iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dr. Šimáčková z ÚS kritizuje advokáty, dr. Sokol reaguje

Na svém posledním jednání představenstva řešila Česká advokátní komora (ČAK) výroky ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové. Ta v rozhovoru pro Deník N prohlásila, že advokáti by měli třetinu práce věnovat pomoci lidem. V zápisu ze schůze advokáti uvedli, že jde o „kontroverzní paušální pohled na výkon advokacie“, který vzbudil u členů ČAK „hrubou nelibost“. Šimáčková České justici sdělila, že nechtěla nikoho kritizovat a její výrok je vytržen z kontextu.

Svou novou knihu „Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální?“ představila ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková v rozhovoru pro Deník N. V něm mimo jiné uvedla, že v profesní etice advokátů by mělo být mnohem hlouběji zakotveno, že mají pomáhat lidem. „Ať například dvě třetiny své práce věnují vydělávání peněz a třetinu své kompetence pomoci lidem. Budou se cítit mnohem lépe,“ stojí v rozhovoru.

Zástupci ČAK se výroky zabývali na poslední červnové schůzi představenstva. Označili je za kontroverzní a paušální a to zejména „pro totální neznalost advokátního prostředí a chodu advokacie jako takového, což je přinejmenším překvapující, zejména u ústavní soudkyně a bývalé advokátky“.

Šimáčková pro Českou justici uvedla, že v době, kdy byla advokátkou, se aktivitám „pro bono“ věnovala. „Působilo mi to velkou radost a pocit satisfakce. Neměla jsem v úmyslu nikoho kritizovat, jen inspirovat zejména mladé advokáty a advokátky, aby si dávali vyšší morální cíle,“ vysvětluje soudkyně s tím, že výroky byly míněny v kontextu debaty o zákonu o bezplatné právní pomoci. Místopředseda ČAK Tomáš Sokol uvedl, že na slova Šimáčkové již oficiálně reagoval předseda Komory Vladimír Jirousek.

Více v blogu Tomáše Sokola.
________________________________________
Citace výroku Kateřiny Šimáčkové – jak právo dostat k chudým a slabým lidem?

Nenapraví to jeden konkrétní krok. Vždy je důležité si uvědomit, že k sociálně spravedlivější společnosti vedou různá drobná opatření. Nejde jenom o změnu konkrétních politických opatření, ale celkové nastavení společnosti. V profesní etice advokátů by mělo být mnohem hlouběji zakotveno, že mají pomáhat lidem. Ať například dvě třetiny své práce věnují vydělávání peněz a třetinu své kompetence pomoci lidem. Budou se cítit mnohem lépe. Při výuce na právnické fakultě například velmi prosazuji, abychom tam měli bezplatnou právní kliniku jako americké, izraelské nebo polské univerzity. Otevřenou kancelář, do které by se mohli chodit radit lidé v potížích. A studenti u toho pomáhali. To je nejen způsob, který vás motivuje k učení, ale také vám to ukáže, jak vypadá život v jiných sociálních skupinách. U mladých právníků to pak posiluje společenskou odpovědnost. V tomhle případě, který popisuji, nejde o změnu konkrétních pravidel, ale i tak může mít na společnost velký dopad. – Celý rozhovor najdete v Deníku N
________________________________________
„Paní doktorka se dopustila výroku, který nejenže nebyl neutrální, ale byl zneklidňují, znepokojující a možná i zraňující, ovšem i to je součástí svobody slova,“ uvedl pro Českou justici Sokol. Šimáčková podle něj již advokátům odpověděla „přiměřeným způsobem“.

Podle místopředsedy ČAK byly výroky Šimáčkové vnitřně rozporné. „Advokát přeci vždycky pomáhá lidem. Nebo právnickým osobám. Jinou věcí je, že někdy je za to placen a někdy pomůže se slevou či zcela zdarma. Ale také bych připomněl, že advokát může stěží chtít po tom, kdo mu pronajímá kancelářské prostory nebo dodává elektrickou energii, aby za to chtěl zaplatit jen za dvě třetiny tržní ceny a ve zbytku mu zdarma pomohl,“ vysvětluje.

Sám podle svých slov dobročinnou pomoc vyvíjí pravidelně. „Zrovna zítra budu vypravovat ústavní stížnost, jejíž honorář jen o málo převýší částku, kterou bych získal, kdybych sešel do sklepa a vrátil prázdné lahve. Jen o téhle interní dobročinnosti advokáti nemluví. Jednak proto, že tu je cosi jako advokátní mlčenlivost a jednak asi nestojí příliš o získání titulu ctihodného dobrodince,“ uvedl.

Statistika podle něj jasně hovoří o tom, že Česká advokátní komora jen od přijetí speciální zákonné úpravy o bezplatné právní pomoci před dvěma lety musela na jeho realizaci vynaložit 7 milionů korun. To, že pro bono činnost ČAK podporuje, uznává i Šimáčková.

