iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Faltýnek škodí Babišovi, vyměnit. Švachula ve vězení...

Jihomoravské ANO navrhuje předsednictvu hnutí, aby se novým krajským předsedou stal ředitel Nemocnice Kyjov Lubomír Wenzl. Rozhodl o tom ve čtvrtek krajský sněm v Brně. Wenzl by tak nahradil ve funkci poslankyni Taťánu Malou, které měl mandát skončit až koncem roku. Jihomoravské ANO tak znovu sestavuje brněnskou buňku.Velký politik Faltýnek se v médiích chlubil, že za velké nedostatky v Brně bere odpovědnost. Spíš by se s ním měl Babiš urychleně rozloučit. Protože Faltýnek dosadil do Ano i syna, který obchodoval s byty a domy, jak bylo v médiích, dnes je mimo hnutí, kamarád Švachula ve vězení atd.

Krajská organizace bude znovu skládat buňku, kterou zrušilo předsednictvo v půli měsíce kvůli sporům o možné napojení některých lidí na pochybné kauzy. Wenzl novinářům řekl, že by předsednictvo hnutí mělo o návrhu rozhodnout příští týden.

Wenzl neměl protikandidáta. Pro něj zvedlo ruku 105 lidí, podporu šesti nedostal. Wenzl bydlí v Drnovicích u Vyškova.Je ředitelem kyjovské nemocnice dva roky. Z dřívějška má zkušenosti i ze soukromého zdravotnického zařízení Medika, kde byl jednatelem.

„Pokud budu potvrzený ve funkci, hlavními úkoly budou obnova brněnské organizace a volby,“ uvedl Wenzl. Letos jsou volby krajské a senátní a příští rok parlamentní. Podrobnosti, jak bude krajská organizace postupovat při opětovném přijímání členů do brněnské organizace, ale nechce Wenzl komentovat až do doby potvrzení jeho funkce předsednictvem. Nicméně řekl, že bude potřeba lidi více prověřovat například z veřejných rejstříků.

Sněm zvolil místopředsedy, které už nemusí potvrzovat předsednictvo. První místopředsedkyní se stala předsedkyně tišnovské organizace hnutí Lenka Knechtová, místopředsedy pak poslanci Lenka Dražilová a David Štolpa.
Kauzy ukončily fungování brněnských organizací

Původně měl mandát krajskému vedení v čele s Malou vypršet až koncem roku. Dřívější změna krajského vedení je však důsledkem situace v brněnské organizaci, kterou předsednictvo hnutí zrušilo kvůli sporům.

Jejich počátek vedl k návrhu ze strany bývalého brněnského primátora a bývalého místopředsedy hnutí Petra Vokřála, který chtěl zrušit tři organizace v Brně kvůli možnému napojení některých lidí na pochybné kauzy.
ANO zařízlo buňku v Brně. Babiš varoval, že si nenechá kazit práci

Po loňské policejní razii totiž skončil ve vazbě kvůli podezření z korupce bývalý místostarosta Brna-středu Jiří Švachula (dříve ANO). Podle obžaloby byl hlavou skupiny lidí, kteří manipulovali stavební zakázky a brali za to vysoké úplatky. Mezi obžalovanými je i exmístostarosta Brna-Ivanovic a bývalý vedoucí investičního odboru v Brně-středu Petr Liškutin (dříve ANO).

Předsednictvo Vokřálův návrh nejprve akceptovalo, potom však rozhodnutí vzalo zpět. Vokřál poté z hnutí odešel. Situaci v Brně řešil v první půli června předseda ANO a premiér Andrej Babiš, na jehož návrh předsednictvo o pár dní později zrušilo brněnskou organizaci. Babiš také uvedl, že je potřeba zvolit nové krajské vedení, které vytvoří novou brněnskou organizaci hnutí.

ANO pozměnilo kandidátku, Šimek zůstává v čele

Jihomoravské hnutí ANO částečně pozměnilo kandidátní listinu do říjnových krajských voleb. Lídrem zůstane hejtman Bohumil Šimek, na druhé místo se ze třetího posunul radní pro zdravotnictví Milan Vojta. Na pátém místě bude namísto poslankyně a krajské radní Taťány Malé hejtmanův náměstek Petr Hýbler, Malá s ohledem na poslanecký mandát kandidovat nebude, sdělil po jednání krajského sněmu Šimek.

