iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump spojencům: Merkelová pitomá, Mayová slaboch

Americký prezident Donald Trump se během telefonátů se světovými lídry chová jako neřízená střela, bývá nepřipravený, často nevybíravě uráží spojence a naopak pochlebuje autoritářským vůdcům. O kancléřce Merkelové řekl, že je pitomá. Expremiérce Mayové zase vyčetl, že jedná jako slaboch. Takový nelichotivý obrázek o Trumpovi vykreslila ve své reportáži CNN.

Americká televize CNN za poslední čtyři měsíce získala od desítek lidí podrobné informace o stovkách Trumpových telefonátů s vrcholnými politiky od Asie po Evropu. Podle zdrojů stanice žije šéf Bílého domu v mylném přesvědčení, že telefonáty zvládá prvotřídně a že dokáže svůj protějšek vždy okouzlit svým šarmem, udivit nebo zastrašit a dosáhnout tak svých cílů.

Dojem lidí, kteří hovory z titulu své funkce poslouchají, však podle reportérů často bývá zcela jiný, a někdy dokonce opačný. Podle nich Trump svou naivitou, neznalostí a sebestředností nezřídka škodí americkým zahraničněpolitickým zájmům a poškozuje dobré vztahy se spojenci.

„Dva zdroje přirovnaly mnohé z prezidentových telefonátů se zahraničními lídry k Trumpovým nedávným tiskovým brífinkům na téma koronavirové pandemie: jsou podle nich formálně neukotvené a připomínají řetězec volných asociací, postrádají vazbu na fakta, jsou plné domněnek a mimoběžných prohlášení založených na jeho intuici, dohadech, názorech moderátorů televizní stanice Fox News a dezinformacích ze sociálních sítí,“ konstatuje CNN.

Za velice závažné považovali lidé zpovídaní CNN i to, jakým způsobem Trump s politiky jedná. Nápadné přitom podle nich je, že k lídrům, kteří v domovské zemi vládnou tvrdou rukou, jako jsou například ruský prezident Vladimir Putin, vůdce KLDR Kim Čong-un či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, se chová s úctou či dokonce jistou mírou podlézavosti, se západními politiky hovoří přezíravě.

Znevažování a nedostatek respektu zažívali při komunikaci s Trumpem pravidelně třeba francouzský prezident Emmanuel Macron, kanadský premiér Justin Trudeau či australský premiér Scott Morrison. Ještě o stupeň horší zkušenosti ale prý mají političky.

„Některé věci, které řekl Angele Merkelové, se zdají téměř neuvěřitelné: řekl jí, že je pitomá a obvinil ji, že je pod vlivem Rusů,“ citovala CNN jednoho ze zpovídaných úředníků. V Berlíně prý hovory považovali za natolik neobvyklé, že na kancléřství byla přijata zvláštní opatření kvůli tomu, aby se jejich obsah nedostal na veřejnost.

Velkou míru ponížení si prý od Trumpa zažila i britská expremiérka Theresa Mayová, která si musela v souvislosti s vyjednáváními o brexitu vyslechnout například to, že se chová bezpáteřně a slabošsky a že je blázen.

Nerozumí detailům

Pro telefonáty s ruským či tureckým prezidentem je podle reportáže typické to, že Trump často do detailů nerozumí podstatě některých záležitostí, telefonuje bez předchozí přípravy a považuje telefonáty jen za jakési přátelské tlachání, čehož jeho zkušenější protějšky snadno zneužívají a získávají nad ním převahu.

Nejnebezpečnější muž na světě. Trump chce zarazit i knihu své neteře

Jeden ze zpovídaných představitelů charakterizoval prezidentovy telefonáty jako „něco naprosto nehorázného“, co podkopává zájmy národní bezpečnosti takovým způsobem, že by v případě zveřejnění jejich obsahu prezident měl v USA nejspíš problémy i s dosud pevnými republikánskými spojenci.

