iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dohoda EU: Na obnovu 750 miliard, ČR 35,7 miliard eur

Po čtyřech dnech a nocích se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího evropského rozpočtu. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Česko bude čerpat 35,7 miliardy eur (asi 960 miliard korun).

Lídrům EU se podařilo vyřešit sporné body, kvůli nimž se rozhovory časově téměř vyrovnaly dosud nejdelšímu summitu společenství z roku 2000, který se uskutečnil ve francouzském městě Nice. „Tuhle noc jsme vůbec nespali, do rekordu chybělo dvacet minut,“ řekl po jednání na tiskovém brífinku český premiér Andrej Babiš. Česko bude čerpat 35,7 miliard eur, dalších 15,4 miliard eur si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.

„Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,“ prohlásil po maratonském jednání Babiš. Díky tomu, že se státníci shodli na parametrech bezprecedentního fondu, si Česko v období let 2021 až 2027 polepší proti končícímu sedmiletému období o téměř čtyři miliardy eur.

Babiš poté v Praze novinářům řekl, že by Česko mělo peníze z evropského fondu obnovy využít pro zdravotnictví, na digitalizaci a také na podporu automobilového průmyslu.„My potřebujeme řešit náš automobilový průmysl, který má velké problémy. My potřebujeme restrukturalizovat a významně investovat do zdravotnictví. My potřebujeme řešit digitalizaci. My potřebujeme podpořit hlavně stavebnictví. Potřebujeme investovat, musíme se z krize proinvestovat,“ řekl.

V rámci budoucího rozpočtu dostane Česko 27 miliard eur, z fondu bude na dotacích čerpat 8,7 miliardy. Tento příspěvek měl být původně o něco vyšší, lídři unijních zemí se však po tlaku států obávajících se vysokého společného zadlužení shodli na seškrtání grantů.

Zda si Česko vybere i svůj podíl z balíku úvěrů, bude podle premiéra záležet na tom, za jakých podmínek si nakonec Evropská komise na finančních trzích peníze vypůjčí. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).

I když peníze vývoj české ekonomiky neovlivní už letos, jde i tak podle ekonomů o významnou pomoc, která dosahuje zhruba 11 procent českého hrubého domácího produktu (HDP). „Z pohledu české ekonomiky je primární, že díky tomuto fondu může být zotavení evropských ekonomik rychlejší a výraznější,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Celkovou sumu si EU vypůjčí na finančních trzích

Celková suma, která zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích. „Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ komentoval vyčerpávající jednání viditelně spokojený Michel.

Lídři se podle něj nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu, jehož čerpání bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu. Celková výše grantů ve fondu obnovy bude 390 miliard eur, na půjčky v něm bude připraveno 360 miliard. Právě tento poměr byl hlavním sporným tématem jednání, kvůli němuž odmítaly takzvané šetrné státy k dohodě přistoupit. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko obávající se velkého společného zadlužení si nakonec vymohly snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur.

Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu, podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů; kompromisem se nakonec stalo zmíněných 390 miliard.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je dohoda zásadním krokem k oživení evropských ekonomik, které se v současnosti vzpamatovávají z koronavirového výpadku a letos je čeká výrazný propad.
Čerpání z fondu bude spojeno s plněním národních reformních programů, k nimž se bude muset zavázat každá země. Klíčové je, že investice z fondu i z rozpočtu jsou spojeny s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství, uvedla šéfka unijní exekutivy.

Půjčku by státy měly splácet do poloviny století, k čemuž jim mají pomoci nové zdroje příjmů společného rozpočtu. V rámci dohody se země zavázaly k tomu, že rozpočet pomůže naplňovat nový poplatek z nerecyklovaných plastů, o dalších zdrojích ještě budou jednat.

Summit, který skončil dnes ráno, začal v pátek a byl původně plánován jako dvoudenní. Časově se tak vrcholná schůzka téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského bloku.

TRUMP CHCE DO MĚST VYSLAT DALŠÍ FEDERÁLNÍ VOJÁKY

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že po Portlandu vyšle federální pořádkové síly i do dalších velkých měst ovládaných demokraty, včetně Chicaga či New Yorku. Do Portlandu vyslal prezident bezpečnostní složky kvůli demonstracím proti rasismu a policejní brutalitě. Jejich počínání ve městě na severozápadě USA se ale stalo terčem kritiky.

Podle prezidenta by mohly federální pořádkové síly zamířit do New Yorku, Chicaga, Filadelfie, Detroitu, Baltimoru či Oaklandu, jejichž starostové jsou podle něj „liberální demokraté a anarchistů v ulicích se bojí“. Například v Chicagu je podle šéfa Bílého domu situace nyní „horší než v Afghánistánu“. V Portlandu, kam již na počátku července Trump federální síly poslal, složky podle něj odvedly „skvělou práci“.

