iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Vyhozené miliony ČR za Rady ČTK, televize, rozhlasu

Z jednání Rady ČTK je cirkus, členové by měli dělat zadarmo, říká šéf Soukup. Ale nejen tam. Další miliony vhazuje ČR i lidem v Radách ČT a rozhlasu. Do Rady ČTK by se měli hlásit lidé, kteří by práci dělali zadarmo a dobrovolně, říká její předseda David Soukup. Před časem zavedl systém streamování jednotlivých zasedání Rady. Jak ale sám přiznává, někteří její členové natáčení využívají ke své vlastní exhibici. Soukup doufá, že to nepoškodí práci samotné agentury, která je podle něj v Česku nezastupitelná.

Ovlivnila koronavirová pandemie nějakým způsobem práci Rady ČTK?

Pandemie nás v první řadě naučila více používat videoprostředky, což tedy ne všichni zvládli, protože se na videohovory někteří členové Rady nepřipojovali. Mluvím konkrétně o dvou radních, a to o Petru Žantovském a Pavlu Foltánovi, kteří se ani jedné z našich dvou videorad nezúčastnili.

A s jakými změnami se museli potýkat jednotliví redaktoři?

Novináři pracovali jako obvykle, jen způsobem home office. Novináři ČTK byli v první linii a my jsme jim za to poděkovali. Ti lidi museli chodit na tiskovky a pracovat, zatímco ostatní mohli sedět v redakcích a zprávy přebírat.

Zaznamenala agentura po pandemii nějaké ekonomické propady?

Došlo k výpadku příjmů z nájmů v nemovitostech, které ČTK vlastní, a ke zpoždění některých dalších plateb. Požádali jsme generálního ředitele o zprávu o aktuální ekonomické situaci za prvních šest měsíců tohoto roku a dopadech koronakrize na hospodaření. S tou jsme se nedávno seznámili, ale ta zpráva byla označena jako důvěrná.

Rada ČTK, jejímž jste členem, mimo jiné také rozhoduje o stížnostech týkajících se činnosti ČTK. Jaké stížnosti nejčastěji řešíte a jak?

Více stížností začalo chodit v době mého nástupu do funkce, což bylo na přelomu září října. Pak to celé zase utichlo. Když bych měl tyto stížnosti nějak zařadit, tak musím říct, že pocházejí spíše z té levé části spektra společnosti. Ale v podstatě to funguje tak, že se daná stížnost pošle generálnímu řediteli, ten na ni odpoví a my jako Rada jsme s tou jeho odpovědí buď spokojeni nebo ne. Ve velkém k nám chodili neoprávněné stížnosti toho typu, že si od nás nějaké médium převzalo zprávu, upravilo si ji, jako zdroj uveřejnilo ČTK a zkratku redaktora, a lidé pak psali, že jsme informaci špatně napsali my jako ČTK, i přes to, že byla zpráva už upravená jiným médiem.

Na jakém principu funguje v ČTK spolupráce se zahraničními agenturami?

ČTK přebírá zprávy od zahraničních světových agentur jako jsou například Reuters nebo AFP. Některé jsou zdarma, za některé platí. Četka za minulý rok vydala něco okolo 90 tisíc fotografií, ve kterých jsou zahrnuty fotky právě i od zahraničních agentur.

Jednou jste uvedl, že byste byl rád, kdyby ČTK provozovala vlastní školu. Jak si to představujete? A měla by za cíl trénovat kvalitní redaktory pro práci v ČTK?

Ano, jednou jsem přemýšlel nad tím, že by bylo zajímavé, kdyby si ČTK otevřela takovou svojí soukromou univerzitu mediálních studií a žurnalistiky. Prostory by na ni měla, personálně by to také dokázala zajistit a mohla by si tím i vydělávat nějaké peníze. Ale to byl jen nápad. Jinak ČTK má svoji Akademii ČTK, která je nevýdělečná, protože ji ČTK dotuje. Akademie ČTK je vlastně takové školící centrum pro veřejnost.

Zprávy ČTK budou součástí chytrých domácností, říká šéf její Rady Soukup

Kolik má vlastně agentura zahraničních poboček?

Od roku 2009 byla postupně ta zahraniční zastoupení zredukována. V současnosti už má jen tři pobočky, a to v Bratislavě, Bruselu a v souvislosti s brexitem byla zřízena v Londýně.

Kolik na ně vynakládáte?

Je to zhruba 4,5 milionu korun ročně.

Jaké změny se vám od vašeho nástupu do Rady ČTK podařilo prosadit?

Od té doby, co jsem nastoupil do Rady, jsme si s kolegy řekli, že uděláme službu veřejnosti. Rozhodli jsme se, že ta zasedání začneme streamovat. Podle mě je lepší, když vidíte, jak se ti radní tváří. Dneska už si myslím, že to byla pro ČTK taková medvědí služba. Zatímco jsem si na začátku myslel, že to zkulturní zasedání Rady, tak opak je pravdou. Například pan kolega Foltán to pravděpodobně bere jako prostředek k vlastní exhibici, protože se z toho zasedání snaží dělat cirkus.

Dá se tedy říct, že někteří členové Rady streamovaných zasedání zneužívají?

Mám za to, že pan doktor Foltán si uvědomil sílu streamování a začal se projevovat jinak než předtím. Kolega Foltán je takový radní extremista, čím dál tím víc se radikalizuje. To zasedání je pro něj taková rozkoš bez rizika. A já, přestože řídím zasedání, nemám moc možností, jak ho usměrnit, nemohu mu jen tak odebrat slovo. Je volený Poslaneckou sněmovnou stejně jako já a kdybych mu násilně odebral slovo, tak bych bránil jeho demokratickému projevu. A to si nemůžu dovolit. Mám ale strach, aby natáčení jednotlivých zasedání Rady nedehonestovalo práci samotné agentury. Ve finále si lidé ta zasedání pouští jako nějakou grotesku. Proto přemýšlím, že navrhnu kolegům streamování Rady ukončit, abychom ochránili dobrou pověst ČTK.

Existuje něco, co byste v rámci Rady ČTK změnil, kdybyste měl tu možnost?

Podle mě by bylo dobré a především užitečné, kdyby práce člena Rady ČTK, ale i ostatních Rad, byla dobrovolná funkce, která by byla zadarmo. Měli by to dělat lidé, kteří tomu rozumí a které to zajímá. Myslím, že by ty fronty na všechny Rady výrazně prořídly. Mám podezření, že pro některé kandidáty je motivací především ta finanční stránka věci.
V Radě ČTK to stále vře, jeden z členů za ANO prchl z jednání

V červnu jste schválili výroční zprávu, jak si ČTK vedla v loňském roce?

