iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman věnec Gottovi, opilá soudkyně Lehká odmítá trest

Prezident Miloš Zeman v úterý uctil památku Karla Gotta, který by oslavil 81. narozeniny. Kytici s trikolórou a stuhou s nápisem Prezident republiky Miloš Zeman přinesl k hrobu zpěváka na pražských Malvazinkách zástupce Odboru protokolu Pražského hradu Martin Křenovský. Premiér Andrej Babiš řekl, že si Gotta připomene písněmi, které měl rád.

Prezident Miloš Zeman je momentálně na dovolené a proto požádal svého kolegu, zástupce Odboru protokolu Pražského hradu Martina Křenovského, o položení kytice na hrob Karla Gotta, který by 14. července oslavil 81. narozeniny.
Miloš Zeman si podle svých slov Karla Gotta velmi vážil. Letos mu 28. října in memoriam předá Řád Bílého lva.

„Výročí narození Karla Gotta si připomenu vzpomínkou na něj a tím, že si pustím některé jeho písně, které jsem měl rád. Osobní účast u hrobu Mistra ale neplánuji, tam bude jistě dost jeho fanoušků a rodina, kteří nebudou v takový den na politika zvědaví,“ reagoval na dotaz rozhlasové stanice Frekvence 1 Babiš.

Karel Gott zemřel 1. října 2019 doma v kruhu své rodiny. Zpěvák v polovině září minulého roku oznámil, že trpí akutní leukémií a ambulantně se léčí ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Se zdravotními problémy bojoval i v roce 2016 a 2015, kdy mu bylo diagnostikováno nádorové onemocnění mízních uzlin. Poslední rozloučení s několikanásobným Českým slavíkem proběhlo 11. října 2019 na pražském Žofíně. Vzdát hold a naposledy se rozloučit se zpěvákem přišlo tehdy skoro 50 tisíc lidí.

OPILÁ SOUDKYNĚ LEHKÁ Z ÚSTÍ ODMÍTÁ TREST

Místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Markéta Lehká dostala u mosteckého soudu za řízení v opilosti podmínku, pokutu a zákaz řízení. Soud rozhodl trestním příkazem, ale Lehká podala odpor a dojde tak na hlavní líčení. Informoval o tom server iDnes. Místopředsedkyně nadále odmítá vyslyšet žádost šéfky soudu Lenky Ceplové, aby rezignovala na funkci.

„Trestním příkazem byl uložen jednak trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců, peněžitý trest v celkové výměře 100 tisíc korun a zákaz činnosti na 18 měsíců,“ sdělila portálu iDNES.cz mluvčí mosteckého okresního soudu pro trestní úsek Šárka Tampová.

Lehká dlouhodobě vinu odmítá. Loni v prosinci nadýchala policejní hlídce 1,8 promile. Krevní zkoušku odmítla. V té chvíli vezla v autě i dvě malé děti. Podle policie jevila známky opilosti a špatně vyslovovala. Hájí se tím, že si před jízdou vzala léky, které ovlivnily její chování. „Jak jsem zjistila mimo jiné z podané obžaloby, orgány činné v trestním řízení pod vedením mosteckého státního zastupitelství vedly dosud jen jednostranně zaměřené vyšetřování se selektivním výběrem důkazních prostředků výhradně svědčících v můj neprospěch,“ reagovala Lehká na verdikt soudu s tím, že spor je ovlivněn animozitou určité osoby proti ní.

Celou situaci považuje za závažnou nová předsedkyně ústeckého krajského soudu Lenka Ceplová. „Považuji to za vážný problém. Za zcela neudržitelnou situaci. A rozčiluje mě, že doktorka Lehká mou výzvu k rezignaci nevyslyšela. Vyzvala jsem jí dvakrát. Jednou v lednu, kdy jsem měla informace, že se něco stalo, a pak v březnu, kdy mě o celé záležitosti informovala policie. To se pak můžete snažit, aby severočeská justice měla dobré jméno a ona přijde taková rána. Samozřejmě respektuji to, že se každý účastník má právo se procesně bránit. Ale myslím si, že právě rezignace na funkci místopředsedy by byla adekvátní,“ řekla nedávno České justici.

Událostí se zabývá i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která může konat v rámci podání kárné žaloby a zproštění funkce ve správním řízení. České justici sdělila, že alkohol v justici trpět nebude. Mluvčí resortu Vladimír Řepka dnes uvedl, že konkrétní posun zatím v kauze ministryně neučinila, ale celá záležitost je stále v šetření, ceskajustice.cz

SOUDCE MS V PRAZE SOTOLÁŘ NEBUDE PŘEDSEDOU SENÁTU

Sotolář může dál soudit, Benešová varovala před „falešnou stavovskou solidaritou“: Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) rozhodl, že soudce Městského soudu v Praze (MS) Alexandr Sotolář se dopustil kárného provinění, když pozměňoval s velkým časovým odstupem protokoly z hlavního líčení. Neshledal však důvody pro jeho odvolání z funkce soudce, jak navrhovala ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Sotolář přišel o funkci předsedy senátu.

Oproti prvnímu dni jednání kárného senátu se dostavila osobně i ministryně Benešová. Ta ve své závěrečné řeči apelovala na kárný senát, ať se při svém rozhodování neřídí „falešnou stavovskou solidaritou“, ale stavovskou ctí a zbaví Sotoláře funkce soudce.

Kárný senát nejdříve konstatoval obsah problematických protokolů, kdy provedl porovnání protokolů pořízených zapisovatelkami s těmi po úpravách od soudce Sotoláře. Senát zjistil rozsáhlé úpravy, a to i nad rámec těch, které byly součástí kárných návrhů.

