iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V SR ministryně Kolíková dělá pořádek mezi soudci

Slovensko chce trestně stíhat soudce za svévolné rozhodování případů: Slovensko plánuje od příštího roku trestně stíhat soudce, kteří by rozhodovali svévolně. Politici, soudci či úředníci by nově pod hrozbou stíhání zase neměli přijímat nenáležité výhody ani bez poskytnutí protislužby. Novinářům to ve čtvrtek oznámila ministryně spravedlnosti Mária Kolíková. Očistu justice či boj proti korupci zařadila nová slovenská vláda premiéra Igora Matoviče mezi své priority.

Nově by slovenští soudci mohli čelit hrozbě trestního stíhání, pokud úmyslně a svévolně rozhodnou projednávané případy v rozporu se zákonem nebo s rozhodovací praxí soudů. „Považujeme to za tak vážné soudcovské pochybení, že by to mělo mít trestněprávní rovinu,“ řekla Kolíková. Zmíněnou úpravu připravilo slovenské ministerstvo podle německého modelu.

Na základě rakouského vzoru zase Bratislava podle předlohy zakáže veřejným činitelům, tedy i úředníkům, přijímat či žádat v souvislosti s jejich funkcemi výhody, včetně dárků, v hodnotě nad 100 eur (2670 korun).
„Na první pohled nevinné přijímání pozorností, dárků, pozvánek na kulturní a sportovní akce, ´sponzorování´ oslav a podobně jen proto, že osoba zastává pracovní pozici s důležitými pravomocemi, odporuje elementárním standardům etiky a morálky,“ uvedlo ministerstvo. V současnosti jsou v zemi trestné ty případy, ve kterých existuje prokazatelná souvislost mezi poskytnutím či převzetím úplatku a jednáním například úředníků v rozporu s předepsanými povinnostmi.
Slovenská policie letos v březnu v rámci největší justiční kauze v novodobých dějinách země obvinila 13 soudců a další osoby z korupce či maření spravedlnosti.

Mezi obviněnými je také podnikatel Marian Kočner, který podle dřívějších informací komunikoval s představiteli slovenské justice a ovlivňoval rozhodování soudů. Kočner také čelí obžalobě z objednání předloňské vraždy novináře Jána Kuciaka, který o kontroverzních aktivitách tohoto podnikatele psal.

Od připravovaného zákona si Kolíková slibuje také jednodušší zajišťování majetku osob podezřelých například z trestných činů či daňových deliktů. Nová právní úprava by měla ulevit policii a prokuratuře, jež se zaměří na odhalování trestné činnosti a záležitosti ohledně zajištěného majetku bude mít na starosti zvláštní úřad. ceskajustice.cz

SOUDCI PODPOŘILI OPRAVU VAGONŮ

Soud v Lounech dal ve sporu kolem vagonky za pravdu nájemci, Šuškovi musí umožnit výrobu: Okresní soud v Lounech se ve sporu mezi firmou Vagonka Louny, která si pronajímá areál opraven a výroben železničních vozů, a novými majiteli areálu bratry Šuškovými přiklonil na stranu Vagonky. Bratrům, kteří stojí za Traťovou strojní společností (TSS), nařídil, aby nájemci umožnili v areálu výrobu. Uvedla to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Traťová strojní společnost rozhodnutí soudu nekomentovala.

Na soud se Vagonka Louny, která patří do skupiny Czechoslovak Group Michala Strnada, obrátila na začátku června se žalobou na takzvanou ochranu držby. Reagovala tak na kroky TSS, která zkrachovalý areál získala loni na podzim a na začátku června si ho fyzicky přebrala. Následně podle MfD vyzvala zaměstnance, aby nechodili do práce, blokovala příjezd do areálu a odstavila železniční vlečku, která je pro výrobní činnost klíčová. Podle Vagonky Louny jde o konkurenční boj.

Soud dal za pravdu Vagonce. „Žalovaný je povinen zdržet se rušení držby žalobce k souboru věcí movitých a nemovitých, tvořících výrobní areál, který žalobce užívá na základě dříve uzavřené nájemní smlouvy. Dále zdržet se omezování provozu posunovací vlečky a zdržet se omezování vjezdů a výjezdů vozidel a pohybu osob do a z výrobního areálu,“ stojí v rozsudku soudu, který má deník k dispozici.

„Výrok soudu potvrdil to, co říkáme od začátku. Nájemní smlouva je platná a my se jí řídíme a má se jí řídit i Traťová strojní společnost,“ uvedl generální ředitel společnosti Vagonka Louny Vojtěch Vágner.

Vagonka má v plánu do konce srpna, do kdy má areál v pronájmu, dokončit výrobu a počítá finanční škody, které jí spor přináší, píše MfD. „Výrobu dokončíme s našimi i agenturními zaměstnanci. Řadu nasmlouvaných zakázek jsme museli přesunout do jiných našich závodů, což znamená další náklady. Pracujeme na právních krocích proti TSS, kdy budeme škodu vymáhat,“ řekl Vágner.