Co se týče zisku, byla na tom lépe než v roce 2018 asi o jeden milion korun, zisk byl 5,5 milionu korun. Za prodej zpravodajského servisu, který je hlavním zdrojem příjmů, pak utržila agentura necelých 200 milionu korun.

Máte jako Rada možnost ovlivnit hospodaření ČTK?

Zákon nám dává možnost to hospodaření kontrolovat a požadovat průběžné informace o hospodaření, výběrových řízeních a podobně. Vyplývá to nejen z toho, že musíme dbát na plnění poslání tiskové kanceláře, jejíž příjmy jsou především z prodeje zpravodajství, ale proto, že ze zákona schvalujeme rozpočet a k tomu, abyste něco schválili, musíte mít informace. Můžete se doptávat na to, jak probíhají výběrová řízení, jaká technika se nakupuje, jaké jsou příjmy z pronájmu nemovitostí apod. Takže ta funkce Rady není jen o tom dohlížet na vyváženost zpravodajství, ale i o sledování hospodaření.

V roce 2001 se v mediálním prostoru rozběhla debata ohledně vašeho působení jako zahraničního zpravodaje v Afghánistánu. V té době udávala dvě média odlišné informace o tom, jak daleko se nacházíte od místa bojů a odkud vlastně reportujete. Bulvární deník, pro který jste psal, dokonce uváděl, že jste až v Kábulu. Nepoškodila tato kauza vaše jméno?

Musím říct, že jsem se tím dlouho trápil a to, že jsem byl zvolen do Rady, mi paradoxně pomohlo, protože se mi podařilo konečně vše vysvětlit. Mluvil jsem s redaktorem serveru Hlídací pes, který celou moji verzi o působení v Afghánistánu ověřil. A za to jsem vděčný. Kdybych nebyl zvolen do Rady, tak by se mi to asi nikdy nepovedlo takhle vysvětlit. Svůj příběh jsem už dřív popsal na Britských listech, tu moji verzi mi pak potvrdili i rakouští novináři, kteří cestovali se mnou. Prostě bulvární deník mě bez mého vědomí umístil někam, kde nikdo být nemohl.

Jak důležitou roli podle vás hraje ČTK v mediálním prostoru?

ČTK je v mediálním prostoru velmi důležitá. Jestli je někdo v téhle zemi nezávislý, tak je to tato agentura. ČTK dělá nezávislé zpravodajství a píše pouze fakta. Má nezastupitelnou úlohu na mediálním trhu.

MINISTR HAMÁČEK, CHYTRÁ KARANTÉNA NEFUNGUJE, TECHNO PARTY RIZIKO

Chytrá karanténa nefunguje tak, jak má. V pořadu Partie televize Prima to prohlásil ministr vnitra Jan Hamáček. Chyba se podle něj stala, když projekt přešel z rukou armády pod ministerstvo zdravotnictví. Hamáček proto na koaliční radě navrhne, aby chytrá karanténa přešla pod resort obrany. Technoparty na Benešovsku podle něj je riziková, kdyby na ní zůstaly dva tisíce lidí, policie by zasáhla.

„Pokud se podíváte na informace na internetu, tak nefunguje,“ odpověděl Hamáček na dotaz, jestli chytrá karanténa funguje. Podle něj tomu tak je od okamžiku, kdy celý projekt přešel pod ministerstvo zdravotnictví. Premiér Andrej Babiš dříve řekl, že má pocit, že ministerstvo zdravotnictví se „trochu tváří, jako by se jich to netýkalo“.

„Když jsme vypnuli armádu, asi to předání systému na ministerstvo zdravotnictví nezafungovalo,“ řekl Hamáček. Byl by pro znovuzapojení armády, s tím by však musel souhlasit ministr obrany Lubomír Metnar. „A taky by (ministr zdravotnictví Adam) Vojtěch musel přiznat, že mu to nefunguje,“ dodal.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nelze mluvit o selhání. „Ty nástroje, které tam jsou, sledování informací elektronicky, to dříve vůbec možné nebylo. Jsou tam rezervy, to je pravda,“ řekl o chytré karanténě v pořadu Otázky Václava Moravce ČT.

Připouští však některá slabá místa, třeba co se týče komunikace s testovacími laboratořemi. Problém je podle něj v tom, že je české zdravotnictví decentralizované.

Že by měla přijít chytrá karanténa pod resort obrany, si myslí i předsedkyně sněmovního výboru pro obranu za ODS Jana Černochová. „Ať to vede někdo, kdo umí velet a kdo umí rozhodovat,“ řekla.

Hamáček uvedl, že na koaliční radě takový krok navrhne. „Očekávám, že budeme řešit i ochranné prostředky,“ dodal. Poukázal tak přitom na zprávu, že ve státních rezervách žádné roušky nejsou.

„Ministerstvo vnitra zajistilo to, že kdyby epidemie znovu naskočila, na prvních pár týdnů pomůcky máme,“ dodal Hamáček s tím, že správa hmotných rezerv je omezená zákonem o zadávání veřejných zakázek. Ten může vláda obejít v době vyhlášení nouzového stavu.

Ten ale nyní ministr vnitra vyhlašovat nechce. „Epidemie by musela začít řádit plošně minimálně v rozměrech, jaké byly na jaře. Nouzový stav je situace, kdy to není zvladatelné řádným působením vlády,“ upozornil.

Že situace ve skladech státních rezerv není směrodatná, řekl i Vojtěch. „Já jsem zadal mým nemocnicím (tedy státním a fakultním, pozn. red.), aby měly krizovou zásobu ochranných prostředků minimálně na jeden měsíc,“ řekl Vojtěch. Dodal, že podle pátečních informací je až na výjimky skutečně mají.

Vyjádřil se také k technoparty, která probíhá na Benešovsku. Původně se jí účastnilo na dva tisíce lidí, pak se však počet snížil. „Kdyby tam těch 2 000 lidí zůstalo, tak by policie zasáhla,“ řekl Hamáček. Akce podle něj je riziková, situaci ale musí řešit hygienická stanice.

Volby Hamáček řeší, přišel v roušce

Hamáček dále řekl, že udělá vše pro to, aby vyřešil situaci ohledně voleb. Podle současných pravidel totiž lidé, kteří budou v době říjnových voleb v karanténě, přijdou o možnost volit. V úterý podle něj proběhne setkání zástupců politických stran k tomuto tématu, kde představí řešení. Jak má řešení vypadat však neřekl.

„Uděláme všechno pro to, aby těch několik tisíc lidí mohlo volební právo vykonávat,“ řekl Hamáček. Jako daleko větší riziko vnímá, že se budou lidi bát k volbám přijít, aby se nenakazili, když budou volby nedostatečně hygienicky zajištěné. „Ať uděláme cokoliv, bude to znamenat změnu zákona,“ avizoval Hamáček.