Bílý dům před zveřejněním reportáže na výzvu CNN, aby se k věci vyjádřil, nereagoval. Po jejím zveřejnění vydala mluvčí Sarah Matthewsová prohlášení, podle něhož je Trump „prvotřídní vyjednavač“, který opakovaně dokázal, že dokáže skvěle obhájit strategické zájmy USA.

BELGICKÝ KRÁL SE OMLUVIL KONGU ZA KOLONIÁLNÍ KRUTOST

Král Philippe prolomil dlouholeté tabu a jako první belgický panovník se omluvil za násilí, krutosti a ponižování, kterých se zástupci jeho země dopouštěli v době koloniální nadvlády v Kongu. Učinil tak v dopise, který zaslal prezidentovi Félixovi Tshisekedimu u příležitosti 60. výročí nezávislosti Konžské demokratické republiky.

Belgická královna Mathilde, král Philippe a korunní princezna Elisabeth (Brusel, 21. července 2019) | foto: Reuters
Aktuální debatu o belgické koloniální minulosti vyvolaly demonstrace, které následovaly po smrti amerického černocha George Floyda.

„Rád bych vyjádřil své hluboké politování nad minulými ranami, jejichž bolest nyní ožívá kvůli diskriminaci, která je stále přítomna v našich společnostech,“ uvedl v dopise belgický král. K tomu, aby se pří příležitosti výročí omluvil, ho v posledních týdnech vyzývali i belgičtí politici.

Dnešní Konžská demokratická republika byla v letech 1885 až 1908 jako takzvaný Svobodný konžský stát prakticky soukromým majetkem belgického krále Leopolda II. (vládl v letech 1865 až 1909). Jeho zástupci, především z řad armády, terorizovali místní obyvatele, jejichž otrockou práci využívali především na kaučukových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů. Nechvalně známé je také jejich trestání sekáním rukou.

Kvůli brutální vládě byl Leopold II. v roce 1908 donucen přenechat Kongo belgickému státu. Nezávislost získala středoafrická země až 30. června 1960. Ještě počátkem června hájil svého předka princ Laurent, který tvrdil, že Leopold do Konga nikdy nejel a že tedy není za zvěrstva přímo vinen.

Král nyní představil jiný pohled. „V době Svobodného konžského státu byly spáchány násilné a kruté činy, které stále zatěžují naši kolektivní paměť,“ uvedl v dopise konžskému prezidentovi Philippe, který usedl na belgický trůn v roce 2013. Zároveň přiznal, že Konžané trpěli a snášeli ponižování i v letech 1908 až 1960, kdy už země nebyla přímo v rukou krále, ale byla kolonií belgického státu.

Panovník v dopise slíbil, že bude bojovat proti „všem formám rasismu“, bude se snažit o upřímný dialog o historických otázkách i o to, aby se Belgie se svou minulostí vyrovnala.

Premiérka krále chválí, média reagují rozdílně

Monarchův dopis ocenila belgická premiérka Sophie Wilmésová. Nastal podle ní čas na to, aby se „Belgie vydala na cestu k pravdě“ o své koloniální minulosti. Na tuto cestu se lze podle premiérky dostat jen tím, že lidé uznají „utrpení druhých“. Také Wilmésová odsoudila jakoukoli formu rasismu. V belgických médiích jsou reakce na králův dopis rozporuplné: některé noviny monarchu chválí, jiné tvrdí, že vyjádření nelze vnímat jako plnohodnotnou omluvu.

Podle listu Le Soir je dopis „nezbytným gestem“, které v očích světa povýšilo krále a jeho zemi. List De Standaard ale napsal, že „Konžané a aktivisté belgické odnože hnutí Black lives matter (Na černošských životech záleží) od královského paláce a vlády očekávají víc“. „Ať už je královo vyjádření lítosti jakkoli historicky důležité, konžské obyvatelstvo si za něj nic nekoupí,“ dodává komentář listu De Standaard. Podle dalších médií by gesto mohlo stát na počátku cesty k oficiální omluvě ve jménu belgického lidu.