Chicagská policie se v pátek tvrdě střetla s demonstranty, kteří požadují odstranění sochy Kryštofa Kolumba. Při potyčkách bylo zraněno osmnáct policistů. Podle demonstrantů na ně policie brutálně zaútočila. Na sociálních sítích se šířily záběry dívky s vyraženými zuby.

Do Portlandu ve státě Oregon Trump vyslal bezpečnostní složky, které spadají pod federální ministerstvo vnitřní bezpečnosti, kvůli demonstracím proti rasismu a policejnímu násilí. Úřadující ministr vnitřní bezpečnosti Chad Wolf účastníky manifestací označil za „anarchisty“ či „násilné masy“.

Podle portlandských politiků z řad demokratů ale přítomnost federálních sil napětí ve městě jen zvýšila. Kritiku si vysloužili jejich příslušníci i za to, že na demonstracích zasahují ve vojenských úborech a zadržené odvádějí do neoznačených vozidel. Ke kritice počínání sil ministerstva vnitřní bezpečnosti se přidal v pondělí i republikánský senátor Rand Paul.

Trumpova hrozbu o vyslání sil do dalších měst odsoudila například demokratická guvernérka státu Michigan, ve které leží Detroit. „Není důvod, aby prezident vysílal federální síly do města, ve kterém lidé pokojně a s respektem požadují reformy,“ uvedla Gretchen Whitmerová.

Demonstrace proti rasismu a policejní brutalitě vypukly ve Spojených státech po květnové smrti černocha George Floyda, který zemřel v Minneapolisu při zatýkání bělošským policistou. V posledních týdnech masivní demonstrace utichly, v některých amerických městech se ale lidé na protestech dál scházejí.

V RAKOUSKU ZNOVU ROUŠKY, POVINNĚ V BANKÁCH, OBCHODECH

Rakouská vláda se rozhodla zpřísnit některá preventivní opatření proti šíření koronaviru. Patří mezi ně například mimořádné kroky na hranicích zaměřené na kontrolu osob přijíždějících z rizikových zemí nebo povinnost nosit roušky v některých obchodech či v bankách, oznámil v úterý kancléř Sebastian Kurz.

Šéf rakouské vlády podle agentury APA na tiskové konferenci řekl, že k těmto opatřením se přistupuje po opětném nárůstu potvrzených případů nákazy koronavirem. Podle ministerstva zdravotnictví v květnu a v červnu přibývalo denně méně než 50 nově infikovaných osob, v posledních třech týdnech ale přírůstků bylo téměř každý den více než sto.

V Rakousku byla přísná omezující opatření zavedena v polovině března brzy poté, co se v zemi začal šířit koronavirus. O měsíc později se pak restrikce začaly uvolňovat a 15. července se zrušilo nošení roušek v obchodech a ve školách.

Nyní se od pátku především obnoví roušková povinnost v supermarketech, v bankách a na poštách. Zakrytí úst a nosu je doposud stále vyžadováno ve veřejné dopravě, ve zdravotnických zařízeních, v lékárnách a v kadeřnictvích.

Přísnější pravidla budou podle Kurze znovu platit i na hranicích s Maďarskem a Slovinskem. Mnoho případů koronavirové infekce totiž v poslední době pocházelo od lidí, kteří se vrátili z balkánských zemí, poznamenal v této souvislosti kancléř.
Horní Rakousy znovu obnovují nošení roušek v obchodech a restauracích

Od pátku bude lidem přijíždějícím z rizikových oblastí povolen vstup do země pouze s negativním testem na koronavirus. Ten přitom musí být vystaven laboratoří, jejichž certifikaci uznává Rakousko. Zesílen bude také karanténní dohled a veškeré kontroly na hranicích budou prováděné v součinnosti se zdravotnickými orgány.

Církve a církevní komunity spojené s rizikovými oblastmi v zahraničí jsou vyzývány k všeobecnému nošení roušek. Ty, u nichž se vyskytne pozitivní případ nákazy, by měly přerušit své aktivity. Podle agentury DPA byla koronavirová ohniska naposledy zjištěna u nezávislých protestantských církví a u srbské pravoslavné církve ve Vídni.

KORONAVIRUS SE NA OSTRAVSKU ROZŠÍŘIL

Hygienici v pondělí v Moravskoslezském kraji zaznamenali k pondělní půl šesté večer 30 nově nemocných s covidem-19 za posledních 24 hodin, některé případy jsou bez souvislosti se známými ohnisky. Nákaza se vyskytla mimo jiné na Karvinsku v domově seniorů Helios a Luna v Havířově a v nemocnici v Bohumíně. Informovala o tom Krajská hygienická stanice v Ostravě.

