iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump: Až 10 let vězení za ničení soch, zatýkat ničitele

Americký prezident Donald Trump pověřil úřady, aby zatkly jedince, kteří poškozují a ničí sochy. Reagoval tak na výzvy některých republikánských politiků, aby vláda zasáhla proti vlně odstraňování památek osobností spojovaných s kolonialismem a rasismem. „Pověřil jsem federální vládu, aby zatkla kohokoli, kdo úmyslně poškozuje jakoukoli památku, sochu nebo jiný takový federální majetek USA, (pod hrozbou trestu) až deseti let ve vězení, podle zákona o památkové ochraně veteránů nebo jiných podobných zákonů, které mohou být relevantní,“ napsal Trump na svém Twitteru.

Opatření by mělo platit i zpětně, tj. do vězení by mohli jít i ti, kteří už se poškozování památníků dopustili. Trumpův příkaz následuje vyjádření republikánského senátora Toma Cottona z Arkansasu, jenž žádal federální vládu k zásahu proti demonstrantům, kteří v rámci protestů proti policejní brutalitě a rasismu vyvolaných smrtí černocha George Floyda strhávají i sochy důležitých postav americké historie.

„Násilné davy v posledních týdnech zohavily a zničily sochy, památníky a monumenty po celé naší zemi,“ napsal Cotton v dopise ministru spravedlnosti Williamu Barrovi. Cotton je jedním z nejhlasitějších odpůrců protestů. Ve svém názorovém článku pro list New York Times vyzýval k použití síly proti demonstrantům.

Protestující se v pondělí v noci pokusili strhnout sochu bývalého amerického prezidenta Andrewa Jacksona, která stojí blízko Bílého domu. Policie dav rozehnala za použití pepřového spreje předtím, než se jim to povedlo.
Jackson je obviňován z krutého zacházení s Indiány. Trump, který Jacksona uvádí jako svůj vzor, označil pokus za „hanebný vandalismus“.

Napříč Spojenými státy se předmětem hněvu demonstrantů staly sochy historických postav z občanské války, napíklad generála Roberta E. Leeho a prezidenta Konfederace Jeffersona Davise. Poškozování neunikl ani objevitel Ameriky, Kryštof Kolumbus, kterému v Bostonu odstranili hlavu. Ve Virginii mořeplavcovu sochu svrhli, zapálili a poté hodili do jezera.

Španělsko chce napravit obraz země v USA

Odstraňování či hanobení soch osobností spojovaných s rasismem není jen fenoménem na americké půdě. Dochází k němu i v Evropě. V Británii v Bristolu strhli sochu obchodníka s otroky Edwarda Colstona, v Belgii poničili sochu bývalého krále Leopolda II., který je dlouhodobě kritizován za svou roli v belgické kolonizaci a tvrdé správě Konga
Rasově podřadné. Muzeum dá pryč sochu Roosevelta, stojí pod ním černoch

Diskuse ohledně Kolumbova odkazu a případném odstranění jeho soch se vedou i ve Španělsku. Jedna z nejslavnějších soch tohoto mořeplavce ční nad přístavem v Barceloně, jejíž starostka Ada Colauová ale nedávno znovu odmítla, aby byl tento symbol katalánské metropole odstraněn. Nicméně uvedla, že řešením by mohlo být doplnění destičky s historickými souvislostmi.

Španělské ministerstvo zahraničí v reakci na poškozování památníků španělských osobností v USA, např. spisovatele Miguela de Cervantese či misionáře Junípera Serry, začalo s iniciativou, která má zmírnit nevraživost některých lidí vůči historickému obrazu této země ve Spojených státech.

NS: NEZÁKONNÉ ODPOSLECHY, KDE JE SPRAVEDLNOST?

Usnesení Nejvyššího soudu ve věci nezákonných odposlechů Jany Nečasové, dříve Nagyové: Česká justice publikuje usnesení ve věci nezákonných odposlechů Jany Nečasové (dříve Nagyové). Dnes ho zveřejnil Nejvyšší soud. Už v pondělí jsme upozornili na to, že senát Nejvyššího soudu vedený předsedou Jiřím Pácalem ve svém rozhodnutí naznačil možnou nezákonnost dalších důkazů. Na Nejvyšší soud se Jana Nečasová obrátila s návrhem na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu v listopadu minulého roku.

Konkrétně se žádost o přezkum Jany Nečasové týkala rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě z 5. září 2012, kterým byl vydán první příkaz k odposlechu. A dvou prodloužení, které povolil Krajský soud v Ostravě dne 4. ledna a 3. května 2013. Všechna tato tři rozhodnutí soudů označil Nejvyšší soud za nezákonná. Česká justice o textu rozhodnutí informovala podrobně v pondělí.

Nejvyšší soud upozorňuje na některé zcela zavádějící informace, které se v souvislosti s předmětným usnesením objevily v médiích. „Zejména upozorňuje na to, že vydané rozhodnutí se týká pouze navrhovatelky Mgr. Jany Nečasové, odposlechy ostatních spoluobviněných se senát z povahy věci vůbec nezabýval, nemohl tak nijak zpochybnit jejich zákonnost, jak některá média opakovaně a nepravdivě uvádějí. Rovněž nemůže být pravdou, že vydané rozhodnutí odporuje ustanovení § 88 odst. 6., zákona číslo 141/1961 Sb., trestního řádu, který za přesně stanovených podmínek připouští užití odposlechu také v jiné trestní věci. Senát se takovou otázkou při svém rozhodování vůbec nezabýval, nebyla předmětem rozhodování a žádný výstup směřující k hodnocení použití odposlechů v jiné trestní věci z tohoto řízení ze strany Nejvyššího soudu nevzešel,“ napsal v prohlášení mluvčí Petr Tomíček.