Ministr zdravotnictví Vojtěch je proti, aby bylo volební právo pro lidi v karanténě omezeno. „Myslím, že jsme s hygieniky a epidemiology schopni nastavit pravidla tak, aby to fungovalo,“ řekl. Hamáček by podle něj měl zajistit korespondenční hlasování. „Zatím na tom moc nepracoval,“ řekl.

Případů koronaviru přibylo nejméně od začátku týdne, snížil se počet testů

„Myslím, že se dají najít nějaká pravidla týkající se dezinfekce, týkající se ochrany lidí ve volební komisi. Řešení existují a my je budeme navrhovat,“ dodal Vojtěch.

Předseda ČSSD se také ohradil proti výroku premiéra Andreje Babiše, že by se měl zajímat „o to, jak funguje Česká pošta“ a ne se plést do kompetencí ministra zdravotnictví. „Nebýt ministerstva vnitra, na roušky čekáme doteď,“ řekl.
„Pana premiéra bych chtěl upozornit, že kdybych se na jaře nezačal starat o kompetence ministerstva zdravotnictví, nemohl by se dnes chlubit, jak dobře jsme zvládli první vlnu,“ dodal.

Do studia sám přišel s rouškou. Zdůvodnil to tak, že chce být pozitivním příkladem. Dříve v týdnu apeloval na lidi, ať roušky dobrovolně v uzavřených prostorech a v městské hromadné dopravě nosí. „Je to nejlepší cesta, jak se nedostat na nějakou exponenciální křivku,“ řekl.

Tři pohotovostní stupně

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v pořadu Otázky Václava Moravce ČT řekl, že ke koronaviru se nyní vyjadřují všichni, není přitom relevantní se dívat pouze na počty pozitivních testů.

„Máme poměrně vysoký počet nakažených, to je pravda. Z pohledu počtu hospitalizovaných jsme ale v úplně jiné situaci než v dubnu,“ řekl Vojtěch. Podle něj je zdravotnický systém jen minimálně zatížený. „Nevyvolávejme tady jako pan vicepremiér Hamáček, že stav je alarmující,“ dodal.

Vojtěch v pondělí zveřejní systém semaforu pro jednotlivé kraje ČR. Pohotovostní stupně budou tři, přiřazovat se budou podle toho, jestli se koronavirus šíří v komunitě. „(Barva Moravskoslezského kraje) by teď byla pravděpodobně oranžová,“ řekl Vojtěch.

Červený by zatím žádný kraj nebyl, k oranžové barvě se blíží Praha. „Chceme tomu dát nějaký jasný plán, jasný směr. Budeme to řešit na úrovni jednotlivých regionů, protože ta situace není všude stejná,“ dodal Vojtěch.
Problémem je nyní i nedostatek hygieniků, kteří tak v zasažených regionech nestíhají. Vojtěch dříve uvedl, že by chtěl obsadit dalších 134 pozic. „V tuto chvíli je zhruba pět míst, které jsou obsazeny. Výběrová řízení ale běží, probíhají pohovory,“ řekl Vojtěch s tím, že služební zákon stanovuje lhůty, které on nemůže měnit. Přiznal však, že v některých regionech zájemci nejsou.

PRAKTIČTÍ LÉKAŘI NEDOSTANOU SPECIALIZOVANÉ PROGRAMY NA ÚHRADU

Telemedicína ano, ale omezeně. Na patnáct minut a jen u svého doktora: Koronavirová krize urychlila rozvoj telemedicíny, k revoluci však podle všeho nedojde. Praktičtí lékaři zrazují od využívání speciálních platforem, vystačí si prý s programem typu Skype. Vykazování telemedicíny pro pojišťovny bude mít přísné podmínky a specializované programy na úhradu nedosáhnou.

Místo cesty k doktorovi jen otevřít notebook a nechat se vyšetřit online. Rozvoj medicíny na dálku byl jedním z pozitivních vedlejších efektů koronavirové krize. Bude však mít své limity. Podle Sdružení praktických lékařů totiž nejde prezenční péči o pacienty nahradit a proti speciálním projektům, které lékaře a pacienty spojují, se spolek vymezuje.

„Elektronická komunikace s pacientem je pro většinu praktických lékařů již mnoho let běžnou součástí naší práce a stačí nám k ní pouze zabezpečený komunikační kanál,“ řekl místopředseda Sdružení praktických lékařů České republiky Jiří Zdražil.

Telemedicína podle něj musí probíhat vždy a pouze mezi pacientem a jeho lékařem. „Ten pacienta dobře zná a zároveň si je vědom limitů takto poskytované péče. Není bezpečné, aby konzultaci prováděl lékař, který pacienta nikdy neviděl,“ dodal Zdražil.

V tomto ohledu je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislava Friedricha mezi praktiky a pojišťovnami shoda. „Nechceme plně akceptovat všechny prvky komerčních projektů, kde nejsou podle našeho hodnocení vždy dostatečné záruky dobré znalosti pacienta a jeho diagnózy,“ řekl Friedrich.

Projekty typu uLékaře.cz, které spojují pacienty s cizími lékaři, se proto „posvěcení” ze strany pojišťoven nedočkají. Třeba právě jmenovaný bude jako doteď hradit svým klientům jen Oborová zdravotní pojišťovna. Ta nějakou formu telemedicíny zajišťuje svým klientům už deset let jako benefit pro pojištěnce hrazený z fondu prevence. Jako službu hrazenou ze základního fondu veřejného zdravotního pojištění bude i tato pojišťovna poskytovat služby v rámci nastavených kritérií.
300 korun, 15 minut

Změna v léčení na dálku však přeci jen přišla. Lékaři si nově mohou od 1. července vykazovat novou položku pod názvem „Telemedicína – videokonzultace vzdáleným přístupem“. Od pojišťovny za to dostanou v průměru asi 300 korun a iniciovat ji může jak pacient, tak doktor.

Úhrada konzultace na dálku však má svá pravidla. „Z indikačních omezení je asi nejdůležitější, že se může konzultace na dálku použít jen u pacienta, který je již lékařem léčen a byl již dříve fyzicky vyšetřen, a to maximálně jedenkrát za den a dvakrát do měsíce,“ popsal Friedrich.

Telemedicína jako výkon

Svaz zdravotních pojišťoven definuje využití telemedicíny takto: „Výkon lze využít v rámci dispenzární péče o pacienta nebo v případě změny zdravotního stavu pacienta nebo potřeby jeho sledování, kontroly či léčebné rady, pokud není nutná nebo možná osobní návštěva ze závažných důvodů. Výkon nelze užít v případě preventivní prohlídky."

