iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezidentka banky EU Lagardeová proti rychlé dohodě

EU potřebuje ambiciózní dohodu, ne rychlou a za každou cenu, říká šéfka ECB: Pro lídry Evropské unie bude lepší, když se dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu. Řekla to v neděli prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Unijní lídři už třetím dnem jednají v Bruselu o fondu obnovy v bezprecedentním objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč), který má pomoci ekonomikám zasaženým koronavirem.

„Dohoda lídrů by v ideálním případě měla být ambiciózní co do rozsahu a složení toho balíku, zhruba podle toho, co už navrhla Evropská komise (EK),“ řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) agentuře Reuters.
„Z mého pohledu je lepší dohodnout se na ambiciózním fondu podle toho návrhu, i kdyby to zabralo o trochu více času. Byla bych ráda, kdyby se lídři dohodli na něčem, co bude ambiciózní, než aby to bylo rychle,“ dodala.

Návrh na schválení fondu obnovy, který by měl evropské ekonomice pomoci dostat se z nejhlubší recese od druhé světové války, mezi lídry stále nenašel dost zastánců. Představitelé jednotlivých zemí EU se přou zejména o tu část fondu, která počítá s přímými platbami, protože to je nevratná část pomoci.

Komise původně navrhla, aby na přímé platby šlo 500 miliard eur a zbylých 250 miliard eur tvořily úvěry. Předseda Evropské rady Charles Michel už částečně přistoupil na námitky šetrných zemí pod vedením Nizozemska a navrhl, že část pomoci složená z grantů bude nižší. V této otázce ale stále není jasno.

Částku 750 miliard eur si přitom komise hodlá vypůjčit na finančních trzích, což by znamenalo, že se za tento dluh zaručí všechny členské státy. To se části zemí nelíbí. Stále je tedy možné, že summit skončí v neděli bez dohody a že se lídři budou muset sejít příště.

BOUŘE LIDÍ NA OSTRAVSKU, ODMÍTAJÍ DALŠÍ OPATŘENÍ

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák bude požadovat zdůvodnění nových protiepidemických opatření, která hygienici v pátek s okamžitou platností nařídili v celém Moravskoslezském kraji. Hejtman to uvedl na svém facebookovém profilu. Podle hygieniků jsou nově nařízená opatření smysluplná.

Hygienici v pátek rozšířili protiepidemická opatření na celý region. Do té doby omezení platila jen v okresech Karviná a Frýdek-Místek. V kraji se tak znovu musí nosit roušky v hromadné dopravě a vnitřních prostorách. Omezení se týkají i návštěv v nemocnicích či domovech seniorů, provozu restaurací a barů, hromadných akcí i takzvaných pendlerů.
Nehorázné, devastující, kritizuje náhlé nařízení hygieniků šéfka Colours

Okamžitá platnost i rozsah opatření vyvolala kritiku. Před sídlem hygieniků v Ostravě se ještě v podvečer objevily protestní nápisy. Hygienici nová nařízení zdůvodnili případy komunitního šíření covidu-19, u nichž nelze dohledat původ nákazy, a přesunem případů do rizikové skupiny lidí nad 65 let. Označili je za preventivní.
„V tomto kraji se neděje nic výjimečného. Svolávám na pondělí Bezpečnostní radu kraje, budu požadovat zdůvodnění každého z bodu vydaných opatření,“ uvedl dnes Vondrák.
Ivo Vondrák

V tomto kraji se neděje nic výjimečného. Svolávám na pondělí Bezpečnostní radu kraje budu požadovat zdůvodnění každého z bodu vydaných opatření. Ředitelka krajských hygieniků Pavla Svrčinová v reakci na jeho slova řekla, že každý bod vydaných opatření je smysluplný a opodstatněný tím, že se objevují malá lokální ohniska bez souvislosti.

„Nemůžeme přijít na to, odkud se to tam bere. Prostě těch nemocných je více. Není to tak, že by to bylo 200 či 300 případů, ale pořád to osciluje mezi 30 až šedesáti sedmdesáti případy za den,“ uvedla Svrčinová. Podle ní hygienici opatření dostatečně odůvodnili.

Dodala, že nařízení neomezují žádné ekonomické aktivity a jsou zaměřeny hlavně na lidi. „Roušky, opatření ve fabrikách, protože jsme zjistili, že sami to na základě svých krizových plánů neudělali, dezinfekce na zastávkách, dezinfekce madel, košíků a tak podobně. To si myslím, že je naprosto na místě,“ dodala.

Šťastné to nebylo, řekl epidemiolog

Epidemiolog Rastislav Maďar dnes v České televizi uvedl, že o začátku doby platnosti zpřísněných opatření rozhodla Krajská hygienická stanice. „Musím říct, že to nebylo šťastné a byli jsme z toho překvapeni,“ podotkl dnes Maďar. Podle něj dosud každé mimořádné opatření, které vydávalo ministerstvo zdravotnictví, vstoupilo v platnost nejdříve až o půlnoci. Dodal, že je to poučení pro případ, kdy se v jakékoliv části ČR bude vydávat mimořádné opatření, že by nemělo vstupovat v platnost dříve než o nadcházející půlnoci.

Restrikce zrušily NeFestival

Okamžitým uvedením tak podle něj vznikaly absurdní situace, kdy lidé například ráno jeli do práce bez roušky a odpoledne, když se vraceli domů hromadnou dopravou, už ji mít museli. Podle Maďara je problémem načasování, ale obsahová náplň opatření je podle něho v pořádku.

Zpřísněná opatření v pátek kritizovala například ředitelka zrušeného festivalu Colours of Ostrava. Snížení hranice účastníků hromadných akcí z 1 000 na 100 znemožnilo pokračování NeFestivalu, který měl v Ostravě nahradit právě zrušené Colours of Ostrava.

Podle posledních pátečních údajů chytré karantény, které hejtman zveřejňuje, se v regionu od počátku pandemie nakazilo 3 891 lidí. Data a údaje o nemocných se z různých zdrojů liší, důvodem jsou odlišné způsoby zpracování údajů. Například Krajská hygienická stanice Ostrava k pátečnímu podvečeru v regionu evidovala 3596 pozitivně testovaných. Hejtmanství ale dřív poukazovalo na to, že hygienici byli v prodlení se zpracováváním údajů.