Debatu o rasismu a koloniální minulosti vyvolala v Belgii, podobně jako v jiných zemích, smrt amerického černocha George Floyda při květnovém policejním zákroku v Minneapolis. Aktivisté tam od té doby poškodili řadu Leopoldových pomníků, například v Antverpách se ho místní úřady následně rozhodly odstranit. Ještě v úterý by měla zmizet Leopoldova busta také z podstavce v Gentu. Červenou barvou kdosi v polovině června polil i sochu krále Badouina I. (vládl v letech 1951-93), za jehož panování Kongo získalo před 60 lety nezávislost.

LITEVŠTÍ ŽIDÉ PUTINOVI: FALŠUJETE DĚJINY

Vedoucí představitelé židovské obce v Litvě v úterý obvinili ruského prezidenta Vladimira Putina z falšování dějin. Toho se ruský vůdce podle nich dopustil v nedávném obsáhlém článku věnovaném historii, v němž hájil anexi Litvy bývalým Sovětským svazem za druhé světové války.

Ruský prezident Vladimir Putin na videokonferenci v rezidenci v obci Novo-Ogarjovo. (10. června 2020) | foto: AP
Židovská obec vzdává hold všem, kdo zemřeli v boji proti nacistům, ale odmítá pokusy ruského prezidenta minimalizovat zločiny, které sovětský režim spáchal v pobaltských republikách Litvě, Lotyšsku a Estonsku.

„My, potomci litevských Židů jsme proti tomuto falšování historie zotročení naší litevské nezávislosti,“ napsali ve společném prohlášení vedoucí představitelka židovské obce Faina Kuklianská a poslanec Emanuelis Zingeris.

Prohlášení otiskl americký časopis The National Interest, kde Putin v červnu zveřejnil článek, ve kterém anexi pobaltských států popsal jako „začlenění“.„Jejich přistoupení k SSSR se uskutečnilo na smluvním základě se souhlasem zvolených orgánů,“ napsal ve stati ruský prezident s poznámkou, že vše bylo „v souladu s tehdejším mezinárodním a vnitrostátním právem“.

V pobaltských zemích, které byly po první světové válce nezávislými státy, považují podřízení sovětské moci za začátek desetiletí často brutální okupace.„Litevští Židé se stali etnickou skupinou nejvíce pronásledovanou sovětskými okupanty,“ napsali Kuklianská a Zingeris. „Většina litevských Židů nechtěla sovětskou vládu,“ dodali.

Malé děti zapalovaly obrněnce benzinem. Stalin je nechal napospas vraždění

Sovětský svaz okupoval pobaltské státy v roce 1940 na základě paktu Ribbentrop-Molotov, který uzavřel sovětský vůdce Josif Stalin s vůdcem nacistického Německa Adolfem Hitlerem. Desítky tisíc Litevců sovětský režim nechal deportovat na Sibiř. Všechny tři pobaltské republiky získaly nezávislost v letech 1990 a 1991 při rozpadu SSSR. V roce 2004 se pak staly členy Evropské unie a Severoatlantické aliance. Moskva odmítá uznat, že převzetí pobaltských států bylo okupací.

PALESTINCI CHTĚJÍ ZNOVU JEDNAT S IZRAELEM

Palestinci v pondělí zaslali takzvanému blízkovýchodnímu kvartetu dopis se sdělením, že jsou připraveni obnovit jednání s Izraelem a dohodnout se „na menších teritoriálních změnách“. Izrael by mohl už ve středu začít připravovat anexi části palestinského Západního břehu Jordánu, který okupuje od roku 1967. Informoval o tom izraelský server Ynet.

