iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Hudebníci pískali na Zaorálka, protest proti opatření vlády

Hudebníci se sešli na Staroměstském náměstí v Praze na demonstraci Za živou hudbu!, vadí jim chaotická rozhodnutí vlády ohledně opatření proti koronaviru. Na pódiu vystoupili mimo jiné zpěváci David Koller a Ondřej Ruml, houslista Pavel Šporcl nebo písničkář Pokáč. Na akci promluvil i ministr kultury Lubomír Zaorálek, dočkal se však pískotu.

Na místě se podle policie sešlo asi 1 200 lidí.

„Jako první jsme přišli o práci kvůli opatřením proti koronaviru a dodnes nevidíme světlo na konci tunelu. Není jasné, od kdy bude možné pořádat větší hudební akce ani za jakých podmínek. Vláda omezila naši svobodu podnikání a možnost pracovat a nemá se k tomu, aby tuto situaci řešila,“ uvedli pořadatelé demonstrace.

„Vadí mi snížení počtu účastníků na hromadných akcích. Omezuje nás to v jejich pořádání,“ řekl iDNES.cz účastník demonstrace pracující v odvětví klasické hudby. Přirozeně mu zákaz vzal práci a snížily se jeho výplata, což bylo značně poznat i na rodinném rozpočtu.

„Stát postavil kulturu na poslední místo, lidé si odvyknou chodit na kulturní akce a za rok už tady nemusí být nikdo, kdo by to dělal, protože to ekonomicky neustojí,“ uvedla své obavy členka České obce hudební.

Lidem z hudebního průmyslu vadí chaotičnost a nekoncepčnost kroků, které vláda na jejich úkor podniká. Hygienici a epidemiologové mohou z minuty na minutu změnit opatření a s okamžitou platností ukončit právě probíhající akce, jako se tomu stalo v Ostravě v případě Nefestivalu.

Proto požadují vytvoření jasného a dlouhodobého plánu epidemiologických opatření pro hromadné akce. Také by rádi dostali od vlády parametry, ze kterých budou v budoucích měsících restrikce vycházet. Dále pak Česká obec hudební žádá úlevy na nájemném ve státních a samosprávních budovách nebo na daních týkajících se hudebního průmyslu.

Na Zaorálka se pískalo

Na demonstraci vystoupil i ministr kultury Lubomír Zaorálek. Rada vlády pro zdravotní rizika a jejich semafor mají podle jeho slov zabránit tomu, aby se akce nerušily z minuty na minutu jako se stalo v Ostravě. Lidé na něj však pískali a pokřikovali.

Nehorázné, devastující, kritizuje náhlé nařízení hygieniků šéfka Colours

Zaorálek tomu čelil slovy o druhé vlně v Izraeli a Asii nebo příkladem zákazu koncertů v Německu a Velké Británii.
„To jsou kecy,“ ozývalo se vedle pískotu z publika, kde někteří lidé kritizovali vládu a média za šíření strachu z koronaviru.
Dále uvedl, že jedná s ministerstvem financí o příspěvcích pro osoby samostatně výdělečně činné nebo úlevách na daních. Hromadné akce nad 1 000 lidí podle Zaorálka nebudou ani na podzim, je to prý nereálné.

Jinde se také kumulují davy a to nevadí?

Česká obec hudební posílá se svými požadavky otevřený dopis premiéru Andreji Babišovi. „Vláda omezila svobodu podnikání 130 000 lidí z oblasti hudby, mezi které patří umělci, autoři, dramaturgové, promotéři, festivaly, kluby. Spousta odborných profesí hledá jakoukoli práci a odchází jinam,“ stojí v dopise. Lidé z branže přitom poukazují na to, že v MHD nebo v nákupních centrech se také kumulují davy lidí a žádná opatření zde neplatí.

„Koupaliště, sportovní utkání, nákupní centra, městské akce navštěvují tisíce lidí, lidé jezdí na dovolené na pláže, kde se kumulují, v MHD jezdí denně milion lidí, do velkých továren denně chodí tisíce lidí,“ kritizuje obec omezení akcí nad tisíc účastníků.

