iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Tři roky nevymohli dluh, nouzový stav zastavil exekuce

Zastavování marných exekucí se nekoná, ministerstvo se neumí dohodnout s Exekutorskou komorou: Politické rozhodnutí ministryně spravedlnosti Marie Benešové z nouzového stavu zastavit marné exekuce, kde po dobu tří let nedošlo exekutorem ani k částečnému vymožení dluhu, zůstalo jen tiskovou zprávou. Do návrhu zasáhla Exekutorská komora, která podle slov prezidenta Komory odvrátila nebezpečí likvidace exekutorů.

Zastavení marné exekuce bylo totiž ministerstvem navrženo bez náhrady pro exekutora, ale současně bez zjednodušených úkonů. Ani Komoře neprocházejí návrhy, které by byly prospěšné dlužníkům jako například snížení DPH pro stát z exekuce nebo přednostní splácení jistiny.

Ministerstvo spravedlnosti se nedokázalo rozumně dohodnout s Exekutorskou komorou a předložit přijatelný návrh, takže z původní sady ministerských návrhů z nouzového stavu zůstalo torzo. A to přesto, že i mnozí exekutoři považují za nutnost, začít něco dělat s dlouhodobě marnými exekucemi lidí žijících v šedé zóně systému, mnohdy do konce života. „Jedním ze záměrů, jak hned dlužníkům pomoci, je plošné zastavení marných exekucí. To představuje řešení, které by skutečně dlužníkům reálně pomohlo, protože tímto krokem by se okamžitě snížilo jejich zadlužení,“ uvedl například pro Českou justici soudní exekutor Miloslav Zwiefelhofer.

Spravedlnost: Navrhuje se propustit lidi ze šedé zóny

V návrhu zákona ke zmírnění dopadů pandemie obhajovalo ministerstvo spravedlnosti na konci března zastavování marných exekucí totožnou argumentací: „Zastavování bezvýsledných exekucí: Tato část cílí na urgentní řešení situace osob, které se dlouhodobě nacházejí v tíživé finanční situaci. Provádění exekuce je u nich zcela marné (obvykle mají mnoho exekucí), namísto aby postupně splácely své dluhy, jsou drženy v bezvýsledných exekucích, v nichž se nedaří nic vymoci, a nemají tak smysl ani pro věřitele. Takové osoby se pak často pohybují v šedé zóně ekonomiky. Patří mezi nejohroženější skupiny, na něž může současná situace dolehnout zvláště nepříznivě (nemají mnohdy stabilní pracovní poměr, nemají tedy ani žádnou pracovněprávní ochranu a v podstatě ze dne na den se mohou ocitnout bez jakéhokoliv příjmu).“

„Navrhuje se tedy povinné zastavování bezvýsledných exekucí po uplynutí zákonem stanovené doby. Konkrétně se předpokládá povinnost soudního exekutora rozhodnout o zastavení exekuce v případě, že po dobu posledních 3 let nedošlo k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti nebo nebyl-li po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by stačil alespoň ke krytí nákladů exekuce. Rozhodnutí o zastavení by mohl odvrátit oprávněný, pokud by na výzvu soudního exekutora v přiměřené lhůtě složil další zálohu na náklady exekuce, jejíž výše bude stanovena prováděcím právním předpisem. U řízení vedeného ve prospěch oprávněného, u kterého lze předpokládat, že by mu složení zálohy způsobilo obtíže (např. oprávněný při exekuci na výživné, náhradu újmy způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem), postačí, aby oprávněný sdělil, že nesouhlasí se zastavením exekuce; k zastavení bude postačovat, že se oprávněný k výzvě nevyjádří,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti na konci března.

Výsledný zákon, který vyšel ve Sbírce 24. dubna však nakonec obsahoval jen prominutí zmeškání lhůt v exekuci, zákaz prodeje nemovitých věcí, pokud jde o bydliště dlužníka do 30. června 2020 a zvýšení limitu pro výběr z exekuovaného účtu.
Ani další návrh ministerstva spravedlnosti na přednostní započítávání plateb povinných dlužníků na jistinu, nikoli na příslušenství, tedy na úrok, se nerealizoval tak, jak ho spravedlnost navrhovala 5. dubna 2020.

Komora: Na náklady exekutorů, ale bez zjednodušeného úřadování

Co se s návrhy stalo, objasnil v posledním vydání profesního časopisu Exekutorské komory ČR její prezident Vladimír Plášil. Podle jeho slov byl návrh na zastavování marných exekucí z 31. března 2020 pro exekutory likvidační. „Tento návrh zákona mimo jiné obsahoval povinnost ukončení marných exekucí bez jakékoliv náhrady či kompenzace a bez zjednodušení všech procesních úkonů s tím spojených,“ uvedl v úvodníku Komorních listů prezident Komory.

„Díky předcházející seberegulační aktivitě a nesmírnému úsilí se však podařilo ta nejhorší ohrožení odvrátit. Podařilo se odvrátit i nebezpečí, které vzniklo v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, spočívající ve formulaci návrhu na moratorium na nově nařizované exekuce, a to nejméně do 30. 6. 2020. Na aktivních protiopatřeních se podílelo jak prezídium EK ČR, tak dále Právní a legislativní komise, právní útvar sekretariátu EK ČR a řada našich kolegů, přímo neangažovaných ve funkcích naší profesní samosprávy. Věřím, že taktický výsledek této jednotlivé, ale vysoce důležité bitvy byl dosažen i na základě faktu, že naše profesní komora je dnes důvěryhodným partnerem jak zákonodárců, tak i orgánů exekutivy,“ popisuje úspěch exekutorů Vladimír Plášil.

Jenže ještě před tím předložila Komora podle Vladimíra Plášila své návrhy, které by dlužníkům pomohly, vládě i Parlamentu: „Jednalo se o doporučení dočasného omezení vyklizení prostor k bydlení, dočasného omezení provádění soupisů a dražeb movitých věcí, jakož i o prezentaci celkem tří podnětů pro zákonodárné sbory – Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky a i vrcholnému exekutivnímu orgánu – vládě České republiky, doporučujících snížení sazby daně z přidané hodnoty v exekučním řízení, nevymáhání příslušenství a smluvní pokuty přirostlé v určitém období (3 měsíce) v exekučním řízení (s výjimkou výživného) a v krizovém období započítávání vymožených plnění přednostně na jistinu,“ uvádí prezident Komory.

