iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ministr Vojtěch ostře napadl v ČT šéfa ČSSD Hamáčka

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) vystoupil v ČT silně proti úvahám o odkladu voleb z důvodu koronavirové epidemie. Ministr Vojtěch v tom našel zastání i u opozičního senátora Marka Hilšera (MHS), který byl rovněž hostem Moravcova pořadu. Společně kritizovali ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) za liknavost v zavádění korespondenční volby. Hilšer se navíc v televizní debatě shodl s šéfem stomatologů Šmuclerem na tom, že nevidí důvod k odstoupení ministra Vojtěcha, který by měl podle nich nadále řídit resort zdravotnictví.

Ministr Adam Vojtěch v diskusi zareagoval na úvahy posledního týdne o tom, zdali by měla vláda upřít volební právo lidem v karanténě. Zdůraznil, že v žádném případě nepřipustí odklad krajských a senátních voleb, které se uskuteční počátkem října, podle něj k tomu není žádný důvod. „Myslím, že jsme v současnosti schopni s epidemiology, s hygieniky nastavit pravidla ohledně ochrany a dezinfekce tak, aby se volby konaly,“ řekl Vojtěch a dodal:

„Já bych byl rád, aby pan ministr vnitra konečně přišel s korespondenčním hlasováním. Zatím toho moc neodpracoval, jak jsem viděl,“ uvedl v reakci na předchozí prohlášení vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), že současná situace ohledně šíření nemoci covid-19 je alarmující. „Pokud pan ministr něco kritizuje, tak by se měl podívat na svoje vlastní ministerstvo a zamést si před vlastním prahem,“ dodal na adresu Hamáčka. K zavedení hlasování na dálku je totiž podle Hamáčka změna zákona, která však v současné chvíli není na stole a bylo by ji nutné projednat ještě v srpnu či v září ve zrychleném režimu.

Také podle senátora Hilšera je nepřijatelné, aby bylo lidem odebráno volební právo, a i podle senátního usnesení by korespondenční hlasování, které běžně funguje ve většině evropských zemích, mělo být schváleno nejpozději do sněmovních voleb v příštím roce. „Pan ministr vnitra už v březnu mohl počítat s tím, že budou na podzim volby, a už v té době to měl začít připravovat. Dnes už je pozdě,“ řekl Hilšer.

Roman Šmucler vidí situaci kolem podzimního hlasování a koronaviru jako malichernou. „Řeší se to zbytečně hrozně složitě. Je to přece technický problém. Doteď volili lidi na tuberkulóze, lidi s HIV. Není to žádný problém, není na to potřeba legislativní opatření. Lidé se obléknout, a pak se lístky vydezinfikují,“ řekl. Podle něj je mnohem techničtěji náročnější zařídit například volby ve věznicích – a i to v současnosti funguje. Jde jen o neschopnost technicky dotáhnout problém.

Nesmyslný je podle Vojtěcha i Hamáčkův požadavek na svolání Ústředního krizového štábu. Počty případů podle ministra sice rostou, ale není zasažená riziková skupina starších 65 let a nepřibývá vážných případů, které vyžadují hospitalizaci. „Je třeba se dívat na fakta a nikoli pocity,“ uvedl Vojtěch. „Díky Národnímu dispečinku intenzivní péče jsme schopni každý den říci, kolik máme pacientů v lehkém, středním a těžkém stavu, kde jsou hospitalizovaní, jestli jsou připojení na plicní ventilaci. To jsme dříve nedokázali. A pokud máme dnes jednoho pacienta na JIP v Praze, tak proč bychom tady měli proboha vytvářet nějaký nouzový stav nebo svolávat Ústřední krizový štáb.“

Navíc lze podle Vojtěcha zcela objektivně konstatovat, že i situace v Moravskoslezském kraji se nakonec zvládla. „Epidemie odeznívá, OKD je vyhaslé ohnisko, počet případů klesá. Nemůžeme se bavit o nějakém selhání,“ dodal ministr, i když zároveň připustil, že se objevily problémy a komplikace, které je třeba dořešit.

Vojtěch zároveň avizoval, že ještě dnes představí systém tří pohotovostních „semaforových“ stupňů opatření proti šíření nového koronaviru. Ty budou vyhlašovány podle regionů a každý bude znamenat konkrétní opatření pro ochranu veřejného zdraví i například pokyny nemocnicím ohledně přípravy na potenciální nápor nemocných. Vláda již dříve představila obdobné třístupňové hodnocení ostatních států podle rizika nákazy.