Původně zahájili detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) úkony trestního řízení 6. ledna 2012. A to pro podezření ze spáchání trestných činů sjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky, veřejné soutěži a veřejné dražbě a pro legalizaci výnosů z trestné činnosti, kterých se měli dopustit tehdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek, Roman Janoušek, Tomáš Hrdlička a další blíže neustanovené osoby, to vše v organizované skupině.
________________________________________
„ …pokud je řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí být v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vyloženo, o jaké indicie se takový závěr opírá, resp. příkaz musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání daného trestného činu, pro nějž se řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny, a z čeho je to vyvozováno (nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06)… …z předmětného příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 0 Nt 5908/2012/V (V 269/2012), není seznatelné, kterými konkrétními skutkovými okolnostmi podepřenými jakými indiciemi měla být skutková podstata kterého trestného činu naplněna, a jaký, resp. jaké trestné činy jsou tedy v jednání navrhovatelky spatřovány a jakým způsobem se měla na jejich páchání podílet, což nevyplývá ani z přiloženého důkazního materiálu.“ – z rozhodnutí NS
________________________________________
Sedmého března 2012 policejní orgán rozšířil toto řízení o podezření z trestného činu sabotáže, kterého se měli dopustit Libor Grygárek a Michal Moroz, kteří měli spolu s dalšími neustanovenými osobami usilovat o ovládnutí „významných pozic“ ve státních institucích (ministerstvo vnitra, ministerstvo spravedlnosti, státní zastupitelství, policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů) s cílem poškodit ústavní zřízení a docílit „poruchu“ v činnosti zejména orgánů činných v trestním řízení.

Poprvé se jméno Nečasové objevilo v návrhu policejního orgánu na pořízení odposlechu z 6. srpna 2012. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci o něj požádal ostravský okresní soud 4. září a ten odposlech povolil 5. září 2012.

V návrhu se zmiňuje kontakt Nečasové na Iva Rittiga, Tomáše Hrdličku, Václava Rybu, Tomáše Jindru, Davida Michala, Libora Grygárka, Patrika Oulického, Alexandra Nováka a Daniela Voláka. S tím, že tento kontakt má být úzký a osobní a jednání mají probíhat v sídle vlády.

Tyto poznatky opřely orgány činné o zjištěný telefonický kontakt Nečasové s Jindrou, přičemž bylo tvrzeno, že se má dopouštět svým vlivem k ovlivňování chodu státní správy a prosazovat konkrétní osoby do státního aparátu s nekalými úmysly, a to vše v úzkém kontaktu a za spolupráce s výše zmíněnými osobami.
Na základě této žádostí soudkyně ostravského okresního soudu odposlech povolila, přičemž do odůvodnění převzala doslovně pasáže z návrhu.

Právě ve vztahu k tomuto rozhodnutí Nejvyšší soud připomněl náležitosti, které má mít podle trestního řádu soudní povolení k odposlechu. Jakkoliv je zřejmé, že nelze mít jistotu a v této fázi provádí orgány činné prověřování, musí zde být alespoň důvodný předpoklad. „Na druhou stranu, pokud je trestní řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí být v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vyloženo, o jaké indicie se takový závěr opírá, respektive příkaz musí být opatřen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání daného trestného činu, pro nějž se trestní řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny a z čeho je to vyvozováno (nález Ústavního soudu z 23.5. 2007 sp.zn. II ÚS 615/06),“ konstatuje se v rozhodnutí senátu Jiřího Pácala z 27. května 2020.

„V této souvislosti je třeba připomenout zásadu týkající se nařizování odposlechů a vyslovenou Nejvyšším soudem, a sice že není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání. Takový poznatek musí vydání příkazu k odposlechu předcházet, přičemž je třeba, aby byl validní, což znamená, že musí pocházet ze spolehlivého zdroje a musí být dostatečně přesvědčivý. V žádném případě se nemůže jednat o pouhou spekulativní konstrukci, byť vedenou tzv. užitečným záměrem,“ připomíná senát Jiřího Pácala judikaturu Nejvyššího soudu (např. 4 Pzo 14/2016 či 4 Pzo 14/2018).

Z povolení OS v Ostravě však není podle Nejvyššího soudu ve vztahu k Janě Nečasové „seznatelné, ze spáchání jaké trestné činnosti je ona osobou podezřelou a jak se měla svým jednáním na jejím páchání podílet“. To nevyplývá podle Nejvyššího soudu ani z předloženého spisového materiálu, přičemž Nejvyšší soud označil návrh státního zástupce za „poměrně nepřehledný a zmatečný“. Ani v podnětu policejního orgánu, ani v návrhu státního zástupce a ani v příkazu Okresního soudu v Ostravě není podle Nejvyššího soudu dostatečně popsáno, jakými důkazy jsou konkrétní skutkové okolnosti v nich uvedené podloženy a zdůvodněny.

Nejvyšší soud také podotkl, že není ani doloženo, se kterými osobami konkrétně v návrhu uvedenými měla být Nečasová v tvrzeném úzkém telefonickém kontaktu, a to v souvislosti s konkrétní tvrzenou trestnou činností.

Nejvyšší soud shledal nedostatečnost i původního poznatku o kontaktu mezi Nečasovou a Tomášem Jindrou, kdy ten se opíral toliko o schůzku Jindry, Martina Kuby, Adama Kotalíka, Iva Rittiga, Daniela Voláka a Davida Michala z 30. července 2012, na němž měl Jindra kontaktovat Nečasovou. Z jejich společné komunikace, kdy měli pouze negativně hodnotit již uskutečněné jmenování Lenky Bradáčové do funkce vedoucí Vrchního státního zastupiteství v Praze nelze podle Nejvyššího soudu učinit závěr, že by Nečasová měla, jak tvrdí orgány činné „svým aktivním vystupováním ovlivňovat výběr kandidátů k dosazení na zájmové posty státních organizací, firem a institucí, ale i na orgány veřejné moci“.

Z pohledu zákonnosti tedy podle Nejvyššího soudu příkaz ostravského okresního soudu neobstál, neboť „i pokud by jinak totiž bylo možno považovat formální náležitosti za splněné, absentuje v něm zcela zásadní poznatek a zdůvodnění toho, jak měla být navrhovatelka Mgr. Jana Nečasová zapojena do trestné činnosti, pro níž bylo vedeno trestní řízení“.
Podle Nejvyššího soudu tak není třeba přezkoumávat dva následující příkazy ostravského krajského soudu k prodloužení odposlechu, neboť dospěl-li Nejvyšší soud k závěru o nezákonnosti prvotního příkazu, nelze zákonnými shledat příkazy prodlužující.

V závěru svého rozhodnutí Nejvyšší soud konstatuje, že k rozšíření úkonů trestního řízení o zneužití pravomoci úřední osoby a ohrožení utajované informace, kterých se mohla dopustit Jana Nečasová, došlo 28. listopadu 2012, a to na základě nezákonného odposlechu. „Jednalo se o ‚novou‘ trestnou činnost, o které do té doby neměly orgány činné v trestním řízení žádné indicie (přinejmenším to ze spisového materiálu nevyplývá). Tato trestná činnost s původní prověřovanou trestnou činností, pro kterou bylo zahájeno trestní řízení a následně povoleny odposlechy, nesouvisela,“ uzavírá a naznačuje Nejvyšší soud.