Hygienici navíc data o nemocných vykazují až v okamžiku, kdy s nimi mají epidemiologické šetření. Statistika, kterou ke koronaviru zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví, zase v regionu dnes udává kumulativně 3942 nemocných od počátku pandemie.

MINISTR VOJTĚCH VYHAZUJE ŘEDITELKU HYGIENY OSTRAVSKA SVRČINOVOU

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ředitelka moravskoslezské hygieny Pavla Svrčinová absolutně nezvládla komunikaci. Měla by zvážit setrvání ve funkci, řekl v neděli ministr CNN Prima News. Šéfku moravskoslezských hygieniků kritizoval i premiér Andrej Babiš a další politici. Svrčinová uvedla, že jí to ministr naznačil už v sobotu.

„Přestože jsou přijata opatření v Moravskoslezském kraji jednoznačně správná, paní ředitelka absolutně nezvládla komunikaci jak s místní samosprávou, tak s veřejností a měla by zvážit, zda je schopna nadále vést Krajskou hygienickou stanici,“ řekl Vojtěch na CNN Prima News.

„Mám tady kolegy z ministerstva na jednání. Pan ministr mě vyzvat může, tak ať mě odvolá,“ uvedla v reakci na vyjádření ministra Svrčinová. Dodala, že v sobotu jí ministr naznačil v SMS, že má zvážit, jestli zvládá vést Krajskou hygienickou stanici v Ostravě. „Víc o tom nevím,“ sdělila ČTK. Doplnila, že pokud se ministrovi nelíbí, má ji odvolat.

Svrčinovou kritizoval také premiér Andrej Babiš ve svém nedělním hlášení Čau lidi. „Opakovaně jsem žádal ministra zdravotnictví, aby moravskoslezská krajská hygiena lépe komunikovala. Nekomunikuje dobře. Už v rámci OKD tam byla nedorozumění. Teď udělali opatření a neinformovali lidi. Nevím, jak to tam funguje, ale nelíbí se mi to,“ prohlásil premiér (podrobnosti v článku Nelíbí se mi, jak moravskoslezská hygiena komunikuje, řekl Babiš).

Kritický vůči postupu moravskoslezských hygieniků byl i ministr zahraničí Tomáš Petříček z koaliční ČSSD. „Není v pořádku, aby se lidé dozvěděli, že za pět minut něco platí. Na ministerstvu zahraničí děláme opatření tak, aby se lidé na vše mohli připravit. Takto postupujeme například s ohledem našeho semaforu, kdy v pátek se udělá rozhodnutí, které začne platit od pondělí,“ řekl v Otázkách Václava Moravce na ČT.

Nad postupem hygieny kroutil hlavou i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Ten avizoval, že bude požadovat zdůvodnění nových protiepidemických opatření, která hygienici v pátek s okamžitou platností v regionu nařídili.
Moravskoslezští hygienici v pátek rozšířili protiepidemická opatření na celý region. Do té doby omezení platila jen v okresech Karviná a Frýdek-Místek. V kraji se tak znovu musí nosit roušky v hromadné dopravě a vnitřních prostorách. Omezení se týkají i návštěv v nemocnicích či domovech seniorů, provozu restaurací a barů, hromadných akcí i takzvaných pendlerů.

Okamžitá platnost i rozsah opatření vyvolala kritiku. Před sídlem hygieniků v Ostravě se ještě v podvečer objevily protestní nápisy. Hygienici nová nařízení zdůvodnili případy komunitního šíření covidu-19, u nichž nelze dohledat původ nákazy, a přesunem případů do rizikové skupiny lidí nad 65 let. Označili je za preventivní.

VÁLKA S COVID-19 V ČR POTŘEBUJE NOVÉ VEDENÍ, HYGIENICI NESTAČÍ

Premiér Andrej Babiš ve svém pravidelném souhrnu Čau lidi, který zveřejňuje na Facebooku, mluvil o současném nárůstu případů koronaviru v lokálních ohniscích. „Opakovaně jsem žádal ministra zdravotnictví, aby krajská hygiena lépe komunikovala,“ upozornil premiér. Řešil také situaci na české železnici, kde se tento týden staly dvě tragické nehody. „Chceme, aby železnice byly bezpečné,“ uvedl.

Babiš podotkl, že opakovaně žádal ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby krajská hygiena lépe komunikovala. „Nekomunikuje dobře,“ míní premiér. „Už v rámci OKD tam byla nedorozumění. Teď udělali opatření a neinformovali lidi. Nevím, jak to tam funguje, ale nelíbí se mi to,“ podotkl.

Situace kolem koronaviru podle Babiše není dobrá. V sobotu byl celosvětově největší nárůst nových případů koronaviru a v Česku je nyní rekordních 4 782 nakažených koronavirem, z nichž většina je v Moravskoslezském kraji.

Babiš upozornil, že opakovaně Vojtěcha žádal, aby se věnoval vlastní síti laboratoří a testování. Česko se podle něj musí připravit na druhou vlnu nákazy koronavirem. „Ten vir tu stále je. Musíme pracovat na plánech chytré karantény. Vir má velice negativní dopad na naši společnost, na naše duševní zdraví,“ podotkl Babiš v souvislosti s nárůstem sebevražd během koronavirové krize.

Nemocnice čekají změny

Premiér tento týden zároveň absolvoval jednání s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem. „Domluvili jsme se, že předsuneme problematiku výkupu pozemků u nemocnice Královské Vinohrady a Bulovka. Nebudeme to vázat na memorandum, dohodli jsme se, že budeme pracovat na směnné smlouvě,“ informoval.

Na Královských Vinohradech tak chce začít připravovat investici do pavilonu na spáleniny a traumacentra.
U Bulovky je to podle něj podobné. „Domluvili jsme se na pracovních skupinách a do 15. září zkusíme formulovat memorandum. Jsem rád, že jsme se posunuli dopředu. Podrobně jsme jednali o okruhu Prahy. Nekonečný příběh. Tam jsme si vyměnili informace.“

Dále se premiér setkal i se Zuzana Vintrovou, šéfkou asociace pendlerů. Na jejich situaci je podle něj třeba brát zřetel, protože přestože pracují za hranicemi, peníze utrácí u nás. „Domluvili jsme se, že mi dá podklady, a já o tom budu jednat s ministryní práce a ministrem zdravotnictví,“ řekl.