Nový systém má plnit roli pandemického plánu, kvůli jehož absenci čelí vláda a ministerstvo zdravotnictví kritice. „Stupně budou podle síly komunitního šíření,“ vysvětlil ministr. Dodal, že v současnosti by například Moravskoslezský kraj nebo Praha dosahovaly středního, oranžového stupně. Systém je navržen jako regionální, protože situace v jednotlivých krajích se významně liší, doplnil.

Ministerstvo chce zřídit páteřní síť laboratoří, shání hygieniky.

Vojtěch také oznámil, že plánuje zřídit páteřní síť laboratoří pro testování lidí na covid-19, která bude fungovat sedm dní v týdnu. Nyní se často stává, že soukromá zařízení si o víkendu berou volno. „Chceme řídit centrálně zdravotnictví, které se v posledních dvaceti letech naprosto decentralizovalo,“ řekl ministr. Dodal, že elektronické nástroje tzv. chytré karantény fungují, ale problémy jsou právě třeba s prací testovacích laboratoří. Ty jsou nyní zpravidla v soukromých rukou a často nepracují z pohledu ministerstva dostatečně rychle a spolehlivě. Jak by měla páteřní síť fungovat, ministr neupřesnil.

Část pacientů by podle něj měla na podzim směřovat na odběry k praktikům, kteří by měli posílit síť odběrových míst. „V té době, kdy budeme tady mít velký počet lidí, kteří budou potřebovat odběr, tak si myslím, že by praktičtí lékaři měli být schopni pacienta odebrat a vzorek odeslat do laboratoře,“ uvedl. Dodal, že bez praktických lékařů by jinak systém tlak na odběry nemusel zvládnout. Zapojení praktiků by pak podle něj mělo být.

Vojtěch dále uvedl, že z vládou schváleného navýšení počtu míst na hygienických stanicích zatím ministerstvo obsadilo minimum. Hodnocení je předčasné, dodal. „Vyhodnotíme si to někdy na začátku srpna, jak jsme byli úspěšní a jak jsme ta místa obsadili,“ řekl. Uvedl, že problém může být se sháněním kandidátů na lékařské pozice, například na Vysočině se nepřihlásil nikdo. Senátor Marek Hilšer k tomu řekl, že se s hygienickou specializací za poslední rok atestovali dva lékaři.
Platy zdravotníků mohou růst příští rok do pěti procent

Platy ve zdravotnictví by v příštím roce mohly vzrůst nejvýše o pět procent, uvedl dále v pořadu Vojtěch, podle něhož je třeba reflektovat současnou situaci, kdy od března zasáhla do výběru pojistného pandemie koronaviru a vládní nařízení proti jeho šíření. Příjmy pojišťoven v té době klesly. „Navyšovat o 15 procent mi přijde v tuto chvíli nereálné,“ dodal ministr. Zástupci odborářů už v červnu totiž uvedli, že pro rok 2021 požadují minimální navýšení o deset procent, ideálně o 15 procent. Kritizují dlouhodobě významný rozdíl mezi výdělkem lékařů a sester ve státních nemocnicích, které se musí řídit platovými tabulkami, a smluvními mzdami v nemocnicích měst, krajů nebo soukromých. Požadují proto také, aby byly pro zdravotníky platové tabulky jednotné.

Podle Romana Šmuclera by odboráři měli vnímat, jak je na tom v současnosti stát. Sněmovna nedávno kvůli dopadům epidemie covidu schválila zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na rekordních 500 miliard korun, z toho 1,75 miliardy má jít na odměny zdravotníků v nemocnicích a sociálních službách. Rada poskytovatelů zdravotní péče podle prezidenta ČSK s plošným navyšováním platů v příštím roce nesouhlasí. Podle něj by o odměňování měly rozhodovat samotné nemocnice a zdravotnická zařízení a peníze navíc by k nim měly jít přes úhradovou vyhlášku.

Vojtěch také uvedl, že nemocnice mají v současnosti dost ochranných pomůcek. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr tento týden řekl, že správa nemá aktuálně v majetku ani jednu ochrannou zdravotní pomůcku. Čeká na dokončení výběrových řízení. Podle Vojtěcha jsou nyní dodavatelé ve světě schopni dodávat zboží lépe než v březnu, kdy byli vykoupeni. Stát by se podle něj měl snažit být ale i co nejvíc soběstačný a nakupovat i od českých firem, ceskajustice.cz

SOUDCI V BRNĚ PRODLOUŽILI ŠVACHULOVI VAZBU

Krajský soud v Brně prodloužil někdejšímu politikovi ANO Jiřímu Švachulovi vazbu: Krajský soud v Brně prodloužil vazbu obžalovanému někdejšímu politikovi za hnutí ANO Jiřímu Švachulovi, jehož policie začala stíhat po loňské březnové razii na radnici městské části Brno-střed. ČTK to bez dalších podrobností řekla mluvčí soudu Klára Belkovová.

