iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Slovinsko po jednání ministrů: ČR s testem, či karanténa

Slovinsko i po dopoledním jednání ministrů zahraničí trvá na zpřísnění podmínek pro pobyt českých občanů v zemi. Šéf diplomacie Tomáš Petříček po jednání potvrdil, že se Češi budou muset na hranicích prokázat negativním testem na covid-19 a platnou rezervací ubytování. V opačném případě musí na 14 dní do karantény. Vrátit do Česka se mohou bez omezení.

„Od dnešní půlnoci platí omezení pro občany, kteří jedou do Slovinska na dovolenou. Musí se prokázat rezervovaným ubytováním a doložit negativní test na covid-19 starý nejvýše 36 hodin. V opačném případě musí na čtrnáct dní do karantény,“ vysvětlil Petříček.

Čechů, kteří přes Slovinsko pouze projíždějí na dovolenou do Chorvatska, se však podle Petříčka opatření nijak nedotknou. „Pro občany, kteří cestují do Chorvatska, se nic nemění. Měli by se ale držet doporučení, aby tranzit provedli co nejrychleji.“

Slovinsko přeřadilo na seznam rizikovějších zemí spolu s Českem i Chorvatsko a Francii. Tamní vláda opatření vysvětluje zhoršenou epidemiologickou situací ve jmenovaných státech.

Premiér Andrej Babiš nesouhlasí. „Ráno jsem psal slovinskému premiérovi, abych ho informoval, že není důvod, aby nás dávali do jiné zóny,“ uvedl k tomu Babiš. Česko má podle premiéra pouze lokální problém se zvýšeným výskytem koronaviru na Karvinsku. „Doufejme, že Slovinsko to zohlední a od toho opatření upustí, protože pro něj není nejmenší důvod,“ doplnil.

Český premiér uvedl, že mu jeho slovinský protějšek Janez Janša slíbil, že situaci prověří. S Janšou si Babiš telefonoval i přímo během dnešní tiskové konference na letišti, odkud odlétal na summit V4. „On říká, že to rozhodují epidemiologové, že s nimi bude mluvit,“ řekl Babiš po telefonátu s Janšou.

Bezpečná země: do 10 nakažených na 100 tisíc lidí

České ministerstvo zahraničí má od Slovinska příslib, že až počet nově nakažených v Česku klesne pod deset na sto tisíc obyvatel, Lublaň zařadí Česko opět mezi bezpečné země.
Loni do Slovinska přijelo více než 180 tisíc Čechů, kteří v zemi strávili přibližně 560 tisíc nocí. Mezi národnostmi jsou tak čeští turisté ve Slovinsku šestí v pořadí, v přímořských letoviscích jsou dokonce na čtvrtém místě. „Proto se také Česká republika dostala na seznam, protože má slovinská vláda obavu o zdraví svých občanů,“ vysvětlil český velvyslanec ve Slovinsku Juraj Chmiel.¨

Ve Slovinsku v posledních dnech roste počet nových případů koronaviru. Tamní úřady ve čtvrtek informovaly o 21 dalších infikovaných, což je o osm více než předchozí den. Jde o nejvyšší denní přírůstek od 16. dubna, kdy těchto případů bylo 36. Od začátku epidemie v zemi se dvěma miliony obyvatel registrují 1 634 nakažených. Z nich 111 v souvislosti s infekcí zemřelo. Slovinsko naopak přeřadilo na seznam bezpečných zemí Belgii a Nizozemsko, kde počet infikovaných klesl pod 10 na sto tisíc obyvatel.

LIDÉ Z ČR BEZ KARANTÉNY ANI DO LOTYŠSKA A ESTONSKA

Po Slovinsku přes hranice nepustí české občany ani Lotyšsko. To Českou republiku zařadilo do tzv. žluté skupiny zemí. Po příjezdu nebo příletu do země pro Čechy platí 14denní karanténa. „Negativní test na covid-19 není alternativou,“ upozornilo v pátek odpoledne ministerstvo zahraničí. K podobnému opatření následně přistoupilo i Estonsko.