Původně měl být lídrem bývalý primátor Brna Petr Vokřál, který měl na druhém místě místostarostku Vyškova Karin Šulcovou, třetího Vojtu, čtvrtého Šimka a jako pátou Malou. Vokřál však kvůli sporům uvnitř brněnské organizace z hnutí odešel.

Po Vokřálově odchodu se stal Šimek jedničkou. Za druhým Vojtou bude zastupitel kraje Jan Nečas, za ním Šulcová a pětkou Hýbler, který původně neměl na kandidátce být. Šimek na dotaz ohledně Malé uvedl, že její účast na kandidátce znemožnila podmínka hnutí, že by neměli kandidovat lidé s poslaneckým mandátem.

ANO schválilo šest kandidátek pro krajské volby

Celorepublikový výbor hnutí ANO ve čtvrtek schválil šest krajských kandidátek pro podzimní volby. Je mezi nimi středočeská kandidátka v čele s hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou, další hejtman Ivo Vondrák bude lídrem ANO v Moravskoslezském kraji, uvedlo hnutí.

Kandidátní listiny dalších krajů posoudí vedení nejsilnější vládní strany na příštím zasedání, které se uskuteční na začátku července.

V čele jihočeské kandidátky bude vysokoškolský pedagog František Konečný, na Vysočině hnutí ANO povede do krajských voleb náměstek hejtmana Martin Kukla. Jedničkou na kandidátce Libereckého kraje bude starostka České Lípy a náměstkyně hejtmana Jitka Volfová. Lídrem v Plzeňském kraji se stane náměstek plzeňského primátora Roman Zarzycký. Volby do zastupitelstev krajů se uskuteční společně s volbami do třetiny Senátu v pátek a v sobotu 2. a 3. října. ANO si v průzkumech veřejného mínění drží s velkým náskokem pozici nejsilnější strany.

NÁRODNÍ GARDY USA BUDOU STŘEŽIT PAMÁTKY

Ve Washingtonu aktivovali asi 400 neozbrojených příslušníků národní gardy, aby pomáhali bezpečnostním složkám střežit některé historické památníky. Informovaly o tom ve středu úřady poté, co se demonstranti pokusili v parku poblíž Bílého domu strhnout sochu bývalého prezidenta Andrewa Jacksona.

V noci na úterý se skupinka demonstrantů ve Washingtonu neúspěšně pokoušela svrhnout sochu bývalého prezidenta Jacksona, načež se současný prezident Donald Trump na Twitteru vyslovil pro zatýkání kohokoliv, kdo bude ničit jakékoliv sochy, památníky nebo jiný majetek Spojených států. Pod hrozbou až deseti let ve vězení za takovéto činy.

Sochy některých státníků či generálů v USA kvůli vazbám na otrokářskou minulost budí kontroverze a mnoho měst v posledních týdnech přistoupilo k odstraňování v reakci na vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě.
Nejsilnější americké protestní hnutí za poslední dekády nastartovala smrt 46letého Floyda, kterému při zatýkání bělošský policista Derek Chauvin několik minut klečel na krku. Rozsah a intenzita protestů pramení i z toho, že květnový případ z Minneapolisu byl jen dalším z dlouhé řady podobných incidentů.

Podle Reuters byli ve středu obviněni z vraždy a dalších trestných činů tři bělošští muži zatčení minulý měsíc kvůli zastřelení černocha v Brunswicku ve státě Georgia.

Série trestů pro policisty

Video zachycující zastřelení 25letého Ahmauda Arberyho se objevilo na sociálních sítích a během května se rychle rozšířilo a vyvolalo pobouření kvůli tomu, že v té době, deset týdnů po Arberyho smrti, nebyl nikdo zatčen. Po několika dnech byli zatčeni dva muži zachycení na videu, bývalý policista a jeho syn, a také muž, který události z 23. února natáčel.

Rasově podřadné. Muzeum dá pryč sochu Roosevelta, stojí pod ním černoch

V Tucsonu ve státě Arizona mezitím nabídl svou rezignaci šéf místní policie, který zveřejnil video zachycující smrt 27letého Hispánce, jenž si podobně jako Floyd při zákroku policie stěžoval, že nemůže dýchat. Carlos Ingram-Lopez zemřel 21. dubna, když ho policisté ležícího na břiše znehybnili a drželi mu ruce za zády asi 12 minut, uvedl policejní šéf Chris Magnus.Kvůli incidentu už odešli ze služby tři policisté, kteří porušili několik policejních pravidel, uvedl Magnus a sám nabídl odstoupení z funkce.