Švachula je ve vazbě od loňského března, soud o jejím prodloužení dnes neveřejně jednal necelou hodinu. Po skončení jednání se ale k výsledku nikdo nevyjádřil, eskorta standardně Švachulu vyvedla v poutech ven. Předsedkyně senátu Jaroslava Bartošová odkázala na tiskovou mluvčí. Státní zástupce přítomen nebyl. Mluvčí Belkovová ČTK následně jen řekla, že vazba byla prodloužena.

Soud v minulosti Švachulu vždy ve vazbě po třech měsících, kdy musí o prodloužení vazby rozhodovat, také ponechal. Podle soudu hrozí, že by Švachula uprchl nebo se skrýval před trestním řízením.

Švachula podle státního zastupitelství byl hlavou skupiny, která ovlivnila desítky zakázek. V kauze je podaná obžaloba na 11 lidí a dvě firmy, výše úplatků podle státního zástupce dosáhla až 47 milionů korun. Policejní razie se na radnici Brno-střed uskutečnila loni v březnu, po ní šlo pět lidí do vazby. Ve vazbě už zůstal jen Švachula.

Letos v březnu podal na Švachulu a další obviněné v případu korupce na úřadu městské části Brno-střed obžalobu státní zástupce Radek Mezlík. Případ se týká 27 zakázek, které zadávala radnice Brna-střed. Státní zástupce v obžalobě navrhuje Švachulovi trest patnáct let vězení a k tomu i peněžitý trest pět milionů korun. Začátek hlavního líčení ve věci má krajský soud naplánováno na 21. září. Vypsáno je následně dalších 20 termínů jednacích dní do konce roku, ceskajustice.cz

ZABAVÍ ŽALOBCE STÍHANÉMU ŠVACHULOVI V BRNĚ I HODINKY ZA PŮL MILIONU?

Žalobce chce Švachulovi zabavit i hodinky a pero, korunnímu svědkovi Talabanimu navrhuje jen tři roky a pokutu milion:
Žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík navrhuje, aby veškerý majetek zajištěný u hlavního podezřelého Jiřího Švachuly v rámci trestního řízení v kauze brněnské politiky s krycím názvem Stoka propadl státu.

Žádný majetek vyšetřovatelé naopak nezabavili korunnímu svědkovi Samanu El-Talabanimu. Ten má vyjma
navrhovaného trestu zaplatit „jen“ milionovou pokutu. Mezlík to uvedl v upřesnění obžaloby, které Česká justice získala.
Nebývale tvrdým metrem měří žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík hlavnímu podezřelému v korupční kauze brněnské politiky Jiřímu Švachulovi a některým dalším spoluobžalovaným.

Oproti tomu klíčová postava celého příběhu, kontroverzní podnikatel Saman El-Talabani, na jehož výpovědi detektivové a žalobci celou kauzu vystavěli jako na základním kameni, je obžalobou téměř až „hýčkána“.

Zabavuje se černá krabička a návod za 21 tisíc Kč

Mezlík navrhl v upřesnění obžaloby, které Česká justice získala, Švachulovi nepodmíněný patnáctiletý trest za mřížemi a zároveň propadnutí majetku, zmraženého v rámci trestního řízení. Ten čítá mimo jiné vlastnické i spoluvlastnické podíly na hned několika nemovitostech: v Brně-město, ve Veveří, v Ochozu u Brna a v Čejkovicích. Dále Mezlík navrhuje propadnutí několikamilionové částky na pěti účtech v peněžních ústavech UniCredit Bank a v Komerční bance.
Tím ale Mezlíkův výčet návrhu na propadnutí majetku Jiřího Švachuly zdaleka nekončí. Mezlík chce zabavit i veterána Mercedes Benz 420 SL 107. Dále pak Mezlík chce, aby státu propadlo také deset náramkových hodinek, například Rolex Oyster Perpetual, Franck Muller Geneve, IWC Schaffhausen, jejichž pořizovací ceny se pohybovaly nad sto tisíci korunami. Dále pak hodinky Rolex Oyster Perpetual.

„Hodnota hodinek stanovená odborným vyjádřením činí 490.000,-Kč,“ tvrdí v upřesnění obžaloby Radek Mezlík. Vyjma toho navrhl i propadnutí zajištěné hotovosti ve výši 5 milionů 800 tisíc korun a psacího pera značky Montblanc, černého s uzávěrem ze žlutého kovu. „Včetně černé krabičky a návodu k použití, předběžný odhad ceny stanovený policejním orgánem 21.500,- Kč,“ napsal Mezlík. Patnáctiletý trest navrhuje Mezlík Švachulovi odpykat ve věznici se zvýšenou ostrahou, kde se odsouzení pohybují organizovaně, vždy pod dohledem příslušníků vězeňské služby a i návštěvy příbuzných probíhají striktně pod jejich dohledem.