Dále zazněla stanoviska devíti předsedů odvolacích senátů Vrchního soudu v Praze (VS), kteří zhodnotili práci soudce Sotoláře. Shodně zaznělo, že je Sotolář na jedné straně soudce erudovaný a kvalitní, na straně druhé však zarputile setrvávající na svých názorech, kdy často nerespektuje názor odvolacího soudu.

Soudcovská rada MS v Praze označila Sotoláře za velmi pracovitého soudce, který dosahuje statisticky nadstandardních výkonů. Sotolář podle rady má vysoké nároky na sebe a administrativu, přičemž se jedná o odborníka, který se věnuje i publikační činnosti. Za celou dobu jeho působení u soudu bylo na Sotoláře podáno 6 stížností pro průtahy, z čehož dva byly důvodné. Při ukládání trestu by se mělo podle rady přihlédnout, že se jedná o ojedinělý exces, který by se neměl řešit zbavením funkce soudce.

V závěrečné řeči upozornil první kárný žalobce, předseda MS v Praze Libor Vávra, že z pohledu trestního řádu je pro řízení podstatné, co je na zvukovém záznamu. Bohužel, trestní řád se úpravami stal podle něj nekonzistentním, a tak jsou vedle zvukového záznamu ještě pořizovány protokoly. Za protokolaci odpovídá protokolující úředník, ale podle Šámalova komentáře k trestnímu řádu za jejich konečné znění má odpovědnost předseda senátu.

Všichni soudci podle Vávrovy zkušenosti kontrolují protokol tak, že přelétnou protokolaci, zda tam nejsou zjevné nesmysly. „Nikdy to ale nedělají jako soudce Sotolář, že to čtou od začátku do konce, se Sotolářem jsme se o to hádali, nikdy jsem to nechápal, vyčítal jsem mu to,“ uvedl před kárným senátem Vávra.

Předmětné protokoly byly přitom podle Vávry přepsány vynikajícím způsobem, jakkoliv se jednalo o složitou materii. Soudce by měl přitom do jejich znění zasahovat podle něj jen výjimečně. Odmítl také argumentaci Sotoláře, že doplňoval do protokolů to, co zaznělo, jen ale jindy. To odporuje podle Vávry přímo trestnímu řádu, neboť standardně soudci hodnotí, kdy bylo co řečeno a porovnává se spontánní výpověď svědků či obžalovaných s jejich pozdějšími výroky. „Nepovažuji to za zločin, je to gigantická ostuda, znevěrohodňuje to jednání soudu,“ uzavřel Vávra svoji řeč.

Podle druhého kárného žalobce, ministryně Benešové, to ale není jen ostuda, ale něco nemyslitelného, co „totálně znevěrohodňuje justici“. Škody přitom podle Benešové stoupají a chybí odpovědnost, těch, kdo rozhodují.
Podle ministryně není zaručeno, že se nebude v případě Sotoláře jeho pochybení opakovat, zůstane-li ve funkci soudce. „Je to o tom, že se mu všechno vymklo z ruky, při té své činnosti byl bohorovný, nevím, jak to jinak nazvat. Stát se to nemělo, měl by to být příklad pro ostatní, aby se takového jednání vyvarovali, má to dopad na osudy lidí“, uvedla Benešová, která na závěr varovala před „falešnou solidaritou“ a vyzvala, aby kárný zbavil Sotoláře funkce soudce.
Sotolářův obhájce Bohuslav Horký, soudce VS v Praze, bylo těmito slovy Benešové „trochu zděšen“. Oba kárné návrhy jsou přitom podle něj výsledkem nepochopení příslušné právní úpravy, která se protokolace týká. Ta je totiž podle něj vadná a odpovědnost mají všichni, kteří to dlouhou dobu přecházejí. A to včetně soudců samotných, protože nenašli odvahu to změnit. „Doslovná výpověď se protokoluje jen na výslovnou žádost, přičemž kvalita protokolace neodpovídá trestnímu řádu. Provádějí to bývalé zapisovatelky s ročním kurzem. Trestní spisy se nám rozrůstají do velikosti, že je vozíme na náklaďácích. Původní záměr byl, že přepis budou provádět vyšší soudní úředníci s právnickým vzděláním a se znalostí věci. Do jisté míry je kárné řízení důsledkem nedůslednosti nás všech, že jsme tu geniální právní úpravu nedokázali správně aplikovat,“ uvedl Horký.

Soudce neměl zlý úmysl

Pokud jde o zásahy předsedy senátu do protokolu, tuto pravomoc podle Horkého trestní řád předsedovi senátu dává a lze proti tomu vznést námitky. „Tady ale námitky proti protokolaci nebyly nikdy obhajobou uplatněny. Jen tehdy by byl nucen předseda senátu sednout k nahrávce a porovnat znění. Tady neměl zákonný důvod toto učinit,“ konstatoval Horký.
Podle něj je pro řízení podstatný zvukový záznam z jednání a protokol je vytvářen jako pomůcka soudci, která může být poskytnuta i stranám řízení. „Možná měli tvůrci změn trestního řádu jít tak daleko, že by se stranám předával jen zvukový záznam,“ uvedl Horký. Dále zdůraznil, že obhajoba měla k dispozici upravené protokoly ještě před vynesením rozhodnutí, aniž by ovšem vznesla proti protokolaci námitky. To neučinila ani poté, co byl rozhodnutím VS změněn senát.
VS při prvním zrušujícím rozhodnutí vady v protokolu nevytkl, učinil tak až v druhém rozhodnutí, kterým zároveň případ soudci Sotolářovi odebral, čímž mu podle Horkého znemožnil možnost zákonné nápravy.

