iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Advokátka Candigliota žalovala Prymulu u soudu EU

Odpůrci očkování před ESLP: Advokátka Candigliota nařkla Prymulu ze zisku od výrobců vakcín: Z konfliktu zájmů a z nedůvěryhodnosti kvůli absenci bezpečnostní prověrky nařkla ve středu na veřejném slyšení před Evropským soudem pro lidská práva přítomného Romana Prymulu advokátka Zuzana Candigliota. Ta zastupuje šest stěžovatelů na českou legislativu ohledně povinného očkování.

Podle ní Roman Prymula ani lékařka Hana Cabrnochová nejednají v nejlepším zájmu dětí a lékaři, kteří s vakcinací nesouhlasí, jsou zastrašováni. Zástupce státu Vít Schorm zase označil stěžovatele za nesolidární se společností a se zdravotním systémem, ze kterého těží. Podle Romany Prymuly přinesla vakcinace zdraví a sociálně ekonomický prospěch.

Veřejné slyšení ve věci Vavřička a dalších pět stěžovatelů na zákonné provedení systému povinného očkování v ČR se odehrálo ve středu 1. července 2020 před Velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O stěžovatelích a stížnostech na pokuty a vyloučení z předškolního vzdělávání Česká justice již informovala. Jako vedlejší účastníci byli přítomni nejen zástupci Slovenska, Francie a Polska, ale také evropských asociací pro vakcinaci obyvatel.
Candigliota: S vámi budou čeští pacienti stále v klecích

Všechny stěžovatele zastupovala před Soudem advokátka Zuzana Candigliota, která uvedla, že odmítání přijetí dítěte do předškolního zařízení kvůli absenci očkování nesmí být trestem pro dítě. Odmítnutí podle ní nesmí být arbitrární, jako je tomu nyní.

Podle advokátky ani systém veřejného zdraví nesmí ignorovat právo na svědomí a víru, nesmí nutit lidi jednat v rozporu se svědomím a rodiče proti nejlepším zájmům dítěte. Systém vakcinace musí být transparentní, dobře zdůvodněný, přiměřený a bez vlivu osob, které jsou v konfliktu zájmů a musí zahrnovat férovou náhradu pro ty, kteří utrpí zdravotní újmu, uvedla Candigliota.

Podle jejích slov vláda odkazuje k závěrům profesionálních českých medicínských společností podporujících povinnou vakcinaci: „Na tomto fóru není prostor debatovat jednotlivá prohlášení, ale co musí být zmíněno, je fakt, že jestliže budeme nekriticky následovat české profesní medicínské asociace a jejich výzvy k represi a represivní postoje bez ohledu na lidská práva, budeme stále v situaci sterilizace romských a postižených žen a ještě dnes budou psychiatričtí pacienti v klecích. Je to právě kvůli těmto organizacím, že ČR je stále náchylná k praktikám jako je umísťování novorozenců do vládních institucí a ke kastraci sexuálních delikventů,“ řekla Candigliota před Velkým senátem.
Lékařské asociace z diktatury zastrašují své členy

Poté pokračovala: „Je nutné brát v úvahu, že tyto profesionální asociace spolupracovaly s totalitním režimem, podílely se na porušování lidských práv a pokračují v obcházení práv a základních svobod. Dokonce nerespektují ani právo na vyjádření svých členů, starých lékařů, takže jejich stanovisko je jen iluze,“ komentovala expertní stanoviska předložená českou vládou. „Ti, kdo mají jen lehce rozdílný názor, a nemusí to být rovnou odpůrci očkování, jen nepodporují represivní režim, jsou umlčování a musí čelit hrozbám profesní likvidace,“ dodala advokátka.

A obula se do vládní zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví a předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly. „Roman Prymula a Hana Cabrnochová, kteří byli přizváni vládou k expertízám, zcela jistě nereprezentují systém bezpečného očkování a nejlepší zájmy dítěte,“ řekla Candigliota k přítomnému Prymulovi.

Jak dále vyplynulo z jejích slov, už dříve ona a její klienti předložili Soudu informace o konfliktu jeho zájmů a předložili studii Ligy lidských práv, která „popisuje úzké vazby těchto osob na výrobce vakcín“. „Pan Prymula má nejen zisk z farmaceutického průmyslu, ale nebyl za dva roky až dosud získat bezpečnostní prověrku. Oba podporují zájmy průmyslu, nikoli dětí. Skutečně vláda nemá důvěryhodné a nestranné experty?“ položila advokátka otázku.

Stát jen trestá a ani nepředstírá, že ví, proč

Co je přesně špatného na blanketní vakcinační politice v ČR? Podle advokátky například to, že neexistuje žádná studie nutnosti očkování proti všem devíti chorobám, proti kterým se ze zákona povinně očkuje. Taková studie nemůže být podle Candiglioty nahrazena jednostranným názorem na patnácti stránkách, které pokrývají všech devět chorob, ale nedotýkají se nezbytnosti ani vztahu ke návštěvě školy, kritizovala expertízu. „Zákon z roku 2020 nejen že prohlubuje zákaz přijímání do mateřských škol, ale tento zákaz rozšiřuje na všechna soukromá neškolská zařízení pro děti předškolního věku. Vláda se pokouší trestat ve velkém a znepříjemňovat životy rodinám, které nenásledují politiku očkování,“ uvedla.

Podle jejích slov to „dělají, protože mohou a ani se nepokoušejí předstírat, že pro to mají nějaké profesionální podklady“. Český systém je iracionální, subjektem povinného očkování na žloutenku typu B a tetanus není personál školek, zatímco děti ano, uvedla advokátka s odkazem na disentní stanovisko soudkyně Ústavního soudu Kateřiny Šimáčkové ve sporu o očkování na území ČR i někdejší ombudsmanky Anny Šabatové. „Jejich závěr je, že český systém je nepřiměřený, iracionální a není konformní s Ústavou,“ řekla.

