iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Koně politika Faltýnka v Brně za korupci v base a u soudu

Velký politik Faltýnek, jehož z malé venkovské politiky ČSSD vytáhl, jak oznamují média, šéf Ano Babiš do velké politiky, se v televizi chlubil, že je odpovědný za lidi na jihu Moravy, které objevil a přitáhl. Babiš Faltýnkovi příliš důvěřoval, a možná ještě dnes důvěřuje, protože se s Faltýnkem dosud nerozloučil a neodstavil ho. Zatím je v Brně mimo Ano jen Faltýnkův syn.

Jednání v korupční kauze Stoka v Brně má začít před soudem, jak hlásají média, 21. září. Odborníci tvrdí, že Babiš možná místo Faltýnka nemá dosud náhradu, nebo očekává, že Faltýnek sám odejde.Tomu ale mnozí politici moc nevěří.

ÚSTŘEDNÍ POSTAVOU VELKÉ AFÉRY JE EXRADNÍ ŠVACHULA, KTERÝ JE UŽ ZA MŘÍŽEMI

Projednávání korupční kauzy Stoka, tedy úplatků na radnici městské části Brno-střed, začne před Krajským soudem v Brně 21. září. ČTK to řekla asistentka místopředsedy soudu Miroslava Klusová. Jednacích dnů je nařízeno devět a poslední hlavní líčení má být 10. prosince. Soud se chystá k rozsáhlému výslechu svědků. Společně s ústřední postavou kauzy, jímž je bývalý radní Jiří Švachula (dříve ANO), je obžalováno dalších deset lidí a dvě firmy. Za účast na organizované zločinecké skupině hrozí některým obžalovaným až 16 let vězení.

Podle deníku Právo, který na nařízení jednání upozornil, hrozí obžalovaným i finanční postih. Městská část se totiž podle informací listu chystá požadovat od nich 50 milionů korun.

Podle dřívějších vyjádření státního zástupce Radka Mezlíka dosáhla výše úplatků 47 milionů. Korupce se odehrávala při zadávání veřejných zakázek. Získávaly je vybrané spřátelené firmy a cena se uměle navyšovala. Úplatky činily obvykle deset procent ceny zakázky. Firem zúčastněných na systému bylo devět a vždy vyhrála ta předem vybraná, ostatně dělaly takzvaně křoví. Mezi 11 obžalovanými je ještě bývalý vedoucí investičního odboru v Brně-Ivanovicích Petr Liškutin (dříve ANO).

Minulý týden bylo obviněno ve vedlejší větvi případu dalších 26 lidí a jedna firma kvůli úplatkům na Správě nemovitostí Brno-střed. Ani to nemusí být konečné číslo. Policisté od začátku práce na případu zabavili velké množství důkazů a stále případ rozplétají.

Korupční kauza vyústila do velkých problémů hnutí ANO v Brně, které vyvrcholily vystoupením z ANO několika politiků včetně bývalého primátora a kandidáta na jihomoravského hejtmana Petra Vokřála. V půlce června republikové předsednictvo rozpustilo celou brněnskou buňku hnutí, která se má postupně obnovit.

PODMÍNĚNÉ TRESTY ZNALCŮM KRAMNÉHO

Kauza Kramný: Odvolací soud udělil znalcům podmíněné tresty: Odvolací senát Krajského soudu v Ostravě udělil podmíněné tresty znalcům Igoru Fargašovi a Radku Matlachovi, kteří v případu Petra Kramného v jeho prospěch vypracovali posudek, podle obžaloby zkreslený. Soud ve věci rozhodl 10. července. ČTK to dnes řekla jeho mluvčí Klára Krystynová.

Odvolací senát nejprve zrušil v celém rozsahu původní výrok o trestu, který loni vynesl Okresní soud v Ostravě, uvedla mluvčí. Dodala, že vzápětí senát oba znalce znovu odsoudil. Fargašovi trest lehce zmírnil, v případě Matlacha potvrdil původní trest. Oba znalci, kteří v Kramného kauze udělali posudek pro obhajobu, již dříve vinu odmítli.