Nejvíce nových pozitivních případů bylo zaznamenáno opět v okrese Karviná, a to 14, informace uvedla na svých internetových stránkách Krajská hygienická stanice (KHS) v Ostravě.

„V okrese Frýdek-Místek jsme evidovali sedm nových případů onemocnění. V Ostravě bylo hlášeno pět nových onemocnění a tři nové případy jsme zaznamenali v okrese Nový Jičín. V okrese Opava hlásíme záchyt jednoho pozitivního,“ uvedli hygienici. V okrese Bruntál nebyl hlášen žádný nový případ onemocnění.

Celkem tak KHS od počátku pandemie eviduje v kraji 3 712 pozitivně testovaných lidí. Podle grafů Centrálního řídícího týmu Covid-19 bylo dosud pozitivně testováno 4 016 obyvatel kraje. Data a údaje o nemocných z různých zdrojů se liší kvůli odlišným způsobům zpracování údajů.

Domov seniorů Havířov má střediska Luna a Helios. „Dnes jsme šetřili výskyt onemocnění v zařízení sociálních služeb Helios v Havířově. V úterý budou prováděny odběry u kontaktů. Jednu pozitivní osobu jsme zaznamenali i ve středisku Luna, kde bude testováno 15 kontaktů,“ uvedla KHS.

Máme toho dost! Dvě tisícovky lidí demonstrovaly v Ostravě proti omezením

U firmy Varroc Lighting System na Novojičínsku hygienici evidují 36 nakažených, o pět více než v pátek. Jde o 35 zaměstnanců a jednoho rodinného příslušníka. Mezi pozitivně testovanými zaměstnanci je 14 polských občanů.
Za posledních 24 hodin přibyli čtyři pozitivně testovaní v ohnisku Dolu

ČSM-Sever na Karvinsku, celkem jich tam bylo evidováno 768. V ohnisku Dolu ČSM-Jih je v evidenci 355 pozitivních lidí, za posledních 24 hodin přibyli dva. Pokračovalo také plošné testování zaměstnanců OKD. „Otestováno bylo zhruba 850 horníků. Z předběžných výsledků z prvního dne testování jsme zatím zaznamenali 11 pozitivních nálezů,“ sdělila KHS.

MALÁČOVÁ: NEMOCNÝCH PŘIBYLO O SEDM PROCENT

Po zrušení karence přibylo nemocných o sedmnáct procent, uvedla Maláčová: Po loňském zrušení karenční doby se měsíční počet lidí na nemocenské zvedl v průměru o sedmnáct procent, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Situaci podle ní výrazně ovlivnila koronavirová nákaza, krátkodobá nemocnost vzrostla jen mírně.

Zatímco rok před obnovením proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci evidovala sociální správa v průměru měsíčně 128 431 případů stonání, od loňska je jich měsíčně průměrně 150 650. Výsledky na úterní tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní situaci ovlivnila koronavirová nákaza, krátkodobá nemocnost podle šéfky resortu rostla jen mírně.

Obnovení proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci prosadila Babišova vláda loni od července. Po zrušení karence volaly odbory. Firmy byly proti, obávaly se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Požadovaly zavedení elektronických neschopenek pro lepší kontrolu, a dočkaly se jich o půl roku později letos od ledna.

Třídenní karenční doba se zavedla v roce 2008. Ústavní soud ji po půl roce zrušil. Po úpravě, kdy zaměstnanci přestali hradit nemocenské odvody a zaměstnavatelům se snížily, platila od roku 2009.

Karenční doba byla podle Maláčové nespravedlnost

Maláčová označila zrušení karenční doby za „odstranění jedné z posledních nespravedlností“. Uvedla, že pracovník na nemocenské s průměrným výdělkem dostává za první tři náhrady 2 688 korun. „Proplácení prvních tří dnů nemoci pomohlo zvládnout koronakrizi,“ je přesvědčena šéfka resortu práce. S tím souhlasí i předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj tak lidé včas zůstali s nákazou doma a dál ji nešířili.

„Lidé mohou zůstat doma a léčit se. Nepřijdou o tolik peněz,“ uvedl odborář. Podotkl, že první měsíc se vyplácí 60 procent základu výdělku, takže se příjem lidí stejně propadne. Zvážit by se měla jiná výměra, dodal Středula. Zmínil 100 procent, tedy plnou náhradu mzdy.

Konec karenční doby. Zaměstnavatelé opět platí nemocenskou už od prvního dne

Krátkých nemocí podle Maláčové výrazně nepřibylo. Stonání od jednoho do tří dnů tvořilo před zrušením karenční doby 4,2 procenta případů, po zrušení 4,7 procenta, uvedla šéfka resortu. Od začátku března do konce června lékaři vystavili 681 449 e-neschopenek. Z nich 57 242 dostali lidi v karanténě.

