iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

KSČM Babišovi: Voda státu, 5 týdnů dovolené, banka

Šéf KSČM Vojtěch Filip dal premiérovi Andreji Babišovi pět nových podmínek pokračování tolerance menšinové vlády ANO a ČSSD. Jsou mezi nimi sloučení zdravotních pojišťoven vnitra a obrany, vodárenské společnosti v rukou státu či zřízení komerční banky vlastněné státem. Po schůzce s Babišem to řekl Filip.

O nových podmínkách tolerance menšinové vlády ANO a ČSSD jednal Filip s Babišem ve Sněmovně ve čtvrtek odpoledne ani ne 24 hodin poté, kdy komunisté pomohli vládním stranám prosadit navýšení schodku letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun.

Další podmínkou komunistů pro Babiše, aby měl dál zajištěnou jejich toleranci pro vládu, je pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance. O prosazení pěti týdnů dovolené pro všechny usilují komunisté změnou zákoníku práce.
Babiš podle Filipa slíbil, že možnost podpory pro zákonnou pětitýdenní dovolenou hnutí ANO projedná. „Je to věc, která není v jejich politickém programu, ale my jsme tu argumentaci nezanedbali, protože už 80 procent zaměstnanců, ať už ve státním nebo soukromém sektoru, pět týdnů dovolené má. Jsme přesvědčeni, že těch zbývajících 20 procent si to zaslouží,“ řekl novinářům Filip. Pátou podmínkou KSČM je podle něj solární daň.

„My jsme vyslechli tyto požadavky a musíme to probrat v rámci našeho hnutí a poslaneckého klubu. Nějak se k tomu postavíme,“ komentoval požadavky komunistů šéf poslanců ANO a místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek.
Otázku sloučení zdravotních pojišťoven ministerstev vnitra a obrany chce podle Filipa předseda vlády řešit na ministerstvu zdravotnictví už v pátek.

K otázce převodu vodovodů a kanalizací do veřejného sektoru šéf KSČM řekl, že je „dostatek prostředků“, aby se to mohlo uskutečnit již letos. Loni na návrh předsedy komunistických poslanců Pavla Kováčika přesunula Sněmovna při schvalování rozpočtu na letošní rok 300 milionů korun v kapitole ministerstva zemědělství na nákup vlastnických práv ke kanalizacím a vodovodům.

DALŠÍ PROSTŘEDKY Z ČÍNY PROTI COVID-19

Poslední zásoby z Číny. Na druhou vlnu jsme připraveni, slíbil Hamáček: Poslední dodávku ochranných prostředků proti koronaviru z Číny ve čtvrtek přijal policejní sklad v Opočínku na Pardubicku. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka má Česko pro případnou druhou vlnu pandemie zásoby na šest týdnů. Část z nich dostane město Karviná, kde je nyní největší ohnisko nákazy v zemi.

Hasiči a policisté v policejním skladu v Opočínku u Pardubic třídí zdravotnický materiál, který v noci na neděli dopravil velkokapacitní ukrajinský letoun An-124 Ruslan z čínského Šen-Čenu. (22. března 2020) | foto: Martin Veselý, MAFRA
„Samozřejmě si nepřejeme druhou vlnu koronaviru, ale kdyby náhodou, jsme připravení. Bez problému zvládneme dalších šest týdnů,“ řekl Hamáček.

Ve vlacích ve čtvrtek bylo 650 tun materiálu, které poté 18 kamionů dovezlo do Opočínku. Ve skladech je odhadem přes 1 000 tun ochranných pomůcek. Část ve čtvrtek hasiči odvezli na pomoc Karviné.

Ve skladu je aktuálně 65,9 milionu roušek, přes deset milionů respirátorů, 552 tisíc ochranných obleků, 595 tisíc ochranných brýlí, 298 tisíc obličejových štítů, skoro deset milionů párů rukavic a 11 milionů návleků na obuv.
„Díky tomu, že máme takové zásoby, tak jsme dnes mohli vyhovět žádosti primátora Karviné, který se na nás obrátil o pomoc,“ řekl Hamáček. Město dostane 85 tisíc roušek, 5 000 respirátorů a 80 tisíc jednorázových rukavic, dodal.