Povinná dvoutýdenní karanténa pro vstup českých občanů do Lotyšska platí od pátečního odpoledne. „Karanténu není možno nahradit negativním testem. Lotyšské úřady seznam bezpečných zemí aktualizují v týdenním intervalu,“ informovalo ministerstvo zahraničí.

Nařízení začalo platit z toho důvodu, že „byla na základě epidemiologické situace Česká republika zařazena Lotyšským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí do tzv. žluté skupiny zemí. To znamená, že kumulativní počet nemocných covid-19 za posledních 14 dní překročil 15 osob na 100 tisíc obyvatel,“ píše na svém webu české velvyslanectví v Rize.
Karanténa v Lotyšsku je povinná také pro cestující ze Švédska, Lucemburska, Portugalska, Rumunska, Bulharska a Británie.

Podobně se v pátek rozhodlo také Estonsko. „Podle pravidelného přezkumu nesplňuje Česko kritéria pro zemi, jejíž občané mohou volně vstoupit na území Estonska. V týdnu od 6. do 12. července proto musí Češi po příjezdu do Estonska povinně absolvovat dvoutýdenní karanténu,“ upřesnilo ministerstvo zahraničí.

Podmínky pro cestování v pátek zpřísnilo i Slovinsko. Češi se tady budou muset na hranicích prokázat negativním testem na covid-19 a platnou rezervací ubytování. V opačném případě musí na 14 dní do karantény.
Slovinsko i po jednání ministrů trvá na svém: Češi s testem, nebo do karantény

Vrátit do Česka se mohou bez omezení. „Pro občany, kteří cestují do Chorvatska, se nic nemění. Měli by se ale držet doporučení, aby tranzit provedli co nejrychleji,“ upřesnil ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česká vláda soudí, že rozhodnutí Slovinska není objektivní, protože kromě Karvinska je epidemiologická situace v zemi klidná.
Česká diplomacie svým partnerům podle Petříčka zdůrazňuje, že vyšší čísla jsou záležitostí lokálního ohniska. „Pobaltské státy své stanovisko přehodnotí za týden, se Slovinskem jako klíčovou dovolenkovou destinací jednáme o dalších výjimkách,“ napsal na Twitteru.

ODPOČET ÚROKŮ Z HYPOTÉK

NSS: Odpočet úroků z hypotéky lze uplatnit i při pořízení chalupy, je-li určena k trvalému bydlení: Hned několik různých senátů Nejvyššího správního soudu (NSS) vydalo v posledních dnech rozhodnutí, která mohou mít dopad na rodinné finance i na trh s nemovitostmi. První z nich vyloučilo možnost osvobození od daně z prvního nabytí bytu v nemovitostech, které nejsou primárně určené k bydlení. Druhé rozhodnutí zase vyjasnilo, zda se to naopak vztahuje na pořízení bytu v rodinném domě. A v tom posledním zase soud otevřel cestu chalupářům k možnosti odečíst si úroky z hypotéky na chatu či chalupu. Poslanci ale mezitím projednávají návrh zákona, který do budoucna zcela zruší možnost odečítat si zaplacené úroky z hypotéky od základu daně.

NSS minulý týden vydal dlouho očekáváné rozhodnutí, které postavilo najisto, že osvobození od daně na první úplatné nabytí vlastnického práva se vztahuje i k bytové jednotce v rodinném domě. Jako první o něm informoval web Seznam Zprávy.

Nejasnost vznikla přijetím zákonného opatření (ZO) Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí v roce 2013. Část finančních úřadů jej vyložila tak, že se toto osvobození týká prvního pořízení bytu v bytových, nikoliv ovšem v rodinných domech. K tomu se nakonec přiklonilo i Odvolací finanční ředitelství a posléze i některé senáty krajských soudů. Problém se týká období od 1. ledna 2014 až do 1. listopadu 2019, kdy se novelou zákona do příslušného § 7 výslovně doplnily bytové jednotky v rodinných domech.

Podle rozhodnutí senátu NSS v čele s Alešem Roztočilem z 24. června se v případě zákonného opatření Senátu z roku 2013 jednalo o nevědomou mezeru v zákoně, kterou NSS svým výkladem nyní zaplnil. Roztočilův senát posuzoval kasační stížnost Odvolacího finančního ředitelství (stěžovatel) proti rozhodnutí KS v Plzni, kterou v meritu posuzované věci odmítl.