Investice do železnic je třeba urychlit

Babiš zhodnotil také tragický týden na české železnici. „Bohužel šlo o selhání jedinců, nikoliv systému,“ podotkl.
„Nesmíme to podcenit. Ministr (dopravy Karel) Havlíček vytvořil bezpečnostní komisi nezávislých odborníků a hned řešil nová opatření. Ve Sněmovně od jara leží zákon o drahách, který zavádí elektronický tachograf pro strojvedoucí, který bude hlídat, aby odpočívali. Proč jsme to ještě neschválili?“ ptá se. „Máme mnoho nesmyslných dlouhých mimořádných schůzí a opozice nás kritizuje. Je to zabrzděné místo toho, aby se to schválilo.“

Babiš také reagoval na kritiku Havlíčka, který podle něj funguje velice dobře. „Resort dopravy rekordně investuje, ale investice je třeba urychlit. Chceme urychlit investice do přejezdů, měli jsme investovat až do roku 2027, teď to bude do roku 2022. Chceme, aby železnice i přejezdy byly bezpečné,“ vyjádřil své záměry.

Babiš se nyní nachází v Bruselu na jednání Evropské rady o rozpočtu na příštích sedm let. „Vyjednáváme o největším balíku peněz v historii Evropské unie,“ podotkl. Česko by mohlo z unijního fondu obnovy díky změně kritérií získat téměř o 2,8 miliardy eur (75 miliard korun) více, než podle původního návrhu Evropské komise, uvedl premiér dříve tento víkend.

POTÍŽE S KORONAVIREM V ČR, KDO NAHRADÍ MINISTRA VOJTĚCHA?

Ministr zahraničí Tomáš Petříček nemá signály, že by kvůli zvýšení počtu nakažených koronavirem v Česku některé země přehodnotily pohled na ČR jako bezpečnou zemi, řekl v pořadu Partie. Zpřísněná opatření v Moravskoslezském kraji byla podle jeho názoru špatně komunikována. Petříček nechtěl komentovat výzvy k rezignaci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Jeho budoucí fungování ve vládě by si měla vyřešit strana ANO. „Nechci doporučovat kolegům z hnutí ANO, co mají dělat. Je to personální záležitost našeho koaličního partnera,“ uvedl. Nicméně o působení Vojtěcha v čele resortu zdravotnictví by se podle Petříčka mohlo jednat během pondělního jednání vládní koalice. K rezignaci či odvolání Vojtěcha vyzvala opoziční občanská demokracie.

V pořadu televize CNN Prima News se probírala i situace v Moravskoslezském kraji. Europoslanec Alexandr Vondra označil chování vlády v případě šíření epidemie v Moravskoslezském kraji za tragické opomenutí a nezvládnutí situace.
Podle Petříčka vláda regionální záležitosti neřeší, je to v kompetencích regionálních hygienických stanic. Ministři za ČSSD byli ovšem jako vládní partneři zaskočeni pátečním okamžitým zavedením přísnějších opatření na severu Moravy.
Hygienická opatření v Moravskoslezském kraji

Hygienici v pátek rozšířili protiepidemická opatření na celý Moravskoslezský kraj. Situace je tam totiž nejhorší v České republice. Do té doby omezení platila jen na Karvinsku, kde je největší ohnisko nákazy v regionu, a také v okrese Frýdek-Místek.

V kraji se tak znovu musí nosit roušky v hromadné dopravě a vnitřních prostorách. Omezení se týkají i návštěv v nemocnicích či domovech seniorů, provozu restaurací a barů, hromadných akcí i takzvaných pendlerů. Okamžitá platnost i rozsah opatření vyvolaly kritiku.

„Není v pořádku, aby se lidé dozvěděli, že za pět minut něco platí. Na ministerstvu zahraničí děláme opatření tak, aby se lidé na vše mohli připravit. Takto postupujeme například s ohledem našeho semaforu, kdy v pátek se udělá rozhodnutí, které začne platit od pondělí,“ prohlásil ministr zahraničních věcí. Postup hygieniků označil za standardní a nešťastný.
Podle člena sněmovního zdravotnického výboru Daniela Pawlase selhala komunikace mezi ministerstvem zdravotnictví, krajskou hygienickou stanicí a hejtmanstvím, což mělo „tragické důsledky“.

Podle něj ani při jednání výboru z úst zástupců ministerstva nezaznělo, že by se v Moravskoslezském kraji zhoršila epidemiologická situace. Překvapeni pak byli všichni, včetně zástupců kraje a hejtmana Ivo Vondráka. Ten avizoval, že bude požadovat zdůvodnění nových protiepidemických opatření, která hygienici v pátek s okamžitou platností v regionu nařídili.

Klidná dovolená v Česku

Ten, kdo se nechce o dovolené stresovat, by ji měl podle Petříčka strávit v České republice. Sám podle svých slov zrušil dovolenou v zahraničí a letos pojede do Beskyd. „Naše doporučení je: pokud chcete jet do zahraničí, důkladně se informujte. Pokud chcete mít klid, zůstaňte doma,“ shrnul.

Na dotaz moderátorky okomentoval také protikladná vyjádření premiéra Andreje Babiše. Ten vyzývá Čechy, aby zůstali v České republice na dovolenou, sám však bude mít dovolenou v Řecku.

„Je to rozhodnutí pana premiéra. Pokud říká, abychom měli trávit dovolenou v Česku a pak jede do Řecka, nevím, zda pak můžeme jeho slova brát vážně,“ řekl Petříček. Stejně to zhodnotil i Vondra, Babiš podle něj káže vodu a pije víno. Také europoslanec z ODS bude trávit dovolenou v Česku.

Dialog s Ruskem

Vláda v pondělí posoudí návrh diplomacie jmenovat zmocněncem pro konzultace s Ruskem ředitele zahraničního odboru Hradu Rudolfa Jindráka. Podle Petříčka i jeho předchůdce, nyní europoslance ODS, Alexandra Vondry jde o zkušeného diplomata, který výrazně přispěl v 90. letech k uzavření česko-německé deklarace. Tu diplomaté hodnotí jako základ nynějších dobrých vztahů mezi Českem a Německem.