Vysoké tresty ve věznici se zvýšenou ostrahou

Dalšímu z obžalovaných Petru Liškutinovi Mezlík navrhl trest odnětí svobody ve výměře třináct roků se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou plus zabavení peněz na kontech a peněžitý trest 2 miliony korun. Ivanu Trunečkovi navrhuje trest odnětí svobody ve výměře 13 roků se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou plus zabavení peněz na kontech a peněžitý trest 3 miliony a Petru Kaláškovi trest odnětí svobody ve výměře 12 roků se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou plus peněžitý trest a propadnutí nemovitosti.

Jiří Hos by měl dle představ Mezlíka odejít s devítiletým trestem, zařazený do věznice se zvýšenou ostrahou a s peněžitým trestem ve výši jeden milion korun. Dalšímu z obžalovaných, Pavlu Ovčarčinovi, pak Mezlík navrhl trest odnětí svobody ve výměře tři roky se zařazením do věznice s ostrahou, případně souhrnný trest ve výměře 5 roků, plus peněžitý trest milion korun a zabavení hotovosti nalezené doma.

Lubomíru Smolkovi – spolupracujícímu obviněnému – pak Mezlík navrh trest odnětí svobody ve výměře 3 roky a pokutu 1 a půl milionu korun, Michalu Unzeitigovi trest odnětí svobody ve výměře 2 roky s podmíněným odkladem na zkušební dobu v délce čtyři roky plus peněžitý trest ve výši půl milionu. Luboši Krejčímu pak Mezlík navrhuje trest odnětí svobody ve výměře 3 roky s podmíněným odkladem na zkušební dobu pět let plus trest půl milionu korun. Pro společnost KROS – stav, a.s pak Mezlík chce peněžitý trest milion korun a pro UNO v.o.s. peněžitý trest ve výši 200 tisíc korun.
Svědek se zvláštním zacházením

Oproti tvrdým trestům pro očekávané prvotrestané je Mezlík výrazně smířlivější vůči korunnímu svědkovi – kontroverznímu brněnskému podnikateli Samanu El-Talabanimu. Ten už ale podle rejstříku trestů není neznámou osobou. Talabanimu Mezlík ovšem oproti ostatním obžalovaným neobstavil žádný majetek, přestože se podnikatel v jiné kauze v minulosti chlubil vysokému důstojníkovi Národní centrály proti organizovanému zločinu, že disponuje dvěma miliardami korun.

Kolonka upřesnění obžaloby je v případě Samana El-Talabaniho velmi útlá. Žalobce Mezlík Talabanimu navrhl trest odnětí svobody ve výměře tří roků se zařazením do věznice s ostrahou, případně souhrnný trest ve výměře pět let s ohledem na jinou věc projednávanou u Krajského soudu v Brně či případně další souzenou trestnou činnost obviněného, při „jejímž rozkrývání obviněný spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení“. Dále Mezlík Talbanimu navrhl peněžitý trest ve výši 100x denní sazby 10 tisíc korun (tedy 1 milion korun) a náhradní trest odnětí svobody ve výši jednoho roku, pokud by pokutu neuhradil.

Obžaloba projevuje ke kontroverzní postavě brněnského podsvětí Samanu El-Talabanimu doslova zvláštní vztah. Když v kauze půlmiliardového úniku na dani z přidané hodnoty dostal Talabani souhrnný trest 4 roky „na tvrdo“, Mezlík na své sedačce u soudu doslova poskočil a žádal pro něj mírnější trest.

Soudce: S tím jsem se ještě nesetkal

V kauze obřího krácení daní Saman El-Talabani neoficiálně řídil obchody mezi fiktivními společnostmi, které si vzájemně prodávaly předražený textil. Rozsudek je zatím nepravomocný.

Někteří z obhájců si ponechali lhůty na odvolání a částečně se odvolal i sám Mezlík. „V případě tří spolupracujících obviněných jsem si podal odvolání v jejich prospěch. Jejich tresty považuji za příliš přísné,“ vysvětlil Mezlík.
Na to reagoval soudce: „Soud je překvapený. S tím jsem se ještě nesetkal,“ odpověděl na Mezlíkovo odůvodnění odvolání soudce Michael Vrtek. Státní zástupce opáčil, že obžalovaný je přínosem: „Velmi přínosně vystupuje v kauze Stoka. Toto jeho úsilí by podle mého názoru mělo být více oceněno soudem,“ odůvodnil Mezlík soudu svůj neobvyklý požadavek.