TRUMP SE DOHODL S PREZIDENTEM DUDOU O PŘESUNU VOJSK USA DO POLSKA

Trump podpořil při jednání s Dudou přesun vojáků z Německa do Polska: Prezident Donald Trump podpořil stažení amerických vojáků z Německa a jejich přesun do Polska. Vyplývá to z jeho vyjádření při setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou v Bílém domě. Ten řekl, že Trumpa požádal, aby vojáky z Evropy nestahoval. Oba prezidenti považují vztahy mezi USA a Polskem za velmi blízké. Podle Trumpa si země nebyly nikdy bližší. Rusku se tím vyšle velmi silný signál

Trump uvedl, že Polsko požádalo USA, aby do země poslaly další vojáky. Ti budou pravděpodobně přemístěni z Německa, odkud je americký prezident chce stáhnout kvůli údajně nedostatečným výdajům největší evropské ekonomiky na obranu. Naopak Poláci za vyslání dalších vojáků hodlají podle Trumpa zaplatit.

Polský prezident Andrzej Duda novou dohodu uvítal jako velmi významnou pro evropskou bezpečnost a zvláště bezpečnost Polska. „Dnes vstupujeme do další fáze, totiž je tu možnost dalšího navýšení počtu amerických vojáků v naší zemi,“ potvrdil.

Na otázku, zda se tím pokouší vyslat signál Moskvě, americký prezident řekl, že to podle něj Rusku vyšle „velmi silný signál“.

„Velmi úzce s Polskem spolupracujeme a nikdy jsme si nebyli s Polskem tak blízcí, jako je tomu nyní,“ řekl Trump a hlavu polského státu na úvod schůzky označil za svého přítele. Duda řekl, že doufá, že díky jednání s Trumpem budou vztahy mezi zeměmi ještě lepší.

Trump na setkání s polským prezidentem označil většinu členů NATO za neplatící, neboť nedávají na obranu dvě procenta HDP. Polsko označil za výjimku.„Polsko je jednou z osmi zemí NATO, které nyní ročně odvádí dvě procenta HDP,“ řekl Trump s tím, že ostatní státy neplatí dostatečně. „Spojené státy budou spokojené teprve tehdy, až všechny státy NATO budou na obranu přispívat spravedlivým finančním podílem,“ dodal.

Duda za přijetí v Bílém domě poděkoval a poznamenal, že je prvním prezidentem, kterého Trump od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 ve svém sídle přivítal. Trump k tomu poté dodal, že je poctou, když Duda přijel.

OMLUVA ZA JUSTIČNÍ VRAŽDU

Ministerstvo se omluvilo za justiční vraždu rolníka Junka: Ministerstvo spravedlnosti se dnes omluvilo za to, že stát popravil v roce 1951 rolníka Václava Junka a jeho dva spoluobžalované. Vykonání trestu smrti označilo za justiční vraždu. Zveřejnění omluvy prostřednictvím ČTK nařídil ministerstvu pražský městský soud. Junek byl odsouzen k smrti za velezradu a za vraždu předsedy národního výboru v Koubalově Lhotě na Příbramsku.

Rolníkův příbuzný Pavel Junek se žalobou původně domáhal vydání rozhodnutí, že vykonáním trestu smrti byl na sedláku Junkovi a jeho rodině spáchán trestný čin genocidia. Ministerstvo s žalobcem nakonec uzavřelo smír, jehož součástí je zveřejněná omluva.

Václav Junek svou vinu až do konce popíral, zbylí dva obvinění – Alois Lacina a Karel Máša – se u soudu přiznali. Brzy po vyhlášení rozsudku, 16. března 1951, byli všichni tři popraveni. V 60. letech pak justice verdikt zrušila a uznala, že proti odsouzeným chyběly důkazy. Vyšetřovatelé při výsleších používali násilí a při pátrání udělali řadu chyb. Skutečné pachatele činu se nikdy nepodařilo vypátrat.
________________________________________
Text omluvy
Ministerstvo spravedlnosti na základě usnesení Městského soudu v Praze zveřejňuje omluvu v následujícím znění: Ministerstvo spravedlnosti prohlašuje, že výkon trestu smrti podle rozsudku Státního soudu v Praze sp. zn. 7 TS 19/51, který byl vykonán dne 16. 3. 1951 na panu Václavu Junkovi a spol., tehdejším nedemokratickým režimem, byl justiční vraždou, za což se Ministerstvo spravedlnosti omlouvá.
________________________________________
Dva Junkovi synové podali v roce 2004 žalobu, v níž se domáhali náhrady škody v řádu desítek milionů korun za odsouzení otce, za psychickou a morální újmu a za další škody, například propadlý majetek. U soudů však tehdy neuspěli. Justice uznala, že šlo o křivdu, připomněla ale, že rodina byla – byť nedostatečným způsobem – odškodněna už v 60. letech, kdy potomci dostali náhradu ušlého výživného.