Okamura a spol. chtějí rovnou zrušit exekutory

„Významnou pomocí pro dlužníky by bylo okamžité a výrazné snížení DPH, které by srazilo vymáhané plnění. Je otázkou, proč stát k tomuto kroku nepřistoupil již v minulosti, když všespolečenským trendem je ochrana dlužníka a zájem na tom, aby v exekuci hradil pokud možno co nejméně. I tento uvažovaná změna je správná. Naopak úplné zrušení DPH by mohlo být problematické směrem k evropským předpisům,“ uvedl v komentáři pro Českou justici Miloslav Zwiefelhofer.

Nic z toho ministerstvo spravedlnosti nerealizovalo. Naopak vznikla jakási plichta na přechodné období s dohodou „o neútočení“. Tato dohoda s pokračováním přerušeného jednání parlamentu nad lednovými návrhy a podle staro/nových návrhů poslanců, ať je to poslanec Farský s návrhem na odebrání Centrální evidence exekucí Komoře, která ji zavedla a zaplatila, nebo poslanec Okamura, který rovnou navrhuje zrušení soudních exekutorů a exekučního řádu a „navrácení exekucí do rukou státu„, končí. Irena Válová, ceskajustice.cz

PŘEDSEDA MS VÁVRA O SOUDCI SOTOLÁŘOVI

Není to zločin, ale gigantická ostuda, řekl předseda soudu ke kauze Opencard: Kárný senát Nejvyššího správního soudu uznal vinným pražského soudce Alexandra Sotoláře, že dodatečně upravoval protokoly v kauze Opencard. Sotoláře za to zbavil funkce předsedy senátu, soudit ho ale nechal. „Nepovažuji to za zločin, ale je to gigantická ostuda,“ řekl předseda pražského městského soudu Libor Vávra, host pořadu Marie Bastlové K věci na CNN Prima News.

Předseda pražského Městského soudu Libor Vávra řekl, že kdyby byl v kůži obžalovaného v trestní kauze a případ řešil soudce, který byl usvědčen z toho, že si vymýšlel při protokolaci, zachoval by se úplně stejně jako mnozí advokáti.
„Řada z nich si znovu prošla protokoly a zkontrolovala je s nahrávkami,“ řekl Vávra. Dodal, že je pro něj nepochopitelné přepisování v záznamech jednání, když existují nahrávky.

Řada advokátů se na Vávru obrátila s žádostí o přezkoumání, zda v jejich věcech Sotolář postupoval řádně. „Já musím říct, že s výjimkou té části, kterou jsem předložil kárnému senátu, tak jsem žádná pochybení neshledal,“ řekl Předseda Městského soudu v Praze.

Soudce, který upravoval protokoly v kauze Opencard, o talár nepřijde

Tým lidí, pověřený Vávrou, přezkoumával tři až čtyři kauzy, kde si advokáti na konkrétní situace stěžovali. „Ani v jednom případě jsme nezjistili, že by tou přirozenou opravou, která je součástí trestního řádu, došlo k nějakému významovému posunu,“ dodal Vávra.

Vávra sám také navrhl, aby Sotolář zůstal ve funkci soudce, ale přišel o funkci předsedy senátu. „Nepovažuji to za zločin, ale je to gigantická ostuda a to i pro náš soud,“ okomentoval. Zopakoval také, že Sotolář by měl dál soudit proto, že se nejedná o zfalšování něčeho, co je významné pro samotné rozhodnutí. „Zločin by byl, kdyby z nějakého důvodu senát nepořídil nahrávku,“ vysvětlil.

KOMISE VNITRA A ZDRAVOTNICTVÍ SE BUDE ZABÝVAT VOLBAMI

Karanténa je překážka ve výkonu volebního práva, vnitro a zdravotnictví vytvoří komisi: Ministerstva vnitra a zdravotnictví vytvoří pracovní skupinu, která se bude zabývat epidemiologickými opatřeními během podzimních krajských a senátních voleb a také možností hlasování lidem v karanténě. V tiskové zprávě to dnes sdělila mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová. Současná legislativa karanténu považuje za překážku výkonu volebního práva.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zároveň pro CNN Prima News uvedl, že pokud by se na podzim počty lidí v karanténě pohybovaly v řádech desetitisíců, tak by se v krajním případě mohlo diskutovat i o odložení voleb.

Hamáček v pondělí řekl, že do podzimních voleb nelze prosadit změny, které by umožnily lidem v karanténě volit a zároveň zamezily rizikům přenosu covidu-19. Vyjádření následně kritizovala opozice.

„Samozřejmě, pokud ty počty budou šplhat do tisíců (desetitisíců), tak to stejně nebude jenom o volbách, to by znamenalo horší situaci než na jaře,“ řekl dnes ministr CNN Prima News. Stát by pak podle něj musel reagovat nějakou formou mimořádného stavu, na což zákon pamatuje. „V tom nejhorším případě by se dalo diskutovat i o odložení voleb, ale to nechci rýsovat černé scénáře. A to prosím není nic, co bych navrhoval,“ dodal Hamáček. Podle něj je to až poslední možnost.

Hamáček dnes dal pokyn k založení pracovní skupiny, která se kromě epidemiologických opatření bude zabývat i tím, jak lidem v karanténě hlasování umožnit. „Nechci v žádném případě nikomu upírat jeho ústavní právo volit, zároveň ale musíme hledat zákonnou cestu, jak to lidem v karanténě umožnit a zda vůbec,“ vysvětlil ministr.

Mluvčí doplnila, že pravidlo, podle kterého nemohou ve volbách hlasovat lidi umístění v karanténě kvůli potenciální nákaze přenosnou nemocí, platí pro krajské volby od roku 2000 a pro senátní od roku 1995. Pracovní skupina by ale měla podle Hamáčka zohlednit, že letos jde o bezprecedentní situaci, kterou v tomto rozsahu česká legislativa nepamatuje, a prověřit všechny možnosti včetně využití speciálních mobilních uren či volebních komisí.

EXŘEDITEL DÁLNIC HALA VYSOUDIL ZA STÍHÁNÍ 1,9 MILIONU

Hala z ŘSD vysoudil za stíhání kvůli pornografii 1,9 milionu Kč: Soud přiznal bývalému výkonnému řediteli Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michalu Halovi 1,9 milionu korun odškodného a úroky za trestní stíhání kvůli držení dětské pornografie. Většinu částky tvoří ušlý zisk, zbytek náklady na obhajobu. Hala se po státu domáhal celkem 44,8 milionu, a to především za způsobenou nemajetkovou újmu. Podle dnešního nepravomocného rozsudku však v tomto ohledu jako zadostiučinění postačuje 250.000 korun, které muži už dříve vyplatilo ministerstvo spravedlnosti.