Senát Nejvyššího soudu, vedený Jiřím Pácalem, se nezákonným odposlechům nevěnuje poprvé. O jejich nezákonnosti rozhodl také například v kauze novináře Janka Kroupy.

Dnes reportér serveru Seznam, tehdy reportér deníku Mladá fronta, Dnes Janek Kroupa byl v letech 2011 a 2012 odposloucháván kvůli úniku utajovaného výslechu svědka v kauze nákupu obrněných transportérů Pandur.
Nebyl v tom ale sám. Tehdejší Útvar pro odhalování pro odhalování organizovaného zločinu a žalobce Vrchního státní zastupitelství v Olomouci Rostislav Bajger podali v souvislosti s únikem citlivých informací žádost o odposlech dalších lidí. Okresní soud v Ostravě pak nařídil odposlech a záznam telekomunikačního provozu ředitele protikorupční policie Tomáše Martince, jeho detektiva Františka Zahálky (kauzu Pandury vyšetřoval – pozn. red.), tehdejšího Vrchního státního zástupce v Praze Vlastimila Rampuly, jeho náměstka Libora Grygárka. Dále pak dvou žalobců Vrchního státního zastupitelství v Praze Marcely Kratochvílové a Ladislava Letka, státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně Zdeňka Kasala a Jakuba Svobody, reportéra deníku Právo. Ten, stejně jako Kroupa zveřejnil informace o utajovaném výslechu manažera rakouské společností Steyr, vlastněné americkou společností General Dynamics, Stephana Szücse.

V červenci 2014 pak zveřejnil deník Právo informaci o odposlechu Kroupy a svého redaktora Svobody. Janek Kroupa od té doby několik let žádal o přezkum zákonnosti nařízených odposlechů. V tom, že byly odposlechy skutečně nezákonné, mu dal letos v červenci za pravdu Nejvyšší soud v Brně. Podle něj porušil zákon ostravský Okresní soud, který odposlech povolil. Nezdůvodnil totiž, proč porušil novinářovo právo na ochranu zdroje. „Okresní soud v Ostravě rovněž pochybil, pokud se v rámci odůvodnění příkazů k odposlechu nezabýval také přiměřeností takového zásahu s ohledem na právo novináře na ochranu novinářského zdroje,“ stojí v odůvodnění předsedy senátu Nejvyššího soudu Jiřího Pácala.
Podle něj by měl soud vždy zvážit, „zda je veřejný zájem na odhalení zdroje natolik silný, že převáží i ústavní právo na svobodu projevu, respektive právo na utajení zdroje informace“. Soudce Pácal zároveň zkonstatoval, že soud nejenže řádně nepřezkoumal důvody žádosti, ale žádost státního zástupce Rostislava Bajgera (dozoruje mimo jiné kauzy kolem Jany Nečasové, dříve Nagyové – pozn. red.) v podstatě okopíroval.

ÚOOZ a Vrchní státní zastupitelství únik citlivého výslechu vyšetřovali jako možné zneužité pravomoci úřední osoby. „Soudkyně v odůvodnění citovaného příkazu k odposlechu v podstatě zmínila veškeré argumenty obsažené v návrhu státního zástupce ohledně toho, že podezření ze spáchání shora uvedeného zvlášť závažného zločinu vyplývá jednak z obsahu novinových článků a jednak z usnesení Nejvyššího státního zastupitelství a dalších písemností zaslaných tímto státním zastupitelstvím (míněno jest VSZ Olomouc – pozn. red.),“ stojí také v odůvodnění nezákonnosti odposlechů novináře Kroupy. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

SOUDCE PETR Z BUDĚJOVIC REZIGNOVAL, PIL A ŘÍDIL AUTO

Bohuslav Petr po autonehodě rezignoval na funkci místopředsedy soudu: Místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Bohuslav Petr podle informací České justice rezignoval v pondělí na svou funkci. Stalo se tak pět měsíců od jeho havárie, kterou vyšetřuje policie s podezřením, že řídil pod vlivem alkoholu. Na místě totiž odmítl dechovou a posléze i krevní zkoušku. „Informace o rezignaci pana místopředsedy na Ministerstvo spravedlnosti zatím oficiální cestou nedorazila,“ uvedl mluvčí resortu Vladimír Řepka a odkázal na rozhovor, ve kterém ministryně Marie Benešová uvedla, že v podobných případech bude „velmi přísná“. Petr uvedl, že se na rezignaci dohodl s novou předsedkyní soudu Martinou Flanderovou.

Autonehoda, na kterou jako první upozornila Česká justice, se stala u obce Dasný 13. února 2020. Vůz místopředsedy Petra se tehdy střetl s kamionem a dalšími vozy. Policie kvůli události musela odklánět dopravu. Havárie se naštěstí obešla bez zranění, ale místopředseda soudu se odmítl podrobit dechové i krevní zkoušce na alkohol. V předchozích hodinách se přitom pohyboval v budově krajského soudu a podle svědků působil podnapile. Policie později nehodu překvalifikovala na podezření z trestného činu ohrožení pod vlivem návykových látek.

Petr řízení pod vlivem alkoholu odmítl a uvedl, že ho pouze postihla náhlá zdravotní indispozice. „Po nehodě jsem byl otřesen a je pravdou, že jsem odmítl vyšetření a dechovou zkoušku,“ uvedl už dříve České justici s tím, že v osudný den měl dovolenou a do budovy soudu přijel za manželkou.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová v nedávném rozhovoru pro Českou justici uvedla, že podobné problémy s alkoholem v justici nebude tolerovat. „Budu velmi přísná. Vše tu zúřadujeme a samozřejmě se to projeví v nějakém výsledku. Jsem průběžně informována, máme to tu v řízení a uvidíme. Ale alkohol trpět nebudu. A ještě u místopředsedů? Mají vysoké platy, všechno na co si vzpomenou, takže musí být příkladem lidem. A ne, že budou vynášet rozsudky a závěr bude ten, že co není dovoleno… znáte to přísloví,“ řekla ministryně. Podle informací České justice již Petr rezignaci vedení soudu oznámil a zároveň potřebné dokumenty odeslal na ministerstvo.