Výdaje ze systému nemocenského pojištění v posledních letech rostou. Zvedaly se mzdy a s nimi i nemocenské dávky. Po zrušení karence se zaměstnavatelům snížily odvody. Zavedla se otcovská a dlouhodobé ošetřovné. I když se příjmy díky dobré kondici české ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a přidávání na výdělcích v posledních letech zvyšovaly, na pokrytí výdajů přestávaly stačit.

Jen za první letošní čtvrtletí před koronavirovou epidemií byla podle statistik sociální správy vyplacená suma o 2,33 miliardy vyšší než vybrané pojistné. Vybralo se 8,54 miliardy, vyplatilo se 10,87 miliardy korun. Proti loňskému prvnímu kvartálu se jen na nemocenské vydalo o 780 milionů korun víc, tedy o 11 procent. Loni za první čtvrtletí byl systém v miliardovém minusu, předloni schodek činil 40 milionů. Naposledy v přebytku byla nemocenská soustava v prvním kvartále v roce 2017. Činil tehdy 490 milionů.

KORESPONDENČNÍ VOLBY PRO NAKAŽENÉ?

Ministr vnitra Jan Hamáček v pondělí řekl, že není možné, aby se lidé izolovaní kvůli nakažlivé nemoci dostavili do volební místnosti. „Myslím si, že by bylo možné uzákonit korespondenční volby, byť jen pro ty, kteří jsou v karanténě,“ řekl pro iDNES.cz epidemiolog Prymula. Hamáček po tlaku politických stran otočil a založil pracovní skupinu, která bude problematiku řešit.

Ministr vnitra Jan Hamáček byl ještě v pondělí názoru, že do podzimních voleb nelze prosadit žádné změny, které by umožnily hlasovat lidem v karanténě a současně zamezily rizikům přenosu covidu-19. „Nelze ani za nimi poslat urnu, protože by hrozilo nakažení volební komise. To není nic, co by si vymyslelo ministerstvo vnitra, je to tady dlouhodobě, je to realita,“ uvedl v pondělí vicepremiér.

Poslanec za TOP 09 Dominik Feri v polovině dubna uvedl na Twitteru, že podle výboru na realizace voleb počítá ministerstvo i se scénářem možných korespondenčních voleb na území republiky. Měli vyhodnotit, jak to po technické stránce půjde u voleb v Polsku

Ministr Hamáček pak v úterý založil skupinu, která se bude zabývat epidemiologickými opatřeními během podzimních voleb. Pracovní skupina bude řešit i volební právo lidí v karanténě. „Nechci v žádném případě nikomu upírat jeho ústavní právo volit, zároveň ale musíme hledat zákonnou cestu, jak to lidem v karanténě umožnit a zda vůbec,“ řekl vicepremiér. Pracovní skupina podle něj měla prověřit všechny možnosti včetně využití speciálních mobilních uren či volebních komisí.
Hlasování lidí v karanténě nelze zařídit, řešení neexistuje, řekl Hamáček

Podle epidemiologa Prymuly by bylo nešťastné uskutečnit takové volby, které by mohly být následně zpochybněny tím, že bude například deset tisíc lidí v karanténě. „Nejsem legislativec, ale osobně si myslím, že by bylo možné uzákonit korespondenční mechanismus volby, byť pouze omezeně pro ty jedince, kteří jsou v karanténě. Myslím, že je cesta jak z toho ven,“ dodal.

Příliš mnoho opatření

Podle Prymuly by k volbám neměli chodit ani lidé, kteří jsou sice v karanténě, ale nevyskytují se u nich žádné příznaky onemocnění. „Bohužel, byť Světová zdravotnická organizace jednu chvíli tvrdila, že se na přenosu příliš nepodílí, poté to britští a američtí vědci zpochybnili. Tito lidé se na přenosu opravdu podílejí. Jsou samozřejmě méně infekční než lidé, kteří mají manifestní příznaky, ale pravidla se na ně musí vztahovat identicky.

Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum není pro to, aby se u voleb zavádělo příliš mnoho opatření. Podle něj pak lidé v opatřeních mají chaos a nevědí, co mají dělat. „Je to otázka distancu, aby se tam lidé neshlukovali, možná že i sama volební komise by měla sedět v trochu větších vzdálenostech, než sedí standardně. To by mělo stačit. Lidé by měli mít roušky a nutná je desinfekce rukou, neboť komise bude manipulovat s volebními lístky. Jiná opatření si nemyslím, že jsou nutná,“ zakončil Prymula.