Rozhořčení právníků z výroků ústavní soudkyně nebylo podle Tomáše Sokola malé. „Dost advokátů nám psalo či volalo a kolektivně se horšilo,“ řekl. Sám prý prohlášení zařadil do kategorie nepovedených výroků a dál už jej neřeší.
Bezplatná právní pomoc je už dva roky zajišťována podle zvláštního zákona. Dříve ji ČAK vyvíjela z vlastní iniciativy. Advokáty nyní komora vybírá ze seznamu těch, kteří s poskytnutím pomoci vyslovili souhlas, jsou jich stovky. Hlavním kritériem je bydliště žadatele a místo, kde mu má advokát právní pomoc poskytnout.

Žádosti o právní porady se podávají na formuláři, které sestavilo ministerstvo spravedlnosti. To advokátům částečně hradí náklady – za právní služby jde o advokátní tarif ponížený o 20 procent, za právní porady dostávají advokáti 150 korun. Eva Paseková, ceskajustice.cz

ADVOKÁTI POMÁHAJÍ, JEN O DOBROČINNOSTI NEMLUVÍ

Paní doktorka Šimáčková v rozhovoru otištěném později v Deníku N uvedla: „V profesní etice advokátů by mělo být mnohem hlouběji zakotveno, že mají pomáhat lidem. Ať například dvě třetiny své práce věnují vydělávání peněz a třetinu své kompetence pomoci lidem. Budou se cítit mnohem lépe.“ Jak z dalšího vyplyne, vcelku důvodně se tenhle apel líbil jen málo advokátům a některé skutečně pobouřil.

Mně ne, protože mám poněkud studenější krev a také jsem již rozličným faulům uvyklý. Apel paní doktorky jsem zařadil do kategorie hodně nepovedených výroků. Protože i v mé verbální minulosti by se asi také našly výroky, které bych si zrovna nenechal vytesat na náhrobek, byl jsem zticha a doufal, že snad paní doktorce dojde, jak moc se netrefila. Navíc mi ta výzva připadla vnitřně rozporná. Advokát přeci vždycky pomáhá lidem. Nebo právnickým osobám. Jinou věcí je, že někdy je za to placen a někdy pomůže se slevou či zcela zdarma. Ale také bych připomněl, že advokát může stěží chtít po tom, kdo mu pronajímá kancelářské prostory nebo dodává elektrickou energii, aby za to chtěl zaplatit jen za dvě třetiny tržní ceny a ve zbytku mu zdarma pomohl. Čímž pro mne v podstatě celá záležitost skončila.

Jak vyplývá ze zápisu z jednání představenstva České advokátní komory 16. 6. 2020, ne všichni se přes tento výrok přenesli tak lehce. Ona hrubá nelibost, která je v zápisu uvedena hned za citací výroku paní doktorky Šimáčkové je ale z mého pohledu docela pochopitelná. Snad každý z nás, nebo minimálně ten, kdo advokacií vnímá nejen jako byznys, ale také jako poslání, koná v rámci poskytování právní služby rozličné dobročinné skutky spočívající v tom, že buď účtuje se slevou nebo neúčtuje vůbec, vidí-li, že klient je v lidsky v nesnázích a ekonomicky v nouzi. Zrovna zítra budu vypravovat ústavní stížnost, jejíž honorář jen o málo převýší částku, kterou bych získal, kdybych sešel do sklepa a vrátil prázdné lahve. Jen o téhle interní dobročinnosti advokáti nemluví.

Jednak proto, že tu je cosi jako advokátní mlčenlivost a jednak asi nestojí příliš o získání titulu ctihodného dobrodince. Ne však dost na tom. Statistika jasně hovoří o tom, že Česká advokátní komora jen od přijetí speciální zákonné úpravy práva chudých, tedy od 1.7.2018, musela na jeho realizaci vynaložit cca 7 mil. Kč. Dílem na administraci, dílen na odměny advokátům, kteří tuhle formu právní služby poskytují.

Píšu-li Česká advokátní komora, správně bych měl napsat advokáti v Komoře. Něco málo platí ještě stát, ale na 7 milionů se skládáme všichni, co jsme ve sdružení. Takže k své vlastní dobročinnosti ještě provozujeme sociální dobro, jenž je nezbytným aspektem právního státu, v němž by finanční slabost neměla být jedinou překážkou v přístupu k soudu či úřadům.

Není nadsázkou, když řeknu, že stát pořádá sociální dobro, ale na naše náklady. To se pak výzvy k dobročinnosti moc dobře neposlouchají. A je to, mimochodem, tentýž právní stát, který advokátům před 20 lety snížil odměnu zaručovanou advokátním tarifem, což je naprosté minimum, a učinil tak po povodních s příslibem, že jde o dočasné opatření. My staří mazáci, kteří pamatujeme rok 1968, velmi dobře víme, že jednotkou dočasnosti je jeden furt pročež se nedivíme, že zmíněné snížení trvá i nadále ač povodeň již dávno pominula.