Soudy také tehdy došly k závěru, že neexistuje právní předpis, na jehož základě by bylo možné přiznat pozůstalým další odškodnění. Ústavní soud k tomu uvedl, že po obnově právního státu šlo nahradit jen některé škody z doby nesvobody. Podotkl, že odškodnění veškerých protiprávních jednání v plné výši není v hospodářských možnostech státu, a to vzhledem k délce totalitního období a rozsahu porušování lidských práv.

Za dobu trvání Československa – bez období německé okupace – bylo podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu popraveno 1217 lidí, přičemž u 21 procent z nich to bylo za politické trestné činy.

Z politických důvodů bylo nejvíce lidí popraveno v době, kdy byl hlavou československého státu Klement Gottwald. Za jeho éry od června 1948 do března 1953 bylo vykonáno 234 rozsudků smrti, z toho ve 189 případech z politických důvodů. Za jeho nástupce Antonína Zápotockého, který byl prezidentem od března 1953 do listopadu 1957, zemřelo na popravišti 94 odsouzených, z toho 47 pro politické činy. Mezi lidmi popravenými při politických procesech v 50. letech byla jediná žena – právnička a politička Milada Horáková, od jejíž smrti v sobotu uplyne 70 let.

RODIČE ŽIJÍCÍ V USA ŽÁDAJÍ O OSVOJENÍ V ČR

Homosexuální rodiče žijící v USA chtějí uznání osvojení v ČR, vláda to odmítá: Stejnopohlavní pár, trvale žijící v USA, žádá tuzemské soudy o uznání rozhodnutí soudu státu New Jersey, kterým bylo rozhodnuto o osvojení dvou nezletilých dětí. Jeden z partnerů je český občan, druhý je z Trinidadu a Tobaga. Aby jim mohl Krajský soud v Praze vyhovět, žádá předsedkyně senátu Martina Kasíková Ústavní soud o zrušení části zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém. Zpravodajem ve věci sp. zn. Pl. ÚS 6/20 je soudce Pavel Šámal.
Partneři spolu žijí od roku 2000. V roce 2007 vstoupili v New Jersey do registrovaného partnerství.

To bylo následně právně uznáno i v ČR. O dvě děti, které umí česky i anglicky, pečují již přes 10 let. Oba muži jsou tak podle práva státu New Jersey právními rodiči společně osvojených dětí a chtějí být jako rodiče osvojených dětí uznáni i tuzemským právem. Navštěvují totiž kvůli příbuzným často ČR a obávají se, co by se stalo, kdyby je zde postihla nějaká komplikace. Takové uznání ale český právní řád zatím znemožňuje. Proto soud prvního stupně požadavek páru zamítl s tím, že děti nejsou osvojené dle tuzemského práva.

Paragraf 63 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém zní: „Jestliže v době osvojení byl osvojitel, některý z osvojitelů nebo osvojenec státním občanem České republiky, uznávají se cizí rozhodnutí o osvojení v České republice, jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a nebrání tomu výlučná pravomoc českých soudů a osvojení by bylo přípustné i podle hmotněprávních ustanovení českého práva. Pro řízení o uznání platí ustanovení § 16 odst. 2.“ Krajský soud v Praze požaduje zrušit v ustanovení § 63 odst. 1 ZMPS tučně zvýrazněnou část první věty.

Napadené ustanovení podle krajského soudu znemožňuje uznání tohoto zahraničního rozhodnutí na území ČR a je tak v rozporu s čl. 10 odst. 2 (právo na rodinný život) a čl. 36 odst. 1 (právo na přístup k soudu) Listiny. Neumožňuje totiž soudu poskytnout ochranu rodinnému životu osvojitelů a osvojenců, kteří mají oprávněný zájem na vyřešení právního postavení rodiny a jejích jednotlivých členů na území České republiky, přestože jejich rodina vznikla právně v cizím státě. Krajský soud také argumentuje zájmem dítěte a upozorňuje na to, že ustanovení nyní brání podobnému uznání i v případě, že jde o heterosexuální pár.

