iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Pravdivěji o covidu-19, řádí na táborech, v ČR, cizině...

Na dětském letním táboře v Letinách na Plzeňsku se objevil koronavirus. Jeden z účastníků měl pozitivní test na covid-19. Pobyt dětí skončil a všichni účastníci museli do karantény. Na táboře se nacházelo asi 80 dětí a 20 dospělých. Nákaza se u jednoho dítěte projevila už 9. července, podle pořadatelů to bylo dva dny před koncem prvního termínu tábora.

Podle ředitele Krajské hygienické stanice v Plzni Michala Bartoše byl tábor s 80 dětmi a zhruba 20 dospělými uzavřen v době, kdy se blížil ke konci. Jde o jediný případ koronaviru na letním dětském táboře v Plzeňském kraji.

„Byl jeden pozitivní účastník, u všech ostatních byly testy na covid-19 negativní. Jednalo se o import nákazy z jiného kraje,“ řekl portálu iDNES.cz Bartoš. Dodal, že dítě se nakazilo od rodinného příslušníka a nemělo příznaky nemoci.
Hygienici jej takzvaně vytrasovali, když dostali z jiného kraje informace o pozitivním nálezu u jeho rodiče. Dítě bylo okamžitě izolováno a odvezeno. Podle Bartoše nebylo nutné přijímat žádná opatření v obci Letiny.

Iva Páleníčková z Tábora Letiny uvedla, že tábor rozpuštěný nebyl. „Čtrnáctidenní pobyt dětí byl ukončen v řádném termínu 11. července. Teď je na místě další skupina,“ řekla Páleníčková. K otázce, zda bylo v táboře zjištěné onemocnění koronavirem, se nechtěla vyjadřovat. Podle úředníků z radnice v Letinech se na stejném místě tábory organizují desítky let. Táborová osada s chatkami je v lese kousek od koupaliště.

Vláda povolila letní dětské tábory od konce června za přísných hygienických opatření proti šíření koronaviru, které stanovilo ministerstvo zdravotnictví. Tábory jsou povoleny maximálně pro 500 účastníků, u stanových táborů je limit 100 lidí. Děti by zároveň neměly podle pokynů ministerstva potkávat ve větších skupinách. Podle odhadů České rady dětí a mládeže se letos uskuteční asi o desetinu táborů méně než před rokem.

ROUŠKY V MHD OD ŘÍJNA ČI LISTOPADU?

Roušky v městské hromadné dopravě by se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mohly znovu nosit od října či listopadu. Ke koronaviru se totiž přidají další respirační viry a později i chřipka. Podle ministra bude na podzim kvůli vyloučení jiných nákaz také třeba víc testovat.

Vojtěch informaci, jež řekl při úterní návštěvě firmy Diana Biotechnologies, portálu iDNES.cz potvrdil.

„Určitě to bude věc, kterou budeme zvažovat, abychom zabránili šíření infekce v době, kdy tu bude kolovat celá řada dalších respiračních virů. Bude ale samozřejmě záležet na aktuální epidemiologické situaci,“ řekl iDNES.cz Vojtěch k možnosti nošení roušek na podzim.

Ministr zdravotnictví si dokáže představit, že by se na podzim roušky nosily v místech, kde se koncentruje větší množství osob a není možné dodržovat žádné sociální odstupy. Což jsou například podle něj přeplněné tramvaje a autobusy.
Přesný termín se bude teprve určovat podle výskytu koronaviru, ale i ostatních infekcí dýchacích cest. Neočekává, že by se roušky znovu nosily i venku.

Epidemiolog Rastislav Maďar, který s ministerstvem zdravotnictví spolupracuje na boji proti infekci, je ve svých názorech razantnější. Podle něho není pochyb o tom, že bude třeba, aby se lidé v říjnu zase vrátili k povinnému nošení roušek na veřejnosti. Je podle něj nutné zabránit tomu, aby se koronavirus dostal ke starším skupinám obyvatelstva.
Polským pendlerům hranici nezavřou