Horký odmítl, že by v jednání Sotoláře byl zlý úmysl či záměr poškodit obžalované. „Měl být podán na řízení o nezpůsobilosti soudce, protože se v tom, lidově řečeno, Sotolář hrabe a nerozhoduje normálně,“ uvedl Horký. Ten prý chtěl nejprve obhajobu Sotoláře odmítnout, než si jako bývalý místopředseda MS v Praze uvědomil, že za kárné řízení možná může i on. A to proto, že včas nepřišel na to, jak byli někteří prvostupňoví soudci MS v Praze přetíženi specializací na závažnou hospodářskou činnost. To mělo vliv nejen na Sotoláře, ale i na další jeho kolegy se stejnou agendou.
„Domnívám se, že doktor Sotolář udělal chybu. Stejnou chybu, jako jiní soudci. To se dělo i dřív, ale tenkrát, když se výpovědi opakovaly do protokolu, mohlo se to hned napravit,“ konstatoval Horký. „Pro doktora Sotoláře je to výrazné životní poučení, i z hlediska stylu práce. Myslím si, že i samotné projednání věci, pokud nedospějete ke zproštění, postačí,“ uzavřel.

Soudce Sotolář ve své závěrečné řeči přiznal průtahy při zpracování protokolů. To ale podle něj nemohlo obhajobě ztížit uplatnění práv, neboť měla k dispozici nahrávky i přepisy, a pro zpracování odvolání měla dlouhý prostor. Přiznal rozdíly mezi audiozáznamy a protokoly, nešlo podle něj ale o doslovnou protokolaci. „Ano, byly prováděny úpravy. Důvody pro ně byly racionální, odvíjely se od částečné nesrozumitelnosti některých pasáží či jejich nedokončení. Úpravy byly prováděny s cílem je doplnit, nikoliv s cílem účelově pozměnit a důkazně podložit předem utvořenou představu o jejich vině. Proč bych to dělal, proč bych cíleně či vědomě pozměňoval výpovědi? Neměl jsem osobní zájem na výsledku řízení, většina obžalovaných již v prvním rozsudku byla zproštěna. To, co bylo upraveno, nemělo vliv na rozhodnutí, nemohlo by jim to ani přitížit,“ uvedl před kárným senátem Sotolář.

Kárný senát však konstatoval, že soudce Sotolář ohrozil svým jednáním důvěru v nezávislé rozhodování soudu a potrestal jej odvoláním z funkce předsedy senátu. Předseda senátu má sice povinnost upravit protokoly, Sotolářovy úpravy však posouvaly více či méně smysl výpovědí. Přitom tak činil soudce Sotolář i tam, kde byla protokolace zřetelná a změny tak vedly často k posunům v pravý opak toho, co bylo řečeno, kdy osobám vložil do úst sdělení, která neuvedly. Sotolář si navíc podle kárného senátu musel být vědom, že změny neodpovídají skutečnosti.

Kárný senát ovšem v jednání Sotoláře neshledal úmysl. Přihlédl také ke kárné bezúhonnosti soudce, jeho erudici, dobré praxi a velkému zatížení. Na stranu druhou kárný senát Sotolářovi vytkl, že neprovedl sebereflexi a nepřiznal pochybení. Podle kárného senátu ale nebylo nutné, aby vyhověl ministryni spravedlnosti a zbavil Sotoláře funkce soudce, neboť má za to, že toto řízení i kárné opatření je pro soudce „dostatečná výstraha před opakováním vytýkaného jednání“. Petr Dimun, ceskajustice.cz

PŘEDSEDKYNĚ KS V BUDĚJOVICÍCH STAVÍ NOVÉ VEDENÍ

Martina Flanderová přišla do čela Krajského soudu v Českých Budějovicích z pozice předsedkyně Okresního soudu v Písku. Soudit začala v roce 1994 u strakonického okresního soudu, který později 12 let vedla. Poté šest let šéfovala Okresnímu soudu v Táboře. „Přináší zkušenosti s organizačními změnami na soudech, což je podstatná výhoda,“ uvedlo o ní ministerstvo. Ocenilo také její manažerské zkušenosti a „nezatížený pohled přicházející zvně krajského soudu“. Česká justice se jí zeptala, jaké změny chystá nejen v rámci organizace soudu.

Co by se mělo na Krajském soudu v Českých Budějovicích změnit? Co zde naopak funguje dobře?

Na samém začátku přede mnou stojí velký úkol, to je postavit téměř celé nové vedení krajského soudu. Trestní místopředseda JUDr. Šťastný již skončil svůj sedmiletý mandát, byl pověřený výkonem funkce, civilní místopředseda JUDr. Bohuslav Petr po mém nástupu rezignoval na funkci místopředsedy pro civilní úsek. Další post místopředsedy pro insolvenční a obchodněsprávní úsek se uvolní k 1. 11. 2020, kdy skončí funkční období JUDr. Strnadovi. Hledám tedy rovnou tři nové místopředsedy. Ze stávajícího vedení pokračuje ve výkonu svého mandátu místopředsedy pro pobočku v Táboře JUDr. Pekárek. Dva nové místopředsedy jsem již vybrala. Dne 23. 6. 2020 jsem na shromáždění všech soudců a zaměstnanců krajského soudu za přítomnosti předsedů okresních soudů veřejně vyzvala všechny zájemce z obvodu okresních soudů a krajského soudu, aby se do pondělí 29. 6. 2020 přihlásili. V písemné přihlášce sdělili své záměry a představy, jak by se chtěli podílet na jeho vedení. Jmenovala jsem pro tento výběr ad hoc poradní sbor (Mgr. Martina Flanderová, Ph.D. – předsedkyně KS, JUDr. Bláha – soudce NS, JUDr. Pavlátka – předseda OS v Českých Budějovicích, JUDr. Robert Pekárek – místopředseda KS-pob. Tábor¬¬-výběr trestního místopředsedy/JUDr. Milan Tripes – KS ČB – výběr civilního místopředsedy, Mgr. Straka – soudcovská rada KS v Českých Budějovicích pozn. red.), který se sešel 2. 7. 2020. Proběhla prezentace kandidátů a poradní sbor doporučil ke jmenování místopředsedou pro trestní úsek JUDr. Ondřeje Círka a pro civilní úsek JUDr. Zuzanu Völflovou. Oba kandidáty jsem akceptovala, 3. 7. 2020 pověřila vedením úseků a dne 8. 7. 2020 jsem po nezbytné administrativní přípravě podala návrh na jejich jmenování paní ministryni. Nové vedení sebou nese nový náhled na řízení chodu soudu, což je zcela přirozené.