„Nejvyšší správní soud připouští, že znění § 7 odst. 1 ZO nasvědčuje výkladu zastávanému stěžovatelem. Tento závěr ovšem nepovažuje s ohledem na okolnosti posuzovaného případu a smysl a účel vykládané právní normy za dostačující, neboť je formální, příliš restriktivní a v rozporu se smyslem a účelem ZO (podpora bydlení) a ve svém důsledku též neodůvodněně diskriminující určitou skupinu osob, které kupují novou bytovou jednotku. Názor, že od daně z nabytí nemovitých věcí nejsou osvobozeny rovněž bytové jednotky v rodinných domech, považuje Nejvyšší správní soud za nespravedlivý a rozporný s principem rovnosti,“ konstatuje se ve zdůvodnění rozhodnutí.

Proti tomuto závěru nesvědčí podle soudců ani to, že zákonodárce přistoupil k novelizaci zákona a, jak již bylo zmíněno, v roce 2019 rozšířil výslovně osvobození od daně i na byty v rodinných domech. Podle NSS z toho „spíše vyplývá“, že zákonodárce uvedení rodinných domů „mimoděk opomenul“ a novelizací se to rozhodl napravit.
Absenci bytových jednotek v rodinných domech v zákonném opatření Senátu je tak podle NSS nutné vnímat jako „neúplnost právního řádu, představující mezeru, kterou je třeba zaplnit“. Opak by vedl „k nespravedlivému výsledku prostřednictvím nerovného zacházení s nabyvateli bytových jednotek v rodinných domech“.

„Jak již bylo ukázáno především z důvodové zprávy, rekonstrukcí vůle historického zákonodárce nelze dovodit jednoznačný záměr vyloučit z osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí bytové jednotky v rodinných domech, a proto lze k analogii přistoupit, neboť je to potřebné pro dosažení účelu právní úpravy (podpora bydlení) a pro zabránění nerovnému zacházení s daňovými subjekty ve zcela srovnatelné situaci (tj. při nabytí bytové jednotky v bytovém domě, resp. při nabytí bytové jednotky v rodinném domě). Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud popsanou mezeru v zákoně uzavřel analogickou aplikací § 7 odst. 1 písm. c) ZO na případy prvního úplatného nabytí vlastnického práva k bytové jednotce v rodinném domě,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí.

Jiný senát NSS již na konci května naopak odmítl rozšířit toto osvobození i na pořízení bytové jednotky ve stavbách, které nejsou primárně určeny k bydlení, konkrétně v polyfunkčních domech. Senát NSS v čele s bývalým předsedou soudu Josefem Baxou zase rozhodl spor mezi finanční správou a kupcem nemovitosti, určené k rekreačním účelům. Ta byla pořízena na hypotéku a hypotékář uplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru, neboť nemovitost deklaroval pro účely bydlení, nikoliv k rekreaci.

V tomto případě dal ovšem KS v Brně za pravdu finanční správě. Žalobce, tedy hypotékář, namítal, že je nutné posoudit skutečný stav, tedy že pořízením nemovitosti, vedené jako rekreační, řeší svoji bytovou potřebu. Podle soudu však nepředložil žádný relevantní důkaz pro svá tvrzení. Ze smluv o hypotečních úvěrech tak pouze vyplynulo, že jsou vázány na koupi pozemku a výstavbu a rekonstrukci objektu pro rodinnou rekreaci. Soud tak měl za prokázané, že nejen po formální stránce je zřejmé, že se jedná o nemovitost určenou k rekreaci.

V kasační stížnosti se občan s hypotékou snažil prokázat opak, neboť dům po jeho kolaudaci i s rodinou celoročně a nepřetržitě užívá, což si může správce daně podle něj ověřit v kteroukoliv denní či noční hodinu.
NSS jeho stížnost vyslyšel a rozhodnutí KS zrušil. I podle názoru NSS je totiž při posuzování dané věci nutné vyjít ze smyslu a účelu předmětné právní úpravy tohoto daňového zvýhodnění. To je určeno pro podporu řešení bytové potřeby, a proto je nutné zjistit, zda je opravdu nemovitost využívána primárně k jejímu zajištění. Tedy zda slouží k občasné rekreaci, anebo je trvale využívána k bydlení.