Ostravská TSS, která se zabývá hlavně opravami, modernizacemi a údržbou železničních tratí, za areál zaplatila přes 750 milionů korun. Už dříve uvedla, že chce v Lounech investovat do areálu, rozšířit provoz a zaměstnancům zvýšit mzdy.

O DOPRAVNÍM PODNIKU PRAHA ZNOVU U MS V PRAZE

Kauzu údajného tunelování pražského dopravního podniku bude muset znovu projednat pražský městský soud. Odvolací senát částečně zrušil osvobozující rozsudek, kterým soud loni všech 17 obžalovaných zprostil viny. Mezi obviněnými je lobbista Ivo Rittig nebo někdejší šéf dopravního podniku Martin Dvořák, oba vinu odmítají. Dnešní rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je pravomocné.

Soud zrušil osvobozující rozsudek v části, která se týká smlouvy s papírnou Neograph. Podle předsedy odvolacího senátu Luboše Vlasáka v této části nalézací soud neprovedl veškeré dostupné důkazy. „Nalézací soud se některými věcmi řádně nezabýval,“ řekl Vlasák.

Ve zbytku zprošťující verdikt městského soudu Vlasák naopak potvrdil. Upozornil mimo jiné na to, že projekt elektronických jízdenek, kterých se část obžaloby týkala, funguje v dopravním podniku dodnes. „Služba je v podstatě úspěšná,“ řekl Vlasák.

V první větvi kauzy vinila obžaloba vedle Dvořáka dva další bývalé manažery DPP Ivo Štiku a Tomáše Petanu. Dále jednatele firmy Cross Point Pavla Švarce, Jana Janků z papírny Neograph a Petera Kmetě z karibské firmy Cokeville Assets. Původně čelili obvinění i bývalý pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS) a šéf firmy Crowsnest Antonín Vilímec, ani jeden z nich se ale soudu nedožil.

V druhé části případu jsou obžalováni i Rittig, jeho údajná spojka v DPP Jan Valtr a jeho právníci David Michal, Marek Stubley a Karolína Babáková. Dále Jaroslav Kubiska, Petr Michal a Jana Šádková z účetní firmy Peskim, advokát Aleš Rozehnal se svým společníkem Ferdinandem Überallem a Dvořákova matka Marie, která si podle obžaloby pořídila z vyvedených peněz dům na Madeiře.

Zrušená část rozsudku se týká Dvořáka, Rittiga, Janků, Štiky, Kmetě, Valtra, Stubleyho, Šádkové, Davida Michala, Babákové, Petra Michala a Jaroslava Kubisky. U zbytku obžalovaných dnes soud zproštění pravomocně potvrdil.
Části obviněných včetně Dvořáka hrozí za zpronevěru téměř půl miliardy korun z DPP a za zjednání výhod při zadávání tendrů až desetileté vězení. Rittigovi a zbylým obžalovaným mohou soudy uložit maximálně osmiletý trest za praní špinavých peněz.

Státní zástupce Adam Borgula požadoval v hlavním líčení pro většinu obviněných včetně Rittiga a Dvořáka pětileté tresty vězení a peněžité tresty pět nebo deset milionů korun. Obžalovaní vinu popírají. Rittig dříve uvedl, že obžaloba je plná lží a výmyslů a že s DPP, natož s jeho tunelováním, neměl nic společného. Dvořák zdůraznil, že nikdy nezasahoval do výběrových řízení.

PŘEDSEDKYNÍ MS V PRAZE JUDr. POKORNÁ?

Benešová navrhla Pokornou na šéfku Městského soudu v Praze. Má radost, že ženy mají zájem o funkce: Ministryně spravedlnosti Marie Benešová již na vládu odeslala návrh na jmenování Jaroslavy Pokorné předsedkyní Městského soudu v Praze. Připraven má již i návrh na jmenování Alexandra Krysla předsedou Krajského soudu v Plzni. Potvrdila to dnes České justici.

Benešová na dnešní tiskové konferenci k výroční statistické zprávě o tuzemské justici uvedla, že opět navrhla ke jmenování oba vítěze výběrových řízení. Pokorná dosud vedla Obvodní soud pro Prahu 10, Krysl byl místopředsedou na plzeňském krajském soudu.

Návrh nyní musí schválit vláda a poté podepsat prezident Miloš Zeman. „Mám radost, že se do výběrových řízení hlásí ženy,“ uvedla s odkazem na novou předsedkyni Krajského soudu v Českých Budějovicích Martinu Flanderovou a šéfku Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenku Ceplovou.

