iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Na covid třeba nový tým, místo Vojtěcha generál Bubeník

Podle mnoha odborníků se koronaviru ČR, ale i další země v Evropě a světě lidé nezbaví. Světová zdravotnická organizace důrazně upozorňuje, že se covid-19 urychleně rozšiřuje už v celé Africe. A tak nová opatření proti nákaze se musejí zavést i v ČR.

V každé válce musejí být schopní vojáci. A nejen to, ale i rázné a nápadité velení. Jen partyzánština nestačí. Dnes likvidace koronaviru u nás je partyzánština, protože boj proti nákaze není veden ze štábu odborníků a není řízen jednotně v celé ČR. Musí se jednat rychle a operativně. To může dokázat jen schopný voják, např. brigádní generál MUDr. Zoltán Bubeník.

VYZNAMENÁN ZA OPERAČNÍ SLUŽBY NA BALKÁNĚ A AFGHÁNISTÁNU

Po absolvování Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové v roce 1990 absolvoval postgraduální výcvik v Ústřední vojenské nemocnici v Praze , působil jako plukovní a posádkový lékař, zástupce a vedoucí několika oddělení a poboček ve vojenském lékařském velitelství a zástupce ředitele Vojenské lékařské agentury.

V roce 2015 byl jmenován chirurgickým ředitelem a ředitelem Vojenské lékařské agentury a v letech 2016 a 2018 byl předsedou Světového CBRN a Lékařského kongresu. Byl zvolen předsedou COMEDS a hlavním lékařským poradcem NATO na tříleté funkční období počínaje koncem listopadu. 2018.

Brigádní generál Bubenik ukončil postgraduální studium generálního štábu na Univerzitě obrany v Brně v roce 2010. Byl vyznamenán medailí Ozbrojených sil České republiky, záslužným křížem ministra obrany ČR, pamětní kříž náčelníka štábu ozbrojených sil Slovenské republiky, čestný odznak ACR „V zásluhách“ a medaile za operační služby na Balkáně a v Afghánistánu

HYGIENIČKA OSTRAVSKA ZATÍM ZŮSTÁVÁ, LIDÉ NESPOKOJENI S OPATŘENÍM

Ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě Pavla Svrčinová neodstoupí. Po pondělním jednání krajské bezpečnostní rady přiznala chybu v tom, že páteční protipandemická opatření měla okamžitou platnost, a slíbila, že příště bude vše oznamovat v dostatečném předstihu a po konzultacích.

Krajská hygienická stanice v pátek vydala s okamžitou platností rozšíření povinnosti nošení roušek ve veřejné dopravě a veřejných vnitřních prostorech, omezení počtu účastníků hromadných akcí na 100 lidí a omezení otvírací doby restaurací ze dvou okresů na celý kraj.

Speciální pořádková jednotka i policisté z obvodního oddělení zasahovali v sobotu v noci před pivnicí v Ostravě-Jihu, kde asi padesát lidí rušilo noční klid. Nelíbilo se jim uzavření pohostinství kvůli novým protipandemickým opatřením.
zobrazit celou online reportáž

To okamžitě vyvolalo řadu protestů, zvláště nad okamžitou platností a rozsahem opatření se podivoval i hejtman Ivo Vondrák. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dokonce o víkendu Svrčinovou vyzval, aby zvážila setrvání ve funkci a o chybách v komunikaci hovořil i premiér Andrej Babiš. Dnes se v centru Ostravy uskuteční protestní demonstrace.
„Výtku ministra jsem si vyslechla a udělala si z toho své soukromé závěry. Výtka byla oprávněná a dohodli jsme se, že případné další mimořádné opatření budu konzultovat a požádám o svolání krajské bezpečnostní rady aspoň den dopředu, než bude opatření vydáno,“ uvedla Svrčinová po pondělním jednání bezpečností rady. Té se účastnil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Svrčinová: Půjdu na nějaký komunikační kurz

Přiblížila, že od ministerstva zdravotnictví dostaly hygienické stanice instrukce, aby platnost přijatých opatření byla minimálně o několik hodin později, než budou vyhlášena.