Bohuslav Petr šéfoval Krajskému soudu v Českých Budějovicích do roku 2013, poté jej vystřídal Milan Tripes. Až do včerejška působil v pozici místopředsedy soudu pro věci civilní. Na soud nyní přichází nová předsedkyně Martina Flanderová, která dosud působila jako předsedkyně Okresního soudu v Písku. Tripes se totiž letos v lednu vzdal funkce ze zdravotních důvodů a dosud ho ve funkci dočasně nahrazoval další z místopředsedů Jiří Šťastný. „Rozhodl jsem se pro rezignaci z vlastních důvodů poté, co jsem se bavil s paní předsedkyní. Mandát místopředsedy mi na podzim stejně končí a už bych ve funkci nemohl pokračovat. Zůstanu řadovým soudcem,“ řekl ČTK Petr. Eva Paseková, ceskajustice.cz

ETICKÝ KODEX PRO SOUDCE

Etický kodex soudců je hotový, Angyalossy jej předal Benešové: Skupina třiadvaceti soudců pod vedením nynějšího předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho dokončila etický kodex justice. Pracovali na něm několik měsíců. Angyalossy dnes kodex předal ministryni spravedlnosti Marii Benešové (za ANO) a poslal také předsedům všech soudů. Jejich prostřednictvím by kodex měly schválit soudcovské rady.
Médiím zatím Angyalossy nechce kodex poskytovat.

Soudci by se s ním prý měli seznámit v prvé řadě „úřední cestou“ přes soudcovské rady nebo předsedy soudů, a nikoliv prostřednictvím médií, uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Po schválení soudcovskými radami, nejpozději do konce září, by jednotlivé soudy měly kodex umístit na své webové stránky.

Absence etického kodexu soudců byla jednou z opakovaných výhrad, které vůči české justici vznesla skupina států v boji proti korupci založená Radou Evropy (zkráceně GRECO).

Kodex vychází z jednotlivých ustanovení zákona o soudech a soudcích, obsahuje však také odborný komentář a některé závěry z judikatury kárných senátů. V mnohém se jeho autoři nechali inspirovat etickým kodexem Soudcovské unie ČR, která je však dobrovolným sdružením a registruje přibližně jen třetinu všech soudců v ČR.

Předseda Nejvyššího soudu ministryni Marii Benešovou informoval o prioritách, které považuje na počátku svého desetiletého funkčního období za prvořadé, dále společně jednali o elektronizaci justice, možném vytvoření institutu emeritního soudce, o provozních záležitostech Nejvyššího soudu, o chystaných mezinárodních akcích, především odborných konferencích pořádaných v souvislosti s budoucím předsednictvím České republiky v Radě Evropy a také o dokončení dalších projektů, které už nastartoval předchozí předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Těmi jsou například chystané terapeutické programy pro problémové, a tím i potenciálně nebezpečné řidiče nebo připravovaná revize metodiky k odškodňování nemajetkových újem v části pojednávající o bolestném, ceskajustice.cz

JUDr. HORÁČEK MÍSTOPŘEDSEDOU VS V PRAZE

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) jmenovala soudce Romana Horáčka místopředsedou pražského vrchního soudu. Na dotaz ČTK to uvedlo tiskové oddělení ministerstva s tím, že Horáček se funkce ujme od 1. července. Benešová tak vyhověla návrhu předsedy soudu Luboš Dörfla.

Horáček, který se specializuje na průmyslová práva, působí na Vrchním soudu v Praze od roku 2014. Od začátku tohoto měsíce ho Dörfl pověřil řízením civilního úseku soudu. V řadách místopředsedů Horáček doplní Ivanu Mlejnkovou, Stanislava Bernarda, Jana Sváčka a Františka Kučeru.

Dörfl je předsedou pražského vrchního soudu od začátku letošního roku. Nahradil Jaroslava Bureše, kterému skončilo sedmileté funkční období. Druhým uchazečem o post předsedy byl Sváček.

Na webu soudu Dörfl už dříve napsal, že Horáček patří mezi špičkové odborníky a že jeho představy o dalším směřování úseku civilního soudnictví jsou mu blízké. Horáček také šéfuje soudcovské radě vrchního soudu. „Věřím, že bude mít i přirozenou autoritu k prosazení potřebných změn na oddělení, které bude řídit,“ uvedl předseda.

V médiích Dörfl řekl, že si Horáčka povolal jako posilu k provedení všech změn na soudu. Jde o organizační změny v senátech, v rozdělování případů a souvisí i s generační výměnou soudců.

Horáček po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze působil 12 let jako právník u Úřadu pro vynálezy a objevy, který se později transformoval na Úřad průmyslového vlastnictví. Dlouhodobě se věnuje ochranným známkám, označení původu, doménovým jménům, vymáhání práv k průmyslovému vlastnictví a ochraně práv z průmyslového vlastnictví na internetu. Od roku 2006 přednáší tuto problematiku na Metropolitní univerzitě v Praze. Před příchodem k vrchnímu soudu pracoval sedm let u Městského soudu v Praze.

ČR KRITICKY PROTI NORSKU

ČR kriticky k Barnevernetu: Stát chce vstoupit do 27 stížností proti Norsku. Česká republika postupuje u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) proti praxi odebírání dětí rodičům institucí Barnevernet. S ohledem na případ Evy Michalákové sleduje kriticky zacházení s rodinami a dětmi v Norsku i počty stížností proti odebírání dětí, které považuje za ultima ratio. Vláda požádala o povolení vstoupit do 27 řízení proti Norsku. Intervence v případu Michalákové se očekává v příštích měsících. Vyplývá to ze zprávy kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva za rok 2019. Zpráva je určena vládě.

Jak dále plyne ze Zprávy, Česká republika je jako smluvní strana Úmluvy o lidských právech a základních svobodách u Soudu aktivní i ve věcech třetích stran, mimo stížnosti proti českému státu: „Předně si Kancelář vládního zmocněnce vyměňuje informace o významných projednávaných případech se zmocněnci jiných států, odpovídá na otázky ohledně českého právního řádu, případně klade otázky svým protějškům ohledně úpravy v jejich zemích. V tomto kontextu zpravidla zvažuje i možnost intervence podle čl. 36 odst. 2 Úmluvy,“ stojí ve zprávě.