Fargaš nyní dostal podmíněný trest v délce devíti měsíců se zkušební dobou 1,5 roku. Původní trest byl rok a dvouletá zkušební doba. Matlach dostal znovu trest v délce jednoho roku a dvouleté zkušební doby. Oběma znalcům soud navíc uložil zákaz činnosti, u Fargaše na čtyři roky, u Matlacha na pět let.

Soud: Znalci se dopustili křivé výpovědi

Okresní soud v Ostravě dospěl k názoru, že se znalci dopustili křivé výpovědi a nepravdivého posudku. Podle soudkyně okresního soudu Petry Ritterové oba vědomě zkreslili závěry posudku ve prospěch Kramného, který byl dřív odsouzen k osmadvacetiletému trestu za to, že v roce 2013 na dovolené v Egyptě zavraždil elektrickým proudem svou manželku a dceru.

„Uváděli v něm smyšlené skutečnosti, jiné významné skutečnosti neuvedli vůbec,“ řekla Ritterová. Dodala, že znalci se snažili znepřehlednit dokazování a rozhodnutí soudu ovlivnit ve prospěch obžalovaného. „Zpochybnili příčinu smrti po zásahu elektrickým proudem. Špatně vyhodnotili histologické preparáty,“ řekla loni Ritterová. Dodala, že v rozporu s pitevním nálezem znalci účelově vykonstruovali, že příčinou smrti matky a dcery byla otrava či s ní související dehydratace.

Fargaš loni u okresního soudu nedostatky posudku připustil, vysvětloval je tím, že neměli dost času a přístup ke všem důkazům. Nejasnosti chtěli s kolegou vyřešit před soudem.

Podle jiného rozsudku krajského soudu Kramný zavraždil příbuzné v egyptském hotelu elektrickým proudem v létě 2013. Během procesu se snažil senát přesvědčit, že všichni trpěli zdravotními problémy. Rodina se podle něj stala obětí otravy. Znalci Matlach a Fargaš tuto verzi potvrdili v posudku, a podle obžaloby tak nepravdivě svědčili v Kramného prospěch. Posudek obou znalců jiní odborníci zpochybnili se slovy, že obsahuje tak závažné chyby, že svědčí buď o naprostém amatérismu nebo úmyslném jednání.

Policie bude prověřovat i postup znalců obžaloby

Kramný byl za vraždu své manželky a dcery na dovolené v Egyptě odsouzen k 28 letům vězení. Obžaloba vycházela z posudku expertů ostravského ústavu soudního lékařství, podle nichž Kramný ženu a dceru zabil elektrickým proudem. Znalci Matlach a Fargaš v posudku obhajoby uvedli jako nejpravděpodobnější příčinu úmrtí otravu z jídla, byť možnost smrti po zásahu elektrickým proudem úplně nevyloučili. Třetí, revizní posudek ale jako příčinu smrti opět jednoznačně určil zásah proudem a znalec František Vorel rovněž řekl, že u některých závěrů znalců Matlacha a Fargaše to vypadá, že jde buď o základní neznalost nebo o úmyslné zkreslení.

Policie bude ale v Kramného kauze znovu prověřovat i postup znalců obžaloby. Rozhodlo o tom Krajské státní zastupitelství v Ostravě, řekl ČTK letos v květnu jeho šéf Libor Malý. Jde o jednu z vedlejších větví případu. Pravomocného rozsudku za dvojnásobnou vraždu se rozhodnutí netýká. Podle spolku Šalamoun se rozhodnutí dotýká právě řízení, které se vedlo proti znalcům obžaloby. Týká se i znaleckého ústavu Oddělení soudního lékařství Nemocnice České Budějovice, které vypracovalo revizní znalecký posudek. „Tento znalecký ústav nikdy nebyl zapsán v Ústředním věstníku ČR. Dále je nutno konstatovat, že znalecký posudek v trestní věci Petra Kramného byl teprve třetím znaleckým posudkem v trestním řízení, který tento ústav vypracoval,“ uvedl v květnu spolek Šalamoun.
Policie se postupem těchto znalců zabývala už dříve. Dospěla k rozhodnutí, že zákon neporušili a případ odložila.