Proč se Mezlík tak vehementně a neobvykle zastal „provařené“ postavy brněnského podsvětí, pro kterou požadoval nižší trest? U Talabaniho totiž v případně tvrdého trestu vězení hrozí, že už nebude dál vypovídat v kauze Stoka, ve které je pro vyšetřovatele a Mezlíka úhelným kamenem tohoto trestního řízení. Soudní jednání v kauze Stoka by mělo začít v září. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

ODVOLÁ ZEMAN ŠÉFA ANTIMONOPOLNÍHO ÚŘADU RAFAJE?

Babiš a Hamáček budou žádat prezidenta odvolání šéfa ÚOHS Petra Rafaje: Premiér Andrej Babiš a šéf ČSSD Jan Hamáček se vypraví na Hrad a budou žádat prezidenta Miloše Zemana o odvolání Petra Rafaje z čela antimonopolního úřadu. Babiš to řekl po jednání vlády, kde se na tom dohodl s Hamáčkem. K odvolání Rafaje vyzvaly neziskové organizace.

Na Hrad kvůli Rafajovi zamíří Babiš s Hamáčkem po vládních prázdninách, které jsou na začátku srpna. Rafaj je bývalým poslancem za sociální demokracii. K odvolání Rafaje se podle Hamáčka otevírá cesta poté, co na něj změnil názor premiér Babiš.

„Sociální demokracie má ve vládě pět hlasů, hnutí ANO deset. To znamená ve chvíli, kdy pan premiér sám avizoval, že je připraven to navrhnout, tak v té chvíli to má reálnou šanci, že by tak vláda mohla rozhodnout. Za mě můj názor na ÚOHS je dlouhodobě konzistentní, mimo jiné ministerstvo vnitra se s ÚOHS soudí,“ řekl Hamáček. Rafaj v prohlášení uvedl, že respektuje pravomoc vlády jeho odvolání navrhnout, ale nedomnívá se, že byly splněny podmínky stanovené zákonem o působnosti ÚOHS.

Komentoval Hamáčkova slova, že jeho názor na Rafaje je konzistentní kvůli soudnímu sporu s ÚOHS. Jde o zrušení tendru na nákup policejních vozů. ÚOHS soutěž na automobily za 2,25 miliardy korun zrušil loni. „Úřad přitom v dané věci pouze plnil funkci, pro niž byl zřízen, a předseda Úřadu má nyní nést ‚trest‘ za to, že se rozhodovalo nezávisle a nikoliv podle přání ministra. Právě kvůli možným politickým tlakům má přitom ÚOHS v současné době vysokou míru nezávislosti na vládě,“ uvedl Rafaj.

Podle zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jeho předsedu jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky a nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát.

ODVOLÁ ZEMAN ŠÉFA ANTIMONOPOLNÍHO ÚŘADU RAFAJE?

Babiš a Hamáček budou žádat prezidenta odvolání šéfa ÚOHS Petra Rafaje: Premiér Andrej Babiš a šéf ČSSD Jan Hamáček se vypraví na Hrad a budou žádat prezidenta Miloše Zemana o odvolání Petra Rafaje z čela antimonopolního úřadu. Babiš to řekl po jednání vlády, kde se na tom dohodl s Hamáčkem. K odvolání Rafaje vyzvaly neziskové organizace.

Na Hrad kvůli Rafajovi zamíří Babiš s Hamáčkem po vládních prázdninách, které jsou na začátku srpna. Rafaj je bývalým poslancem za sociální demokracii. K odvolání Rafaje se podle Hamáčka otevírá cesta poté, co na něj změnil názor premiér Babiš.

„Sociální demokracie má ve vládě pět hlasů, hnutí ANO deset. To znamená ve chvíli, kdy pan premiér sám avizoval, že je připraven to navrhnout, tak v té chvíli to má reálnou šanci, že by tak vláda mohla rozhodnout. Za mě můj názor na ÚOHS je dlouhodobě konzistentní, mimo jiné ministerstvo vnitra se s ÚOHS soudí,“ řekl Hamáček. Rafaj v prohlášení uvedl, že respektuje pravomoc vlády jeho odvolání navrhnout, ale nedomnívá se, že byly splněny podmínky stanovené zákonem o působnosti ÚOHS.

Komentoval Hamáčkova slova, že jeho názor na Rafaje je konzistentní kvůli soudnímu sporu s ÚOHS. Jde o zrušení tendru na nákup policejních vozů. ÚOHS soutěž na automobily za 2,25 miliardy korun zrušil loni. „Úřad přitom v dané věci pouze plnil funkci, pro niž byl zřízen, a předseda Úřadu má nyní nést ‚trest‘ za to, že se rozhodovalo nezávisle a nikoliv podle přání ministra. Právě kvůli možným politickým tlakům má přitom ÚOHS v současné době vysokou míru nezávislosti na vládě,“ uvedl Rafaj.