V jaké kondici jsou jednotlivé úseky soudu?

Krajský soud v Českých Budějovicích je z pohledu statistických výsledků v dobré kondici, patříme k nejrychlejším soudům v ČR. Tyto dobré výsledky vychází z výborné práce okresních soudců i jejich krajských kolegů. Na to bych chtěla s novým týmem navázat. Vydávat přesvědčivá srozumitelná rozhodnutí v přiměřených lhůtách na základě spravedlivého procesu. Vyjma trestního úseku krajského soudu, kde nás trápí zejména personální zajištění, jsou všechny úseky ve velmi dobré kondici. Zároveň jsem vypsala výběrové řízení na uvolněná místa předsedy OS v Písku a OS v Prachaticích, kde běží lhůty pro přihlášky.

Zvažujete podání kárné žaloby na soudce Bohuslava Petra, kterého policie šetří kvůli údajnému řízení a následné havárii pod vlivem alkoholu? Nedávno rezignoval na místopředsednický post, ale soudcem zůstává.

Ano, to je otázka kterou musím řešit. JUDr. Petr vyhověl mojí žádosti, aby rezignoval na výkon funkce místopředsedy soudu, byť jsem ho žádala, aby zvážil, zda by i pro něho osobně nebylo lepší rezignovat zcela na funkci soudce. V tom mé žádosti nevyhověl. Svojí rezignací mi podle jeho slov chtěl vyjádřit podporu na začátku mého funkčního období. Setrvává na svém stanovisku, že nepožil před jízdou alkohol. Já k tomu nemám žádné jiné informace, než sdělila Policie ČR, tedy že probíhá šetření. Opakovala jsem žádost o sdělení stavu řízení, tato žádost zůstává zatím bez odpovědi. Svůj postup budu koordinovat s postupem MS ČR. Paní ministryně v médiích avizovala, že chce v této věci konat.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvedla, že je ráda, že ženy mají zájem o funkce v justici a hlásí se do výběrových řízení. V poslední době se tři ženy – včetně vás – dostaly do předsednických postů na krajských soudech. Je to podle vás trend nebo spíše náhoda?

Nevím, zda je to trend nebo náhoda. Ale osobně mě to těší. Ženy nepotřebují kvóty, aby zastávaly důležité posty, záleží na nich. Nemíváme takové problémy s egem, tolik nesoupeříme, rády spolupracujeme. Jsme prostě přínos. Od žen se toho obecně tolik neočekává, nejsme proto pod takovým tlakem a z nevýhody se stává výhoda. Nemají to tedy jednoduché ani muži, ani ženy.

Jak hodnotíte statut a činnost kolegia předsedů krajských soudů? Hodláte se aktivně zapojovat do jeho činnosti?
Kolegium předsedů krajských soudů si svojí dosavadní činností jednoznačně získalo místo respektovaného, byť neformálního justičního orgánu. Je to skvělá platforma pro řešení problémů, které přesahují obvod jednoho soudu a mají celorepublikový dosah. Budu velice ráda, pokud se budu moci zapojit do jeho činnosti a nabízím i svoji práci.

A co problematika samosprávy soudů a tzv. nejvyšší soudcovské rady? Jste stoupencem takového modelu?

Popravdě jsem na toto téma jako členka Soudcovské unie ČR byla účastna mnoha debat. Najdeme mnoho argumentů pro i proti. Smutné je, že i takový reprezentant justice podle zkušeností ze zahraničí může selhat a není zárukou nezávislého zastoupení moci soudní. Možná by bylo lepší využít toho, co v zákoně o soudech a soudcích již máme, a to zakotvení soudcovských rad každého soudu. Zamyslet se nad jejich pravomocemi, propojit jejich fungování se soudcovskými radami Nejvyššího soudu či dokonce Ústavního soudu. Teď například JUDr. Ptáček za soudcovskou radu NS ČR pozval všechny zástupce soudcovských rad soudů na projednání etického kodexu. To se mi velice líbí. Bez vůle ke změně zákonné úpravy je to stále jen debata. Asi bychom my, soudci, neměli přes nevůli ke změně zákonné úpravy na tuto myšlenku rezignovat. Chtělo by to ale nějaký nový impulz. Já žádný takový nový nápad či pohled bohužel nemám. Třeba tu cestu ukáže soudcovská rada Nejvyššího soudu v tom směru, jak naznačuji.

Vyhovuje současná „justiční mapa“ potřebám společnosti i justice? V posledních letech se debatuje o potřebě změny zejména v souvislosti s malými okresními soudy.