S většími akcemi od září nepočítejte, říká Zaorálek. Chce dát dotace všem

Vláda už v dubnu schválila první záchranný balíček pro kulturu ve výši 1,07 miliardy korun. Byl určen především pro příspěvkové organizace ministerstva kultury a subjekty, které od ministerstva dostávají dotace. Majitelé některých soukromých divadel ale poté ministra Zaorálka kritizovali za to, že nepůjde nic do sektoru, který nepobírá dotace.
Podle Zaorálka by měla ještě letos do kultury putovat formou investic další miliarda korun. Na provoz příspěvkových organizací schází Zaorálkovi podle dnešního vyjádření do konce roku půl miliardy, další půl miliardu by chtěl směrovat k filmařům.

SPORY V ČSSD, VESELÝ ODEŠEL Z ČSSD, DO SENÁTU KANDIDUJE JINDE

Dlouholetý starosta obce Raná na Lounsku Jaroslav Veselý se rozhodl rezignovat na svou kandidaturu do Senátu pod hlavičkou ČSSD. Kvůli vleklým sporům uvnitř sociální demokracie a neschválení koaliční kandidátky pro krajské volby, se rozhodl do Senátu kandidovat za nové uskupení Lepší sever. Za jeho krokem stojí přístup ústředí ČSSD. To dosud neschválilo kandidátní listinu Lepšího severu do říjnových krajských voleb, kterou do Prahy zaslalo krajské vedení strany.

„Senát je pojistkou demokracie v naší zemi. Nemohu proto kandidovat za stranu, jejíž vedení principy demokracie pošlapává,“ řekl ke své rezignaci Jaroslav Veselý, jenž za Lepší sever kandiduje i v podzimních krajských volbách.
„Předpokládal jsem, že vedení ČSSD ocení, že jsme dali dohromady osobnosti, které s krajem chtějí skutečně pohnout dopředu. Ani ve snu by mě nenapadlo, že nejužší vedení sociální demokracie bude namísto zkušenosti svých lidí v Ústeckém kraji a zájmů jeho obyvatel preferovat politikaření a návrat politických dinosaurů,“ sdělil Veselý.

Koalici Lepší sever kandidující v krajských volbách v Ústeckém kraji tvoří několik subjektů: ČSSD, Ústecké fórum občanů, ProMOST a řada nezávislých osobností. Kandidátní listinu schválenou krajským předsednictvem však grémium strany neschválilo a vedení strany ani se svými krajskými členy nekomunikuje.

Údajným důvodem pro neschválení má být to, že na krajské kandidátce jsou lidé v minulosti spojení s pravicovými stranami. Například bývalý primátor Děčína Vladislav Raška byl dříve členem ODS, primátor Mostu Jan Paparega působil v TOP 09 a náměstkyně ústeckého primátora Věra Nechybová v minulosti kandidovala za ANO.

ČSSD prý navíc byla podle pražského vedení upozaděna. Krajské vedení strany proto reagovalo, kandidátku předělalo a v pátek 17. července na vedení strany odeslalo dopis s žádostí o novou podporu. Grémium ČSSD však ani na novou podobu kandidátky nijak nereagovalo.

Naopak na povrch vypluly informace, že pražská centrála sociální demokracie staví svou vlastní kandidátní listinu, na které by se měli objevit například muž s nelichotivou pověstí Petr Benda či Jiří Paroubek. Za vším jsou údajně dlouhodobě napjaté vztahy mezi předsedou strany Janem Hamáčkem a krajským předsedou Miroslavem Andrtem.
Jan Hamáček na dotazy nereagoval

Redakce MF DNES se pokoušela oslovit i šéfa ČSSD a místopředsedu vlády Jana Hamáčka, ten však na dotazy neodpověděl, nezvedl telefon a neodpovídal ani na SMS. Mluvčí strany Eva Gregorová pak redakci sdělila, že proces sestavení kandidátky ČSSD v Ústeckém kraji ještě není dokončen.