Pominulo ale též i rozhořčení z výroku paní doktorky Šimáčkové. A nebylo malé. Dost advokátů nám psalo či volalo a kolektivně se horšilo. Pan předseda České advokátní komory paní doktorce Šimáčkové napsal, proč její výrok nepovažujeme za vhodný, ona mu přiměřeně odpověděla, rozbouřená hladina se zklidnila a já za sebe bych celou záležitost považoval za vyřízenou. Paní doktorka se dopustila výroku, který nejenže nebyl neutrální, ale byl zneklidňují, znepokojující a možná i zraňující, ovšem i to je součástí svobody slova. Ale mohu-li soudit poslechem svého okolí, bylo-li rozhořčení, nyní již není. JUDr. Tomáš Sokol, advokát, ceskajustice.cz

MAĎAR: BUDU PROSAZOVAT OD ŘÍJNA OPĚT POVINNÉ ROUŠKY

Bude třeba, abychom se v říjnu zase vrátili k povinnému nošení roušek na veřejnosti, řekl epidemiolog Rastislav Maďar. Je podle něj nutné zabránit tomu, aby se koronavirus dostal ke starším skupinám obyvatelstva. Dále uvedl, že se nyní čeká, zdali se pro Čechy změní podmínky pro cestování do Bulharska, kde počet nakažených v poslední době stoupl.

Podzimní znovuzavedení nošení roušek s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem ještě neřešil, plánuje o tom však spolu s dalšími epidemiology debatovat. Zároveň však tvrdí, že do budoucna budeme muset najít způsob, jak s virem existovat. „Musíme zabránit šíření viru mezi rizikovými skupinami, jako jsou starší lidé, zbytek populace se nemusí stresovat,“ řekl Maďar v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Klíčové je podle něj s jakýmikoliv příznaky zůstat doma.

Kdyby se doly zavřely dříve, virus už tam je znovu

Karvinsko, Frýdecko-Místecko, Kutnohorsko a Jihlavsko zůstávají stále ohnisky koronaviru. „Na Karvinsku je situace stabilní, drtivá většina pacientů není napojena na plicní ventilaci, k tomu komunitnímu šíření tam také nedochází,“ pochvaloval si v pondělním rozhovoru Maďar.

To, že se nakazili členové prvoligového fotbalového mužstva v Karviné, podle něj neznamená, že se virus začal šířit komunitně. Podle jeho informací jeden z trenérů pracuje v OKD, tedy v ohnisku nákazy.

Podle jeho názoru se v současných ohniscích nákazy nic zásadního neudělalo špatně. „Když se má něco zavřít, například region, musí k tomu jako podklad existovat data. Kdyby doly OKD byly uzavřeny dříve, už by tam možná ten virus byl zpátky,“ tvrdí.

„Zavírat takhle velký podnik, který to nemusí ustát, kvůli bezpříznakovým nebo lehkým nákazám, to není adekvátní. Pokud mluvíme o tom, že ten virus se začlení mezi sezónní respirační nákazy, tak se ho nemusíme bát a není třeba drakonických opatření,“ řekl epidemiolog.

V Chorvatsku hlásili rekordní počet nakažených

„Bulharsko je teď takové, že nemáme jistotu, jak se to bude vyvíjet dál,“ komentoval Maďar situaci v zemi, která je nyní na seznamu zemí pro Čechy označená jako zelená, tedy bezpečná pro cestování.

Dobu izolace jsme zmírnili kvůli falešně pozitivním testům, říká Maďar

Počet nakažených stoupl i v Chorvatsku, které v sobotu ohlásilo nejvyšší nárůst od začátku epidemie. Zavedli však preventivní opatření a podle Maďara není třeba panikařit. „Ty pobřežní, méně osídlené oblasti tolik rizikové nejsou,“ tvrdí. Doporučuje důkladně dodržovat rozestupy a upozorňuje na to, že například v Chorvatsku stále platí vevnitř povinnost nosit roušku.

„Uzavřené prostory představují riziko. Z epidemiologického pohledu je lepší cestovat svým vlastním vozem,“ radí. Měli bychom zároveň myslet také na to, že v hotelech na dovolené můžeme potkat mnoho lidí z různých zemí. Doporučuje se s nimi nijak nedružit.

DOVOZ KORONAVIRU DO ČR A SR LIDMI Z DOVOLENÉ

Koronavirus dovezlo ze zahraničí devět Čechů, z toho tři ze Slovenska: V červenci se Češi dosud nakazili koronavirem v šesti zemích. V centrální databázi infekčních nemocí je od 1. do 11. července evidováno devět takových případů, z toho tři lidé byli na Slovensku, dva ve Švédsku a po jednom v Chorvatsku, Británii, Maďarsku a Srbsku. V pondělí to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

„Za červenec se jedná o jednotky případů, které jsou nepodstatné,“ potvrdil Ladislav Dušek pro server iDNES.cz.
„V centrálním informačním systému infekčních nemocí, kde by za tuto dobu mělo být všechno, je to v Chorvatsku jeden. Potom Velká Británie jeden, Maďarsko jeden, Srbsko jeden, Slovensko tři, Švédsko dva. To je celé,“ uvedl Dušek Radiožurnálu.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch o víkendu uvedl, že už jsou první případy nákazy u lidí, kteří se vrátili z letní dovolené. „Ale jde skutečně zatím o jednotky, nikoli o desítky případů,“ řekl serveru Seznam Zprávy s tím, že dva lidé si nákazu přivezli z Chorvatska.