Soud dále upozorňuje, že ustanovení bylo zjevně přijato v úmyslu zabránit osvojení párem v případě, kdy se lidé snaží obejít tuzemskou právní úpravu v zahraničí. K tomu však v tomto konkrétním případě nedošlo a rodina vznikla legálním způsobem. Ústavní soud se standardně vlády táže, zda chce do řízení vstoupit. Podle informací České justice zástupci kabinetu zrušení části zákona odmítají. Eva Paseková, ceskajustice.cz

DR. RATH PŘENECHAL NEMOVITOSTI RODINĚ

Rath prodal většinu svých nemovitostí rodině. Soudu však nezaplatil: David Rath, který je odsouzený v korupční kauze, prodal sedm nemovitostí či podílů v nich své rodině. Značně tak soudu zkomplikoval možnost zkonfiskovat mu majetek. Bývalý ministr stále nezaplatil druhou část desetimilionového peněžitého trestu, který dostal za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku.

Podle serveru iROZHLAS.cz. využil Rath momentu, kdy mu soud uvolnil do té doby zajištěný majetek. Ten mu úřady zaplombovaly v roce 2012, když se kauza začala vyšetřovat. V červnu jej soud poslal do vězení a na podzim mu nemovitosti uvolnil.

Rath jednal pohotově a v období mezi prosincem a lednem letošního roku prodal podíly v sedmi nemovitostech, které vlastnil spolu s otcem, bratrem a partnerkou. Partnerce Renatě Hoffmanové prodal polovinu domu s restaurací v Hostivici za 1,8 milionu korun. S partnerkou vlastnil napůl také vilu v hostivické Sadové ulici. Rathovu polovinu odkoupil jeho starší, dvacetiletý syn. Zaplatil za ni osm set tisíc korun.

Svému devatenáctiletému synovi prodal za stejnou částku část pozemku a většinu jejich rodinného sídla v hostivické Letní ulici. Syn od něj odkoupil za tři sta tisíc korun také podíl v pražském bytě. Rath prodal své nemovitosti velmi nízko pod jejich tržní cenou. Realitní makléři serveru iROZHLAS.cz řekli, že cena každého z Rathových hostivických domů bude přesahovat deset milionů korun.

„Dům s restaurací bude mít minimální hodnotu 15 milionů korun, s velkou pravděpodobností bude ale jeho hodnota ještě vyšší. Je to samozřejmě hrubý odhad, protože nevím, jak se stavby rekonstruovaly, a neznám jejich přesný výměr,“ řekla například makléřka, která se specializuje přímo na reality v Hostivici.

Prodej skoro znemožnil zkonfiskování majetku

Rath je obžalovaný ještě ve druhé větvi kauzy, kde mu zatím soud nepravomocně uložil osmiletý trest vězení. O rok mu prodloužil již pravomocně uložený sedmiletý trest. Uložil mu také osmnáctimilionový peněžitý trest. Začalo se také mluvit o propadnutí majetku, které navrhl státní zástupce Jiří Pražák. Prodej však zkonfiskování majetku minimálně velmi zkomplikoval, pokud přímo neznemožnil.

Válely se u něj miliony. Na uhrazení pěti Rath nemá, tvrdí jeho advokát

„Navrhoval jsem propadnutí celého majetku a z tohoto pohledu to hraje důležitou roli. Je podle mě evidentní, proč to David Rath udělal. Kromě toho jsou tam i další důvody, o těch ale nebudu spekulovat,“ řekl pro portál iROZHLAS.cz Jiří Pražák. „Majetek byl zajištěný, teď není, ale potom už nebude z čeho brát,“ dodal.
Na zaplacení Rath nemá, tvrdil advokát

Do pondělí měl Rath zaplatit druhou část peněžitého trestu, a to pět milionů korun. Celkem prodal podíly v sedmi nemovitostech za 4,9 milionů. Kdyby jednu z nemovitostí prodal za běžnou tržní cenu, zřejmě by měl na zaplacení drtivé části trestu.

Rathův právník Roman Jelínek dříve pro deník Právo uvedl, že jeho klient nemá na zaplacení pětimilionové splátky peníze. Tím, že prodlévá se zaplacením, mu hrozí prodloužení pobytu ve vězení až o dva a půl roku.
Jako alternativu k prominutí zbytku trestu žádal o nařízení exekuce části domu, který Rath vlastní spolu s bratrem Michalem. „V případě, že by bylo zaplacení trestu vymáháno, potom je volba konkrétního postupu především na příslušném exekutorovi,“ reagovala Černá.