Později řekla ČTK, že své setrvání ve funkci zvažuje stále, protože má určitý věk. „Říkám si, že už bych mohla mít klid, ale zase když vidím kolegy, jak se snaží, a že bych jim tím podtrhla nohy,“ řekla Svrčinová. Podle ní ji právě kolegové velmi podpořili. Kritiku své osoby vnímá jako oprávněnou.

„Asi to bylo komunikováno špatně. Myslím si, že nejenom já komunikuji špatně, ale já jsem si z toho udělala závěry a jsem zvyklá přijímat kritiku a řešit ji. Už jsem se domluvila, že půjdu na nějaký komunikační kurz,“ prohlásila Svrčinová.
Ministr Vojtěch sdělil, že páteční opatření po odborné stránce byla správná, ale je nutné, aby hygienická stanice lépe komunikovala. „Z mého pohledu to bylo selhání, povedeme o tom ještě nějakou debatu a jde mi o to, aby se situace promptně zlepšila, jinak by to mělo nějaké důsledky,“ uvedl ministr zdravotnictví.

Opatření se budou průběžně posuzovat

Epidemiologická situace v regionu není podle hygieniků dobrá, v neděli bylo zjištěno dalších více než padesát nových případů nákazy koronavirem.

Ohniska se však přesouvají z Karvinska na Frýdecko-Místecko, protože jen dva případy mají souvislost s OKD. „Právě na Frýdecko-Místecku máme více případů z jedné velké oslavy a bohužel se nákaza šíří i v některých zdravotnických zařízeních. V Nemocnici Frýdek-Místek nově máme pět případů, a to tři pacienty a dva zdravotníky,“ konstatovala Svrčinová.

Na bezpečnostní radě kraje také padla dohoda o průběžném vyhodnocení epidemiologického stavu v jednotlivých regionech s úpravami omezení.

Plošnou platnost například kritizoval starosta Krnova na Bruntálsku Tomáš Hradil s poukazem na to, že v regionu je jeden nakažený a mají taková omezení, jako v ohniscích vzdálených padesát až osmdesát kilometrů. „Poprvé se kvůli tomu sejdeme ve čtvrtek a možné změny by měly platnost od pátku,“ dodala krajská hygienička.

POČET NOVÝCH PŘÍPADŮ NÁKAZY V ČR KLESL POD STOVKU

Počet nových případů nákazy koronavirem v Česku klesl po pěti dnech pod sto. V neděli jich přibylo 90. Od března, kdy se nemoc covid-19 začala v Česku šířit, hygienici potvrdili 13 945 případů nákazy.

Celkem se už vyléčilo 8 760 lidí a 359 infikovaných v souvislosti s koronavirem zemřelo. Aktuálně tak je v Česku 4 826 nemocných. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.Třetina z nedělních pozitivně testovaných případů pochází z Karvinska, řekla ráno v České televizi hlavní hygienička Jarmila Rážová.

Mírně zvýšený přírůstek hlásí Praha. „Rozhodně to není nic dramatického,“ dodala Rážová s tím, že případů v hlavním městě přibylo zhruba 25, zatímco v minulých dnech se číslo podle jejích slov pohybovalo kolem 15.

Podíl pozitivních testů ministerstvo zatím nezveřejnilo.

U většiny nakažených má nemoc mírný průběh. Momentálně je s covidem-19 hospitalizováno 134 lidí, těžký průběh má 19 z nich. Nejhorší situace je aktuálně v Moravskoslezském kraji, kde hygienici v pátek rozšířili protiepidemická opatření na celý region. Nemoc covid-19 se objevila například v Městské nemocnici Ostrava, na dětském táboře ve Štramberku nebo v různých podnicích na Ostravsku, Novojičínsku i Frýdecko-Místecku. Podle epidemiologů se nákaza šíří do rizikové skupiny mezi lidi starší 65 let.