O uzavření hranic pro polské pendlery, kteří dojíždějí za prací do Moravskoslezského kraje, se podle Vojtěcha zatím neuvažuje. Nakažené covidem-19 mezi nimi odhalily povinné testy, které od nich musí zaměstnavatelé vyžadovat. Nakažení polští pracovníci byli například ve firmě Varroc Lighting na Novojičínsku, kde se dosud nakazilo 23 lidí.
„Když se podíváme na data za Slezského vojvodství, tak situace je tam lepší než před dvěma měsíci. Budeme to samozřejmě dál sledovat, protože to riziko existuje. Ale opatření považujeme za dostatečné,“ řekl ministr.
Karvinský hněv. Jak se žije městu, které Česku kazí koronavirovou reputaci

V Moravskoslezském kraji platí poslední měsíc povinnost nechat své zaměstnance ze zahraničí jednou za dva týdny testovat. Kraj má největší počet nakažených ze všech regionů v Česku, onemocnělo tam přes 3750 osob.
Covid-19 v posledních týdnech nejvíce zasáhl Karvinsko. Nákaza se v okrese rozšířila hlavně mezi pracovníky dolů černouhelné firmy OKD a jejich blízkými. OKD kvůli vysokému počtu nemocných přerušila těžbu na všech svých dolech.
Hygienici minulý týden v pátek nařídili vedení OKD opakované testování zaměstnanců. PCR testy se od 19. do 22. července provedou u pracovníků dolů ČSM Sever a ČSM Jih a dolu ČSA. Situace v okrese se ale podle hygieniků uklidňuje a počet nových případů klesá.

Pražské metro, Karvinsko a Jihlavsko

V současné době jsou roušky povinné jen v pražském metru a v MHD v regionech, kde je více nakažených jako v Moravskoslezském kraji nebo nově na Jihlavsku.

Česko by mělo mít vlastní výrobu testů na koronavirus, řekl Babiš ve Vestci

Dál se musí nosit také v lůžkových zdravotnických zařízeních a domovech pro seniory a také při akcích ve vnitřních prostorách pro více než 100 lidí. Povinnost používat mimo domov roušku či jiné zakrytí nosu a úst zavedla česká vláda kvůli pandemii koronaviru od 19. března. K prvnímu zmírnění tohoto opatření přistoupil kabinet 25. května, odkdy mohli lidé venku odložit roušky, pokud zachovají od ostatních aspoň dvoumetrový odstup.

CHORVATSKO MEZI 6 STÁTŮ EU S RŮSTEM COVID-19

Nebezpečná místa v Chorvatsku: nejvíce nakažených má Záhřeb, Split a Osijek: V Chorvatsku se přes víkend proti předchozím dnům výrazně snížil denní přírůstek potvrzených případů koronaviru, což však místní média přisuzují nižšímu počtu provedených testů. Země ale v minulém týdnu patřila mezi šest států EU s nejvyšším růstem infikovaných. Nejvíc nakažených hlásí vnitrozemský region Záhřebu a Osijeku a pak přímořská oblast Splitu.

Zatímco v pátek odpoledne úřady hlásily za předchozích 24 hodin pro Chorvatsko rekordních 116 nových případů, v sobotu odpoledne tento nejvyšší údaj překonalo 140 nově infikovaných. Během víkendu pak tyto počty klesly nejprve na 50 a v pondělí krizový štáb hlásil 53 dalších nakažených. Otázkou je, zda tento klesající trend v úterý odpoledne potvrdí aktuální čísla za uplynulých 24 hodin.

„Minulý týden v Chorvatsku denně v průměru onemocnělo dvacet lidí na milion obyvatel. Jde o velmi vysoké číslo, podle něhož je Chorvatsko šesté nejhorší mezi státy Evropské unie,“ napsal Jutarnji list.

Daleko nejhůře je na tom s 85 nemocnými na milion obyvatel Lucembursko, za nímž následují Portugalsko, Švédsko, Bulharsko a Rumunsko. Podle zatím posledních údajů z pondělí, které zveřejnil zpravodajský web Dnevnik.hr, se ve čtyřmilionovém Chorvatsku od prvního potvrzeného případu z 25. února doposud koronavirem nakazilo 3 775 lidí. Z nich 119 pacientů nemoci covid-19, způsobované koronavirem, podlehlo a 2 514 se vyléčilo.

Češi jsou v Chorvatsku vítáni bez omezení, zdůrazňuje velvyslankyně

Podle přehledu situace v jednotlivých regionech daleko nejvíc infikovaných, 945, od začátku epidemie registruje hlavní město Záhřeb. To vyplývá z velké hustoty osídlení - na přibližně 640 kilometrech čtverečních žije přes 806 000 obyvatel. Úmrtí chorvatská metropole dosud zaznamenala 20.