V DĚČÍNĚ BEZ PRIMÁTORA, KOALICE SE ROZPADLA

V Děčíně se kvůli opozicí dlouho kritizované rekonstrukci historické části Podmokel a neshodám mezi radními rozpadlo vedení města tvořené koalicí Náš Děčín, ČSSD a ANO. Zastupiteli byl odvolán i primátor města Jaroslav Hrouda (ANO). Převrat nastal také v ústecké čtvrti Střekov

Po sporech na zastupitelstvu a mezi radními rezignovali neuvolněný náměstek Václav Němeček (ČSSD), radní pro sport
Jakub Houška (Náš Děčín), Martin Weiss z ANO a radní Ondřej Smíšek (Náš Děčín). Náměstek primátora Vladislav Raška (Náš Děčín) oznámil rozpad koalice a zastupitelé ho následně odvolali, stejně jako další čtyři radní včetně primátora města Jaroslava Hroudy (ANO). V zastupitelstvu o 27 členech měla koalice těsnou většinu 14 hlasů.

Město zřejmě povede dál pět odvolaných radních do té doby, než se politici dohodnou na nové koalici. V tuto chvíli se však o postupu radí právníci. Exprimátor Hrouda přiznal, že koalice už se nebyla na ničem schopná domluvit. Vyjádření slíbil později. „My (Náš Děčín) jsme šli na jednání zastupitelstva s tím, že se na sociálních sítích spekulovalo o odvolání primátora, ale my jsme se ničeho neúčastnili,“ prohlásil Raška.„Já nejsem spokojen s prací pana náměstka Rašky, neplnil své povinnosti při kontrole rekonstrukce Podmokel. Ale výtek je víc,“ řekl Václav Němeček.

Převrat nastal i v ústecké čtvrti Střekov

Také v ústecké čtvrti Střekov zastupitelé v tajném hlasování odvolali starostu Petra Vinše (Za lepší Střekov). Podle ČTK pro jeho odchod hlasovalo 10 z 15 zastupitelů, pro setrvání byli zřejmě tři. Vinšovy pravomoci převezme 1. místostarosta Pavel Peterka (ANO).

„Odůvodňovali to řadou drobných i větších pochybení, třeba že jsem si koupil koloběžku a tancoval na internetu,“ řekl Vinš s tím, že mu zastupitelé vytkli také to, že s některými nekomunikoval. Proti tajnému hlasování byla třeba Věra Nechybová (UFO), která je současně náměstkyní primátora na ústeckém magistrátu.

„Pro mě to bylo překvapením, protože bod programu jednání byla úsporná opatření 2020 - 2022 a do tohoto bodu se vsunulo v podstatě odvolání pana starosty,“ uvedla Nechybová. Dodala, že ti, kteří navrhovali úsporná opatření, zmínili, že se uspoří plat starosty. Ona sama prý neví, proč byl Vinš odvolán a proč ztratil důvěru.

V ISCHGLU RAKOUSKA PŘES 40 % LIDÍ PROTILÁTKY PROTI COVID-19

V rakouském alpském středisku Ischgl, které bylo ohniskem nákazy v zemi, potažmo v Evropě, má protilátky na koronavirus vyvinuté více než 42 procent obyvatel. Jen zlomek byl přitom již dříve pozitivně testován na covid-19. Vyplývá to z rozsáhlé studie Lékařské univerzity v Innsbrucku.

Jedná se o dosud nejvyšší naměřený podíl lidí z jednoho místa, kteří s infekcí přišli do kontaktu, řekla ředitelka virologického institutu na univerzitě Dorothee von Laerová. Protilátky v krvi platí za důkaz prodělané infekce.
Ischgl se svými ski bary je považován za ohnisko šíření nákazy nejen v Rakousku, ale také v dalších částech Evropy. Podle rakouských úřadů lze od tohoto tyrolského lyžařského střediska odvodit až 40 procent všech případů nákazy v zemi. Tyrolsko zřídilo v případu vyšetřovací komisi.

Z lidí v Ischglu pozitivně testovaných na protilátky se jen 15 procent dozvědělo, že se infikovali, řekla Laerová. „Na 85 procent těch, kdo nákazu prodělali, to tedy vůbec nezpozorovalo,“ dodala.