Úspěch zkušené „justiční manažerky“ Pokorné ve výběrovém řízení byl pro mnohé překvapením. Mezi favority na post předsedy největšího soudu v zemi totiž Pokorná zpočátku nepatřila. Jako přirozený nástupce současného předsedy Libora Vávry byl zmiňován místopředseda soudu Jan Kadlec, který je pochvalně hodnocen coby soudce svými kolegy z Vrchního soudu v Praze. Podle informací České justice ale překvapivě u komise „pohořel“, když měl projevit příliš úzké zaměření na agendu, kterou má coby místopředseda MS na starosti.

Kadlec tak měl skončit až třetí za druhým v pořadí, místopředsedou MS pro správní úsek Alešem Sabolem. Neuspěl ani předseda OS pro Prahu 1 Michal Princ, k němuž zpočátku vyjadřovala sympatie i ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Pokorná působí v justici od roku 1985, kdy po absolvování PF UK nastoupila jako justiční čekatelka. Soudkyní se stala v roce 1987, nejprve působila krátce u OS pro Prahu 9, od roku 1988 pak u OS pro Prahu 10. V roce 1998 přešla na OS pro Prahu 1, kde zastávala funkci místopředsedkyně soudu. V roce 1999 se stala místopředsedkyní OS Pro Prahu 4, soud pak od roku 2007 jako předsedkyně osm let vedla. Od roku 2015 předsedá OS pro Prahu 10.

Mezi soudci má pověst předsedkyně se spíše menším než větším sklonem k demokratickým metodám řízení soudu, což zvláště u administrativního personálu někdy vyvolávalo pnutí. Podle informací České justice by se jmenováním Pokorné neměl mít problém ani prezident Miloš Zeman.

Pokud Jaroslavu Pokornou a Alexandra Krysla jmenuje prezident republiky Miloš Zeman, budou se moci ujmout svých nových funkcí 1. října 2020. Benešová připomněla, že na podzim ještě bude její resort vybírat nového předsedu Krajského soudu v Brně a tuzemského zástupce Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. ceskajustice.cz

POSTIH ZA NEOČKOVÁNÍ PROJEDNÁ SOUD EU

Odpůrcům povinného očkování vadí pokuty a další tresty, vyslechne je Evropský soud pro lidská práva: Veřejné slyšení celkem šesti stěžovatelů z České republiky a zástupce vlády ve věci odmítnutí očkování nebo neočkování svých dětí ze zdravotních důvodů a následné perzekuce či diskriminace neočkovaného dítěte se uskuteční ve středu 1. července 2020. Před Velkým senátem stanou stěžovatelé proti české vládě, kteří podali do Štrasburku stížnosti v letech 2013 – 2015. Meritem šesti stížností je česká legislativa, která trestá občany, kteří očkování odmítnou. Trestem je podle stěžovatelů pokuta či nepřijmutí dětí do školky.

Veřejné slyšení v případu Vavřička a spol. proti ČR už avizoval Evropský soud pro lidská práva. „Stěžovatelé opírají své stížnosti o více článků Evropské Úmluvy o lidských právech, zejména o Článek 8 – Právo na soukromý a rodinný život a Článek 9 – svoboda myšlení, svědomí a víry a o Článek 2 prvního dodatkového protokolu – právo na vzdělání,“ uvádí k tomu ve zprávě Evropský soud pro lidská práva.

Poté Soud ve zprávě jmenuje jednotlivé stěžovatele, jako prvního Pavla Vavřičku z Kutné Hory, který byl v roce 2003 pokutován za to, že odmítl nechat očkovat své dvě děti ve věku třináct a čtrnáct let proti dětské obrně, žloutence typu B a tetanu, jak vyžaduje národní české právo. Všechna odvolání pana Vavřičky byla českými domácími soudu zamítnuta. Pavel Vavřička podal stížnost jako první v roce 2013.

V lednu 2014 podala stížnost proti ČR Markéta Novotná z Prahy. Rodiče stěžovatelky souhlasili se zákonným očkováním dítěte s výjimkou MMR vakcíny, což je vakcína proti příušnicím, spalničkám a zarděnkám.

V roce 2006 bylo dítě přijato do školky. Poté, co pediatrička informovala školu, že dívka není očkována vakcínou MMR, ředitelka školky znovu otevřela přijímací proces a přijetí zamítla. Také odvolací proces u Markéty Novotné byl neúspěšný.
Pavel Hornych z Prahy podal stížnost u Evropského soudu pro lidská práva v roce 2014. Podle zprávy Soudu nebyl očkován kvůli zdravotním potížím, nenašla se pro něho cesta individualizace a podle Soudu se ukázalo, že jeho rodiče nikdy očkování neodmítali. Při přijímání do školy napsal pediatr, že dítě není očkováno, jak předepisuje zákon. Téhož roku mu přístup k předškolnímu zařízení byl zamezen.