Podle zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jeho předsedu jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky a nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát.

SENÁTOR DRAHOŠ VYHOŘEL, SOUDCI ÚS ODMÍTLI JEHO STÍŽNOST

Ústavní soud odmítl stížnost senátora Jiřího Drahoše. Někdejší prezidentský kandidát kritizoval postup státního zastupitelství, které se podle něj dostatečně nezabývalo trestním oznámením kvůli falešným zprávám, které byly proti politikovi namířeny. Drahoš se dovolával práva na účinné vyšetřování. Soud ale jeho stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

„V posuzovaném případě byla věc řádně zvážena a projednána příslušnými orgány veřejné moci, které postupovaly nezávisle, nestranně, přiměřeně rychle a případem se náležitě zabývaly,“ stojí v usnesení soudce zpravodaje Davida Uhlíře.

„Pokud v této zemi chcete šířit lži a dezinformace, je to podle úřadů vlastně v pořádku a my se s tím máme zkrátka smířit. Já si na to ale určitě zvykat nehodlám!,“ reagoval v pondělí Drahoš na své facebookové stránce.

Drahoš oznámení podal v prosinci 2019 u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, a to na neznámé pachatele. Oznámení poukazovalo na kontinuální šíření dehonestujících nepravdivých zpráv. Zejména šlo o sdělení, že Drahoš přijal milion korun na volební kampaň od Nadace pro děti. Zpráva se šířila před prezidentskými volbami v roce 2018 a poté znovu loni na podzim.

V lednu státní zástupkyně vyrozuměla Drahoše, že se žalobci nebudou trestním oznámením dále zabývat a že bude „bez dalšího opatření založeno“. Postup přezkoumalo a potvrdilo Městské státní zastupitelství v Praze.

Drahoš se způsobem vyřízení nesouhlasil. Žalobci se podle něj situací do hloubky nezabývali a nepodnikli žádné kroky ke zjištění pachatele, ačkoliv zároveň uznali, že výrok je nepravdivý a hojně se šířil prostřednictvím e-mailů a internetu.
Žalobci mimo jiné argumentovali tím, že Drahoš je jako veřejně známá osoba vystaven většímu tlaku veřejnosti, což zahrnuje i skutečnost, že je častým terčem nepravdivých informací.

Drahoš naopak poukázal na to, že svobodou projevu nemohou být chráněny výroky, které jsou zjevně nepravdivé a jejichž jediným účelem je poškodit jiného člověka. Vědec Drahoš v prezidentské volbě postoupil do druhého kola, ve kterém těsně prohrál s obhajujícím Milošem Zemanem. Následně uspěl v senátních volbách v Praze, kandidoval jako nestraník s podporou opozičních stran.

VLÁDA ISTANBULSKOU ÚMLUVU NEPROJEDNALA

Na programu jednání vlády se na chvíli objevil, ale bleskově z něj opět zmizel návrh na ratifikaci Istanbulské úmluvy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Už léta se o úmluvu přou její zastánci a kritici. Dva zdroje iDNES.cz sdělily, že kontroverzní úmluva se bude projednávat až po vládních prázdninách.

Mezinárodní úmluva, kterou ratifikovalo více než třicet zemí, je namířena proti fyzickému a psychickému týrání, nebezpečnému pronásledování neboli stalkingu, znásilňování, sexuálnímu obtěžování, ženské obřízce a proti vynuceným sňatkům, potratům a sterilizacím.

„Podle mě je dohoda, že se to dnes projednávat nebude,“ řekl iDNES.cz ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček. Další zdroj, který si nepřál být jmenován, uvedl, že úmluvu vláda znovu odkládá, protože jednat o ní nechtěl premiér Andrej Babiš. Ten odkázal na ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, jejíž mluvčí potvrdil stažení návrhu.

Nejostřeji úmluvu, kterou předložila právě Benešová a ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček, napadl před dvěma lety významný představitel české katolické církve, monsignor Petr Piťha, když se do Istanbulské úmluvy pustil během svého kázání na svátek svatého Václava. Dokument namířený zejména proti páchání násilí na ženách označil při řeči ve svatovítské katedrále za nedemokratický a diktátorský. Jeho autory obvinil z inspirace marxismem a nacismem.

Dokument: celý text Istanbulské úmluvy

„Svoboda buďto je, a pak z ní všechny ostatní přirozeně vyplývají, anebo není a je nesvoboda. Tu máme podle Istanbulské úmluvy uzákonit ve jménu mocné nátlakové skupiny genderistů a homosexualistů. Zdůrazňuji homosexualistů nikoli homosexuálů, z nichž mnozí s názory agresivních homosexualistů nesouhlasí,“ řekl lidem Piťha během svého kázání.