Vláda nastavuje Norsku zrcadlo

Podle materiálu se Kancelář zmocněnce významně zaměřila na Norsko a jeho praxi odebírání dětí rodičům. „Dále je předmětem setrvalého sledování problematika sociálněprávní ochrany dětí a postup Barnevernetu v Norsku, a to s ohledem na rodinu české matky E. M. Praxe norských orgánů vyvolala několik desítek stížností podaných k Soudu. Zde Česká republika spíše nastavuje této praxi kritické zrcadlo a zdůrazňuje, že odebrání dětí z rodiny je prostředek ultima ratio. Po odebrání má stát pozitivní povinnosti za účelem sloučení rodiny, jakmile to okolnosti dovolí,“ uvádí stanovisko ČR ve zprávě.

„Vláda dále požádala o povolení vstoupit do řízení v dalších 27 rodinně právních věcech proti Norsku. Ve třech z nich byly v letech 2019 a 2020 vydány odsuzující rozsudky, resp. shledáno porušení článku 8 Úmluvy (K. O. a V. M. proti Norsku, č. 64808/16, rozsudek ze dne 19. listopadu 2019; Abdi Ibrahim proti Norsku, č. 15379/16, rozsudek ze dne 17. prosince 2019; a Pedersen a ostatní proti Norsku, č. 39710/15, rozsudek ze dne 10. března 2020). Věc Abdi Ibrahim proti Norsku byla na žádost stěžovatelky dne 11. května 2020 postoupena velkému senátu,“ uvádí se dále v materiálu.
Případ Michaláková na spadnutí

Zmíněné invervence je třeba oddělit od stížností našich občanů, jde o stížnosti občanů podané proti třetím zemím, zdůrazňuje se ve zprávě s tím, že to je právě případ Češky Evy Michalákové a její stížnosti proti Norsku: „Vláda projevila zájem intervenovat v již zmíněné věci české matky E. M., kterou podala jménem svým a svých dětí a která je před Soudem vedena jako stížnost E. M. a ostatní proti Norsku (č. 53471/17). Tato stížnost byla na poli článku 8 Úmluvy podána proti postupu orgánu sociálněprávní ochrany dětí a soudů v řízení o žádosti matky o navrácení dětí do její péče, které skončilo neúspěšně. Matka byla zbavena rodičovské odpovědnosti, děti zůstaly v péči pěstounů a matce není umožněn styk s dětmi. Stížnost byla v červnu 2019 oznámena norské vládě. Očekává se, že česká vláda bude vyzvána k předložení intervence v následujících měsících,“ uvádí se doslova v aktuální zprávě.

Podle zprávy takto vláda již v roce 2018 vstoupila do řízení před velkým senátem ve věci Strand Lobben a ostatní proti Norsku (č. 37283/13), která se týká zbavení rodičovské odpovědnosti matky a svolení k osvojení dítěte. „Senát páté sekce Soudu v rozsudku ze dne 30. listopadu 2017 dospěl k závěru o neporušení článku 8 Úmluvy, který zaručuje právo na soukromý a rodinný život. Naopak velký senát vydal dne 10. září 2019 rozsudek se závěrem o porušení Úmluvy,“ shrnuje zpráva.

O případu Strand Lobben Česká justice podrobně informovala včetně veřejného slyšení před Soudem ve Štrasburku.
Další intervence se týkala migrace

Také o dalším zásadním případu, do kterého vstoupil český stát, Česká justice informovala. „Takto Česká republika vstoupila do řízení o stížnosti M. N. a ostatní proti Belgii (č. 3599/18), jež byla k Soudu podána rodinou, která žádala konzulát žalovaného státu v Libanonu o vízum na ochranu před zacházením, jemuž by mohla být vystavena v Sýrii. Věc vyvolává především otázku, zda se stěžovatelé nacházeli v belgické jurisdikci (článek 1 Úmluvy), a teprve následně zda měla Belgie pozitivní povinnost stěžovatele ochránit před namítaným rizikem mučení, nelidského a ponižujícího zacházení,“ uvádí se ve zprávě Kanceláře českého vládního zmocněnce.

Případ M.N. proti Belgii Soud nakonec odmítl pro nepřijatelnost, když rozhodl, že podání žádosti o vízum na ambasádě nezakládá na jurisdikci nad žádající osobou a že státy mají právo určovat, kdo vstoupí na jejich území. Česká justice tento významný případ týkající se migrace a žádostí o azyl ze strany obyvatel třetích zemí rovněž podrobně analyzovala.
V tomto případě Soud letos na konci května potvrdil, že Úmluva o právech a základních svobodách není univerzální a je účinná ve smluvních zemích, nikoli v Asii či v Africe. Irena Válová, ceskajustice.cz

V MOSKVĚ VOJENSKÁ PŘEHLÍDKA

V Moskvě se ve středu uskuteční vojenská přehlídka na počest Dne vítězství, která se kvůli koronavirové epidemii nekonala v tradičním termínu 9. května v plném rozsahu. Přehlídku můžete sledovat v přímém přenosu, v Rozstřelu ji souběžně odkomentuje vojenský analytik Lukáš Visingr. Přehlídka startuje pět minut před 9. hodinou.

„Přehlídku uskutečníme 24. června, v den, kdy se roce 1945 konala legendární historická přehlídka vítězů, kdy po Rudém náměstí pochodovali bojovníci, kteří bojovali u Moskvy, bránili Leningrad, rvali se u Stalingradu, osvobodili Evropu, dobyli útokem Berlín,“ prohlásil ruský prezident Vladimír Putin na poradě, které se zúčastnil ministr obrany Sergej Šojgu.
Na přehlídce se ukáže 13 008 ruských vojáků, diváci uvidí na 234 kolových a pásových vozidel. Na obloze se objeví 75 letounů a vrtulníků. Kromě samotné Moskvy se budou velké vojenské přehlídky konat i v dalších 27 městech po celé Ruské federaci.

Na hlavní moskevské přehlídce se představí pochodové formace s výzbrojí a výstrojí z doby druhé světové války, mimo jiné pěšáci, letci, domobrana či ženisté.Pochodovat budou také útvary ze všech složek současných ruských ozbrojených sil. Již tradičně se kromě vojáků ukáže například Národní garda nebo mládežnické hnutí Junarmija.

Největší pozornost budou nepochybně poutat nové typy vojenské techniky jako ženijní systém pro dálkové minování ISDM a raketomet TOS-2 Tosočka.