Adam Brožík a Radomír Dubský se oba narodili v roce 2011 a žijí v Jilemnici. Rodiče stěžovatelů odmítli nechat je očkovat proti vážným chorobám podle zákona na základě jejich víry. V roce 2014 je ředitelka školky odmítla vzít do zařízení s tím, že povinné očkování představuje přípustné omezení práva svobodně projevovat své náboženství a víru, protože jde o nezbytné opatření ve prospěch ochrany veřejného zdraví. Ani tito stěžovatelé se nedomohli své vůle na území ČR. V roce 2015 podali stížnost k ESLP.

Rodiče dalšího stěžovatele, Pavla Rolečka z Náměšti nad Oslavou, jsou biologové. Rozhodli se nechat očkovat syna podle individuálního plánu, podle kterého měl být očkován proti některým nemocem později, než udává zákon, proti jiným vůbec. V roce 2010 odmítlo vedení školky přijmout dítě do zařízení. Stížnost k ESLP byla podána v roce 2015.
Podle oznámení Soudu nebude středeční veřejné slyšení ve Štrasburku na základě „zdravotní krize Covid-19“ přístupné veřejnosti. Ústní slyšení vše účastníků však bude jako všechna slyšení natáčeno a bude ještě tentýž den veřejnosti k dispozici. Irena Válová, ceskajustice.cz

SPRÁVNÍCH ŽALOB UBYLO, DÉLKA ŘÍZENÍ SE PRODLUŽUJE

Délka řízení u okresních soudů v civilních i trestních věcech loni opět poklesla, a to v průměru na 263 a 195 dní. Stále však existují značně zatížené soudy. Při představení výroční statistické zprávy to dnes uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), podle níž je handicapem české justice nerovnoměrné zatížení jednotlivých justičních článků. Problémem je také přetíženost správního soudnictví, i když zde došlo k poklesu nápadu.

Poprvé od roku 2013 převýšil počet vyřízených věcí na správních úsecích počet věcí příchozích. Proč k tomu došlo, není zástupcům resortu jasné. Průměrná délka správního řízení u krajských soudů je však stále vysoká a činí 486 dní. Ministerstvo chce tuto situaci zohledňovat při jmenování nových soudců. „Jednáme o tom s předsedy soudů. U Městského soudu v Praze se to snažíme řešit operativně, dali jsme jim alespoň asistenty. I do budoucna počítáme s tím, že dostanou posily,“ řekla k tomu Benešová.

Délka řízení se téměř u všech krajských soudů opět prodloužila, zlepšení zaznamenal pouze Krajský soud v Ostravě. „Celkově situace ve správním soudnictví nevypadá dobře, nicméně se již objevují první pozitiva, jako je pokles příchozích a nevyřízených věcí v tomto roce. Ministerstvo spravedlnosti si je problémů v agendě správního soudnictví vědomo a zahájilo cílené posilování správních úseků vybraných soudů,“ stojí ve statistické zprávě.

Ministryně zdůraznila, že Česko zaujímá mezi členskými státy Evropské unie sedmou příčku při srovnání délky řízení ve sporných civilních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů. Podle ní se vylepšila situace nejpřetíženějších soudů, zejména v severních Čechách a na jižní Moravě. Průměrná délka civilních řízení se oproti předloňskému roku snížila o 13 dní.
V trestních kauzách bylo na okresech řízení rychlejší o týden. Benešová také uvedla, že ji těší stále rostoucí ukládání peněžitých trestů. Okresní soudy jich loni uložily 9817, předloni to bylo 9203. Průměrná výše částky, kterou museli odsouzení zaplatit, činila 25.730 korun. Podle ministerstva šlo tedy zejména o nižší částky za méně závažnou kriminalitu.

V loňském roce se ustálila situace v opatrovnickém soudnictví, a to po prudkém nárůstu nových případů v roce 2014, který souvisel s účinností nového občanského zákoníku. „Soustavně se snažíme naši práci zlepšovat. Díky statistice dokážeme odhalit problémové oblasti a odhadnout další vývoj. Těší mě, že i když mnohdy veřejnost vnímá justici poměrně skepticky, přesto lidé počítají soudy mezi tři nejdůvěryhodnější instituce v zemi. Naším cílem je si tuto pozici udržet i nadále,“ napsala v úvodníků zprávy Benešová.

ZEMAN NA OSLAVĚ DNE NEZÁVISLOSTI USA

Heslo Black Lives Matter je rasistické, záleží na všech životech, řekl Zeman: Heslo amerických protestů Black Lives Matter je podle českého prezidenta Miloše Zemana rasistické. Záleží totiž podle něj na všech životech. Řekl to při své úterní návštěvě v rezidenci amerického velvyslance při příležitosti oslav 244. výročí Dne nezávislosti USA. Kritizoval také názorové vůdce spojené s protesty.

Zeman na oslavě předeslal, že jeho proslov tentokrát bude mírně nezdvořilý a ne tak hřejivý jako obvykle. Řekl, že společnost v Česku i Spojených státech v současnosti čelí útokům na nezávislost svých občanů. „Toto nebezpečí nemůžeme ignorovat, musíme mu čelit,“ řekl.