„V pondělí na nás vláda chystá pěknou kulišárnu, hnutí ANO a ČSSD chce schválit Istanbulskou úmluvu. Chci věřit ve zdravý rozum ministrů a premiéra, že to raději odloží,“ napsal na Facebooku bývalý místopředseda sociální demokracie Jaroslav Foldyna, který opustil ČSSD a přešel ve Sněmovně k opozičnímu hnutí SPD Tomia Okamury.

„Česká republika z hlediska zákonů Úmluvu již naplňuje. Stále však má mezery v prevenci. Také je problém v nedostatku azylových domů pro oběti či v nastavení péče o děti v rodinách, ve kterých k domácímu násilí dochází. Mimo to je podpis smlouvy i symbolický,“ hájila před rokem ve Sněmovně Istanbulskou úmluvu vládní zmocněnkyně pro lidská práva a poslankyně za ANO Helena Válková.

HRANICE TRESTNÉHO ČINU, PRO OBCE DALŠÍ AGENDA PŘESTUPKŮ

Svaz měst a obcí: zvýšení hranice trestného činu navalí na obce další agendu přestupků: Novela trestního zákoníku, kterou schválili poslanci i senátoři, zvyšuje mimo jiné hranici trestného činu u majetkových deliktů z 5.000 na 10.000 Kč. Tím se ovšem rapidně zvyšuje počet majetkových deliktů, které se řeší v přestupkovém řízení, což je agenda obcí. Podle Svazu měst a obcí tak stát tak přenesl další balík povinností na obce. „Změna ulehčí soudům jednoznačně na úkor obcí,“ míní předseda SMO František Lukl.

Zvýšením hranice majetkového trestného činu z 5 na 10 tisíc korun se případy se škodou mezi 5.001 a 9.999 korunami dostávají z kategorie porušení zákona do kategorie přestupek. To však podle Svazu měst a obcí znamená, že se obcím a městům, které přestupky řeší zvýší tato agenda. Hranice se má zvýšit po 18 letech. V roce 2002 se zvyšovala za dvou na pět tisíc korun.

„Pro města a obce je to alarmující zpráva. V době, kdy se snažíme vyrovnávat propady hospodářství, stát na obce nakládá další agendu, kterou sám nezvládá. Namísto toho, aby zavedl alternativní tresty i v přestupkovém právu, jak to dělají například ve Francii, raději zvýší hranici „beztrestnosti“,“ uvádí místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal.

Na územní samosprávné celky jsou opakovaně nakládány další povinnosti plynoucí z přeneseného výkonu státní zprávy, ale stát za tuto službu neposkytuje adekvátní finanční kompenzaci. Úspory za soudní řízení se tak nyní přenesou na bedra obecních rozpočtů. Majetkové delikty pod hranicí 10 000 Kč (dříve 5000 Kč) jsou přestupky, kterými se zabývají obecní a městské radnice, majetkovou trestnou činnost převyšující tuto hranici již řeší soudy v rámci trestního práva.
„Dle našeho názoru lze očekávat nárůst deliktů do 10 tisíc, neboť hrozba vězení má na rozdíl od správních sankcí odrazující účinek. Společnosti nyní dostává signál, že krádež do 10 000 Kč je „jen“ přestupkem, a nebezpečnost takového činu pro společnost je zanedbatelná. Nabýváme dojmu, že hlavním cílem této změny je odlehčit soudům a věznicím,“ říká předseda svazu a starosta Kyjova František Lukl.

Obce dlouhodobě volají po větší vymahatelnosti práva i při dosavadních limitech škod. Pokuty obvykle nejsou řešením, neboť jsou v mnoha případech nevymahatelné. Do diskuzí o změně limitů je třeba zahrnout i další aspekty, než je výše minimální mzdy a její změna v čase. Současně s nastavením limitu by měla být řešena i možnost četnějšího uplatňování alternativních trestů při ukládání správních sankcí – obecně prospěšné práce (např. úklid veřejných ploch), nebo „domácí vězení“ (vymezení okruhu pohybu osoby).

„Je třeba si uvědomit, že pět tisíc korun je z pohledu mnoha lidí nezanedbatelná částka. To, že by pachatel takového protiprávního činu nebyl trestně odpovědný, je z pohledu společnosti nepřijatelné a postih před přestupkovou komisí zřejmě nebude tím, co by pachatele odradilo od dalšího páchání protiprávní (trestné) činnosti,“ dodává Lukl. Jiří Reichl, ceskajustice.cz

V MINNEAPOLIS VZNIKAJÍ OZBROJENÉ HLÍDKY, NEDŮVĚRA V POLICII

Obyvatelé v Minneapolis zakládají sousedské hlídky. Některé z nich jsou ozbrojené. Reagují tak na nebývalou vlnu násilností, která zachvátila město. Místní nemají důvěru ve schopnost policie vypjaté situace účinně řešit. Kvůli značnému tlaku plánuje minneapolskou policii opustit dvacet procent policistů.