Za rizikové země označil ministr ještě Bulharsko a Řecko. Lidé by při cestách do těchto oblíbených přímořských států měli podle něj počítat s tímto rizikem a preventivně se chránit.

V Chorvatsku a Bulharsku v posledních dnech přibývá nakažených a Česko tamní situaci sleduje, nadále je považuje za země s nízkým stupněm rizika. V kategorii s vysokým rizikem nákazy zůstává z členských zemí EU dál jen Švédsko. Po návratu z Černé Hory a Srbska musí Češi ode dneška absolvovat test na covid-19, nebo nastoupit do dvoutýdenní karantény.

Od března, kdy se nemoc covid-19 začala v Česku šířit, hygienici potvrdili přes 13 tisíc případů nákazy. Aktuálně nemocných je 4 575 lidí, většina nových případů je v lokálních ohniscích na Karvinsku, Jihlavsku či Kutnohorsku.

HEREC A ZPĚVÁK SUCHÝ V SÍNI SLÁVY

Nejdéle hercem, autorem i režisérem. Jiří Suchý vstoupil mezi rekordmany: Populární zpěvák, herec a déle než šedesát let ředitel divadla Semafor Jiří Suchý je držitelem řady ocenění i státního vyznamenání. Dnes na jeho kontě přibyla další trofej. V pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit byl zapsán do České knihy rekordů a uveden do rekordmanské síně slávy.

Na oficiální listině a v České databance rekordů bude zapsán těmito slovy: „Nejdéle autorem, ředitelem, hercem, zpěvákem, skladatelem, textařem a režisérem vlastního autorského divadla.“

Jiří Suchý si měl původně převzít titul v červnu v rámci galavečera pelhřimovského Festivalu rekordů a kuriozit, který pořádá Agentura Dobrý den. „Vzhledem k vládním opatřením se festival nemohl uskutečnit, proto si přijel Jiří Suchý převzít titul až nyní,“ vysvětlil prezident agentury Miroslav Marek.

Jako památku na tento den obdržel osmaosmdesátiletý Jiří Suchý nejenom certifikát a jeho sladkou dortovou verzi, ale i originální tančící láhev. Na oplátku věnoval oblíbený zpěvák a herec do připravované expozice tři osobní předměty. Tím prvním byl motýlek, kterého si často váže při představení jako postava Jonáše, a dále kravata s věnováním. Třetím vzpomínkovým předmětem se stala jeho oblíbená tužka. V Rekordmanské síni slávy budou Jiřímu Suchému dělat společnost například hokejista Jaromír Jágr, herec Josef Dvořák či zpěvák Karel Gott.

I ve skoro devadesáti má práce, že neví co dřív

Jiří Suchý oslaví v příštím roce kulaté narozeniny a stále je ve skvělé formě. „Mládí mě opustí až příští rok. To mi bude devadesát,“ rozdával úsměvy. I nadále se udržuje v kondici a bez práce by dle svých slov nemohl být. Sám o sobě s úsměvem říká, že je workoholik. Kromě patnácti představení měsíčně má i čtyři zájezdová vystoupení.

„Práce mám tolik, že nevím co dřív. Připravujeme film na téma Já a válka, dvě divadelní hry, rozepsané mám dvě knihy... Jsem rovněž vášnivý sběratel a věnuji se také litografii,“ vypočítává své aktivity.

Odpočívání mu prý moc nejde. Dopřává si jen odpolední spánek po obědě. „Před lety jsme s mou první ženou odjeli do Buharska na dovolenou. Ležet na pláži a nic nedělat jsem vydržel jen jeden den. Pak jsem začal být na okolí nepříjemný. Druhý den jsem si musel jít koupit sešit a na té pláži jsem napsal dvě balady. Odpočívat mi není dáno,“ pokrčil rameny.
Velká pódia už Suchého nelákají, jsou neosobní

Spokojený je na malé scéně divadla Semafor. Velká pódia ho nelákají. „Je to neosobní. U nás mám kontakt s lidmi a mohu se jim dívat do očí. Pouze jednou mě přiměl Michal Pavlíček k tomu, že jsme začali psát muzikál pro velkou scénu. Mělo to být faustovské téma. Ale ten nápad jsme neměli jenom my, a tak z toho nakonec sešlo. A já jsem docela rád, že to padlo, protože se na to necítím. My jsme divadlo evidentně po všech stránkách menšinové, i žánrově, a to mně vyhovuje,“ řekl.

A když už byl na půdě Muzea rekordů a kuriozit, zavzpomínal i na to, jak originálně některé jeho písňové texty vznikaly. „Dva se mi dokonce zdály jako sny. Měl jsem u stolku tužku, a tak jsem si slova napsal. A jeden text pro Jitku Molavcovou jsem napsal v první polovině našeho představení. V pauzách, kdy jsem nebyl na jevišti. Ale už se mi to nikdy nepodařilo zopakovat,“ pousmál se.