Prymula: Vakcinace má obrovské zdravotní přínosy

Naopak podle přítomného Romana Prymuly jako experta české vlády je vakcinace jedním z nejdůležitějších nástrojů prevence vážných chorob „redukující morbiditu a mortalitu“. Například USA, Austrálie a mnoho zemí EU rovněž podmiňují přijetí do školy podstoupením povinného očkování.

Počty odpíračů očkování se podle něj vlivem sociálních sítí zvyšují: „V ČR se počet odepírání očkování zvyšuje vzhledem k desinformacím na sociálních médiích,“ řekl. I Evropský parlament konstatoval, že množství odpíračů dosáhlo takového rozměru, že to nezůstane bez následku a EP už vyzval k přijetí opatření. „Vakcinace přinesla obrovské zdraví a sociálně ekonomický prospěch populaci i společnosti,“ uvedl předseda České vakcinologické společnosti před Velkým senátem Soudu.

Schorm: Zdravotní politika je závislá na expertech

V podobném duchu promluvil i vládní zmocněnec českého státu před ESLP Vit Schorm, podle kterého je cílem českého vakcinačního týmu chránit nejen jednotlivce, ale celou společnost. S odkazem na WHO a EU uvedl, že vakcinace je nejbezpečnější cesta k prevenci vážných chorob a vakcinace dětí je v jejich nejlepším zájmu, přičemž podle úmluvy o právech dítěte má každé dítě právo na nejvyšší možnou lékařskou péči včetně imunizace před dětskými chorobami.
Podle Schorma odmítnutím očkování rodiče ochuzují děti o společnost vrstevníků ve školkách. Zákon navíc doznal změn, když letos vstoupilo v platnost opatření o náhradě za újmu způsobenou očkováním. „Vakcinační politika je zdravotní politika závislá na expertech.

Proto je naše stanovisko podloženo expertízami expertů z ČR,“ řekl Schorm.

Podle jeho slov se mnoho dalších dětí kvůli nízké kapacitě školek do školky nedostane, a proto nemohou rodiče tvrdit, že dítě vyloučené kvůli neočkování utrpělo újmu. Dopad rozhodnutí neočkovat dítě není podle něho ale překvapivý. Povinnost podstoupit očkování stanovuje zákon, řekl Schorm. Tento zákon domácí soudy uznaly za souladný s Ústavou i Úmluvou, zdůraznil Schorm, podle kterého má Česká republika v oboru výborné jméno, už od roku 1960 je členem evropské imunizační sítě.

Solidarita ke společnosti versus právo jednotlivce

Stát má podle něho pozitivní závazek chránit zdraví dítěte. Vakcíny jsou poskytovány zdarma, pod dozorem expertů. Brzké očkování je nezbytné podle České vakcinologické společnosti, protože novorozenci jsou náchylní k infekci, jelikož jejich imunitní systém není vyvinut. Za myšlenkou zamezit neočkovaným dětem vstup do školy je cíl, aby byly všechny děti chráněny před nově příchozími a zavlečení infekce do kolektivu, uvedl doslova. Je to podle něho motivace rodičů, aby očkovali děti kvůli celé společnosti, aby byla dosažena ve společnosti imunita, což je křehká věc a čím více rodičů odmítne, tím více je v ohrožení. Podle Schorma je to věc solidarity s ostatními a odpovědnost za zdraví společnosti a systému, ze kterého stěžovatelé těží. Stěžovatelé jsou černými pasažéry veřejného zdravotního systému, naznačil Vít Schorm. Očkování je podle něho sociální benefit.

Donucovací prostředky má podle Víta Schorma stát velmi omezené, předchází jim diskuse mezi rodiči a pediatrem a vyšetření dítěte. Zástupce české vlády zcela odmítl, že by problém odmítání očkování spadal pod Článek 9 Úmluvy – právo na víru a rovněž odmítl argument stěžovatelů, že očkování nemá důvod, když nemoci proti kterým stát očkuje, zcela vymizely. „Osobní postoj není nad systém veřejného zdraví státu,“ řekl doslova.

Problém bez všech pochyb soudce zaujal, neboť vznesli mnoho otázek – od upřesňování detailů českého systému až po otázku „Jak se vztahuje solidarita a odpovědnost ke společnosti k právům jednotlivce, které chrání Úmluva – je tu nějaká základní povinnost, kromě práv a svobod?,“ zeptal se například belgický soudce Paul Lemmens. Slyšení dnes skončilo. Velký senát obvykle vynese rozsudek do roka. Irena Válová, ceskajustice.cz

NOVÉ SOUDKYNĚ NA NSS

Soudkyně Zavřelová a Baroňová posílily Nejvyšší správní soud: Nejvyšší správní soud (NSS) ode dneška posílily nové soudkyně. „Veronika Baroňová a Jitka Zavřelová, obě dosud soudkyně správních úseků brněnského a pražského krajského soudu, posílí šestý a osmý senát,“ informoval soud na Twitteru.

Zavřelová dosud působila jako předsedkyně senátu u Krajského soudu v Praze. Zkušenosti sbírala také jako advokátní koncipientka a asistentka soudce NSS. Baroňová praxi zahájila jako advokátní koncipientka. Následně v roce 2006 nastoupila jako asistentka soudkyně NSS, kde působila až do svého jmenování soudkyní v roce 2012. Soudila nejprve na správním úseku Krajského soudu v Plzni, poté u Krajského soudu v Brně.

NSS je personálně oslabený. Loni na funkci rezignovaly soudkyně Marie Žišková a Jana Brothánková. Ke konci roku odešli Miloslav Výborný a Petr Průcha, první na základě osobního rozhodnutí, druhý kvůli věku.