Navzdory vysokému podílu lidí s protilátkami nelze říci, že by dosáhli takzvané kolektivní imunity. Pokud se nákaza vrátí, bude rozhodující dodržování karantény a společenského odstupu, upozornila Laerová. Na výzkumu provedeném mezi 21. a 27. dubnem se podílelo 80 procent populace Ischglu.

SOUDCI ČR VE VĚCI TEMPELA CHYBOVALI, USPĚL U SOUDU EU

Štrasburský soud se zastal českého vraha Templa. Má dostat 350 tisíc: Podle Evropského soudu pro lidská práva upřela Česká republika Robertu Tempelovi právo na spravedlivý proces a jeho délka byla nepřiměřená. Soud tak vyhověl Tempelově stížnosti podané v roce 2012. Muži, který byl odsouzen v roce 2001 za vraždu dvou mladíků, má stát proto vyplatit odškodné v součtu zhruba třinácti tisíc eur, tedy zhruba 350 tisíc korun.

Případ Tempela, který byl médii označován za nájemného zabijáka, vzbudil při svém projednávání značnou pozornost. Krajský soud v Plzni totiž muže obžalovaného z dvojnásobné vraždy z roku 2001 čtyřikrát osvobodil, ale pražský vrchní soud zprošťující verdikt pokaždé zrušil.

Tempel byl pravomocně odsouzen na doživotí až po přesunutí případu ke Krajskému soudu v Praze, a to v roce 2009. Definitivní tečku za kauzou udělal v roce 2012 Ústavní soud, který odmítl Tempelovu stížnost. Řízení tak trvalo celkem deset let a jeden měsíc.

Žádné odškodné, bylo by to nemorální, zamítl soud žádost vraha Tempela

Tempel po svém odsouzení podal soudu ve Štrasburku stížnost, v níž tvrdil, že byla porušena jeho práva na spravedlivý proces, neboť odvolací soud ve svém rozsudku uplatnil presumpci viny, když bezdůvodně opakovaně zrušil rozsudky plzeňského soudu. Stěžoval si rovněž na nepřiměřenou délku procesu.

Vraždy, za něž byl Tempel potrestán, se staly na lesním parkovišti u Hruškové na Sokolovsku. Tempel zde podle obžaloby předal své oběti 400 tisíc korun za auto, které si prý chtěl koupit. Následně muže zastřelil. Zasáhl i druhého muže a poté jej bil do hlavy železnou tyčí s kusem betonu a montážním klíčem. Obě těla následující den zakopal ve Staré Vodě na Chebsku.

Tempel se hájil tím, že vraždu nespáchal on, ale člověk zvaný Biftek, jenž byl také na místě činu a jenž později v Tempelově kauze vystupoval jako klíčový svědek. Tempel také tvrdí, že se mu středočeský krajský soud doživotím pomstil za to, že dříve odmítl vypovídat v kauze někdejšího pražského Odboru pro boj s organizovaným zločinem.

V RUSKU SE HLASUJE O ÚSTAVNÍCH ZMĚNÁCH

Ruští voliči začali v referendu hlasovat o změnách ústavy, které by mimo jiné mohly otevřít prezidentu Vladimiru Putinovi cestu k setrvání u moci až do května 2036. Do ústavy mají být zapsány také některé konzervativní hodnoty, včetně zmínky o Bohu či o manželství jako svazku muže a ženy. Hlasování skončí 1. července.

Podle původního plánu mělo referendum skončit 22. dubna, ale kvůli pandemii covidu-19 bylo hlasování odloženo.
V situaci, kdy v Rusku denně přibývají tisíce nových případů k více než 600 tisíc nakažených, se úřady snaží o „maximálně bezkontaktní“ hlasování, včetně jeho rozložení do více dnů. Pro přibližně 110 milionů oprávněných voličů jsou k dispozici roušky a dezinfekce a například v Moskvě a v Nižním Novgorodu bude možné hlasovat po internetu.

Ruské zákony umožňují odevzdat hlas v předstihu ještě před stanoveným termínem. Již 10. června tak začalo celostátní hlasování na lodích plavících se na mořích, na polárních stanicích a v těžko dostupných či vzdálených končinách ve 38 z 85 ruských regionů; 15. června začali hlasovat Rusové žijící v cizině, připomněl list Kommersant.

S návrhem první ústavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel Putin na počátku roku. Návrh pak schválili poslanci a senátoři, poté též zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. Pak ho podepsal prezident a předal ústavnímu soudu, který usoudil, že návrh neodporuje základnímu zákonu.

Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu. Do ústavy by též mohla být zahrnuta možnost, že by Rusko napříště nemuselo plnit všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.