SOUDCI NECHTĚLI ZOSTUDIT POSLANCE

Nejvyšší soud: Vyhrožovat komunistickému poslanci zveřejněním jeho homosexuality je vydírání: Poslance může poškodit zveřejnění informace o jeho tajené homosexuální orientaci. A za trestný čin vydírání lze považovat i pohrůžku zveřejnění neurčitých materiálů, které mají toto dokazovat. „Zveřejnění uvedených skutečností by u poškozeného jako poslance za komunistickou stranu vedlo k jeho zostuzení a diskreditaci přinejmenším v jeho osobním a rodinném životě, a vedle toho by jej mohlo poškodit i v jeho politickém postavení,“ uvádí se v rozhodnutí NS, z něhož nedávno vybralo k publikaci právní věty jeho trestní kolegium.

NS rozhodoval o dovolání odsouzeného, který byl uznán vinným z trestného činu vydírání. Toho se měl dopustit tím, že jednomu z poslanců za KSČM před čtyřmi lety vyhrožoval zveřejněním informace o jeho homosexuální orientaci. Za to, že médiím neposkytne blíže nespecifikované materiály, které by to měly dokazovat, požadoval po poslanci částku 675 tisíc Kč. Ten ovšem zaplatit odmítl a obrátil se na policii, která muže před další schůzkou s komunistickým poslancem zatkla.
Muž, který si nyní za své jednání odpykává tříletý souhrnný trest, v dovolání namítal, že nedošlo k naplnění všech podstatných znaků trestného činu. Soudy podle něj primárně neuvedly, v čem měla spočívat pohrůžka jiné těžké újmy. „Vadné právní posouzení jako zločinu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku obviněný spatřoval v nedostatku intenzity pohrůžky jiné těžké újmy, kterou v činu mu za vinu kladeném je seznámení veřejnosti se sexuální orientací poškozeného, a skutečnost, která ve výroku nezazněla, že poškozený měl do svého poslaneckého bytu placeného z peněz daňových poplatníků zvát mladé homosexuální partnery. Podle obviněného však tyto informace nejsou v žádné podobě způsobilé přivodit újmu, tím méně vážnou, a není obvyklé, aby vedly k narušení kariéry těchto osob. Obdobné informace prochází médii jako banální i u osob stojících v hierarchii veřejného života „na výsluní“, natož pak u poškozeného, který v rozhodné době působil jako poslanec mediálně neznámý,“ uvádí se v popisu důvodů dovolání.

Soudy se nevyrovnaly údajně ani s absencí kompromitujících materiálů. Škodlivý dopad zveřejněné informace pro poškozeného poslance měly spatřovat nikoliv ve zveřejnění jeho homosexuální orientace, nýbrž v tom, že by vyšlo najevo, že si „zval do poslaneckého bytu placeného z peněz daňových poplatníků mladé homosexuální partnery, což by mohlo výrazně ovlivnit pracovní život poškozeného“.

NS se však s dovolacími námitkami neztotožnil a dovolání odmítl. Soudy podle NS dostatečně odůvodnily své rozhodnutí a uvedly také podstatné okolnosti, které naplňovaly všechny znaky trestného činu vydírání, včetně popisu pohrůžky jiné těžké újmy. „Z popisu skutku ve výroku rozsudku soudu prvního stupně se výslovně podává, že obviněný poškozenému sdělil, že má zakázku od několika osob na jeho diskreditaci, a že se proto zaměřil na jeho intimní život, který sice není trestný, ale v případě jeho zveřejnění by mohl být důvodem jeho ponížení. Později mu sdělil, že když nebude jeho požadavky akceptovat (nedá mu uvedenou sumu peněz), obviněný bude vše postupně předávat celostátním médiím, pustí to do světa a bude „masírovat“ veřejnost. Toto sdělní zdůraznil tak, že naznačil dehonestační účinek tím, že mu uvedl, „že by se na sebe nechtěl dívat v tak choulostivých situacích“. Tato jeho slova poškozený vnímal jako pohrůžku způsobilou jej ohrozit v profesním postavení či partnerském soužití, a proto téhož dne věc oznámil Policii České republiky,“ uvádí se v rozhodnutí NS.