Samotní lékaři pak budou muset pojišťovně předložit důkaz ošetření, aby nedocházelo ke špatnému vykazování péče. „Lékař musí být fyzicky přítomen v ordinaci při provádění výkonu, ve zdravotnické dokumentaci má být k dispozici čestné prohlášení pacienta nebo jeho zákonného zástupce o vlastnictví technického vybavení pro vedení videohovoru, včetně podepsaného informovaného souhlasu s možností distančního kontaktu pacienta s lékařem,“ popsala mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová. Lékař a pacient si pak musí i vzájemně odsouhlasit podmínky pro technické zabezpečení provádění výkonu a ochrany osobních údajů.

Využití telemedicíny musí také lékař pojišťovně patřičně zdůvodnit. Na místě je využití telekomunikace třeba u kontrolních vyšetření či edukace, pokud není možné nebo vhodné, aby pacient ordinaci navštívil osobně.

Kromě důvodu využití telemedicíny musí lékař v zápise v dokumentaci uvést, jaký byl obsah a výsledek takové prohlídky. Dále musí lékař doložit nějakou obrazovou dokumentaci. „Minimálním předpokladem naplnění tohoto požadavku je archivace snímku obrazovky probíhající videokonzultace zachycující datum a čas pořízení snímku s identifikací uživatelského účtu obou volajících stran,“ popsala Mazurová.

Podmínky mají přitom zajistit, že tato nová možnost nebude motivovat k rezignaci na osobní návštěvy u lékaře. Současně diskvalifikují nově vzniklé projekty. „Rozsah možných vyšetření v ordinaci je pochopitelně podstatně širší (než možnost vyšetření na dálku, pozn. red.), ale je plně závislý na tom, zda jsou rozsáhlejší výkony nutné a účelné,“ míní Friedrich.
To si myslí i zástupci praktiků. „Použití telemedicíny je vhodné jen pro omezené medicínské situace a pouze dočasně, nikoliv jako trvalý způsob kontaktu mezi pacientem a lékařem. Také skupina pacientů, pro které je tento způsob komunikace vhodný je značně omezená.,“ dodal Zdražil.

Zkušenosti z doby epidemie

Ačkoliv koncept telemedicíny není nic nového, o její rozšíření se postarala epidemie koronaviru. V době omezení volného pohybu osob totiž řada pojišťoven umožnila lékařům, aby konzultace na dálku vykazovali jako běžné ošetření.
Lékaři za ně proto dostávali standardní kompenzaci, tedy vyšší, než kolik dostanou nyní, když vykážou pro pojišťovnu telemedicínské setkání. Tato možnost však již skončila.

Ještě před epidemií pak byly úhrady telefonických konzultací pro praktiky zahrnuté do kapitační platby, tedy paušální platby za registrovaného pojištěnce, samostatně je u svého registrovaného pacienta vykázat nešlo.

ZEMĚDĚLCI ITÁLIE POTŘEBUJÍ BRIGÁDNÍKY Z CIZINY

Italské zemědělství je bez migrantů na kolenou, vládní víza nepomohla: Koronavirová pandemie na jaře v karanténě uvěznila několik milionů Italů. Místním také připomněla, že se italské zemědělství neobejde bez práce nelegálních migrantů, kteří tu každoročně sbírají úrodu. „Bez nich je italské zemědělství na kolenou,“ shodují se farmáři a kritizují novou vízovou politiku, která se vztahuje jen na minimum migrujících dělníků.

„Většina migrantů pracuje bez řádných dokladů,” říká Tonino Russo, tajemník největší italské unie zemědělců a potravinářů Flai CGIL . „Kvůli karanténě přestali pracovat ze strachu z viru a z možnosti, že se o ně bude zajímat policie. Bez těchto lidí je ale italské zemědělství na kolenou,“ upozorňuje Russo.

Pandemie koronaviru odhalila, jak moc je Itálie závislá na pracovní síle migrantů, z nichž mnozí pracují bez formálních smluv a oficiálních dokladů. Podle listu The Guardian se odhaduje, že z 680 tisíc migrantů a uprchlíků v Itálii jich až 500 tisíc pracuje jako dělníci v zemědělství.

Řádnou smlouvu nemá přibližně čtyřicet procent z nich. Práce migrantů nestojí podle aktivistů zemědělce téměř nic. Afričtí pracovníci tvrdí, že dostávají jen dvě eura (53 korun) za hodinu, což je sedm a půl eur pod zákonným minimem.
Italská vláda kvůli obavám z katastrofickému kolapsu svého zemědělského sektoru umožnila nelegálním migrantům požádat o šestiměsíční pracovní povolení, které jim umožní v zemi legálně pobývat. Systém se ale neosvědčil.
Na vízum má nárok minimum migrantů

Kabinet doufal, že se mu podaří zlegalizovat práci nejméně tří set tisíc dělníků, ale podle údajů italského ministerstva vnitra o povolení dosud požádalo osmdesát tisíc migrantů. Z tohoto počtu se ale 88 procent žádostí netýká zemědělství.
Italové se kvůli viru vrací na pole. Jsou horší než cizinci, líčí farmáři

Hlavním důvodem je soubor podmínek, za kterých mohou neregistrovaní migranti o povolení zažádat. Způsobilí jsou totiž pouze ti, kterým pracovní povolení vypršelo po 31. říjnu. Jenže většina těch, kteří každoročně sklízí na farmách úrodu, žije v Itálii nelegálně už dlouhou řadu let.

Třicetiletý Hassan z města Beni Mellal v Maroku je jedním ze stovek zahraničních sezónních pracovníků, kteří každoročně jezdí do sicilské vesnice Cassibile. Dočasné bydlení dělníků nedávno prošlo modernizací, úředníci tam kvůli covidu-19 dodali chemickou toaletu, odpadkové koše a dezinfekci.

V Evropě jsem strávil téměř osmnáct let, z toho patnáct v Itálii. Za posledních deset let se mi ale nepodařilo své dokumenty obnovit,“ říká. Hassan doufal, že mu ekonomická krize dá šanci povolení získat, ale nová pravidla nesplňuje. Hodlá proto žít v Itálii dál jako předtím, tedy jako „neviditelný pracovník“.

Italská agromafie tyje z dřiny migrantů, na polích otročí za pár stovek

Prokurátor Salvatore Vella ze Sicílie se domnívá, že systém víz nedělá nic proti vykořisťování, násilí a špatnému zacházení, kterému migranti v Itálii čelí. „S vykořisťovanými migranty se zachází jako s masem. Jsou považováni za otroky a majetek obchodníků,“ prohlásil Vella.

Podle kamerunského aktivisty Yvana Sagneta musí Itálie všem migrujícím pracovníkům přiznat právní postavení, aby pomohla zachránit ekonomiku a zastavila vykořisťování a násilí. „Koronavirová pandemie nám ukázala, že migranty potřebujeme. Musíme jednat rychle,“ prohlásil.

OKAMUROVI ZRUŠEN KANÁL, CENZURA?