Jiří Suchý se narodil 1. října 1931 v Plzni. Vedle divadla se věnuje i filmu, k některým snímkům napsal námět, scénář, texty písní, složil hudbu nebo si v nich zahrál. Vyšla mu řada knih. Již déle než 60 let je ústřední osobností divadla Semafor, pro které napsal nebo je spoluautorem 125 divadelních děl. Z nichž první s názvem Člověk z půdy mělo premiéru 30. října 1959. To, zatím poslední bylo uvedeno 26. dubna 2019.

NOVÍ PŘEDSEDOVÉ SOUDŮ MS PRAHA A PLZEŇSKA

Vláda schválila šéfy krajských soudů v Praze a Plzni i jmenování nových soudců: Vláda schválila návrh jmenovat novými předsedy předsedy Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Plzni Jaroslavu Pokornou a Alexandra Krysla. Prezident Miloš Zeman by je měl do funkcí jmenovat 29. července, řekla dnes novinářům ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Kabinet podpořil i návrh na jmenování 33 nových soudců, kteří většinou nahradí své kolegy odcházející do penze.

Současným předsedům pražského městského a plzeňského krajského soudu – tedy Liboru Vávrovi a Miloslavu Sedláčkovi – vyprší mandát na konci letošního září. Podle návrhu ministryně by je měli nahradit osmapadesátiletá předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 Pokorná a čtyřiačtyřicetiletý místopředseda Krajského soudu v Plzni Krysl.
Do výběrového řízení na šéfa Městského soudu v Praze se přihlásilo pět zájemců, z toho tři jeho místopředsedové. Soudcovská rada doporučila jako nejvhodnějšího kandidáta současného místopředsedu trestního úseku Jana Kadlece. Vyzdvihla jeho jasné a srozumitelné vize, silnou osobnost, odbornou i osobní prestiž u kolegů a také to, že je blízkým spolupracovníkem současného předsedy a může důstojně navázat na jeho práci.

Česká justice už dříve informovala, že výběrová komise ministerstva dala jednoznačně přednost Pokorné, která při pohovoru získala 47 bodů z 50 možných. „Zná dokonale prostředí a problematiku řízení obvodních soudů. Nebojí se přijímat i nepopulární opatření, a pokud je považuje za nezbytná, najde způsob, jak je aplikovat prakticky,“ uvedlo ministerstvo. „Je náročná a důsledná ke svým podřízeným a kolegům, ale i k sobě samé,“ doplnil úřad.
Pokorná působí v justici nepřetržitě od roku 1985. Postupně pracovala u Obvodního soudu pro Prahu 9, 10, 1 a 4. Šéfkou Obvodního soudu pro Prahu 10 je posledních pět let.

O post předsedy plzeňského krajského soudu se ucházeli dva jeho místopředsedové: vedle Krysla, který má na starosti úsek správního soudnictví, to byl Jiří Levý, jenž řídí občanskoprávní sekci.

Soudcovská rada jednomyslně doporučila Levého, a to kvůli jeho odborným schopnostem i manažerským zkušenostem s řízením jednoho z největších okresních soudů, Plzeň – město. Krysla naopak výslovně nedoporučila. „Nemá zkušenosti v oblasti obecného soudnictví ani ve vztahu k okresním soudům,“ napsala o něm.

Ve výběrovém řízení ale Krysl zvítězil, když získal 39 bodů z 50. „Svůj správní úsek vede aktivně, dbá na vyřizování věcí starších časových řad a za tím účelem neváhá přistoupit i k nepopulárním opatřením,“ uvedlo o něm ministerstvo. „Umí definovat nedostatky a cestu z nich. Prosazuje využívání nových technologií v činnosti soudu, jako jsou videokonference, přepis hlasu a podobně,“ dodalo. Krysl je soudcem od roku 2004, začínal v Chebu. U krajského soudu v Plzni působí od roku 2007, posledních šest let ve funkci místopředsedy.

Ministerstvo také navrhlo jmenovat 33 nových soudců. Kandidáti jsou ve věku od 30 do 42 let a převažují mezi nimi ženy, kterých je 20. Většina navržených nováčků má za sebou jinou právní praxi než justiční čekatelství – jsou mezi nimi asistenti soudců, dva advokáti, dva vyšší soudní úředníci či jedna státní zástupkyně. Deset jich má zamířit do obvodu Městského soudu v Praze, šest pod ostravský krajský soud, pět pod Krajský soud v Praze, čtyři pod brněnský i ústecký krajský soud. Tři posily mají přijít do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové a poslední pod Krajský soud v Plzni.

ZADLUŽENÍ ŽÁDAJÍ O ODDLUŽENÍ

Počet insolvenčních návrhů v červnu vzrostl o čtvrtinu, skutečný náraz krize se však teprve projeví: Počet nových uchazečů o oddlužení se v červnu zvýšil o bezmála čtvrtinu na 2406. Opadly obavy z nákazy koronavirem a dlužníci tak začali znovu vyhledávat akreditované profesionály, kteří jim pomáhají sepisovat insolvenční návrhy. Insolvenčních návrhů podaných na právnické osoby je naopak nejméně v historii. Důvodem je mimo jiné odklad povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh hned poté, co se dostal do úpadku. Skutečný náraz krize se na datech o insolvencích zatím téměř neprojevuje. Vlna nových insolvenčních návrhů vyvolaných potížemi v ekonomice by však mohla přijít už na podzim.