NS odmítl i námitku, že zveřejnění informací o homosexuálních vztazích poslance jej nemohlo veřejně poškodit. Jak konstatoval NS, primárně obava poslance opravdu podle nalézacího soudu nespočívala ve zveřejnění jeho sexuální orientace, ale zejména v tom, že si zval do poslaneckého bytu placeného z peněz daňových poplatníků mladé homosexuální partnery, což by mohlo podle soudu výrazně ovlivnit jeho pracovní život. Jako poslanec byl totiž závislý na přízni voličů, a to bez ohledu na to, zda by kandidoval i v dalším období, neboť by to mělo nepříznivý dopad i po případném ukončení politické kariéry. Takto zveřejněné informace podle nalézacího soudu obecně mohou zasáhnout i rodinný život poškozeného, „a to bez ohledu na to, nakolik byla rodina seznámena s jeho sexuální orientací a jeho kontakty s mladými hochy“. K takovému zasažení do rodinného života navíc nakonec podle soudu i došlo, „neboť poškozený musel svého partnera seznámit v souvislosti s posuzovaným jednáním se všemi skutečnostmi, o kterých partner do té doby nebyl informován.“

Těmto argumentům nalézacího i odvolacího soudu přisvědčil ve svém rozhodnutí i NS. „Zejména tato možnost, že by na veřejnost vyšly podrobnosti z jeho homosexuálního života, mohly představovat ve své intenzitě ztrátu důvěry a zájmu voličů poškozeného, který byl poslancem Parlamentu České republiky (srov. článek 19 a násl. Ústavy). V případě tohoto mandátu je to především důvěra občanů, která se vytváří osobním přístupem a příkladem, a její ztráta představuje i oslabení politického vlivu, a proto může mít pro poškozeného dopad ve smyslu jiné těžké újmy. Při neurčitosti uváděné diskreditace rovněž nebylo možné vyloučit možnost zpochybnění dodržení zásad etického kodexu poslance založeného na ochraně veřejného zájmu, otevřenosti, svědomitosti, dobrého jména Poslanecké sněmovny a odpovědnosti,“ odůvodnil své úvahy NS.

„Na základě uvedeného Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za jinou těžkou újmu ve smyslu § 175 odst. 1 tr. zákoníku mohou být považovány se zřetelem na konkrétní dopady pro poškozeného i výhrůžky týkající se zveřejnění jeho homosexuální orientace a skutečností s ní souvisejících i přesto, že je takový vztah dvou osob stejného pohlaví legalizován zákonem č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. U jiné těžké újmy není podstatné, že okolnost, jíž je vyhrožováno, je zákonem upravena, ale to, jaké informace a v jaké podobě a za jakých okolností jsou zveřejňovány. Především je rozhodující i individuální závažnost a hloubka hrozby a jejího dopadu na čest a dobrou pověst, což vychází ze subjektivních poměrů, vztahů a vazeb každého jednotlivce, a proto stejné pohrůžky mohou být podle jejich povahy u různých osob co do svého dopadu odlišné. Zveřejnění takové informace může mít neblahý, zásadně tíživý nebo hanobící účinek zejména na osoby politicky či jinak veřejně činné, obzvláště v případě, když ji taková osoba sama veřejnosti nepřiznala,“ uvádí se v rozhodnutí NS, kterým dovolání odmítl. Petr Dimun, ceskajustice.cz

PODMÍNKA ZA NENÁVISTNÉ KOMENTÁŘE

Teplický soud potrestal autora komentáře pod fotkou prňáčků: Okresní soud v Teplicích potrestal autora nenávistných komentářů pod fotografií prvňáčků z místní základní školy podmíněným trestem vězení 16 měsíců s odkladem na tři roky. Před rokem soud Vítězslava Kroupu viny zprostil, odvolací soud ale rozsudek zrušil a vrátil případ do Teplic. Dnešní verdikt není pravomocný, státní zástupce si nechal lhůtu na rozmyšlenou. Obhájce ani obžalovaný dnes k soudu nedorazili, z jednání se omluvili.