Hala původně čelil od roku 2011 stíhání kvůli údajné korupci při nevýhodném pronájmu pozemků a dálničních odpočívadel. Po domovních prohlídkách pak policie uvedla, že u něj našla diskety s dětskou pornografií. Zatímco stíhání v první kauze zastavilo Nejvyšší státní zastupitelství, případ pornografie se dostal až k soudům, jež Halu v roce 2016 pravomocně osvobodily. Nepodařilo se totiž prokázat, že by materiály vlastnil úmyslně. Podle manažera byl tento případ uměle vytvořen kvůli tomu, aby ho přinutil spolupracovat s policisty.

Ministerstvo Halovi vyměřilo jako odškodné za nezákonný úřední postup celkem 300.500 korun – 250.000 za psychickou újmu a zbytek za průtahy řízení. Muž se pak obrátil na Obvodní soud pro Prahu 2 s žalobou, v níž nejprve požadoval téměř 100 milionů korun a později na základě znaleckých posudků částku snížil na 44,8 milionu. Vypověděl, že stíhání nenávratně změnilo zbytek jeho života i života jeho rodiny a blízkých. Uvedl také, že falešného označení za pedofila se nikdy úplně nezbavil.

Soudce Tomáš Bělohlávek dnes v souladu se znaleckým posudkem uznal, že Halovi náleží 1,7 milionu korun jako peníze, které si kvůli stíhání nemohl vydělat. „Dříve vykonával podnikatelskou činnost a dosahoval konstantních příjmů. Je zde naplněn požadavek vysoké pravděpodobnosti toho, že by této úrovně příjmů dosahoval i v době stíhání,“ řekl.
Soud dále připustil, že trestní řízení doprovázely nepřiměřené průtahy. Vyčíslil je na 47.500 korun, ale vzhledem k tomu, že ministerstvo už Halovi za délku řízení přiznalo částku vyšší, Halovy požadavky v tomto ohledu zamítl. Stejně tak mu nedal nic za negativní medializaci, kterou podle soudce nelze přičítat policii.

Milena Kadlecová z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových dnes navrhovala žalobu kompletně zamítnout, proti čemuž se ohradil Halův advokát Jan Szewczyk. „Žalobce (Hala) to vnímá jako cynismus a výsměch,“ prohlásil a zkritizoval stát za to, že neprojevil sebemenší zájem o mimosoudní dohodu. Hala podle něj vzhledem k tomuto postoji nemůže brát vážně ani písemnou omluvu, kterou mu zaslalo ministerstvo.

Právník také nesouhlasil s argumentem státu, že nároky vznesené Halou zcela vybočují z obdobných případů odškodnění. „Žalovaná strana neoznačila jeden jediný srovnatelný případ, protože žádný takový neexistuje a nelze se na něj odvolávat. Toto je excesivní případ, který v tuzemské rozhodovací praxi nemá srovnání,“ tvrdil. Stejný soud řeší ještě další Halovu žalobu, v níž muž žádá 68 milionů za stíhání ohledně pronájmu odpočívadel, ceskajustice.cz

ŽALOBA PRO NEČINNOST NENÍ PROTIÚSTAVNÍ

US: Lhůta pro podání žaloby pro nečinnost není protiústavní: Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) na zrušení ustanovení v soudním řádu správním, které stanoví jednoletou lhůtu pro podání žaloby na nečinnost soudu či úřadu. Ustanovení není v rozporu s ústavním pořádkem. Lhůta sama o sobě nemůže být neústavní, uvedla dnes při vyhlášení soudkyně zpravodajka Milada Tomková.

Návrh podal NSS kvůli tomu, že se zabývá kasační stížností, v níž se žena domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze. Ten odmítl její žalobu na nečinnost ministerstva vnitra, které mělo řešit její žádost o povolení k přechodnému pobytu. Podala ji totiž pozdě, po roční lhůtě.

NSS se domníval v návrhu, že ženě je bez legitimního důvodu odepřen přístup k soudní ochraně. „Institut lhůty tvoří nedílnou součást právního řádu, je obsažen ve většině procesních předpisů… Prostřednictvím lhůty nedochází k odepření soudní ochrany, nýbrž pouze ke stanovení podmínky… Nejde přitom o podmínku pro kohokoli a priori nedosažitelnou,“ uvedla Tomková.

Smyslem lhůty je omezení neurčitosti v uplatňování práv a tento smysl podle soudu naplňuje i napadené ustanovení. Je pojistkou, že se po mnoha letech nepovedou soudní spory ohledně údajné nečinnosti v řízení, o kterém nejsou k dispozici žádné záznamy či které nikdy ani neexistovalo a šlo jen o výmysl či chybu žalobce.

V případě, že je obtížné určit počátek lhůty, je potřeba problém řešit individuálně, nikoliv zrušením ustanovení zákona. Podle soudu je zákon s daným ustanovením funkční téměř 20 let, aniž by působil interpretační obtíže, ceskajustice.cz

SOUD O NOŠENÍ HIDŽÁBU

Soud kauzu nošení hidžábu ve škole zastavil, škola se odvolá: Obvodní soud pro Prahu 10 zatím nepravomocně zastavil kauzu muslimské studentky, které pražská střední zdravotní škola v roce 2013 nedovolila nosit při vyučování šátek. Studentka letos v dubnu svou žalobu stáhla. Zdůvodnila to obavami z nenávistných útoků, kterým kvůli kauze čelí. Škola se ale chce soudit dál a proti zastavení řízení se odvolá.

V tiskové zprávě to dnes oznámil advokát školy Radek Suchý.

Obvodní soud se měl původně případem zabývat znovu, když mu loni v prosinci kauzu vrátil k novému projednání Nejvyšší soud. Muslimka však letos na jaře vzala žalobu zpět, protože podle své advokátky Radky Korbelové Dohnalové čelila kvůli kauze dlouhodobému vyhrožování a měla obavu z dalších nenávistných útoků. Škola se proti stažení žaloby postavila, ale obvodní soud její argumenty neuznal. „Dne 20. července 2020 bylo žalované (škole) doručeno rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10, dle kterého se řízení zastavuje,“ sdělil advokát školy.

Rozhodnutí obvodního soudu zatím není pravomocné, protože škola se proti němu podle advokáta odvolá k Městskému soudu v Praze. Se zastavením řízení škola ani její ředitelka Ivanka Kohoutová nesouhlasí, v řízení by se podle nich mělo pokračovat, uvedl Suchý.