V ČÍNĚ ODSTŘELUJÍ PŘEHRADY PROTI ZÁPLAVÁM

Čína začala odstřelovat přehrady, aby zvládla masivní záplavy: Čína již několik týdnů čelí masivním záplavám, za které mohou extrémní srážky. Jedná se o největší povodně od roku 1998. Velké vodě podlehlo nebo se pohřešuje více než 150 lidí. Více než 1,8 milionů lidí muselo před vodou uprchnout ze svých domovů. Čínské úřady se odhodlaly k razantnímu řešení - odstřelit některé přehrady.

Některé přehrady se začaly nebezpečně plnit, proto se rozhodly čínské úřady těmto přetíženým nádržím pomoct. Nestíhají totiž přibývající vodu upouštět. V neděli ráno oznámila státní televize CCTV, že na přehradě na řece Ču v provincii An-chuej proběhl první odstřel výbušninou, čímž by mělo dojít ke zvýšení odtoku a snížení vodní hladiny o sedmdesát centimetrů.

Odstřelování přehrad Číňané naposledy použili při nejhorších povodních v roce 1998, kdy zemřelo přes dva tisíce lidí a rozbouřená voda zničila více než tři miliony domů. Kvůli přívalovým dešťům je v letošním roce hladina vody na mnoha čínských řekách nebezpečně vysoká. Během posledních dnů byl vyhlášen povodňový stav na několika desítkách z nich, včetně veletoku Jang-c’-ťiang.

Na řece se nachází i obří přehradní nádrž Tři soutěsky, která se také nebezpečně zaplnila. Podle The Guardian museli správci nádrže otevřít tři protipovodňové odtokové brány poté, co hladina vody vzrostla o více než patnáct metrů nad povodňovou mez.

Jinde se zvládáním vysoké hladiny vody, kterou způsobují vytrvalé deště, pomáhají vojáci. Ti se povodeň snaží zastavit pomocí pytlů naplněných kameny. V sobotu takto zahradili 188 metrů dlouhou mezeru na nábřeží u jezera Pcho-jang-chu, největší čínské sladkovodní plochy, která se nachází v provincii Ťiang-si. Jezero dosáhlo rekordní výšky hladiny vody a má již na svědomí zaplavení více než patnácti vesnic a řady zemědělských polí této provincie. V oblasti kvůli vodě uprchlo přes 14 tisíc lidí.

Předpověď na další dny nevypadá lépe, další přívalová vlna se očekává v úterý. Během několika posledních dnů záplavy zasáhly i velké části střední a východní Číny. Letní záplavy se v Číně objevují pravidelně kvůli sezónnímu dešti, a to zejména ve středních a jižních částech Číny. Ovšem letošní léto se vymyká běžným zvyklostem, srážky jsou totiž extrémní.
Čína čelí nejhorším záplavám za několik let. Ceny potravin letí vzhůru

Během letošních záplav dosud zemřelo nebo se pohřešuje více než 150 lidí. Jen od čtvrtka je nezvěstných 23 lidí. Přívalové deště způsobily na mnoha místech masivní sesuvy půdy.

Server The Guardian uvádí, že podle ministerstva krizového řízení škody způsobené záplavami už nyní dosáhly na více než 49 miliardu juanů, tedy v přepočtu asi na 7 miliard dolarů.

Existují obavy, že současné záplavy budou mít podobně katastrofický dopad jako ty z roku 1998, během kterých přišlo o své domovy patnáct milionů lidí. Zároveň záplavy přišly v době, kdy celý svět sužuje pandemie koronaviru.

ROZSUDEK ZEMANA A BARTÍKA KVŮLI RAKOVINĚ V ZÁŘÍ

Majetek brněnského politika za Žít Brno Svatopluka Bartíka řešil Městský soud v Brně ve sporu s Kanceláří prezidenta republiky ohledně Bartíkova tvrzení z podzimu 2017, že Miloš Zeman má rakovinu. Bartíkovy majetkové poměry totiž mohou nastínit adekvátní výši odškodného, které by dostal Zeman, kdyby brněnský expolitik ve sporu neuspěl.

Zemanův úřad chce po Bartíkovi vymoci kromě omluvy jako odškodné také částku pět milionů korun. Už při minulém stání u městského soudu Bartík prohlásil, že takové peníze nemá. To se dnes snažil dokázat svými výpisy z účtů, daňovými přiznáními, posudkem o výživném nebo splátkovým kalendářem.

Když se ale k tomu měly obě strany vyjádřit, soud na Bartíkovu žádost o zachování soukromí vyloučil veřejnost z místnosti. Bartíkovy dokumenty a čísla v nich ovšem po jednání prezidentův advokát Marek Nespala rozporoval. „Jeho aritmetika prostě nevychází. Podle toho, co prezentuje žalovaný před soudem, tak by musel být dávno mrtvý hlady, na což nevypadá,“ prohlásil.