Vím jistě, že bych se chtěla zúčastnit odborné debaty, pokud se o změně justiční mapy vážně uvažuje. Ale asi vás zklamu. Nemám jasnou odpověď. Umím argumentovat, jak obtížně se zajišťuje výkon soudnictví prostřednictvím malých soudů, když co do množství agend je jejich činnost shodná s největšími okresními soudy v ČR. Na malém soudě je musíte obsáhnout se sedmi až deseti soudci a jinde s mnohonásobně větším počtem soudců. Můžeme rovněž statisticky doložit, že v rychlosti řízení i v dalších parametrech jsou na tom malé okresní soudy většinou lépe, než ty největší. Je cesta zrušit Vrchní soudy? Vše souvisí s procesní úpravou. Který soud bude prvostupňový, který odvolací? To má obrovské dopady do materiálního zajištění chodu soudů, jako jsou budovy, prostory, ale i na personální zajištění. Myslím si, že takové úvahy by měly jít ruku v ruce s procesní úpravou a zejména vycházet ze studie, která ukáže dopady zásahů do stávající justiční soustavy. Nepokládám se za podporovatelku ani odpůrce takových myšlenek, ale není podle mého názoru v tuto chvíli možné jednoznačně říci takovým změnám ano nebo ne. Tato debata je pro mne na úplném začátku.

Myslíte si, že je na místě hovořit o případném zmrazení platů v justici kvůli ekonomické krizi?

Tady bych chtěla pouze odkázat na judikaturu Ústavního soudu, která se materiálním zajištěním soudců v minulosti podrobně zabývala. Jakýkoliv zásah by měl této judikatuře odpovídat.

Jak hodnotíte současné mzdy administrativního aparátu? Máte dostatek kvalitních zaměstnanců?

Na každém postu, kde jsem v justici pracovala, jsem se snažila o zvýšení mezd odborného aparátu. Naše nároky na něj se neustále zvyšují. Mzdy zaměstnanců soudů jsou dlouhodobě pod průměrem mezd zaměstnanců ve veřejné správě. Přesto, že již v posledních letech ke zlepšení došlo, pořád zde vidím rezervy a navýšení mezd administrativního aparátu budu vždy podporovat. Pokud zmíněný pozitivní trend jejich navyšování nebude pokračovat, nebudeme konkurence schopní na trhu práce, jak tomu už bohužel na soudech ve velkých městech je. Odborně zdatní a spolehliví zaměstnanci u nás na jihu mají stále převahu, ale už i my máme problémy jejich stavy doplňovat. Eva Paseková, ceskajustice.cz

ÚS VYHOVĚL SPORU STÍŽNOSTI POLICISTY

Nároky příslušníků bezpečnostních sborů na odškodnění za nezákonné rozhodnutí budou řešit soudy, nikoliv jejich nadřízení. Přinášelo by to riziko systémové podjatosti. Ústavní soud (ÚS) dnes zrušil rozhodnutí zvláštního senátu, který se zabývá kompetenčními spory.

Ústavní soudci se zabývali situací příslušníka Ochranné služby Policie České republiky. V dubnu 2011 jej ředitel sboru uznal vinným ze spáchání kázeňského přestupku. Odmítl totiž nastoupit službu přesčas. O čtyři roky později policista prostřednictvím správní žaloby dosáhl zrušení rozhodnutí a zastavení kázeňského řízení. Poté, co se u ministerstva vnitra neúspěšně domáhal odškodnění za nezákonné rozhodnutí, podal další žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 7. Požadoval náhradu újmy.

Obvodní soud řízení zastavil a spor postoupil řediteli sboru s odůvodněním, že služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů je poměrem veřejnoprávním, a proto není dána pravomoc civilního soudu. Ředitel sboru nesouhlasil, popřel svou pravomoc rozhodnout a podal návrh na zahájení kompetenčního sporu.

Zvláštní senát pak rozhodl tak, že o nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy má rozhodnout správní orgán, tedy ředitel sboru. Policista se obrátil na Ústavní soud. Ve stížnosti zejména namítal, že právní názor zvláštního senátu povede k absurdním závěrům, protože služební funkcionář bude rozhodovat o zákonnosti svého předchozího jednání.

Ústavní soudci se většinově ztotožnili s argumentací policistovy stížnosti. Existuje prý riziko, že rozhodování služebního funkcionáře „nebude nestranné, neboť bude ovlivněno jiným zájmem, než zájmem na zákonném a věcně správném rozhodnutí“. Nyní se problematikou bude znovu zabývat zvláštní senát zřízený podle zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů. Bude při tom vázaný názorem ústavních soudců.

PAROUBEK BUDE PLATIT VYŠŠÍ ALIMENTY, UHRADÍ DLUH NA VÝŽIVNÉM

Rozvádějící se Jiří Paroubek má posílat své manželce Petře na nezletilou dceru víc peněz. Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl, že místo původních deseti tisíc bude expremiér nově platit 14 tisíc. Musí také uhradit dluh ve výši 77 tisíc korun, který mu zvýšením alimentů vznikl.

„Za přiměřené výživné odpovídající zákonným hlediskům považuje soud výživné ve výši 14 000 korun měsíčně,“ rozhodla samosoudkyně Irena Bartoníčková začátkem června. Nepravomocný rozsudek nyní soud poskytl na základě informačního zákona.

Paroubek dosud platil na dceru deset tisíc korun a vedle toho přispíval zhruba čtyřmi tisícovkami na její stavební spoření a studijní připojištění. Teď má celou částku – 14 tisíc – posílat manželce. Ta rozhodne, jak s penězi pro dítě naloží.
„Otec má povinnost platit výživné k rukám matky ve stanovené výši, aniž by mohl jednostranně rozhodovat o plnění výživného jiným způsobem,“ uvedla k tomu soudkyně.

Paroubkovi vznikl zvýšením alimentů dluh, který bude muset doplatit. Jsou to čtyři tisíce korun zpětně za každý měsíc, kdy žena o jejich dceru pečovala. Za období od 23. října 2018 (datum právní moci svěření dítěte do péče) do konce května 2020 vyčíslil soud dlužnou částku na 77 tisíc korun. Expremiér má dluh hradit od srpna, a to měsíčně v dvoutisícových splátkách. „Pokud se opozdí, stane se dluh splatným najednou,“ rozhodla soudkyně.