Somálská dívka uváděla, že opustila pražskou Střední zdravotnickou školu v Ruské ulici, když ji ředitelka v září 2013 vyzvala, aby si při teoretické výuce sundala hidžáb. To je šátek, jímž si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena. V roce 2016 dívka školu zažalovala, domáhala se omluvy a 60.000 korun. U obvodního soudu ani Městského soudu v Praze neuspěla, ale Nejvyšší soud loni rozhodl, že zákaz šátku při teoretické výuce nemá legitimní cíl a Česko nesmí diskriminovat některý z náboženských směrů.

Soudů v takzvané šátkové kauze se opakovaně zúčastňovali na podporu školy a její ředitelky odpůrci muslimů.
Nejvyšší soud ČR loni v prosinci uvedl, že zákaz nošení šátku ve škole neměl legitimní cíl. Škola ovšem argumentuje tím, že dotyčná nebyla žákyní školy. Česká justice o rozhodnutí , ceskajustice.cz

OMBUDSMAN JUDr: KŘEČEK: ÚVĚR SENIOROVI DISKRIMINACE

Ombudsman: Odmítnout úvěr seniorovi kvůli věku je diskriminace: Odmítnout krátkodobý úvěr seniorovi jen kvůli jeho věku je podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka diskriminační. Stížnosti na znevýhodnění z důvodu věku ale k ombudsmanovi stále přicházejí. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.

Ombudsman se zabýval konkrétném případem, kdy sedmdesátiletému muži v návaznosti na naspořenou částku ve stavebním spoření nabídla stavební spořitelna úvěr k financování bydlení. Muž se jí rozhodl využít a k žádosti o úvěr 58.000 Kč dodal spořitelně potřebné doklady. Nakonec mu však bylo sděleno, že je jeho žádost o úvěr zamítnuta, protože mu už bylo 70 let a je politikou spořitelny neposkytovat seniorům úvěry kvůli omezení rizika případných finančních ztrát.

Muž s jednáním spořitelny nesouhlasil, bránil se stížnostmi, v nichž spořitelnu upozorňoval, že s manželkou doložili nadstandardní příjmy. Odmítnutí z důvodu věku považoval za diskriminační. Stavební spořitelna ho nakonec informovala, že jeho žádost znovu zhodnotila a rozhodla se mu úvěr poskytnout. Muž už ale mezitím dokončil rekonstrukci, kterou měl v plánu, a financování si zajistil z jiných zdrojů. Jednáním stavební spořitelny se cítil dotčený, považoval ho za neetické, necitlivé a diskriminační. Obrátil se proto i na ombudsmana.

Křeček s mužem souhlasí. „Zavedení horní věkové hranice pro poskytnutí krátkodobého úvěru na bydlení představuje přímou diskriminaci z důvodu věku. Stavební spořitelna je bankou a musí postupovat obezřetně, což ale znamená posuzovat úvěruschopnost žadatele, tedy jeho schopnost splácet pravidelné splátky. Je přitom přijatelné, aby byl věk zohledněn a úvěruschopnost u starších lidí byla zkoumána přísněji, ale zcela tuto skupinu zájemců vyloučit jen kvůli věku není ani přiměřené, ani nezbytné,“ uvedl Křeček.

Ombudsman doporučil stěžovateli, aby se obrátil na Českou národní banku, která vykonává dohled nad bankovními institucemi. ČNB podle něj označila mechanickou aplikaci horní věkové hranice za systémový nedostatek, využila svých dohledových oprávnění nad stavební spořitelnou a dosáhla toho, že stavební spořitelna upravila své vnitřní předpisy. Dotyčná stavební spořitelna by tak už neměla starší klienty automaticky vylučovat z možnosti poskytnutí úvěru na bydlení.

ŠKODA 13 MILIONŮ FONDU KINEMATOGRAFIE U SOUDU

Nejdražší film: režisér odmítl obžalobu, spolupráce nebyla fiktivní, tvrdí: Tvůrce nedokončeného fantasy filmu s názvem Poslední z Aporveru Tomáš Krejčí u pražského městského soudu odmítl obžalobu. Podle té měl spolu s dalšími dvěma muži fiktivně navyšovat náklady na výrobu snímku a způsobili tak Státnímu fondu kinematografie škodu okolo třinácti
milionů korun.

Krejčí spolu s Jiřím Košťálem byli společníci firmy Actor’s Runway Agency, která produkovala film Poslední z Aporveru. Podle státního zástupce Michala Hanycha uvedli v žádostech o dotace nepravdivé údaje. V letech 2010 a 2011 uzavřeli smlouvu a několik dodatků se společností CZ PAP, jejímž jednatelem byl třetí spoluobžalovaný Petr Hemmr.

Společnost měla na základě smluv vytvořit například pozadí pro výrobu animací či přepracovat již vyrobené podklady do 3D verze. Podle obžaloby však trojice věděla, že CZ PAP nic z toho nedodá a dodatky slouží jen k tomu, aby na film dostali od ministerstva kultury více peněz.

„S tím nesouhlasím,“ uvedl u hlavního líčení Krejčí. Podle režiséra nebyla práce společnosti CZ PAP fiktivní. „Jak je tedy možné, že to fyzicky existuje?,“ prohlásil. Dodal, že výstupy viděl.

Krejčí podle svých slov pracoval na trikovém filmu několik let. Natáčení se však potýkalo se značnými problémy, protahovala se postprodukce a studia žádala čím dál více peněz. V době, kdy potkal Hemmra, byl již v zoufalé situaci. Hemmrovi se film líbil a přišel s nabídkou, že do snímku vloží technologie. „My neměli na výběr. Tohle byla poslední možnost,“ prohlásil Krejčí.

Tvůrci filmu Poslední z Aporveru půjdou k soudu kvůli údajnému podvodu

Krejčí v úterý také uvedl, že sám vložil do projektu veškeré své úspory a roky na něm pracoval zadarmo. V současné době je v exekuci, přišel o byt a z platu splácí dluhy. Po práci na filmu se zhroutil, měl podle své výpovědi bipolární poruchu. Nikdo mu nechtěl dát práci a on dlouho ani nebyl schopný žádnou vykonávat. „Vyrovnávám se s tím do dneška,“ řekl režisér.