„Až bude, výslednou podobu budeme prezentovat, stejně jako v dalších krajích,“ podotkla. Kandidátku musí strana podat do úterý 28. července, nejpozději do 16 hodin. Podle dosud nepotvrzených informací chystá Hamáček kandidátku s Petrem Bendou, Jiřím Paroubkem a dalšími osobnostmi na vlastní pěst.

„Nedovedu si představit, že by se zde obešel základní demokratický princip, kdy klíčovou roli při tvorbě krajské kandidátky má hrát legitimně zvolené krajské předsednictvo. Teď se vše dostalo do pro mě nepochopitelného patu,“ říká krajský předseda strany Miroslav Andrt.

Na dění v ČSSD vyčkávají i ostatní politici z Lepšího severu. Koncem minulého týdne odešel na vedení ČSSD i další dopis podepsaný kandidáty Lepšího severu – náměstkyní ústeckého primátora Věrou Nechybovou (UFO), bývalým primátorem Děčína Vladislavem Raškou (nez.), Jaromírem Frantou (ČSSD) či primátorem Mostu Janem Paparegou (ProMOST).

ZEMŘEL DRAMATIK A HEREC JAN SKOPEČEK

Ve věku 94 let zemřel herec Jan Skopeček. V září by mu bylo 95 let. Známé byly jeho role například v seriálu Tři chlapi v chalupě nebo Kameňáku. Naposled coby děda Novák točil Vánoční Kameňák. „Byl tehdy šťastný, že jsme ho vytáhli zpátky do filmařské party,“ vzpomíná režisér F. A.Brabec.

Zprávu o hercově úmrtí přinesl server CNN Prima News, za který ji potvrdil Martin Šnýdr. Herec zemřel v pražské Nemocnici Na Bulovce. Skopeček odehrál stovky divadelních a kolem 150 filmových a televizních rolí. Byl také zakládajícím členem libeňského Divadla pod Palmovkou (1949), kde strávil přes 60 let. Byl také dramatikem, napsal šest divadelních her a několik rozhlasových dramatizací.

S Lubomírem Lipským a Ladislavem Trojanem si zahráli například v nestárnoucí komedii Tři chlapi v chalupě.
Mezi jeho známé role ve filmu patřil otec Potůček v seriálu Tři chlapi v chalupě. Zahrál si třeba také ve filmu Vyšší princip, Parta hic, Léto s Kovbojem a dalších, jeho nejznámější rolí v posledních letech byl děda Novák v trilogii Kameňák.
Jeho manželkou byla herečka Věra Tichánková, která zemřela před šesti lety. Společně si za celou kariéru zahráli právě a pouze v prvním Kameňáku z roku 2003, kam je obsadil Zdeněk Troška.

„Pracovalo se s ním skvěle, byl to neuvěřitelný srandista. Na všechno se uměl dívat s nadhledem - stejně jako Helena Růžičková. Sršel humorem, stále se usmíval, pořád měl dobrou náladu,“ vzpomíná režisér Troška.
„Ještě loni jsem mu byl popřát k narozeninám v domově pro seniory, kde žil. Přišel taky jeho filmový syn Ladislav Trojan a Skopeček byl v naprosté pohodě, při věci, zkrátka jsme strávili příjemné setkání,“ dodal Troška.

Skopečkovou doménou byly vesměs menší, ale rázovité postavy, z poslední doby třeba v komediích Bobule a 2Bobule či v seriálech Hospoda, Život na zámku, Doktor Martin a Svatby v Benátkách. Hrál rovněž v řadě pohádek.
Stál rovněž u zrodu Odboru přátel fotbalové Slavie.