YouTube smazal kanál Okamurovi. Ukazuji jen činy migrantů, stěžuje si: Původní kanál Tomia Okamury už na YouTube nenajdete. V pátek byl totiž smazán. „Nastupuje tvrdá cenzura,“ kritizuje to předseda SPD. Tvrdí, že pouze ukazuje násilí a činy migrantů v Evropě. Zablokováním profilu Okamurovi pohrozil i Facebook, kterému se nelíbí porušování pravidel komunity.

„YouTube mi včera bez jakéhokoli předešlého upozornění zrušil můj kanál,“ postěžoval si Okamura v sobotu na svém Facebooku. Důvodem má podle něj být to, že „opakovaně zveřejňoval videa, na kterých byly vyobrazeny násilné a kriminální činy migrantů v západní Evropě a ‚bojovníků proti rasismu‘ v rámci hnutí Black Lives Matter v USA“.
Okamura mluví o tvrdé cenzuře a nastupující totalitě. „Jsem ze strany YouTube cenzurován za to, že nesouhlasím s nelegální migrací, islamizací a s politikou EU, a upozorňuji na nebezpečí, která to přináší,“ tvrdí předseda SPD.

Zrušením profilu Okamurovi minulý týden pohrozil také Facebook „v důsledku pokračujícího porušování zásad komunity“. Hnutí SPD, pro které jsou Okamurovy sociální sítě jedním z hlavních komunikačních kanálů s podporovateli, už dříve uvedlo, že pokud Facebook stránky zruší, bude se bránit u soudu.

Zablokování profilů hrozí i poslanci Radimu Fialovi a samotnému SPD.

Pravidla YouTube zakazují zveřejňovat videa s násilnými nebo krutými záběry, jejichž záměrem je především šokovat, vyhledávat senzaci nebo které jsou samoúčelné.

Okamura už má nový kanál. „To, že mi YouTube zrušil můj původní kanál, kde jsem zveřejňoval necenzurované informace, považuji za hrubý útok na svobodu slova, útok na základní občanské svobody dané Listinou práv a svobod a za porušení volné soutěže politických stran daných ústavních pořádkem ČR,“ myslí si.

Nastupuje tvrdá cenzura. YouTube mi včera bez jakéhokoli předešlého upozornění zrušil můj kanál. Důvodem zrušení je podle všeho to, že jsem opakovaně zveřejňoval videa, na kterých byly vyobrazeny násilné a kriminální činy migrantů v západní Evropě a „bojovníků proti rasismu“ v rámci hnutí Black lives matter v USA. Zrušením mého profilu mi hrozí také Facebook. Jsme svědky tvrdé cenzury a nastupující totality. Jsem ze strany YouTube cenzurován za to, že nesouhlasím s nelegální ...migrací, islamizací a s politikou EU, a upozorňuji na nebezpečí, která to přináší. Ihned jsem si vytvořil nový YouTube kanál a rád bych vás pozval, abyste se ho sledovali a stali odběrateli, jelikož tam pravidelně zveřejňuji moje video komentáře a další aktuality ohledně zákulisí a faktů k nejaktuálnějšímu dění. Těším se na komunikaci s vámi.

Na druhou stranu, administrátoři jeho sociálních sítí jsou dlouhodobě kritizováni za mazání nesouhlasných komentářů a blokování jejich pisatelů. Stejně tak se na Facebooku i YouTube Tomia Okamury v minulosti objevily hoaxy a jiné nepravdivé příspěvky. Naposledy třeba na začátku července, kdy sdílel video, které mělo ukazovat napadení mladé ženy migranty v Lisabonu. Ve skutečnosti ale byla agresorkou právě tato žena.

Migranti napadli ženu, napsal Okamura k videu. Není to pravda, tvrdí web

Hnutí SPD i jeho předseda však opakují, že příspěvky neporušují zákony, Ústavu ani zásady komunity.
V těch facebookových mimo jiné stojí, že se nepovolují „nenávistné slovní projevy, protože vytváří prostředí zastrašování a vyloučení a v jistých případech mohou podpořit i násilí spáchané v reálném světě“.

„Nutno podotknout, že na nenávistné projevy se svoboda projevu nevztahuje – svoboda projevu má totiž své limity, které jsou definovány v odstavci 4 Listiny základních lidských práv a svobod,“ upozornil už dříve pro iDNES.cz vedoucí serveru E-bezpečí Kamil Kopecký.

EXŘEDITEL VZP ŠTEIN DOSTAL PODMÍNKU, OVLIVŇOVAL ZAKÁZKY

Obvodní soud pro Prahu 9 v pátek potrestal za ovlivňování veřejných zakázek na propagaci Vojenské zdravotní pojišťovny jejího bývalého ředitele Karla Šteina tříletou podmínkou s pětiletým odkladem. Dalším třem obžalovaným, kteří se podle státní zástupkyně podíleli na manipulaci se zakázkami či uplácení generálního ředitele, uložil soud také podmíněné tresty. Rozsudek není pravomocný.

Obžalobě kromě Šteina čelí Martin Lafek, Josef Svoboda a Pavel Vondruška. Lafkovi soud uložil stejný trest jako Šteinovi, Svobodu potrestal 2,5roční podmínkou s odkladem na čtyři roky. Vondruška, který se k činu přiznal, dostal roční podmínku. Podle obžaloby způsobila čtveřice pojišťovně škodu přes devět milionů korun.
Exšéfovi Vojenské pojišťovny hrozí 10 let. Dle žaloby za úplatky u zakázek

Soudce Václav Kvapil také obžalovaným kromě Vondrušky uložil peněžité tresty – Lafek má zaplatit milion korun, Svoboda 150 000 korun, Štein pak 200 000 korun. Bývalému řediteli podle nepravomocného rozsudku ale zároveň propadne více než milion korun, které u něj zajistila policie. Všem čtyřem obžalovaným také soud zakázal činnost ve statutárních orgánech obchodních společností na dobu od dvou do pěti let.

Pojišťovna podle státní zástupkyně v letech 2014 a 2015 vypisovala jako tendry malého rozsahu s plněním do 500 000 korun marketingové zakázky na svou propagaci například při sportovních či kulturních akcích.

K tomu podle ní uzavírala nevýhodné, finančně nadhodnocené smlouvy, u nichž byli předem známí soutěžitelé, výherci zakázky i celková výherní cena. Reálné náklady na reklamu byly podle obžaloby nižší, než bylo Vojenské zdravotní pojišťovně (VoZP) fakturováno, a to mnohdy až o 80 procent. Takto bylo údajně uzavřeno 35 zakázek.

