctít kolegiální povinnost podle čl. 11 odst. 2 etického kodexu a nepřevzít poskytování právních služeb klienta v téže věci, v níž mu poskytoval právní služby stávající advokát, pokud nebude prokázáno, že toto poskytování právních služeb bylo ukončeno, což lze osvědčit na příklad doručenou dodejkou listovní zásilky obsahující výpověď plné moci.

Poskytne-li advokát potenciálnímu klientovi právní pomoc při ukončení jeho zastoupení stávajícím advokátem (typicky sepsání výpovědi plné moci), nelze v tomto úkonu právní služby spatřovat porušení čl. 11 odst. 2 etického kodexu.“
Ačkoliv se může zdát, že případ, jako je popsán výše, je pouze ojedinělou záležitostí, tak je možno konstatovat, že opak je pravdou. Právní laici, kteří přicházejí k advokátovi s žádostí o převzetí právního zastupování se naprosto pravidelně neorientují v tom, v jakém rozsahu je původní advokát zastupuje a nemají ani potuchy o tom, že musí nejdříve ukončit jedno právní zastupování, aby druhý advokát mohl vůbec jejich právní zastupování převzít.

Situace, kdy sepisujeme „výpověď plné moci“ a posíláme je v podstatě v utajení jménem klienta jeho původnímu advokátovi, jsou alespoň v naší kanceláři dosti časté. Protože potenciální klient chodí za Novou Advokátní Kanceláří nikoliv proto, abychom vypověděli plnou moc původnímu advokátovi, ale pro to, abychom pokračovali v právním zastoupení v dané věci, byla i pro nás situace nepřehledná a obávali jsme se právě porušení ust. čl. 11 odst. 2 Etického kodexu. Nyní je zřejmé, že správný postup je takový, že Nová advokátní kancelář převezme právní zastupování Potenciálního Klienta ve věci „ukončení právního zastupování Původním Advokátem a převzetím spisu“ a dnem doručení této výpovědi Původnímu Advokátovi může Nová Advokátní Kancelář převzít právní zastupování Potenciálního Klienta ve věci tak, že se z něj stene Nový Klient.

V tomto smyslu považujeme objasnění správného postupu kárným senátem za přínosné. Nevýhodou je, že k dosažení tohoto výkladového stanoviska čl. 11 odst. 2) Etického kodexu advokáta bylo nutno, aby kárně stíhaný advokát strávil na své obhajobě stovky hodin místo toho, aby se Česká advokátní komora věnovala výkladům konsekvencí Etického kodexu, případně dalších stavovských předpisů i mimo kárná řízení. Klára A. Samková, advokátka, ceskajustice.cz

TELEMEDICÍNU ZKOUMALI DÁVNO PŘED KORONAVIREM

Telemedicínu zapojili do péče o pacienty dávno předtím, než Česko zasáhla koronavirová epidemie. Lékaři – gastroenterologové – zkoumali možnosti vzdálené péče o pacienty se střevními záněty už od roku 2016. Zjistili, že pacientům vyhovuje lépe než obvyklý model návštěv u lékaře. Nyní se pustili do další studie – tentokrát zapojí pacienty, kteří užívají biologickou léčbu.

„Tři roky jsme zkoumali možnosti telemedicíny na 100 pacientech s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Vybavili jsme je domácí soupravou na měření stolice a vytvořili pro ně webovou aplikaci, tzv. IBD asistenta, přes kterou se svým lékařem komunikovali, posílali hodnoty naměřené koncentrace kalprotektinu a vyplňovali prověřené dotazníky. Jejich stav jsme tak kontrolovali objektivně i subjektivně. Systém si pochvalovali jak lékaři, tak pacienti, kterým jsme šetřili čas a peníze za dojíždění do centra, protože někteří z našich pacientů cestují z velké vzdálenosti, až ze severní nebo jižní Moravy.

Vnímali také, že se jim lékař věnuje mnohem více, než když ho vidí jednou za dva měsíce při kontrole – on-line s nimi totiž byl v mnohem intenzivnějším styku,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a 1. místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS). Podle něj je kromě komfortu pro pacienty důležitá také finanční úspora přímých nákladů. Tu pocítili jak pacienti, kteří do specializovaného centra dojíždějí z celé republiky, tak lékaři, již takto rychle zhodnotili stav jednotlivých pacientů, a podle toho se jim věnovali.