Zásoby ministerstva vnitra jinak ve skladu zůstanou a budou se rozdělovat až na základě aktuální potřeby. „Máme ještě vypsané tendry na pomůcky, ale už budou předané Státním hmotným rezervám,“ řekl Hamáček.

Ministerstvo vnitra od začátku nákazy nakoupilo prostředky za 4,6 miliardy korun, z toho za 300 milionů korun od českých dodavatelů. Jednalo se o 137,7 milionu roušek, 19 milionů respirátorů FFP2 a 200 tisíc respirátorů FFP3, dále pak ochranné štíty, obleky nebo návleky.

Ohnisko nákazy na Karvinsku se podařilo stabilizovat, řeklo ministerstvo

„Všechny zakázky s Čínou jsme ukončili. Ještě máme v Číně jeden kontejner, který je na cestě. Žádné nové zakázky s touto zemí už nemáme. V dalších nákupech se soustředíme na dodávky z České republiky, nicméně jsou komodity, zejména ochranné oděvy, které domácí produkce není schopná dodat,“ uvedl Hamáček.

Česká republika trpěla na počátku koronavirové krize nedostatkem roušek i dalších ochranných pomůcek. Ministerstvo vnitra mělo od 20. března zajištěné letecké dodávky z Číny. Peníze vláda brala hlavně z vládní rozpočtové rezervy, kterou kvůli tomu musela zásadně navýšit.

TRUMP: JSEM OBĚŤ POLITICKÉHO PRONÁSLEDOVÁNÍ, MUSÍM PŘIZNAT DANĚ

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že má newyorská prokuratura právo dostat finanční záznamy prezidenta Donalda Trumpa včetně daňových přiznání. Prokuratura o ně požádala kvůli podezření, že Trump v minulosti uplácel své milenky výměnou za mlčenlivost. Trump se v reakci na rozsudek označil za oběť politického pronásledování.

Verdikty, které světová média označují za Trumpovu porážku i vítězství, soudci vynesli v době kampaně před listopadovými prezidentskými volbami. Pro to, aby soud vyhověl žádosti newyorské prokuratury o vydání Trumpových finančních dokumentů, hlasovalo sedm soudců nejvyššího soudu. Proti byli pouze dva.

Newyorská prokuratura o Trumpovy finanční záznamy požádala v rámci vyšetřování, které zahájil demokratický prokurátor za Manhattan Cyrus Vance. Ten se zabývá kauzou kolem prezidentových mimomanželských poměrů s pornoherečkou Stormy Daniels a modelkou Karen McDougalovou z let 2006 a 2007.

Vance chce prověřit, zda ve finančních výkazech prezidentova společnost Trump Organization neukryla peníze vyplacené oběma ženám za mlčení v kolonce „výdaje na právní služby“. Falšování účetních dokumentů je podle zákonů státu New York trestný čin.

Vance označil rozhodnutí soudu za „ohromné vítězství“ amerického justičního systému a principu, na kterém jsou Spojené státy založené, tedy že nad zákonem není nikdo, ani prezident.

Trumpova účetní firma Mazars LLP a banky Deutsche Bank a Capital One už dříve uvedly, že se budou řídit rozhodnutím soudu a finanční záznamy vydají. Agentura Reuters nicméně upozornila, že newyorská prokuratura nedostane dokumenty okamžitě, neboť se čekají další soudní průtahy, a konečné rozhodnutí by tak mohlo padnout až po prezidentských volbách.

Zatímco newyorské prokuratuře soudci vyhověli, rozhodnutí o žádosti amerického Kongresu, který rovněž chtěl nahlédnout do prezidentových finančních záznamů, prozatím odložili. Případ poslali zpět soudu nižší instance. Také v tomto případě byl podle stanice CNN poměr hlasů sedm ku dvěma, tentokrát ovšem ve prospěch prezidenta.
„Nejvyšší soud posílá případ zpět nižšímu soudu, spory budou pokračovat. Celé je to politické pronásledování,“ uvedl v reakci na rozhodnutí soudu prezident Trump. „Vyhrál jsem Muellerův hon na čarodějnice a jiné a nyní musím dál bojovat v politicky zkorumpovaném New Yorku. Není to fér k úřadu prezidenta ani této administrativě,“ dodal.

Nejvyšší soud USA rozhodoval poté, co si soudci v květnu vyslechli argumenty Trumpových právníků, newyorské prokuratury i zástupců Sněmovny reprezentantů. Vydání finančních dokumentů požaduje hned několik výborů parlamentní komory, kterou ovládají demokraté.Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová uvedla, že rozhodnutí soudu „není pro prezidenta Trumpa dobrou zprávou“.

Agentura AFP ale napsala, že rozhodnutí není jen porážkou prezidenta Trumpa, ale i porážkou demokratů. Znamená totiž, že se jeho finanční záznamy do rukou demokratů nedostanou před listopadovými prezidentskými volbami. Zatímco z výborů ovládaných demokraty by mohly dokumenty uniknout na veřejnost, v případě prokuratury v New Yorku je to podle AFP nepravděpodobné.

„Veřejnost neuvidí jeho daňová přiznání v roce 2020. To se dá označit za vítězství,“ komentoval rozhodnutí také analytik stanice CNN Jeffrey Toobin.Trump odmítl svoje finanční záznamy zveřejnit, ačkoliv tak před ním učinili všichni prezidenti z nedávné doby. Dokumenty by přitom podle Reuters mohly vrhnout světlo na velikost jeho jmění, o níž se dlouhodobě spekuluje, a také na aktivity jeho rodinné realitní firmy The Trump Organization.

NOVĚ SOUBOJOVÉ LASERY ARMÁDY

MILES je mrtev. Vojáci poprvé zkoušejí nové soubojové lasery: Já nehraju, ty neumíráš, známé z klukovských her, tady neplatí. Armáda začala používat nový soubojový simulátor, díky kterému se výcvik velmi blíží reálnému boji. Střelbou, výbuchy i raněnými a mrtvými. Využívá lasery na zbraních a na výstroji speciální senzory, které přesně vyhodnotí, kam protivník vojáka paprskem zasáhl a jak vážně.

Nový typ laserového simulátoru TSS (Taktický soubojový simulátor) zkoušejí v těchto dnech vojáci ze 71. mechanizovaného praporu z Hranic ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku. Jde o novou technologii švédského výrobce Saab, kterou ministerstvo obrany pořídilo za zhruba 300 milionů korun.

Velmi zjednodušeně lze fungování systému popsat tak, že vojáci mají na sobě zcela běžnou výstroj a výzbroj. Na hlavni zbraně však mají přimontován laserový zářič, který jakmile díky průvodnímu otřesu, zvuku a záblesku zaznamená výstřel cvičnou municí, vyšle paprsek přesně tím směrem, kam by letěla reálná kulka.

Na vestách a přilbách pak mají vojáci senzory, které dovedou přesně vyhodnotit, zda paprsek vojáka zasáhl a jak vážně. O typu zranění nebo fatálním zásahu vojáka ihned informuje hlasovou instrukcí malý počítač na výstroji a také vibrace a světelná signalizace speciálních hodinek na zápěstí.

Při polním výcviku systém vojákům na cvičišti simuluje takřka reálný boj s ostrou municí. Tu pochopitelně používat proti sobě nemohou a při střelbě jen „slepými“ se zkrátka nikdy nedoví, zda by zasáhli nebo ne.

Armáda doposud řadu let používala podobný systém MILES (Multiple Integrated Laser Engagement Systems) americké výroby. Zařízení se senzory a laserovými zářiči v hodnotě zhruba 160 milionů korun získala v roce 2003 darem z amerického programu obranných investic pro zahraničí.

Sety MILES měla česká armáda pro zhruba 100 vojáků. Novým systémem může na cvičišti vybavit až 300 vojáků - tedy 150 na každé straně. Americký MILES vojákům posloužil, ale je už technologicky zastaralý. Měl taky své mouchy.

Ferrari mezi trabanty

„Baterie, které laser a čidla napájely, nevydržely moc dlouho, byl těžší a ne tak přesný,“ vypočítává jeden z vojáků Miroslav Hladík, který měl možnost vyzkoušet oba a srovnávat. „Znal jsem i starší systém, je to něco opravdu jiného. Jako Ferrari mezi trabanty,“ dodává Hladík.

Laserový zářič měl od výstřelu také určité zpoždění, než vyslal paprsek k cíli. Vojákovi v boji navíc nedokázal říci, zda je pouze zraněn a jak těžce. Nový TSS vydrží v akci bez dobíjení baterií až 24 hodin. Přímo vyhodnotí, zda byl dotyčný zasažen jen do ruky či do nohy, břicha nebo do hlavy.

Zda se tedy může ještě pohybovat a bojovat nebo musí zůstat s těžkým zraněním ležet či byl zasažen fatálně. A z klukovských her kolem domu známé: já nehraju, ty neumíráš, tady zkrátka neplatí.

Smrt okamžitě oznámí hlas z reproduktoru malého počítače na vestě, vibrace na hodinkách i zablokování laserového zářiče na zbrani, takže „mrtvý“ už dál střílet nemůže. A kdyby to nestačilo, po cvičišti jednotky provázejí „kontroloři“ či řídící cvičení, kteří speciální pistolí okamžitě zjistí, zda dotyčný nepodvádí.

Jejich „kouzelné pistolky“ přitom umí i další věci. Pokud například pozoruje, že se některý z vojáků špatně kryje a ve skutečném boji by nejspíš už byl zasažen, mohou takového hříšníka jedním svým „výstřelem“ s patřičným nastavením na dálku varovat. To se dotyčnému z reproduktoru počítače na výstroji ozve nepříjemný svist kulek okolo. Nebo rovnou zranit či vyřadit z boje.

Na dálku pak může řídící cvičení na místo, kde se jednotka pohybuje, simulovat například dělostřelecký přepad, chemické zamoření či nastražit improvizované výbušné zařízení.

„A díky integrovanému modulu GPS má velitel i řídící cvičení v reálném čase neustále přehled, kde se každý voják pohybuje, kdo na jakou jednotku útočí, jaké jsou ztráty,“ konstatuje další z vojáků František Bednář.

Bojiště jako na dlani

Právě to je jedna z klíčových vlastností nového systému TSS. Armáda si libuje, že jednoznačně zvýší kvalitu a efektivnost výcviku. S cvičnou municí totiž nikdy nejsou simulace bojů tak reálné. Při cvičení s lasery velitelé okamžitě poznají, zda jejich voják plní taktické úkoly a správně se kryje. Jediná chyba totiž může znamenat, že bude protivníkovým paprskem zasažen.

Všechna data totiž v reálu velitelé vidí v polní mobilní centrále na monitorech. Od pohybu vojáků, kdo na koho střílí, kdo byl zasažen a kdo už není bojeschopný. „Přibližuje se to realitě. Velitel vidí, že jednotku ztrácí,“ tvrdí kapitán Tomáš Křížek, který byl mezi prvními, kteří si mohli nový systém vyzkoušet. O tom si podle něj velitelé mohli při cvičeních jen se slepými náboji nechat zdát. Aby u jednotlivého vojáka odhalili chyby, museli stejnou akci opakovat třeba desetkrát. Tady hned poznají, kde se stala chyba.

„Je to jedna z prvních reálných taktických činností, při které ověřujeme maximální možnosti systému, tedy že řídící cvičení má dokonalý přehled. Systém vyhodnocuje všechny varianty, které by v reálu mohly nastat. Dojde munice, objeví se zranění, mrtví,“ říká šéf rozvoje přípravy vojsk Petr Milčický.

Podle Zdeňka Palackého z armádního Centra simulačních a trenažérových technologií ve Vyškově je pořízení nového systému generačním skokem. Například připravit cvičení s předchozím systémem MILES zabralo i půl dne, kdy dlouhé hodiny trvalo samotné vystrojení každého vojáka a seřízení technologie.

„Vykazoval také s ohledem na intenzitu a podmínky jeho nasazení poměrně vysokou poruchovost. Nebyl také vybaven komunikačním systémem ani neměl prvky pro sledování polohy cvičících (GPS),“ uvedl.

Jeho centrum, které má i nový systém na starosti, chce v budoucnu TSS ještě rozšiřovat. Kromě zapojení bojových vozidel nebo kolových obrněnců by měl systém brzy propojit virtuální a živou simulaci. „Ve Vyškově by mohly štáby a část jednotek cvičit na simulátorech a vše by bylo zároveň propojeno s částí sil, které by cvičily v reálném terénu,“ popsal.
Systém od švédského výrobce navíc používají i další spojenecké země a v budoucnu by tak mohla probíhat reálná společná na dálku propojená cvičení hned na několika místech v Evropě současně.

KDO POVEDE ŠKODA AUTO V BOLESLAVI?

Úspěšný šéf Škody po pěti letech náhle končí, prohrál boj o moc: Mladoboleslavská Škoda Auto oznámila, že Bernhard Maier po téměř pěti letech v čele společnosti opustí k 31. červenci 2020 pozici předsedy představenstva. Stal se obětí mocenského boje v koncernu Volkswagen, uvedl německý deník Handelsblatt.„Nástupce bude v souladu s českou legislativou zvolen při prvním zasedání představenstva společnosti Škoda Auto a.s. v srpnu 2020, následně bude jméno zveřejněno,“ sdělil iDNES.cz vedoucí komunikace podniku Tomáš Kotera s tím, že „o budoucím působišti Bernharda Maiera se v současnosti vede diskuse“.

Maier působí v koncernu VW 19 let. V autoprůmyslu začínal jako mechanik, odkud se vypracoval na pozici šéfa prodeje a marketingu Porsche, slavné značky sportovních vozů. Se Škodou prakticky nepřišel do styku, což je postup, který není v rámci koncernu VW vůbec obvyklý.

V mladoboleslavské automobilce se objevil 1. listopadu 2015 z pozice člena představenstva Porsche, odkud si do Mladé Boleslavi přinesl sousloví „produktová ofenziva“.Pod jeho vedením česká firma zvýšila dodávky zákazníkům na přibližně 1,3 milionu vozů ročně. Dosáhla také rekordních hodnot tržeb i provozního zisku, který jako jedna z mála značek v koncernu VW udržela i v průběhu koronavirové pandemie.

Nyní, v době po epidemii, která je pro celý autoprůmysl složitá, Maier automobilku narychlo opustí. V poslední době to není první změna v představenstvu Škody Auto. Od 1. července nahradil Dietera Seemanna zodpovědného za nákup Karsten Schnake. Seemann odešel do předčasného důchodu.

Úspěšné roky se Škodou

Bernhard Maier se narodil 19. prosince 1959 ve městě Schwäbisch Gmünd v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Po vyučení automechanikem v roce 1979 studoval podnikovou ekonomiku ve městě Calw nedaleko Stuttgartu.

Končící šéf mladoboleslavské automobilky zahájil svou kariéru v roce 1984 ve společnosti Nixdorf Computer AG. V letech 1988 až 2001 pracoval pro společnost BMW AG na různých vedoucích pozicích v Německu i v zahraničí, stal se mimo jiné i vedoucím projektu mezinárodní strategie značek. Do Porsche nastoupil v roce 2001.

Do Škody Maier nastoupil po vypuknutí aféry Dieselgate, kdy měl za úkol uklidnit situaci. A odchází ve chvíli, kdy Škoda výjimečně dobře překonala paralýzu autoprůmyslu kvůli koronaviru

Pod jeho vedením Škoda uvedla na trh SUV modely Kodiaq, Karoq nebo Kamiq, zaměřila se také na elektromobilitu, digitalizaci a konektivitu. Za léta ve Škodě se Maier vypracoval na skvělého rétora. Charismatickým projevem uměl zaujmout publikum, prezentace nových modelů na autosalonech i samostatných prezentacích dokázal „utáhnout“ zcela suverénně sám. Naposledy takto excelovat při prezentaci nové generace Škody Octavie koncem loňského roku.

Přehled předsedů představenstva Škody Auto od vstupu VW

• Ludvík Kalma, 1991-1996
• Vratislav Kulhánek, 1997-2004
• Detlef Wittig, 2004-2007
• Reinhard Jung, 2007-2010
• Winfried Vahland, 2010-2015
..Bernhard Maier, 2015-2020

Škoda se pod Maierovým vedením stala podle automobilového experta EY Petra Knapa sebevědomější značkou, která reagovala na nové výzvy a posílila svou pozici v koncernu VW i na klíčových trzích západní Evropy. Zároveň byla velmi úspěšná i finančně a vyvinula řadu nových modelů. Mimo jiné nyní zodpovídá za aktivity na indickém i ruském trhu. Významně se rozšířily inovační aktivity v digitalizaci a mobilitě – jak ty ve vlastním DigiLabu, tak i ve světě, například spolupráce s izraelskými start-upy.

„Kde má Škoda rezervy oproti některým konkurentům, je při uvádění elektrifikovaných modelů, ale tam jsou jasné souvislosti s vývojem situace v koncernu VW,“ podotkl.

Co bude dál?

„Bernhard Maier je jedním z nejzkušenějších manažerů v koncernu Volkswagen. Ve funkci předsedy představenstva společnosti Škoda Auto výrazně přispěl k dalšímu vyprofilování značky. Jeho léta ve společnosti patří mezi ta nejúspěšnější v celé 125leté historii automobilky. Za to i za téměř dvě desítky mimořádně úspěšných let, nejprve ve společnosti Porsche a poté ve Škoda Auto, Bernhardu Maierovi děkuji,“ okomentoval Maierův konec Herbert Diess, vládce celého koncernu VW.

Z toho by se dalo vyvodit, že s Maierem už dále nepočítá. Zdroj iDNES.cz z koncernu VW říká, že mezi Diessem a Maierem panovalo po celou dobu obrovské napětí. Maier ovšem díky úspěchům Škody „přežil“ ve vedení značky déle, než se čekalo.

Důvod, proč Maier ve vedení značky končí, nebude automobilka podle mluvčího Tomáše Kotery komentovat. Německý list Handelblatt uvádí, že Maierovi končil ve Škodě kontrakt, vedení koncernu VW toho tedy mohlo využít k vytlačení 60letého manažera ze společnosti.

Veleúspěšné roky Škody

Během uplynulých pěti let rostl počet vozů vyrobených v českých továrnách škodovky z 660 000 v roce 2015 na loňských rekordních 910 000 vozů. Celosvětové prodeje mladoboleslavské značky pak rostly ještě výraznější, zejména díky produkci v Číně, v zahraničí se škodovky vyrábějí také v Rusku či Indii, na Slovensku, v Alžírsku a dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Zatímco v roce 2015, kdy Maier v čele firmy začínal, prodeje dosáhly 1 055 500 vozů, loni to bylo 1,24 milionu vozů (a to navíc při meziročním poklesu o téměř procento).

Mladoboleslavská značka také pravidelně zvyšuje obrat a ročně končí v zisku řádově v desítkách miliard korun. Loni jí celosvětové tržby meziročně vzrostly o 14,5 procenta na 19,8 miliardy eur (541 miliard korun), provozní zisk pak vzrostl o pětinu na 1,7 miliardy eur (46,4 miliardy korun).

Škoda je aktivní na více než 100 trzích. Zaměstnává téměř 39 000 zaměstnanců, z toho v ČR téměř 34 000 lidí.
Podle Handelsblattu Maier doplatil na přílišné sebevědomí, protože Škoda svými vozy až příliš zatápěla klíčové značce VW, rostl jí i obrat a svými maržemi překonávala i prémiové Audi, což vedení koncernu neslo nelibě.

Maier byl podle informací německých médií oblíbencem rodin Piëchů a Porsche, které jsou hlavními hybateli dění v koncernu. „Mluvilo se prý dokonce o tom, že by se mohl stát šéfem celého koncernu. To mu ale mezi top managementem mnoho přátel neudělalo,“ podotklo Aktuálně.cz.

Kdo se ujme českého klenotu?

Německý automagazín Auto Motor und Sport o změnách ve vedení Škody spekuloval už před měsícem. Mezi možnými kandidáty na post šéfa Škody se tehdy objevilo jméno Martina Jahna, bývalého člena představenstva české automobilky.
Reálnější jsou ovšem osobnosti „zevnitř“ koncernu. U VW není obvyklé, aby na vysoké manažerské funkce přicházeli lidé z venčí, obvyklý je kariérní postup v rámci firmy.

Škoda Auto má v představenstvu koncernu dvě výrazné osobnosti, které by mohly na úspěšnou éru Berhnarda Maiera navázat. Prvním je Christian Strube zodpovědný za vývoj, ten se ovšem podle informací iDNES.cz chystá do penze.
Druhým je veleúspěšný Michael Oeljeklaus odpovídající za oblast výroby a logistiky, který je podle hlasů z firmy tím správným „rváčem“ a za roky v Mladé Boleslavi se z něj stal muž, který pro značku doslova dýchá.

V OSTRAVĚ NEBUDOU STUDENTI MEDICÍNY, NEMAJÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ

Fakulta v Ostravě nemůže přijímat budoucí lékaře, nemá dost vyučujících: Pro zájemce o studium medicíny v Ostravě to není dobrá práva. Letos nedostanou šanci. Poprvé po deseti letech od chvíle, kdy nová Lékařská fakulta Ostravské univerzity přijala první studenty oboru všeobecné lékařství, nesmí vzít žádné nové mediky.

Rozhodli o tom členové Rady Národního akreditačního úřadu (NAÚ) pro vysoké školství, která posuzovala žádost školy o udělení akreditace pro magisterský program všeobecné lékařství na deset let. Platnost první akreditace totiž skončila. Ale novou škola nezískala.

„Žádosti o udělení akreditace jsme nevyhověli,“ potvrdil předseda NAÚ Ivan Barančík s tím, že důvody uvedou v písemném vyhotovení rozhodnutí, ale tím hlavním bylo nedostatečné personálního obsazení studijního programu.
Škola má možnost se proti rozhodnutí odvolat a v případě neúspěchu podat novou žádost nejdříve po dvou letech, nebo může současnou žádost stáhnout ještě před vyhotovením písemného rozhodnutí a po dopracování podat znovu.

Rektor univerzity Jan Lata řekl ČTK, že tak již učinili a požádali o přerušení projednávání žádosti o akreditaci. „Přerušení řízení vyhovíme a budeme v něm pokračovat, až uplyne doba požadovaná vysokou školou,“ uvedl Barančík.
Někteří členové hodnoticí komise mluvili v zákulisí o tom, že jim vadil tlak ze strany Moravskoslezského kraje, města Ostravy, nemocnic či zdravotních pojišťoven, které daly společně najevo, že medicínu v regionu potřebují a podporují.
Barančík ale řekl, že se členové rady necítili pod tlakem.

„Naopak, já bych chtěl poděkovat všem zástupcům institucí, kteří nám volali a ujišťovali nás o své podpoře Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Doufám, že se teď semknou a pomohou škole napravit nedostatky, aby mohla akreditaci získat. S tím souvisejí například plánovaná výběrová řízení na místa přednostů klinik a ústavů ve Fakultní nemocnici Ostrava. Sliby nestačí. Rozhoduje realita. Než podá škola novou žádost o akreditaci, měla by mít dostatek kvalifikovaných garantů oborů,“ dodal Barančík.

Rozhodnutí sice znamená, že univerzita nemůže přijímat uchazeče ke studiu magisterského studijního programu všeobecné lékařství. Stávající studenti mohou pokračovat ve studiu na základě dosavadní akreditace, která je platná do 31. prosince 2024.

„Pro získání akreditace jsme udělali maximum možného,“ reagoval na rozhodnutí rady děkan lékařské fakulty Arnošt Martínek. Podle jeho slov je dosažení optimálního personálního zajištění otázkou mnoha let, přičemž v Ostravě tento proces komplikovalo časté střídání děkanů fakulty i ředitelů fakultní nemocnice.

„Nezříkám se však spoluzodpovědnosti za neúspěch podané akreditace. Proto projednám v nejbližší době se senátem lékařské fakulty a s ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava další postup, zaměřený k cíli dosáhnout v co nejkratším období takového zkvalitnění personální skladby akademiků, docentů a profesorů, na LF OU a FNO, která zabezpečí úspěšné získání nové akreditace v programu,“ dodal Martínek.

PROTESTY V SRBSKU, POLICISTÉ ZKOPALI DEMONSTRANTA

Mlácení obušky, kopání do bezvládných těl a nezájem o osud zbitých demonstrantů. Druhá noc srbských protestů přinesla množství záběrů policejní brutality. Na jednom z nich zasahující těžkooděnci brutálně zkopali muže ležícího na cestě. Jejich kolegové ho sice odtáhli na chodník, ale tam do něj také několikrát kopli. Na jiném videu pak policie mlátí tři neozbrojené muže na lavičce.

Popsané záběry nejsou jedinými důkazy brutality srbských policistů. Tamní média i uživatelé sociálních sítí během noci přinesla celou řadu velmi podobných videí. Nejčastějším výjevem je demonstrant ležící na zemi, kterého těžkooděnci bijí obušky a kopou do něj.

Jednoho takto zkopaného muže policisté nechají ležet uprostřed cesty, zatímco se za nimi rozjíždějí policejní auta. O chvíli později jej jiní policisté odtáhnou na chodník, o jeho zdravotní stav se však příliš nezajímají. Naopak si do něj ještě kopnou a odejdou.

Nálož ran obušky dostali také tři muži, kteří se zřejmě provinili jen tím, že seděli na lavičce, když kolem nich procházel kordon těžce ozbrojených mužů zákona. Všichni tři se poté, co je policisté nakonec nechají být, podle dalšího videa vrátí na své místo.

Policie podle Rádia Svobodná Evropa surově zbila také novináře, kteří o protestech na místě informovali. Během zásahu, kdy policisté vytlačovali demonstranty z bulváru Krále Alexandra, byl zraněn reportér tiskové agentury Beta, přestože se předtím prokázal svým novinářským průkazem.

„Bili ho obušky, přestože jim říkal, že je novinář, a to i když pak spadl na zem,“ uvedla agentura s tím, že zbitý reportér utrpěl zranění na hlavě a u oka. Policisté se pak údajně ještě vrátili a ležícího muže znovu zbili.

Policejní brutalitě byli údajně vystaveni také dva novináři portálu Nova.rs. „Oba se policii představili, ale tu to nezajímalo a dál je vytlačovala a napadala,“ uvedla televize. V dalších městech zase novináře napadali demonstranti, dodává Rádio Svobodná Evropa.

Portál Nova.rs přinesl také příběh z Niše, kde měl policejní zásah úplně opačný konec. Muži zákona od něj totiž upustili a vrátili se na služebnu, což lidé odměnili potleskem a jásáním „vítězství, vítězství“.Video pak lidé na sociálních sítích údajně komentovali třeba slovy, že nišští policisté „nenávidí prezidenta víc než demonstranty“. „Vzhlížejte k Niši,“ psali další. Předčasně ukončený zásah z Niše:

„Volby i fotbal se mohly konat a teď má být zákaz?“

Střety mezi protestujícími a policisty se odehrávaly už druhou noc po sobě. Tisíce lidí vyšly do ulic Bělehradu, Novi Sadu, Niše a dalších měst navzdory varování prezidenta Aleksandara Vučiće, že podobné akce mohou vést k šíření nákazy koronavirem.

Lidem vadí způsob, jakým srbská vláda přistoupila k celé krizi. Nejdříve sice zavedla přísná opatření, ale pak je podle mínění demonstrantů až příliš rychle uvolnila. Konat se tak mohly fotbalové zápasy, náboženské obřady, soukromé oslavy i parlamentní volby, které proběhly 21. června.

Vláda naopak tvrdí, že na vině je nekázeň veřejnosti a nedodržování hygienických zásad, zejména v nočních klubech. A když pak přišla výhrůžka, že bude vyhlášen zákaz vycházení, přišly protesty. Někteří demonstranti házeli na policisty světlice a kameny, policie odpověděla slzným plynem, ale i zmíněným napadáním účastníků nepokojů.

Prezident ještě ve středu večer oznámil, že zákaz vycházení o víkendu nakonec zřejmě nebude, nicméně konečné slovo bude mít krizový štáb. Ten ve čtvrtek rozhodl, že se zákaz vycházení ruší. Na veřejnosti však nebude možné shromažďování více než deseti lidí a provozní doba restaurací a barů bude omezena. Podniky budou moci mít otevřeno maximálně do 21 hodin.

„Už nemáme volná lůžka v nemocnicích. Otevřeme ale nové nemocnice,“ uvedl během svého vystoupení prezident, který lidi nabádal, aby se k protestům kvůli hrozbě nákazy nepřidávali. Ze zorganizování nepokojů přitom obvinil krajně pravicové skupiny a blíže neurčené „zástupce regionálních zpravodajských služeb“, kteří podle něj chtějí podkopat postavení Srbska.

Zákaz vycházení v Srbsku nebude, zrušili ho po masivních protestech

Většina z protestujících, kteří vyšli do ulic ve středu večer, měla na obličejích roušky. Před budovou parlamentu pískali a vykřikovali hesla jako „Vučiči, odstup!“. Ministr vnitra Nebojša Stefanović uvedl, že bylo zraněno deset policistů. Zraněné na straně demonstrantů neoznámil. Sedmimilionové Srbsko dosud eviduje přes 17 tisíc nakažených a 341 obětí epidemie. Ve středu se počet infikovaných zvýšil o 357, v úterý o 299. Podle zdravotnických úřadů jsou tamní nemocnice zcela naplněné a jejich personál vyčerpaný.