Dlouho připravovaný snímek měl mít rozpočet až 240 milionů korun, podpořil ho Státní fond kinematografie i Česká televize. Pohádkový příběh měl kombinovat živé herce a kreslené animované prostředí. V roce 2011 tvůrci snímku tvrdili, že premiéra bude v březnu 2012. Termín pak opakovaně posouvali a film dodnes není hotov.

V roce 2014 podal fond kinematografie trestní oznámení. Podle fondu neodpovídal stav filmu v té době délce výroby ani vynaloženým prostředkům. Společnost Actor’s Runway Agency vyhlásila v roce 2016 úpadek. Fond, který na vznik filmu přispěl 47 miliony korun, se připojil k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody uvedené v obžalobě.

NÁMĚSTKEM MINISTRA ZDRAVOTNICTVÍ DĚKAN 1. LF. UK ALEKSI ŠEDO

Náměstkem pro zdravotní péči na ministerstvu zdravotnictví, kterým byl do konce května Roman Prymula, bude dosavadní děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo. Ministr Adam Vojtěch ho náměstkem jmenoval dnes, ovšem s účinností k 1. září. Šedo byl ve výběrovém řízení jediným uchazečem.

Aleksi Šedo nahradí v náměstkovském křesle Romana Prymulu, který odešel na konci května a stal se vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Šedo vedl po dvě volební období 1. lékařskou fakultu UK a letos mu mandát končí, přičemž jeden člověk může vykonávat funkci na stejné fakultě nejvýše dvě po sobě jdoucí funkční období.

Aleksi Šedo promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze v roce 1986. Čtyři roky nato získal titul kandidáta věd v oboru lékařská biochemie, v roce 2002 byl jmenován profesorem v oboru biochemie a patobiochemie. V letech 1992–1993 hostoval jako profesor v italské Pise. V letech 1994 až 1995 působil jako vědecký pracovník Institutu Curie v Paříži. Bezmála 20 let vede společné pracoviště 1. lékařské fakulty a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR – Laboratoř biologie nádorové buňky. Od roku 2007 je v čele Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty UK. V letech roku 2005 až 2012 působil jako proděkan 1. LF UK pro grantovou problematiku a rozvoj. V roce 2012 byl zvolen děkanem na čtyřleté funkční období, post v dubnu 2016 obhájil, ceskajustice.cz

CÍLE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OSN V ČR

Social Watch ČR vydává pravidelnou monitorovací zprávu, která sleduje dodržování Cílů udržitelného rozvoje OSN. Zpráva pro rok 2020 je dělena na pět oblastí: lidé, planeta, prosperita, mír a partnerství. Je složena z jednotlivých kapitol, které se věnují buď oblasti jako celku nebo jedné konkrétní kauze.

Anna Šabatová upozorňuje, že v českém právním systému stále není dostatečně zakotven zákaz fyzických trestů na dětech. Ačkoli si 80 % populace myslí, že by se mělo předcházet násilí na ženách, stále nebyla ratifikována Istanbulská úmluva. Ochraně hospodářské soutěže neprospívá, že podání podnětu, který upozorňuje na nesrovnalosti v zadání veřejné soutěže, je zpoplatněno 10 tisíci korun. Vězení jsou přeplněná a chybí pozice dětského ombudsmana.
Šárka Homfray se zabývá zónou takzvané šedé ekonomiky a nakolik bují v ČR, zejména skrze švarcsystém. Kontroly z let 2018 a 2019 zaměřené na tuto problematiku ve více než polovině případů nelegální zaměstnávání prokázaly. Problémy vnikají při účelovém zaměstnávání na dohodu nebo na živnostenský list v případech, kdy náplň práce odpovídá spíše pracovnímu úvazku, či zaměstnáváním lidí ze zahraničí přes pracovní agentury. V době pandemie COVID-19 stát zavedl speciální opatření – například přiznání ošetřovného osobám pracujícím jako OSVČ nebo na dohodu. Homfray navrhuje tato opatření ponechat i po konci pandemie.

Krajina usychá kvůli klimatické změně, špatnému zemědělskému a lesnickému hospodaření. Přes dostatek srážek v minulých měsících půda vodu zadržet nedokáže. Plánované přehrady vodu v krajině neudrží. Přístup českých politiků je liknavý a neslibuje dostatečné řešení. Udržitelným řešením není ani stavba dalších jaderných reaktorů. Daniel Vondrouš, ředitel asociace ekologických nevládních organizací, celou situaci komentuje takto: „Chybějící rozhled našich politiků a úředníků tak musí nahrazovat improvizace občanů: sázíme stromy, chytáme vodu, šijeme roušky, třídíme. Samozřejmě, že bez zapojení lidí by to nešlo. Ke skutečné změně ale potřebujeme, aby ti, co je za to platíme, lépe dělali svou práci.“
Zpráva upozorňuje na segregaci romských dětí v rámci českého vzdělávajícího systému. Vznikají tak čistě romské a čistě české třídy. Sociální znevýhodnění dětí a mladých lidí často vede k výraznému omezení jejich vzdělání a tím i svobody ve volbě budoucí profese.

Česká republika ve srovnání se zbytkem Evropské unie zaostává na mzdové úrovni a kvalitě životě. V posledních letech jsme nezaznamenali žádné nové podněty usnadňující ekonomiku „zezdola“ - tedy podporující malé a střední podniky nebo družstevnictví. Místní ekonomika je závislá na světové konjunktuře a hospodářský propad související s pandemií COVID-19 na ní bude mít velmi negativní dopad. Makroekonom Jiří Šteg doporučuje investovat do inovativních a progresivních technologií místo klasických výrobních a udělat tlustou čáru za exekucemi.

Podle Státního zdravotního ústavu žije v ČR 3590 osob s diagnostikovým HIV a přibližně dalších 700 o své diagnóze neví. Při léčbě HIV dochází k tak výraznému snížení virové nálože, že osoba takto nemocná už nemůže nikoho dalšího nakazit. Lidé žijící s HIV se ale stále setkávají s diskriminací ve zdravotnických zařízeních a v některých případech i na pracovišti. Testování na HIV je často považováno za něco stigmatizujícího, ačkoli častější testování snižuje riziko přenosu a dává dostatek času na efektivní léčbu.

Mezinárodní partnerství a solidarita, které jsou základním pilířem pro zajištění společenské i environmentální udržitelnosti, mají v České republice stále menší podporu. Je to dáno především chybnou politikou posledních ministrů zahraničních věcí, kteří umožnili z rozvojové spolupráce udělat další podpůrný nástroj pro soukromý sektor. Chybou je také to, že Česká rozvojová agentura jen minimálně podporuje vzdělávací aktivity, které by pestře a neideologicky informovaly obyvatele ČR o dění ve světě a v rozvojových zemích. Netransparentnost při přidělování finančních dotací, na kterou Social Watch upozorňuje pravidelně, se nadále zhoršuje.