Co do počtu dosud nakažených lidí, 671, je na druhém místě přímořská Splitsko-dalmatská župa, kde žije na 4 540 kilometrech čtverečních téměř 448 tisíc obyvatel. Úmrtí spojených s koronavirem má však tento region v zemi daleko nejvíce - 41.

Chorvatsko není nebezpečná země, řekl Vojtěch

Třetí nejpostiženější oblastí je Osijecko-baranjská župa na vnitrozemském severovýchodě země. Tam se celkově nakazilo 463 lidí, z nichž osm zemřelo. Podle úterních údajů deníku Jutarnji list se v Záhřebu z nemoci covid-19 léčí 359 pacientů, v Osijecko-baranjské župě 151 a ve Splitsko-dalmatské 77.

Chorvatsko vrací roušky do obchodů. Nakažených v poslední době přibývá

„Je potřeba si uvědomit, že se v zemi ani nemuseli nakazit, protože by byla riziková z hlediska epidemiologické situace, ale proto, že do Chorvatska jezdí i turisté z jiných zemí,“ řekl ke dvěma nakaženým Čechům, kteří se vrátili z dovolené v Chorvatsku, v úterních Lidových novinách ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.„V rámci hromadných akcí může dojít k přenosu viru. Nemůžeme říci, že Chorvatsko jako takové je z hlediska covidu nebezpečná země. Případů by muselo být více, což dosud není,“ uvedl.

JIŽNÍ ITÁLIE SE ZLOBÍ NA EU A LEYENOVOU, NEPOMÁHÁ S PÉČÍ O UPRCHLÍKY

Lídři jihoitalských regionů Sicílie a Kalábrie vyzvali v neděli vládu v Římě, aby urychleně řešila situaci s migranty. V prvním pololetí se jejich počet oproti loňsku více než zdvojnásobil, vyplývá z pondělní zprávy unijní agentury pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. „Cynická Evropa by měla opustit svou pokryteckou roli,“ uvedl šéf sicilské samosprávy, který žádá o pomoc s přílivem běženců také EU.

Jihoitalské regiony podle tiskové agentury EFE upozornily vládu, že jejich zařízení pro migranty jsou přeplněná. Obavy mají i z protestů proti ubytování běženců s nákazou covidu-19. „Jsme přesvědčeni, že otázka migrace by měla být v centru pozornosti (italské) vlády. Je tu problém sanitární, sociální i ekonomický, potřebujeme okamžité řešení,“ uvedl předseda sicilské regionální vlády Sebastiano Musumeci, který vyzval italskou vládu k vyhlášení nouzového stavu v jižních oblastech potýkajících se s přílivem migrantů.

„Absolutně neudržitelná“ je podle Musumeciho situace na Lampeduse, která patří k Sicílii a leží asi 100 kilometrů od afrického pobřeží. Jen za sobotu na tento ostrov s asi sedmi tisíci obyvatel připluly tři čluny s celkem 173 migranty, přitom na 600 už jich tam bylo předtím. Kapacita tamního střediska pro migranty je přitom asi 100 lidí.

Musumeci kritizoval i EU za to, že Itálii nedostatečné pomáhá s přílivem běženců. „Evropa, ta cynická Evropa, by se měla probudit a opustit svou pokryteckou roli, které se drží už příliš dlouho,“ uvedl šéf sicilské samosprávy

Testování migrantů na covid-19

Otázkou však není jen kdo migranty po jejich vylodění v Itálii přijme, ale také to, kdo zajistí testy na covid-19 a případnou péči o nemocné. Předsedkyně regionální vlády Kalábrie Jole Santelliová vyzvala italskou vládu, aby všechny migranty umisťovala do karantény na lodě u italských břehů.

To vláda dělá mimo jiné s běženci, které přivezou k jejím břehů humanitární plavidla. K tomuto účelu slouží trajekt Moby Zaza kotvící u sicilského přístavu Porto Empedocle, jeho kapacita už ale přestává stačit. Santelliová také uvedla, že italská letoviska na jihu země žijí z cestovního ruchu a některé turisty podle ní může odradit ubytování migrantů pozitivně testovaných na covid-19 v těchto lokalitách.