Dodal, že je přišel jako nezávislý občan i jako přítel USA. „A z obou těchto rolí říkám, že slogan Black Lives Matter je rasistický, protože záleží na všech životech,“ prohlásil.

Kritizoval současné nepokoje v ulicích, které vypukly po smrti George Floyda a přelily se do celého světa.
Zeman upozornil, že dochází k ničení soch ve Spojených státech i Česku. Opřel se i do oppinion leaderů (názorových vůdců), kteří jsou aktivní v souvislosti s protesty. Takové lidi nazval „hlupáky“.

„Nepotřebuji nikoho, žádné velké bratry, kteří mi budou říkat, jaké mají být hodnoty prezidenta či velvyslance. Potřebujeme svobodné myšlení a potřebujeme selský rozum,“ řekl prezident.

USA je přítel Česka

Americký velvyslanec Stephen King ve svém projevu označil USA za spojence a přítele Česka. Hodnotil zejména poslední měsíce ve znamení pandemie covidu-19. „Udělali jsme velké oběti, ale už dnes cítím, že nejhorší je za námi a začal proces rekonstrukce,“ uvedl.

Zeman nepojede na přehlídku do Moskvy, posprejování Churchilla ho urazilo

Česko podle něj bylo při pandemii jednotné a konalo rychle. „Teď už cítím optimismus ve vzduchu,“ konstatoval.
Oslav se zúčastnili mimo jiné premiér Andrej Babiš s manželkou Monikou, vicepremiér Karel Havlíček, šéf Senátu Miloš Vystrčil, pražský primátor Zdeněk Hřib, kardinál Dominik Duka či náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Rezidenci velvyslance USA v Praze-Bubenči postavil koncem dvacátých let 20. století Otto Petschek, člen jedné z nejbohatších rodin v prvorepublikovém Československu. Petschkovi byli německy mluvící židovská rodina a většina jejich bohatství pocházela z bankovnictví (pražská větev) nebo vlastnictví uhelných dolů (ústecká větev).

KSČM PODPOŘÍ ROZPOČET, CO DÁ ZA HLASY?

Dvě miliardy na odměny, 300 milionů pro školství a KSČM podpoří rozpočet: Vláda se dozvěděla, za co získá hlasy poslanců KSČM pro změnu rozpočtu na letošní rok a zvýšení jeho schodku na půl bilionu korun. Komunisté v úterý zveřejnili cenu svých hlasů. Při konečném hlasování mají projít jejich návrhy na přidání dvou miliard korun na odměny, především do zdravotnictví, a dalších 300 milionů do školství.

„Jde o to, abychom posílili zaměstnance, zejména ty, kteří jsou v té první linii, na kterých leží tíha současné krize,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. „První návrh je zhruba na dvě miliardy korun. Týká se především ministerstva zdravotnictví, kde jsme dali požadavek 500 milionů na zdravotní sestry v sociálních službách, dále miliarda a 250 milionů korun půjde na dofinancování odměn na zdravotní personál. Ministerstvo práce asi zapomnělo na své pracovníky v obcích druhého a třetího typu.

Dáváme padesát milionů korun, také na odměny. Dvě stě milionů korun půjde na dětské domovy a dětské domovy se školami, opět je to na odměny pro personál,“ uvedla poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Celkem 300 milionů chce KSČM přidat školství na neinvestiční výdaje regionálních škol.

Proč jsou požadavky KSČM pro vládu tak důležité? Právě díky hlasům této strany prosadí příští týden zvýšení schodku rozpočtu na letošní rok na půl bilionu korun. Možnost podávat pozměňovací návrhy k novele letošního státnímu rozpočtu měli v úterý poslanci. Projednávali změnu rozpočtu, kterou chce vláda zvýšit schodek na 500 miliard korun. Závěrečné hlasování o něm se uskuteční příští týden 8. července.

Piráti zkouší snížit schodek, chtějí plošné testování

Piráti ještě zkoušejí snížit schodek – ve třech variantách: o 11, 16 a 25 miliard korun. Ještě větší snížení schodku, o 50 miliard korun, navrhuje SPD. „Navrhuji zkrátit odvody do rozpočtu Evropské unie, na inkluzi ve školství a dotace genderovým neziskovkám,“ uvedl poslanec SPD Jan Hrnčíř.

Piráti navrhují i usnesení, které by vládu zavázalo, aby připravila zemi na plošné testování. V případě, že se zhorší epidemiologická situace, má být podle Pirátů možné rozjet plošné testování až 30 tisíc testů denně na covid-19, aby mohlo jít Česko cestou Jižní Koreje.