Paroubkova manželka se dlouhodobě domáhá vyšších alimentů. Za adekvátní částku v poslední době považovala 20 tisíc korun měsíčně. Soud určil výši výživného (10 tisíc korun) v dubnu 2018, rozhodnutí ale nenabylo právní moci. Nadřízený městský soud totiž tuto část rozsudku zrušil a nižší instanci přikázal, ať Paroubkovu finanční situaci přezkoumá.
Na základě šetření i vypracovaného znaleckého posudku nyní soudkyně uzavřela, že u expremiéra „nebyly prokázány nadstandardní příjmy“.

Bývalý předseda vlády pobírá důchod ve výši přes 27 tisíc korun. Z podnikání má měsíčně asi 23 tisíc korun. Jeho celkový příjem se tak podle soudu pohybuje kolem 50 tisíc korun. Za dům, v němž žije, platí hypotéku 12 tisíc.

Z písemného rozsudku vyplývá i několik zajímavostí. V době, kdy spolu manželé žili (brali se v listopadu 2007), měla dostávat Petra Paroubková na domácnost 90 tisíc korun měsíčně. „Tyto peníze dával (Paroubek) do firmy obchodních partnerů, kteří údajně matku (dítěte) vypláceli. V době vedení společné domácnosti matku vypláceli různí obchodní přátelé otce,“ uvádí soudní dokument.

Také z něj plyne, že expremiér nakoupil v minulosti zlato, což nemůže dokladovat, které prodal v roce 2016 za 1,3 milionu korun. Rozsudek zmiňuje i to, že v roce 2017 (kdy se vztah již rozpadl) prodala Petra Paroubková dům, který si manželé společně koupili v Řecku. Nemovitost byla napsaná na ni. Utržila za ni 180 000 eur. Část peněz použila na školné pro dceru. Ve stejném roce daroval Paroubek chatu ve Vraném nad Vltavou v hodnotě pěti milionů korun svému synovi.

Desetiletá dcera Paroubkových navštěvuje soukromou školu a závodně se věnuje plavání. „Matka nebyla schopna sdělit, jakou vynakládá průměrnou měsíční částku ve prospěch nezletilé... aktuálně již nedělá překladatelskou a tlumočnickou činnost, neboť ji to nebaví,“ napsala soudkyně do rozsudku.

Paroubková se živí jako projektová manažerka. Faktury jí proplácela například společnost HTS Corporate Group trestně stíhaného podnikatele Tomáše Horáčka (ten v písemném vyjádření pro soud popřel, že pro něj pracovala). Paroubková spolupráci ukončila poté, co se ocitl ve vazbě.

Spor o alimenty není jediným, který manželé vedou. V jiném řízení žádá Paroubková výživné pro sebe. „Chce padesát tisíc, ta částka je nepřiměřená,“ uvedl předloni expremiér. Soud v této věci zatím nerozhodl.

Jiří Paroubek zastával funkci premiéra od dubna 2005 do září 2006. O rok později – po 28 letech manželství – se rozvedl se svou první ženou Zuzanou. Dva měsíce na to si vzal tlumočnici Petru Kováčovou, která za jeho premiérské éry pracovala mimo jiné pro Úřad vlády. V listopadu 2009 se jim narodila dcera. Začátkem roku 2017 se manželství rozpadlo. Ani po třech letech soudních tahanic nejsou Paroubkovi rozvedeni.

VNUK PRESLEYHO SPÁCHAL VE 27 LETECH SEBEVRAŽDU

Vnuk krále rokenrolu Elvise Presleyho a syn Lisy Marie Presleyové Benjamin Keough spáchal podle amerických médií v neděli ve věku 27 let sebevraždu. Tělo Benjamina Keougha bylo nalezeno v neděli po půlnoci v jeho domě v Kalifornii. Příčinou smrti byla střelná rána mířená do horní poloviny těla, šlo s největší pravděpodobností o sebevraždu, informoval web TMZ s odvoláním na policejní zdroje.

Zprávu o úmrtí Keougha potvrdil i manažer jeho matky Lisy Marie Presleyové. „Lisa svého syna nade vše milovala, byla to láska jejího života. Je zdrcena, ale snaží se zůstat silná pro svá jedenáctiletá dvojčata a starší dceru Riley,“ uvedl Roger Widynowski.

Benjamin Keough byl vnukem Priscilly Presleyové a Elvise Presleyho. Jeho otcem je první manžel Lisy Marie Presleyové, muzikant Danny Keough. Lisa Marie Presleyová byla vdaná celkem čtyřikrát, jejím nejslavnějším partnerem byl zpěvák Michael Jackson, dcery dvojčata má s hudebním producentem Michaelem Lockwoodem. Jejím mužem byl v letech 2002–2004 také hollywoodský herec Nicolas Cage.

V USA PO 17 LETECH FEDERÁLNÍ POPRAVY, INJEKCE VRAH TŘÍ LIDÍ

Americký nejvyšší soud povolil po 17 letech přestávky obnovit v USA federální popravy. Zrušil tak odklad, kterého v pondělí ve Washingtonu dosáhla federální soudkyně. Prvním, kdo byl v úterý na základě tohoto rozhodnutí popraven, byl trojnásobný usvědčený vrah Daniel Lewis Lee.

„Popravy se mohou konat, jak se původně předpokládalo,“ stojí v rozhodnutí nejvyššího soudu. Rozhodnutí se dotýkalo čtyř vězňů čekajících na vykonání rozsudku smrti v nejbližší době. Leeova poprava byla původně naplánována na pondělních 16:00 místního času (22:00 SELČ), ale byla odložena kvůli rozhodnutí washingtonské soudkyně Tanyi Chutkanveové. Podle ní bylo třeba nejprve projednat stížnosti, že vládní metoda poprav je v rozporu s ústavou a některými regulacemi.