ČR POTŘEBUJE 3,5 MILIONU DÁVEK VAKCÍNY PROTI COVIDU

Česko by podle aktuálních propočtů potřebovalo zhruba 3,5 milionu dávek vakcíny proti covidu-19. V případě její distribuce je nutné jít cestou preference rizikových skupin - seniorů, pacientů s nějakými dalšími onemocněními, zdravotníků či sociálních pracovníků, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Na evropské úrovni je podepsána dohoda, že centrální nákup vakcíny případně bude zajišťovat Evropská unie, stejně jako distribuci mezi jednotlivé státy. „Česká republika je v tomto směru malý hráč a velké nadnárodní firmy budou preferovat komunikaci s jedním subjektem,“ uvedl ministr. Vojtěch zároveň jednal se dvěma společnostmi AstraZeneca a Pfizer, které vyvíjí vakcínu.

Zástupci firmy AstraZeneca mu potvrdili, že by Česká republika dostala určitý podíl vakcíny podle počtu obyvatel. Výsledky její testované vakcíny zveřejnil nedávno odborný časopis The Lancet. Očkovací látka s označením AZD1222, kterou kromě firmy AstraZeneca vyvíjí vědci britské Oxfordské univerzity, nemá žádné vedlejší účinky a vyvolává imunitní reakci protilátky a T-buněk.

Pfizer očkovací látku proti koronaviru SARS-CoV-2 vyvíjí ve spolupráci s německou biotechnologickou firmou BioNTech a ještě má před sebou rozsáhlou třetí fázi klinických testů. Jedna z jejích experimentálních vakcín podle nedávno zveřejněných výsledků v prvním kole testování u části pacientů vyvolala kýženou reakci imunitního systému. Zejména při vyšším dávkování se sice objevovaly i vedlejší účinky, podle výzkumníků ale nebyly příliš vážné.

Aktuálně je na různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Patří mezi ně také například vakcína připravovaná biotechnologickou skupinou CanSino, sídlící v Hongkongu. Údajně slibnou očkovací látku proti koronaviru už testuje i ruské výzkumné středisko při ministerstvu zdravotnictví.

VLASOV ZRÁDCE, Z PAMÁTNÍKU VYMAZÁN

Z památníku u Moskvy vymazali jméno Vlasova. Podle ministerstva byl zrádce: Z památníku hrdinů bitvy o Moskvu v zimě 1941 v Jachromě u ruského hlavního města vymazali jméno generála Andreje Vlasova. Vlasov se u Moskvy vyznamenal jako velitel jedné ze sovětských armád, které odvrátily německý útok a přiměly Němce k ústupu. Později upadl do zajetí a přešel na stranu nacistů jako vůdce Ruské osvobozenecké armády, jejíž příslušníci jsou známí jako vlasovci.

„Jak ubohá pomsta, jak hloupý pokus přepsat historii,“ napsal bloger Rustem Adagamov, který jako první na zmizení Vlasovova jména z památníku upozornil. O vymazání Vlasovova jména z pamětní desky podle serveru MBCH požádalo ruské ministerstvo obrany.

„Je to pravda. Vymazali ho na základě dopisu ministerstva obrany. Byla mu dokázána zrada. Ministerstvo požádalo o tento typ práce a práce byla provedena,“ uvedl mluvčí místní správy, aniž by upřesnil, kdy se tak stalo. Vlasov byl po válce jako zrádce a kolaborant v Moskvě oběšen.

Připomínka Vlasovových vojenských zásluh vyvolala kontroverze také letos v Česku.

Zastupitelstvo pražských Řeporyjí odhalilo v dubnu vzpomínkové místo na padlé vlasovce, kteří ještě před příchodem Rudé armády pomáhali pražským povstalcům v květnu 1945 v boji proti nacistické přesile. Ruské velvyslanectví na památník reagovalo podrážděně, označilo jej za ústupek těm, kdo se snaží o revizi výsledků druhé světové války.