Chtějí také dát peníze na zajištění dostatečných personálních kapacit pro zastavování protiprávních exekucí. Pozměňovací návrh poslance Františka Navrkala má podporu poslaneckých klubů KDU-ČSL, STAN a TOP 09.
Ovšem vzhledem k dohodě vládních stran a komunistů, kteří kabinet Andreje Babiše tolerují a kývli i na podporu upraveného rozpočtu, nemají návrhy Pirátů ani SPD na snížení schodku rozpočtu moc šanci na úspěch.

Přijetí rozpočtu se schodkem 500 miliard korun podpořila jak Sněmovna v prvním čtení, tak rozpočtový výbor, kde spolu s vládními stranami hlasovali zástupci KSČM. Rozpočtový výbor podpořil jedinou úpravu, kterou navrhl premiér Andrej Babiš. Snižuje navržený objem vládní rozpočtové rezervy o sto miliard korun a peníze z ní převádí do výdajů některých rozpočtových kapitol.

Schillerová má do konce září říci, jak se bude šetřit

KSČM si jako jednu z podmínek podpory dala usnesení k rozpočtu, v němž žádá vládu, aby do 30. září zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027. „Je to termín poměrně šibeniční, ale je to věc, kterou nemohu nepodpořit,“ reagovala ministryně financí Alena Schillerová.

Vláda má také zajistit prostředky v oblasti regionálního školství na pořízení technického vybavení škol tak, aby byli učitelé ve školách schopni v případě dalšího omezení provozu zajistit online výuku již od začátku školního roku 2020/2021 a aby bylo možné zprostředkovat potřebné vybavení žákům, kteří doma nemají technické vybavení pro zapojení do online výuky. Pro to byli v rozpočtovém výboru vedle ANO, ČSSD a KSČM i Piráti a hnutí STAN.

Pirátská strana navrhuje také sjednotit výběr sociálního a zdravotního pojištění, což by podle něj pomohlo ušetřit několik miliard ročně na administrativě. Vláda v pondělí schválila návrh na paušální daň pro živnostníky.

Vláda kývla na paušální daň. Živnostníci zaplatí vše najednou, včetně odvodů

Ti, jejichž roční příjem nepřesáhne 800 tisíc korun, by podle vlády mohli platit paušální daň - složenou z minimálního odvodu na zdravotní pojištění navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. V příštím roce by mohli zaplatit, pokud budou mít zájem, 5 740 korun měsíčně. S přihlášením k paušální daní již ale nebude moci živnostník uplatňovat daňové slevy a úlevy, jako je například bonus na děti nebo sleva na manželku.
Lidovci chtějí 8 miliard přesunout na podporu rodičů

KDU-ČSL navrhla z vládní rozpočtové rezervy přesunout osm miliard na podporu rodičů, kteří už jsou v důchodu a vychovávali děti. Lidovečtí poslanci Chtějí také posílit výstavbu obecních bytů a rozpočet Státního fondu podpory investic a jednorázovým příspěvkem chtějí podpořit pracující rodiče s vyživovací povinností k dítěti.

Lidé, kteří jsou v důchodu a vychovávali děti, patří podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky do skupiny těch, kteří mají nejnižší důchody. Pozměňovacím návrhem jim je chce zvýšit o 500 korun měsíčně za každé vychované dítě.
„Přicházíme také s návrhem, aby na každé dítě, kde je u pracujících rodičů vyživovací povinnost, šel jednorázový příspěvek na dítě 5000 korun,“ uvedl šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Náklady na rozpočet by podle Bartoška činily 11 miliard korun. Vít Kaňkovský žádá 1,5 miliardy korun na dofinancování sociálních služeb. Pokud by návrhy lidovců prošly, nevyloučil Jurečka podporu rozpočtu. Ale ani v případě lidoveckých návrhů není moc pravděpododobné, že projdou.

Vládní novela zákona o státním rozpočtu zvyšuje letošní schodek rozpočtu už potřetí. Původně byl 40 miliard korun, poté se zvýšil na 200 a později na 300 miliard korun. Zvýšení schodku na půl bilionu korun má být podle Schillerové už poslední. Kdyby hrozil vyšší schodek, přistoupila by už k vázání výdajů a vyšší schodek by nepřipustila.

ŠÉF PARLAMENTU EU SASSOLI ODPOVĚDĚL ČR, NIC NEŘEŠÍ

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli se ohradil vůči kritice, které se mu dostalo od české vlády. Rozporoval její tvrzení, podle kterého se europoslanci vměšují do interních záležitostí České republiky. V dopise zaslaném Babišovi šéf europaprlamentu rovněž odsoudil výhružky, kterým čelili čeští členové kontrolního výboru EP poté, co je premiér označil za vlastizrádce. Poslanci podle Sassoliho budou nadále kontrolovat způsob, jakým členské země využívají peníze z rozpočtu Evropské unie.