Z dalších zajímavých typů se v Moskvě představí například kanonový protivzdušný komplet Derivacija-PVO, raketový protivzdušný systém S-350 Viťaz, systém pobřežní obrany Bal nebo několik verzí obrněného automobilu K-53949 Tajfun-K. Přehlídka na Rudém náměstí se kvůli koronavirovým opatřením neuskutečnila v původním termínu 9. května. Nad Moskvou tehdy jen přeletěly desítky stíhaček či helikoptér.

Prezident Putin vzdal hold asi 27 milionům zemřelých bojovníků Sovětského svazu v druhé světové válce a válečným veteránům. „Zachránili vlast, život následující generace, osvobodili Evropu, bránili svět,“ řekl prezident.
Rusko patří mezi země s nejvyšším počtem nakažených covidem-19. Od vypuknutí epidemie covidu-19 se v zemi nakazilo přes 553 000 lidí. I proto se letošní oslavy budou muset obejít bez obvyklé hojné účasti zahraničních státníků.
Rusko oznámilo, že zahraniční hosté vojenské přehlídky budou muset po příletu do Moskvy absolvovat prohlídku a podstoupit testy na koronavirus. Předtím by měli být doma 14 dnů v karanténě.

Český prezident Miloš Zeman se tradiční vojenské přehlídky nezúčastní. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že „to pana prezidenta mrzí“. Jako svého zástupce si Zeman vybral českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku.

SCHILLEROVÁ ODMÍTLA PROGRESIVNÍ ZDANĚNÍ KSČM

Ministryně financí Alena Schillerová odmítla požadavek komunistů na zavedení druhé sazby daně z příjmu právnických osob. Komunisté oznámili, že podpoří navýšení schodku na 500 miliard korun, ale s tím, že při jednání o úpravě podmínek tolerance vlády s premiérem Andrejem Babišem budou usilovat o zavedení druhé sazby daně z příjmu právnických osob.

„Máme v programovém prohlášení, že nebudeme zvyšovat daně,“ odmítla na dotaz iDNES.cz druhou sazbu daně z příjmu právnických osob Schillerová.

Předseda KSČM Vojtěch Filip oznámil o víkendu po jednání nejvyššího orgánu strany, ústředního výboru, že komunisté budou při jednání s premiérem Andrejem Babišem požadovat druhou sazbu daně z příjmu právnických osob. Zdůvodňují to tak, že privatizační podvodníci a tuneláři mají začít splácet dluhy. Filip odmítl iříci, jak vysoká by druhá sazba daně z příjmu firem měla být. Nejdřív se to podle něj dozví Babiš.

„Naši občané dlouhodobě splácí vysoké dluhy privatizačních podvodníků a tunelářů. Je na čase, aby začali splácet oni!“ shodlo se vedení KSČM při jednání o tom, zda komunisté podpoří zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun, jak navrhla vláda. Rozpočet v úterý prošel ve Sněmovně prvním čtením, definitivně se o něm má hlasovat v první polovině července.

„Ti, kteří získali v privatizaci určité prostředky, by měli být schopni teď v krizi státu přispět,“ řekl Filip. Schillerová jednání o druhé sazbě daně z příjmu odmítá spojovat se schvalováním letošního rozpočtu. Hlasy komunistů bude ovšem vláda i pro rozpočet na rok příští a rozhodování o něm se časově kryje s volebním sjezdem komunistů. Ovlivnit ho také může výsledek podzimních krajských a senátních voleb.

NĚMECKO ZAKÁZALO EXTRÉMISTICKOU SKUPINU NORDADLER

Německý ministr vnitra Horst Seehofer zapsal na seznam zakázaných hnutí krajně pravicové uskupení Nordadler (Severní orel). Skupina, která působí především na internetu, vychází podle ministerstva vnitra z nacistické ideologie a za svůj vzor považuje vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera. Po oznámení zákazu hnutí podnikla policie proti příslušníkům uskupení razie.

„Spolkový ministr vnitra Seehofer zakázal krajně pravicové sdružení Nordadler. Působí převážně na síti. Policie od rána provádí ve čtyřech spolkových zemích kroky proti hnutí. Pravicový extremismus a antisemitismus nedostanou prostor ani na internetu,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Steve Alter.

K raziím podle agentury DPA policie přistoupila v Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku, Braniborsku a Dolním Sasku. Ministerstvo sdělilo, že hnutí působilo i pod názvy jako Nacionální revoluce, Nacionální mládež, Nacionální společenství a Nacionální obroda.

Hnutí za své vzory považovalo vedle Hitlera i další významné představitele nacistického režimu. Rovněž podle DPA plánovalo vytvořit na venkově kolonii, kde by jeho přívrženci společně žili. Hnutí zastávalo i antisemitské názory, například po loňském útoku pravicového extremisty na synagogu v Halle, v jejíž blízkosti radikál zastřelil dva lidi, vůdce uskupení na komunikační síti telegram vyjádřil činu sympatie.

KYRGYZSKÝ EXPREZIDENT ATAMBAJEV DOSTAL 11 LET VĚZENÍ, OMILOSTNIL ZLOČINCE

Bývalý prezident středoasijského Kyrgyzstánu Almazbek Atambajev byl v úterý odsouzen za nezákonné omilostnění známého zločince na více než 11 let do vězení. Z verdiktu soudu v Biškeku vyplývá, že se zločinecký boss Azit Batukajev na svobodu dostal za pomoci úplatku. Atambajev byl v Kyrgyzstánu prvním zvoleným prezidentem, který dokončil svůj mandát bez revoluce.

Bývalý prezident středoasijského Kyrgyzstánu Almazbek Atambajev (15. srpna 2019) | foto: Profimedia.cz
„Soud uznal Atambajeva vinným a stanovil mu trest v podobě odnětí svobody na 11 let a dva měsíce, odnětí státních vyznamenání a zabavení majetku,“ citovala agentura Interfax soudce Emilbeka Kaipova při vynášení rozsudku.

Exprezidentův obhájce podle středoasijského zpravodajského serveru Fergana uvedl, že obžaloba nepředložila žádné důkazy o vině jeho klienta, který se zřekl závěrečného vystoupení před soudem.