Nejvyšší soud ale její rozhodnutí změnil hlasováním v poměru 5:4. Jak uvedla agentura AP, přípravy na Leeovu popravu pokračovaly bez ohledu na pondělní soudní rozhodnutí. Lee, který byl usvědčen z trojnásobné vraždy, měl právo na návštěvy či setkání s duchovním.

Smrtící injekce mu byla podána v úterý ve věznici v Terre Haute v Indianě. „Neudělal jsem to. V životě jsem udělal mnoho chyb, ale nejsem vrah. Zabíjíte nevinného,“ zněla jeho poslední slova. Za mrtvého byl prohlášen v 8:07 místního času (14:07 SELČ).

Rodina obětí Leeova činu si ale popravu nepřála. Earlene Petersonová, jíž Lee zabil dceru, vnučku a zetě, by chtěla, aby Lee dostal doživotní trest tak, jako je tomu u jeho komplice. „Neděje se to naším jménem, my to tak nechceme,“ sdělila další z příbuzných obětí Monica Veilletteová. Na tento týden byly naplánovány popravy dalších dvou odsouzenců Wesleyho Iry Purkeyho a Dustina Lee Honkena. V srpnu pak má být popraven Keith Dwayne Nelson.

Federální popravy budou v USA pokračovat. Pět zločinců čeká trest smrti

Ministr spravedlnosti William Barr řekl, že jeho úřad má povinnost vykonat rozhodnutí soudů včetně rozsudků smrti a poskytnout pozůstalým pocit ukončení případu. Usmrcení Leeho bylo první popravou na federální úrovni po 17leté přestávce. Snahy o obnovení těchto procedur začaly krátce po inauguraci prezidenta Donalda Trumpa na začátku roku 2017.

Tresty smrti ukládají americké federální soudy zřídka. Popravy vězňů byly v USA celostátně zastaveny v roce 1972, ale v roce 1976 byly znovu povoleny. Od roku 1988 směly hrdelní trest vykonávat i federální věznice, do roku 2003 poslaly ale na smrt jen tři odsouzence.

MINISTR HAVLÍČEK: TRATĚ ŽELEZNIC NUTNĚ ZABEZPEČIT DLOUHODOBĚ

Stát nebude pro zabezpečení lokálních železničních tratí používat provizorní řešení, řekl dnes novinářům ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Chce kombinovat povinné hlášení jízdy před odjezdem ze stanice, instalaci návěstidel a postupné zavádění zabezpečovacího zařízení ETCS. V uplynulém týdnu se na českých tratích stalo několik incidentů. Zabezpečení malých tratí kritizovali strojvůdci i výrobci, podle nich lze tyto tratě zabezpečit už existujícími zařízeními. Stát je však nepovolil.

Kombinovat tří základní řešení pro zabezpečení tratí prosazuje ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček. Na nejmenších tratích by měla vzniknout ohlašovací povinnost pro strojvůdce, kteří tak před vyjetím na trať při křížení budou muset hlásit odjezd ze stanice dispečerovi. Na dalších tratích by jízdu měla hlídat návěstidla a na nejvytíženějších pak zabezpečovací zařízení ETCS, které umožní vlak zastavit na dálku. Toto zařízení by v budoucnu mohlo být i na regionálních tratích, Správa železnic vyvíjí jeho zjednodušenou verzi. Může to však trvat i desítky let.

„Nemůžeme se nechat přitlačit k unáhlenému řešení. Musíme tyto tratě zabezpečit dlouhodobým řešením, a ne provizorně,“ uvedl Havlíček. Podle něj řešení, které nabízí výrobci zabezpečovacích zařízení, nemusí být ideální.
Ohlašovací povinnost pro strojvůdce nyní platí pouze na některých tratích, podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody stát zvažuje její celoplošné zavedení od příštího roku.

Současné zabezpečení lokálních tratí kritizovali strojvůdci, podle nichž už nelze spoléhat jen na lidský faktor. Žádají proto urychlené zavádění bezpečnostních technologií, například systému radioblok, který funguje na trati na Volarsku. Tento systém vyvinula společnost AŽD Praha, která jeho rozšíření nabízela státu i pro další tratě. Podle šéfa firmy Zdeňka Chrdleho by zařízení mohlo fungovat alespoň dočasně před zavedením ETCS. Instalace tohoto zařízení totiž může trvat i desítky let. Ministerstvo dopravy však systém odmítlo a jako jediné řešení označilo systém ETCS.

V minulém týdnu se na české železnici stalo několik incidentů. Nejtragičtější nehodou byla čelní srážka dvou vlaků na lokální trati mezi Perninkem a Karlovými Vary, při které zemřeli dva lidé. Úsek patří mezi tratě se zjednodušeným řízením provozu, závisí tak jen na lidech. Příčinou nehody bylo podle předběžného vyšetřování nepovolené vjetí na trať jednoho z vlaků. Menší nehoda se stala také v Praze, kde jeden z vlaků lehce narazil do stojícího vozu pendolino, který na místě čekal kvůli předchozí srážce člověka na trati. Nikomu se při nehodě nic nestalo.

ČR LETOS ZMODERNIZUJE 142 PŘEJEZDŮ

Správa železnic bude zvyšovat investice do zabezpečení železničních přejezdů. Letos zmodernizuje 142 křížení za 1,36 miliardy korun, v příštím roce pak investice zvýší na 1,5 miliardy Kč, za které se zrekonstruuje 170 přejezdů. Správa zároveň v příštích sedmi letech plánuje úplné zrušení 13 přejezdů. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Na českých železnicích je 7789 železničních přejezdů, ročně se na nich v průměru stane kolem 160 střetů.