V PŘÍSTAVU NA SICÍLII UTEKLO STO UPRCHLÍKŮ, STŘEDISKA PŘEPLNĚNÁ

Z migračního střediska v sicilském přístavu Porto Empedocle utekla asi stovka běženců, informovala v pondělí italská média. Tamní středisko je podle agentury ANSA přeplněné, zařízení pro 100 lidí v době útěku obývalo asi 520 migrantů. Italská policie také oznámila, že se jí podařilo najít 125 ze 184 běženců, kteří o víkendu utekli ze střediska v sicilské

Chycení běženci zamíří do karantény. Koronavirus se u nich však zatím neprokázal.

„Je to otázka veřejného zdraví. Virus nevymizel. Italští občané musí nadále respektovat pravidla, která jsme si stanovili, a to samé platí pro turisty i pro žadatele o azyl,“ uvedl italský ministr zahraničí Luigi di Maio. Starosta Caltanissetty Roberto Gambino v pondělí médiím řekl, že napíše ministryni vnitra, aby už do tohoto střediska v jeho městě nebyli posíláni žádní běženci.

Situaci komentoval opět i šéf sicilské regionální vlády Sebastiano Musumeci. „Žádám respekt pro Sicílii, nemůže s ní být zacházeno jako s kolonií,“ uvedl Musumeci. „Vidíme ve vládním řešení migračního fenoménu příliš mnoho improvizace,“ dodal.

S velkou migrační vlnou se v posledních týdnech potýká ostrůvek Lampedusa, který patří pod Sicílii a leží jen asi sto kilometrů od Tuniska. Jen od středy do neděle tam dorazilo přes tisíc migrantů, dalších 114 na dvou člunech tam doplulo v noci na pondělí.

Kvůli větší migrační vlně na jihu Itálie v posledních týdnech jednala italská ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová v Tunisku. Po jednání s prezidentem Kaísem Saídem ministryně uvedla, že Tunisko slíbilo zintenzivnit kontroly na námořních hranicích a boj proti pašerákům migrantů. Italské zemědělství je bez migrantů na kolenou, vládní víza nepomohla

Na Lampeduse se v pondělí konala demonstrace místních obyvatel, kteří v přístavu v sedě manifestovali za okamžité řešení situace, uvedla agentura APA. Do Itálie dorazilo přes Středozemní moře od začátku letošního roku podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky 12 010 migrantů, což je už více než za celý loňský rok, kdy to bylo 11 471. V roce 2018 ale za rok připlulo do Itálie 23 370 běženců a o rok dříve 119 369.

VELVYSLANEC USA V KOREJI SI OHOLIL KNÍR

Americký velvyslanec v Koreji si oholil knír. Evokoval kolonizační nadvládu: I obyčejný knír může být v dnešní době zdrojem kontroverze a pohoršení. Na vlastní kůži to poznal americký velvyslanec v Jižní Koreji Harry Harris. Někteří Jihokorejci mu totiž vyčítali, že styl jeho vousů až příliš připomíná koloniální nadvládu Japonska nad Jižní Koreou. Diplomat si nakonec nechal knír oholit, ale z jiného důvodu. Vadil mu při nošení roušky.

Velvyslanec Harris navzdory pobouření některých Jihokorejců přitom dlouho svůj knír shodit odmítal. Plánoval se oholit jen v případě, pokud by ho někdo přesvědčil, že jeho styl vousů představuje významnou překážku pro vztahy mezi USA a Jižní Koreou. O víkendu však Harris zveřejnil video, jak ho v tradičním jihokorejském holičství jeho ozdoby zbavují. „Páni, roky jsem neviděl tuhle tvář,“ prohlásil velvyslanec při pohledu do zrcadla.

Harris se k radikálnímu kroku rozhodl proto, že mu vadilo vedro v roušce, kterou nosí nasazenou v rámci koronavirových opatření. „Jsem rád, že jsem to udělal. Buď jsem si mohl ponechat knír, nebo nenosit roušku. Léto v Soulu je příliš teplé a vlhké pro obojí. Na koronavirových pravidlech záleží,“ odůvodnil velvyslanec své rozhodnutí v anglicky i korejsky psaných tweetech.