„Nyní rozšiřujeme telemedicínu na dalších 300 vybraných pacientů se střevními záněty, kteří užívají biologickou léčbu, v níž hrají dominantní úlohu biosimilární léčiva. Vybíráme je podle toho, jak zvládají komunikovat přes moderní technologie. Odhadujeme, že z 55 000 lidí s těmito záněty, kteří pro tato onemocnění čerpají zdravotní péči placenou ze všeobecného zdravotní pojištění, je pro využití telemedicíny vhodných přibližně 10 000,“ doplňuje prof. Lukáš. Nyní gastroenterologové jednají se zdravotními pojišťovnami a Ministerstvem zdravotnictví, jak tuto péči hradit a pro jaký typ pacientů je vhodná. Dosud totiž všechny náklady na vyzkoušení telemedicíny pacienti hradili „z vlastní kapsy“.

„Telemedicína by se měla stát běžným a normálním způsobem sledování pacientů. Neměla by být ničím výjimečným,“ tvrdí specialista na střevní záněty a dodává, že klinické centrum ISCARE a.s. v pražských Vysočanech v červenci 2020 založilo virtuální IBD kliniku, jejíž hlavní náplní a posláním je právě vzdálené monitorování pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou na biologické léčbě. Toto oddělení zároveň umožní on-line konzultace ostatním lékařům z různých míst republiky a také pacientům, kteří nejsou v centru sledováni ani léčeni. Každý rok si tuto diagnózu vyslechne asi 2 000 Čechů.

V tuzemsku nyní žije přibližně 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu. Jen u Crohnovy choroby se za posledních 12 let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. V roce 2015 léčili gastroenterologové zhruba 1 700 pacientů biologickou léčbou, v loňském roce to bylo už 7 500 lidí, 65 % z nich užívá biosimilární léky. „Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, které nás obklopuje. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, centrály veškeré imunity, neprospívají.

Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie,“ vysvětluje prof. Lukáš vzestup nemocnosti. Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15–30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15–20 %. Častým příznakem střevních zánětů je krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí nebo časté nucení na stolici. Mgr. Markéta Pudilová

MAJITELÉ LESŮ POTLAČÍ KALAMITY

Ministerstvo aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem. Majitelé lesů v ní mohou soustředit všechny síly na potlačení kalamity: Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, které je kůrovcem zasaženo mimořádně silně nebo je bezprostředně ohrožené. V červené zóně mohou majitelé lesů upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.
Červená zóna se rozšiřuje o přibližně 10 procent, především na území české části republiky.

„Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství. To vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Vlastníci zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ řekl ministr Miroslav Toman.

Červená zóna se rozšířila z 5 127 katastrů na 6 109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. MZe přitom vycházelo z družicových snímků. Aktuálním rozšířením reaguje MZe na postup kalamity od poslední aktualizace z 9. prosince 2019.

V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.

„Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ uvedl ministr Toman.

Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

DESÍTKY MILIARD DO ZABEZPEČENÍ ŽELEZNIC

Stát chce v příštích minimálně deseti letech investovat do budování zabezpečovacího systému ETCS na železnici pět miliard korun ročně. Další dvě miliardy korun za rok chce dát na instalaci zabezpečovacího systému do vlaků. Další opatření pro zvýšení bezpečnosti by měly směřovat na zajištění železničních přejezdů, mostů a také úpravy legislativy pro kácení stromů u kolejí. Po dnešním jednání komise pro bezpečnost na železnici to uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Komise vznikla před 14 dny v reakci na sérii nehod na železnici.

ETCS je automatický zabezpečovací systém, který kontroluje pohyb a polohu vlaků a umožňuje zastavit vlak na dálku. Ministerstvo dopravy počítá s jeho zaváděním na celostátních i regionálních tratích. Nejdříve by měl být na koridorových tratích, konkrétně na prvním a druhém koridoru do roku 2025, na třetím a čtvrtém koridoru o další dva roky později. Investice do tratí by měly pokračovat i po roce 2030.

Vedle tratí je nutné systém instalovat i do vlaků. To chce Havlíček stihnout nejpozději do deseti let. V první fázi by podle něj měl stát systémem zajistit 900 vozů.