„Ostatně ‚přijít věcem na kloub‘ je tradiční postup daňové správy v situacích, kdy jde o zjištění, zda formální tvrzení odpovídá skutečnosti či zda se jedná o předstírání nebo zakrývání skutečného stavu věci“, vzkázal Baxův senát správcům daně. V odůvodnění pak připomenul své předchozí rozhodnutí z roku 2011, v němž rozhodl, že příspěvky na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře mohou náležet i těm, kdo trvale obývají nemovitost určenou k rekreaci.
Návrh, který odečty úroků z hypotéky ruší úplně, mezitím míří v Poslanecké sněmovně k závěrečnému schvalování. Někteří poslanci ale usilují o to, aby tato možnost zůstala zachována a v polovině června při druhém čtení v tomto směru přednesli své pozměňovací návrhy. Petr Dimun, ceskajustice.cz

OMBUDSMAN PRO DĚTI?

Ombudsman nesouhlasí s podobou zákona o dětském ombudsmanovi: Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček nesouhlasí s podobou zákona o dětském ombudsmanovi. Vládě zaslal své nesouhlasné stanovisko i s konkrétními připomínkami. Ombudsman o tom informoval na internetových stránkách své kanceláře.

„Obecně se domnívám, že nezáleží na tom, jak se instituce, která chrání určitá práva, nazývá, ale na tom, zda jsou tato práva dostatečně chráněna. Pokud ve veřejnosti existuje přesvědčení, že ohledně práv dětí tomu tak u nás dosud není, pak podporuji zřízení institutu dětského ombudsmana, jak nás k tomu ostatně vyzývá i Výbor pro práva dítěte při OSN,“ uvedl Křeček.

Zatímco ke zřízení dětského ombudsmana připomínky nemá, konkrétní podoba zákona mu vadí hned z několika důvodů. „V návrhu zákona podle mého názoru chybí vymezení vzájemných vztahů mezi současným veřejným ochráncem práv a navrhovanou institucí dětského ombudsmana,“ uvedl Křeček ve stanovisku zaslaném vládě. Podle současného vymezení pravomocí dětského ochránce práv by se podle Křečka překrývaly pravomocí s úřadem ombudsmana.

Působnost dětského ochránce je vymezena příliš široce a Křeček upozorňuje, že by snadno mohlo dojít k
zahlcení nového úřadu podněty. Zatímco návrh zákona počítá s přibližně 2500 až 3000 podněty ročně, podle Křečka je realističtější spíš číslo 4000. Vychází přitom z činnosti školského ombudsmana, který působí pod ministerstvem školství, a ze zkušeností ze zahraničí, kde úřad dětského ombudsmana funguje.

Druhý problém je nerealistické stanovení velikosti úřadu dětského ochránce práv, kterou návrh zákona podle Křečka silně podhodnocuje, a s tím související výpočet nákladů na zřízení úřadu.

„Jsem připraven podílet se na vypracování komplexního pozměňovacího návrhu zákona, který bude, více než předkládaný návrh, respektovat nejen naše legislativní výhrady týkající se vzájemného vztahu a možné budoucí spolupráce veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí,“ uvedl Křeček.

Návrh zákona předložili poslanci šesti stran v čele s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou (ANO).
Se zřízením dětského ombudsmana počítá Úmluva o právech dítěte, která v někdejším Československu začala platit v únoru 1991. Závazky při svém vzniku převzalo Česko. ČR je jednou z posledních zemí, která dětského ombudsmana nemá. Vytvoření pozice doporučoval opakovaně vládní výbor pro práva dítěte. Národní parlament dětí a mládeže o ně žádal v roce 2009. Podle návrhu by dětský ombudsman měl sídlit v Praze. Po republice by měl pobočky.

MACRONOVA STRANA NEUSPĚLA, PREMIER SKONČIL, NOVÝ CASTEX

Francouzský premiér Édouard Philippe podal demisi, končí tak celá vláda. Změny se očekávaly kvůli neúspěchu vládní strany Republika v pohybu v komunálních volbách. Prezident Emmanuel Macron je avizoval už ve čtvrtek večer. Novým premiérem se stal Jean Castex, který byl dosud koordinátorem uvolňování opatření přijatých v boji proti koronaviru.