Palestinské vedení připravovanou anexi, jež může zahrnout židovské osady a údolí řeky Jordán, odmítá. Izrael má podporu Washingtonu, který v lednu představil plán urovnání izraelsko-palestinského konfliktu. USA jsou připraveny uznat anektované území na Západním břehu jako izraelské, ale jejich plán také počítá s tím, že Palestinci budou dále vyjednávat, aby získali vlastní stát.

Blízkovýchodní kvartet tvoří Evropská unie, OSN, USA a Rusko. V dopise samosprávy podle Ynet stojí, že Palestinci „jsou připraveni obnovit přímá bilaterální jednání“ po těch, která byla přerušena v roce 2014.

Předseda palestinské vlády Muhammad Ištajja už začátkem června oznámil, že Palestinci připravili protinávrh k americkému plánu. Teď ale podle Ynet Palestinci poprvé nabídli obnovu přímých jednání s Izraelem. Samospráva také dala najevo, že její protinávrh nepřijde na pořad, pokud Izrael zahájí anexi „jakékoli části palestinského území“.

V dopise adresovaném kvartetu stojí, že nikdo nemá větší zájem dohodnout se o míru než Palestinci a nikdo neztratí více než Palestinci v případě, že se míru dosáhnout nepodaří. Palestinské vedení dále píše, že v rámci mírové dohody je samospráva ochotná přijmout dohodu o „státu s omezenou výzbrojí a silnou policií, která zajistí právo a pořádek“. Přistoupí také na to, aby mezinárodní organizace, například NATO, z pověření OSN dohlédla na plnění mírové dohody.
Plán americké administrativy předpokládá územní výměnu, která umožní Izraeli získat až 30 procent Západního břehu Jordánu. V dopise samospráva píše, že je ochotná přijmout „menší teritoriální výměnu“.

UPRCHLÍCI ZNOVU PLUJÍ DO EVROPY, DVĚ LODĚ HLEDAJÍ VE STŘEDOMOŘÍ PŘÍSTAV

Záchranná loď Ocean Viking, která minulý týden ve Středozemním moři vzala na palubu 118 migrantů v nouzi, stále nedostala povolení zakotvit v žádném z italských ani maltských přístavů. Dalších 43 lidí v pondělí zachránila loď Mare Jonio, která už tou dobou měla na palubě dalších 70 migrantů a která má nyní rovněž problém zakotvit.

„Žádali jsme obě země o povolení v pátek ráno, v sobotu a dnes (v pondělí), ale nedostali jsme odpověď ani zprávu, že naši žádost dostali,“ citovala agentura AFP Laurence Bondardovou, mluvčí mezinárodní nevládní organizace SOS Méditerranée, jež plavidlo provozuje.

„Je to nepřijatelné a nezákonné, protože mezinárodní námořní právo jasně stanoví, že kdokoli, kdo je zachráněn na moři, se musí na bezpečném místě co nejdříve dostat na pevninu,“ dodala Bondardová.

Posádka Ocean Viking pomohla ve čtvrtek při dvou operacích lidem z nefunkčních člunů u libyjského pobřeží. V té době ale hledala jiné plavidlo, které vyslalo nouzový signál. K této lodi se však jako první dostala libyjská pobřežní stráž, jež pasažéry donutila vrátit se do Libye

Podle SOS Méditerranée mezi nimi byla i matka s čerstvým novorozencem, který přišel na svět na moři. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) nejméně šest migrantů zemřelo ještě předtím, než se k nim dostala pomoc.
Loď Mare Jonio italské neziskové iniciativy Mediterranea má nyní stejný problém jako Ocean Viking a hledá bezpečný přístav. V pátek zachránila v maltských vodách 70 migrantů, v pondělí k nim přibylo dalších 43 – mezi nimi byly dvě ženy a 17 mladistvých bez doprovodu.

Italské úřady dvě plavidla zabavily

Řada humanitárních organizací, které se zaměřují na záchranu migrantů na moři, během nejintenzivnější fáze nynější pandemie pozastavila svou činnost. Reagovala tím mimo jiné na to, že Itálie začátkem dubna z bezpečnostních důvodů uzavřela své přístavy.