Podle Petříčka mají konzultace plánované s Ruskem pokrýt celou šíři česko-ruských vztahů a nevěnovat se pouze dílčím aktuálním sporným záležitostem.

V Česku je už 4764 nakažených koronavirem. To je zatím nejvíce

„Z naší strany je to konstruktivní návrh,“ uvedl k záměru Petříček s tím, že Jindrák významně přispěl k dojednání česko-německé deklarace. S výběrem souhlasí i Vondra, který nynějšího zaměstnance Hradu označil za jednoho z nejzkušenějších českých diplomatů.

Podle Petříčka jsou nyní vztahy s Ruskem podle školního známkování na čtyřce. Podle něj na úrovní vlád obou zemí neprobíhají dialogy. „Ministři zahraničních věcí se neviděli 15 let,“ podotkl.

Jindrák už dříve řekl, že návrh na jeho jmenování je výsledkem debaty mezi prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem, vicepremiérem Janem Hamáčkem a Petříčkem. Zdůraznil, že jednání povede v úzké spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí a případně s dalšími členy vlády, kdyby se obsah debaty týkal jejich resortu.

Česko-ruské vztahy se v posledních letech výrazně zhoršily. Ministerstvo zahraničí v květnu navrhlo Moskvě na základě vzájemné smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993 konzultace k vyřešení vzájemných sporů. Rozhovory se ale dosud neuskutečnily, podle české strany Rusko nechtělo přistoupit na jednání v rovném postavení.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Moskva je připravena k dialogu s Českem na úrovni náměstků ministrů zahraničí, brzkému setkání ale podle úřadu brání nynější pandemie nemoci covid-19. Místo toho chce Moskva co nejrychlejší konzultace zplnomocněnců.

NAPĚTÍ V ITÁLII, TURISTÉ ZE SEVERU NEMAJÍ KAM NA DOVOLENOU

Ačkoli Itálie v posledních týdnech uvolnila řadu opatření proti koronaviru a začíná se pomalu vracet do normálu, obyvatelé ze severní části země, kde pandemie udeřila nejsilněji, mají problém najít ve své vlasti místo ke strávení dovolené. Prázdninová letoviska je totiž rovnou odmítají nebo jim po zjištění bydliště ruší rezervace. „Sever se stal synonymem infekce,“ líčí obyvatelé severu.

Město Codogno v Lombardii se na počátku pandemie koronaviru ocitlo v karanténě jako jedno z prvních v zemi. Jeho obyvatelé nyní popsali, že jim prázdninová letoviska jinde v Itálii zrušila rezervace poté, co zjistila, že chtějí na dovolenou přicestovat z někdejšího epicentra infekce covidu-19.

Je mezi nimi také Davide Passerini, starosta městečka Fombio ležícího nedaleko Codogna, kterému majitel hotelu v Toskánsku zamítl ubytování na víkend poté, co odhalil místo jeho trvalého bydliště.

„Je to výsledek neznalosti mezi těmi, kteří nechápou, že lidé přicházející z prvních zasažených oblastí jim koronavirus pravděpodobně nepřivezou, protože úroveň infekce v těchto místech se nyní blíží nule. V myslích mnoha lidí zůstává Codogno synonymem pro infekční chorobu,“ říká Passerini.

O podobnou zkušenost se s italskou rozhlasovou stanicí v minulém týdnu podělili také manželé z další silně zasažené oblasti, které zaměstnanci hotelu odmítli na recepci s omluvou, že se stala chyba a zařízení je plně obsazené.
Čím dál víc Italů nemá na jídlo. Po létě bude ještě hůř, bojí se

Koronavirová pandemie zasáhla Itálii obzvláště silně. Úřady zde zaznamenaly více než 240 tisíc případů nákazy a kolem 35 tisíc lidí po komplikacích doprovázejících covid-19 zemřelo.

Napětí podle listu The Guardian narůstá také na veřejných plážích, kde dochází k neustálému porušování bezpečnostních pravidel. Na pláži v Ostii nedaleko Říma například dvacetiletá žena dostala před týdnem od muže vedle sebe ránu do obličeje poté, co ho požádala o posunutí ručníku do větší vzdálenosti.

Marina Marzariová z Veneta popsala svou nedávnou zkušenost z pláže v oblasti Marche jako nebe, které se během několika hodin proměnilo v peklo. A to hlavně kvůli narůstajícímu množství lidí. „Roušku měl na sobě jen málokdo a lidé nedodržovali bezpečnou vzdálenost. Bylo to vážně nebezpečné,“ uvedla.

Marzariová sice zavolala místní policii, ale na pláž podle ní strážníci nedorazili. „Všichni jsme v posledních měsících něco obětovali, ale poté, co jsme zůstali tak dlouho doma, se nemůžeme jen tak utrhnout ze řetězu. Pokud onemocním kvůli něčemu podobnému, podám na stát žalobu,“ dodala Marzariová.

Na pláži maximálně ve skupině po čtyřech

Dodržování pravidel se podle The Guardianu snáze vymáhá na soukromých plážích, kde si lidé mohou pronajmout lehátka. Pravidla jsou tu přitom podobná jako na těch veřejných. Lidé se mohou shromažďovat maximálně po čtyřech, musí udržovat vzdálenost 1,5 metru od ostatních a nesmí hrát plážové hry.

Na některých místech Itálie proto začali úředníci jednat. Na ostrově Ischia u Neapole například před týdnem zavedli zákon, podle kterého hrozí provinilcům za porušování opatření zákaz vstupu na pláž až do konce letní sezony.
Přímořské město Bordighera v Ligurii si na hlídání veřejných pláží najalo ostrahu. Stejné opatření chce zavést také Salerno v kraji Kampánie.

Premiér Giuseppe Conte v pátek uvedl, že Itálie nejspíš prodlouží nouzový stav, jenž kvůli pandemii zavedla téměř před půl rokem. Zatím platí do konce července. Nejhorší situaci Itálie zažívala ve druhé polovině března, kdy denně přibývalo přes čtyři tisíce potvrzených případů nákazy.