V registru justičních činitelů má NSS přes 30 soudců. Vojtěch Šimíček, Kateřina Šimáčková a Milada Tomková však vykonávají desetiletý mandát u Ústavního soudu a Jan Passer působí v Tribunálu Soudního dvora EU.
Jako dosud poslední posily nastoupili k NSS Viktor Kučera, který předtím působil u Krajského soudu v Brně, a Sylva Šiškeová, advokátka a bývalá dlouholetá asistentka soudců NSS.

V Brně také působí dočasně přidělení soudci, v první polovině letošního roku to byli Ondřej Sekvard z Městského soudu v Brně a Vladimír Doležal z Okresního soudu v Chebu. Od července začíná půlroční dočasné přidělení soudkyně Okresního soudu v Jihlavě Zuzany Břízové, ceskajustice.cz

TRESTNÍ OZNÁMENÍ ZÁHUMENSKÝCH ODLOŽENO

Policie odložila trestní oznámení advokátů Zahumenských kvůli opatřením proti koronaviru: Policie se nebude zabývat trestním oznámením, které v dubnu podali brněnští právníci David a Vendula Zahumenští na premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a epidemiologa Romana Prymulu kvůli opatřením proti koronaviru. Žalobci dospěli k názoru, že politici nejsou v této souvislosti podezřelí z žádného trestného činu. Na dotaz to dnes uvedl šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek.

Zahumenští v oznámení podezírali čtveřici například z šíření nakažlivé nemoci, poškozování cizích práv či z nedbalostního obecného ohrožení.

„Podání manželů Zahumenských bylo vyhodnoceno jako nedůvodné a bez jakéhokoliv opatření založeno,“ sdělil Lelek. Státní zastupitelství podle něj podobně naložilo i s dalšími trestními oznámeními na postup vlády při zavádění opatření proti šíření koronaviru. Policie pod dozorem obvodního státního zastupitelství neprověřuje žádné z těchto podání, dodal.

V Praze 1 skončilo podle dřívějšího vyjádření mluvčího pražského městského státního zastupitelství Aleše Cimbaly nejvíce trestních oznámení, které kvůli vyhlášení nouzového stavu nebo dalším vládním opatřením zavedeným kvůli epidemii nového koronaviru podali lidé v hlavním městě. Na různá státní zastupitelství jich dorazily desítky.
Zahumenští ve svém oznámení požadovali, aby policie prošetřila „pochybení na straně exekutivy v souvislosti s řešením vyhlášené pandemie, jakož i přípravy na ni“. Rozhodnutí vlády byla podle právníků nahodilá, vzájemně si odporovala a některá šla proti zájmům obyvatel.

Advokáti vyčítali vládě například to, že nepostupovala v souladu s pandemickým plánem a nereagovala na vyhlašované pandemické fáze WHO. Tvrdili, že byl v Česku ohrožen přístup obyvatelstva ke zdravotní péči a že vláda nezajistila zdravotnické prostředky, které následně nakoupila nehospodárně. Kritizovali dopady vládních opatření na hospodářství a podnikatele a také „snahu omezit svévolně nárok na náhradu škody za krizová opatření“.

Zahumenští podali spolu či jednotlivě kvůli opatřením proti koronaviru i několik žalob. Právnička se například neúspěšně domáhala zrušení vládního usnesení o vyhlášení nouzového stavu. Soud také zamítl její žalobu, podle které opatření ministerstva zdravotnictví o uzavření škol neoprávněně zasáhlo do jejích práv. V polovině června pak podal Zahumenský žalobu na ministerstvo spravedlnosti. Tvrdí, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) zasáhla do práv jeho manželky Venduly některými svými výroky v médiích.

ROUŠKY POVINNÉ V METRU

Hygiena v Praze vydala první opatření. Roušky jsou povinné v metru, na politických manifestacích být nemusí: Vůbec první letošní opatření vydala v souvislosti s rizikem šíření koronaviru Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Zatímco ministerstvo zdravotnictví zrušilo svým opatřením od 1. července plošný zákaz pohybu lidí bez roušek s výjimkami, pražská hygiena zavádí povinnost zahalovat ústa a nos v metru a na některých akcích. Výslovně uvádí, že povinnost neplatí pro politická shromáždění, soudní jednání nebo zasedání ústavních orgánů. Roušky už nejsou přikázané ani v obchodech.

Plošný zákaz pohybu na veřejnosti bez roušky či šátku skončil k 1. červenci 2020, a to zrušením mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví z 1. června 2020, které nařizovalo zakrytí obličeje s výjimkami na celém území ČR.
Štafetu zákazů a příkazů nyní ve vztahu k zabránění oblastnímu šíření nákazy převzaly Krajská hygienická stanice v Ostravě a Krajská hygienická stanice v Praze. Zatímco KHS Ostrava vydala od začátku roku už jedenáct opatření, pražská hygiena zasahuje mimořádným opatřením poprvé.

Roušky nejsou povinné u soudů ani na manifestacích

Podle prvního letošního mimořádného opatření pro Prahu je od 1. července 2020 v Praze vyhlášen až do odvolání zákaz pohybu osob bez ochranných prostředků pouze v prostorách podzemní dráhy a při účasti na hromadné akci s více než sto osobami ve vnitřních prostorách, a to za podmínky, že lidé jsou od sebe vzdáleni méně než 1,5 metru a nejde o členy domácnosti.

Také mimořádné opatření Hygienické stanice hl. města Prahy má hned v druhém bodě výjimky: Povinnost nosit roušky v metru a na akcích s více, než stem účastníků neplatí pro děti do dvou let, děti v mateřských školách a dětských skupinách a osoby s poruchou intelektu nebo ve vážném duševním stavu.