Lafek podle státní zástupkyně oslovil v roce 2014 Šteina s nabídkou, aby pojišťovna realizovala zmíněné zakázky, ke kterým vždy osloví předem vybrané dodavatele. Z těch pak podle obžaloby vyhrála firma, kterou obžalovaní určili, účast zbylých byla podle vyšetřovatelů pouze formální. Obžaloba také tvrdí, že Štein za ovlivnění zakázek přijímal úplatky.
Podle Kvapila byla vina obžalovaných bezpochyby prokázána. Z dokazování podle soudce mimo jiné vyplynulo, že zřízení komise, která měla zakázky hodnotit, bylo čistě formální. O tom, že komise fakticky nerozhodovala, svědčí podle Kvapila například to, že další nabídky byly neúplné nebo špatně zpracované, z protokolů pak například nelze zjistit, proč byla pro zakázku vybrána vítězná firma.

Štein se mimo jiné hájil tím, že nemohl zakázky ovlivnit, podepisoval jen smlouvy, které vždy předem zkontrolovalo právní oddělení pojišťovny. Popřel také, že by vyžadoval nebo převzal úplatek. Na svou nevinu poukazovali i Svoboda a Lafek.

Vondruška se naopak přiznal a svého jednání lituje. Dříve u soudu uvedl, že obviněnému Lafkovi dával peníze, o nichž se domníval, že jsou pro Šteina. Přímo u předání však nikdy nebyl, nelze tedy podle něj určit, zda se skutečně k tehdejšímu řediteli pojišťovny dostaly.

VoZP se k trestnímu řízení připojila jako poškozená s nárokem na 12,7 milionu korun. Zástupce pojišťovny na začátku hlavního líčení uvedl, že rozdíl oproti škodě, kterou uvádí obžaloba, vychází z jiné kalkulace škody. Soud ji dnes s nárokem odkázal na civilní řízení.

Štein vedl pojišťovnu od roku 2009. Správní rada pojišťovny ho na podzim 2016 nadvakrát odvolala. Pražský městský soud ovšem v létě nepravomocně rozhodl o tom, že rozhodnutí o prvním odvolání je neplatné. Odvolací vrchní soud o žalobě dosud nerozhodl.

V 94 LETECH ZEMŘEL V NĚMECKU EXŠÉF SPD HANS JOCHEN VOGEL

Po dlouhé nemoci v neděli ve věku 94 let zemřel bývalý předseda německé sociální demokracie Hans-Jochen Vogel. V posledních letech trpěl Parkinsonovou chorobou. Následník Willyho Brandta ve funkci šéfa Sociálnědemokratické strany Německa stál v čele strany v letech 1987 až 1991. Byl rovněž dlouhodobým starostou Mnichova a spolkovým ministrem spravedlnosti.

O Vogelově smrti informovala německá tisková agentura DPA s odvoláním rodinné kruhy.

Po skončení premiérství Helmuta Schmidta v roce 1982 se Vogel stal ve volbách o rok později sociálnědemokratickým kandidátem na kancléře. Ve volebním klání však neuspěl a předsedou vlády se stal Helmut Kohl v čele koalice pravicově konzervativní CDU/CSU a svobodných demokratů (FDP).

Vogel žil v poslední době se svou manželkou Liselotte v jednom z mnichovských domovů s pečovatelskou službou.
Ačkoli mu psaní a čtení již činilo potíže, rád přijímal návštěvy z řad přátel či stranických kolegů a diskutoval s nimi o aktuálních tématech jako je uprchlická krize či nárůst pravicového extremismu v Německu. Byl mimo jiné známý tím, že nepoužíval mobilní telefon ani počítač.

V SPD byl Vogel považován za člověka s neotřesitelnými morálními zásadami, připomíná DPA. Kromě celoživotního tématu sociální spravedlnosti jej až do pozdního věku tížil možný rozpad Evropy. V době britského odchodu z Evropské unie upozorňoval, že sedm desetiletí míru v Evropě bylo umožněno pouze díky překonání nacionalismu.
Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka i Vogelovi vděčíme za svobodu. „Čest jeho památce, podporu jeho cílům,“ napsal na Twitteru.

ŽENY V JUSTICI HORŠÍ PODMÍNKY?

Podle ministerstva soudnictví stále nenabízí mužům a ženám stejné příležitosti: Do manažerských funkcí v justici se více hlásí ženy, pochvalovala si při představení loňských statistik ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Na vrchních a nejvyšších soudech jich ale pořád méně, než mužů. Ministerstvo spravedlnosti proto konstatuje, že soudnictví stále nenabízí mužům a ženám stejné příležitosti. Podle zjištění České justice je to i kvůli tomu, že soudci – muži prakticky neodchází na mateřskou či rodičovskou dovolenou.

Celkový podíl soudkyň v justici je stabilní. V posledních letech jich je 65 až 67 %, nejvíce na okresech. Zajímavé je, že podíl žen v krajském soudnictví velmi zvolna klesá. V roce 2008 byl podíl žen kolem 60 %, v roce 2019 je již téměř o šest procentních bodů nižší (v průběhu roku 2017 odešlo 10 soudkyň a přišlo 12 soudců krajských soudů, v roce 2018 odešly další 4 soudkyně a přibylo 10 nových soudců krajských soudů, v roce 2019 ubylo 10 soudkyň a přibyli 2 soudci). Na vrchních a nejvyšších soudech pak již převažují muži.

Když v červnu vyšlo najevo, že ústavní soudce David Uhlíř si bere dva měsíce neplaceného volna kvůli péči o čerstvě narozeného potomka, vzbudilo to u některých lidí v justici údiv. V tuzemsku je stále výjimečné, že by muži přerušili kariéru a šli na mateřskou či rodičovskou dovolenou. A platí to i v justici. „K 1. 6. 2020 zde na soudě a na okresních soudech v našem obvodu evidujeme celkem 18 osob čerpajících mateřskou či rodičovskou dovolenou, přičemž se vždy jedná o ženy,“ řekl České justici mluvčí ústeckého krajského soudu Jiří Barč. Podobné číslo uvedl i Krajský soud v Praze, kde nyní kvůli rodičovským povinnostem chybí dvacet žen.

U Městského soudu v Praze jsou na rodičovské dovolené dvě soudkyně. Na krajských soudech dočasný odchod žen není tak velkým problémem, trápí hlavně malé okresní soudy. „Když třeba na malém soudu dvě soudkyně otěhotní, tak je to samozřejmě lidské štěstí, ale pro sedmičlenný soud je to naprostý kolaps výkonu spravedlnosti. A nemůžete tam kvůli tomu najmenovat nového soudce, protože řada kolegyň se třeba na zkrácený úvazek vrací poměrně rychle,“ vysvětlil předseda městského soudu Libor Vávra.