Agentura AP informovala o protestu desítek místních v kalábrijském městečku Amantea proti ubytování více než desítky běženců, u nichž se potvrdil covid-19 a kteří byli umístěni do karantény vedle obytné čtvrti v tomto přímořském městečku s asi 14 tisíci obyvatel. Už o víkendu desítky místních blokovaly kvůli tomu státní silnici. Podle italských médií tam dohlíží na pořádek zatím policie, ale ve hře je i vyslání armády.

Podobný protest, kvůli němuž vláda vyslala na pomoc vojáky, se odehrál koncem června v italském městečku Mondragone nedaleko Neapole, když tam úřady nařídily omezení pohybu pro asi 700 lidí na sídlišti, kde žijí většinou bulharští dělníci pracující v zemědělství.

Migranti už zase plují do Evropy. Dvě lodě hledají ve Středomoří přístav

Letos připlulo už 7 200 běženců, loni 3 200

Podle nejnovějších předběžných údajů Frontex připlulo od začátku roku do Itálie na 7 200 běženců, zatímco loni za stejné období to bylo na 3 200 běženců. Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) eviduje od začátku roku do 8. července 7 330 migrantů, kteří připluli do Itálie přes Středomoří, přičemž za celý loňský rok to bylo 11 471 lidí.

Frontex vysvětluje velký nárůst oproti loňsku „velmi nízkými počty“ z loňského prvního pololetí. Tehdy totiž byla v Itálii ve vládě krajně pravicová strana Liga, jejíž šéf jako ministr vnitra Matteo Salvini uzavřel přístavy pro lodě nevládních organizací s migranty.

Podle agentury Frontex letos za první pololetí klesl o téměř pětinu počet ilegálních přechodů vnějších hranic EU ve srovnání s loňským prvním půlrokem. Zhruba o polovinu poklesl letos příliv migrantů do Řecka a Španělska, do Itálie a na západním Balkáně ale naopak výrazně vzrostl.

AŽ NA SMRTELNÉ POSTELI POZNAL ŠKODLIVOST KORONAVIRU

Asi jsem udělal chybu. Muž se nakazil na covidové party, virus měl za hoax: Americká lékařka zveřejnila příběh třicetiletého pacienta, který v její nemocnici zemřel v souvislosti s koronavirem. Tím se nakazil na takzvané covidové party, kam se popírači pandemie chodí nakazit. Patřil mezi ně i tento mladý muž. Až na smrtelné posteli mu došlo, že koronavirus asi nebude hoax.

„Tento týden jsem slyšela příběh, ze kterého mi puká srdce. V Nemocnici metodistů jsme se starali o třicetiletého pacienta, který řekl zdravotní sestře, že se zúčastnil jedné covidové party,“ vypráví na Youtube primářka Jane Applebyová z nemocnice v texaském San Antoniu.

Kdo se první nakazí, vyhrává. Studenti v USA soutěží na covidových party

Myšlenkou takového večírku je přijít k někomu, komu diagnostikovali koronavirus, a zjistit, „jestli je ten virus skutečný a jestli se někdo nakazí“, popisuje lékařka party, které se v posledních měsících konají nejen ve Spojených státech.
„Těsně před tím, než tento pacient zemřel, podíval se na sestru a řekl: ‚Myslím, že jsem udělal chybu. Myslel jsem si, že je to hoax, ale není,‘“ odhaluje Applebyová poslední slova nakaženého, jehož identitu lékařka ani média nezveřejnila.

Říká, že toto je konkrétní případ úmrtí, kterému se dalo vyhnout. „Neumím si představit, jakou ztrátu pacientova rodina utrpěla,“ dodává primářka. Podle stanice ABC také poznamenala, že příběh nezveřejnila proto, aby občany vyděsila, ale aby pochopili, že koronavirem se může nakazit opravdu každý.

Varovala, že virus „nikoho nediskriminuje“, a vyzvala, aby lidé nosili roušky, myli si ruce a co nejvíce se zdržovali doma. Jen v její nemocnici přibývá nakažených dvacátníků a třicátníků, uvedla. A zatímco některé mohou brzy propustit domů, jiní vážně onemocní.