Velvyslanec Harry Harris je bývalý admirál námořnictva. Narodil se v Japonsku japonské matce a americkému námořníkovi. Během své čtyřicetileté kariéry byl vždy hladce oholen. Aby zdůraznil svůj přesun z námořnictva do diplomatických služeb, rozhodl se, že si nechá narůst knír.

Paradoxně právě jeho knír se stal zdrojem komplikací při výkonu velvyslaneckého úřadu. Řada jihokorejských uživatelů sociálních sítí byla pobouřena velvyslancovou úpravou vousů. Připomínala jim totiž knírky, které si pěstovali japonští generálové, jenž dohlíželi na kolonizaci Jižní Koreje v letech 1910–45, vysvětluje list The Guardian.

Harris na svou obranu naznačil, že tyto komentáře proti jeho kníru jsou rasistickými výroky na adresu jeho japonského původu. Poukázal, že jihokorejští vůdci hnutí za nezávislost měli též podobné knírky a nikdo je nekritizoval.
„Můj knírek z nějakého důvodu Jihokorejce fascinuje. Média a zvláštěpak sociální sítě mě ale spíš kritizují kvůli mému etnickému původu, protože jsem japonský Američan,“ komentoval rozhořčení lidí Harris.

Divoký Den nezávislosti. Američtí vojáci házeli petardy i na Jihokorejce

Podle listu The Korea Times velvyslancův knírek začal být v zemi spojován s „neuctivým a dokonce nátlakovým“ jednáním současné americké administrativy vůči tradičnímu spojenci. Harris vzbudil v Jižní Koreji odpor svou podporou návrhu prezidenta Donalda Trumpa, aby země platila 5 miliard dolarů za přítomnost 28 500 amerických vojáků. V roce 2019 Soul za ně zaplatit miliardu dolarů.

DEMONSTRACE PROTI PREMIÉROVI BORISOVOVI V BULHARSKU

Bulhaři na protest házeli prasečí uši. Vadí jim mafiánský styl vládnutí: V bulharské Sofii se demonstrovalo proti tamnímu premiérovi Bojku Borisovovi. Jednalo se o další z řady protestů proti „mafiánskému stylu vládnutí“, které se v Sofii a jiných městech odehrávají již téměř tři týdny. Během protestu účastníci jako recesi házeli do vládní budovy prasečí uši.

Nedělní protesty, který byly již osmnácté v řadě za sebou, měly podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda slabší účast než předchozí. K osmé hodině večerní se sešlo zhruba 300 lidí, některé ulice hlavního města musely být uzavřeny pro dopravu.

Demonstranti před budovou vlády sehráli divadelní scénku, při níž symbolicky zavřeli do vězeňské cely premiéra Borisova i generálního prokurátora Ivana Geševa v souvislosti se zatčením dvou poradců prezidenta Rumena Radeva, který je silným politickým oponentem předsedy vlády. Rezignace obou patří k základním požadavkům protestujících. Chtěli také zrušení ohlášené reformy zdravotnictví a konec korupce při výstavbě na černomořském pobřeží.

Organizátor protestů Nikolaj Hadžigenov v neděli ve veřejnoprávním rozhlase uvedl, že na středu se chystá „vrchol eskalace“ v podobě „celonárodní manifestace v Sofii a blokád v celé zemi“. Zopakoval požadavek na odstoupení Borisova a jeho vlády, jakož i vypsání předčasných voleb. Ty řádné by se měly uskutečnit v březnu 2021.
Borisov již dříve sdělil, že odstoupit nehodlá.

EVAKUACE 80 TISÍC LIDÍ VE VIETNAMU

Zdůvodnil to mimo jiné nutností provést Bulharsko pandemií covidu-19 a z ní vyplývající ekonomickou krizí. V pátek ale vyměnil pět členů svého vládního týmu, byť ústupek demonstranty neuklidnil. Začátkem tohoto týdne Borisovova vláda přestála v parlamentu hlasování o nedůvěře.