Od počátku roku zasáhly kulky alespoň 275 lidí. Pro srovnání, za rok 2019 úřady napočítaly 269 obětí střelby. Za poslední dekádu jen v letech 2016 a 2017 bylo obětí střelby víc.Podle minneapolského deníku Star Tribune o letních měsících vždy lze na ulicích Minneapolis častěji slyšet třeskot zbraní, letošní nárůst počtu případů střelby je přesto nezvyklý. List nárůst přičítá nepokojům, které vypukly napříč americkými městy v reakci na smrt černocha George Floyda.

Míra násilností dosáhla takové úrovně, že některé místní komunity ustanovují ozbrojené patroly pověřené hlídáním sousedství před lupiči, žháři a násilníky. Jednou z nich je černošská skupina Minnesota Freedom Fighters, která podporuje držení zbraně pro černochy. Už po deset dní chrání převážně afroamerické čtvrti v Minneapolis.
„Stříleli na nás, ale my jsme nestříleli zpět na temnou ulici,“ řekl listu The Wall Street Journal vůdce skupiny Jamil Jackson. Skupina má 45 členů, někteří mají za sebou vojenský trénink.

Častými obětmi střelby jsou mladí černoši. Afroameričané přiznávají, že vzhledem k současné vyhrocené situaci mají strach z útoků na černošské komunity ze strany krajně pravicových milicí. Obavy mají i z policie
.
Kadence Hamptonová proto nezavolala policii, i když viděla, jak tři muži obrali jinou ženu o peněženku při nákupu potravin. „Když se ukáží, věci se stupňují. Nejsem přesvědčena, že volat policii je dobrý nápad“, myslí si žena.
Řada policistů je kvůli rozšířené nedůvěře demotivovaná. Už 200 policistů oznámilo, že ve službě pro 850 členný policejní sbor skončí. Ztráta 20 % policejní síly vyvolává značné znepokojení.

„Je skoro, jako kdyby nukleární bomba zasáhla město a lidé, kteří nezahynuli, stáli okolo,“ řekl listu The New York Times Rich Walker, který pro policii V Minneapolis pracuje už šestnáct let. „Jsem stále překvapený, že se policisté ukazují v práci.“

Podle mluvčího minneapolského policejního oddělení Johna Eldera policie podporuje sousedské hlídky. Považuje je za „přídavek, nikoliv náhradu policejního oddělení“. Elder neslyšel, že by s místními patrolami byly nějaké problémy.
Nejsme zvířata ani zrádci. Policisté v USA jsou frustrovaní a opuštění

V jednom sousedství v blízkosti na počátku protestů proti policejní brutalitě vypálené a vyrabované policejní stanice obyvatelé obehnali dva městské bloky, nejprve odpadkovými koši, pak sutinami. Jednu křižovatku chvíli bránila loď na přívěsu, než nedaleký výrobce železa postavil trvalou bránu. Policie bariéry schválila s tím, že musí být volný vstup pro záchranné služby, pokud budou potřeba.

Sousedství zároveň stráží ozbrojené hlídky, které v noci vyhodí kohokoliv, kdo do sousedství nepatří. „Nejsme na to hrdi, ale museli jsme to udělat,“ ospravedlňuje opatření Tania Riverová, která spolu se svou matkou spravuje dětské centrum. „Dostalo se to do bodu, kdy spáchání zločinu nemělo žádné následky.“

Náhrada policie

Podle městské radní Liney Palmisanové ozbrojené městské hlídky otevírají Pandořinu skříňku. „Můžete velmi snadno vytvořit ty samé věci, proti kterým jsme se shromáždili“.

Ani další násilnosti neodradily radní v Minneapolis od plánu zrušit policii

Radní na počátku června oznámili záměr nahradit minneapolské policejní oddělení „oddělením komunitní bezpečnosti a prevence násilí“. V pátek už radní schválili první permanentní snížení 193 milionového rozpočtu. Jeden milion dolarů věnují programu nazvanému Léčba násilí (Cure Violence), který má za cíl vyškolit občanské prostředníky schopné vyřešit konflikty nenásilnou formou.

Podle některých aktivistů z hnutí za zrušení finančních prostředků policii (defund the police), je snížení rozpočtu příliš malé. Další aktivisté za práva černochů vyčítají radě, že představila plán nahrazení policie, aniž by měla jasnou představu, kdo ji nahradí a jak.