Další miliardové investice mají směřovat na zajištění železničních přejezdů. Správa železnic vytipovala 500 přejezdů, které považuje za kritické. Zabezpečit je chce nejpozději do dvou let. Na zabezpečení přejezdů by podle Havlíčka měl stát ročně investovat více než miliardu korun. Vedle toho správa začala s kontrolami železničních mostů. Po vyhodnocení jejich stavu chce ty, které budou ve špatném stavu, opravovat. Komise se dnes věnovala také otázce kácení dřevin poblíž tratí, které mohou ohrozit provoz. Havlíček k tomu řekl, že bude chtít upravit legislativu tak, aby zjednodušil likvidaci rizikových stromů.

Podle statistik z letošního dubna je systémem ETCS pokryto přes 255 kilometrů železničních tratí, dalších 206 kilometrů mezi Břeclaví a Petrovicemi u Karviné je ve zkušebním provozu a 108 kilometrů mezi Přerovem a Českou Třebovou přibude v letošním roce. Celkem je v Česku v současné době přes 9000 kilometrů železnic.

V posledních týdnech se na železnici stalo několik velkých nehod. Nejtragičtější byl v červenci střet dvou vlaků na Karlovarsku u Perninku, při kterém zemřeli dva lidé a dalších 24 bylo zraněno. Další tragická nehoda se stala u Českého Brodu, kde v polovině měsíce narazil osobní vlak do zadní části nákladního expresu. Při nehodě zemřel strojvedoucí.

Příčiny nehod se vyšetřují, podle předběžných zpráv šlo o lidské chyby. Havlíček po nehodách v polovině července inicioval vznik nové expertní komise, která bude každých 14 dnů řešit otázky bezpečnosti na železnicích. V komisi jsou zástupci ministerstva, Drážního úřadu, Správy železnic, Drážní inspekce, státních dopravců a akademické obce.
Strojvůdci situaci v technickém zabezpečení regionálních tratí kritizovali, je podle nich nedostatečné. Odmítají, aby byl provoz závislý jen na lidském faktoru a žádají, aby byly více využívány technologie, které jsou již nyní k dispozici.

V NĚMECKU HOSPODAŘENÍ NEMOCNIC LETOS ZTRÁTOVÉ

Našli bychom jen málo oborů, který nebyl poznamenán nástupem pandemie koronaviru. Mezi ty, kterým se nevyhnula, patří také nemocniční zdravotní péče. Podle aktuální studie poradenské společnosti Roland Berger, počítá většina německých nemocnic s poklesem tržeb a deficitním hospodařením.

Jen 29 procent ze 600 dotázaných nemocnic přiznalo, že pro letošní rok počítá s nárůstem tržeb za provedené výkony. Loni zvýšení svého obratu očekávaly celé dvě třetiny německých klinik. Skoro šedesát procent pak počítá se stagnací tržeb (loni to byla jen necelá pětina) a sedmnáct procent je přesvědčeno, že se jejich tržby sníží (proti šestnácti procentům v roce 2019).

Celých sedmapadesát procent dotázaných nemocnic si myslí, že jejich hospodaření v letošním roce skončí se schodkem. Nejhůře svou situaci v tomto roce vidí největší nemocnice. Skoro tři čtvrtiny z těch, jejichž kapacita činí alespoň tisíc lůžek, počítají s deficitním výsledkem hospodaření za tento rok. U nemocnic s kapacitou mezi 500 a 1000 lůžek je takových jen 47 procent. Nejméně klinik, které letos s penězi nevyjdou, je u těch s kapacitou do 500 lůžek, a to jen 32 procent.

Vládní paušál většině nestačí

Jedním z klíčových faktorů této disproporce je skutečnost, že obsazenost lůžek během trvání nejpřísnějších protiepidemických opatření klesla ve velkých nemocnicích více než v těch menších. V klinikách s kapacitou nad tisíc lůžek dosáhl tento pokles 37 procent na běžných odděleních a 27 procent na odděleních s intenzívní péčí.

Nemocnice s kapacitou mezi 500 a 1000 lůžek zaznamenaly pokles obsazenosti o 32 procent na běžných odděleních a jen o 6 procent na těch s intenzivní péčí. A konečně v nejmenších nemocnicích (s kapacitou do 500 lůžek) bylo během koronakrize hospitalizováno o 35 procent méně lidí na běžných odděleních a o 15 procent méně na odděleních s intenzivní péčí.