Italům v karanténě docházejí peníze. Začínají krást a hrozí revolucí

Celonárodní omezení pohybu kvůli koronaviru zavedla italská vláda jako první v Evropě už 9. března. Lidé v Itálii pak mohli z domu jen v nutných případech, jako byla cesta do práce, nákup základního zboží či návštěva lékaře.
S uvolňováním opatření začala Itálie začátkem května. Od 3. června mohli po téměř třech měsících Italové opět volně cestovat mezi regiony, což předtím směli jen ve výjimečných případech. Od téhož data otevřela Itálie i hranice pro turisty ze zemí EU a některých dalších evropských států bez nutnosti dvoutýdenní karantény.

FICO ZNOVU VEDE V SR STRANU SMĚR

Bývalý slovenský premiér Robert Fico i nadále povede svou stranu Směr-sociální demokracie. Ve funkci ho potvrdil sobotní sněm, který se konal po vnitrostranickém rozkolu, kdy z této opoziční strany odešla více než čtvrtina jejího poslaneckého klubu včetně expremiéra Petera Pellegriniho. Ten už založil novou stranu Hlas-sociální demokracie. Fico stojí v čele Směru-SD od jeho založení v roce 1999.

„Moje mise pokračuje a spočívá v tom, že především budu chránit stranu Směr-sociální demokracie. Odmítám, aby nás někdo nadále urážel. Budeme se razantně chránit před takovými útoky,“ řekl novinářům po skončení sněmu Fico, jehož strana zejména během svého vládnutí čelila kritice za různé kauzy.

Pellegrini v opozici sílí. Na paty šlape Matovičovi, Ficovi by vzal hlasy

Směr-SD byl do únorových parlamentních voleb u moci s výjimkou necelých dvou let nepřetržitě od roku 2006.
Předloni Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky rezignoval na funkci premiéra, ve které ho vystřídal tehdejší místopředseda Směru-SD Pellegrini.

Jeden z nejoblíbenějších slovenských politiků Pellegrini jako volební lídr dovedl stranu v letošních volbách k lepšímu výsledku ve srovnání s průzkumy veřejného mínění, navzdory tomu sociální demokraté skončili v opozici.
Pellegrini pak nejprve vyzval Fica k rezignaci z čela strany, nakonec však spolu s deseti poslanci ze Směru-SD vystoupil a ohlásil založení vlastní strany Hlas. Spolu s Pellegrinim dříve vystoupili ze Směru-SD také další dva jeho bývalí místopředsedové.

V červnovém průzkumu veřejného mínění, do kterého agentura Focus zahrnula i připravovanou Pellegriniho stranu, preference Směru-SD dosáhly 9,5 procenta. V posledních volbách přitom Ficova strana zaznamenala dlouhodobě nejhorší výsledek 18,29 procenta.

Naopak Pellegrini s popularitou 19,3 procenta v sondáži skončil na druhém místě těsně za nejsilnějším vládním hnutím Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) premiéra Igora Matoviče.

Slovenský premiér Matovič také opisoval, je stejný plagiátor jako Danko

Popularita dříve dominantního Směru-SD klesá zhruba od prohry Fica v přímých prezidentských volbách v roce 2014 s pozdější hlavou státu Andrejem Kiskou. Fico pak neuspěl s ambicemi stát se předsedou ústavního soudu, což odmítl Kiska, který loni jako hlava státu vybíral nové ústavní soudce i vedení této vrcholné soudní instituce. Sám Fico se postupně zařadil v průzkumech veřejného mínění mezi nejméně důvěryhodné slovenské politiky.

Fico své straníky vyzval, aby byli „normální, protifašističtí a proevropští“. „Přeji si, abychom byli normální sociální demokracie, která bude naplno vnímat specifika slovenské reality. My tomu říkáme, je to takové cizí slovo, rustikální sociální demokracie“ uvedl s tím, že taková strana si váží demokratických principů řízení státu.

Delegáti Směru-SD na sněmu zvolili také nové místopředsedy strany. Jedním z nich se stal silně levicový politik a kritik liberálů poslanec Ľuboš Blaha, kterého slovenská policie na začátku července obvinila z trestného činu popírání a schvalování holokaustu, zločinů politických režimů a zločinů proti lidskosti.

Na Facebooku totiž psal o „lžích o vraždících komunistech a nevinných obětech“. „Ve skutečnosti komunisté pomáhali lidem, vyčistili Československo od mafiánů a oligarchů a ne, žádný Šmíd nezemřel,“ napsal Blaha s odkazem na fámu o zabitém studentovi Martinu Šmídovi, který měl zemřít během policejního zásahu proti demonstrantům v listopadu 1989.
Tehdejší události, které nakonec vedly k sametové revoluci, politik podle Denníku N nazval také „prvním ze série majdanů v Evropě“, čímž zase odkázal na protesty Ukrajinců na kyjevském náměstí Nezávislosti (takzvaném Majdanu) z ledna 2014.

Blaha je na Slovensku známý také sdílením konspirací a problémy s policií nemá poprvé. Kvůli jeho jednání jej také slovenští poslanci odmítli zvolit do čela lidskoprávního výboru parlamentu. Fico o něm ovšem říká, že si ho váží jako inteligentního člověka. Místopředsedou strany se stal také Erik Kaliňák, synovec exministra vnitra Roberta Kaliňáka, který spolu s Ficem odešel z funkce během protestů po Kuciakově vraždě.

V ČR CHYBĚJÍ PSYCHIATŘI, DĚTI ČEKAJÍ PŘES PŮL ROKU NA LÉČENÍ

V Česku chybí asi polovina potřebného počtu psychiatrů pro děti a dorost. V některých regionech tak rodiče s ratolestmi čekají na návštěvu u specialisty až půl roku. Zmenšit zátěž by mohly nově vznikající specializované skupiny, které mají zaručit, že pedopsychiatři se budou věnovat jen vysoce specializované práci.

„Syn nedával ve škole pozor, hádal se s učiteli, jednou dokonce odešel sám od sebe z hodiny. Škola nám doporučila návštěvu psychiatra,“ popsala matka z Olomoucka. Jenže na termín čekala s devítiletým synem přes čtyři měsíce. Psychiatr mu poté diagnostikoval ADHD neboli hyperaktivitu s poruchou pozornosti. „Po nasazení léků se mu zlepšily známky, rozhodně to pomohlo. Ale čekat čtyři měsíce je hodně,“ dodala.