Za posledních sedm dní přibylo na Karvinsku na 100 000 obyvatel zhruba 47 nakažených, což je nejvíce ze všech regionů ČR. V sousedním Frýdecko-Místecku je to téměř 37 nakažených na 100 000 obyvatel, na Novojičínsku přibližně 14 nakažených na 100 000 obyvatel a na Ostravsku je jich deset.

Další lokální ohnisko je ve Vlčnově na Uherskohradišťsku. Od soboty musejí lidé v obci povinně nosit ochranu úst a nosu ve veřejné dopravě a vnitřních prostorách. Hromadné akce se mohou konat maximálně s 500 lidmi, je nutné při nich dodržovat rozestupy. Na Uherskohradišťsku hlásí za sedm dní přibližně 23 případů nákazy na 100 000 obyvatel.
Třetím nejpostiženějším regionem Česka je podle této statistiky momentálně Mělnicko, kde mají za uplynulý týden téměř 23 nakažených na 100 000 obyvatel. Lokální ohnisko se tam objevilo v Čečelicích. Jde o brigádní pracovníky zemědělské firmy, kteří jsou na ubytovně. Onemocnění testy prokázaly u deseti z nich.

BRITÁNIE NEZVLÁDÁ KORONAVIRUS, 4 MILIONY PACIENTŮ

Pandemie nemoci covid-19 v Británii natolik zahltila zdravotní systém, že na plánované neakutní výkony teď čekají skoro čtyři miliony pacientů. Do konce roku by se jejich počet mohl vyšplhat až k deseti milionům. Vyplývá to z údajů konfederace manažerů státního zdravotnického systému NHS.

V Británii byly už před začátkem epidemie čekací doby na některé plánované operace poměrně dlouhé - každý šestý pacient čekal na výkon déle než 18 týdnů. Od dubna do května se sice počet lidí čekajících na ošetření snížil na 3,84 milionu, to ale odborníci připisují tomu, že během vrcholící epidemie zdravotníci často neakutní pacienty vůbec nevyšetřovali a další lidé tedy na čekací listiny nepřibývali.

Podle NHS jsou údaje konfederace zkreslené a doba čekání na diagnostické testy i plánované výkony se od února zkrátila. Tomu ale neodpovídají informace organizací zaštiťujících jednotlivé medicínské obory. Dlouhé čekací doby hlásí například radiologové, několik týdnů se čeká například i na vyšetření na počítačové tomografii či magnetické rezonanci. Dramatická je i situace na onkologických pracovištích.

V červnu podle organizace Cancer Research čekalo na onkologickou léčbu či diagnostické vyšetření 2,4 milionu lidí. V průměru se k lékaři dostali po 12 týdnech. Například Sylvia Traynorová, která má za sebou půlroční chemoterapii a sérii ozařování kvůli rakovině děložního čípku, se v dubnu dozvěděla, že její léčba se kvůli koronaviru na sedm týdnů přeruší.
Je to stejné jako operovat děti v Aleppu, líčí situaci v Británii lékař

„Takhle jednoduše. Prostě řekli, ať nechodím. Nemohla jsem uvěřit, že to takhle ukončili. Vím, že mají akutnější případy, o které se musejí postarat, ale moje léčba zabírala,“ citoval ji americký deník The New York Times (NYT)
Stejně je na tom i 82letá Ruth Fawcettová, která už devět měsíců s čím dál většími bolestmi čeká na operaci kolene. „Nechtějí mi říct, jak vysoko na čekají listině jsem, nebo za jak akutní případ mě považují. Děsí mě to,“ popisuje. Někteří lidé se snaží hledat pomoc v soukromých zařízeních, jiní si to ale s ohledem na nákladnost nemohou dovolit.