Social Watch je mezinárodní síť občanských organizací usilujících o vymýcení chudoby a jejích příčin, o ukončení všech forem diskriminace a rasismu, o zajištění spravedlivé distribuce bohatství a naplňování lidských práv. Social Watch prosazuje mír, sociální, ekonomickou, environmentální a genderovou spravedlnost a zdůrazňuje právo každého člověka nežít v chudobě. V současnosti jsou členy české koalice: ADEPTTs, Alternativa Zdola, EDUCON, Ekumenická akademie, EUROSOLAR, Fórum 50 %, Nesehnutí, Svět bez válek a násilí, Wontanara a další nezávislí experti a expertky.

STRATEGIE ČR V EU, OD ZEMĚDĚLCŮ KE SPOTŘEBITELI

Ministr zemědělství: Při požadavcích na zemědělce je nutné zohlednit již vynaložené úsilí na ochranu životního prostředí:
Balíček opatření týkajících se reformy Společné zemědělské politiky (SZP), strategie Od zemědělce ke spotřebiteli nebo situace na komoditních trzích byly tématy prvního prezenčního zasedání Rady pro zemědělství a rybářství od vypuknutí epidemie COVID-19. Ministr zemědělství Miroslav Toman také ostatní ministry informoval o výstupech a přijatém prohlášení během videokonferenčního setkání ministrů zemědělství rozšířené Visegrádské skupiny, které se uskutečnilo v červnu.

„Rozhodně podporuji, aby se hospodařilo ještě šetrněji a s vyšším ohledem na životní prostředí, jak požaduje i nová Společná zemědělská politika. Pokud jde o plnění podmínek na hospodaření, myslím, že už teď mají naši zemědělci v Evropě dobrou pozici. A jsme připraveni jít ještě dál. Znovu však musím zdůraznit potřebu adekvátního financování v nadcházejícím programovém období, jak jsme se shodli i ve společném prohlášení s kolegy v rámci rozšířené Visegrádské skupiny,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Aby bylo možné cíle nové SZP plnit, požaduje česká strana například vyjmutí ekoschémat z povinného zastropování. Dále je důležité, aby se při stanovování všech požadavků brala v úvahu výchozí pozice daného členského státu. Za nezbytné považujeme mít k dispozici spolehlivá data za všechny členské země, na jejichž základě Evropská komise stanovuje cíle na evropské úrovni.

Aktuálně projednávaným tématem je také strategie Od zemědělce ke spotřebiteli. Pro udržení konkurenceschopného unijního zemědělství je stěžejní vypracovat analýzu, jaké dopady na jednotlivé členské státy by v praxi její ambiciózní environmentální cíle měly. Je nutné zohlednit rozdílné výchozí pozice jednotlivých zemí, aby nedošlo k paušálním nařízením, která by vedla k dalšímu prohloubení rozdílů mezi státy.

„Pokud jde například o snížení používání pesticidů, jde z našeho pohledu rozhodně o pozitivní krok. Nemůžeme už ale souhlasit s případnou plošnou redukcí ve všech zemích o 50 procent, protože spotřeba přípravků na ochranu rostlin je v České republice už teď pod průměrem Evropské unie. Je třeba brát v potaz naše již vynaložené úsilí k ochraně životního prostředí,“ uvedl ministr Toman.

Zasedání Rady pro zemědělství a rybářství se nově koná pod německým předsednictvím, které navázalo na chorvatské předsednictví od 1. července 2020. Německá strana bude propagovat především udržitelné zemědělství, potravinářství i lesnictví, stejně jako životaschopné venkovské oblasti a přístup občanů k bezpečným a dostupným potravinám. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

MLÁDEŽNICKÉ TÁBORY UŽ 65 LET

Málokterý tábor vstoupil i do literatury – tábor Kamenec náchodských pionýrů, který stál nad řekou Zdobnicí v Orlických horách už v roce 1955, ano. Právě o něm, o dětech a jejich životě v táboře vyšla kniha Jana Mareše – Stromy rostou do nebe. Pětašedesáté výročí Kamence je úctyhodné, ale ne ojedinělé – „pionýráků“ s desítkami let tradice je totiž mnohem víc. Dokonce i skupiny vzniklé až po obnovení samostatného Pionýra v roce 1990 už mohly nasbírat 30 let táborových zkušeností.

Vždy po svém

Už od 50. let minulého století byly mnohé pionýrské oddíly a tábory prostorem, kde se děti mohly naplno věnovat i aktivitám nepoplatným době – turistice, tábornictví, poznávání přírody… Učily se spolupracovat v týmech, navzájem si pomáhat, prožívaly báječná dobrodružství. Nadčasovost takové činnosti dokládá i skutečnost, že některé z těchto skupin a oddílů v ní pokračují už desítky let a stejně tak i táborová tradice na řadě míst přesahuje půl století. Typickým příkladem je Pionýrská skupina Náchod a její LT Kamenec. Tamní vedoucí si nikdy nenechali moc mluvit do své činnosti. Před rokem 1989 si stejně jako mnoho dalších „skupinářů“ a „oddíláků“ opakovaně vyslechli, že by měli být víc angažovaní. V současnosti zase se svou lehce vojenskou disciplínou mohou působit jako z jiné doby. A přitom dělají stále podobnou činnost, tak jak dává smysl vedoucím i dětem, po svém…

Péče o přírodu a spolupráce s armádou

Kamenečtí táborníci se vždy starali i o okolí tábora – za uplynulá desetiletí například vysázeli a ošetřili tisíce lesních stromků, posekali hektary luk. Nejtypičtějším znakem Kamence je ale při pohledu „zvenku“ zaměření na brannou výchovu, propojenou s prvky lesní moudrosti. Ať už si děti „hrají“ na indiány či třeba na výsadkáře, tyto dva prameny se na Kamenci nerozlučně slévají. Od 60. let tu probíhá také úzká spolupráce s armádou, běžné jsou proto i ukázky vojenské techniky, které vedoucí zapojují do programu tábora. Co je naplánováno letos?

„Máme dohodnuté skutečné stíhačky, které nám budou přelétat nad táborem. Zároveň si děti budou hrát na to, že je ze země navigují a vyznačují jim cíle.“ Popisuje hlavní vedoucí Martin Vysoký.