V Česku začalo znovu přibývat nových insolvenčních návrhů. Za červen jich bylo 2406, což proti květnu představuje nárůst o téměř 25 procent. Důvodem je především opadnutí obav z nákazy koronavirem a s ním spojený postupný návrat uchazečů o oddlužení do poraden a kanceláří akreditovaných profesionálů. Ti se sepsáním insolvenčních návrhů lidem pomáhají.

Na úrovně obvyklé před zavedením opatření proti šíření koronaviru se však počet nových insolvenčních návrhů ještě nedostal. V únoru i březnu letošního roku jich soudy obdržely přes tři tisíce. “Červnový nárůst počtu insolvenčních návrhů je dán především tím, že se lidé postupně vrací k řešení životních situací, jimž se kvůli omezením a neodkladným povinnostem vyvolaným pandemií nemohli v posledních měsících dočasně věnovat,” říká Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.

Podle Valáška se naopak v červnových údajích o počtu nových insolvenčních návrhů ještě příliš neprojevil dopad hospodářské krize vyvolané opatřeními proti šíření koronaviru. Patrné je to například na insolvenčních návrzích podaných na právnické osoby, kterých bylo v červnu jen 56, což je historicky nejnižší hodnota. Důvodem je mimo jiné mimořádné moratorium a jiná opatření přijatá v důsledku koronavirové pandemie. Na jejich základě firmám odpadá povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dostanou do úpadku. Až do konce srpna nemohou na základě takzvaného Lex Covid na dlužníka podat insolvenční návrh ani věřitelé.

Také řada OSVČ a ostatních dlužníků z řad fyzických osob podle Valáška zatím vyčkává na další vývoj ekonomiky a věří v její rychlý restart. “Insolvenční návrh je pro řadu lidí i firem nejkrajnější řešení, do toho navíc přicházejí prázdniny, které budou dynamiku nárůstu počtu insolvenčních návrhů tlumit. Na podzim se už ale objeví první vlna těch, kteří ekonomickou krizi bohužel neustojí,” odhaduje Valášek.

Je přitom otázkou jak by se insolvenční správci a především soudy dokázaly s případným prudkým nárůstem počtu insolvenčních návrhů vyrovnat. Část insolvenčních soudů totiž byla přetížená už před příchodem pandemie, mimo jiné v souvislosti s přijetím novely insolvenčního zákona. Ta od 1. června 2019 zmírnila podmínky pro vstup do oddlužení. V důsledku toho skokově vzrostl počet nových insolvenčních návrhů na více než dvojnásobek, což vedlo u některých soudů k prodloužení lhůt potřebných pro zpracování insolvenčních návrhů.

Řešením by mohla být větší digitalizace justice a celého insolvenčního procesu. Ta ale v České republice postupuje pomalu. Insolvenční správci sice stále častěji využívají moderní technická řešení, kterých v oboru neustále přibývá a jsou čím dál propracovanější, právní úprava však v řadě případů dál upřednostňuje osobní jednání a elektronická komunikace také neprobíhá vždy zcela hladce. Nejen v soukromé sféře, ale i ve státní správě přitom řada subjektů během omezení volného pohybu digitální nástroje vyzkoušela. V naprosté většině případů dálkové řešení obstálo nad očekávání dobře, a tak se v mnohých firmách a úřadech stalo z nouzového opatření trvalou a plnohodnotnou alternativou k osobnímu kontaktu, ceskajustice.cz

SOUDCI NEPROMINULI MUDr. RATHOVI ZBYTEK PENĚŽITÉHO TRESTU

Krajský soud v Praze nevyhověl žádosti bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha, aby mu prominul druhou část desetimilionového peněžitého trestu. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí soudu Hana Černá. Bývalý politik měl do 20. června zaplatit druhou splátku trestu, který dostal za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Částku ale neuhradil, podle prohlášení jeho advokáta Romana Jelínka pro deník Právo nemá peníze. Prvních pět milionů z trestu Rath uhradil letos v únoru.

„V takovýchto situacích soud zpravidla přistoupí k vymáhání peněžitého trestu a v případě neúspěšnosti tohoto postupu potom přichází v úvahu nařízení náhradního trestu odnětí svobody,“ sdělila Černá k dalšímu postupu soudu. Rath podle právníka jako alternativu k prominutí zbytku trestu žádal o nařízení exekuce části domu, který vlastní spolu s bratrem Michalem. Mluvčí ale uvedla, že v případě vymáhání částky je volba konkrétního postupu především na příslušném exekutorovi.

Server iROZHLAS.cz. na konci června napsal, že bývalý hejtman prodal většinu svých nemovitostí pod cenou rodině, a vyvedl ho tak z dosahu justice. Podle něj Rath na přelomu roku využil situace, kdy mu soudy uvolnily do té doby zaplombovaný majetek a prodal sedm nemovitostí nebo podíly v nich synům a partnerce. Nemovitosti mu justice zajistila, když v roce 2012 policie začala vyšetřovat jeho korupční aféry.