Pětapadesátiletý Castex od dubna koordinoval uvolňování opatření. Od loňského dubna je předsedou Národní sportovní agentury, která má ve Francii na starosti financování a organizaci sportu zejména s ohledem na budoucí olympijské hry v Paříži v roce 2024.

Narodil se 25. června 1965 ve Vic-Fezensacu na jihozápadě Francie. V roce 1986 vystudoval pařížský Institut politických věd a v roce 1991 elitní Národní školu pro správní úředníky (ENA). Poté pracoval jako poradce u soudů či na ministerstvu zdravotnictví a práce, v letech 2011-2012 působil v kabinetu prezidenta Nicolase Sarkozyho. Donedávna byl členem středopravé strany Republikáni.
Proč vláda skončila?

Nedělní druhé kolo komunálních voleb skončilo pro prezidentovo uskupení Republika v pohybu (REM) debaklem. Macron proto oznámil, že se vydá s „novým týmem“ na „novou cestu“.Devětačtyřicetiletý Philippe podle AFP podal demisi vlády do Macronových rukou ráno na schůzce v Elysejském paláci. Prezident ji přijal. Ministři zůstanou v úřadu do jmenování svých nástupců.

Ve francouzských médiích se v posledních dnech spekulovalo o tom, že by v čele nové vlády mohl usednout hlavní vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier či ministryně obrany Florence Parlyová.
Macronova strana ve volbách nedokázala získat velká města jako Lyon, Marseille, Bordeaux či Štrasburk. Ovládla je opoziční strana Evropa Ekologie-Zelení (EELV), v Paříži křeslo obhájila socialistická starostka Anne Hidalgová, v Perpignanu vyhrál kandidát krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penové.

Populárnější než Macron

Jediné velké vítězství zaznamenal prezidentův tábor v přístavním městě Le Havre, kde vyhrál právě Philippe. Zda nyní přijme funkci starosty, zatím není jasné. Populární politik tam byl starostou už v letech 2010 až 2017. Macron s ním po volbách jednal o jeho budoucnosti. Už před hlasováním se spekulovalo, že ho zbaví funkce, aby po volebním neúspěchu posílil svou pozici.

Francouzská média také v posledních dnech spekulovala, že prezident bude chtít vzhledem k úspěchu zelených v komunálních volbách klást větší důraz na ekologická a sociální témata. Philippe, bývalý člen konzervativní strany Republikáni, který se nikdy nestal členem prezidentovy strany REM, tak byl vnímán jako překážka této levicové změny.
Ve čtvrtečním rozhovoru Macron premiéra chválil. Od května 2017, kdy usedl v čele vlády, odvedl podle něj Philippe „znamenitou práci“ a za velmi složitých podmínek spolu s ním provedl „důležité, historické reformy“. V uplynulých měsících ale na povrch vyplouvaly i rozdílné názory obou politiků. Zatímco Macron chtěl opatření přijatá v boji proti šíření koronaviru uvolňovat rychleji, Philippe rušení restrikcí brzdil.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění se Philippe u Francouzů těší větší oblibě než Macron. V průzkumu ze čtvrtka důvěru premiérovi vyjádřilo 40 procent dotázaných, prezidentovi 33 procent. V průzkumu se také 75 procent respondentů vyjádřilo pro větší důraz na ekologickou a sociální politiku.

TRUMPA KRITIZUJÍ ZA TRIČKA S NACISTICKOU ORLICÍ

K předvolební kampani ve Spojených státech patří i široká paleta reklamních výrobků, díky kterým se Američané mohou přihlásit ke svému kandidátovi. Fanoušci dosavadního prezidenta Donalda Trumpa si mohou vybrat od hrnečků přes čepice a dětské oblečení až po trička. Právě ta však sklidila kritiku. Jeden z motivů totiž některým připomíná nacistickou orlici.