V Texasu dosud podle deníku The New York Times zaznamenali přes 258 tisíc případů nákazy a více než 3 200 úmrtí v souvislosti s covidem-19. A čísla dál strmě stoupají. Jen v neděli tam přibylo dalších osm tisíc případů, píše The Guardian. V celých Spojených státech pak v pátek evidovali rekordních 68 tisíc nových případů za den.

SYN TRUMPA PÍŠE KNIHU O BIDENOVI

Trumpův syn píše knihu o „pravém“ Bidenovi. Slibuje říct, o čem média mlčí: Syn amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámil, že připravuje knihu o rivalovi svého otce v nadcházejících prezidentských volbách Joeu Bidenovi. Donald Trump mladší slibuje, že dílo odhalí pravou tvář demokrata a všechny prohřešky, o kterých údajně americký tisk mlčí. Kniha ještě nevyšla, ale už stihla sklidit posměch. Trump junior totiž obálku svého díla zveřejnil s gramatickou chybou.

„S nadšením oznamuji, že jsem během uplynulých měsíců karantény pracoval na nové knize Liberální výsada! Dostalo mě, co všechno Bidenovi prošlo, další detaily příští týden! Liberálové jsou už teď pobouření!“ napsal Trump mladší v sobotu na Twitteru.

Biden je pedofil a koronavirus zázračně zmizí. Trumpovi synové pobouřili USA

V rozhovoru pro server Axios Trumpův nejstarší syn přiblížil, že kniha vyjde v týdnu sněmu Republikánské strany, tedy na konci srpna. K obsahu toho zatím příliš neřekl. Jen to, že barvitě popíše Bidenovu osobnost a jeho historii, kterou podle něj tisk ignoruje. V minulosti mimo jiné otcova rivala nazval pedofilem, což později označil za žert. Dotkne se zřejmě také veřejně známých případů, kdy několik žen Bidena obvinilo ze sexuálního obtěžování.

Spolupracoval na ní s autorem několika bestsellerů a nynějším personálním ředitelem rozpočtového výboru předvolební kampaně prezidenta Trumpa a republikánů Sergiem Gorem. Dílo vyjde i jako audiokniha. Tu má namluvit právnička a bývalá osobnost televize Fox News Kimberly Guilfoyleová, která nyní rovněž pracuje v rozpočtovém výboru kampaně.

Jde už o druhou knihu Trumpa mladšího, loni vydal svazek Triggered: How the Left Thrives on Hate and Wants to Silence Us (Pobouření: Jak levice těží z nenávisti a chce nás umlčet). Ta se sice stala číslem jedna v žebříčku deníku The New York Times, ten však zároveň odhalil, že velký podíl na úspěchu knihy měl fakt, že si republikáni objednali výtisky za téměř 100 tisíc dolarů.

Bidenův mluvčí k nové knize uvedl, že asi není nic víc než „Trump mladší snažící se vydělat na knize plné nechutných lží a pomluv o Joeu Bidenovi“. „Toto je poslední příklad ze série zoufalých a ubohých pokusů odvést pozornost od prezidentova břídilského řešení koronavirové krize,“ dodal.

Celý název připravované knihy má být „Liberální výsada: Joe Biden a demokraté hájící neobhajitelné“. Právě druhá část titulu však juniorovi přinesla posměch. U slova demokraté špatně umístil apostrof, čímž změnil vyznění a místo demokratům přivlastňuje jednomu demokratovi.

Detail, ale lidé si jej všimli. „Občas opravdu můžete soudit knihu podle obálky,“ píše například jistý David Morantz. „Opraví si nejdřív tu chybu?“ ptá se také článek listu The Guardian. Další pak upozorňují na ironii, kdy syn bohatého obchodníka a nynějšího prezidenta upozorňuje na výsady jiných lidí.

„Narodil ses do prostředí privilegií a nemáš ponětí, jaký je opravdový život. Dokonce zabíjíš ohrožená zvířata... ubožáku,“ kritizuje uživatelka Twitteru s přezdívkou Retrozombiegirl. „Donald mladší by nebyl nic bez svého otce a jeho otec by nebyl nic bez svého otce, ale řekněte mi víc o privilegiích,“ míní zase jistý Aaron Rupar.