Nemocnice s kapacitou 500 až 1000 lůžek navíc hlásí, se že už co do vytíženosti přiblížily úrovni před zavedením karanténních opatření. Na jednotkách intenzivní péče už jsou na stoprocentním stavu, u běžných oddělení skoro na devadesáti procentech, zatímco nemocnice s kapacitou tisíc a více lůžek se nacházejí na 87, respektive 86 procentech předkrizové úrovně.

Spolková vláda si nicméně byla vědoma výpadku příjmů, a tak nemocnicím přiklepla paušál 560 eur měsíčně od dubna na vyčlenění kapacit běžných lůžek pro případ, že by je bylo nutné využívat jako lůžka s intenzívní péčí. Později byl tento příspěvek upraven tak, že velké nemocnice dostávají 760 eur, malé 360 eur. Jenže tři čtvrtiny nemocnic s kapacitou nad tisíc lůžek uvedlo, že ani tento paušál jim nepokryje ztrátu příjmů. U zbývajících nemocnic má této problém mírně nadpoloviční většina.

Poradenská společnost Roland Berger také zjišťovala názor nemocničních manažerů na digitalizaci. Asi 75 procent z nich uvedlo, že digitalizace se v důsledku koronavirové pandemie urychlí. Přibližně polovina zástupců vedení nemocnic je přesvědčena, že díky digitalizaci by se počet hospitalizací snížil a zrychlila by se ambulantní léčba. Asi čtvrtina dotázaných pak očekává, že se také zrychlí konsolidace nemocničního trhu.

Reflektujte vývoj poptávky, radí Roland Berger

„Na komplexní závěry z koronavirové krize je ještě příliš brzy. Většina dotazovaných však uvedla, že v budoucnu chtějí změnit strategii zadávání zakázek. Aby se předešlo problémovým místům v dodávkách, je třeba na jedné straně zvýšit zásoby, na straně druhé se mnoho nemocnic chce stále více spoléhat na národní a regionální dodavatele,“ stojí dále ve zmiňované studii.

Podle autorů studie je pro hospodaření nemocnic stále důležitější jejich struktura. Ta prý velmi často rozhoduje o tom, zda ta která klinika skončí v černých, nebo v červených číslech. Ukázalo se, že v oblasti zadávání zakázek a dalších nákladových výhod byl podíl nemocnic s přebytkovým hospodařením výrazně vyšší u klinik ve skupině než u těch nezávislých. „Je to z důvodu synergií,“ vysvětlují autoři studie.

Ti také nemocnicím radí, aby revidovaly své růstové strategie a stanovovaly si realistické cíle. „Strategie musí vice než kdy jindy reflektovat poptávku v lůžkové oblasti a zkoumat, kde má smysl doplňovat nabídku ambulantní péče,“ uvádí společnost Roland Berger. Tomu by prý měla být i přizpůsobena struktura odměňování za ambulantní léčbu. Petr Musil, ceskajustice.cz

V TURECKU OPATŘENÍ PROTI SOCIÁLNÍM SÍTÍM

Turecká vláda přitvrdila vůči sociálním sítím, lidé uráželi Erdoganova vnuka:Turecký parlament ve středu schválil návrh zákona, který zavádí další restriktivní opatření vůči sociálním sítím. Všechny velké platformy budou nově v zemi muset mít zastoupení a do 48 hodin reagovat na příspěvky či účty, které vláda označí jako nevyhovující. Prezidentu Recepu Tayypu Erdoganovi nahrály urážlivé komentáře, které sklidil poté, co na Twitteru zveřejnil zprávy o narození vnuka.

„Chápete, proč jsme proti YouTube, Twitteru, Netflixu a dalším sociálním sítím? Jsou nemorální,“ uvedl Erdogan v televizním projevu, kterým reagoval na twitterové komentáře o jeho novorozeném vnukovi. Ten se narodil jeho dceři Esře a jejímu manželu Beratu Albayrakovi, jenž je zároveň ministrem financí. Komentující v příspěvcích zpochybňovali zejména jeho otcovství, píše server Al-Džazíra.