Už žádné ubytování a kapesné pro azylanty. Řekové schválili nový zákon

Začátkem května pak italské úřady dokonce dvě plavidla zabavily. Lodě Alan Kurdi německé organizace Sea-Eye a Aita Mari španělské humanitární organizace Salvamento Marítimo Humanitario podle nich měly technické nedostatky.
Podle dat Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) letos navzdory pandemii covidu-19 výrazně vzrostl počet lidí, kteří přes moře míří z Libye do Itálie. Do 28. června jich bylo 6 653, loni to bylo ve stejném období 2 594. Při často nebezpečné plavbě letos v centrálním Středomoří zemřelo 119 lidí.

POLÁCI ŽÁDAJÍ POMOC OD PAPEŽE

Naprav naši církev! Poláci prosí papeže, aby promluvil o zneužívání dětí: Skupina polských katolíků prosí papeže Františka aby prolomil ticho, které ze strany polské církve panuje ohledně skandálu sexuálního zneužívání dětí. Prosbu mu sdělili prostřednictvím inzerátu v italském levicovém listu La Reppublica. Papež údajně o výzvě ví. Podle této skupiny věřících je jakékoliv zpochybnění tamní katolické církve hodnoceno jako útok na ni a na odvážlivce je nahlíženo jako na její nepřátele.

„Naprav naši církev! Prosíme Tě!“ praví se ve výzvě Františkovi, o které informovala také agentura AFP, polská televize Polsat či deník Gazeta Wyborcza. Ten připomněl, že na svátek apoštolů Petra a Pavla se do Vatikánu sjeli biskupové z Itálie a dalších zemí.

„Budou mít příležitost seznámit se s výzvou ke svatému otci,“ řekla listu iniciátorka akce Justyna Zornová, katolička z Gdyně a matka tří dětí, která zorganizovala dvě demonstrace před sídlem gdaňského arcibiskupa a sídlem papežského nuncia v Polsku.

Navrhla také dopis papeži, pod který se podepsaly více dvě tisícovky věřících. Vytištění výzvy přes celou tiskovou stránku stálo podle deníku 7500 eur (asi 201 000 korun), na které se na internetu složilo 638 věřících. Výzva vybízí papeže, aby se zabýval situací v polské církvi, „kde byly potvrzeny případy pedofilie, ale loajalita vůči instituci je slepá a hluchá, důležitější než blaho obětí“.

„Chybějící rozhodná reakce církevní hierarchie vůči oznámením o trestuhodném chování, připisovaném některým biskupům, je příčinou veřejného pohoršení a škodí církvi. Rozbíjí její jednotu, protože nás dělí na ty, kteří mají starost o pověst instituce, a ty, kterým na srdci leží blaho obětí. Prosíme o zásah Vatikánu. Vyzýváme Tě, svatý otče, zhoj rány! Dost bylo křivd,“ praví ve výzvě „věřící církve v Polsku“.

„Počítám s tím, že po zveřejnění výzvy k papeži Františkovi v italském tisku přijede do Polska papežská komise, skládající ze duchovních a laiků, která na místě prověří, co se v polské církvi děje,“ řekla Justyna Zornová.
Vatikán zavalila oznámení o sexuálním zneužívání. Přicházejí z USA i Polska

Věřící, kteří se obrátili na papeže Františka, na svých webových stránkách zdůrazňují, že kritika katolické církve je v Polsku nadále tabu: „Pokusy o vyvolání znepokojení a odporu vůči zlu v církvi jsou považovány za útok na církev a ti, kdo se odváží promluvit, za nepřátele církve.“

Výzva papeži přišla mezi dvěma koly polských prezidentských voleb, ve kterých vládní strana, podporující stávajícího prezidenta Andrzeje Dudu, čelí kritice, že skandály v církvi pomíjí.