„Čtvrtého září jsme navrhovali smír, kde by se jednalo o snížení na čtyři miliony korun. Ale to nebylo vyslyšeno, takže trváme vzhledem ke všem okolnostem případu a závažnosti jednání žalovaného na celé původní částce,“ doplnil Nespala.

Předvolání Ovčáčka a Mynáře soudce zamítl

Podle Bartíkova obhájce Pavla Uhla by však i čtyři miliony byly pro jeho klienta přímo likvidační. A stejně mluví i Bartík. „Můžu jednoduše říct, že takové peníze nemám,“ sdělil.

Soud také zamítl přes dvacet návrhů na důkazy, jako třeba výslech prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, kancléře Vratislava Mynáře nebo některé články z novin. Ve většině případů proto, že je soudce nepovažoval za relevantní.
Závěrečné jednání, na kterém padne rozsudek, naplánoval soud na 11. září. Do té doby mají obě strany čas na přípravu písemných závěrečných řečí.

Svatopluk Bartík v listopadu 2017, před prezidentskými volbami, napsal na Facebook, že Miloš Zeman trpí rakovinou a zbývá mu nanejvýš sedm měsíců života. Podle něj bylo ve veřejném zájmu, aby to společnost před volbou věděla. Prezidentská kancelář se však obrátila na soud s žalobou na ochranu osobnosti, kterou začal brněnský městský soud projednávat loni v září.

Od té doby také Bartík vybírá na soud se Zemanem peníze. Na Facebooku také informuje o soudním sporu, stejně tak před dnešním jednáním. „Z posledně položených otázek soudce je zřejmé, že pod vlivem výpovědi soudního znalce, který si je nezpochybnitelně jistý, že poklady, ze kterých ve svém posuzování vycházel jsou relevantní a úplné, mi hodlá dát rozsudkem povinnost zaplatit finanční zadostiučinění v penězích pro žalobce. Že by to mělo být pět milionů, to se mi nezdá,“ napsal.

PLÍŠKOVÁ: MANŽEL UŽ MÁ DCERU, K DÍTĚTI MNĚ NETLAČÍ

Karolína Plíšková (28) oznámila, že její partner a zároveň manažer Michal Hrdlička (31) ji do mateřství nijak netlačí. Prý nejspíš hlavně proto, že má sám již šestiletou dceru Lindu z předchozího vztahu s moderátorkou Lucií Borhyovou (42).

„Ukončení tenisové kariéry a zakládání rodiny zatím naplánované nemám. Nechávám to volně běžet. Holky, které skončily s hraním, byly ještě trochu starší než já. Samozřejmě vím, že nejsem už nejmladší, ale manžel už jednu dceru má a tak mě do toho nijak netlačí. Že by po mně chtěl děti, to určitě ne,“ svěřila se Karolína Plíšková v rozhovoru pro pořad Showtime.

Kvůli šíření koronaviru a ochranným opatřením tráví tenistka letos v České republice nejvíce času za posledních deset let a během posledních pěti měsíců byla se svým partnerem a manažerem Michalem Hrdličkou kvůli přerušeným turnajům doma. Plíšková přiznává, že občas přišla i krátká ponorka a lezli si doma vzájemně na nervy.

„Snažíme se to vybalancovat tím, že spolu nejsme úplně každou minutu. Když jsme na turnajích, je to pro nás paradoxně lepší, protože si tam od sebe více odpočineme,“ říká tenistka.

Co Karolínu Plíškovou na jejím partnerovi nejvíce vytáčí, to prý nemůže prozradit. „To nemohu říct. Ale Michal je na můj vkus například až moc na telefonu. Zase na druhou stranu chápu, že to má spojené s prací, takže nonstop telefonuje. I když je v tu chvíli se mnou, já se vedle něj přitom cítím trochu blbě. Ale snažíme se to vždycky dát nějak dohromady a tolik se nehádat,“ dodala.

Karolína Plíšková a Michal Hrdlička oslaví v neděli 19. července dvouleté výročí od jejich svatby v Monaku. Tenistka přijala po svatbě manželovo příjmení Hrdličková, v práci však stále používá kvůli marketingu své rodné příjmení Plíšková. „Hodně jsme to s Michalem rozebírali. V Česku by všichni asi věděli, o koho jde, v cizině však spíše ne. Dokud budu hrát aktivně tenis, zůstanu Plíškovou. A až poté si jméno asi změním,“ vysvětlila v minulosti v jednom z rozhovorů.