Sehnat dětského psychiatra není v Česku snadné. „V České republice je méně než sto pedopsychiatrických ambulancí a čekací doby jsou skutečně dlouhé,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Jitka Nováčková. Podle ní by jich měl být asi dvojnásobek.

Nejlepší je situace v Praze. Ani tam ale není síť dostatečná. V hlavním městě se čeká většinou do dvou měsíců, horší to je v regionech. Tam může rodič čekat třeba i půl roku.

Měsíce čekání přitom nejsou v Evropě a Severní Americe žádnou raritou. Podle předsedy sekce dětské a dorostové psychiatrie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Ivo Paclta má problém s nedostatkem pedopsychiatrů většina zemí. Přesto Paclt přiznává, že především na úrovni primární specializované ambulantní péče jsou čekací lhůty dlouhé.

Kromě samotného nedostatku pedopsychiatrů také chybí adiktologové pro nezletilé závislé. „Takových pacientů je skutečně hodně, mají problémy nejen s alkoholem, ale i s jinými návykovými látkami, jsou tak vážně ohroženi pro období dospělosti,“ řekl Paclt.

Soudní psychiatr: Zkušení znalci odcházejí, nový zákon to ještě zhorší

Pedopsychiatry zatěžuje i fakt, že rodiče často řeší problém až pozdě, kdy léčba zabere více času. Dlouho totiž zvažují, jestli se na psychiatra skutečně obrátit. „V takovém případě doporučuji, aby rodiče co nejdříve objednali pedopsychiatrické vyšetření. Pokud se později rozhodnou jinak, není problém vyšetření odvolat,“ radí psychiatr Paclt. Pedopsychiatrie je navíc složitá třeba kvůli nutnosti pracovat s celou rodinou. Každý pacient je tak velmi časově náročný.

Učte mediky jako v Kanadě, radí psychiatr

Cestou ke zlepšení je podle odborníků přilákat k oboru mladé lékaře. Vymyslet jak, chce i reforma péče o psychické zdraví, kterou chystá pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví. „Navrhuje opatření ke zvýšení atraktivity oboru a vstupu nových lékařů do vzdělávání,“ vysvětlila Nováčková.

Jenže o studium psychiatrie a psychiatrie pro děti a dorost má zájem jen málo mediků. „Každý rok nám přibude asi šest až sedm pedopsychiatrů. To není relativně špatné číslo, ale ideálně bychom jich potřebovali tak patnáct,“ potvrzuje i Paclt, který vyučuje na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Malý zájem je podle něj o psychiatrické obory celkově. Důvody jsou přitom různé, pomoct by mohlo zavést podobný model výuky, jako funguje třeba v Kanadě. Studenti medicíny tam získávají větší povědomí o jednotlivých oborech již v začátcích studia, mohou se tak lépe rozhodnout, kterému odvětví se chtějí věnovat.

Klíčový je pro vzdělávání budoucích psychiatrů pro děti a dorost i fakt, že pedopsychiatrie byla před několika lety zařazena mezi základní lékařské obory. Nyní jde o samostatný obor, a ne pouze nástavbový, atestaci proto může psychiatr získat již za 4,5 roku studia. Dříve na to potřeboval let osm.
Znají život s duševní chorobou. Proto peer konzultanti pomáhají ostatním

Než se však výsledky změn ve vzdělávání projeví, bude to trvat. Problém by tak mohlo již nyní zmírnit vytvoření multidisciplinárních týmů, takzvaných Center duševního zdraví (CDZ). Ty by měli tvořit dětští psychiatři, psychologové, rodinní poradci, speciální pedagogové, sociální pracovníci, rodinní terapeuti a peer konzultanti –⁠ lidé, kteří si problémy s duševním zdravím sami prošli.

„Model sice neřeší systémově péči o dětské pacienty, ale pilotuje model práce, kde je čas pedopsychiatrů a psychologů využíván pouze na vysoce odborné úkony a méně specializovanou práci zabezpečuje zbytek týmu,“ dodala Nováčková.
V roce 2018 se podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky léčilo na psychiatrii 39 129 dětí ve věku do čtrnácti let a dalších 29 093 mladistvých od patnácti do devatenácti let. O deset let dříve jich přitom bylo výrazně méně, 22 249 dětí do čtrnácti let a 23 327 mladistvých do devatenácti let. Nejčastěji se jedná o různé neurotické poruchy, jako jsou deprese, fobie, panické poruchy, ADHD či poruchy příjmu potravy. Naopak třeba počty léčených dětí s poruchami osobnosti zůstávají víceméně stabilní.

PRYMULA: V KOSTELCI VYVÍJEJÍ VAKCÍNU PROTI COVID-19, V ČR KOMPLETACE NEBUDE

Ačkoli americká firma Novavax vyvíjející vakcínu proti koronaviru nedávno koupila pro jeho výrobu závod u Kostelce nad Černými lesy u Prahy, v Česku se vakcína zřejmě kompletovat nebude. České televizi to řekl epidemiolog a vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Jednotlivé dávky se budou zřejmě plnit v Německu, kde bude k české části vakcíny přidávána posilující látka vyráběná ve Švédsku, popsal. Česko zatím nemá s Novavaxem dohodu na odběru vakcín.

„Zatím není fixována strategie, jak se ty látky budou dostávat do České republiky,“ uvedl Prymula k jednání s firmou Novavax. Z podtextu jednání měl podle svých slov nicméně dojem, že určité dávky se do Česka dostanou. Epidemiolog dodal, že se vedou jednání s dalšími producenty, kteří mapují zájem o vakcíny.

Celosvětově podle podle Prymuly čtyři země zakoupily kapacitu výroby první avizované vakcíny, která bude vyráběna asi od října. „Od konce roku začne produkce dalších vakcín, které jsou nejblíže registraci, myslím si, že v první polovině příštího roku by se mohlo dostat i na nás,“ konstatoval.

S výrobcem, který zakoupil závod u Kostelce nad Černými lesy, jednali zástupci vlády dvakrát, podle Prymuly šlo o jednání rámcové. „Zatím není plnička, která rozplňuje vakcínu do jednotlivých stříkaček. V tuto chvíli to vypadá, že se vakcína bude rozplňovat v Německu, kde se bude přidávat posilující látka, aby měla vakcína větší imunitní odezvu, ta by měla přicházet ze Švédska,“ uvedl.