Povinnost nosit roušky v metru a na akcích s více než stem lidí rovněž neplatí pro schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají podle zákona.
V posledním bodě výčtu výjimek jsou výslovně uvedena politická shromáždění podle shromažďovacího zákona. „Zákaz se nevztahuje na shromáždění konaná podle zákona 84/1990 Sb. O právu shromažďovacím ve znějí pozdějších předpisů.“

Akce podle shromažďovacího zákona

To je také odpověď na časté úvahy, proč se některé akce ruší, zatímco akce typu Gay Pride nebo Pochod pro rodinu zůstávají. Jde o politické akce podle shromažďovacího zákona, nikoli zájmové nebo komerční záležitosti.
Navíc, pro hromadné akce ve vnějších prostorách, tedy venku, žádný zákaz v Praze vyhlášen není, takže je jen věcí úvahy pořadatele, zda akci zruší nebo nikoli, jak učinil například pořadatel Pražského maratonu. Maraton byl zrušen kvůli nejisté situaci na podzim, nikoliv kvůli současným nastoleným zákazům.

Akcí s účastí více než sto osob se nerozumí například srocení zákazníků v supermarketech – pro ty stále platí mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které ale už neobsahuje povinnost nosit roušky, nýbrž řadu doporučení pro provozovatele. Jde například o příkaz doporučovat zákazníkům dvoumetrové rozestupy, poskytovat desinfekci a zintenzivnit úklid. Irena Válová, ceskajustice.cz

ZMĚNA ÚSTAVY V RUSKU, PUTIN U MOCI AŽ DO ROKU 2036?

Rusové umožní prezidentovi Vladimirovi Putinovi setrvat u moci až do května 2036. Změny v ruské ústavě schválilo v referendu více než 75 procent voličů, vyplývá zatím po sečtení hlasů z 40 procent okrsků. Údaje oznámila ve středu večer agentura TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise. Proti změnám v základním zákoně se vyslovila čtvrtina lidí.
Referendum v Rusku začalo 25. června a skončilo ve středu ve 20 hodin místního času, to znamená nejdříve jsou k dispozici výsledky z poměrně řídce osídleného Dálného východu a Sibiře. Dílčí výsledky začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo. Účast v referendu dosáhla téměř 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů.

Koronavirus ustupuje, říkal během referenda Putin. Za nesouhlas hrozí vězení

Na Čukotce, nejvýchodnější výspě Ruska, podpořilo změny podle agentury Interfax více než 80 procent voličů, v Kamčatském kraji hlasování dopadlo v poměru 62 ku 37 procentům. První zprávy ruských agentur o sčítání hlasů v Moskvě a Petrohradu hlásí podporu více než 90 procent voličů pro změny, ale vycházely z prvních čísel po sečtení zlomku hlasů.

Opoziční aktivisté z kampaně „Nět“ (Ne) ale na základě vlastních průzkumů u volebních místností podle ruské redakce BBC tvrdí, že v Moskvě skoro 55 procent dotázaných voličů hlasovalo proti změnám a proti Putinovi, v Petrohradu 63 procent.

Změny v ústavě dovolí prezidentu Putinovi, aby se po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 mohl ucházel o zvolení na ještě dvě další šestiletá období. U moci by tak mohl setrvat až do května 2036, samozřejmě pokud bude kandidovat a pokud jej voliči zvolí.

Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní – jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce. „Musíme pracovat, a ne hledat nástupce,“ zdůraznil.

Opozice pokládá novelu základního zákona a její schvalování v celostátním hlasování za pouhý manévr, který má udržet Putina v Kremlu, poznamenala agentura AFP. Podle ní o výsledku referenda už před začátkem nešlo pochybovat, v prodeji už ostatně jsou výtisky novelizované ústavy.

Opoziční aktivisté ve středu demonstrovali na řadě míst, v Moskvě a Petrohradu proti nim zakročila policie. Pokusy o protesty se objevily také v Blagoveščensku, Chanty-Mansijsku, Nižním Novgorodu, Novosibirsku a dalších městech, uvedl specializovaný server OVD-Info, který se dopočítal několika desítek zatčených.

Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili „stabilitu, bezpečnost a prosperitu“ vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.

TRUMP V PRŮZKUMU PROHRÁVÁ, ODSTOUPÍ?

Do amerických prezidentských voleb zbývají čtyři měsíce a Donald Trump v průzkumech na svého vyzyvatele Joe Bidena výrazně ztrácí. Uškodil mu koronavirus i protesty proti policejní brutalitě. Demokratická strana poučená jeho čtyři roky starou šokující výhrou však tuší, že do listopadu se ještě může všechno změnit.

Fotografie týdne. Tak agentura AP ocenila titulní snímek tohoto článku. Donald Trump právě vystoupil z vrtulníku Marine One, kterým se vrátil z předvolebního mítinku ve městě Tulsa v Oklahomě a kráčí přes trávník do Bílého domu.
Je neupravený. Kravatu má povolenou, červenou kšiltovku se svým volebním heslem Make America Great Again zmuchlanou v ruce. Tohle není Trump, jak ho známe. To není ten za všech okolností sebejistý muž, věčný vítěz. Vypadá sklesle, rozmrzele. Vypadá jako muž, který prohrál.

Mítink v Tulse, první po tříměsíční přestávce vynucené koronavirem, totiž byl všechno jiné než úspěch. Stadion s kapacitou 19 000 lidí byl zaplněn jen z třetiny, i když se Trump chlubil, že o lístky má zájem milion lidí. Částečně to byl výsledek koordinované akce Trumpových odpůrců. Na sociální síti Tik Tok se dohodli, že se registrují jako zájemci o vstupenky a pak na stadion nedorazí.