Do zmíněné první třídy v Základní škole Plynárenská chodily převážně romské, vietnamské a arabské děti. Fotografii dětí zveřejnil regionální Deník a na sociální síti pak někteří lidé pod fotografii psali nenávistné komentáře. Kroupa podle soudu komentoval snímek větami: „Ještěže jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí.“ Podle soudkyně Lucie Yakut bylo prokázáno, že profil na sociální síti, na kterém komentáře vyšly, patří Kroupovi.
Muži hrozilo vězení od šesti měsíců do tří let za tento čin a za to, že na sociální síti zveřejnil fotografie Adolfa Hitlera, Hermana Göringa a říšské orlice s hákovým křížem.

Státní zástupce navrhl podmíněně odložený trest ve výměře dvou let s odkladem na tři až čtyři roky. „Podstatné je, že došlo k uznání viny, nicméně z naší strany byl navrhován trest přísnější, především s ohledem na trestní minulost obžalovaného, bude zváženo podání odvolání,“ řekl novinářům státní zástupce Ondřej Langr.

Komentář pod fotkou sedmačtyřicetiletý Kroupa zveřejnil v listopadu 2017. Soudkyně Lucie Yakut uvedla, že polehčující okolností je doba, jaká od skutku uplynula. Soud doplnil dokazování na základě pokynů krajského soudu o výslech několika svědků. Jeden z nich uvedl, že s Kroupou přes facebook komunikoval. Kroupa sám odmítl vypovídat, při pondělním hlavním líčení nevyužil možnosti závěrečného slova, skutků nelitoval. To, že je spáchal, je podle soudkyně dále prokázáno tím, že profilové jméno na facebooku je podobné jménu obžalovaného, komentář byl psán z Dánska v době, kdy tam byl Kroupa.

Komentář pod fotkou prvňáků nepovažuje soud za humor tak, jak to uvedl Kroupův obhájce v závěrečné řeči. Je to podle soudu přečin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. „V žádném případě nebylo možno dospět k závěru, že komentář by byl byť zcela nevhodným vtipem či žertem ze strany obžalovaného, rozhodně se nejednalo o humor,“ uvedla soudkyně. Obsahem komentáře je podle ní odkaz k „řešení“ ve formě vyvražďování v plynových komorách tak, jak se to dělo za druhé světové války Židům. „Odkaz na takovýto postup lze vyhodnotit jako projev nenávisti a její podněcování,“ uvedla soudkyně.
Z nálezu ústavního soudu podle Yakut mimo jiné vyplývá, že právo menšiny na vyjádření politického postoje nesmí být zaměňováno za právo libovolnými prostředky hlásat zlo.

REAKCE NA ROZHODNUTÍ SOUDCŮ

Mělo by patřit k dobrému vychování, že kategorické soudy by se měly vynášet jen se znalostí věci. Měli by tak činit novináři, ale zvláště by to mělo platit v případě příslušníků právnických profesí, najmě u advokátů, státních zástupců a soudců. V poslední době se však z této dobré praxe nějak vybočilo.

Začněme třeba tím, kdy je nejvyššímu státnímu zástupci vyčítáno, že nevyužil svého oprávnění a nepodal žalobu ve veřejném zájmu podle § 66 správního řádu ve věci, která se týká možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Pavel Zeman si za to vykoledoval nejen odsudky od některých politiků, ale i od svých sympatizantů z řad protikorupčních aktivistů v čele s Transparency International.

Člověk by si mohl mnout ruce a říci si „dobře mu tak“, naběhl si na vidle sám se svým okatým aktivismem v jiných věcech, kdy populisticky naslouchal proudům ve společnosti, bažícím po trestání. Princip však velí ho naopak tentokrát pochválit. Tento portál od svého vzniku varuje před snahou navléci státnímu zastupitelství bagančata prokuratury s jejím všeobecným dohledem nad zákonností. Proto je dobře, že v této individuální věci, jakkoliv mediálně sledované, své oprávnění nevyužil. Je to jeho dobrým zvykem, činil tak i v minulosti, jak vyplývá z výročních zpráv o činnosti státního zastupitelství. Prokurátorské polovojenské rajtky nemají v salonu správního soudnictví co pohledávat.