Česko se ohradí proti rezoluci o Babišově střetu zájmů, rozhodla vláda

Česká vláda v pondělí kritizovala části rezoluce, kterou Evropský parlament schválil v polovině června.
Podle vládních výtek rezoluce narušuje princip presumpce neviny a předjímá výsledky unijních auditních řízení na téma možného Babišova střetu zájmů, který premiér dlouhodobě popírá.

Pokud audity Evropské komise prokážou střet zájmů, měl by se podle europoslanců premiér buď vzdát veřejných funkcí, zbavit veškerého spojení s Agrofertem nebo by firma neměla přijímat dotace z evropských peněz.

TAHANICE O ZÁMEK A SBÍRKY V OPOČNĚ, JAK DOPADNOU?

Nárok dědiců na sbírky zámku Opočno se musí znovu projednat, řekl Ústavní soud: Ústavní soud rozhodl, že spor dědiců o mobiliář zámku Opočno na Rychnovsku se znovu vrátí před obecné soudy. Dcera posledního majitele Kristina Colloredo-Mansfeldová a její bratranec Jerome Colloredo-Mannsfeld tak uspěli se svou stížností. Spor o inventář a ceněné sbírky trvá od roku 1991.

Ústavní soud stížnost dědiců dříve odmítl, vrátil se k ní až po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Jedná se o restituční nároky obou stěžovatelů po Josefu Colloredo-Mannsfeldovi starším, narozeném v roce 1866, na movité věci nacházející se v areálu Opočna.

Například jde o slavnostní kočár, obrazy, lovecké trofeje, zbroj a tisíce dalších položek. Už dříve Kristina s bratrancem Jeromem, majitelem zámku v Dobříši, získali 68 obrazů právě ze sbírky po nevlastním dědečkovi.
Podle štrasburského soudu ovšem neměli restituenti možnost vyjádřit se k jednomu z klíčových důkazů, konkrétně k rozhodnutí ministerstva zemědělství z roku 1947.

„Bude zapotřebí provést důkaz touto listinou,“ řekl ústavní soudce zpravodaj David Uhlíř. Zároveň ale poukázal na to, že ve spise není originál listiny, ale jen pozdější opis.

Spis se nyní vrátí k pardubické pobočce odvolacího Krajského soudu v Hradci Králové. Celé dokazování by mělo směřovat k tomu, kdy přešel majetek na stát, zda před únorem 1948, anebo až po něm. Důležitá je také otázka, které části sbírek patřily jednotlivým členům rodu.

Na vyhlášení nálezu přišla i Kristina Colloredo-Mansfeldová se svým advokátem a nález přivítala. „Nepočítala jsem s tím,“ řekla novinářům. Kastelán zámku Opočno Tomáš Kořínek rozhodnutí nekomentoval.

Podle Ústavního soudu měly zámek Opočno a sbírky po právní stránce rozdílný osud. V roce 1925 byl Josef Colloredo-Mannsfeld starší nucen v souvislosti se zrušením fideikomisů oddělit svůj a rodový majetek a vypořádat jej. Rodový majetek převedl na budoucí hlavu rodu dr. Josefa Colloredo-Mansfelda mladšího, narozeného roku 1910, Kristinina otce. Součástí rodového majetku je podle Ústavního soudu nepochybně zámek, jeho inventář a některé další nemovitosti v Opočně.

„Plénum Ústavního soudu dospělo ve svém nálezu k závěru, že jsou ústavní stížnosti stěžovatelů důvodné, a proto zrušil rozsudky obecných soudů a věc vrátil odvolacímu soudu. Obecné soudy budou v dalším řízení řešit otázku, kdy přešel majetek Josefa Colloredo-Mannsfelda staršího, narozeného 1866, na stát, a kdy mu stát znemožnil dispozici se sbírkami. Podle nálezu se budou obecné soudy rovněž zabývat tím, zda lze určit, co ze sbírek patří Josefu Colloredo-Mannsfeld staršímu, tedy výkladu dohody o vypořádání fideikomisu,“ uvedlo v nálezu plénum Ústavního soudu. Ze třinácti soudců projevili odlišný názor tři.

Ústavní soudci podotkli, že po vydání 68 obrazů dědicům se soudy v případu kočáru a sbírek zachovaly odlišně. Okresní soud se držel již vysloveného právního názoru a uznal dříve provedené důkazy, avšak odvolací krajský soud se oproti dřívějšku zachoval opačně a nároky zamítl, aniž by prováděl dokazování nebo jej doplnil.