Podle hlavního odpůrce Kremlu Alexeje Navalného má hlasování jediný cíl, a tím je „vynulovat sčítání dosavadních Putinových mandátů a tím mu dát právo být doživotním prezidentem“. „Je to porušení ústavy, státní převrat,“ prohlásil opozičník, který vyzval k bojkotu hlasování.

Komunistická strana, která tradičně podporuje Putina ve všech klíčových otázkách, se proti změnám v ústavě postavila, upozornila agentura Reuters. Putin podle šéfa komunistů Gennadije Zjuganova už má „více moci než car, faraon a generální tajemník komunistické strany dohromady“.

Svět se hroutí. Kreml vysvětluje, proč Putin musí zůstat u kormidla

Kvůli stávajícím omezením proti šíření koronaviru nejsou ale protesty povoleny. Internetovou stránku „Nět“, která sbírala podpisy odpůrců ústavní reformy, úřady zablokovaly.

Státní propaganda burcující voliče k účasti sice pomíjí možnost setrvání stávajícího prezidenta, nicméně oficiální představitelé zdůrazňují význam možnosti, že by Putin zůstal v čele státu. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina jde o nezbytný krok „zaručující stabilitu a rozptylující nejistotu“.

Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní – jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce. „Musíme pracovat, a ne hledat nástupce,“ zdůraznil.

Podle průzkumu nezávislého střediska Levada se mezi Rusy souhlas s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní pohybuje na úrovni 59 procent, což je nejnižší bod od roku vstupu do velké politiky v roce 1999. V průzkumech státních agentur se Putinova obliba pohybuje nad 60 procenty.

DOHODNE SE EU S BRITÁNIÍ?

Na tahu je Británie. Pobrexitová jednání mohou skončit hůře pro Londýn: Evropská unie je po opuštění Británie ochotna hledat kompromisy v zásadních sporných tématech o budoucích vztazích. Podle unijního vyjednávače Michela Barniera ale záleží, zda Londýn o dohodu stojí. Obě strany budou hledat přijatelná řešení nejdéle do října. Pokud ke shodě nedospějí, odnese to podle něj hůře Británie.

Británie opustila EU na konci ledna a měsíc poté začala složitá jednání o budoucích obchodních či bezpečnostních vztazích. Rozhovory, které navíc dál zkomplikovala pandemie covidu-19, zatím nedospěly k žádným pokrokům v zásadních sporných otázkách pravidel hospodářské soutěže, dohledu nad nimi či rybolovu.

Barnier ve středu řekl, že EU je v těchto tématech ochotna během nadcházející fáze rozhovorů hledat „meze flexibility“ a „oboustranně přijatelná řešení“. Brusel však podle něho bude respektovat mandát, který má od členských zemí. Ten počítá mimo jiné s tím, že se Británie přizpůsobí unijním pravidlům pro firmy v oblasti práv zaměstnanců, ochrany přírody či daní. Rovněž požaduje zachování dosavadních práv pro unijní rybáře v britských vodách.

„Míč je nyní na britské straně hřiště,“ řekl Barnier na videokonferenci pořádané bruselským think-tankem European Policy Centre (EPC). Británie by podle něj měla dát najevo, že se chce dohodnout i na tématech, která jsou pro EU klíčová, což prý zatím nečinila.

Britská vláda tvrdí, že bude ve zmíněných tématech uplatňovat svoje pravidla a že Londýn stojí pouze o volnou obchodní smlouvu, kterou mají s EU i další země. Podle některých unijních diplomatů by si proto sedmadvacítka měla v zájmu dosažení dohody připravit pro další jednání záložní plán počítající s volnějším svazkem.
Pobrexitová jednání musí zrychlit a skončit letos, shodla se Unie s Johnsonem

„Rovná pravidla hry nejsou na prodej. Jsou součástí našeho obchodního modelu a my z něj odmítáme slevit, aby z toho profitovala Británie,“ varoval Barnier, že hledání společné řeči bude mít své meze.
Dohoda je podle šéfa unijního jednacího týmu stále možná a krajní termín pro její dosažení je říjen. Do té doby by měla být hotova, aby ji mohly do konce roku ratifikovat parlamenty na obou stranách.

Pokud k ní obě strany nedospějí letos, zkomplikují od ledna obchodování přes kanál La Manche cla a kvóty. Barnier zopakoval, že tato situace dopadne hůře na Británii, která směřuje do EU zhruba polovinu svého vývozu.