Vlnu kritiky vyvolalo tento týden také rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) ve věci kárné žaloby na soudce Městského soudu v Praze (MS) Alexandra Sotoláře. Ten měl s dlouhými prodlevami, v řádu i několik měsíců, upravovat protokoly z jednání soudu v případu Opencard. Kárný senát sice shledal kárné provinění, avšak po výpovědích a dokazování konstatoval, že v jednání soudce Sotoláře nebyl úmysl obžalované poškodit. Sotolář to tak dělal dlouhodobě, byl to jeho styl práce a prostě, podle hesla, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, se na to tentokrát přišlo.

„Soty“, jak někteří kolegové tomuhle soudci říkají, je tak trochu podivín. Byl postrachem administrativy a justiční stráže, protože soudil do večerních hodin. Jedna ze zapisovatelek senátu popsala, že aby se vůbec dostala domů, musela se během jednání soudu prostě zvednout a odejít. Práce pro něj byla dlouhý život podle všeho jediným smyslem života a až „na stará kolena“ si pořídil rodinu. Měl tak čas nimrat se v protokolech a vymýšlet „judikaturu“, často ovšem na úkor procesních pravidel, která velí respektovat až na výjimky rozhodnutí odvolacího soudu. Způsob jeho práce s protokoly asi nejlépe ilustrovala výpověď jeho samotného, kdy přiznal, že jejich opravy činil s dlouhým časovým postupem a toliko po paměti. Prostě si myslel, že to tak zaznělo.

Nelze se tak divit Tomáši Hudečkovi či Evě Vorlíčkové, že museli během prvního jednacího odejít ze síně, kde kárné řízení senátu probíhalo, protože už to nemohli poslouchat. Oni a jejich další spoluobžalovaní mají snad jako jediní právo vynášet plamenné soudy a kritizovat kárný senát za mírnost jeho rozhodnutí.
U ostatních, novinářů, advokátů, ale i soudců bych čekal větší zdrženlivost. Předpokládám totiž, že nikdo z nich nečetl kárné žaloby či repliky, nestudoval shromážděné důkazy. Ani jednoho z kritiků jsem pak neviděl v jednací síni. A ani já, který jsem až na výjimky zachovával po oba dva dny bdělost, si nedovolím rozhodnutí kárného senátu kritizovat.
Viděl jsem soudce v kritickém věku 60+, introverta, nahlížejícího denně do propasti, jak po celé dva dny mlčky kouká do jednoho místa stolu před sebou. Slyšel jsem hodnocení odvolacích senátů, které se shodovaly na jeho erudici a odbornosti na straně jedné, na straně druhé mu vytýkaly již zmíněnou zatvrzelost v hájení svých chybných závěrů. A slyšel jsem také, až příliš často, úvahy jeho obhájce, kolegy soudce a bývalého „nadřízeného“, že měli kární žalobci možná sáhnout k návrhu na řízení o způsobilosti.

Soudci Sotolářovi tak kárný senát svým rozhodnutím, obrazně řečeno, zlomil šavli a poslal ho přisedat svým často mladším kolegům. O člověku na sklonku justiční kariéry se bude pořád říkat, že to je ten, co falšuje protokoly a jeho autorita se, možná navždy, rozplynula. Ať si každý od fochu posoudí, zda to je dost či málo. Rozhodně má pan doktor o čem přemýšlet.

A my ostatní také. Třeba nad tím, proč na rozdíl od chybujících soudců požívají státní zástupci jakousi podivnou imunitu. Nedávno totiž kárný senát vyplísnil státní zástupkyni Radku Pavlišovou, že přes dva roky zbytečně mordovala v trestním řízení skupinu komunální politiků. Jakkoliv kárný senát konstatoval, že nedošlo ke kárnému provinění, řekl zároveň, že to bylo na samé hraně. A v podstatě celé zdůvodnění rozhodnutí věnoval tomu, co Pavlišová udělala špatně.