V případu bylo kromě Atambajeva obžalováno dalších 19 lidí. Obžaloba žádala pro exprezidenta 15 let.
Atambajev stál v čele Kyrgyzstánu v letech 2011 až 2017 a stal se první zvolenou hlavou státu ve středoasijské zemi, která dokončila svůj mandát bez revoluce, připomněl server. Následně se ale Atambajevovy vztahy s nástupcem v nejvyšší funkci zhoršily, a tak přešel do řad opozice. Loni v červenci byl zbaven imunity pro podezření z korupce a styků s podsvětím a v srpnu byl zadržen po dramatickém útoku pořádkových sil na exprezidentovu rezidenci.

ZRYCHLENÉ SRDCE KROTÍ MODERNÍ LÉKY

Jsou účinnější a bezpečnější, ale málo dostupné: Zdravé srdce bije v pravidelném rytmu. Tlukot jako od začínajícího bubeníka garážové kapely je důvod k pozornosti, může totiž značit fibrilací síní. Pacienti s tímto druhem srdeční arytmie mají 5x vyšší riziko cévní mozkové příhody (tzv. mrtvice). A fibrilace síní má dokonce 20 % případů mozkových mrtvic přímo na svědomí. V Česku žije odhadem půl milionu lidí s fibrilací síní, každý rok jich přes 11 tisíc přibude. Rizika zmírňují léky na ředění krve. Ty moderní však užívá jen zlomek pacientů.

K prevenci cévní mozkové příhody (způsobené fibrilací síní), pacientům pomáhá tzv. antikoagulační léčba, která snižuje srážlivost krve a zabraňuje vzniku sraženin. Tradiční léky ovšem od pacientů vyžadují přísnou dietu a minimálně jednou měsíčně testování srážlivosti krve (Quickův test) kvůli případné úpravě dávkování. Moderní tzv. „NOAC“ (nová orální antikoagulancia) jsou podle lékařů účinnější, bezpečnější a nenáročné. Přesto je užívá pouze 24 % pacientů s diagnózou fibrilace síní. Největší překážkou většímu rozšíření je fakt, že je lékaři nemohou napsat pacientům rovnou, ale až v „druhé linii, tedy až ve chvíli, kdy nevyhovují tradiční léky.

„V současné době musí pacient absolvovat nejdříve léčbu tradičními léky na ředění krve. Až když ji nelze udržet nebo jinak nevyhovuje, můžeme předepsat NOAC. V tuto chvíli je pro nás klíčové dostat léky mezi co nejvíce lidí, ale obávám se, že debata o uvolňování preskripčních omezení se kvůli ekonomickým důsledkům pandemie může výrazně zpomalit,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. Podle něj jsou tyto moderní léky například v Německu běžně dostupné a již téměř vytlačily tradiční léčiva. „NOAC jsou účinnější, jejich síla se projevuje v nižším výskytu ischemických příhod neboli mrtvic, ale také vyšší bezpečnosti. Jejich uživatelé nemají tolik krvácivých příhod, ke kterým dochází v důsledku přílišného zředění krve,“ říká prof. Linhart, DrSc.

V období let 2010–2018 tyto léky pacientům ušetřily 784 akutních stavů typu cévní mozkové příhody nebo infarktu. „Pokud by všichni lidé s diagnózou fibrilace síní měli nasazené NOAC, ušetřili bychom pacientům v daném období přes 4300 těchto stavů. Každý takový případ navíc zdravotnictví stojí řádově stovky tisíc korun,“ dodává MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. V roce 2017 se na léčení cévních mozkových příhod a následnou péči v Česku vydalo 10 miliard korun. Rozšíření léčby podle MUDr. Doležala zatím brání nedosažená dohoda o úhradě mezi zdravotními pojišťovnami, Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a výrobci.

Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou smrti na světě. V Česku ji každý rok prodělá na 40 tisíc lidí, z toho více než čtvrtina na ni zemře. Často právě kvůli krevním sraženinám, které v srdci vznikají v důsledku arytmie a následně putují krevním řečištěm ze srdce do mozku. „Lidé bohužel riziko fibrilace síní často podceňují, podle průzkumů až 40 % nemocných v Evropě o své diagnóze ani neví a 20 % lidí s diagnózou v Česku pak nemá žádnou léčbu. Je přitom doslova životně důležité, aby lidé s příznaky navštívili svého lékaře a následně dodržovali případnou léčbu. Navíc čím bude léčba jednodušší a nebude vyžadovat časté kontroly u lékaře, tím lépe. Ukázala to pandemie, kdy pacienti se buď k lékaři báli jít kvůli nákaze, nebo byl jejich lékař pouze na telefonu,“ říká PhDr. Ivana Plechatá, ředitelka organizace Průvodce pacienta, která na rizika upozorňuje. Podle ní mezi nejčastější příznaky fibrilace síní patří nepravidelné, rychlé bušení srdce, svíravý pocit na hrudi nebo únava.

O projektu Rychlé srdce

Projekt „Rychlé srdce“ realizuje již druhým rokem nezisková organizace Průvodce pacienta, z.ú. Navazuje na projekt věnovaný fibrilaci síní (FiS), který několik let realizoval stejný tým pod hlavičkou Ústavu lékového průvodce, z.ú. Spolu s pacientskými organizacemi ICTUS a Sdružením pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhodách z.s vytvořil Průvodce pacienta v roce 2018 platformu k řešení problematiky prevence mrtvice. Platforma shromažďuje a analyzuje data a informace o onemocnění a zprostředkovává je pacientům i široké veřejnosti. Základními cíli projektu jsou zvyšování povědomí o onemocnění fibrilace síní, zlepšení odhalování a diagnostiky pacientů a odstranění bariér v léčbě, a to v souladu s odbornými českými i mezinárodními doporučeními.

O Průvodci pacienta, z. ú.

Průvodce pacienta, z.ú. je zprostředkovatelem informací a průvodcem pacientů při zajišťování dostupné, včasné a efektivní zdravotní péče v České republice. Kromě pacientů mluvíme o dostupnosti léčby také s lékaři a dalšími zdravotníky, plátci (zdravotními pojišťovnami), státní správou, poskytovateli zdravotní péče, akademickou sférou a dalšími experty ve zdravotnictví. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Vojtěch Šprdlík

LIDÉ V ČR LÉČENI JEDEM NA KRYSY, WARFARINEM, MINISTR VOJTĚCH BY MĚL HNED ZASÁHNOUT

Tomáš Doležal, iHETA: Nevyužíváme klinický a ekonomický potenciál nových antikoagulancií: V České republice, stejně jako v jiných zemích vyspělého světa, vzrůstá v důsledku stárnutí populace počet pacientů s kardiovaskulárními onemocněními, fibrilaci síní nevyjímaje. Mezi lety 2014 a 2018 vzrostl podle údajů ÚZIS jejich počet ze 186 tis. na 233 tis. Z tohoto počtu je jen malé procento léčeno novými antikoagulancii (NOACy), něco kolem 30 %. Stále je ještě většina pacientů léčena warfarinem, který je méně účinný a méně bezpečný.