MINISTR ZAORÁLEK ODVOLAL ŘEDITELE NÁRODNÍ KNIHOVNY

Ministr kultury Lubomír Zaorálek odvolal ředitele Národní knihovny Martina Kocandu kvůli nesrovnalostem v projektu e-knihovna, který prověřují policie i Bezpečnostní informační služba. Dlouhodobě Zaorálkovi vadí i pomalý postup další fáze rekonstrukce Klementina, pronájmy tam uzavřené či některé neuskutečněné akvizice.

Zaorálkovi vadí i pomalý postup rekonstrukce Klementina, pronájmy či některé neuskutečněné akvizice. Zaorálek novinářům řekl, že o e-knihovně a dalších zakázkách s Kocandou mluvil několikrát. Ministr zpochybnil, že Kocanda se mohl od projektů „oddělit“, jak mu údajně řekl při pondělním rozhovoru. Hlavní ideou projektu Národní e-knihovna měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.
Vedle IT zakázek Kocanda podle ministra zklamal i v dalších oblastech. „Vadí mi i to, že nepostupuje třetí fáze revitalizace Klementina, že chybí projektová dokumentace,“ uvedl ministr. Dodal, že výhrady ke komunikaci s vedením knihovny mají památkáři.

„Vedení NK je do sebe uzavřené, nekomunikuje s námi ani s ostatními lidmi v knihovně, nefunguje řízení,“ uvedl Zaorálek. Vedením instituce prozatím ministr pověřil dlouholetého zaměstnance knihovny Víta Richtera. Zaorálek ho ve středu uvede do funkce. Na místo po Kocandovi vypíše ministr výběrové řízení.

Vít Richter je s knihovnou spjat téměř celý život. Působí zde od roku 1971 a prošel řadou pracovních pozic. Při zaměstnání vystudoval knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; v roce 1980 získal doktorát. Po roce 1989 stal ředitelem odboru služeb NK. Později byl odpovědný za výstavbu centrálního depozitáře v Hostivaři (1995).

Národní knihovna České republiky

• Národní knihovna České republiky je jednou z nejstarších českých veřejných knihoven, spravuje největší knihovní fond v zemi. Sídlí v pražském Klementinu, jejím zřizovatelem je ministerstvo kultury.

• Národní knihovna se v minulosti ocitla ve středu zájmu médií zejména kvůli architektonické soutěži na novou budovu, která měla nahradit nevyhovující prostory Klementina. Na jaře 2007 zvítězil se svým futuristickým projektem architekt Jan Kaplický.

• Knihovna se s nedostatkem místa pro své fondy potýká řadu desetiletí, ovšem až po změně režimu se kritická situace NK stala věcí veřejnou. V roce 1992 proto vláda rozhodla o přidělení areálu bývalého podniku Výstavnictví v Hostivaři. Stavět se začalo v létě 1994 a po 17 měsících, v listopadu 1995, byl objekt předán knihovně, sloužit začal o rok později. Dostavba, ke které se přikročilo po krachu Kaplického projektu, skončila v roce 2012, depozitář byl zprovozněn v březnu 2014.

V roce 1998 se stal ředitelem odboru knihovnictví (nyní Knihovnického institutu), ve stejné době byl také poprvé zvolen předsedou Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Zasloužil se mimo jiné o internetizaci českých veřejných knihoven, prosazoval zájmy knihoven při vyjednávání o nové podobě legislativy. Podpořil například vznik ceny Knihovna roku, jeho prostřednictvím také SKIP vstoupil a podílí se na udělování cen Magnesia Litera. V roce 2010 Richter získal cenu českých knihovníků udělovanou SKIP.

Dosavadní generální ředitel instituce Martin Kocanda řídil nejvýznamnější knihovnu v zemi od roku 2017, kdy ho jmenoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Kocandovo jmenování vyvolalo tehdy protesty odborářů, podle nichž neměl nový ředitel náležité odborné zkušenosti.

Martin Kocanda vystudoval teologii, pedagogiku a práva. Od roku 1996 působil jako duchovní, v roce 1998 přešel do Vězeňské služby ČR , kde prošel různými pozicemi. Pak působil v Českobratrské církvi evangelické, poté byl zástupcem ředitele odboru na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.

Odvolaný ředitel Národní knihovny Martin Kocanda v úterý řekl, že projekt e-knihovny, jenž byl jedním z důvodů jeho konce v čele instituce, sám ukončil. Učinil tak na základě doporučení Garanční rady NK, která je poradním orgánem ministerstva kultury. O cíli projektu v hodnotě téměř 150 milionů korun Kocanda nepochyboval, vzbuzoval v něm prý pochybnosti ohledně zvolené technologie a ceny, řekl Kocanda novinářům.