Ohledně samotného zámku, který by byl restitucí po Josefu Colloredo-Mansfeldovi mladším, už v květnu Ústavní soud zamítl stížnost dědičky Kristiny, dcery posledního soukromého majitele. Ta se zámku soudně domáhá také od začátku devadesátých let. Památka tak dál patří státu, rodina to kritizovala jako neodčiněnou křivdu.
Na zámku jsou cenné sbírky

Rodová obrazárna vznikla na konci 18. století za Františka Gundakara Colloredo-Mansfelda. Zahrnuje vynikající díla benátské a neapolské školy, dokumentuje vývoj italské malby od 16. do 18. století. Jsou v ní díla z okruhu Tintoretta či Raffaela. Colloredové obrazy původně vystavovali nedaleko Vídně a v Praze, v polovině 19. století se sbírka scelila a od roku 1895 je v Opočně. Poté, co se v roce 2013 dědička nedohodla s památkáři na pronájmu opočenského letohrádku pro kulturní akce, odvezla svou část obrazů na zámek Dobříš a následoval ji i bratranec. Tím tehdy státní zámek přišel asi o šedesát obrazů a musel je nahrazovat jinými plátny.

Sbírka historických zbraní čítá na deset tisíc kusů a dokumentuje vývoj evropské výzbroje a válečnictví od konce 15. století do první světové války. Jsou v ní například šavle jatagany z Bosny a Hercegoviny, indické sekery a kolekce dýk a šavlí z jihovýchodní Asie.

Etnografickou sbírku artefaktů z černé Afriky shromáždil a začátkem 20. století zpřístupnil nevlastní dědeček Kristiny Colloredo-Mansfeldové Josef. Ten podnikl dvě cesty do jižního Súdánu. Součástí sbírky jsou i indiánské předměty.
Soudy se případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po čtyři roky spravovala, po zásahu Ústavního soudu ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče. Poté díky dalšímu nálezu Ústavního soudu dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav.

Opočenský zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 Němci, po roce 1945 připadl dekrety prezidenta Beneše do majetku státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, v roce 1948 po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska a poté do Kanady.

Kristina Colloredo-Mansfeldová opakovaně upozorňovala, že majetek jejího otce byl za války zkonfiskován kvůli jeho nepřátelství k nacistům. Už před dvanácti lety poukázala na údajnou rasovou perzekuci rodiny.

Hrad Opočno připomíná Kosmova kronika roku 1068. Původně gotický hrad začal Zdeněk Trčka z Lípy a na Vlašimi roku 1527 přestavovat na renesanční sídlo. Zámek dostal sgrafita, arkádové nádvoří, ale zachoval si i obranné prvky.
Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn společně s Albrechtem z Valdštejna. Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo.

Po požáru na konci 17. století nechali majitelé provést úpravy podle barokních trendů. Kolem roku 1820 nechali Colloredo-Mansfeldové v údolí Zlatého potoka vybudovat anglický park, tehdejší úpravy se dotkly i zámku a letohrádku.
Z počátku 20. století pocházejí poslední úpravy zámeckých interiérů inspirované barokem a rokokem. Tím se však znehodnotily původní interiéry z období renesance.

Zámek patří k nejnavštěvovanější památce v Královéhradeckém kraji, loni sem zavítalo přes 49 tisíc lidí, v předešlých pěti letech to bylo mezi 50 až 55 tisíci turistů. Dědička opočenského panství obdržela v minulosti od státu 4800 hektarů lesů a asi dvacet domů. V Opočně rekonstruovala byt, malířka střídavě žije v Čechách, Řecku a Rakousku.

TURISTÉ ČR DO SVĚTA, KDO JE DOPRAVÍ, AŽ ONEMOCNÍ?

Do Srbska a Černé Hory bez omezení. Česko pobízí i šest mimoevropských zemí: Česko od středy zařadí na seznam bezpečných zemí osm států mimo Evropskou unii, informovalo ministerstvo zahraničních věcí. Jsou jimi Srbsko, Černá Hora, Thajsko, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko a Jižní Korea. U Srbska a Černé Hory je možnost oboustranného cestování zcela bez omezení, zbylých šest zemí uplatňuje při příjezdu Čechů určitá omezení.

„Zařazením (šesti zemí mimo EU) na seznam chceme jednak ulehčit situaci Čechům, kteří se přesto z dané země vracejí, protože např. splňují nějakou výjimku, a také chceme motivovat tyto státy, aby se k nám začaly chovat stejně, tedy umožnily cestování i pro naše občany bez podmínek,“ uvedl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Cestování cizinců z těchto zemí do Česka zatím tedy nebude možné. To by se mělo změnit v okamžiku, kdy země začnou bez omezení přijímat české turisty. O další vlně rozvolňování bude EU jednat za dva týdny. Na unijním seznamu se nyní nachází 15 zemí, ze kterých mohou členské státy vycházet při tvorbě svého národního seznamu bezpečných zemí. Česko si tak rozšíření svého seznamu od toho evropského zúžilo.

Alžírsko, Gruzii, Maroko, Rwandu, Tunisko a Uruguay, které v evropském seznamu bezpečných zemí už figurují si Česko do toho svého prozatím nepřidalo. Na unijním seznamu je také Čína, ale jen s podmínkou recipročních kroků čínských úřadů.