Rath dostal loni v červnu za přijímání úplatků při výběrovém řízení na opravu Buštěhradu sedmiletý trest vězení. Soud mu nařídil zaplatit deset milionů a na sedm let mu zakázal působit ve výkonných funkcích v samosprávě. Stanovil také náhradní trest 2,5 roku vězení pro případ, že by Rath peněžitý trest neuhradil. Na konci letošního ledna bývalému politikovi středočeský krajský soud zatím nepravomocně vězení o rok prodloužil.

Uložil mu také osmnáctimilionový peněžitý trest.

Rathova kauza je rozdělená na dvě větve, které se obě týkají korupce při zadávání zakázek Středočeského kraje. V první části ho soud uznal vinným z úplatkářství u tendru na zámek Buštěhrad, jeho hlavní spoluobviněné – bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra – odsoudil i za zmanipulovaná výběrová řízení na rekonstrukci budovy gymnázia v Hostivici a nákupu vybavení do kladenského domova pro seniory a středočeských nemocnic. Dostali po šesti letech vězení.

Ve druhé větvi kauzy si ústřední trojice podle nepravomocného rozsudku na přelomu let 2011 a 2012 domlouvala úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice.

LIDÉ V ČR SE BUDOU BRÁNIT ZBRANĚMI?

Vláda podpořila senátní návrh ústavního zákona, který do Listiny základních práv a svobod zakotví právo bránit sebe i jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem. Novinářům to dnes řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Schválení se neočekávalo, podle podkladů pro jednání vlády měl kabinet dát neutrální stanovisko. Podle Benešové ministři návrh podpořili po bouřlivé diskusi.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) řekl, že řada ministrů včetně něj změnila při projednávání návrhu původně odmítavý nebo zdrženlivý názor, a to i kvůli vývoji bezpečnostní situace v Česku.

Česko se v posledních letech opakovaně umístilo v první desítce nejmírumilovnějších zemí, který vydává britský Institut pro hospodářství a mír. V aktuálním žebříčku zveřejněném letos v červnu si polepšilo na osmé místo z loňského desátého. Index je výsledkem hodnocení v kategoriích, jako jsou například míra kriminality, dostupnost zbraní, velikost armády a její výzbroj, příspěvky na mírové mise OSN, vztahy se sousedními zeměmi, mírumilovnost demonstrací, míra nátlaku politického systému na občany či účast na zahraničních konfliktech.

Senát chce ústavní novelou rozšířit listinu o ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v Evropské unii a zabránit tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem.

Vládní legislativci před jednáním kabinetu upozorňovali na to, že z listiny by plynul jen požadavek na zachování minimálního standardu ochrany práva bránit se zbraní. Právo je podle nich dostatečně stanoveno v institutech krajní nouze, nutné obrany a oprávněného použití zbraně. „U určité části laické veřejnosti by přijetí návrhu ústavního zákona mohlo vést k mylnému přesvědčení, že se jím rozšiřují meze nutné obrany,“ uvádělo se v podkladech. V praxi by to mohlo vést podle materiálu k zvýšení násilí ve společnosti.

Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici, která omezuje vlastnictví zbraní, včetně legálně držených. Vláda musela Sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Nyní ji po úvodním kole debaty posuzují výbory.

Ke schválení senátního návrhu by se musela v obou parlamentních komorách najít ústavní třípětinová většina hlasů. Navíc není jasné, zda Sněmovna stihne předlohu projednat do konce volebního období.

V USA SE LIDÉ OZBROJUJÍ KVŮLI PROTESTŮM

Američané ve stále větší míře nakupují zbraně. Alespoň to naznačují statistiky FBI, které uvádí rekordní počet bezpečnostní prověrek nutných k jejich získání a používání. Ke zvýšení prodeje zbraní došlo už během začátku epidemie koronaviru v USA, nynější nárůst ale lze přičíst vlně protestů proti policejní brutalitě.

FBI během června uskutečnila více než 3,9 milionů bezpečnostních prověrek (background checks), které zájemci o koupi zbraně musejí podstoupit, aby se zjistilo, zda nemají záznam v trestním rejstříku nebo psychologické obtíže.

Jedná se o největší měsíční počet od roku 1998, kdy FBI začala tento typ údajů shromažďovat. Pro srovnání – v roce 2019 provedla 2,3 milionů bezpečnostních prověrek. Dosavadní rekord padl v březnu, kdy FBI uskutečnila 3,7 milionů prověrek. Vysoká čísla souvisela s plným vypuknutím koronavirové krize v USA. Američané v obavě z kolapsu společnosti skupovali zbraně ve velkém a byli ochotni stát v dlouhým frontách před prodejnami.

V USA výrazně roste prodej zbraní, lidé se bojí kolapsu společnosti

Současný nárůst lze taktéž přisoudit stále trvajícím obavám, že opatření proti pandemii povedou k nárůstu zločinu a násilnosti. Zároveň k němu ale došlo v době, kdy ulice USA zachvátily masivní protesty proti policejnímu násilí.
Demonstrace jsou doprovázeny ničením a rabováním obchodů. Přesto se množí hlasy požadující nižší příspěvky policii. V Minneapolisu ani bezprecedentní vlna násilností neodradila radní, aby ustoupily od svého záměru zrušit místní policejní oddělení. Někteří místní se proto bojí, že zůstanou vydáni napospas násilníkům.