Mluvčí Vatikánu Matteo Bruni uvedl, že papež je o výzvě informován a modlí se za ty, kdo mu ji adresovali. „Církev musí udělat vše, aby kanonické normy byly uplatněny, případy zneužití objasněny a viníci zločinů potrestáni,“ zdůraznil.
Papež loni novelizoval církevní předpisy, aby trestaly biskupy za ochranu násilníků, zatímco dříve Vatikán po desítky let zavíral oči nad místními preláty, kteří nedokázali ochránit své věřící před predátory, připomněla AP. Normy nyní obsahují podrobné kroky pro vyšetřování nedbalosti biskupů, ale i ustanovení, která mají chránit ty, kdo na zlořády upozorní. Zatím se však ví jen o hrstce biskupů, jejichž počínání Vatikán takto vyšetřuje.

František minulý týden jmenoval nového správce jedné diecéze v Polsku, kde místní biskup čelí obviněním, že chránil kněze, o kterém věděl, že sexuálně zneužívá děti. Rozhodnutí následovalo poté, co se vedení polské katolické církve rozhodlo předat případ biskupa Edwarda Janiaka Vatikánu.

V ČÍNĚ OBJEVILI NOVÝ KMEN CHŘIPKY

Vědci objevili v Číně nový kmen chřipky, který má potenciál způsobit globální pandemii. Virus se objevil u prasat, která ho přenášejí. Nakazit se však mohou také lidé. Výzkumníci se obávají, že nová chřipka by mohla dále mutovat a posléze se snadno šířit z člověka na člověka. Ačkoli podle nich zatím není důvod k panice, je zapotřebí virus bedlivě sledovat.

Přestože virus v tomto okamžiku nepředstavuje podle odborníků bezprostřední nebezpečí, je přizpůsoben k infikování lidí. Vzhledem k tomu, že je zcela nový, lidé vůči němu mohou mít podle vědců jen malou nebo vůbec žádnou imunitu.
„Je zapotřebí rychle zavést opatření ke kontrole viru u prasat a pečlivě sledovat zdravotní stav lidí, kteří s nimi pracují,“ uvedli autoři výzkumu v odborném magazínu PNAS. Podle nich je zapotřebí novou chřipku sledovat i v „současném náročném období“, kdy se svět snaží ukončit pandemii koronaviru.

Poslední pandemická chřipka, se kterou se svět setkal, byla prasečí chřipka v letech 2009 až 2010. Virus se poprvé objevil v Mexiku a vznikl smícháním virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Celosvětově jí podlehlo na 18 500 lidí. V České republice se touto nemocí nakazilo celkem 2 477 lidí, z nichž 102 zemřelo.

Nová chřipka dostala název G4 EA H1N1. Podle profesora Kin-Čou Čchanga z Nottinghamské univerzity v Británii, jenž ho společně s dalšími vedci v Číně zkoumá, se virus dokáže množit v buňkách v lidských dýchacích cestách. Virus je prasečí chřipce velmi podobný, ale odborníci zaznamenali i řadu odlišností.

„G4 má všechny nezbytné znaky vykazující jeho vysokou adaptabilitu k přenosu na člověka“, stojí ve studii. V letech 2011 až 2018 vědci provedli rozsáhlý výzkum, při němž se v deseti čínských provinciích odebíraly vzorky z nosní sliznice u třiceti tisíc prasat na jatkách a veterinárních klinikách.

Viry ze skupiny G4 mají nejvyšší potenciál nákazy

Podařilo se izolovat 179 virů prasečí chřipky a většina z nich patřila k nové formě, jež u prasat převažuje od roku 2016. Týmy provedly laboratorní pokusy na fretkách, které se používají při výzkumu chřipky, protože se u nich vyskytují podobné symptomy jako u člověka - kašel, horečka a kýchání.