Vietnam evakuuje z města 80 tisíc lidí. Kvůli třem nakaženým koronavirem: Vietnam evakuuje osmdesát tisíc lidí z města Danang poté, co byli tři místní obyvatelé o víkendu pozitivně testováni na covid-19. Evakuace, převážně domácích turistů, potrvá nejméně čtyři dny. Postarají se o ni vietnamské aerolinky, které vypraví z Danangu do jedenácti vietnamských měst přibližně sto letů denně.

Vietnam, který si vysloužil obdiv mezinárodního společenství za to, jak zvládl s pomocí karanténních opatření zastavit šíření koronaviru, o víkendu znepokojily zprávy o prvním komunitním šíření nákazy po třech měsících a o třech nových případech nákazy koronavirem, které přibyly v neděli. Všechny se objevily v turisty hojně navštěvovaném Danangu.
Vietnam, světový premiant boje s virem. Dosud nikdo tam na covid-19 nezemřel

Vietnam je stále zavřený pro zahraniční turisty. Domácí turismus ale v posledních dnech byl díky zlevněným letenkám a výhodným hotelovým nabídkám na vzestupu. Podle úřadů je ve městě 80 000 domácích turistů. Vláda pro ně připravila speciální lety, které je dostanou domů. Navrátilci budou muset nastoupit do čtrnáctidenní karantény.

Kvůli novým případům město zavřelo všechny obchody mimo lékáren a obchodů s potravinami. Zakázalo shromažďování více jak 30 lidí. Vláda zakázala konání fotbalových zápasů. Hlavní město Hanoj žádá veřejnost, aby znovu začala nosit roušky.

První nově potvrzený případ koronaviru úřady zaznamenaly 20. července. Nemocnice přijala pacienta 416, který měl příznaky chřipky. Nyní se nachází v kritickém stavu na ventilátoru. Není jasné, kde se nakazil. Podle úřadů neopustil v poslední době Danag a všechny jeho nedávné kontakty měly negativní testy na koronavirus.

O víkendu úřady zjistily koronavirus u dalších tří lidí. Jedním z nově nakažených je sedmnáctiletý chlapec ze sousední provincie, který cestoval autobusem s lidmi z nemocnice v Danagu, uvádí server The Independent.

V souvislosti s nálezem nakažených vietnamský premiér Nguyễn Xuân Phúc nařídil policii posílit boj proti nelegální migraci. Podle agentury Reuters úřady neuvedly, zda nárůst případů v Danagu souvisí s nelegální migrací.
Vláda uvedla, že pohraniční v provincii Hau Giang, která je u hranic s Čínou, od května zachytila více než 1 500 lidí, kteří se nelegálně pokusili překročit hranice. Většina z nich byli Vietnamci.

Vietnam byl první země mimo Čínu, která zavedla masivní karanténu. V první půlce února vláda uzavřela desetitisícové město Son Loi. Po dva týdny z něj nikdo nesměl ven. Nové případy nákazy přichází v době, kdy vláda plánovala ekonomickou obnovu.

Ve Vietnamu, který má více než 95 milionů obyvatel, se podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse dosud objevilo 420 potvrzených případů nákazy. Nemoc si v zemi nevyžádala žádné oběti.

Přes dva měsíce na ventilátoru

Nejvážnější případ koronaviru v zemi nebyl spojen s místními obyvateli. Skotský pilot Stephen Cameron byl na ventilátoru více než dva měsíce. Muž s přezdívkou Pacient 91 a pilot největších národních aerolinek Vietnam Airlines se stal senzací především pro tamní média, která o něm psala jako o nejnemocnějším pacientovi v zemi. Lékaři mu dávali pouze desetiprocentní šanci na přežití.

Na počátku měsíce Cameron odcestoval zpět domů. Nyní Brity varuje, aby nebyli lhostejní ke koronaviru. „Lidé mohou proti rouškám a rukavicím brblat, ale skončit deset týdnů na plicní ventilaci a bojovat o život rozhodně žádná legrace není,“ varoval nejslavnější vietnamský Skot.