VAKCÍNA PROTI COVID V BRITÁNII, KDY SE VYUŽIJE V ČR?

Britští vědci vyvinuli slibnou vakcínu proti covid-19. Nemá vedlejší účinky: Nová vakcína proti nemoci covid-19, kterou vyvinuli vědci z britské Oxfordské univerzity, se ukázala jako bezpečná. Alespoň podle pondělních výsledků první fáze klinické studie uveřejněných v prestižním časopise Lancet. Vakcína nevyvolává žádné závažné vedlejší účinky a imunitní systém na ni časně a dobře reaguje.

Nově vyvinutá vakcína vyvolává v těle tvorbu protilátek a reakci imunitního systému. Podle BBC testovaná vakcína účinkovala asi u 1 077 lidí, u nichž se po aplikaci injekce s vakcínou začaly tvořit protilátky a bílé krvinky, jež s koronavirem dokážou bojovat.

Zjištění jsou nesmírně slibná, ale stále je příliš brzy na prognózy o tom, zda vakcína bude fungovat a poskytne dostatečnou ochranu. Podle profesorky Sarah Gilbertové z univerzity v Oxfordu je před vědci ještě dlouhá cesta. „Musíme odvést mnoho práce než řekneme, zda naše vakcína pomůže zvládnout pandemii COVID-19, ale tyto počáteční výsledky jsou slibné.“

Podle BBC se nově vyvinutá vakcína vyrábí z geneticky upraveného viru, který způsobuje nachlazení šimpanzů. Vědci vakcínu posléze upraví tak, aby nemohla způsobit infekci u lidí a také, aby se více podobala viru SARS-Cov-2. Díky tomu, že vakcína vypadá jako koronavirus, se může imunitní systém naučit, jak proti ní zasáhnout.

Podle studie se po vpichu vakcíny vyvinou také bílé krvinky, konkrétně T-lymfocyty, které mohou potírat nádorové buňky či buňky napadené viry a pomáhají tak koordinovat imunitní systém. Umí zjistit, které buňky v organismu jsou nakaženy a zničit je.

Množství buněk T vyvrcholilo 14 dní po očkování a množství protilátek 28 dní po očkování. Studie však neprobíhala natolik dlouho, aby dokázala zjistit, zda vzniká dlouhodobější imunita.

Vakcína nevyvolává žádné závažné vedlejší účinky, uvedla agentura Reuters. Podle informací BBC se vedlejší příznaky objevily u sedmdesáti procent naočkovaných. Očkovaní lidé nejčastěji hlásili únavu a bolesti hlavy. Mezi další běžné nežádoucí účinky patřily bolest v místě vpichu, bolest svalů, malátnost, zimnice, pocit horečky a vysoká teplota.

V pondělí během virtuálního briefingu vedeného z centrály organizace v Ženevě řekl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, že zprávy o experimentální vakcíně společnosti AstraZeneca vítá. Dodal, že WHO považuje látku označovanou jako AZD1222 za vedoucího kandidáta v celosvětové snaze získat vakcínu schopnou zastavit koronavirem SARS-CoV-2 způsobenou pandemii. Ta si doposud vyžádala celkem už více než 600 000 lidských životů.

„Gratulujeme našim kolegům za pokrok, kterého dosáhli,“ uvedl při témže briefingu krizový expert WHO Mike Ryan. „Je to pozitivní výsledek, ale ještě je třeba ujít dlouhou cestu. Nyní musíme přistoupit k rozsáhlému testování,“ dodal.
Průlomový lék

Průlom v léčbě nemoci covid-19 a přispění ke zvládnutí světové pandemie hlásí také britská společnost Synairgen. Ta vyvíjí přípravek, jež výrazně snižuje riziko vážného průběhu nemoci covid-19. Tento nový přípravek obsahuje bílkovinu interferon beta, kterou si tělo umí přirozeně vytvářet při boji proti virům.