MACRON OBHAJUJE MINISTRA VNITRA DARMANINA

Macron hájí ministra viněného ze znásilnění. Nepřímo zkritizoval MeToo: Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý obhajoval své rozhodnutí jmenovat do čela ministerstva vnitra Géralda Darmanina. Ten je vyšetřován kvůli obvinění ze znásilnění. Prezident v televizním rozhovoru uvedl, že rozumí rozhořčení feministických organizací, zároveň je ale odhodlán ctít presumpci neviny.

Někdejší ministr pro státní rozpočet Darmanin se funkce ministra vnitra ujal 6. července. Od roku 2017 čelí předběžnému vyšetřování kvůli obvinění ze znásilnění, kterého se údajně dopustil v roce 2009. Politik obvinění ostře odmítá, pohlavní styk s dotyčnou ženou byl podle něj dobrovolný. Na ženu Darmanin podal trestní oznámení kvůli pomluvě.

„Existuje presumpce neviny. Bylo několik vyšetřování a každé bylo uzavřeno,“ řekl Macron s tím, že nadále stojí za feministickými požadavky, jako je boj proti sexuálně motivovanému násilí či rovnost pohlaví. Dodal, že Darmaninovi kritici by neměli podléhat emocím a místo toho by se měli spoléhat na demokratické principy, jako je respektování presumpce neviny.

Se zřejmým odkazem na globální kampaň proti sexuálnímu obtěžování MeToo Macron uvedl, že spravedlnost by si měla hledět svého a nenechat se ovlivňovat „soudy ulice a sociálních sítí“.

Francie nemá přebírat „to nejhorší z anglosaské společnosti“, míní hlava státu. Agentura AP v této souvislosti poznamenává, že kampaň MeToo, která se zrodila ve Spojených státech a mnoha ženám pomohla najít odhodlání veřejně promluvit o prožitém sexuálním obtěžování, byla ve Francii přijata se smíšenými reakcemi.

Francouzské spolky bojující za práva žen vyzývají Darmanina k rezignaci. Podle nich je jeho jmenování políčkem všem obětem sexuálního násilí a je i v rozporu s Macronovým volebními sliby o podpoře rovnosti pohlaví coby ústředního bodu jeho prezidentství. S kritickou odezvou se setkal i Macronův krok, kterým do čela ministerstva spravedlnosti jmenoval advokáta Érika Duponda-Morettiho. Ten v minulosti zesměšňoval hnutí MeToo a hájil vysoce postaveného vládního úředníka obviněného ze znásilnění.

V PAŘÍŽI TRADIČNÍ VOJENSKÁ PŘEHLÍDKA

Ve Francii se v úterý konaly oslavy státního svátku. Prezident Emmanuel Macron dopoledne dorazil na pařížské náměstí Svornosti, kde předsedal slavnostní vojenské přehlídce. Ta byla letos věnovaná především zdravotníkům bojujícím s koronavirovou pandemií. Kvůli ní ale byla akce letos mnohem skromnější než v jiných letech. Oslavy největšího francouzského svátku se konaly u příležitosti 231. výročí dobytí nenáviděné věznice Bastily a počátku Velké francouzské revoluce z roku 1789. Koronavirus letos podobu svátku zcela proměnil.

Poprvé od roku 1945 se nekoná rozsáhlá vojenská přehlídka na třídě Champs-Élysées a místo světových státníků byli na oslavy pozvány zdravotní sestry, lékaři, pečovatelky, výrobci respirátorů, laboratorní technici a další lidé, kteří Francii udržovali v chodu během karantény. Přišli také příbuzní zdravotníků, kteří nemoci covid-19 podlehli.

Přehlídky se zúčastnily i vojenské skupiny z Německa, Švýcarska, Rakouska a Lucemburska, tedy zemí, které v kritické situaci přijaly do svých nemocnic dohromady 161 francouzských pacientů. Defilé se účastní na 2 tisíce vojáků, což je zhruba polovina obvyklého počtu z minulých let. Dohromady se slavnosti účastní do pěti tisíc lidí.

Uskutečnily se však obvyklé přelety stíhaček nad dějištěm oslav a odpoledne prezident vystoupil v tradičním televizním rozhovoru. „Je to 14. červenec, který posiluje hrdost na to být Francouzem. Je to náš národní svátek, při němž oslavujeme naše ozbrojené síly, jimž tolik dlužíme, i jejich rodinám a jejich raněným,“ řekl.