„Cíle, kterých měl dosáhnout projekt e-knihovny, jsou naprosto zásadní a důležité. Měl přinést možnosti vzdálené registrace, měl umožnit, aby služby, které v dnešní době musí naši uživatelé fyzicky vyřizovat zde v hale služeb, mohly být poskytovány na dálku. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení,“ řekl Kocanda.

Proto prý požádal Garanční radu NK, aby se na projekt podívala a vyjádřila se k němu. „Já jsem pak na základě doporučení Garanční rady projekt v této podobě zastavil,“ řekl Kocanda.

Kocanda také uvedl, že stejně jako jeho předchůdci v čele NK čelil ve své funkci nátlakům různých zájmových skupin. „V poslední době čelím výhrůžkám z různých skupin, nátlakům, bylo poškozeno i moje vozidlo a bylo mi naznačeno, že to souvisí s otázkami IT a snahou skupin se do NK dostat,“ uvedl s tím, že kontaktoval orgány činné v trestním řízení.
Kocanda řekl, že žádné právní kroky ohledně svého odvolání nechystá.

ÚTOČNÍK Z HALLE V NĚMECKU SOUZEN, DVĚ VRAŽDY, 68 POKUSŮ

Nejsledovanější proces. Útočník z Halle je u soudu za dvě vraždy a 68 pokusů: S pravicovým extremistou Stephanem Ballietem, který je obžalovaný z loňského útoku na synagogu v Halle, v úterý začal ve východoněmeckém Magdeburku soud. Útočník dva lidi zastřelil a další zranil a vše vysílal živě na internetu. Proces se stal jedním z nejsledovanějších od znovusjednocení Německa.

Balliet, kterému je dnes 28 let, na synagogu zaútočil loni 9. října v den nejdůležitějšího židovského svátku Jom kipur (Den smíření). V synagoze téměř čtvrtmilionového města, které leží nedaleko Lipska, se v tu chvíli nacházelo kolem 50 lidí.
Útočníkovi, který si podomácku vyrobil střelné zbraně i výbušniny, se ale nepodařilo do budovy dostat. Její dveře náporu odolaly. I tak ale jeho čin představuje jeden z nejhorších antisemitských útoků v Německu od druhé světové války.

Balliet, který byl oblečený v bojovém a na hlavě měl helmu, u synagogy několika ranami zabil 40letou Janu L., v nedalekém rychlém občerstvení s kebabem pak 20letého Kevina S., který ho prosil o život. Další lidi během svého počínání zranil. Některým z nich možná zachránilo život to, že Ballietovi několikrát selhaly zbraně.

Obviněn z dvou vražd a 68 pokusů o vraždu

U muže, který se nyní musí zodpovídat z dvojice vražd a z 68 pokusů o vraždu, se po činu našel pamflet, v němž napsal, že chce zabít co nejvíce „nepřátel bílých“ - hlavně Židů. Vyšetřovatelům, podle nichž jednal s antisemitskou, rasistickou a xenofobní motivací, později řekl, že chtěl původně útočit na muslimy, nakonec se ale rozhodl zvolit si za terč Židy, protože jsou pro „nespokojené bílé muže“, jako je on, „největším problémem“.

Podobné názory dal najevo i v úterý před soudem, když hovořil o muslimech jako nepřátelích a dobyvatelích nebo o tom, že patří k mužům, kteří se zasazují o to, aby „Evropa zůstala bílá“. K útoku ho podle jeho slov inspiroval čin ultrapravicového radikála Brentona Tarranta, který v březnu 2019 ve dvou mešitách ve městě Christchurch na Novém Zélandu zavraždil 51 lidí.

Proces s Ballietem, který byl před činem samotářem trávícím dlouhé hodiny na počítači v malém pokoji, do něhož nemohla vstoupit ani jeho matka, s níž žil, je považován za výjimečný. Odehrává se v Magdeburku, kde je k dispozici největší soudní síň ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Navíc bude z celého líčení z rozhodnutí předsedající soudkyně Ursuly Mertensové pořízen zvukový záznam, což je v Německu zcela mimořádné.

Očekávaný velký zájem médií i veřejnosti se potvrdil už během úterý, kdy se kvůli němu a přísným bezpečnostním kontrolám začátek soudu posunul o dvě hodiny. Ballieta, který se letos pokusil uprchnout z vazby, k soudu dopravila silně ozbrojená justiční stráž, měl pouta na rukou i na nohou a na ústech roušku. Hrozí mu doživotní trest vězení, rozsudek by mohl padnout v říjnu.

V důsledku útoku na synagogu přijala německá vláda soubor opatření proti pravicovému radikalismu. V celém Německu se zvýšila bezpečnostní opatření u židovských zařízení, synagogu v Halle nyní hlídá policie nepřetržitě.