Zjistilo se, že viry ze skupiny G4 mají nejvyšší potenciál nákazy, replikují se v lidských buňkách a u fretek vyvolávají těžší symptomy než viry jiných kmenů. Dalším poznatkem je také to, že prodělání běžné sezonní chřipky před nákazou virem ze skupiny G4 nechrání.

Špatnou zprávou je, že se virem nakazilo relativně velké množství lidí pracujících s prasaty – krevní testy na protilátky ukázaly, že se nakazilo 10,4 procenta těchto lidí. V populaci obecně bylo nakažených 4,4 procenta.
Virus se zatím nepřenáší z člověka na člověka

Studie prokázala, že se virus už na člověka přenesl, ale zatím není dokázáno, že se šíří z člověka na člověka, což je podmínka pro vznik pandemie. Současná chřipková vakcína proti novému kmenu nechrání, ale podle odborníků je možné ji případně upravit.

Zkrvavená, zhmožděná a potrhaná. Čínští vědci týrají prasata v crashtestech

„Právě teď jsme rozrušení koronavirem, a je to správně. Nesmíme ale ztratit ze zřetele potenciálně nebezpečné nové viry,“ uvedl Čchang pro BBC. „I když tento nový virus není bezprostředním problémem, neměli bychom ho ignorovat,“ dodal.

Podle Čchanga se chřipková pandemie sice může objevit kdykoli, ale stále jde o vzácnou událost. „K pandemii dochází, pokud se objeví nový kmen, který se snadno šíří z člověka na člověka,“ uvedl. Přestože se chřipkové viry neustále mění, obvykle v pandemii nepřejdou.

SYNA ALBÁNSKÉHO DIKTÁTORA VYHODILI Z BYTU, FAŠISTICKÉ JEDNÁNÍ

Syn někdejšího albánského diktátora Ilir Hodža přišel ze dne na den o střechu na hlavou. I s rodinou ho nechaly úřady bez jakéhokoliv varování vystěhovat. Nedostali ani šanci získat své věci, ty zřejmě ukradli cizí lidé. Syn nyní v dopise obviňuje vládu z perzekuce jeho rodiny a z porušování lidských práv.

Syn někdejšího albánského diktátora Envera Hodži obvinil vládu z arogance a „fašistického jednání“.
Vláda nyní nechává strhnout asi 300 budov, aby vytvořila prostor pro rozšíření dálničního okruhu okolo města. Dříve Hodžova matka, která zemřela v únoru, také protestovala proti demolici svého bytu, poznamenala AP.

Enver Hodža v roce 1945

Hodža si v otevřeném dopisu postěžoval premiérovi Edimu Ramovi i velvyslancům Evropské unie a Spojených států na „perzekuci rodiny Envera Hodži“ současnou levicovou vládou, stejně jako středopravým kabinetem po pádu komunistického režimu: obě vlády jej prý připravily o domov.

Albánci zatkli vnuka diktátora Hodži, zapletl se s pašeráky kokainu

„Utrpěli jsme nejen materiální škody, ale i morální újmu, protože věci z našich domovů skončily v rukou neznámých lidí,“ napsal. Hodža také pohrozil, že vládu zažaluje za porušování lidských práv a morální újmu.

Enver Hodža tvrdě vládl Albánii od roku 1944 až do své smrti v dubnu 1985. Diktátor zemřel pět let před studentskou revoltou, která v roce 1990 svrhla izolacionistický komunistický režim. Přežili jej dva synové a dcera. Před třemi lety byl vnuk Envera Hodži, tehdy dvaačtyřicetiletý Ermal Hodža, odsouzen v Tiraně k deseti letům vězení jako člen gangu, který za městem zřídil laboratoř na zpracování kokainu a drogu dále pašoval do zahraničí.

Policie při zásahu v sídle gangu, jehož členy byli i Kolumbijci, zabavila 120 kilogramů drogy, velkou sumu peněz a zbraně. Podle amerického ministerstva zahraničí se přes Albánii přepravuje kokain a heroin pro evropský trh.