Oslavy úplně jinak

Letošní ročník tábora měl být zcela mimořádný, slavnostní a s návštěvami mnoha hostů. Ale v roce 2020 je všechno jinak… Vedoucí proto připravili „obyčejný“ tábor, navíc zmenšený a přizpůsobený jen pro 75 dětí. Naplánované oslavy si ale nenechají ujít. Všechny táborníky, rodiče a kamarády na nich uvítají 22. srpna.

Titulek „Oslavy úplně jinak“ ostatně platí i pro celý Pionýr, který letos slaví 30. výročí obnovení samostatné činnosti. S ohledem na jarní omezení však musela být část oslav zrušena. O to více je potřeba si i na zdánlivě běžné činnosti připomínat, že právě díky pionýrským skupinám, jako je ta Náchodská, mělo v roce 1990 smysl pokračovat. A díky tisícům pionýrských dobrovolníků po celé republice je tu Pionýr i teď, po třiceti letech. Jakub Kořínek

NA KARLOVARSKU PŮL MILIARDY NA EKOLOGICKÉ AUTOBUSY NA PLYN

Cestující v Karlovarském kraji budou ve veřejné dopravě už brzy jezdit moderními ekologickými CNG autobusy. Kraj totiž uspěl se všemi čtyřmi projekty v rámci žádosti o dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Celková suma získaných dotací činí 559 milionů 725 tisíc korun. Kromě komfortní možnosti přepravy to významně prospěje i kvalitě životního prostředí.

Celkem kraj pořídí 150 autobusů ve dvou velkostech, což umožní kompletní výměnu vozidel v celém regionu. „Jsem nesmírně rád, že se práce na projektu, na kterém jsme pracovali více než 2,5 roku, vyplatila a dotáhli jsme ji do úspěšného konce. Už v roce 2017 jsme přehodnotili původní záměr kraje vyhlásit velký tendr na provozovatele regionální autobusové dopravy rozdělený do čtyř částí. Chtěli jsme totiž i nadále spolupracovat s malými a středními podniky, které autobusovou dopravu pro kraj provozují, místo toho, aby zanikly a lidé přišli o práci. Deklarovali jsme tento záměr jak usnesením Rady kraje, tak v Evropském věstníku. Myšlenku na vlastní autobusy jsem měl v hlavě už od začátku, ale podmínky to příliš neumožňovaly. Začal tedy kolotoč vyjednávání s ministerstvy, Úřadem na ochranu hospodářské soutěže a také s Evropskou komisí. Nakonec jsme dosáhli schválení výjimky Evropskou komisí pro náš kraj a zároveň tedy i pro všechny ostatní regiony. Jak je vidět, i malý kraj může dokázat velké věci,“ zdůraznil náměstek hejtmana Martin Hurajčík.

Původní výzva v rámci IROP obsahovala podmínku, že žadatel o dotaci musí být zároveň provozovatel autobusů. „To bylo pro náš kraj velmi složité a nevhodné. Díky výjimce od Evropské komise jsme nakonec dosáhli toho, že kraj získá do vlastnictví nové moderní, ekologické, nízkopodlažní, bezbariérové, klimatizované autobusy s moderním odbavovacím a informačním systémem na CNG pohon. Následně vypíšeme výběrové řízení na dodavatele autobusů a také na provozovatele ve třech oblastech kraje. Ve čtvrté oblasti jsme připraveni jednat o smlouvě s malými a středními podniky tak, jak jsme deklarovali,“ dodal náměstek. Za poslední dva roky jde o další velký dopravní projekt v Karlovarském kraji a jeden z největších projektů veřejné dopravy v historii regionu vůbec. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

ZVONY V ČISTÉ ZAZVONÍ ČISTÝM PĚTI HLASEM

V Čisté u Litomyšle skončí během srpna sbírka na zvon. Obec si konečně splní svůj sen. Ve věžích kostela sv. Mikuláše se rozhoupá zase pět zvonů. Zvony symbolicky spojí dramatickou historii a současnost obce na území bývalých Sudet.

„Tamhle se půjdeme podívat“, řekl mi pan starosta Petr Dřínovský u nich v obci Čistá a ukazoval rukou směrem k obloze. I s hlavním zvoníkem, čisteckým rodákem Pavlem Kuřem, jsme šplhali po schodech na věž kostela sv. Mikuláše, kde je od roku 2019 zavěšen nový velký zvon jménem rovněž Mikuláš. Čistecké „dvoutunové d1“ je největším zvonem, který byl v Česku od roku 2011 odlit a spolu s dalšími třemi zvony se o něj stará parta zdejších zvoníků. Zvony v naší zemi byly v době 1. a 2. světové války „rekvírovány“, tím se rozumí zabavovány kvůli vojenským účelům. Čekalo je rozbíjení, roztavení a poté z tohoto materiálu byly vyrobeny zbraně a jiný vojenský materiál. Dalším účelem zvonových rekvizic bylo způsobit lidem škody morální, zlomit je a snadněji ovládat, neboť zvon je součástí obce, živé komunity jejich obyvatel a jeho beztrestné odebrání a zničení představuje velmi pádnou demonstraci moci a síly vládnoucího aparátu. Pavel Kuře je zapáleným rodákem a vypráví: „Zvonovými rekvizicemi obou světových válek bylo v Čechách nenávratně ztraceno kolem 85% všech zvonů a na Moravě ještě více. Konkrétně z území bývalých Sudet bylo jen ve 2. světové válce odvezeno téměř 4000 zvonů a z německých hutí se po válce vrátilo pouze 435. Jediný z celkem pěti odvezených zvonů z Čisté měl lepší osud, protože byl vyhodnocen jako cenný – barokní zvon svatého Jana a Pavla mučedníků se na věž do Čisté po 2. světové válce vrátil.“ Do poloviny srpna čistečtí vybírají peníze na poslední zvon, a tak na podzim završí obec svůj sen: mít všech pět zvonů zase na svém místě.