Co se týče vzniku české vakcíny, jsem největším skeptikem, říká Adámková

Už dříve Prymula uvedl, že by bylo dobré v Česku otestovat klíčové tři miliony lidí se zdravotním rizikem a postupně je rozšířit třeba o zdravotníky. V Česku je nyní rekordních 4 764 nakažených koronavirem. Zhruba o 30 případů tak bylo překonáno dosavadní maximum z první poloviny dubna. V sobotu laboratoře v ČR odhalily 113 nových případů, denní přírůstek popáté v řadě překročil stovku. Od března se v zemi nakazilo 13 855 lidí, vyléčilo se jich 8 733, obětí je 358. Podle Prymuly nárůst počtu případů s těžkým průběhem není tak velký, aby zatěžoval zdravotní systém tak, že by šlo hovořit o příchodu druhé vlny epidemie. Stejně ohodnotil i denní nárůsty počtu nově nakažených, které nedosahují rizikových 300 až 400 případů za den.

VE VLČNOVĚ ZNOVU POVINNÉ ROUŠKY

Ve Vlčnově na Uherskohradišťsku prokázaly testy nákazu novým typem koronaviru u osmi lidí, řekla dnes Vendula Ševčíková z krajské hygienické stanice. Od dnešních 16:00 musejí lidé v obci povinně nosit ochranu úst a nosu ve veřejné dopravě a vnitřních prostorách.

Hromadné akce se mohou konat maximálně s 500 lidmi, je nutné při nich dodržovat rozestupy. Vyplývá to z mimořádného opatření vydaného dnes dopoledne krajskou hygienickou stanicí. Opatření platí na území obce se zhruba 3 000 obyvateli až do odvolání. Lidé by měli roušky nosit také venku, a to v případě, že není možné dodržet rozestup 1,5 metru. Výjimkou je bydliště.

Povinné nošení roušek se nevztahuje na děti do dvou let, děti při pobytu v mateřské škole nebo osoby s poruchou intelektu. Součástí nařízení je dále i zákaz návštěv v zařízeních sociálních služeb. Hygienici vyzvali majitele obchodů, zdravotních a sociálních zařízení a dalších běžně přístupných vnitřních prostor, aby je průběžně dezinfikovali.
Jiří Čunek

V našem slováckém Vlčnově se prokázala nákaza koronavirem u 8 lidí. Proto se vyhlašuje od zítřka nošení roušek, zavírání obchodů však nebude. Buďte opatrní, ale nebojte se. U většiny ze 420 pozitivně testovaných v našem kraji byl průběh lehký.

O osmi nakažených v obci informoval v pátek večer hejtman Jiří Čunek na svém facebookovém profilu. Podle Ševčíkové evidují hygienici ve Vlčnově osm případů nemoci covid-19 také k dnešku. Mimořádná opatření přijali hygienici kvůli nárůstu počtu nakažených a k zamezení dalšího šíření onemocnění. „Nárůst počtu nových případů v dané obci nesouvisí s nákazou v Uherskohradišťské nemocnici,“ řekla Ševčíková.

Na multioborové jednotce intenzivní péče Uherskohradišťské nemocnice testy v uplynulých dnech potvrdily covid-19 u deseti zaměstnanců a jednoho pacienta. Oddělení zůstává zavřené.

„Situace v Uherskohradišťské nemocnici se stabilizovala. Ve zdravotnickém zařízení jsou nastavena karanténní opatření u osob, které byly v rizikovém kontaktu. Situaci nadále pečlivě monitorujeme,“ uvedla dále Ševčíková.

Starosta Vlčnova Jiří Matušík prostřednictvím oficiálních webových stránek obce už v pátek požádal občany, aby zejména v uzavřených prostorách používali pokrývku úst a nosu a dezinfekci. „Nařízení hygieniků jsme předešli. Lidé roušky skutečně začali nosit, chovají se velmi slušně. Myslím si, že je to na dobré cestě,“ řekl dnes dopoledne starosta.
V karanténě jsou v obci zřejmě desítky lidí, uvedl starosta. Rozšíření onemocnění do Vlčnova podle něj může souviset s ohniskem nákazy na multioborové jednotce intenzivní péče Uherskohradišťské nemocnice, kde testy v uplynulých dnech potvrdily covid-19 u deseti zaměstnanců a jednoho pacienta. „Oficiálně ale nikdo nic neřekne, a to ani starostovi. U nás se to rozneslo hlavně v restauracích,“ řekl Matušík.

Podle údajů zveřejněných dnes dopoledne krajskou hygienickou stanicí ve Zlínském kraji dosud covidem-19 onemocnělo 426 lidí. Od pátečního rána přibylo v regionu šest nakažených. Hygienici zaznamenali 171 případů covidu-19 na Uherskohradišťsku, 146 na Zlínsku, 67 jich evidují na Vsetínsku a 42 na Kroměřížsku. Z nemoci se podle nich v regionu vyléčilo 366 lidí, tři lidé zemřeli.

UPRCHLÍCI SOUPEŘÍ O AZYL, LATINOAMERIČANÉ MAJI VÝHODU

Španělsko je díky své jazykové a kulturní blízkosti lákavou destinací pro migranty z Latinské Ameriky. Jihoevropská země je ale též přitažlivá pro Afričany. Ti si stěžují, že jejich latinoameričtí protějšci jsou ve výhodě. Podle expertů je ale skutečnost mnohem složitější.

Pro migranty z Venezuely, Kolumbie, El Salvadoru či Peru prvním místem, kam prchají před ekonomickými a sociálními problémy v jejich zemích, jsou Spojené státy. Americký prezident Donald Trump známý svými protiimigračními názory však zavedl zpřísnění podmínek pro udělení azylu. Donutil tím latinoamerické žadatele, aby se poohlíželi jinde.

Zrak jim padnul na Evropu, která je žádanou destinací i pro migranty z Blízkého východu a Afriky. Z evropských států pak latinskoameričtí migranti dávají největší přednost Španělsku. Mají pro to logické důvody. Španělsko je jim jazykové i kulturně velmi blízké jako bývalá koloniální velmoc.

Španělské úřady v posledních třech letech zaznamenaly zvýšený zájem obyvatel latinoamerických států o azyl ve Španělsku. Okolo 80 % ze 120 000 žádostí o azyl za minulý rok bylo od obyvatel Latinské Ameriky, zejména z Venezuely a Kolumbie.