Souboj jak z dob studené války. Ve světě závodí o vakcínu proti covidu-19

Předběžné výsledky naznačují, že se u hospitalizovaných pacientů s koronavirem, kterým byl přípravek podán, o 79 procent snížilo riziko vážného průběhu nemoci, při němž může být nutná plicní ventilace.

Společnost Synairgen také tvrdí, že se dvakrát až třikrát u těchto pacientů zvýšila pravděpodobnost zotavení do té míry, že nemoc neovlivnila jejich každodenní aktivity. Látka podle předběžných závěrů také výrazně u nemocných snížila dušnost a o třetinu zkrátila dobu nutné hospitalizace, v průměru z devíti na šest dnů.

Do studie se zapojilo 101 dobrovolníků, kteří byli přijati k léčbě covidu-19 v devíti britských nemocnicích. Polovině byl podán experimentální lék, zatímco ostatní dostali placebo.

Aktuálně je na různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Patří mezi ně také například vakcína připravovaná biotechnologickou skupinou CanSino, sídlící v Hongkongu, nebo vakcína vyvíjená německou biotechnologickou firmou BioNTech a americkou farmaceutickou společností Pfizer. Údajně slibnou očkovací látku proti koronaviru už testuje i ruské výzkumné středisko při ministerstvu zdravotnictví.

BRITÁNIE NEBUDE VYDÁVAT TRESTNĚ STÍHANÉ DO HONGKONGU

Velká Británie oznámila, že pozastaví extradiční smlouvu s Hongkongem a to proto, že v této bývalé britské kolonii začal platit nový bezpečnostní zákon. Ministr zahraničí Dominic Raab během pondělního jednání v parlamentu řekl, že extradiční smlouva bude okamžitě pozastavena a embargo na zbraně bude rozšířeno do Hongkongu. Zdůvodnil to „hrubým porušováním lidských práv ze strany Číny“.

„Nebudeme zvažovat reaktivaci těchto opatření, dokud nebudou existovat jasné a spolehlivé záruky, které jsou schopny zabránit zneužití vydávání ze Spojeného království pod nové národní bezpečnostní předpisy,“ uvedl v pondělí Raab.
Nově schválený bezpečnostní zákon západní země považují za porušení slibu Pekingu zachovat nejméně do roku 2047 autonomii Hongkongu. Smlouvu o vydávání osob k trestnímu stíhání s Hongkongem proto už pozastavila například Austrálie či Kanada. O možném vypovězení extradiční smlouvy minulý týden jednala i horní komora českého parlamentu.

Podle The Times britská vláda zvažuje také uvalení sankcí na konkrétní představitele čínského režimu spojované s porušováním lidských práv, a to i v souvislosti s ujgurskou menšinou. Čínský velvyslanec v Británii Liou Siao-ming uvedl, že pokud k tomu dojde, pak nejspíš Peking odpoví v podobném duchu.

„Pokud britská vláda zajde tak daleko a uvalí sankce na jakéhokoli čínského občana, pak na to jistě rezolutně odpovíme. Víme, co se stalo mezi Spojenými státy a Čínou, oni uvalili sankce na čínské představitele, my zase na ty jejich,“ uvedl čínský diplomat v pořadu Andrewa Marra na stanici BBC.

Podle kritiků je nový bezpečnostní zákon porušením zásady „jedna země, dva systémy“, k jejímuž dodržování na 50 let se Čína zavázala, když v roce 1997 přebírala správu nad provincií od Británie. Princip garantuje místním obyvatelům řadu svobod, které jsou v pevninské Číně nevídané.

Britský premiér Boris Johnson už začátkem července oznámil, že Británie umožní až třem milionům obyvatel Hongkongu
získat britské občanství, pokud o to budou mít zájem. Čínský velvyslanec jej pak obvinil z vměšování do cizích záležitostí.