„Ale na dnešní 14. červenec se naše ozbrojené síly rozhodly přenechat trochu slávy zdravotníkům, ženám a mužům, kteří celé měsíce, stejně jako celý rok, ale tentokrát zvláště, nás chránili a bojovali za nás,“ ocenil prezident zdravotníky v první linii.
V rozhovoru Macron také vyjádřil přání, aby v příštích týdnech byla zavedena povinnost nošení roušek ve všech uzavřených veřejných prostorech. Varoval také před druhou vlnou pandemie. „Objevují se známky toho, že to opět trochu začíná,“ upozornil Macron a dodal, že Francie musí být připravena.

Macron se v rozhovoru věnoval i dalším tématům. Obhajoval například vládní reformy. „Vyhráli jsme boj s hromadnou nezaměstnaností,“ konstatoval a vyzdvihl také snižování daní a modernizaci země. Odpoledne uspořádalo šest odborových centrál manifestaci zdravotnického personálu. Zdravotníci chtěli poukázat také na nepřipravenost zdravotního systému na pandemii.

Boj proti koronaviru, který si v zemi vyžádal více než 30 tisíc životů, byl hlavním tématem centrální oslavy v centru Paříže. „Tato ceremonie bude symbolem odhodlání celého národa,“ řekl Macron už v pondělí v proslovu k armádním důstojníkům. „Bude také symbolem naší houževnatosti,“ dodal. Letošní oslavy připomínají také prezidenta Charlese de Gaullea z let 1959-1969, který jako vůdčí postava odboje před 80 lety vyzval k boji proti nacistickým okupantům Francie.

RUSKO ŽÁDÁ ZDRŽENLIVOST PRO ARMÉNII A ÁZERBÁJDŽÁN

Na hranici Arménie a Ázerbájdžánu padlo už 13 lidí, Moskva žádá zdrženlivost: Nejméně 13 mrtvých mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojáky si už vyžádal ozbrojený střet, který od neděle trvá na společné hranici obou zemí. Vztahy těchto bývalých sovětských republik jsou napjaté od vypuknutí konfliktu o enklávu Náhorní Karabach v roce 1988. Ten vyústil ve válku se 30 tisíci oběťmi. Moskva nyní obě strany vyzvala ke zdrženlivosti.

Střílet se začalo z děl v neděli odpoledne v úseku společné hranice u arménské oblasti Tavuš. Z vyvolání střetu s údajným cílem obsadit pozice jednotek druhé strany se obě armády obviňují navzájem. Baku v úterý oznámilo, že od rána zahynulo sedm ázerbájdžánských vojáků, včetně generálmajora a plukovníka. Už v pondělí Ázerbájdžánci informovali o čtyřech příslušnících ozbrojených sil, kteří padli v prvních dvou dnech konfliktu.
Kromě toho se také objevila informace o smrti jednoho civilisty.

Na druhé straně Jerevan se v neděli ani v pondělí o svých ztrátách na životech nezmínil. V pondělí přiznal smrt dvou vojáků, majora a kapitána. Arménci přitom obvinili protivníka, že jeho palba zasáhla civilní objekty v příhraničním městě Berd. Mluvčí arménského ministerstva obrany podle agentury AFP řekl, že Ázerbájdžánci „dnes ráno pokračovali v útocích různé intenzity“. Podle něj při tom nasadili dělostřelectvo, tanky a rovněž bezpilotní letouny.

Moskva, která působí jako prostředník při rozhovorech o urovnání sporu o Náhorní Karabach, vyzvala Arménii a Ázerebájdžán ke zdrženlivosti. „Jsme hluboce znepokojeni přestřelkami na hranici obou zemí,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. I v tomto střetu nabídl ruské zprostředkování.

K ozbrojeným incidentům na hranicích mezi oběma státy, ležícími v oblasti Kavkazu, dochází přes uzavřené příměří poměrně často. Například v srpnu 2014 v bojích zahynulo 13 ázerbájdžánských vojáků, arménská strana z Náhorního Karabachu hlásila pět vlastních padlých. V dubnu 2016 si čtyři dny bojů vyžádaly desítky mrtvých. Menší přestřelky jsou hlášené neustále.