Máme strach, přiznávají Američané

Američané hledají způsob, jak se ochránit sami. „V současné době nikdy nevíte, co se může stát,“ odůvodňuje koupi zbraně Angel Rambertová. Během nepokojů v Atlantě byl vyloupen obchod telekomunikační společnosti AT&T, jenž se nachází naproti jejímu bytu.

O zbraně mají zájem i Afroameričané, kteří mají strach, že současná vyhrocená situace povede k útokům na černošskou komunitu ze strany krajně pravicových milicí. Někteří přiznávají, že se obávají nejen toho, že je policie nebude chránit, ale mají strach i z ní samotné.

„Už osm let bojuji ve svém státě za regulaci zbraní,“ říká na videu zveřejněném v názorové rubrice listu The New York Times Kat Traylorová, černošská radní města Aurora v Coloradu. „Bez ohledu na to, kdo byl v úřadu, se pro černé a hnědě komunity nic neměnilo. A pak jsem si to uvědomila. Do doby, než budeme mít legislativu a všichni špatní lidé budou beze zbraní, zbraně potřebujeme.“

Ve videu řada černošských aktivistů vyzývá Afroameričany, ať si „jdou koupit zbraň“ a „ozbrojí se“, protože „my všichni lidé černé barvy pleti potřebujeme zbraně, abychom sami sebe ochránili.“

„Občanské nepokoje, rabování a výzvy k snížení příspěvků policie jsou nepochybně motivační faktory, proč tento trend (prodeje zbraní) narůstá,“ řekl stanici Sky News Mark Oliva, ředitel pro veřejné záležitosti organizace The National Shooting Sports Foundation, která reprezentuje výrobce zbraní.

NSSF odhaduje, že 40 procent těch, kdo se nyní pokouší si pořídit zbraň, ji předtím nevlastnilo. „Američané se oprávněně obávají o svoji osobní bezpečnost,“ dodává Oliva. Podporovatelé regulace zbraní viní výrobce a prodejce zbraní, že cíleně živí strach Američanů, aby měli větší zisky.

Stanice CNN podotýká, že FBI obvykle registruje vyšší míru bezpečnostních prověrek po tragických událostech. Federální úřady například zaznamenaly 39procentní nárůst bezpečnostních prověrek po střelbě na základní škole Sandy Hook v Newtownu v Connecticutu či 48procentní nárůst po teroristickém útoku v San Bernardinu v Kalifornii.

EXZASTUPITEL BRNA OTRADOVEC DOSTAL PODMÍNKU

S tříletou podmínkou odešel od Městského soudu v Brně bývalý zastupitel městské části Brno-střed Tomáš Jan Otradovec. Soud ho uznal vinným, že neoprávněně získal pozemek. Rozsudek není pravomocný.„Obžalovaný je vinen, že v roce 2015 v Brně bez vědomí poškozeného podepsal v jeho zastoupení a jeho jménem smlouvu, že mu poškozený daroval pozemek v Pisárkách,“ prohlásil soudce Petr Schlangmann.

Obžaloba viní Jana Otradovce z toho, že před několika lety kontaktoval ve Vídni tehdy devadesátiletého Georga Bilka a nabídl mu pomoc při vyřízení dědictví po rodičích. Senior mu dal plnou moc, aby ho při vyřizování dědictví zastupoval před úřady.

Otradovec pozemek blízko svého bydliště pomohl Bilkovi získat. Potom ho však na základě plné moci převedl na sebe darovací smlouvou. Bilkovi chtěl dát zhruba čtvrt milionu korun, podle žalobce je hodnota pozemku 2,8 milionu korun. Senior s převodem nesouhlasil, podal trestní oznámení pro podvod a také žalobu o určení vlastnictví.
Podle obhajoby se Otradovec a Bilek na převodu pozemku dohodli. Soudce však nakonec konstatoval, že šlo ze strany bývalého zastupitele o podvod, kdy zneužil plnou moc.

Otradovec se vyhlášení rozsudku neúčastnil. Už dříve však uvedl, že případ považuje za vykonstruovaný. „Necítím se vinný, ale naopak poškozený. Bilek ve výpovědi uváděl naučené fráze,“ řekl už dříve Tomáš Otradovec.
Ten nejdříve opustil TOP 09, za niž seděl v zastupitelstvu, a následně v roce 2017 rezignoval i na post zastupitele Brna-střed.

Městský soud v Brně dnes rozhodl stejně jako v září před dvěma roky, kdy bývalému zastupiteli taktéž vyměřil trest třicet měsíců vězení s podmínečným odkladem na zkušební dobu tří let. Tehdy se proti rozsudku Otradovec odvolal a krajský soud rozsudek zrušil a vrátil městskému k novému projednání. Zda se odvolá i tentokrát, není jasné. Státní zástupkyně si ponechala lhůtu.