Nyní je vybaveno světelným zařízením 565 železnicích přejezdů, z toho 267 má i závory.

„Schválení dalších prostředků pro naši organizaci nám mimo jiné umožní urychlit přípravu investičních akcí, které mají za cíl vyšší zabezpečení mnoha desítek přejezdů,“ uvedl Svoboda. Letos se tak oproti loňsku, kdy bylo zrekonstruováno 130 křížení, zvýší investice do přejezdů o čtvrt miliardy.

Správa železnic podle Svobody prioritně zabezpečuje přejezdy, které vyhodnotila jako rizikové. Vychází přitom i ze statistik střetů aut s vlaky. Jde především o doplnění výstražných světel, instalaci závor a nově také o technologii kompozitových břeven s LED diodami.

Během letošního roku tak podle správy bude 52 přejezdů doplněno o závory, dalších 70 pak výstražnými světly. Ve 49 případech stát nainstaluje LED osvětlení závor a na 14 místech pak doplní inteligentní kamery pro zaznamenávání přestupků.

Svoboda připomněl, že nedávno byla schválena novela zákona, která usnadňuje rušení přejezdů. Správa proto plánuje od roku 2021 do roku 2027 zrušení 13 křížení, což by mělo stát zhruba 3,6 miliardy korun. Přejezd zmizí například na silnici u stanice Studénka, kde v roce 2015 při střetu vlaku s kamionem zemřeli tři lidé. Správa na tomto místě nyní zavádí závory s upraveným sklápěním, v roce 2022 pak na místě vznikne silniční podjezd, který přejezd úplně nahradí.
Správa se chce v souvislosti s bezpečností na přejezdech věnovat také preventivním akcím. Vytváří proto například vzdělávací videa, na kterých spolupracuje i s uživateli sociálních sítí. Od roku 2010 zemřelo na přejezdech při střetech automobilů s vlaky 378 lidí. Hmotné škody se vyšplhaly k 980 milionům korun.

EXVELVYSLANEC MAĎARSKA SBÍRAL DĚTSKÉ PORNO, DO BASY NEPŮJDE

Více než 19 tisíc fotografií s dětskou pornografií našli vyšetřovatelé u Gábora Kalety, bývalého maďarského velvyslance v Peru. Minulý týden mu soud uložil podmíněný trest dvou a půl roku vězení a pokutu 540 tisíc forintů (asi 41 tisíc korun). Kaleta se k schraňování dětské pornografie přiznal, jeho obhájce přesto podal odvolání.

Bývalý maťarský velvyslanec v Peru Gábor Kaleta (na snímku) čelí obvinění z držení dětské pornografie. | foto: Kormany.hu Kaleta u soudu pronesl jen krátkou řeč. Stěžoval si na to, že celá situace kolem případu rozvrátila jeho rodinu. „Zažíval jsem ohromný tlak, můj život se proto stal velmi těžkým,“ řekl diplomat podle deníku Blikk, který na posun v případu upozornil.

Prokurátor Kaletu obvinil loni v listopadu. Velvyslanec se z Peru vrátil zpět do Maďarska poté, co u něj byly nalezeny tisíce pornografických fotografií zobrazujících nezletilé. Maďarská média upozorňují, že obrázky zobrazovaly děti, které měly být k fotografování nuceny či byly pod vlivem drog.

„Žil příkladně jako právník, který si dokázal vybudoval diplomatickou kariéru, skrze kterou sloužil své zemi. Je silně věřící, měl veliké výčitky svědomí,“ obhajoval Kaletu jeho právník Csaba Mester, který se proti rozsudku odvolal. Má totiž za to, že by Kaleta měl dostat pouze pokutu, píše list Hungary Today.

Výše trestu ale i tak pobouřila maďarskou veřejnost vzhledem k tomu, že jde o „pedofilní skandál“, podotýkají Daily News Hungary. Na protest proti rozsudku dokonce v Budapešti lidé vyšli do ulic.

Své k případu řekla také opozice. Vadí jí, že veřejnosti nejsou známy všechny podrobnosti a obviňuje vládu Viktora Orbána, že se skandál snaží tutlat. Důvodem totiž podle poslankyně Ágnes Vadaiové je, že „pachatel pracoval pro vládní stranu FIDESZ“.

NEJHEZČÍ ZÁVODY MOTORISTŮ V CHEBU

Čtvrtý závodní podnik letošní sezóny MMČR - Miniracing se odjel uplynulý víkend v Chebu a opět se ukázalo, že závody tohoto šampionátu jsou velice atraktivní. Letošní sezóna Mezinárodního mistrovství České republiky - Miniracing pokračovala druhou červencovou sobotu v Chebu. Šlo již o čtvrtý závodní podnik tohoto roku po koronavirové krizi. Pro závodníky to byly zároveň druhé závody v řadě, když víkend předtím závodili v Mostě. Kromě oficiální závodní soboty využilo bezmála 80 jezdců pátečních volných tréninků.

Do Chebu přijeli i zahraniční jezdci, kteří se ale sobotních závodů nezúčastnili. Tréninky probíhaly od 10:00 do 18:00 bez polední pauzy, třídy Minimoto Junior A a B získaly ještě patnáctiminutový extra trénink. Díky tomu všichni najezdili nespočet kol a dobře se připravili na sobotní program.

Sobotní program začal volnými tréninky , ale tím, že přes noc pršelo, jezdilo se na osychající trati a i kvůli tomu se více padalo, vše se ale obešlo bez zranění. Na kvalifikace bylo již sucho, bylo pod mrakem a čas od času spadlo pár kapek, ale vzhledem k teplotám vzduchu i trati se až do konce závodního programu jezdilo na suché dráze. Do závodů se přihlásilo celkem 71 jezdců, což je v porovnání s loňským rokem o poznání lepší účast.