Nicméně nejnovější konflikt se odehrává na jiném místě, než je sporný Náhorní Karabach. Oblast Tavuš přiléhá k nejsevernějšímu úseku arménsko-ázerbájdžánské hranice.

DROGOVÝ KARTEL ZABÍJÍ VEŘEJNÉ ČINITELE MEXIKA

Mexičtí veřejní představitelé mají v poslední době důvod k obavám. Stávají se terčem brutálních útoků drogového gangu, který je v současnosti považován za jedno z největších nebezpečí, s nimiž se Mexiko potýká. Čtvrť Lomas de Chapultepec v Mexico City je domovem velvyslanců, ministrů a bohatých magnátů. V nedávné době se ale stala místem pokusu o vraždu. Skupina těžce ozbrojených mužů začala ze zadní části nákladního vozu střílet na auto místního policejního šéfa Omara Garcia Harfucha.

Šéf policistů utržil tři zranění. „Zbabělý útok“ nicméně přežil. Jeho dva bodyguardi i okolostojící žena neměli takové štěstí. Kdo měl násilný čin na svědomí? Harfuch má jasno. Podle něj za ním stojí drogový kartel Jalisco Nová generace (CJNG).

Gang je v posledních dnech velmi aktivní. Na počátku července vystřílel neregistrovanou protidrogovou léčebnu ve městě Irapuato ve státě Guanajuato. Řádění nepřežilo 24 lidí. Jen ve státě Jalisco zabila skupina více než 100 veřejných činitelů. O život přišli policisté, vojáci, radní, starostové, federální soudce či státní ministr pro turismus.

Úřady zachytily několik telefonních rozhovorů, jejichž tématem byly útoky na vrchní vládní představitele. Na seznamu byl kromě šéfa policie Mexico City i guvernér Jalisca Enrique Alfaro.

Veteránům latinoamerických dlouhodobých válek proti drogám plány skupiny nepříjemně připomínají násilnou kampaň nechvalně proslulého drogového barona Pablo Escobara proti kolumbijskému státu. Podle analytiků oslovených listem The Wall Street Journal CJNG nahradila známější kartel Sinaloa dříve vedený mexickým drogovým baronem Joaquinem „Prckem“ Guzmanem na pozici nejmocnější kriminální organizace v Mexiku.

„Tito lidé mají palebnou sílu a dostatek peněz, aby mohli vyzvat mexický stát,“ myslí si Renato Sales, bývalý národní bezpečností komisař. „Jalisco Nová generace je nejnaléhavější hrozba pro mexickou národní bezpečnost.“
Mexický kartel pověsil těla nepřátel z mostu, ukazuje vládě svou sílu

Na rozdíl od ostatních kriminálních skupin, CJNG nesužuje vnitřní štěpení. Kartel, který dominuje v prodeji fentanylu a pervitinu, se též odlišuje svým paramilitantním výcvikem.

Skupina se pokouší dostat veřejnost na svou stranu různými iniciativami. Mexickým občanům slibuje, že je zbaví ostatních konkurenčních gangů, zvláště pak svého uhlavního nepřítele, kartelu Templářští rytíři. CJNG si přízeň místních kupuje též různými dary, například hračkami pro děti.

CJNG už v minulosti nechvalně proslul útoky na státní představitele. V květnu roku 2015 jako vůbec první drogový kartel úspěšně sestřelil vojenský vrtulník. Současná vlna násilností se ale i tak vyniká. Analytici se obávají, že skupina se rozhodla Mexiku pomstít za sérii porážek, které v uplynulých týdnech utrpěla.

Porážky pro kartel

Americký Úřad pro potírání drog (Drug Enforcement Administration) v březnu zadržel více než 600 členů CJNG. Američanům se povedlo do Spojených států před soud dostat syna vůdce kartelu Nemesia Osegura Ramose, zvaného též „El Mencho“. Na Ramose USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. Mexické ministerstvo financí v červnu zmrazilo skoro 2 000 bankovních účtů spokojených s kartelem Jalisco.

Vlna násilností představuje výzvu pro současného mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora. Prezident vyhrál volby v roce 2018 se slibem, že vyřeší dlouhotrvající mexické problémy s násilím investicemi do boje s chudobou. Počet případů vražd za jeho vlády ale ještě vzrostl, přičemž v roce 2019 dosáhl rekordních čísel.