Vesnice Čistá se nachází asi 5 km. Od Litomyšle. Její zvláštnost tkví v tom, že i když je ve vnitrozemí, tak až sem sahaly Sudety, resp. největší německojazyčná enkláva uvnitř tehdejší ČR – Hřebečsko. Vesnice Benátky před Čistou a vesnice Trstěnice za Čistou, ty byly české. Čistá nese svůj název až od roku 1947, před tím se jmenovala Litrbachy, německy Lauterbach. Je to sídlo táhnoucí se 6,5 km podél silnice, která kopíruje tok řeky Loučné. Při pohledu na mapu obě jako dva hadi vedle sebe. Jedná se o typicky údolní vesnici, kde nenajdete tradiční náves. V současné době má obec 980 obyvatel a patří k ní osada Brlenka. Z kroniky se dovíme, že v roce 1922 zde žilo 1800 lidí a v roce 1947 jen 530 lidí. Po 2. světové válce čeští Němci museli opustit naši zemi. V Čisté zůstali natrvalo jen ti ze smíšených českoněmeckých manželství. Z Němců byli trochu déle pozdrženi jen ti „nezbytní“, například zde to byla porodní bába, bez které nemohli obyvatelé zůstat.

Doptávám se dále, zda se ještě nějakým způsobem historie propisuje i do dnešních dní. Dovídám se, že v obci je tak asi do deseti rodin starousedlíků, jsou to potomci rodin, které nebyly odsunuty do Německa. Z dějepisu víme, že po válce byly Sudety osídleny novými obyvateli, kteří sem přišli a vybrali si dům, který byl volný. Takže vlastně historie české vesnice je krátká, ani ne osmdesát let. Generace lidí se obměnily. Pan starosta doplňuje k mé otázce: „Zdá se mi, že moje generace už nějaké nesrovnalosti mezi původními a novými obyvateli nepřináší, spolupracujeme mezi sebou navzájem. Z vyprávění ale vím, že dříve mezi lidmi byla rivalita a i nepřátelství. Jsem rád, že u nás opět existuje fungující komunita. Během poslední 10 let došlo k obrovskému posunu.“

Vrátím se zpátky ke zvonům. Letos v říjnu čeká čistecké symbolické završení letitého projektu: na menší věž bude zavěšen poslední z obnovených zvonů. Pan starosta dodává: „Díky zvonům chceme definitivně přemostit historii a současnost. Gesto propojení času, lidí i národů.“ Teď v létě bude v Čisté končit veřejná sbírka na dokončení obnovy zdejších zvonů. Poslední zvon Petr je již zadán do výroby v Brodku u Přerova. Na zvony přidala obec téměř 500 tisíc, 500 tisíc věnovala rodina starousedlíků a 300 tisíc přispěl Česko-německý fond budoucnosti. Ve veřejné sbírce se sešlo již hodně přes 500 tisíc a přispěli i původní němečtí obyvatelé. Obnovený hlavní kostelní zvon Mikuláš se stal také zvonem česko-německého usmíření.

Zajímám se i o to, zda se tito původní obyvatelé a jejich potomci vracejí „domů“ a chtějí vidět, odkud pocházejí jejich předkové, jestli je zajímá osud stavení, kde žil někdo z jejich rodiny. Pavel Kuře odpovídá: „Ano, někteří rodáci přijíždějí každý rok, i když s ohledem na jejich věk je to stále obtížnější. Své „doma“ mají dávno v Německu, ale srdce a starou vlast mají tady. Známe se i s jejich dětmi a vnoučaty. Jedna z rodin rodina spolupracuje s obcí intenzivně.“ Dovídám se o panu Hansi Sobolovi, který žije na území bývalé NDR. I v době socialismu podnikal v oboru zámečnictví, jako jeden z mála tam mohl žádanou firmu provozovat. Před 16 lety se svým synem vyrobil a obci Čistá daroval ručně kované hřbitovní brány – stejné, jako v jeho novém domově v Německu. Do Čech je i dovezl a osobně nainstaloval.

A proč jsem do Čisté přijela já? Jsem ráda, že z krajských peněz podpoříme dobudování místa pod stromy u řeky pro setkávání se malých i velkých dětí a rodičů. Přijela jsem si to „okouknout“, jak to mají za ty peníze vymyšleno. V současné době je zde instalováno několik herních prvků. Vše bude letos dokončeno tzv. čisteckým hadem. Celé místo bude ohraničeno a „propleteno“ přírodními prvky, které budou sloužit jako prolézačka, šplhadla a třeba i sedátka. Jeden had je silnice obcí, druhý had je řeka Loučná a tento had, v pořadí třetí, bude pro radost mládeži. Tyto děti už zřejmě nebudou vnímat fakt, že mezi obyvateli bývaly po válce problémy. Vyrůstá nová další generace, která nebude poznamenána válkou. Přesto je dobré, aby i ona časem věděla o tom, na co si máme dávat pozor. Nežijeme ve vzduchoprázdnu a je třeba se z historie učit a čerpat dobré zkušenosti a těm nedobrým se vyhnout.Hana Štěpánová, (STAN) radní Pardubického kraje zodpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace

KRUŠNOHORSKÁ ANENSKÁ POUŤ NA BOŽÍM DARU

Tradiční krušnohorská Anenská pouť se na Božím Daru uskuteční v sobotu 25. července od 10 do 17 hodin. Již v roce 1546 získalo horní město Boží Dar možnost pořádat trhy. Také Anenská pouť 2020 představí širokou škálu produktů od krušnohorských výrobců a umělců. Kvalita a původ jsou hlavním kritériem, které oceňují návštěvníci na božídarském náměstí.

Akci v pohodové atmosféře si užijí malí i velcí. Pro děti jsou připraveny historické kolotoče, dílničky a divadelní spolek Ochotníci Ostrov pro ně od 14 hodin zahraje pohádku „Andulka a loupežníci“.Návštěvníci se mohou seznámit s tradičními řemesly Krušnohorců: Paličkování v podání dílny paní Lautner z Oberwiesenthalu, rukavičkářství v abertamské dílně a další. Přijeďte a ochutnejte místní speciality, krušnohorské produkty i další rozličné dobroty.

Současně můžete navštívit „Česko-saský krušnohorský řezbářský plenér“, který bude zahájen 22.července a vyvrcholí právě v sobotu na prostranství na začátku Ježíškovy cesty u hřbitova. Návštěvníci Anenské pouti budou moci obdivovat zbrusu nový mobiliář, který obohatí Ježíškovu cestu. Parkování ve městečku je zakázáno! Vjezd bude z důvodu konání Anenské poutě omezen. Pro návštěvníky jsou připravena velkokapacitní vyhrazená parkoviště, například Kapka naproti benzinové pumpěCena: Kč 100/ celý den (první hodina zdarma). Těšíme se na viděnou 25. července na Božím Daru. Daniela Tautermannová, Jitka Čermáková, Infocentrum Boží Dar