Roli však sehrály i obavy z nákazy. Nebyly liché. Na koronavirus už bylo pozitivně testováno osm členů Trumpova volebního týmu, kteří se mítinku v Tulse účastnili. Média v této souvislosti připomínají, že Trump na obnovení kampaně trval i přes nový nárůst počtu nakažených.

Není divu, že komentátoři i insideři z Bílého domu označují Trumpovo vystoupení v Tulse za katastrofu. „Trump často a s oblibou hovoří o tom, jak vítězí. Ale tentokrát to vypadalo jako hodně velká prohra,“ prohlásila pro stanici NBC politoložka Rachel Cobbov
á.
Bídná čísla

Donald Trump v poslední době prochází snad nejtěžším obdobím svého prezidentství. Ještě počátkem letošního roku to vypadalo, že funkci bez větších problémů obhájí. Ekonomika šlapala jako dobře namazaný stroj, z pokusu demokratů o impeachment vyšel jako vítěz.

Jenže pak do USA dorazila pandemie. Dva a půl milionu nakažených, přes 125 000 mrtvých. Amerika se zařadila mezi země, které boj s nákazou nezvládly. Nezaměstnanost dosáhla úrovně Velké hospodářské krize a do toho vypukly celonárodní protesty proti policejní brutalitě, které opět otevřely bolestnou debatu o rasových otázkách.

To vše Trumpovy šance na obhajobu funkce zásadně nahlodalo. Podle průzkumu The New York Times a Siena University má dnes demokratický kandidát Joe Biden před Trumpem dominantní náskok čtrnácti procentních bodů. Podle sondy televize Fox News je to dvanáct, portál RealClearPolitics všechny průzkumy zprůměroval a došel k číslu 9,2.
Lze namítnout, že Trump v celonárodních průzkumech prohrával i s Hillary Clintonovou, a stejně ji před čtyřmi roky porazil. Demokratická kandidátka skutečně získala v součtu o dva miliony hlasů více, jenže prezident USA není volen přímo občany, ale kolegiem volitelů. A těch Trump získal víc.

Nemocná velmoc. Amerika válčí sama se sebou, její prestiž se drolí

Biden však má na Trumpa téměř dvojnásobný náskok, než měla v této fázi kampaně Clintonová. Někdejší demokratický viceprezident navíc vede i ve většině takzvaných „swing states“, kde se boj o Bílý dům rozhoduje.
Michigan, Wisconsin, Florida, Pensylvánie – to jsou státy, kde minule těsně zvítězil Trump a shrábl tak všechny jejich volitele. Nyní v nich přesvědčivě vede Biden. A podle Fox News má šanci zvítězit i v tradičně republikánském Texasu, který demokraté ovládli naposledy za Jimmyho Cartera.

Referendum o Trumpovi

Trump navíc ztrácí i přízeň starších bílých voličů, kteří tvoří jeho voličskou základnu. Změnila se i jeho role. Na rozdíl od minulých voleb si už nemůže hrát na bojovníka proti nenáviděnému establishmentu, který pro mnohé představovala Hillary Clintonová. Po čtyřech letech u moci mu to těžko někdo uvěří.

„Volby v roce 2016 byly z velké části o Hillary Clintonové. Letošní kampaň je v tuhle chvíli o Donaldu Trumpovi. A pokud to lidé budou dál vnímat jako referendum o Trumpovi, tak ty volby prohrajeme,” řekl Fox News republikánský stratég Neil Newhouse.

Z Republikánské strany se proto ozývají spekulace, že pokud Trump dojde k názoru, že v listopadu nemá šanci zvítězit, obhajobu funkce vzdá. „Ještě je příliš brzy, ale pokud na tom bude v průzkumech čím dál hůř, dokážu si představit scénář, kdy to vzdá,“ řekl stanici Fox News nejmenovaný zdroj z Republikánské strany.

„Nesmíme propadnout uspokojení“

To jsou však zatím jen zvěsti. Souhlasit se dá jen s tím, že ještě je příliš brzy. „Čtyři měsíce jsou z hlediska politiky jako několik světelných let,“ připomíná Whit Ayers. Za tu dobu se může stát cokoliv a Trump může povstat z popela. Rozhodující bude rychlost zotavení amerického hospodářství. Tady má navrch: co se týká řízení ekonomiky, Američané více důvěřují jemu než Bidenovi.

Sázet může i na oddanost svých příznivců. Když je někdo fanda Trumpa, tak je jeho vášnivým fandou. Někdejší Obamův viceprezident takové emoce mezi demokraty nevyvolává. Republikáni navíc věří, že až se kampaň zase naplno rozběhne, přibude Bidenových přešlapů a přežbleptů.

Spekulace ohledně Bidenova duševního stavu a věku (je mu 77, o tři roky víc než Trumpovi) aktivně přiživuje i šéf Bílého domu. „Nedokáže dát dvě věty dohromady,“ prohlásil nedávno na adresu svého soka. „A tenhle člověk bude možná vaším prezidentem, protože někteří lidé mě nemají rádi.“

Biden skutečně občas působí unaveným dojmem. Ještě na konci února byl v demokratických primárkách na odpis, pak však předvedl pozoruhodný comeback a rychle ovládl závodní pole. „Biden je bezpečná volba. Lidé chtějí jistotu. Oválná pracovna totiž nyní připomíná spíše diskotéku,“ komentuje dnešní postavení Trumpova vyzyvatele demokratický analytik Joe DiSano pro The Financial Times.

Čtyři roky stará porážka však stále slouží jako připomínka, že Trumpa se nehledě na průzkumy nevyplatí podceňovat. „Nemůžeme propadnout uspokojení, nesmíme být domýšliví. Ten člověk už jednou vyhrál,“ připomněl spolustraníkům minul týden Barack Obama.