Do jihoevropského státu se ale stahují i migranti z Afriky. Díky vstřícné migrační politice socialistické vlády Španělsko v roce 2018 vystřídalo Itálii jako zemi, kam míří nejvíce migrantů. Minulý rok jejich počet nicméně spadl o polovinu.
Afričané tvrdí, že jsou v nevýhodě proti svým latinoamerickým protějškům. Naznačují, že mají lepší šanci získat povolení k pobytu díky bývalým koloniálním vazbám mezi Španělskem a španělsky mluvícími zeměmi v Latinské Americe.
Kanáry jsou novým cílem migrantů. Koronavirus je vyhnal ze Středomoří

„Zdá se, že je pro ně mnohem snazší získat zde legální bydliště než pro některé Afričany díky koloniálním vazbám se Španělskem,“ myslí si například Ousmann Umar, který do Španělska přišel z Ghany. „Jsem z Ghany, která byla britskou kolonií, takže by například pro mě bylo snadnější získat legální status ve Spojeném království,“ sdělil rádiu The Voice of America.

Odborníci připouští, že cesta do Španělska je méně náročná pro Latinoameričany než africké migranty. Zatímco první využívají k přesunu bezpečná letadla, druzí putují do vytouženého Španělska na křehkých člunech nejistými vodami Středozemního moře. Navíc, latinoameričtí migranti díky recipročním dohodám mezi jejich zeměmi původu a Španělskem nepotřebují víza.

Jazyková blízkost však nezaručuje, že lidé z Venezuely, Kolumbie či Peru azyl získají. „Jakmile jsou tady, zákony platí rovně pro všechny. Jen pět procent z těch, kteří žádají o azyl, jej získá. Minulý rok zde na azyl čekalo 120 000 (žadatelů) a běžně trvá 18 měsíců, než je váš případ posouzen,“ upozorňuje Nuria Díazová, mluvčí neziskové organizace pro uprchlíky CEAR.

„Teoreticky se dá říci, že je to snadnější pro Latinoameričany než Afričany, ale ve skutečnosti to tak často není,“ vysvětluje Judith Tabaresová, právnička specializující se na migrační případy. Africký migrant například může mít ve Španělsku příbuzného, díky čemuž získá v zemi pobyt, zatímco venezuelskému migrantovi se to nemusí podařit ani po několik letech.

Migranti obrátili, z Evropy prchají před koronavirem. A platí za to víc

Pro latinskoamerické i africké migranty je navíc současná situace ztížená o opatření zavedená proti šíření koronaviru. Maročtí pracovníci, kteří chodí sklízet do Španělska jahody, nyní v zemi uvízli, protože vláda ponechává zavřené hranice mezi Španělskem a Marokem. Obě země podle listu El Pais intenzivně jednají o tom, jak vyřešit situaci asi 7 100 marockých migrujících pracovníků.

Itálie i přes koronavirová omezení zaznamenala zvýšený počet migrantů, kteří putují k italským břehům. Počet příchozích migrantů je o skoro jednu třetinu vyšší než minulý rok. Do Itálie zatím letos přišlo 8 988 migrantů.
Obyvatelé malého italského městečka Rocella Ionica uspořádali protest proti ubytování skupiny pákistánských migrantů, kteří měli pozitivní testy na koronavirus. Úřady uklidňují místní, že dodržely všechny bezpečnostní náležitosti a nemají se tedy bát rozšíření nákazy.

KRÁLOVNA BRITŮ PASOVALA STOLETÉHO NA RYTÍŘE, POMOHL V BOJI S NÁKAZOU

Britská panovnice Alžběta II. v pátek povýšila do rytířského stavu stoletého veterána Toma Moorea, udělila mu tak právo užívat titul sir. Mooreovi se během koronavirové krize podařilo vybrat 33 milionů liber (přes miliardu korun) pro vytížené britské zdravotníky, když stokrát přešel svou zahradu. Sportovním výkonem si vysloužil i zápis do Guinnessovy knihy rekordů.

Britská královna Alžběta II. povýšila do rytířského stavu na hradě Windsor stoletého veterána Toma Moorea, který během koronavirové krize uspořádal sbírku na pomoc zdravotníkům. (17. července 2020) | foto: Reuters
Alžběta II. Moorea pasovala mečem při soukromé venkovní ceremonii na hradě Windsor, informovala agentura Reuters. V minulých měsících 94letá panovnice zrušila takřka veškeré schůzky, osobní přijetí Moorea je proto výjimečnou poctou, píše agentura DPA.

Veterán ze druhé světové války získal peníze pro systém britského veřejného zdravotnictví NHS, který byl vystaven náporu v souvislosti s epidemií způsobenou koronavirem.

Dokázal to tím, že s pomocí chodítka před svými stými narozeninami, které oslavil 30. dubna, stokrát urazil vzdálenost 25 metrů kolem své zahrady. Původně chtěl vybrat 1 000 liber, tuto částku se mu ale podařilo mnohonásobně překonat.
„Jsem ohromen mírou laskavosti a štědrosti Britů, kteří přispívají na charitu, i když časy jsou teď nejisté,“ uvedl tehdy Moore.
Moore poté zmínil, že by bylo vtipné, kdyby se mu říkalo sir Thomas Moore. Británie už totiž pod stejným titulem a velmi podobným jménem zná anglického renesančního humanistu, filosofa, právníka a státníka Thomase Morea.
Britský veterán, který pro zdravotníky přecházel zahradu, ovládl hitparády

„Jaká čest, a naprosto zasloužená; je zcela mimořádný,“ řekla při květnovém oznámení udělení rytířského titulu Mooreova dcera Hannah Ingramová-Mooreová.

Moore si mimo to vysloužil zápis do Guinnessovy knihy rekordů, přes 125 tisíc narozeninových pohlednic a gratulací a od britské královny také hodnost čestného plukovníka. Chválil ho i britský premiér Boris Johnson.
„Fantastické vybírání na charitu plukovníka Toma zlomilo rekordy, inspirovalo celou zemi a poskytlo nám všem zdroj světla v koronavirové mlze,“ řekl Johnson, který Moorea označil za „skutečný národní poklad“.