Autory části komentářů již vyšetřuje policie za „útok na Erdoganovu rodinu“ a „urážení novorozence“. Prezident zkritizoval také samotná sociální média, která mají „sídla na západě a záměrně přehlíží prohřešky uživatelů v Turecku“.

Aféra Erdoganově Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) posloužila jako záminka pro zpřísnění návrhu nových restrikcí vůči sociálním médiím. Návrh zákona měla vláda projednávat již v dubnu, nicméně to musela odložit kvůli pandemii koronaviru. Návrh zákona parlament tedy dostal v pondělí tento týden a ve středu jej schválil.

Všechny sociální sítě s více než milionem uživatelů tak budou nově muset v Turecku povinně mít své fyzické zastoupení. Záměrem je, aby lokální vedení společností pružně reagovala na vládní stížnosti na „nevhodné“ příspěvky, a to do 48 hodin. Pokud nebudou společnosti spolupracovat, úřady je budou trestat pokutami. Ty se mohou vyšplhat až do výše 5 milionů lir (16 milionů korun).

Sociální média, ačkoli vládou zatracovaná, ještě nejsou pod neprodyšnou státní kontrolou. Lidé, kteří na nich kritizují současnou vládu, se bojí, že kvůli novému zákonu bude možné dohledat jejich osobní data, což povede k jejich vystopování a následným perzekucím za nesouhlasné názory. V zákoně je totiž zakomponovaný i bod o lokálním uložení osobních dat, ke kterým tak vláda bude mít snazší přístup.

V osmdesátimilionové zemi používá sociální sítě přes padesát milionů uživatelů. Podle serveru The Independent jsou lidé v současné době nespokojeni především s narůstající nezaměstnaností či klesající hodnotou liry. Témat, o kterých vláda nechce diskutovat, je však daleko více; mezi nimi například kurdská menšina, konflikty v Sýrii či nepovedená vládní opatření v době koronaviru.

V hledáčku byla i Wikipedia

Restrikce sociálních sítí nejsou v zemi žádnou novinkou. Jen do konce minulého roku vláda podle turecké Asociace svobody projevu zablokovala přes 400 tisíc webových stránek, 7 tisíc twitterových účtů, 10 tisíc videí na YouTube a 6 tisíc příspěvků na Facebooku.

Před třemi lety turecká vláda zakázala přístup na stránky internetové encyklopedie Wikipedia. V oficiálním prohlášení svůj krok nejprve nijak nevysvětlila, později jako důvod uvedla článek „Státem podporovaný terorismus“ na anglické verzi encyklopedie. V článku bylo Turecko zmíněno jako jedna ze zemí, které terorismus podporují. V prosinci 2019 však turecký ústavní soud rozhodl, že blokace porušuje lidská práva a nařídil odblokování, které proběhlo 15. ledna tohoto roku.

Erdoganův odpor k sociálním sítím umocnily ještě dříve také protivládní protesty v roce 2013, při kterých se lidé domlouvaly právě prostřednictvím akcí a příspěvků na různých platformách.
Přijetí podmínek, nebo konec

„Pokud vláda zákon skutečně schválí, nastane absolutní kontrola sociálních médií. Příspěvky budou správci odstraňovat z libovůle a uživatelé za ně budou stíháni,“ varoval Tom Porteous z lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). „Tento zákon věstí novou, temnou éru v digitální cenzuře,“ dodal.

Restrikce však můžou otevřít cestu jiným, méně známým sociálním sítím, podotýká The Independent. Ty by totiž kvůli malému počtu uživatelů v Turecku nemusely mít zastoupení.

Stále však zůstává otázkou, jestli velké platformy na podmínky turecké vlády přistoupí a v Turecku své pobočky otevřou. „Je možné, že tento nedemokratický přístup kategoricky odmítnou a svůj provoz v Turecku zruší,“ míní právník a expert na sociální sítě Yaman Akdeniz.

„Každý, kdo uznává svobodu slova, by měl vidět, jak ničivý tento zákon je. Zejména v autokratické zemi, která umlčuje všechny opoziční hlasy včetně médií,“ dodal Porteous. „Korporáty by měly jednoznačně odmítnout přistoupit na turecké podmínky a měly by se pokusit přimět vládu od návrhu zákona ustoupit,“ uzavírá.