Přesto nikdo z novinářů, ani z justice nekritizoval kárný senát za přílišnou shovívavost. A Pavlišové se dokonce zastala i její nadřízená, vedoucí vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Ta její případ ve velkém Interview ČT 24 dokonce dala za příklad, jak státní zástupci v podstatě rozhodují bezchybně. Jestli je něco falešnou stavovskou solidaritou, která hraničí až s perfidností, je to přesně tenhle přístup. A kárný senát pro řízení ve věcech státních zástupců by se měl nad slovy paní Bradáčové zamyslet, až příště bude hledat hranici kárného provinění u dalšího ze státních zástupců. Teď to byl Šluknovský výběžek. Doufejme, že příště nebude hledat rovnou Gdaňský koridor. Petr Dimun, ceskajustice

OPOZICE POLSKA NAPADLA PREZIDENTSKÉ VOLBY

Polská opozice napadla prezidentské volby u nejvyššího soudu: Nejsilnější polská opoziční strana Občanská platforma (PO) napadla u nejvyššího soudu výsledek nedělních voleb hlavy státu. Ty podle oficiálních výsledků vyhrál dosavadní prezident Andrzej Duda, blízký spojenec vlády národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), který poměrně těsně porazil varšavského primátora Rafala Trzaskowského z PO.

Opoziční zákonodárci, kteří podali volební protest, argumentují porušením ústavy při stanovení termínu voleb, jakož i vysíláním veřejnoprávní polské televize TVP. Ta podle nich jednostranně podporovala kandidáta vládního tábora a snažila se zdiskreditovat Trzaskowského, uvedl server Onet.pl. K protestu je podle něj připojeno na 2 000 stížností na porušení volebních pravidel.

„Nebyly to čestné volby, protože v čestných volbách se zachází s kandidáty stejně. V čestných volbách stát pomáhá občanovi v účasti ve volbách, ale nestojí jednoznačně na žádné straně. Čestných voleb se může každý zúčastnit, bez ohledu na své bydliště,“ řekla opoziční poslankyně Barbara Nowacká v narážce na potíže, jaké s hlasováním měli Poláci v zahraničí. Podle ní vládnímu kandidátovi pomáhala „obrovská státní mašinérie“ a „je otázkou, zda Andrzej Duda mohl v čestných volbách vyhrát“.

„Volby jsou svátek demokracie, ale PiS tento svátek zničil,“ řekla Nowacká. „Podáváme tento protest, aby vláda věděla, že jí koukáme na prsty. Kdybychom jí to dnes prominuli, příští volby by pokřivila ještě více,“ dodala.

Nejvyšší soud musí o platnosti anebo neplatnosti voleb rozhodnout do 3. srpna, na základě zprávy státní volební komise a s přihlédnutím k volebním protestům. Termín pro jejich předložení končí dnes, poznamenal list Gazeta Wyborcza na svém webu. Duda podle oficiálních výsledků v nedělním druhém kole prezidentských voleb získal 10 440 648 hlasů (51,03 procenta) a Trzaskowski 10 018 263 hlasů (48,97 procenta).

ISLAMISTKA SE ZE SÝRIE VRÁTÍ DO BRITÁNIE?

Islamistka Begumová by se měla vrátit do Británie a hájit se, rozhodl soud: Shamima Begumová, která před pěti lety uprchla k Islámskému státu a loni kvůli tomu přišla o britské občanství, by měla dostat šanci fyzicky se ve Velké Británii hájit. Rozhodl o tom odvolací soud. Dívka je stále v syrském táboře.

Begumová se k Islámskému státu přidala před pěti lety, kdy jí bylo patnáct. V chalífátu porodila tři děti, všechny však brzy zemřely. Po pádu islamistů dívka zatoužila po návratu do Británie, tehdejší ministr vnitra Sajid Javid však prohlásil, že to nedopustí, a rozhodl, že Begumová přijde o britské občanství.

Odvolací soud však nyní podle BBC rozhodl, že by Begumová měla mít možnost vrátit se domů, dočkat se spravedlivého procesu a hájit se u soudu. To totiž ze Sýrie nemohla. Občanství ztratila loni v době, kdy se nacházela v tamním uprchlickém táboře mezi dalšími manželkami islamistů.

Britské ministerstvo vnitra uvedlo, že je z rozhodnutí soudu „velmi zklamané“ a že se bude chtít odvolat. Advokát Begumové naopak uvedl, že dívka nikdy neměla šanci prezentovat svou verzi událostí. „Nebojí se čelit britské justici, vítá to. Ale připravit ji o občanství bez možnosti očistit své jméno není spravedlnost, je to její opak,“ uvedl. Dívčin otec pak prohlásil, že je potěšen a že doufá, že se jeho dceři dostane spravedlnosti.