Rozdíly mezi soudy v poměru pohlaví jsou u krajských soudů výrazně větší než u okresních soudů. Nejvyšší podíl žen mezi soudci má KS Praha (66 %) a nejnižší KS Hradec Králové (42 %), což je asi o 24 procentních bodů méně. „Stejně jako u OS působí i u krajských soudů více soudkyň než soudců. Podíl žen je ale nižší než u okresních soudů (66,96 %, viz tabulka č. 2). Jak uvidíme níže, tento jev se dále prohlubuje nejen s každým dalším rokem, ale také s každým dalším stupněm soudní soustavy, což ukazuje, že soudnictví v současné době zřejmě stále nenabízí stejné příležitosti mužům a ženám,“ konstatuje výroční zpráva ministerstva spravedlnosti.

V roce 2015 byl podíl žen u vrchních soudů asi 47 %. V roce 2018 dosáhl tento podíl u VS v Praze přibližně 42 % a u VS v Olomouci přibližně 49 %, tedy takřka polovinu. Loni došlo k obměně soudkyně za soudce, a podíl tedy o něco klesl na 46 %.

U Nejvyššího soudu ale stále pokračuje trend, který je patrný i u některých soudů nižších stupňů, tedy snižování podílu soudkyň s každým dalším článkem soudní soustavy. Podíl žen mezi soudci u Nejvyššího soudu v roce 2019 činil asi 20 %. Lépe je na tom Nejvyšší správní soud, kde je třetina žen.

Ženy mají nově ve svém čele tři krajské soudy. V Ústí nad Labem Lenku Ceplovou, v Českých Budějovicích Martinu Flanderovou a vedení Městského soudu v Praze by měla na podzim převzít Jaroslava Pokorná. Eva Paseková, ceskajustice.cz

MLADÍCI V BRITÁNII USMÝKALI K SMRTI POLICISTU

Mladíci v srpnu loňského roku táhli za svým autem ukradenou čtyřkolku, když je zastavil policista Andrew Harper. Nevědomky stoupl na oko ležícího tažného lana, které ho zachytilo poté, co se auto s prchajícími mladíky rozjelo. Za vozidlem byl vláčen více než dva kilometry a mnohačetným zraněním podlehl.

Mladíci byli zproštěni obvinění z vraždy, soud je však v pátek uznal vinnými ze zabití. O výši trestu soud rozhodne příští pátek.„Jedná se o vpravdě srdceryvný případ, při němž mladý policista s životem před sebou tragicky zahynul při plnění povinností,“ uvedl podle agentury Reuters žalobce Kaur Narwal. „Byl zabit, když se snažil zastavit podezřelé, kteří byli připraveni udělat cokoliv, aby z místa činu uprchli,“ dodal.

HURIKÁN HANNA V TEXASU

V sobotu odpoledne místního času (před půlnocí SELČ v noci na neděli) dorazil na pobřeží amerického státu Texas hurikán Hanna. Zasáhl ostrov Padre Island, zhruba 24 kilometrů severně od městečka Port Mansfield. Nad pevninou zeslábl na tropickou bouři. Podle meteorologů však přesto představuje velké nebezpečí kvůli silnému větru, intenzivním srážkám a předpokládaným záplavám.

Texaský guvernér Greg Abbott v sobotu pro 32 okresů na jihozápadě Texasu vyhlásil stav přírodní katastrofy a doporučil lidem dobrovolnou evakuaci. Nejsilnější varování dostali lidé z pobřežního pásu mezi Port Mansfield a zátokou Mesquite Bay, celkem má ale živel zasáhnout území dlouhé téměř 500 kilometrů, než se postupně přesune nad severovýchodní Mexiko.

„Ačkoli Hanna je nyní tropická bouře, mohou silný déšť a vítr, vzestupy hladin, nebezpečný příboj a ojedinělá tornáda představovat hrozbu,“ varovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC).

Hanna se v sobotu stala prvním hurikánem letošní sezony hurikánů v oblasti Atlantiku. Nad Mexickým zálivem ji provázel vítr o rychlosti až 145 kilometrů za hodinu, ten ale při postupu k pevnině postupně zeslábl až na 112 kilometrů v hodině, což Hannu z kategorie hurikánů opět vyřadilo.

Úřady místní obyvatele vyzvaly, aby bouři přečkali doma a nezapomínali přitom na hygienická opatření spojená s prevencí proti šíření koronaviru. Texas patří k těm americkým státům, které pandemie nemoci covid-19 sužuje nejvíce. Vzhledem ke stávajícím bezpečnostním opatřením a nutnosti dodržovat odstupy jsou velkou výzvou i případné evakuace.
„Ještě to nemáme ani zdaleka za sebou. Očekáváme katastrofické záplavy,“ citovala agentura AP Chrise Birchfielda, který pracuje pro Národní meteorologickou službu (NWS) službu ve městě Brownsville.

Předpovědi tvrdí, že na některých místech by mohlo během několika málo hodin napršet až 300 milimetrů srážek, v některých případech bezmála 500 milimetrů, což by společně se vzedmutím hladiny moře mohlo zaplavit řadu sídel na pobřeží.

BOJOVNÍCI IS SE STĚHUJÍ DO ASIE A AFRIKY?

Bojovníci IS vyklízejí Sýrii a Irák, míří na nové fronty džihádu: Sen o chalífátu sunnitských extremistů se může opět znovu obrodit v jiných koutech světa. Zahraniční bojovníci Islámského státu opouštějí Sýrii a Irák a odcházejí do Asie či Afriky. Varuje před tím nová analýza bezpečnostních expertů z King's College London.

Když v únoru loňského roku jednotky syrských Kurdů za podpory amerického letectva dobyly vesnici Baghúz na pomezí Sýrie a Iráku, vymazaly tím z mapy poslední zbytky teritoria ovládaného Islámským státem. Chalífát, který pět let děsil celý svět a svého času zabíral plochu velikosti Velké Británie, zmizel.

Jeho bojovníci ale nikoliv. Odhaduje se, že na Blízký východ odešlo bojovat za vznik chalífátu přes 40 000 zahraničních bojovníků. Asi pět tisíc z toho byli občané některé z evropských zemí. Někteří skončili v zajetí. Další se pokusili vrátit do své vlasti.

Většina však zůstala v Iráku a Sýrii, kde pokračují v gerilovém boji, nebo se rozhodli odejít za hranice, aby se připojili k jiným džihádistickým skupinám po celém světě. Právě posledně jmenovaná skupina představuje podle nové studie King’s College London největší riziko.

„I přes obavy západních vlád zůstávají počty bojovníků IS, kteří se vracejí domů a zapojují se do násilného extremismu, relativně nízké. Daleko větším rizikem je rostoucí hrozba ze strany IS v jeho někdejších baštách v Iráku a Sýrii a v teroristických zónách ve světě,“ uvádí autor studie Francesco Milan.