Již nyní mělo nahrazení warfarinu u cca jedné třetiny pacientů s fibrilací síní významné dopady na zdraví a délku života. Z našich analýz vyplývá, že došlo k zabránění 784 závažných cévních příhod a bylo získáno více než 3 600 let života. Pokud by se novými antikoagulancii léčilo 100 % pacientů, kteří by podle registrační indikace léčeni býti mohli, došlo by k výrazným pozitivním zdravotním benefitům.

Při maximálním využití bychom zabránili 4 354 cévním příhodám, získali více než 20 tis. let života (LYG) a téměř 30 tis. let života v maximální kvalitě (QALY).

OSTRAVSKO LETOS NA ŠKOLÁCH PROINVESTUJE VÍCE NEŽ 600 MILIONŮ

Nové dílny, tělocvična, oprava střechy, modernizace školního statku, výměna oken, zateplování budov a další projekty. Tento rok je na krajem zřizovaných školách rušný. Moravskoslezský kraj dá na reprodukci majetku v oblasti školství více než 600 milionů korun.

„Kvalita výuky je dána třemi hlavními faktory. Možná nejpodstatnější je osobní přínos a přístup pedagogů, důležitý je také zájem a nasazení samotných studentů. Nemalou roli ovšem hraje také zázemí, ve kterém výuka probíhá. Moravskoslezský kraj klade důraz na zvyšování úrovně praktického vyučování, a tak jsou nové moderní dílny nebo učebny nenahraditelné,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny.

Největší investiční akcí Moravskoslezského kraje v odvětví školství je v tomto roce vybudování dílen pro praktické vyučování Střední odborné školy ve Frýdku Místku s náklady přesahujícími 260 milionů korun. „Vybudovány budou dílny ve dvou lokalitách, v ulicích Lískovecká a Na Hrázi. Kromě samotných budov zafinancujeme i vybavení, takže bude pořízena technika a zařízeny elektolaboratoř, karosárna nebo například brousící box,“ řekl náměstek hejtmana kraje Stanislav Folwarczny.

Dále byla z krajského rozpočtu dokončena novostavba tělocvičny u Gymnázia Josefa Božka v Českém Těšíně, která si vyžádala 60 milionů korun. Dalších 20 milionů stály šatny a parkoviště ostravské Střední zdravotnické školy, pokračuje modernizace Školního statku v Opavě, v Bruntále probíhá oprava střechy a fasády gymnázia za téměř 25 milionů korun, začala rekonstrukce Polského gymnázia v Českém Těšíně.

„Moravskoslezský kraj také pokračuje v zateplování školských budov, hotová je například budova Střední školy průmyslové a umělecké v Opavě, energetické úspory čekají také opavské Mendelovo gymnázium. Další rekonstrukce se ještě připravují. Za více než 180 milionů korun bude zrekonstruovaná opavská základní škola na Havlíčkově ulici, proměna čeká i Střední odborné učiliště stavební v Opavě nebo Střední školu a domov mládeže Střední školy společného stravování v Ostravě-Hrabůvce,“ vyjmenoval náměstek hejtmana kraje pro finance, investice a majetek Jaroslav Kania.

Moravskoslezský kraj i letos využije letní prázdniny ke stavebním pracím, bude se rekonstruovat atletický ovál u gymnázia v Karviné, také se dokončí stavební úpravy budov základní umělecké školy v Rychvaldu. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

ŠKOLY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI BUDOU BEZPEČNĚJŠÍ

Předcházet šikaně a sociální izolaci dětí. Speciální projekt Moravskoslezského kraje na prevenci rizikového chování žáků základních a studentů středních škol bude formou nejrůznějších školení pedagogů pokračovat i letos na podzim.
„Bezpečnost ve školách se stala velmi důležitým tématem a bylo by mylné tuto problematiku přehlížet. Jsem proto rád, že přibližně dvě stovky pedagogů z našeho regionu čeká školení, které pomůže vytvořit bezpečnější klima ve školách a třídách,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny a doplnil, že se projekt skládá z několika aktivit.

První oblast je zaměřená na vzdělávání začínajících školních metodiků prevence, kteří doposud neprošli specializačním studiem a ve své funkci jsou méně než tři roky. „Přihlášené pedagogy čeká dvoudenní kurz v Beskydech. Hlavním cílem bude, aby se účastníci lépe zorientovali v zásadách prevence rizikového chování. Zaměříme se na problematiku sociálního klimatu ve třídě a ve škole, účastníci kurzu se dozví, jak nejvhodněji postupovat při řešení různých situací, co si mohou a nemohou dovolit, cenné budou jistě výměny osobních zkušeností,“ vysvětlil náměstek hejtmana kraje Stanislav Folwarczny s tím, že kurzy budou bezplatné, účastníci budou mít zdarma také ubytování a stravu. Moravskoslezský kraj na tento projekt získal od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR 300 tisíc korun.

Další oblastí, na kterou se projekt zaměřuje, je dětská psychiatrie. Pedagogové se během 6hodinového semináře vedeného dětským psychiatrem seznámí se základními jevy, se kterými se v této oblasti mohou při své činnosti setkat. „Projekt se pak také zaměří na screening aktuální situace týkající se rizikového chování dětí. Chceme mít obrázek, jak na tom aktuálně jsou žáci druhého stupně základních škol nebo odpovídajícího stupně víceletých gymnázií. Zajímá nás míra impulzivity ovlivněná často velmi intenzivním působením počítačových her a sociálních sítí,“ řekl náměstek hejtmana kraje Stanislav Folwarczny.

Další podrobnosti o projektu a dotazník pro zájemce jsou k dispozici na webových stránkách kraje.

„Věřím, že tento projekt zvýší kompetence pedagogů, kteří se ve školách podílejí na aktivitách v oblasti prevence, a bude mít pozitivní dopad na žáky i jejich rodiče a na další pedagogické pracovníky. Naším cílem je posílit bezpečné a pohodové prostředí ve školách a v třídních kolektivech,“ uzavřel náměstek hejtmana kraje Stanislav Folwarczny. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí