iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Leyenová z EU, zásah do voleb v Chorvatsku, vyměnit?

Brusel se musel omluvit. Jeho šéfka se míchala do voleb v Chorvatsku: Evropská komise v neděli vyjádřila lítost v souvislosti s chováním své šéfky Ursuly von der Leyenové. Ta před parlamentními volbami v Chorvatsku podpořila vládnoucí konzervativní stranu Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Angažmá von der Leyenové vyvolalo obrovskou vlnu kritiky zejména na sociálních sítích, napsala agentura AP.

Ursula von der Leyenová se spolu s dalšími politiky ze středopravých stran objevila v propagačním videu, které strana HDZ zveřejnila před nedělním hlasováním. Porušila tak zásadu politické neutrality, kterou by měli členové komise dodržovat.

Jak říká kodex chování členů Evropské komise, komisaři „by se měli zdržet veřejných prohlášení nebo zásahů ve prospěch jakékoli politické strany či organizace, jejímiž jsou členy“, s výjimkou situace, kdy kandidují ve volbách nebo se účastní hlasování.

Jak poznamenala agentura AP, von der Leyenová coby někdejší německá ministryně obrany je členkou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která patří do Evropské lidové strany (EPP) stejně jako chorvatská strana HDZ.
V reakci na lavinu kritiky na sociálních sítích mluvčí komise Eric Mamer uvedl, že se von der Leyenová zapojila do chorvatské kampaně jako soukromá osoba. „Bohužel z výsledné verze videa to nebylo zřejmé,“ dodal. Von der Leyenová je ve videoklipu označena jako šéfka Evropské komise a stojí před vlajkou Evropské unie.

V chorvatských parlamentních volbách zvítězilo podle předběžných výsledků se značným odstupem vládní Chorvatské demokratické společenství. Po sečtení téměř 90 procent hlasů získalo 68 křesel v 151 členném parlamentu a podle agentury AFP se tak nachází v pohodlné pozici pro vytvoření vlády, která se bude muset vypořádat s pandemií covidu-19 a jejími ekonomickými dopady.

ÚČETNÍ ŠÁDKOVÁ NEOPRÁVNĚNĚ STÍHÁNA, STÁT NECHCE PROPLATIT ODŠKODNÉ

Účetní byla neoprávněně stíhána v kauze Oleo. Stát jí nechce proplatit adekvátní odškodné: Městský soud v Praze vrátil Obvodnímu soudu v Praze 2 žalobu o odškodnění nemajetkové újmy, které se dožaduje bývalá účetní společnosti Peskim, stíhaná a obžalovaná v kauze Oleo Chemical. Jana Šádková se odškodnění dožaduje kvůli tomu, že nalézací i odvolací soudy v kauze Oleo konstatovaly, že byla nezákonně stíhána a byl jí v rámci stíhání taktéž nezákonně obstaven majetek.

Zastavila na benzínové pumpě a nemohla odjet, protože na kartě neměla dostatek peněz. Půjčit si musela i na pleny pro malé dítě. Všechny finanční zdroje jí byly zmrazeny. Bývalá účetní společnosti Peskim Jana Šádková byla několik let stíhaná a obžalovaná v kauze údajného tunelování společnosti Oleo Chemical, která vyráběla biopaliva druhé generace. Mezi obžalovanými v této kauze usedl i lobbista Ivo Rittig.

Za vyvedení 20 milionů korun z Olea prostřednictvím údajně fiktivních smluv o poradenství byli nakonec odsouzeni dva majitelé firmy Michal Urbánek a Kamil Jirounek a Rittigův obchodní partner Peter Kmeť z karibské společnosti Cokeville Assets. Obžaloba tvrdila, že přes tuto firmu putovaly „vyprané“ peníze k Rittigovi, který si za ně měl prý pořídit tři nemovitosti v Dubaji.

Společnost Oleo Chemical, sídlící v Liberci, vznikla v roce 2004 se záměrem vyrábět moderní biopaliva. Majitelé firmy Kamil Jirounek a Michal Urbánek se však o čtyři roky později dostali do finančních problémů. Peníze na investice do modernizace technologie jim poskytli majitelé příbramského výrobce koupelen Ravak.

Vrchní soud v Praze v této kauze před rokem pravomocně zprostil obžaloby Ivo Rittiga, Petra Michala z účetní firmy Peskim a také Janu Šádkovou, taktéž z Peskimu. Ministerstvo spravedlnosti poté Janě Šádkové vyplatilo zhruba 350 tisíc korun jako náklady na právní zastoupení.

Šádková ovšem ministerstvo spravedlnosti požádala i o nemajetkovou újmu, kvůli tomu, že se její jméno i tvář objevovaly v médiích, například v souvislosti s tím, že jí policie nabízela peníze za to, že s ní bude jako podezřelá „spolupracovat“. Vzhledem k tomu, že si na právníka půjčovala, Šádková vyjma nemajetkové újmy 200 tisíc korun požadovala ještě zhruba 60 tisíc korun na úroky, které musela za půjčení peněz na obhajobu zaplatit.

Přetahovaná o odškodné

Ministerstvo Janě Šádkové nevyhovělo v požadované míře a proto ho zažalovala. Obvodní soud pro Prahu 2 v žalobě proti ministerstvu spravedlnosti Šádkové zamítl v jejich požadavcích pouze 26 tisíc a přiznal jí dvě částky: 236 tisíc, respektive 27 tisíc korun. Právní zástupce ministerstva spravedlnosti se proti uznání odškodného odvolal.
Městský soud v Praze pak dvě výrokové části rozsudku zrušil a kauzu vrátil nalézacímu soudu. „Proti žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě zahájení trestního stíhání, když žalobkyně byla v trestním řízení pravomocně zproštěna obžaloby. Jsou tak dány předpoklady dle ustanovení § 5, § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. a žalobkyni náleží náhrada újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. Vznik škody je poškozený povinen prokázat (viz. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2011, sp. zn. 28 Cdo 841/2011)… …Odvolací soud se ztotožňuje se zjištěním soudu I. stupně, že posuzované trestní stíhání žalobkyně bylo medializováno, což bylo prokázáno novinovými články, dle jejichž obsahu policie nabídla Šádkové „peníze“ za spolupráci, v médiích se objevilo jméno žalobkyně a její fotografie,“ zkonstatoval odvolací soud.

Odvolací soud zdůraznil, že žalovaná (ministerstvo spravedlnosti) v řízení popřela, že žalobkyni nebyla způsobena újma, jejíž rozsah by neodpovídal poskytnutému zadostiučinění a žalovaná tedy zpochybňovala rozsah tvrzené újmy žalobkyně. „Odvolací soud dále konstatuje, že soud I. stupně zcela nekriticky přejal část výpovědi žalobkyně o devastaci jejího rodinného života i újmě v kariéře, aniž by byly provedeny k těmto skutečnostem jakékoli další důkazy za situace, kdy rozsah újmy žalovaná v řízení sporovala. Za logické považuje odvolací soud závěry soudu I. stupně pouze v té části, že újma žalobkyně byla velmi ovlivněna tím, že měla malou dceru ve věku patnácti měsíců, od níž byla oddělena na tři dny v počátku trestního stíhání a dále, že trestní stíhání prostupovalo mateřskou dovolenou žalobkyně. Rovněž za logický závěr považuje odvolací soud to, že újma žalobkyně byla vyšší v důsledku zajištění téměř veškerých úspor a majetku žalobkyně,“ napsal ve svém rozhodnutí předseda odvolacího senátu Aleš Nezdařil.

„Dále soud I. stupně ohledně návrhu žalobkyně na zaplacení skutečné škody na úrocích půjčené částky dále poučí žalobkyni o tom, že jsou nedostatečná její tvrzení a důkazy ohledně částek 100 000 Kč a 50 257 Kč. Soud I. stupně se vypořádá se zjištěními ohledně této části návrhu a případné vyčíslení nároku provede srozumitelně a přehledně tak, aby bylo patrné snížení jistiny částky. Soud I. stupně se současně bude zabývat v novém rozhodnutí také okamžikem, od kdy mohla žalobkyně opětovně nakládat se svými financemi,“ stojí v závěru rozsudku.

Jana Šádková vnímá přetahovanou o rozhodně nepřemrštěné odškodnění jako formalistické rozhodování. „Rozsudkem Městského soudu v Praze, potvrzeným Vrchním soudem v Praze, jako soudem odvolacím jsem byla pravomocně zproštěna obžaloby. Domáhala jsem se náhrady nákladů právního zastoupení, náhradu nemajetkové újmy spojené s trestním řízení (cela předběžného zadržení, opakované vyjádření v médiích o mé osobě v souvislosti s touto kauzou, délkou řízení, zásah do rodinného života), náhrada skutečných vícenákladů souvisejících s tím, že mi byly zajištěny veškeré finanční prostředky a všechen majetek, takže na úhradu právních služeb jsem si musela půjčit, tedy úroky z těchto půjček jsem také uplatnila,“ vysvětluje požadavek na ministerstvo spravedlnosti.

Bagatelizace zásahu do života

Resort spravedlnosti vyhodnotil žádost jako důvodnou, uhradil náklady právního zastoupení, uhradil částečně i nemajetkovou újmu ve výši 60 tisíc korun, připojil omluvu. „Ve zbytku požadavků ministerstvo argumentovalo tak, že jsem si mohla požádat o advokáta ex-offo, nemusela jsem si zvolit advokáta na kterého jsem neměla prostředky, tedy ani půjčky (úroky) nehodnotilo jako oprávněné. Ve zbytku velmi bagatelizovalo mé nároky, včetně zásahu jak do mého soukromého, pracovního, společenského života i rodinného života,“ konstatovala Šádková. A podotkla: „Postup hodnotím jako formalistický, úřednický a bez ochoty reálně hodnotit dopady trestního stíhání na veškeré složky života člověka. Ano, náhrady se nadále budu domáhat, když mnou požadovaná částka je 260 tisíc. Nejde tedy dle mého přesvědčení o nikterak nepřiměřenou náhradu, když trestní řízení trvalo 6 let se všemi důsledky do psychiky, osobních vztahů, pracovních možností a ochrany soukromí,“ dodala.

Ztotožňuje se s ní i její právní zástupce Jiří Matzner. Ten například tvrdí, že Šádková by zaplatila za advokáta ex-offo stejnou částku, jako jemu. „Policie jí obstavila úplně všechno. Jen na okraj, byla na tom tak, když jí to obstavili, tak neodjela od pumpy, měla zablokovanou kartu, zablokovaný účet a nemohla koupit pleny pro dítě. Ten soud z mého pohledu ne zcela dobře reflektoval všechny okolnosti,“ řekl Matzner.

„Soud první instance uznal, že se o klientce psalo jako o účetní mafiána, že byla v médiích zobrazována v konotacích, které rozhodně nepříspívají klidnému rodinnému životu, a tomu, aby se na vás kolegové a kamarádi nedívali skrz prsty. A tohle mi přijde, že druhá instance nevzala a říká: ´Prokazujte víc vaše tvrzení o nemajetkové újmě.´ Víte co, neznám nikoho, kdo měl funkční rodinu, a když o něm začala média psát, že je lupič, že slouží mafiánům, že by se mu nerozpadl život. Policie jí zabavila veškerý majetek, naprosto úplně všechno. Hodnotit to ex-post jako, že se jí nic moc nestalo, protože vyšlo pár článků, mi přijde málo odrážející reálnost té situace. A proto budeme bojovat dál. Nemůže se ztotožnit s tím, že ministerstvo vyplatilo 60 tisíc a poslalo jen omluvný dopis. Za 4 roky zničeného života,“ dodal Matzner. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

SLOVINSKO NEBUDE DĚLAT POTÍŽE LIDEM Z ČR PŘI CESTĚ K MOŘI?

Slovinsko opět zařadí ČR mezi bezpečné země, kromě Moravskoslezského kraje: Slovinská vláda zařadí od 7. července, tedy od úterý, Českou republiku zpět mezi bezpečné země. Na žlutém seznamu méně bezpečných oblastí ale zůstane Moravskoslezský kraj, sdělil v pondělí ministr zahraničí Tomáš Petříček. Čeští turisté tak budou moci cestovat do země bez omezení.

Česko zařadily mezi země se středním rizikem nákazy koronavirem i Estonsko, Lotyšsko a Kypr. Reagovaly tak na růst počtu nakažených v Česku, zejména kvůli ohnisku koronaviru na Karvinsku. V Lotyšsku a Estonsku čeká české turisty povinná karanténa, na Kypru a do pondělka ve Slovinsku se pro pobyt v zemi vyžaduje negativní test na covid-19.
Vláda lobbuje za to, aby byli čeští občané daných omezení ušetřeni. Zejména pak naléhala na Slovinsko s upozorněním právě na lokální koncentraci nových případů nákazy v Česku.

„Lidem to komplikuje situaci, řada lidí kvůli tomu možná ani neodcestuje,“ varoval předtím Petříček s tím, že například náklady spojené s testováním činí zhruba dva tisíce korun na osobu. V pondělí Petříček oznámil, že jeho slovinský protějšek Anže Logar mu potvrdil, že omezení padá. Kvůli těmto zábranám kritizovala vládu zejména politická opozice, která kabinet obvinila z toho, že nemá situaci na Karvinsku pod kontrolou.

SANKCE BRITÁNIE NA 50 OBVINĚNÝCH

Británie v roli zastánce dobra. Uvalila sankce za porušování lidských práv: Británie uvalila sankce na bezmála 50 lidí obviněných z porušování lidských práv ve světě. Většina z nich má spojitost se smrtí ruského právníka Sergeje Magnitského a saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Británie zamrazí bankovní účty i zakáže cestování přes své území.

Mezi sankcionovanými jsou dále i občané Barmy a Severní Koreje, informovala v pondělí agentura AFP. „Tato vláda je odhodlána, aby Spojené království bylo ještě silnějším zastáncem dobra ve světě,“ řekl ministr zahraničí Dominic Raab v projevu před britskými poslanci. „Doženeme k odpovědnosti pachatele nejhoršího porušování lidských práv,“ dodal.
Sankce podle ministra budou mít podobu zmrazení bankovních účtů a zákazu cestování přes britské území. „Pokud jste kleptokrat nebo představitel organizovaného zločinu, nebudete mít možnost prát své krvavé peníze v této zemi,“ řekl.
Nynější krok umožnil nový zákon o sankcích z roku 2018, který po lednovém brexitu dává Londýnu možnost uvalovat sankce nezávisle na režimu Evropské unie.

Zavraždění igelitovým pytlem i neposkytnutí pomoci

Na britském sankčním seznamu se ocitlo 25 ruských občanů, kteří se podle Británie podíleli na Magnitského smrti ve vyšetřovací vazbě v roce 2009. Nejvýznamnější z nich je podle agentury Reuters šéf ruských vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin. Podle ochránců lidských práv ubili Magnitského dozorci, když tento právník obvinil významné ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací.

Případ Magnitskij

Magnitskij zemřel po téměř roční vyšetřovací vazbě v roce 2009. Podle lékařské zprávy jeho smrt zapříčinil zánět slinivky břišní a zástava srdce. Podle neoficiálních zpráv se však vyšetřovatelé snažili získat jeho doznání z daňových úniků odmítáním lékařské péče. Když si sedmatřicetiletý právník stěžoval, pokaždé se mu prý podmínky vazby zpřísnily.
Ruské velvyslanectví v Londýně sdělilo, že Moskva si vyhrazuje právo na sankce odpovědět. „Obzvláště šokující je, že na sankční seznam byli zařazeni čelní představitelé prokuratury a vyšetřovacího výboru Ruské federace, jakož i soudci,“ uvedl podle agentury RIA Novosti mluvčí ambasády.

Britský postih dopadne kromě Rusů také na 20 saúdskoarabských občanů, kteří jsou podezřelí z předloňské vraždy Chášukdžího v Istanbulu. Podle deníku The Guardian jsou mezi nimi i blízcí spolupracovníci korunního prince Muhammada bin Salmána, který podle mnohých států i organizací na ochranu lidských práv dal k likvidaci nepohodlného novináře a spisovatele příkaz.

V Barmě se sankce zaměří na ty, kteří se podílejí na perzekuci menšinového etnika Rohingů, v KLDR pak na organizátory táborů nucených prací.

Případ Chášukdží

Novinář Chášukdží byl zavražděn členy saúdskoarabského komanda na konzulátu své země v tureckém Istanbulu v roce 2018. „Nezakrývejte mi ústa,“ řekl, než ztratil vědomí. „Mám astma, nedělejte to. Udusíte mě,“ zněla jeho poslední slova. Poté ho komando udusilo igelitovou taškou a jeden člen tělo novináře rozřezal a odnesl z konzulátu v pěti kufrech.

VE FRANCII ŘIDIČ ODMÍTL LIDI BEZ ROUŠKY

Francií otřásl surový útok na řidiče autobusu. Odmítl lidi bez roušky: Terčem brutálního útoku se ve městě Bayonne na jihozápadě Francie stal řidič autobusu. Čtveřice lidí šoféra napadla, protože je nechtěl nechat nastoupit do vozu bez povinných roušek a platných jízdenek. Napadený řidič je po útoku ve stavu mozkové smrti.

Jeden muž 50letého šoféra silně udeřil zezadu do hlavy, napadený řidič autobusu je podle agentury AFP ve stavu mozkové smrti. Čtveřice lidí řidiče napadla v neděli večer. V souvislosti s případem bylo zatčeno několik lidí, uvedla rozhlasová stanice France Bleu s odvoláním na prokuraturu.

V reakci na útok využili kolegové napadeného řidiče práva dočasně přerušit práci kvůli velké psychické zátěži. Dopravní společnost, pro kterou jezdí, jejich protest podpořila. Autobusová doprava je proto v pondělí v oblasti Bayonne ochromená. Řidiči mají k dispozici psychologickou pomoc.

TRUMP: VAKCÍNA PROTI COVID-19 DO KONCE ROKU?

Americké úřady krotí Trumpovy výroky ohledně vývoje vakcíny proti koronaviru: Šéf amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Stephen Hahn v neděli vznesl pochyby ohledně předchozího výroku prezidenta Donalda Trumpa, že USA budou mít k dispozici účinnou vakcínu proti koronaviru do konce letošního roku. Podle Hahna se na očkovací látce pracuje, ale nelze nyní říci, kdy, a zda vůbec, se ji podaří úspěšně otestovat, napsal server BBC.

„Nedokážu předpovědět, kdy bude vakcína k dispozici,“ řekl Hahn s tím, že postup při vývoji látky bude „založený na datech a vědě“.

Nalezení účinné vakcíny je podle mnohých expertů jednou z hlavních cest, jak lze za současné pandemie navrátit život v silně zasažených státech k normálu. USA přitom v absolutních číslech registrují nejvíce nakažených i zemřelých s covidem-19 na světě a v posledních dnech zaznamenaly rekordní nárůsty nových případů.

Trump v sobotu při proslovu při příležitosti oslav Dne nezávislosti poděkoval vědcům, kteří pracují na vývoji očkovací látky. Zároveň prohlásil, že USA budou mít pravděpodobně vakcínu „dlouho před koncem (letošního) roku“.
O takovém termínu však ještě před Hahnem vyjádřili pochybnosti také další zdravotničtí experti. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v červnu varoval, že vakcína bude k dispozici zřejmě až v polovině roku 2021.

Vakcínu proti covid-19 budeme mít do konce roku, možná dřív, řekl Trump

Je však podle něj také možné, že se účinnou a bezpečnou látku vůbec nepodaří vytvořit. Před takovou možností varoval rovněž uznávaný americký epidemiolog a člen krizového štábu Bílého domu pro boj s koronavirem Anthony Fauci, který před necelým týdnem varoval, že není „žádná záruka“, že se podaří vynaleznout kýžený preparát.

Hahn v nedělním rozhovoru rovněž odmítl komentovat Trumpovy sobotní výroky o tom, že 99 nákaz koronavirem ze 100 je „totálně neškodných“. „Nechci se pouštět do toho, kdo má pravdu, a kdo ne,“ řekl šéf FDA. Úmrtnost na nemoc covid-19 je relativně nízká a liší se stát od státu. Tedros v březnu řekl, že se pohybuje kolem 3,4 procent. Asi 20 procent nakažených přitom potřebuje při léčbě dodatečný přísun kyslíku, uvádí WHO.

Na vývoji vakcíny proti koronaviru pracují desítky týmů po celém světě. Několik přípravků vstoupí již v letních měsících do třetí a poslední fáze testování, která však může trvat půl roku či déle a jejíž pozitivní výsledek rozhodně není jistý.
Trump již měsíce čelí kritice za svoje zlehčující a nepřesné výroky ohledně koronaviru a za svůj celkový přístup k pandemii. Zatímco experti varují Američany, aby se vyhýbali velkým společenským akcím, uspořádala Trumpova kampaň v červnu velký volební mítink ve městě Tulsa.

V neděli pak jeho tým oznámil, že plánuje další takovou akci tuto sobotu ve státu New Hampshire, tentokrát však pod širým nebem. „Těšíme se na mnoho svobodu milujících patriotů, kteří přijdou na shromáždění a budou oslavovat Ameriku,“ uvedl ve vyjádření mluvčí Trumpovy kampaně.

V USA je přitom po týdnech poklesu pandemie na novém vzestupu. Jen v prvních čtyřech červencových dnech ohlásilo 15 amerických států dosud největší jednodenní přírůstky počtu infikovaných. Koronavirem se v USA nakazily již téměř 3 miliony lidí, necelých 130 000 jich v souvislosti s covidem-19 zemřelo.

Dr. Z. KOUDELKA: COLLORADO-MANSFELD JAKO PRUBÍŘSKÝ KÁMEN PRÁVNÍHO ŘÁDU

Ústavní soud nálezem z 12. 5. 2020 zamítl stížnost šlechtického rodu Colloredo-Mansfeld a nevyhověl nárokům na vrácení jeho majetku, který byl zabaven Německou říší. Karel Schwarzenberg poukázal na to, že rodina Josefa Colloredo-Mansfelda byla věrná Československu a trpěla za okupace. Kauza je příkladem zhoubnosti pozitivní diskriminace v právu.

Benešův československý exil zastával, že okupace Čech a Moravy je nelegální a akty okupační moci jsou v rozporu s československým právem. Majetek Colloredo-Mansfelda byl zabaven nařízením Gestapa z 16. 2. 1942. Z logiky právního řádu československého měl být po válce majetek vrácen. Nestalo se tak a majetek převzalo Československo a pak Česká republika. Z právního i morálního hlediska je špatné, že si náš stát nechává majetkový výnos Gestapa. Kde jinde lze hovořit o špinavých penězích.

Problém spočívá v našem zákoně o mimosoudních rehabilitacích, který umožnil novelou v roce 1994 vracet majetek, který byl zabaven hitlerovským Německem a nebyl vrácen po válce. Ovšem omezil tuto možnost jen, pokud se tak stalo v důsledku rasové perzekuce. Židé byli oběti nacistické politiky, ale nacisté likvidovali i jiné. Cožpak vražda politického odpůrce nacistů, vražda válečných zajatců a partyzánů či vyhlazení obyvatel Lidic jsou méně hodny snahy po nápravě křivd než u rasové perzekuce? Parlament v roce 1994 chtěl napravit hitlerovský zábor majetku, ale nešťastným způsobem, protože zavedl do našeho řádu pozitivní diskriminaci, když přiznal právo na restituci za války zabaveného majetku jen z důvodu perzekuce rasové a ne jiné.

Takže pokud by nějaký potomek parašutistů zabitých v kostele sv. Cyrila a Metoděje po atentátu na Heydricha požádal o vrácení majetku, který byl jejich rodinám zabaven, náš stát vrátí majetek jen, pokud to byla židovská rodina. To je právně i morálně špatné. Je to příklad, kam pozitivní diskriminace vede.

Náprava tohoto stavu jde. Stačí z § 3 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích vypustit slovo „rasové“ a tím na návrat majetku, který byl Němci zabaven za války a nebyl po válce vrácen, mají právo oběti veškeré perzekuce ze strany okupačních orgánů. Tak budou mít stejné právo a rovnost v zacházení oběti perzekuce rasové, politické i oběti nacistického teroru z jiných důvodů. Nejde totiž o jeden šlechtický rod, ale o základní hodnotové přístupy v rámci právního řádu i o mravní stránku rovného přístupu ke všem obětem nacismu bez rozdílu důvodu jejich perzekuce.
JUDr. Zdeněk Koudelka, ceskajustice.cz

OKAMURA: ZNEUŽÍVÁNÍ VNITRA MINISTREM HAMÁČKEM

Vnitro: Šíření nenávisti přestalo být doménou tradiční pravice: Šíření nenávisti v loňském roce přestalo být doménou tradičních extremistů, doplnily je populistické xenofobní skupiny a dezinformační média. Ve zprávě o projevech extremismu za rok 2019 to uvedlo ministerstvo vnitra. Tradiční pravicová scéna byla xenofobními uskupeními zcela zastíněna. Jednoznačně jim dominovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Podle něj jde o pokračování zneužívání ministerstva vnitra ministrem Janem Hamáčkem (ČSSD) k politickému boji.

Zpráva hnutí SPD zmiňovala už v minulosti, Okamura se proti ní vždy ohradil, je podle něj politicky motivovaná. Hnutí sice podle dokumentu vloni čelilo vnitřním neshodám i roztržce s konspiračním webem Aeronet, který začal publikovat články zaměřené proti jeho představitelům, i přesto ale zůstalo nejvlivnějším subjektem podněcujícím xenofobní nálady ve společnosti.

„Tyto nesmysly jsou pouze pokračováním zneužívání ministerstva vnitra ministrem Janem Hamáčkem z ČSSD k politickému boji vůči politickým oponentům, jelikož ČSSD zoufale klesají preference. Po jarním pokusu o stíhání poslankyně SPD Karly Maříkové za pravdivé postoje odsuzující nelegální migraci a islamizaci tak pokračují pokusy ministerstva vnitra pod vedením ČSSD o kriminalizaci vlastenců a lidí, kteří nesouhlasí s politikou Evropské unie,“ uvedl Okamura v reakci pro ČTK.

Získat body pomocí „rozsévání nenávisti a vyhroceného nacionalismu“ se ale snažily i jiné politické skupiny, zpráva zmiňuje kampaň Sdružení Mostečané Mostu před komunálními volbami. Sdružení mělo mimo jiné na reklamních plochách strany hesla typu „Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit“ či „Neumíš se chovat, nemůžeš s námi žít“.
Na tradiční pravicové scéně ale i tak zaznamenali policisté oproti předchozím rokům oživení, na kterém se významně podílela organizace Národní a sociální fronta. Vedle ní na české scéně působily i další skupiny neonacistů, které podle dokumentu charakterizovala „absence širšího povědomí o nacistické ideologii“.

Podle zprávy rostla agresivita zejména ve virtuálním prostředí, podle expertů z vnitra přitom existují obavy z přerůstání nepřátelství na internetu ve fyzické násilí. Boj s nenávistí na internetu je proto jednou z priorit policie i státního zastupitelství. „Je potřeba nadále zdůrazňovat, že trestně odpovědní za nenávistně motivovanou trestnou činnost na internetu nejsou pouze příslušníci či sympatizanti extremistických hnutí,“ uvádí zpráva. Šíření nenávisti k jiným společenským skupinám podle expertů navíc přesně zapadá do scénářů vlivových operací jiných zemí namířených proti České republice.

Důležitým nástrojem šíření nenávisti se podle vnitra stala i některá dezinformační média, která sama záměrně generovala kontroverzní témata a podsouvala je xenofobním subjektům. Nebezpečnost těchto médií ukázal například případ příznivce SPD Jaromíra Baldy, který byl odsouzen za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. V procesu sehrála podle vnitra významnou roli právě mediální manipulace. Ze zkušeností z Evropy i z ČR podle zprávy vyplývá, že prostřednictvím těchto médií se radikalizují lidé, kteří nemají vazbu na extremistické skupiny.
Anarchistické skupiny vloni podle zprávy spíše stagnovaly, pokoušely se hlavně podílet na ekologických iniciativách. Významnou událostí bylo vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika v Praze 3. Aktivisty výrazně finančně zasáhlo, když exekutor po vyklizení požadoval uhrazení nákladů exekuce.

V Praze poté další větší objekt neobsadili. Anarchisté se také vyjadřovali k událostem v zahraničí, podporovali například Kurdy ze syrského regionu Rojava. Dogmatičtí komunisté pouze komentovali události v zahraničí, s relevantním aktuálním tématem podle zprávy přijít nedokázali.

V kapitole týkající se nábožensky motivovaného extremismu zmiňuje zpráva fakt, že se ani Česku nevyhýbá proces izolace různorodých muslimských komunit. „K ní přispívá i působení různých islamofobních skupin, ze kterých někteří muslimové pociťují obavy. Stoupenci extremistických výkladů islámu způsobují naopak distancování majority od muslimů. Extremisté z řad majority i muslimské minority přispívají k tomu, že jsou celé skupiny a priori vnímány jako rizikové, nebezpečné a extremistické,“ vysvětluje zpráva. Prostředí nedůvěry je přitom podle dokumentu podhoubím pro radikalizaci.

Novinkou byla loni trestní řízení proti osobám, které čelily obvinění ze zapojení do konfliktu na východě Ukrajiny. Orgány činné v trestním řízení řešily i několik případů podpory terorismu, například schvalování teroristického útoku v novozélandském městě Christchurch.

KMOTRA: PRINC GEORGE VZTAHOVAČNÝ A DRZÝ

Šestiletý princ George se na oficiálních fotkách tváří jako andílek a britská královská rodina mu pečlivě buduje image hodného chlapce. Ale budoucí král je úplně normální chlapec, s nímž je sice legrace, ale je také drzý a urážlivý. Tvrdí to jeho kmotra a nejlepší kamarádka princezny Diany Julia Samuelová. S tou se zesnulá babička prince George seznámila v roce 1987 na party. Princ William ji pak požádal, aby se stala jednou z kmotrů a kmoter jeho prvorozeného syna.

„On je úžasný. Je velmi zábavný a vztahovačný a drzý, bože, Diana by ho tak moc milovala. Je to pro všechny srdcervoucí, že už tu není,“ svěřila se psycholožka Julia Samuelová v podcastu How to Fail with Elizabeth Day.
Julia také vyzradila, že dává svému kmotřenci prapodivné dárky. „Dělám Georgeovi to, co dělala Diana, čili dávám mu naprosto nemožné dárky, které dělají hrozný hluk a je s nimi spousta práce,“ dodala Samuelová.

George Alexander Louis se narodil 22. července 2013 a rodiče ho veřejnosti ukázali už den po jeho narození. O dva roky později do rodiny přibyla Charlotte a předloni Louis. George je v pořadí následnictví trůnu třetí po svém dědovi, princi Charlesovi a po otci, princi Williamovi.

Už dříve se blízcí přátelé královského páru nechali slyšet, že George je šťastné a sebevědomé dítě. Miluje letadla, vlaky, auta a v dospělosti by prý chtěl být pilotem jako jeho táta.

PEKING POŽADUJE ÚDAJE UŽIVATELŮ HONGKONGU

Komunikační a sociální sítě Facebook, WhatsApp a Telegram nechtějí splnit požadavek čínských úřadů, aby jim poskytli data svých uživatelů v Hongkongu. Tyto webové platformy naznačily, že zvažují dopad kontroverzního nového bezpečnostního zákona, který pro autonomní oblast Hongkongu schválil Peking.

Facebook a jeho aplikace pro zasílání zpráv WhatsApp v pondělí v samostatných prohlášeních uvedly, že nebudou zvažovat požadavky čínské vlády na poskytování dat svých uživatelů v Hongkongu. Chtějí vyčkat na posouzení zákona, včetně dopadů v oblasti lidských práv, a na konzultace s mezinárodními odborníky na problematiku lidských práv.
Sporný čínský právní předpis kriminalizuje některá prodemokratická hesla, jako například „Osvoboď Hongkong, revoluce naší doby!“, které má podle hongkongské vlády separatistický význam.

Kvůli tomuto sloganu je také už souzen první člověk. Třiadvacetiletý muž s takovým transparentem při protestu najel na motocyklu do policistů. Soud provinilci na základě nového zákona odmítl umožnit propuštění na kauci, mladík tak musí ve vazbě čekat na další jednání soudu, které bylo stanoveno až na 6. října.

Podobně jako Facebook a WhatsApp se rozhodl postupovat i Telegram. Jeho mluvčí Mike Ravdonikas podle agentury AP prohlásil, že Telegram si je vědom „důležitosti ochrany práva na soukromí svých uživatelů v Hongkongu“. Tato claudová služba pro rychlou a zabezpečenou komunikaci se v autonomní oblasti široce využívá k předávání zpráv a informací na podporu demokracie.

Hongkong „slaví“ návrat k Číně. Policie zatýkala na základě nového zákona

„Telegram v minulosti nikdy nesdílel žádná data s hongkongskými úřady a nemá v úmyslu se zabývat žádostmi o údaje, které se týkají jeho uživatelů v Hongkongu, dokud nebude dosaženo mezinárodní shody ohledně pokračujících změn v tomto městě,“ zdůraznil Ravdonikas.

Sociální platformy, jako je Facebook, Instagram, Twitter a WhatsApp, zatím v Hongkongu působí svobodně. Na ostatním území pevninské Číny jsou však blokované.

Ostře kritizovaný zákon schválený 30. června definuje čtyři trestné činy, u nichž bude uplatňován. Má jít o separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráci s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Právní akt podle kritiků znamená konec principu „jedna země, dva systémy“, kterým Čína Hongkongu při převzetí od Británie v roce 1997 zaručila určité svobody a práva.