ZEMAN NA DOVOLENOU NA VYSOČINU A NA ZÁMKU V LÁNECH

Prezident Miloš Zeman bude mít od příštího týdne dovolenou. Stráví ji tradičně v zámku v Lánech a na své tvrzi na Vysočině. Dovolenou má podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka hlava státu naplánovanou zhruba do konce července. Poté má v diáři další pracovní akce.

Zeman podle mluvčího zahájí dovolenou příští týden po státních svátcích 5. a 6. července. Většinu volna by měl prezident trávit na zámku v Lánech, kde ostatně bývá i během roku. Na několik dnů plánuje odjet i na Vysočinu, kde má v Novém Veselí starou tvrz. Termín pobytu na Vysočině zatím určen nebyl, uvedl Ovčáček.

Do Nového Veselí Zeman jezdí každoročně, v posledních letech však začal více volna trávit na zámku v Lánech, který slouží jako venkovské prezidentské sídlo. V obci si také staví dům, do kterého by se chtěl nastěhovat po skončení prezidentského období. Na zámku pobýval i během své poslední dovolené, kterou si vybral v druhé polovině prosince.
Zeman své letní dovolené většinou spojoval s návštěvou Kraje Vysočina, letos se tak nestane. Návštěvy krajů Zeman omezil po svém znovuzvolení prezidentem v roce 2018. K cestám se chce prý nyní vrátit. Server Seznamzprávy.cz uvedl, že pokud to epidemiologická situace dovolí, hodlá Zeman po prázdninách navštívit Jihočeský a Jihomoravský kraj.

PŘI KORONAVIRU PŘIŠLO O PRÁCI 200 TISÍC LIDÍ, POTÍŽE JICH MŮŽE MÍT MILION

Čtyři procenta lidí, kteří byli pracovně aktivní před koronavirovou krizí, ztratili práci, ale jen asi třetina šla na Úřad práce. V černém scénáři se může na podzim v Česku dostat do ekonomických obtíží až 1,2 milionu lidí. Zaznělo to na semináři Pandemie covid-19, který se uskutečnil ve Sněmovně pod záštitou poslance za ANO Julia Špičáka.

Lidí, kteří přišli v důsledku koronaviru v Česku o práci je ve skutečnosti více, než říkají oficiální statistiky, tvrdí sociolog Dan Prokop.„200 tisíc lidí, což jsou ta čtyři procenta, evidentně na Úřad práce nešlo. Je to zhruba na třetiny rozděleno na ty, co už se nahlásili, na ty, které se budou hlásit v následujících týdnech, protože jim končí ošetřovné či nějaké pracovní lhůty a na třetinu, která říká, že se nechce hlásit na ten úřad,“ uvedl Prokop. Výsledek výzkumu má podle něj možnou odchylku jeden procentní bod.

Jeho výzkumná organizace PAQ research se od března až do současnosti ptala 2 500 lidí, aby zjistila, jaký dopad na ně a jejich rodiny měl koronavirus a opatření vlády, která měla zabránit jeho šíření. Oficiálně bylo přitom v Česku na konci května 266 144 lidí bez práce a nezaměstnanost se zvedla z dubnových 3,4 procenta na 3,6 procenta.

„Ukazuje to, že může přijít vlna nárůstu nezaměstnaných v červenci a v září, až skončí kurzarbeit, až přijdou noví absolventi ze škol a firmy budou také restrukturovat,“ odhaduje Prokop. Lidé, kteří neztratili práci, podle něj odpověděli, že jim byl snížen pracovní úvazek, redukovány benefity, flexibilní složka platu či jim byla snížena mzda.
„Alespoň něco z toho postihlo třetinu zaměstnanců za tu dobu a 22 procent uvedlo, že nějaké z těchto omezení u nich stále trvá,“ řekl Prokop. Osmnácti procentům domácností klesly příjmy o třicet a více procent a k tomu, že dostala nějaký typ státní podpory se hlásí jen asi pětina domácností.

„V černém scénáři se cca 1,2 milionu lidí může během podzimu dostat do ekonomických obtíží nebo na Úřad práce,“ uvedl na semináři Filip Pertold z ekonomického institutu CERGE-EI.

Vakcína už příští rok? Jsem skeptik, řekl Konvalinka

Biochemik Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd by považoval za historický úspěch světové vědy, kdyby se už do příštího roku podařilo najít bezpečnou vakcínu, která by pomohla zbavit lidi strachu z nemoci covid-19. „A budeme otevírat šampaňské a já budu gratulovat, ale já jsem trochu skeptický. Bude velmi obtížné udělat vakcínu, která bude bezpečná,“ řekl Konvalinka

„Asi nepotřebujeme nutně stoprocentně účinnou vakcínu a trvalo by velmi dlouho, než by se její účinnost ověřila. Ale nutně potřebujeme vakcínu zcela bezpečnou, protože jí budeme dávat desítkám milionů lidí, zdravých lidí a dětí. To ověřování bezpečnosti bude trvat trochu déle než si největší optimisté představují,“ uvedl Konvalinka.

Vakcína je podle něj kriticky důležitá nejen ze zdravotního, ale i společenského hlediska. „Dokud nebude mít velká část veřejnosti ve velké části států světa jistotu nebo velkou pravděpodobnost, že nemocí covid-19 neochoří, tak se velmi obtížně budeme vracet do světa, tak jak jsme ho znali. Vakcínu potřebujeme bez ohledu na to, jestli si někteří z nás myslí, že zdravotní důsledky té epidemie nejsou tak dramatické,“ řekl Konvalinka.