Od Libye po Filipíny

Islámský stát i přes ztrátu území nadále zůstává mocnou teroristickou organizací. Od poloviny loňského roku usilovně pracoval na verbování a distribuci džihádistů do konfliktních zón od Libye po Filipíny. Prioritními destinacemi jsou Indonésie, Malajsie či pašerácké stezky na pomezí Afghánistánu a Pákistánu.

Nejméně sto zahraničních bojovníků se připojilo k milicím bojujícím pod vlajkou IS na Filipínách, kde před třemi lety armáda svedla pětiměsíční bitvu s místními islamisty o město Marawi. Konflikt si vyžádal přes tisíc mrtvých a zařadil Filipíny mezi přední fronty světového džihádu.

Analýza britských expertů navíc upozorňuje, že s teritoriálním zánikem IS neskončila ani mobilizace zahraničních bojovníků do Iráku a Sýrie. Poslední odhady uvádějí, že loni jich do neklidného regionu dorazily asi tři tisíce.

Děravé věznice

Tisíce bojovníků Islámského státu, jejich ženy a děti se nyní nacházejí v zajetí. Jsou přitom vězněni ve velmi špatných podmínkách, často v provizorních věznicích. To představuje riziko masových útěků a zrod nové generace džihádistů, protože přeplněné kriminály jsou ideálním semeništěm extremistické ideologie.
Islámský stát v Evropě už netáhne. Vězni jsou méně radikální, tvrdí studie

Například milice syrských Kurdů SDF provozují asi dvě desítky věznic, v nichž drží bojovníky IS a jejich příbuzné. Některé z nich jsou bývalé žaláře Asadova režimu, některá předělané školy. Kurdové nemají kapacitu džihádisty vyslýchat a vyšetřovat, problémem zůstává i zajištění ostrahy věznic.

Letos na jaře Kurdové jen s velkým úsilím dostali pod kontrolu dvě vzpoury v přeplněném žaláři ve městě Hasaka. „Vězni z řad IS jsou ve značné přesile a špatné podmínky je vedou k tomu, že při pokusu o útěk podstupují větší riziko,“ řekl listu The New York Times odborník na Blízký východ Nicholas Heras.

Asi stovka džihádistů se dostala na svobodu loni v říjnu, když Turecko se svolením Donalda Trumpa vpadlo na Kurdy ovládaná území na severu Sýrie. Kurdští předáci tvrdí, že většinu z nich se podařilo pochytat, podle analýzy expertů z King’s College London se však nejméně 76 sunnitských extremistů připojilo k Turky podporovaným milicím.

USA SE BOJÍ OVLIVŇOVÁNÍ PREZIDENTSKÝCH VOLEB?

Čína a Rusko mohou ovlivnit prezidentské volby, varuje americká agentura: Šéf amerického Národního střediska pro kontrašpionáž a bezpečnost William Evanina v pátek vydal varování před vměšováním do nadcházejících prezidentských voleb. Lidé by si podle něj měli dávat pozor hlavně na informace ze sociálních sítí. Důležité je i ověřovat zdroje. O ovlivnění voleb by se mohly pokusit Čína, Rusko či Írán, varoval Evanina. Jeho prohlášení se ale setkalo i s kritikou.

Šéf amerického Národního střediska pro kontrašpionáž a bezpečnost William Evanina. | foto: Profimedia.cz
Americké Národní středisko pro kontrašpionáž a bezpečnost (NCSC) ve svém varování považuje za nezbytné voliče informovat o některých informacích o možném vměšování, které američtí zpravodajové předali zákonodárcům a kandidátům, informovala agentura Reuters.

Evanina poznamenal, že do hlasování zbývá jen o něco více než 100 dní. „Americká veřejnost má roli v zajišťování regulérnosti voleb, zejména pokud jde o udržování ostražitosti vůči zahraničnímu vlivu,“ řekl.
„Na té nejzákladnější úrovni nabádáme Američany, aby k informacím přistupovali s kritickým okem,“ doplnil v prohlášení. Voliči by podle něj měli například ověřovat zdroje před dalším sdílením na sociálních sítích. Za důležité považuje také „dobrou kybernetickou hygienu“ a mediální gramotnost. Lidé by rovněž měli informovat úřady, pokud zaznamenají na internetu podezřelé aktivity spojené s volbami, uvedl.

Americká zpravodajská komunita v posudku z ledna 2017 dospěla k závěru, že se Rusko snažilo ovlivnit volby v roce 2016 a za cíl si kladlo vítězství Donalda Trumpa. Prezident však vměšování Moskvy do voleb odmítá.
Média i letos v únoru spekulovala o tom, že Rusové chtějí Trumpovi ke znovuzvolení pomoci. Tajné služby už tehdy takové informace předložily kongresmanům. Trump navíc údajně chtěl zabránit tomu, aby tajné služby o svých zjištěních členy Sněmovny reprezentantů informovaly. „Pokud jsou zprávy pravdivé a prezident do toho zasahuje, opět ohrožuje naše snahy zastavit vměšování ze zahraničí,“ uvedl tehdy šéf sněmovního výboru pro zpravodajské služby Adam Schiff.
Kreml opakovaně podobná varování označuje za „falešná a paranoidní“. Navíc jich prý s blížícím se termínem amerických voleb jen přibývá.

Vzhledem k složitosti systémů sčítání hlasů a auditů by každopádně podle Evaniny bylo pro zahraniční aktéry „mimořádně obtížné“ výrazně narušit volby či změnit výsledky, aniž by se na to přišlo.
Rusové chtějí pomoci Trumpovi ke znovuzvolení, tvrdí americká média

Zároveň však uvedl, že podle amerických zpravodajských agentur se zahraniční aktéři snaží poškodit nejen politické kampaně a kandidáty, ale i volební infrastrukturu.

Klíčovou roli v ovlivňování amerických voličů hrají sociální sítě.

Využívají se například dezinformace v souvislosti s pandemií covidu-19 i protesty v USA. Evaninův úřad znepokojuje hlavně činnost Číny, Ruska a Íránu. Dodal, že by volební proces mohli ohrozit také další blíže neupřesněné země a nestátní aktéři.

„Vágní vyjádření“

Podle řady předních demokratických zákonodárců ale Evaninovo vyjádření nebylo dostatečně podrobné, místy vágní a navozovalo mylný dojem, že zmíněné státy mají stejný vliv, motivace a záměry.

Ve společném prohlášení to uvedli šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, šéf demokratické senátní menšiny Chuck Schumer, senátor Mark Warner, který v horní komoře Kongresu zasedá ve výboru pro zpravodajské služby, a předseda výboru pro tajné služby Sněmovny reprezentantů Adam Schiff.
„Říci bez dalších podrobností to, že Rusko se snaží poškodit antiruský establishment v Americe, je natolik obecné, že je takové prohlášení téměř bezvýznamné,“ kritizují.