Oficiální e-shop Trumpovy kampaně trička s kontroverzním motivem nabízí za třicet dolarů (712 korun). Na bílém podkladu je nejdříve prezidentův slogan America First (Amerika na prvním místě). Pod ním je orel s roztaženými křídly, který sedí na kruhu vyplněném americkou vlajkou.

Ne všichni ovšem v tomto konkrétním provedení vidí amerického národního ptáka. Mnohým připomnělo spíše říšskou orlici, kterou používali nacisté v době své vlády. Ptáka doplňuje nápis Trump 2020. K dostání je tričko v pánské i dámské verzi.

„Prezident Spojených států vede kampaň za znovuzvolení s nacistickým symbolem. Znovu. To není náhoda. Bigotnost je jejich značka,“ napsala na Twitteru americká židovská organizace Bend the Arc: Jewish Action.

Odkazuje tak na facebookové příspěvky Trumpova týmu se symbolem červeného trojúhelníku s černým ohraničením namířeného vrcholem dolů. Podobný používali nacisté pro označení komunistů a dalších politických vězňů v koncentračních táborech. Po válce si jej vzaly za svůj některé antifašistické organizace ve Velké Británii a Německu.
Právě proti Antifě příspěvky mířily, Facebook je přesto odstranil. „Naše pravidla zapovídají používání symbolů zakázané nenávistné skupiny, využívaných pro identifikaci politických vězňů, bez poskytnutí kontextu, který symbol odsuzuje, nebo vysvětluje,“ napsala společnost.

Židovská organizace navíc upozorňuje, že trojúhelníkem ani tričky Trumpova náklonnost k nacistickým symbolům nekončí. Na Twitteru prezident sdílel také video, ve kterém zazní výkřik „bílá síla“. Jeho kancelář ovšem tvrdí, že to Trump neslyšel.

„Slogan America First popularizoval výbor spuštěný v roce 1940 proto, aby zabránil Spojeným státům v účasti ve druhé světové válce. Jejich platforma je postavená na antisemitismu a fašismu. Trump staví na tomto nenávistném odkazu a používá ho k útokům proti černochům, muslimům, židům a dalším,“ míní organizace.

Facebook smazal Trumpovy příspěvky. V jednom byl nacistický symbol

Nabídka reklamních předmětů letošní kampaně před listopadovými prezidentskými volbami je ovšem v případě republikána Trumpa velmi pestrá. Lidé si mohou koupit nejen známé červené kšiltovky s hesly Make America Great Again (Učiňme Ameriku zase skvělou) a Keep America Great (Uchovejme Ameriku skvělou), ale i „placky“, hrnečky, sklenice nebo tužky s Trumpovým jménem. Na některých jej doplňuje i viceprezident Mike Pence.

Nad rámec běžných suvenýrů pak e-shop prodává i tradiční „ošklivý“ vánoční svetr, vánoční balicí papír s Trumpovou hlavou v čepici Santy Clause, plakát s Trumpem superhrdinou, puzzle s prezidentem nebo hrací karty. Kromě známých sloganů jsou na oblečení i některé konkrétněji zacílené. Třeba „učiňme vesmír znovu skvělý“, „ženy za Trumpa“, „policisté za Trumpa“ nebo „irští Američané za Trumpa“. Mnohé také něco vzkazují fanouškům opozičního kandidáta, demokrata Joea Bidena.

„Pláču méně než demokrat,“ říká například bílé dětské body. V nabídce pro děti je ostatně slogan „na dětských životech záleží“, což odkazuje nejen na hnutí Black Lives Matter, které se dostalo do popředí v souvislosti s protesty proti diskriminaci černošských Američanů. Někteří heslo mohou vnímat i jako zprávu pro odpůrce potratů.

Odpůrcům současného vůdce Spojených států pak Trumpova trička také říkají, aby se už smířili s výsledky minulých voleb nebo že to, jak dopadly, nebyl omyl. Jiná zase upozorňují, že by se policie neměla připravovat o peníze, ale bránit. I to navazuje na současnou debatu o roli policie v USA.

Svůj merchandising má i Biden. Jeho nabídka je ovšem o poznání obyčejnější a menší. Kromě tradičních hrnečků a triček ale lidem prodává i roušky a „placky“ s výzvou, aby při současné epidemii koronaviru roušky nosili. „Volíme vědu před fikcí,“ říká jeden ze sloganů. Další narážka na slavnou zálibu rivala Trumpa pak nabádá: „Méně tweetuj a víc poslouchej.“

LÉK REMDESIVIR REGISTRACI V EU

Evropská komise schválila podmínečnou registraci pro lék Veklury, kde je hlavní léčivou látkou remdesivir. Přípravek budou moci lékaři předepisovat v případě onemocnění covid-19 u dospělých a dospívajících pacientů se zápalem plic vyžadujících doplňkovou oxygenoterapii.

Experimentální lék Remdesivir na nemoc COVID-19 vyvinula americká společnost Gilead Sciences. | foto: Shutterstock
Lékaři v Evropské unii nyní budou moci předepisovat účinnou látku remdesivir v podobě přípravku s komerčním názvem Veklury. Po souhlasném stanovisku Evropské agentury pro léčivé přípravky šlo o rychlé schválení. Standardně trvá proces daleko déle, ale registrační dokumentace byla u remdesiviru zhodnocena ve výjimečně krátké době.
Remdesivir čeká na registraci, lék na covid-19 by ji mohl mít příští týden

Lék budou moci dostat pacienti, kteří mají diagnostikovanou nemoc covid-19, zápal plic a jsou závislí na léčbě kyslíkem. Indikovaný může být i dítětem starším dvanácti let a s hmotností minimálně 40 kilogramů.„Do hodnocení byl aktivně zapojen také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), a to prostřednictvím svých zástupců ve výborech a pracovních skupinách Evropské agentury pro léčivé přípravky,“ řekla ředitelka Státního ústav pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Ústav do českých nemocnic dodal zatím 1 130 dávek remdesiviru. Lék dostaly čtyři nemocnice, tři v Praze a jedna v Brně, kde ho dostalo zatím šest pacientů. Zbývající dávky léků mají nemocnice v zásobě pro další použití.
Taxikáře propustila nemocnice do domácí léčby. Boj ještě neskončil, míní

Remdesivir dostal v Česku jako první 24. března ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze třiapadesátiletý taxikář. V nemocnici lék podle mluvčí Marie Heřmánkové dostali ještě další dva nemocní. „Přímo na oddělení Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny je ještě pro osm pacientů, dalších asi 20 dávek je v lékárně Všeobecné fakultní nemocnice, které mohou využít i jiné nemocnice u nás,“ dodala Heřmánková.

Spojené státy americké remdesivir vykupují

Remdesivir vyvinul tým americké firmy Gilead Sciences, který vede Čech Tomáš Cihlář. Původně měl sloužit pro léčbu nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, epidemii se však podařilo zastavit a testy léku byly přerušeny. Jak účinný je remdesivir při onemocnění covid-19, ještě není zcela jasné, bližší data má dodat americká společnost do konce roku.
Spojené státy vykoupily remdesivir na tři měsíce, jiné země mohou mít smůlu

Studie ale ukazují, že je například hospitalizace nakažených pacientů kratší. Kvůli světové pandemii nového typu koronaviru poptávka po léku stoupá. Současně je proto remdesiviru ve světě nedostatek. Spojené státy americké chtějí koupit většinu produkce Gileadu. Evropská komise proto s firmou vyjednává. Vyrábět remdesivir (Veklury) může mimo Spojené státy devět firem. Česká republika povolila podávat remdesivir zatím do konce února 2021.

BÝVALÝ ŠÉF FORMULE ECCLESTONE SE V 80 LETECH DOČKAL SYNA

Bývalý dlouholetý šéf formule 1 Bernie Ecclestone se stal ve svých devětaosmdesáti letech znovu otcem. Po třech dcerách se mu ve středu narodil první syn. Na svět ho přivedla jeho o 44 let mladší brazilská manželka Fabiana Flosiová.

„Jsem moc pyšný,“ řekl Bernie Ecclestone ve středu švýcarskému listu Blick. „Šlo to hladce, za pětadvacet minut byl syn na světě. Díky bohu,“ dodala jeho manželka Fabiana Flosiová po porodu v Interlakenu.

Ecclestone, jenž ve vedení formule 1 skončil po zhruba čtyřech desetiletích v roce 2017, má z předchozích manželství dcery Deborah (65), Tamaru (36) a Petru (31). Je pětinásobným dědečkem a má také jednoho pravnuka.
Vzhledem k tomu, že Ecclestone oslaví v říjnu 90. narozeniny, vzbudila zpráva velkou pozornost. Britský miliardář však tvrdí, že na ní není nic pozoruhodného.

„Co je na tom divného? Už nějakou dobu nemám práci a mám spoustu času trénovat,“ řekl listu Daily Mail Ecclestone. „Jsem moc šťastný a jsem šťastný za svou ženu, protože na to už několik let čekala. Jsem rád, že bude někoho mít, až odejdu,“ uvedl Ecclestone, jenž si současnou manželku vzal v roce 2012 a žije s ní v Brazílii.

STÍŽNOST MEGHAN NA KRÁLOVSKÝ PALÁC BRITÁNIE

Meghan má pocit, že ji během těhotenství královský palác nechránil: Vévodkyně Meghan (38) je přesvědčená, že nebyla pod dostatečnou ochranou britského královského paláce. Bylo to v době, kdy byla těhotná a v médiích se objevovaly útoky na její osobu. Právníci manželky prince Harryho (34) v soudních dokumentech také uvedli, že měla zakázané bránit se.

Dokumenty jsou součástí žaloby vévodkyně ze Sussexu proti britskému bulváru. List Daily Mail totiž zveřejnil části dopisu, které vévodkyně napsala svému otci v roce 2018, několik měsíců po sňatku s princem Harrym. Meghan požaduje od vydavatele odškodnění za údajné zneužití soukromých informací, porušení soukromí a porušení autorských práv.

Právníci vévodkyně mimo jiné tvrdí, že se její vztah s britskými médii zhoršil, když se loni objevily v tisku a na internetu ukázky z dopisu. „Navrhovatelka se stala předmětem velkého počtu falešných a škodlivých článků britských bulvárních médií, konkrétně žalované strany, což jí způsobilo obrovskou emoční úzkost a poškodilo její duševní zdraví,“ píše se v dokumentech.

Loni pro magazín People na obranu vévodkyně promluvilo pět jejích přátel. Podle právníků se tak rozhodli, protože Meghan nikdy neviděli v takovém stavu a byli znepokojeni, jelikož byla těhotná, královské instituce ji dostatečně nechránily a měla zakázáno se bránit.

Londýnský vrchní soud nedávno zamítl část žaloby vévodkyně Meghan proti vydavateli bulvárního listu Mail on Sunday. Meghan si stěžovala, že list chtěl mezi ní a otcem vyvolat konflikt, vede proti ní kampaň a jeho redaktoři jednali nečestně a se špatnými úmysly.

Tato obvinění soudce označil za příliš obecná, nedostatečně prezentovaná nebo irelevantní pro jádro soudního řízení.
Harry mluvil o rasismu

Princ Harry mezitím v den udílení charitativních cen princezny Diany promluvil o potřebě bojovat proti institucionálnímu rasismu. Ten podle něj nemá v naší společnosti místo, přesto se v ní stále vyskytuje. Vévoda ze Sussexu nahrál vzkaz pro oceněné mladé lidi ze svého domova v Los Angeles, kde s rodinou žije. „Moje žena nedávno řekla, že naše generace a ty, které byly před námi, neudělaly dost, aby napravily křivdy minulosti. Také mě to mrzí, omlouvám se, že jsme svět neudělali takovým, jaký si zasloužíte,“ řekl vnuk britské královny Alžběty II.

O rasismu mluvil už v roce 2016, tedy v době, kdy byl s bývalou americkou herečkou Meghan Markle teprve zasnoubený. Princ kritizoval „rasové podtóny“ ve zprávách o jeho nastávající choti. Meghanina matka je totiž Afroameričanka a otec běloch.

Také Meghan minulý měsíc ve svém videovzkazu studentům střední školy v Los Angeles, kam chodila, mluvila o rasismu. Bylo to v souvislosti s protesty po smrti černocha George Floyda v Minneapolis, který zemřel po zásahu bělošského policisty.