Epidemie ukázala, jak je společnost křehká

Reakce společnosti na covid-19 je podle poslance ANO a přednosty Kliniky hepatogastroenterologie Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Julia Špičáka, který seminář uspořádal, bezprecedentní.
„Ruší stereotypy, které společnost spontánně budovala po desetiletí, po staletí. Lidi si nepodávají ruce, lidé se nelíbají, když to odlehčím, čili má to naprosto zásadní dopad do života a co je zřejmé, že ten dopad úplně rychle neskončí,“ řekl Špičák. „Asi společnost není schopna žít jinak, než žila do této doby. Ta epidemie ukázala, jak je ta společnost strašně křehká a jak se s ní dá velmi snadno manipulovat,“ uvedl poslanec. „Musíme najít velmi rychlou cestu k návratu,“ řekl Špičák.

„Až v posledních dvou týdnech se úroveň kontaktů vrátila na předkrizovou dobu. Před tou krizí se stýkali v průměru s devatenácti lidmi za týden, bavili se s nimi pět a více minut, potom to pokleslo na čtyři až šest lidí, zhruba polovina populace se úplně izolovala, dnes opět ten počet kontaktů stoupl na osmnáct devatenáct lidí,“ uvedl na semináři sociolog Prokop.

Cestou nejsou do budoucna plošná opatření, i kdyby přišla druhá vlna, uvedl organizátor semináře Špičák. „Opatření do budoucna musí být selektivní,“ zdůraznil. Ochráněni musí být na prvním místě zdravotníci a sociální pracovníci, jejichž práce je nejrizikovější a pak lidé se zvýšeným rizikem, pokud nemocí covid-19 ochoří. Jde především o lidi s vysokým krevním tlakem, ale i třeba s obezitou.

Šance na posílení on-line výuky, děti budou doma

Podle ředitele společnosti Scio Ondřeje Šteffla je koronavirová krize šancí pro posílení výuky žáků a studentů distanční formou. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy už podle něj přislíbilo, že od ledna spustí pokusné ověřování kombinované výuky. To by mělo znamenat, že žáci by už nemuseli být ve škole pět dnů v týdnů jako v minulosti.

„Je řada dětí, pro které je on-line výuka lepší než vysedávání ve škole. Spousta učitelů říká, že mnoho dětí při online výuce vyrostlo,“ řekl Šteffl. On-line výuka je pro některé děti skvělá a dobrá, problémem je ale nedostatek sociálních kontaktů, proto vidí jako vhodnou cestu kombinovanou výuku. Spoustu věcí pro školu si mohou děti totiž dělat doma samy.

Koronavirová krize podle něj ale také ukázala ohromné rozdíly mezi školami i mezi učiteli. Sociolog Prokop také upozornil, že právě zvládnutí toho, aby se při výuce na dálku zapojily skutečně všechny děti, i ty ze sociálně slabších rodin, je klíčem, aby se nerozevíraly nůžky mezi skupinami ve společnosti.

BABIŠ PŘIZNAL I 350 KORUN, VALENTA DRUHOU MOTORKU

Nejvyšší příjmy z vrcholných politiků měl za loňský rok Ivo Valenta. Vyplývá to z dokumentů v Centrálním registru oznámení, které museli politici odevzdat do konce června. Senátor a majitel loterijní skupiny SYNOT za loňský rok uvedl jako „jiný peněžitý příjem“ přes dvě miliardy korun. V poslední možný den nahrál do systému své přiznání také premiér Andrej Babiš. Ten měl na konci loňského roku na svém účtu přes 161 milionů korun.

Senátor Ivo Valenta přiznal, že si v roce 2019 pořídil také starožitnosti za téměř 3,6 milionu korun nebo motorku v hodnotě 1,4 milionu korun.

Na spořících a termínovaných vkladech měl ke konci roku podle svého přiznání přes 437 milionů korun a v hotovosti 5 milionů korun. V rubrice smlouvy o zápůjčce politik přiznal nabytí 268 960 466 korun. K menším částkám se v přiznání přihlásil premiér Andrej Babiš. Ten například od Agrofertu získal přes 90 milionů korun, nakoupil akcie a podílové listy. Napsal také, že získal 350 korun od Honební společnosti Bžany nebo 1 300 Kč od svého hnutí ANO.

Jako zajímavé se ukázalo také přiznání šéfa SPD Tomia Okamury. Otázky vzbuzuje zejména částka přes dva a půl milionu korun, kterou politik vykázal jako „jiný příjem“. Uvedl u ní „Zdroj - fyzická osoba, Tomio Okamura“. Z podnikání na své jméno vydělal 6 milionů, jako zaměstnanec Miki Travel 319 tisíc.

Ke konci loňského roku měl Okamura na běžném účtě přes sedm milionů. K tomu disponoval penzijním připojištěním ve výši téměř 1,7 milionu a bezmála čtyřsettisícovým životním pojištěním.

Další člen kubu SPD Jaroslav Foldyna uvedl, že měl jiný peněžitý příjem ve výši 742 200 korun. Podle jeho vyjádření pro MF Dnes šlo o vypořádání clearingového účtu z dřívějšího podnikání. Předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší si koupil nové auto za 800 tisíc. Také však uvedl „jiný peněžitý příjem“ 1,3 milionu. Další milion korun si půjčil od jistého Pavla Šimka.

Jak je na tom vláda?

Hamáček naopak přiznal, že si koupil auto. Konkrétně si loni za 150 tisíc korun pořídil veterána GAZ 21. Kromě toho v přiznání uvedl, že má tři hypotéky v celkové hodnotě přes 2,5 milionu korun, i to, že si koupil dluhopisy Sazky.
Šéf ministerstev dopravy a průmyslu Karel Havlíček zveřejnil, že má také pracovní smlouvu se společností Educo Uni Group, která provozuje Vysokou školu finanční a správní. Od společnosti obdržel více než půl milionu korun. Jako „jiný peněžitý příjem“ uvedl 179 tisíc korun od Úřadu vlády ČR.

Ministryně financí Alena Schillerová, ministryně spravedlnosti Marie Benešová, ministr obrany Lubomír Metnar, ministr zemědělství Miroslav Toman, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ministr školství Robert Plaga i ministr kultury Lubomír Zaorálek uvedli, že nemají nový majetek nebo příjmy, které by museli uvádět.

Politici přiznávají majetek. Melková z ANO si půjčila rekordní částku

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová napsala, že má spotřebitelský úvěr ve výši 336 tisíc. Podobně jsou na tom i ministr zahraničích věcí Tomáš Petříček a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ta se přihlásila k hypotéčnímu úvěru ve výši přes 4 miliony korun. Petříček splácí půjčku ve výši 950 tisíc korun.
Nákupy lesů a vod i přednášky na univerzitě

Poslanec TOP 09 a místopředseda sněmovního zahraničního výboru Karel Schwarzenberg v loňském roce koupil les za 87 650 korun či vodní plochu za 653 tisíc korun. Přiznal také zisk zhruba čtyřiceti milionů korun. Předseda ODS Petr Fiala má kromě funkce poslance ještě pracovní smlouvu na brněnské Masarykově univerzitě. Podle přiznání si za práci pro univerzitu přišel na 810 tisíc korun.

Šéf senátu Miloš Vystrčil má hypoúvěr od Buřinky ve výši jednoho milionu korun, senátor Tomáš Czernin v loňském roce nakoupil hned několik pozemků. Za ornou půdu utratil 2 520 700 korun a dalších 2,7 mil. za lesní pozemek. Jako podnikatel si vydělal téměř 6 milionů korun a jako zaměstnanec firmy Czernin Dymokury 600 000 korun.

Bývalý šéf Senátu Milan Štěch naopak investoval své peníze do „motoru“ a koupil si červený Kodiaq za 1,1 milionu korun. Podobně cílil i poslanec Petr Bendl, který si za necelých 700 tisíc pořídil manipulační zemědělský stroj a sekačku na trávu za více než 300 tisíc korun.

Přiznání za loňský rok podal také Vratislav Mynář, kancléř prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten získal hned několik pozemků a nemovitostí, dále také nespecifikovaný jiný příjem ve výši 370 tisíc či 1,4 milionu z VV Osvětimany. Dalších téměř 2,4 milionu získal Mynář od své firmy O.L.G.A., s.r.o.

USA VYKOUPILY REMDESIVIR NA TŘI MĚSÍCE

Americká vláda podle svých slov uzavřela „úžasnou dohodu“. Vykoupila téměř všechen remdesivir, který v příštích měsících vyrobí farmaceutická společnost Gilead Sciences. Lék se nyní používá k léčbě pacientů, kteří mají těžký průběh nákazy koronavirem. Americký epidemiolog Anthony Fauci zároveň upozornil, že se epidemie může v USA šířit rychlostí až 100 tisíc nových případů denně.

Proti nemoci covid-19, kterou koronavirus způsobuje, zatím neexistuje žádný oficiálně schválený lék ani vakcína. Lék Remdesivir už nicméně ve světě slaví úspěchy. Podle dnes známých výsledků zkracuje u těžce postižených pacientů dobu hospitalizace.

Americká vláda nyní podle stanice BBC s Gileadem vyjednala, že nakoupí 500 tisíc dávek léku. To znamená vše, co firma v vyrobí v červenci a po devadesáti procentech produkce za srpen a září.

„Chceme maximálně zajistit, že každý Američan, který remdesivir potřebuje, jej také dostane,“ uvedl americký ministr zdravotnictví Alex Azar. Objednávku označil za „úžasnou dohodu“. List The Independent a další média uvádějí, že tím Spojené státy na celé měsíce připraví zbytek světa o přístup k tomuto léku. V rozvojových zemích se nicméně budou prodávat generika za nižší cenu, firma se dohodla například s kolegy v Indii nebo Egyptě.

Gilead stanovil cenu léku Remdesivir. Nebude pro všechny stejná

Mluvčí českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbora Peterová pak nechtěla na dotaz iDNES.cz spekulovat, zda americká objednávka může v Česku znamenat nedostatek remdesiviru. „Všechny programy i registrace nadále běží,“ uvedla.

„V České republice je použití neregistrovaného přípravku Remdesivir povoleno, a to za podmínek specifikovaných v Opatření Ministerstva zdravotnictví. Remdesivir pro takto schválené programy je v nemocnicích alokován. Výrobní kapacity společnosti Gilead neznáme, a proto nám ani nepřísluší je hodnotit,“ napsala pak v prohlášení.
„Pro úplnost je nezbytné podotknout, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila udělit remdesiviru podmínečnou registraci. Rozhodnutí o registraci na základě stanoviska EMA by Ebropská komise měla vydat v brzké době,“ dodala Peterová.

Spojené státy jsou nyní v absolutních číslech koronavirem nejhůře zasaženou zemí, registrují už bezmála 2,7 milionu případů nákazy. Zemřelo přes 129 tisíc lidí. A podle epidemiologa a člena krizového štábu Bílého domu pro boj s koronavirem Anthonyho Fauciho může být hůř.

Pokud bude pokračovat současný trend pandemie v USA, mohla by země brzy registrovat až 100 tisíc nově infikovaných lidí za den, varoval. „Myslím, že je důležité říci vám a americké veřejnosti, že se velmi obávám toho, že situace může být velmi špatná,“ řekl Fauci s tím, že nyní je denní přírůstek nakažených asi 40 tisíc.

„Je mimořádně důležité mít k dispozici bezpečnou a účinnou vakcínu pro každého v této zemi,“ řekl epidemiolog. Dodal však, že „není žádná záruka“, že taková vakcína bude k dispozici. Američané proto podle něj musí spolupracovat a šíření viru zabránit společným úsilím.