iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V SR pryč 30 soudců, žalobců, zruší VSZ Praha, Olomouc?

Zátah na úřadu vlády nebyl puč, byl to výsledek Zemanovy akce Čisté ruce: Nejvyšší soud po sedmi letech policejního zátahu na Úřadu vlády Petra Nečase rozhodl, že odposlechy v případu Nagyová (Nečasová) byly soudcem povoleny nezákonně, protože pro ně nebyl předložen konkrétní zákonný důvod. Už v roce 2016 ovšem konstatoval Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 4/14, že ve věci rozhodoval nezákonný soudce, který nebyl místně příslušný.

Tyto nezákonnosti byly od začátku zjevné každému trestnímu právníkovi hodnému toho jména včetně státních zástupců nebo třeba soudkyně Králové. Oč se tedy ve skutečnosti hraje? Jak je to vůbec možné? Jaké jsou motivace?

Na samém začátku případu nazývaného Nagyová (Nečasová) a spol. nebyl žádný pokus o puč nebo o svržení vlády, jak se často traduje. Až takové ambice ani invence státní zástupci nemají. Na začátku byla válka kvůli starým křivdám i různému pojetí trestního práva vzájemně se nenávidících státních zástupců, kteří svoje ambice a pomstychtivost povýšili nad nestrannost a právo a pro své cíle využili tzv. šesté odbory závažné hospodářské a finanční kriminality.
Žádný případ Nagyová, Nečas, exposlanci, vojenské zpravodajství přece neexistoval a policie ho nevyšetřovala.
Existoval jen případ Libora Grygárka, někdejšího nenáviděného náměstka Vrchního státního zástupce v Praze, kterého s pomocí zkorumpovaného soudce nechali kolegové z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci odposlouchávat. Ostatně video z demontáže odposlechů z Grygárkovy kanceláře na VSZ v Praze za přítomnosti státního zástupce Stanislava Mečla v únoru roku 2012 je legendární.

Až policisté uslyšeli, že Grygárek z pozice své funkce telefonuje na Úřad vlády, kde seděla Nečasová. Tak zjistili další politiky a úředníky, kteří byli v kontaktu navzájem a spojovala je osoba Nečasové. Byli to ti, co telefonovali na Úřad vlády a další, co zase telefonovali jim, včetně novinářů. Pro pořádek: Slovo korupce je zde požito v jeho původním správném významu, totiž nesprávný postup.

Tak vznikl případ Grygárek, který měl spolu s Nečasovou stát v čele organizované skupiny a měl být obviněn ze sabotáže, protože spolu se všemi těmi Bočky, Páleníky a dalšími členy zločinecké skupiny usiloval o dosazování osob do struktur státu a tím o rozvrácení státu, jak to sepsal v úředním přípisu Nejvyššímu soudu vrchní státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ivo Ištvan.

Takto byly podle nynějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu tyto nelegální odposlechy tehdy odůvodněny: „Pokud jsou jmenovány osoby, s nimiž měla být Jana Nečasová v kontaktu a podílet se s nimi na trestné činnosti, není dostatečně doloženo, v jakém vztahu k Nečasové tyto osoby jsou a jak se měly podílet na konkrétní trestné činnosti. V tomto případě se mělo jednat o to, že podle podezření orgánů činných v trestním řízení se měla Nečasová podílet s těmito osobami na rozsáhlém nelegálním ovlivňování obsazování vysokých postů ve státní správě a v justici.“

Proč tedy nebyli Grygárek, Nečasová a spol. obviněni ze sabotáže? Proč se ohromující případ, který možná mohl být případem rozsáhlého úplatkářství, rozpadl na „tři větve“ obsahující darované kabelky, zneužití pravomoci, kterou dotyčná neměla, a na řešení otázky, zda Libor Grygárek znal Romana Janouška, když byl v hospodě, kde pekli prase? Vždyť ještě v roce 2012 se celá údajná zločinecká skupina měla dopouštět zločinů proti republice, jak Česká justice informovala.

Protože Ivo Ištvan se nechoval jako dozorující státní zástupce, kontrolující zákonnost konání policie, nýbrž jako policista, kterým ve skutečnosti celou dobu byl. Ivo Ištvan to slovníkem policie jednoduše zkusil, na co je půjde dostat, až jak to vyjde a takhle to vyšlo. A takto mu to bylo systémem umožněno a dalšími osobami dovoleno. Vrchní státní zástupce VSZ v Olomouci v případu působil nejen jako dozorový státní zástupce, ale rovněž jako vyšetřující státní zástupce, využíval pravomoci tzv. šestého odboru závažné hospodářské a finanční kriminality podle vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, která umožňuje v podstatě cokoli. Je notoricky známo, že po celá léta obhájci obviněných podávali stížnosti a domáhali se přezkumů, které končili u dozorového a vyšetřujícího státního zástupce Ivo Ištvana v jedné osobě a které se z dohledového orgánu – šestého odboru Nejvyššího státního zastupitelství vracely s konstatováním, že státní zástupce postupuje podle zákona.

Toto je výsledek existence dvou „speciálů“, které prosadila kvůli akci Čisté ruce nynější ministryně spravedlnosti Marie Benešová ve formě financování dvou odborů závažné hospodářské a finanční kriminality, naroubovaných na dříve převážně přezkumný úřad – vrchní státní zastupitelství v Praze a v Olomouci. Ostatně, chválí ji za to v obhajobě její osoby před „chvilkaři“ další z vysokých funkcionářů, dříve náměstek nejvyššího státního zástupce a kolega Marie Benešové , nyní soudce Ústavního soudu Jaroslav Fenyk.

Tyto dva odbory s dohledem on- line na Nejvyšším státním zastupitelství byly založeny jako nástroj akce Čisté ruce tehdejšího premiéra Miloše Zemana, tedy akce politické Tzv. šestky vytvořily spolu s policisty stát ve státě prakticky bez kontroly a odpovědnosti ovládaný nyní vrchními státními zástupci Ištvanem a Bradáčovou a nejvyšším státním zástupcem Zemanem. Každý, kdo se kdy pokusil to změnit, byl buď odvolán nebo jinak zhanoben.

Ani skupina poslanců, díky nimž vznikl jmenovaný nález Pl. ÚS 4/14 o místní příslušnosti státního zástupce a soudce si netroufla usilovat o zrušení tohoto systému, když navrhla zrušit jen části této vyhlášky, čemuž ústavní soud se soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem vyhověl.

S právním státem tento zkorumpovaný systém, ve kterém je možné vše, nemá nic společného. Bude však existovat a státní zástupci budou rozhodovat o tom, kdo v této zemi zůstane čistý „padni komu padni“, a kdo ne a povedou za peníze daňových poplatníků trestní výpravy a šílená řízení ve stylu případu Grygárek a nekonečná řízení ve stylu Parkanová nebo Gripeny, dokud se nenajde další skupina právníků a politiků, kteří to změní. Zatím to tak nevypadá.
Nástroj akce Čisté ruce je pro likvidaci politické a podnikatelské konkurence vynikající. Ostatně také o žádoucím zrušení obou vrchních státních zastupitelství už přestaly hovořit i osoby, které ho zcela vážně před léty podporovaly. Irena Válová, ceskajustice.cz

NSZ ZEMAN VE FUNKCI DO SMRTI? NIKDO HO NECHCE ODVOLAT?

Páteř zločineckého syndikátu pod vedením NSZ Pavla Zemana: Institut Aleny Vitáskové, z. s. (IAV) dlouhodobě upozorňuje zákonodárce, vládu ČR a další instituce na neúnosný stav justice, jejíž hlavním „škůdcem“ jsou někteří státní zástupci pod vedením NSZ Pavla Zemana. Ministryni spravedlnosti Marii Benešové předáváme dokumenty, které zločiny státních zástupců (jako např. Radka Mezlíka, Pavla Zemana, ale řadu dalších) usvědčují minimálně z porušování zákonů, zahlazování trestné činnosti u vybraných osob, padělání důkazů, znaleckých posudků nevyjímaje

IAV se stal zakladatelem Manifestu IAV (MIAV) – občanů poškozených státem. V tomto seskupení jsme získali a shromažďujeme další a další důkazy o nezákonnostech v jednání státních zástupců, v některých případech šlendrián soudců.

Všechny doposud podané podněty se snaží „zločinecký syndikát“ neřešit. Podezření z trestné činnosti nejen policie, ale především státních zástupců se bagatelizuje, či skrývá pod klatbu „je to jejich právní názor“

• Znepokojení některých soudů se nebere vážně, když tyto na různém stupni výkonu spravedlnosti ve svých rozsudcích, či stanoviscích opakovaně sdělují a upozorňují na podivné praktiky OČTŘ – především státních zástupců, kteří mají mít dohled nad procesem.

•Například Nejvyšší soud ve svém výroku uvedl údiv, proč se OČTŘ nezabývají trestnou činností v daném případě přímých účastníků kauzy, které žalobce postavil do role svědků. Neděje se nic. Následné trestní oznámení na státního zástupce je jeho nadřízenými bagatelizováno, ministerstvem spravedlnosti taktéž.

• Ústavní soud opakovaně hodnotí celou řadu odposlechů, jako nezákonných pro použití v trestním řízení. Trestní řízení na základě zmanipulovaných důkazů však probíhá dále.

• Odvolací soud s podivem hodnotí práci státního zástupce, který podává žalobu, aniž by doložil pohnutku, či motiv, dle jeho názoru „trestního činu“

– Státní zástupce škodu stanovuje z odměny za práci (mzda a odvody ze mzdy), která byla stanovena v zákonné výši. Práce byla vykonávána dle zákoníku práce a pracovní smlouvy a to na vysoké odborné úrovni.
– Prvoinstanční soud, ani státní zástupce však názor „Odvolacího soudu“ neberou vážně. U státního zástupce se prokazuje, že nezná zákony a podzákonné normy, kryje křivé svědectví.
– Neděje se nic, zatěžuje se jen dalším soudním řízením justiční systém vykonstruovanou kauzou, jejíž řešení trvá již pět let, což nemůže být ve veřejném zájmu. Státní zástupce způsobuje pouze škody na veřejných financích a soudce prvoinstančního soudu mu v tom pomáhá.

• V další kauze stanovisko Nejvyššího soudu akceptuje soud prvního stupně. Státního zástupce názor těchto soudních institucí nezajímá. Roztáčí znovu kola soudního procesu v dalším odvolání. On se nemá čeho obávat, je to jeho „právní názor“ a evidentně způsobuje vysoké škody.

• Státní zástupce předloží soudu zmanipulované důkazy, část důkazů ve prospěch obžalovaných zamlčí, nebo jejich zpracovatele jako například prof. Jelínka, zesměšňuje dokonce při hlavním líčení před soudem.
– Předloží soudu „padělky“ znaleckých posudků, které měly určit výši škody. S těmito „padělky“ se předvádí ve veřejnoprávní televizi, když se snaží předvést, jako filmová hvězda, jakým škodám zabránil.

– Jiný soud, který hodnotí pravost těchto znaleckých posudků, sdělí, že se o znalecký posudek nejedná. Soudní znalec, který dokument zpracoval je tímto soudcem napomenut. Policie zmanipulované „znalecké posudky“ nemůže stíhat jako trestný čin a trestní oznámení odkládá, protože soud správně prokázal, že se nejedná o „znalecký posudek“. Státní zástupce i nadále tento dokument používá u soudu jako posudek určující výši způsobené škody, přestože jsou v celém materiálu použity nepravdivé podklady

Ve většině výše uvedených zjištění figuruje státní zástupce Radek Mezlík, který si dovoluje úplně všechno. Přestože na jeho trestné činy upozorňují, nejen spolky, občané, odborníci, nic se neděje. Jeho nadřízení Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a NSZ Pavel Zeman, stejně jako ministerstvo spravedlnosti Marie Benešová jsou nečinní a konání státního zástupce Mezlíka tolerují, přičemž musí vědět, že maření spravedlnosti je trestným činem.

Výsledky práce jednoho ze státních zástupců např. Radka Mezlíka, který zjevně nezná zákony, zesměšňuje soudy i vysoké odborníky v právní oblasti, dokáže zmanipulovat důkazy a tyto předkládat soudu, můžeme vyhodnotit na příkladu jedné vykonstruované kauzy, která trvá již devět let:

• dva mrtví, nepřežili nemoci jako důsledek stresu
• pět těžce nemocných – v důsledku mnohaletého trestního stíhání a soudních procesů ve vykonstruované kauze
• šest obětí – ve výkonu trestu
• dvě stě padesát – zničených životů, rodin, přátel, podnikání

Škody, které svou bezbřehou zlovůli může státní zástupce (v tomto jednom případě Radek Mezlík) bez jakékoliv odpovědnosti působit, přesahují stovky miliónů korun. A to nejen na odškodnění nevinných za nezákonné trestní stíhání (majetková, nemajetková újma), dále za znemožnění pracovat odborníkům a tím vytvářet hodnoty pro společnost a potažmo daňové odvody do státního rozpočtu, stejně jako poškození investic, podnikání a tím opět zastavení příjmu státu z daní těchto pracujících a podnikajících osob.

Touto jedinou kauzou zatížil státní zástupce Radek Mezlík veřejné finance v rozsahu stovek miliónu korun. Proto je nutné se zaobírat osobní odpovědností státních zástupců (a to i zpětně), jak navrhujeme Manifest IAV ve svých požadavcích na vymahatelnost práva a spravedlnosti v České republice.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová má dostatek důkazů, aby zahájila kroky k nápravě systému, je nečinná a její ministerstvo kolabuje nad nápadem žalob na stát za nezákonné trestní řízení.
Máme prvenství v počtu vězňů na sto tisíc obyvatel. V zemích EU je to cca 100 vězňů na 100 000 obyvatel, v České republice je to 208 vězňů na 100 000 obyvatel. Máme násobně větší počet státních zástupců na počet obyvatel, oproti ostatním zemím EU.

Náklad společnosti na jednoho vězně je cca 35 000,00 Kč měsíčně. Při průměrných trestech hovoříme o miliónových nákladech na jednoho vězně, přičemž mnozí nemají možnost pracovat, neodvádí do státního rozpočtu daně, neplatí alimenty, nemohou si platit byt a náklady s tím spojené, aby se měli kam po výkonu trestu vrátit. Nehovoříme o podlomeném zdraví a vyřazení těchto lidí ze zdravotních důvodů z pracovního procesu. Stávají se nákladovou položkou nás ostatních, nákladovou položkou, kterou vyrábí „zločinecký syndikát“, jehož páteří jsou někteří státní zástupci.
Přičemž široká veřejnost je přesvědčena, že zvlášť závažné zločiny, nejen z privatizace, se před soud nedostaly vůbec. Nebo je státní zástupci zažalovali tak špatně, že viníci odsouzeni nebyli a ukradené majetky se poškozeným nevrátily.
Problémem naší společnosti v této oblasti jsou neschopní, nebo všehoschopní státní zástupci pod vedením NSZ Pavla Zemana.

(doporučená literatura: Alena Vitásková – Na prahu vězení, Alena Vitásková – Solární baroni III. – Vrazi v taláru, Alena Vitásková – Krvavé slunce pod gilotinou, spolek Spravedlnost – Spravedlnost pláče, Zdenek Jemelík – Škůdci v taláru, Jaroslav Krym – Poselství veřejnosti) Ing. Alena Vitásková, ceskajustice.cz

NS: TŘI ROZHODNUTÍ SOUDŮ O NAGYOVÉ NEZÁKONNÁ

NS v rozhodnutí o odposlechu Nečasové naznačil nezákonnost dalších důkazů: Na Nejvyšší soud (NS) se Jana Nečasová obrátila s návrhem na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu v listopadu minulého roku. Konkrétně se její žádost týkala rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě (OS) z 5. září 2012, kterým byl vydán první příkaz k odposlechu a dvou prodloužení, které provedl Krajský soud v Ostravě (KS) dne 4. ledna a 3. května 2013. Všechna tato tři rozhodnutí soudů označil NS za nezákonná. Česká justice má rozhodnutí k dispozici.

Původně zahájil policejní orgán Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) úkony trestního řízení 6. ledna 2012, a to pro podezření ze spáchání trestných činů sjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky, veřejné soutěži a veřejné dražbě a pro legalizaci výnosů z trestné činnosti, kterých se měli dopustit tehdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Libor Grygárek, Roman Janoušek, Tomáš Hrdlička a další blíže neustanovené osoby, to vše v organizované skupině. 7. března 2012 policejní orgán rozšířil toto řízení o podezření z trestného činu sabotáže, kterého se měli dopustit Libor Grygárek a Michal Moroz, kteří měli spolu s dalšími neustanovenými osobami usilovat o ovládnutí „významných pozic“ ve státních institucích (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, státní zastupitelství, policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů) s cílem poškodit ústavní zřízení a docílit „poruchu“ v činnosti najmě orgánů činných v trestním řízení.

Poprvé se jméno Nečasové objevilo v návrhu policejního orgánu na pořízení odposlechu z 6. srpna 2012. Státní zástupce VSZ v Olomouci o něj požádal ostravský okresní soud 4. září a ten odposlech povolil 5. září 2012.
V návrhu se zmiňuje kontakt Nečasové na Iva Rittiga, Tomáše Hrdličku, Václava Rybu, Tomáše Jindru, Davida Michala, Libora Grygárka, Patrika Oulického, Alexandra Nováka a Daniela Voláka. S tím, že tento kontakt má být úzký a osobní a jednání mají probíhat v sídle vlády. Tyto poznatky opřely orgány činné o zjištěný telefonický kontakt Nečasové s Jindrou, přičemž bylo tvrzeno, že se má dopouštět svým vlivem k ovlivňování chodu státní správy a prosazovat konkrétní osoby do státního aparátu s nekalými úmysly, a to vše v úzkém kontaktu a za spolupráce s výše zmíněnými osobami.
Na základě této žádostí soudkyně ostravského okresního soudu odposlech povolila, přičemž do odůvodnění převzala doslovně pasáže z návrhu.

Právě ve vztahu k tomuto rozhodnutí NS připomněl náležitosti, které má mít podle trestního řádu soudní povolení k odposlechu. Jakkoliv je zřejmé, že nelze mít jistotu a v této fázi provádí orgány činné prověřování, musí zde být alespoň důvodný předpoklad. „Na druhou stranu, pokud je trestní řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí být v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vyloženo, o jaké indicie se takový závěr opírá, respektive příkaz musí být opatřen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání daného trestného činu, pro nějž se trestní řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny a z čeho je to vyvozováno (nález Ústavního soudu z 23.5. 2007 sp.zn. II ÚS 615/06),“ konstatuje se v rozhodnutí NS z 27. května 2020.

„V této souvislosti je třeba připomenout zásadu týkající se nařizování odposlechů a vyslovenou Nejvyšším soudem, a sice že není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání. Takový poznatek musí vydání příkazu k odposlechu předcházet, přičemž je třeba, aby byl validní, což znamená, že musí pocházet ze spolehlivého zdroje a musí být dostatečně přesvědčivý. V žádném případě se nemůže jednat o pouhou spekulativní konstrukci, byť vedenou tzv. užitečným záměrem,“ připomíná senát Jiřího Pácala judikaturu NS (např. 4 Pzo 14/2016 či 4 Pzo 14/2018).

Z povolení OS v Ostravě však není podle NS ve vztahu k Janě Nečasové „seznatelné, ze spáchání jaké trestné činnosti je ona osobou podezřelou a jak se měla svým jednáním na jejím páchání podílet“. To nevyplývá podle NS ani z předloženého spisového materiálu, přičemž NS označil návrh státního zástupce za „poměrně nepřehledný a zmatečný“. Ani v podnětu policejního orgánu, ani v návrhu státního zástupce a ani v příkazu Okresního soudu v Ostravě není podle NS dostatečně popsáno, jakými důkazy jsou konkrétní skutkové okolnosti v nich uvedené podloženy a zdůvodněny. NS podotkl, že není ani doloženo, se kterými osobami konkrétně v návrhu uvedenými měla být Nečasová v tvrzeném úzkém telefonickém kontaktu, a to v souvislosti s konkrétní tvrzenou trestnou činností.

NS shledal nedostatečnost i původního poznatku o kontaktu mezi Nečasovou a Tomášem Jindrou, kdy ten se opíral toliko o schůzku Jindry, Martina Kuby, Adama Kotalíka, Iva Rittiga, Daniela Voláka a Davida Michala z 30. července 2012, na němž měl Jindra kontaktovat Nečasovou. Z jejich společné komunikace, kdy měli pouze negativně hodnotit již uskutečněné jmenování Lenky Bradáčové do funkce vedoucí VSZ v Praze nelze podle NS učinit závěr, že by Nečasová měla, jak tvrdí orgány činné „svým aktivním vystupováním ovlivňovat výběr kandidátů k dosazení na zájmové posty státních organizací, firem a institucí, ale i na orgány veřejné moci“.

Z pohledu zákonnosti tedy podle NS příkaz ostravského okresního soudu neobstál, neboť „i pokud by jinak totiž bylo možno považovat formální náležitosti za splněné, absentuje v něm zcela zásadní poznatek a zdůvodnění toho, jak měla být navrhovatelka Mgr. Jana Nečasová zapojena do trestné činnosti, pro níž bylo vedeno trestní řízení“.
Podle NS tak není třeba přezkoumávat dva následující příkazy ostravského krajského soudu k prodloužení odposlechu, neboť dospěl-li NS k závěru o nezákonnosti prvotního příkazu, nelze zákonnými shledat příkazy prodlužující.

V závěru svého rozhodnutí NS konstatuje, že k rozšíření úkonů trestního řízení o zneužití pravomoci úřední osoby a ohrožení utajované informace, kterých se mohla dopustit Jana Nečasová, došlo 28. listopadu 2012, a to na základě nezákonného odposlechu. „Jednalo se o ‚novou‘ trestnou činnost, o které do té doby neměly orgány činné v trestním řízení žádné indicie (přinejmenším to ze spisového materiálu nevyplývá). Tato trestná činnost s původní prověřovanou trestnou činností, pro kterou bylo zahájeno trestní řízení a následně povoleny odposlechy, nesouvisela,“ uzavírá a naznačuje NS. Petr Dimun, ceskajustice.cz

KÁRNÁ ŽALOBA NA SOUDCE VESELÉHO, NEPODAL MAJETKOVÉ PŘIZNÁNÍ

Angyalossy podal kvůli majetkovému přiznání žalobu na soudce Veselého: Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy podal kárnou žalobu na Jana Veselého z mělnického okresního soudu. Důvodem jsou údajně neúplné či nepřesné údaje v majetkovém přiznání. ČTK to řekla Sylva Dostálová, mluvčí Nejvyššího správního soudu, jehož součástí jsou také kárné senáty.

O své první kárné žalobě se zmínil Angyalossy v rozhovoru pro Lidové noviny. Podrobnosti doplnila Dostálová. Základ žaloby vznikl ještě za působení Angyalossyho předchůdce Pavla Šámala. „Dolaďovali jsme poslední detaily žaloby a podal jsem ji já po odchodu profesora Šámala,“ řekl Angyalossy Lidovým novinám.

Už dříve podal na Veselého kárnou žalobu také předseda Okresního soudu v Mělníku Oldřich Kajzr, týká se Veselého podnikání. „V obou případech soudci běží lhůta k vyjádření,“ uvedla Dostálová.

Podle předsedy mělnického soudu Veselý porušil zákon mimo jiné tím, že drží živnostenské oprávnění. Zákon soudcům až na výjimky zakazuje vedlejší příjem. Veselý serveru Aktuálně.cz řekl, že uvedené skutečnosti se nikdy jakkoli nedotkly jeho práce soudce a nijak s ní nesouvisejí.

Kárné žaloby projednává Nejvyšší správní soud, který rozhodne, zda se Veselý skutečně dopustil kárného provinění. Kajzr žádá jeho odvolání z funkce, NSS ale může uložit i mírnější trest, třeba důtku, případně snížit soudci plat.

ŠLACHTA NEBYL ZBAVEN MLČENLIVOSTI JEHO KNIHY

Povinnost mlčenlivosti? Šlachta jí byl devětkrát zproštěn, netýkalo se to ale jeho knihy: Plukovník Robert Šlachta byl za kariéru v ozbrojených složkách devětkrát zproštěn mlčenlivosti. Nikoli však pro účely sepsání knihy „Třicet let pod přísahou“, se kterou nyní objíždí republiku. Povinnost mlčenlivosti trvá podle zákona i po skončení služebního poměru. Porušení této povinnosti je u bývalých příslušníků přestupkem se sankcí až 50 tisíc korun.

Pokud jsou ve Šlachtově knize uváděny případně i utajované informace, hrozí plukovníkovi i možné obvinění z trestného činu ohrožení utajované informace nebo zneužití pravomoci úřední osoby. „Policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru policisty,“ stojí v zákonu o Policii České republiky.

Tím se zjevně neřídí bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a náměstek celníků Robert Šlachta. Ve své nové knize Třicet let pod přísahou, kterou sepsal s novinářem Josefem Klímou, totiž zveřejňuje řadu informací ke kterým se dostal na základě své práce pro policejní sbor. „Robert Šlachta poskytuje prostřednictvím rozhovoru se známým českým investigativním novinářem Josefem Klímou osobní zpověď svého neobyčejného života, a to nejen osobního, ale především toho profesního. Jako bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a náměstek Odboru pátrání Celní správy ČR otevřeně hovoří o ožehavých tématech a kauzách (Nagyová, Pitr, Vidkun, Bereta a mnohé jiné), o nichž v době služby mluvit nemohl,“ lze se dočíst v reklamě na knihu.

Šlachta ve knize čtenářům často sděluje poznatky, které byly ve chvíli jejich získání v utajovaném režimu, například informace z odposlechů ze sledování. Šlachtovi přitom může za indiskreci policejních informací v nebývalém rozsahu, ke kterým by se jako civilista nikdy nedostal, hrozit postih.

Nová kniha plukovníka Šlachty

Naposledy Šlachta působil jako šéf odboru pátrání a náměstek Celní správy. Post opustil na sklonku uplynulého roku. Místo pro něj bylo bylo podle informací České justice vytvořeno po odchodu z policie, když Šlachta opustil Celní správu, bylo zrušeno. „Podle zákona o celní správě může jejího příslušníka zprostit mlčenlivosti generální ředitel nebo jím pověřený zaměstnanec Generálního ředitelství cel. Pan Robert Šlachta po dobu výkonu služebního poměru v celní správě ani po jeho skončení mlčenlivosti zproštěn nebyl,“ sdělil České justici Jakub Vintrlík z ministerstva financí.

Případný postih za porušení mlčenlivosti je podle Vintrlíka závislý na deliktu, z něhož by byl bývalý příslušník pravomocně uznán vinným. Porušení povinnosti mlčenlivosti obecně podléhá v návaznosti na to, kterým právním předpisem je mlčenlivost stanovena, odpovědnosti trestněprávní (např. za trestný čin ohrožení utajované informace § 329 trestního zákoníku či neoprávněné nakládání s osobnímu údaji § 180 trestního zákoníku), odpovědnosti v rovině správního trestání (např. za přestupek podle daňového řádu či zákona o ochraně utajovaných informací) nebo odpovědnosti soukromoprávní (institut náhrady újmy, regresní úhrada škody způsobené při výkonu státní moci podle zákona o odpovědnosti za škodu). „Celní správě není znám případ porušení povinnosti mlčenlivosti bývalým celníkem,“ uzavřel Vintrlík.

Ministerstvo vnitra potvrdilo, že šéf resortu Roberta Šlachtu v období let 2008 až 2017 zprostil mlčenlivosti celkem devětkrát. Ani jednou však pro účely uměleckého výstupu typu: napsání knihy.
________________________________________
Zproštění mlčenlivosti Roberta Šlachty
Dne 21. 7. 2008 na žádost Inspekce ministra vnitra.
Dne 27. 7. 2016 na základě žádosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
Dne 20. 7. 2016 na základě žádosti předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny.
Dne 8. 9. 2016 na základě žádosti ředitele Policie ČR.
Dne 2. 11. 2016 na základě žádosti Policie ČR.
Dne 1. 12. 2016 na základě žádosti GIBS.
Dne 1. 12. 2016 na základě žádosti GIBS.
Dne 11. 8. 2017 na základě žádosti vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Dne 20. 12. 2017 na základě žádosti Okresního soudu Praha-západ.
________________________________________
Platí přitom, že policistu, ani zaměstnance policie, nelze zbavit mlčenlivosti paušálně, tedy pro všechny případy a na neomezenou dobu. Vždy se musí vycházet z konkrétních okolností a potřeby, proč má ke zbavení mlčenlivosti dojít a tomu přizpůsobovat rozsah takového zproštění. Alternativa, že by byl příslušník policie zproštěn mlčenlivosti kvůli sepsání knihy se limitně blíží nule.

Povinnost zachovávat mlčenlivost je obecně stanovena pro všechny příslušníky bezpečnostních sborů v § 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, porušení této povinnosti bude tedy v první řadě kázeňským přestupkem. Povinnost zachovávat mlčenlivost pro policisty, zaměstnance policie (včetně bývalých) pak konkretizuje § 115 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. „Zde uvedené osoby mají povinnost mlčenlivosti u všech informací a skutečností, se kterými se seznámili při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost navíc trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru. Zprostit mlčenlivosti může pouze ministr vnitra nebo jím pověřená osoba. Porušení této povinnosti pak je u běžných osob či bývalých příslušníků přestupkem se sankcí až 50 tisíc korun, nebo u sloužících příslušníků kázeňským přestupkem,“ vysvětlila Hana Malá z ministerstva vnitra.

V případě, že by součástí takových skutečností byly informace utajované podle zvláštního zákona, má každý povinnost zachovávat o nich mlčenlivost a navíc k nim nesmí umožnit přístup neoprávněné osobě (blíže viz § 65 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti). Zprostit mlčenlivosti v případě utajovaných informací lze osobu pouze pro potřeby konkrétního řízení před orgánem státu a pouze na žádost tohoto orgánu. „Porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost o utajované informaci může být sankcionováno pokutou až 5 milionů korun. Samozřejmě, podle konkrétních skutkových okolností může být vyzrazením utajované informace, stejně jako porušením mlčenlivosti naplněna také skutková podstata některého z trestných činů – např. ohrožení utajované informace (§ 317 trestního zákoníku), zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 trestního zákoníku), apod,“ uzavřela Hana Malá z ministerstva vnitra.
________________________________________

Přečtěte si výňatky z knihy Roberta Šlachty:

My už jsme v té době zpracovávali kauzu Nagyová a bylo hrozně vtipné – teda až teď, s odstupem času, ale tehdy moc ne –, že jsme zaznamenali na odposleších, že se má další den doručit sdělení obvinění nějakému vysoce postavenému policistovi. Samozřejmě zavládla panika, protože lidi si mysleli, že půjde o mě. Musím říct, že jsem do rána čekal docela se sevřeným zadkem, jestli to opravdu budu já. Nakonec šlo o Lessyho.

V rámci odposlechů a datového provozu směrem zpátky – to znamená kdo, kdy, kde se s kým bavil a posílal SMS půl roku dozadu –, ale i z dalších provedených úkonů jsme najednou začali zjišťovat, že pan Grygárek plní v podstatě roli hlídacího psa pro spoustu vlivných osob v této zemi, mezi něž patřila celá řada lobbistů, politiků z ODS a manažerů. Zjednodušeně řečeno si pan Grygárek ty spisy vyžádal, udělal podrobnou analýzu a podal zprávu těm, kterých se to týkalo. O tom, že se z jeho strany určitě nejednalo pouze o zájmovou činnost, svědčil mimo jiné i fakt, že disponuje drahým bytem v pražské galerii Myšák, což ho následně opět spojilo s některými lobbisty.

V té době jsme ji ani neodposlouchávali, ale odposlouchávali jsme státní zástupce a další osoby a bylo jasné, že úniky jdou od Grygárka. Ale ještě jsme nevěděli, že ten únik šel přes ni a že to použili s Nečasem proti Topolánkovi.
Zjišťovali jsme, jak to v hotelu funguje, jestli tam je stálá klientela nebo jestli se Rittig schovává v davu, a nakonec jsme se rozhodli, že to prostě riskneme. Dostali jsme se tam pod krycí legendou a neuvěřitelnou shodou náhod jsme použili krycí jméno, pod kterým se tam jednou za čas ubytovával Rittigův kamarád. A když jsme pod tímhle jménem chtěli ty konkrétní pokoje, no tak nám je dali, protože si mysleli, že to je ten jeho kamarád.

Ono to zní velmi jednoduše, ale bylo za tím velmi podrobné plánování a detailní příprava legendy, kterou vám musí uvěřit personál hotelu, ve kterém probíhají zásadní jednání velmi známého lobbisty. Podle toho samozřejmě personál vytváří mnohem bezpečnější prostředí pro tyto účely a personál je sám o sobě daleko ostražitější. Má to prostě v popisu práce. A nasadit do dvou pokojů prostorové odposlechy je práce pro dva samostatné týmy techniků, kteří tam těžko mohou nakráčet s kufry plnými nářadí a se žebříkem přes rameno. Nebylo to opravdu jednoduché.

V tomhle jsme měli ohromnou výhodu, že šéf toho útvaru Vláďa Šibor nám šel na ruku a vybíral pro práci na tomto případu lidi absolutně spolehlivé. Nebýt jeho, ani bychom tuhle kauzu nemohli dělat. Místo ředitele toho útvaru bylo důležité i pro ty, které jsme sledovali. Sami jsme v odposleších zjistili, jak ho chtějí obsadit někým svým. Protože kdo má v ruce tenhle útvar, ovládá vyšetřování i ostatních útvarů. Navíc jeho lidé neznali úplné podrobnosti případu…

V té době už byli naši podezřelí taky vybláznění, v odposleších jsme vnímali, jak si volají: „Bacha, na ÚOOZ se dneska v noci svítí, asi něco chystají!“ Takže už pět dní předtím jsme žili v takovém napětí, že by to mohlo vypuknout každou chvilku. A spouštěčem toho zásahu se nakonec stalo to, že bývalý náměstek ministra dopravy Roman Boček, v té době poradce a lobbista, který byl taková jejich spojka, měl odletět do Španělska. Jeho rodina už tam odlétla, on tam měl letět taky na dovolenou, ale v tu dobu jsme se báli, že už se nevrátí.

Pracovní skupiny jsme už měli postavené, svolali jsme je na devátou večer na Zbraslav do kinosálu a tam jsme jim teprve dali instruktáž a oznámili jim, do koho jdeme. Všem samozřejmě spadly brady. To už jsme ale zachytili v odposlechu, že se něco děje, Nagyové volal generální ředitel Čezu Beneš, ta se snažila dovolat Nečasovi, ale ten byl mimo signál, protože měl zasedání ve vládě kvůli povodním, které právě zaplavily Ústí nad Labem. A tam také padla ta zajímavá Benešova věta: „Za to může Šlachta, měli jste ho sejmout už dávno!“, ceskajustice.cz

BOJ O VOJÁKY USA, NĚMECKO, POLSKO

Americký prezident Donald Trump svým slibem stáhnout z Německa tisíce vojáků pokračuje ve vzorci ničivých a někdy odvetných kroků proti svým spojencům, píše agentura AP. Tento postup přitom děsí jeho vládní republikány a vzbuzuje pochyby ohledně toho, jak bude možné s USA v budoucnu udržovat partnerské vztahy.

Trump opakovaně a důsledně slibuje, že přivede americké vojáky domů. Tím zavrhuje všeobecný názor, že působení americké armády ve vzdálených koutech světa je sice nákladné, ale v dlouhodobém měřítku se vyplatí, protože zajišťuje stabilitu globálního obchodu, píše agentura AP.

Jste zajatci Ruska. Dejte víc a vojáky u vás necháme, vzkázal Trump Německu

Mira Rapp-Hooperová z amerického analytického institutu Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) připomíná, že si Trump koupil už v roce 1987 reklamní prostor v novinách, v němž vyzval Washington k tomu, aby přestal platit za obranu zemí, jež si mohou dovolit platit za svou obranu samy.

Je rovněž zastáncem rychlejšího stahování vojsk z Afghánistánu. „Končíme s érou nekonečných válek. Nahradí ji obnovené a jasné zaměření na obranu klíčových zájmů USA. Povinností amerických vojáků není řešit pradávné konflikty v dalekých zemích, o nichž mnoho lidí ani nikdy neslyšelo,“ řekl prezident 13. června čerstvým absolventům prestižní vojenské akademie West Point.

Německo, které bylo po dlouhou dobu středobodem americké obranné strategie v Evropě, se nyní stalo předmětem prezidentovy zloby. Trump minulé pondělí při oznámení snížení počtu amerických vojáků v nejlidnatější evropské zemi z 34 500 na 25 tisíc poznamenal, že Němci Spojené státy dlouho šidili v oblastech obchodu a obrany.

Prohlásil, že „dokud nezaplatí více“ za svou vlastní obranu, bude počet amerických vojáků v zemi dále snižovat. Dvaadvacet republikánů z výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů zaslalo Trumpovi ostrý dopis, podle nějž nižší nasazení USA při obraně Evropy povzbudí Rusko k agresi a oportunismu.

Trumpův přístup však vítají ti, podle nichž se snižuje přínos Severoatlantické aliance (NATO). Ted Galen Carpenter z libertariánského analytického Cato Institutu minulý týden zveřejnil esej, v níž tvrdí, že snížení počtu amerických jednotek v Německu nepřináší zásadní strategická rizika.

„Již neexistuje totalitní sovětská hrozba a Rudá armáda se nechystá prohnat kolem města Fulda v Německu a napochodovat k Atlantiku,“ napsal Carpenter s odkazem na obávaný studenoválečný scénář případné sovětské ofenzivy z doby studené války, kvůli němuž měly USA v jednu chvíli v Německu na 300 tisíc vojáků. „Dnešní Rusko je vybledlým stínem SSSR z hlediska populace, ekonomického výkonu a vojenské síly,“ dodal analytik.

Trump však snížení počtu vojáků v Německu neprezentuje jako prostředek pro vylepšení americké bezpečnosti, ale jako ekonomické potrestání Berlína. Zdůraznil, že německá ekonomika těží z výdajů amerických vojáků a dalších tisíců civilních zaměstnanců Pentagonu, kteří v zemi rovněž působí.

Takový způsob nepřátelského vystupování přitom znepokojoval Trumpova prvního ministra obrany Jima Mattise do té míry, že složil funkci. V době jeho rezignace v prosinci roku 2018 Mattise popudilo Trumpovo náhlé rozhodnutí – jež později upravil – stáhnout všechny americké vojáky ze Sýrie a opustit tak místní kurdské partnery. Jednalo se přitom jen o poslední příklad toho, co Mattis považoval za Trumpovu neúctu vůči spojencům.

Polsko chce víc amerických vojáků na svém území, ale ne na úkor Německa

Trump nedávno vyvolal roztržku s Jižní Koreou týkající se sdílení nákladů spojených s pobytem 28 tisíc amerických vojáků na rozděleném poloostrově. Americká administrativa loni šokovala Soul s požadavkem na pětinásobné navýšení příspěvku Jižní Koreje na pět miliard dolarů (118,9 miliardy korun). Obě strany se stále nedohodly.

Rapp-Hooperová z CFR vidí v americkém požadavku záminku pro stažení části vojáků USA z Jižní Koreje. „Požadavek na pětinásobný příspěvek je tak astronomický, že vzbuzuje otázku, jak administrativa na takové číslo přišla a jak by mohla vůbec kdy očekávat od svého spojence, že zaplatí o tolik více,“ prohlásila. Má přitom podezření, že se jedná rovněž o signál Japonsku, že brzy rovněž přijde podobný požadavek, aby zaplatilo více za přítomnost amerických vojáků na svém území.

MILENKY JÁGRA, POSLEDNÍ EXMODELKA BRANIŠOVÁ?

Hokejista Jaromír Jágr (48) si v minulosti několikrát postěžoval, že ho budou dávat dohromady s každou ženou, se kterou se objeví ve společnosti. Po údajné aférce se slovenskou tenistkou Danielou Hantuchovou ho vyfotili s bývalou modelkou Dominikou Branišovou (26). Podle webu Expres.cz si hokejista a modelka užívali ve Špindlerově Mlýně a právě tam je vyfotili na akci, ze které odešli spolu. Branišová, která se věnovala modelingu od 16 let, je nyní manažerkou v jednom podniku.

Jaromír Jágr se rozhodl své vztahy nekomentovat. „Dostal jsem se do fáze, že už nic nevysvětluji. Nikomu nic neříkám, už se nebráním, ani o tom nepíšu. Nechávám to být. Nechám ty lidi v tom domnění. Mně to neubližuje, doufám, že to neubližuje tomu druhému člověku. Ale abych někam šel, dennodenně něco vysvětloval... Neřeším to,“ přiznal letos v lednu, když se ho zeptali na údajný vztah s tenistkou Hantuchovou. „Až někoho budu mít, nemám problém to někomu říct a sdílet to. Ale abych se bránil každému nesmyslu, to bych nic jiného nedělal.“

Zatím poslední oficiální partnerkou hokejisty byla bývalá kadeřnice a finalistka České Miss 2012 Veronika Kopřivová, se kterou se dal dohromady v roce 2015. Několikrát o ní prohlásil, že zřejmě našel tu pravou. Nakonec jim jejich vztah nevyšel a v polovině června 2019 se rozešli.

Modelky a moderátorky. Podívejte se, s kým Jágr randil

Jágr předtím šest let chodil s modelkou a moderátorkou Innou Puhajkovou. Krátký románek prožil s moderátorkou Lucií Borhyovou. Šest let byla jeho partnerkou slovenská modelka Andrea Verešová. Před ní několik měsíců chodil s moderátorkou Nikol Lenertovou. První oficiální dlouhodobou partnerkou Jaromíra Jágra byla modelka Iva Kubelková. Dohromady se dali v roce 1996 a chodili spolu necelé dva roky.

VOLBY V SRBSKU VYHRÁLA STRANA PREZIDENTA VUČIČE

Drtivé vítězství vládní Srbské pokrokové strany (SNS) v nedělních parlamentních volbách posílí dominantní postavení prezidenta Aleksandara Vučiče na srbské politické scéně, předpokládá agentura AFP. Podle nezávislé agentury CESID získala SNS, jejímž předsedou je právě Vučić, téměř 63 procent hlasů.

Jednalo se o první parlamentní volby v Evropě od propuknutí pandemie covidu-19 na starém kontinentu. Bojkot části opozičních stran se na volební účasti zásadně neprojevil. Podle předběžných výsledků vytvořených po sečtení zhruba 93 procent hlasů vede Srbská pokroková strana se ziskem 62,6 procenta hlasů. V přepočtu na mandáty je její náskok před ostatními ještě výraznější – podle současných propočtů obdrží v 250členném zákonodárném sboru 189 mandátů, tedy přibližně 75 procent. Znamená to, že bude mít pohodlnou ústavní většinu.

„Dostali jsme od lidí obrovskou důvěru,“ řekl Vučić novinářům po vyhlášení prvních předběžných výsledků. „Srbové rozhodli, jakou budoucnost chtějí.“

Druhá je s necelými 11 procenty Socialistická strana Srbska (SPS), která ve vládě zaujímá roli dlouhodobého juniorního partnera Srbské pokrokové strany. Kromě toho tříprocentní práh pro vstup do zákonodárného sněmu překračuje z celkem 21 kandidujících stran už jen pravicově populistický Srbský vlastenecký svaz (SPAS) bývalého hráče vodního póla a starosty jedné z bělehradských městských částí Aleksandara Šapiče. Přízeň jeho uskupení vyjádřilo kolem čtyř procent voličů.

Své zákonodárce budou mít v 250členném jednokomorovém parlamentu také zástupci maďarské, albánské a bosňácké menšiny, pro které tříprocentní práh neplatí. Voliči do značné míry nevyslyšeli výzvu části opozičních stran sdružených v koalici Svaz pro Srbsko (SzS), aby hlasování bojkotovali. Zatímco ve volbách z roku 2016 dosáhla účast 56,7 procenta, podle odhadů nevládní organizace CRTA se v neděli k urnám dostavilo mezi 48 a 49 procenty voličů.

SzS k bojkotu přistoupil s poukazem na autoritativní způsob vládnutí prezidenta Vučiče a jeho koalice, které zahrnuje omezování svobody médií či fyzické útoky na opoziční aktivisty. Vučičův režim viní také z korupce a vazeb na organizovaný zločin. Prezident a jeho spojenci všechna obvinění odmítají.

AFP a další komentátoři se shodují, že volby dále upevní ústřední pozici Vučiče na politické scéně. Prezident sice nekandidoval, v předvolební kampani byl ale všudypřítomný. Kandidátka SNS dokonce nenesla jméno strany, nýbrž jejího předsedy. Zněla: Aleksandar Vučić - pro naše děti. Podle serveru Balkan Insight je to známka, že se největší vládní strana stává čím dál méně relevantní a že se veškerá důležitá rozhodnutí v zemi odvíjejí od prezidenta, a to navzdory tomu, že mu podle ústavy přísluší spíše ceremoniální funkce.

Podle agentury Reuters voliči ocenili politiku Vučiče a vládnoucí koalice, která usiluje o členství v Evropské unii při současném zachování těsných vazeb s Ruskem a Čínou.

Odborník na Balkán z univerzity ve Štýrském Hradci Florian Bieber naopak výsledky voleb označil za „Pyrrhovo vítězství“ vlády, neboť bude bez účasti opozice postrádat legitimitu. Na twitteru ironicky poznamenal: „SNS překonala Jednotné Rusko jako vládní stranu s největší většinou v Evropě po Bělorusku.“

Volby se měly konat původně 26. dubna, kvůli koronavirové pandemii však musely být odloženy. Země se 7,2 milionu obyvatel dosud registrovala 12 616 nakažených a 258 pacientů s covidem-19 zemřelo. Hlasování provázela přísná hygienická opatření.

ZEMŘEL LÉKAŘ IKEMU BENEŠ, OPORA GASROENTEROLOGIE

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) přišel o významnou kapacitu. V pouhých 44 letech zemřel lékař Kliniky hepatogastroenterologie Marek Beneš. Jak v pondělí informovala nemocnice na svém webu, expert podlehl krátké, ale těžké nemoci.

„Vždy byl dobře naladěn, naprosto spolehlivý, připraven pomoci, byl kamarádem všech, nikdy nezapomeneme,“ reagoval přednosta kliniky profesor Julius Špičák. Beneš nastoupil na kliniku téměř před dvaceti lety. Vypracoval se na internistu, všestranného hepatogastroenterologa a endoskopistu.

Třetím rokem byl vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky dvanáctníku. A tím se de facto přeprogramuje metabolismus. „Tato metoda funguje perfektně na hubnutí i na cukrovku. Naším cílem totiž je, aby lidé z tabletek nemuseli přejít na píchání inzulinu,“ řekl Beneš v lednu redakci iDNES.cz.

Podle něho je cukr prakticky ve všech potravinách a je ho potřeba vnímat skoro jako jed. Varoval, že lidé mají až čtyřikrát větší příjem energie, než je potřeba k chodu metabolismu. „Při běžné práci v kanceláři, kdy odpoledne jen něco málo uděláte doma, to je hodně,“ zdůraznil s tím, že na cukr si lze snadno vypěstovat závislost.
Premium Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

„ V počtu obézních a nemocných cukrovkou druhého typu jsme celosvětově někde uprostřed. Za posledních 10 let se ale podle statistik zvýšil počet pacientů s diabetem druhého typu o téměř sto tisíc na 800 000 lidí. Ovšem ten trend je vzestupný i jinde ve světě, což je alarmující, řekl také Beneš.

Sám držet dietu nikdy nepotřeboval. „Jsem zastáncem zdravého životního stylu a toho, že by si lidé měli hlídat příjem a výdej energie. Diet je mnoho. V mnoha případech fungují pouze krátkodobě a některé jsou dokonce zdraví škodlivé,“ konstatoval.

PRACUJÍCÍ MOHOU DOSTAT STRAVENKY NEBO PENÍZE

Už příští rok mají moci zaměstnanci místo stravenek dostávat peníze. Počítá s tím daňový balíček, který schválila vláda. Potvrdit to ještě musí parlament. V letech 2021 až 2023 má růst spotřební daň u tabáku a cigaret zhruba o 5 procent ročně a obce dostanou možnost stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí pro své jednotlivé části.

Nerušíme stravenky ani závodní jídelny. Pouze k nim přidáváme třetí možnost, která zaměstnavatelům umožňuje poskytovat příspěvek na stravování také přímo v penězích. Jestliže budou místo barevných papírků vyplácet peníze ve stejné hodnotě, zbaví se vysokých poplatků a zbytečného papírování. Pokud jim ale dosavadní model vyhovuje, mohou u něj zůstat a nic se pro ně nezmění,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Příspěvek na stravování osvobozený od daní a pojistných tak budou moci využít i zaměstnanci, kteří na něj dnes nedosáhnou. Pokud návrh schválí i parlament, stravenkovým byznysem to může otřást. Po změně dnešního systému se stravenkami volají provozovatelé hospod a restaurací, kteří nyní platí na úkor své marže vysoké provize běžně ve výši 5 až 7 % stravenkovým společnostem.

„Stravenky přináší nemalou časovou, finanční, ale také administrativní zátěž pro provozovatele restaurací. Zaměstnanecké paušály na stravu by byly i z tohoto pohledu přínosem,“ uvedl Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.

Původním smyslem daňového zvýhodnění byla podpora závodního stravování. Tuto možnost má však dnes jen necelá polovina zaměstnanců, přibližně 1,8 ze 4,3 milionu. Dalších zhruba 1,5 milionu zaměstnanců od svých zaměstnavatelů dostává stravenky. Zbývající milion zaměstnanců benefit dnes nevyužívá. Zvýšení spotřební daně u tabáku a cigaret má do rozpočtu podle předběžných odhadů přinést v roce 2021 navíc dvě miliardy korun a 1,9 miliardy korun v roce 2022 i v roce 2023.

Snížení daňového základu o výdaje kvůli koronaviru

Daňový balíček byl na jednání vlády doplněn o návrh, který umožní OSVČ a firmám snížit si daňový základ u daní z příjmů o výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění určené pro boj s pandemií koronaviru, a to v období od 1. března 2020 do 31. května 2020.

„Chceme tím podpořit všechny, kteří pomáhali v boji proti šíření nákazy. Mnoho firem okamžitě přešlo na výrobu roušek nebo jiných zdravotních pomůcek a dodávalo je zdarma tam, kde byly nejvíce potřeba. Pandemie zvedla v naší zemi obrovskou vlnu solidarity a my si jí moc vážíme,“ říká Schillerová. Tyto výdaje si poplatníci budou moci uplatnit tak, jako by byly na podnikání. „Pomáháme maminkám a tatínkům s hospitalizovanými dětmi a osvobozujeme je od místních poplatků,“ zmínila další novinku Schillerová.

Pomáháme maminkám a tatínkům s hospitalizovanými dětmi a osvobozujeme je od místních poplatků. Když zůstávají s malým dítětem v nemocnici, jejich pobyt hradí zdrav. pojišťovna. Pokud ale obec vybírá místní poplatek z pobytu, ten už rodiče zaplatit musí. S tím ale bude brzy konec.

HLAVNÍ HYGIENIČKOU RÁŽOVÁ

Vláda jmenovala Jarmilu Rážovou od 1. července hlavní hygieničkou ČR. Funkcí byla dosud pověřena po březnovém odvolání Evy Gottvaldové. Výběrová komise doporučila Rážovou ze tří uchazečů. Osmapadesátiletá Rážová působila na ministerstvu zdravotnictví už v letech 2003 až 2007 jako vedoucí oddělení podpory veřejného zdraví. Mezi lety 2012 až 2016 pracovala jako zástupkyně hlavního hygienika Vladimíra Valenty. Působila také na pražské a středočeské krajské hygienické stanici nebo ve Státním zdravotním ústavu.

MINISTRYNĚ DOSTÁLOVÁ: VMĚŠOVÁNÍ EU NEMÁ OBDOBY

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová chce připravit premiérovi Andreji Babišovi reakci na páteční rezoluci Evropského parlamentu na téma Babišova možného střetu zájmů. Česko má v oblasti nakládání s financemi z Evropské unie propracovaný systém kontrol a jednotné metodické prostředí. Některá ustanovení usnesení se mě dotkla, řekla politička.

Podle Dostálové se EP vměšuje do záležitostí České republiky a jeho vyjádření jsou za hranou. Babiš o víkendu řekl, že za rezolucí stojí čeští europoslanci, kteří dělají vše, aby Česko v Bruselu poškodili. Europoslanci v pátek jasnou většinou hlasů schválili usnesení kritické k možnému Babišovu střetu zájmů. Šéf vlády podle EP zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu EU a zároveň kontroluje holding Agrofert. Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání.

Dostálová v pondělí uvedla, že Babišovo rozhořčení chápe. „I mě se dotkla některá ustanovení té rezoluce, nemyslím si, že to takto je. Máme skutečně propracovaný systém kontrol, nastavené jednotné metodické prostředí,“ řekla. Babišovi chce připravit vlastní reakci na rezoluci, protože nesouhlasí s mnohými částmi.

Vyjádření EP jsou podle Dostálové za hranou. „Nerozumím, z jakého titulu se Evropský parlament vměšuje takto do záležitostí České republiky, podle mě toto nemá v historii obdoby,“ řekla. Podotkla, že ještě neskončila auditní šetření Evropské komise ohledně Babišova střetu zájmů. „Vždyť to ještě nebylo dokončeno, tak nerozumím, jak jakákoliv jiná instituce se může vměšovat do probíhajících řízení,“ dodala.

Zatmění Slunce je znamení, nikdo do naší zemičky nebude mluvit, míní Babiš

Právně nezávazné usnesení podpořilo 510 poslanců, 53 jich bylo proti a 101 se zdrželo hlasování. Usnesení vychází z debaty o zneužívání peněz z unijního rozpočtu, kterou poslanci vedli v lednu a v níž řada z nich situaci v Česku kritizovala. Pro hlasovala i většina českých poslanců, proti se vyslovili zákonodárci zvolení za Babišovo hnutí ANO.
Text vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla nástroj, který by konfliktům zájmů napříště efektivně zabránil. Současné auditní řízení, kterým komise Babišův vztah k Agrofertu a právo firmy pobírat dotace prověřuje, se podle poslanců může vzhledem k nejasně definovanému postupu táhnout velmi dlouho. Babiš odmítá, že by ve střetu zájmů byl, protože Agrofert vložil do svěřenských fondů.

ZEMAN TRVÁ NA 5 MILIONECH, OMLUVA STAČÍ DOPISEM

Prezidentská kancelář už po bývalém radním městské části Brno-střed Svatoplukovi Bartíkovi nepožaduje za jeho tvrzení o rakovině Miloše Zemana omluvu na Facebooku, ale stačí jí formou dopisu. Na pěti milionech korun odškodného trvá dál. Prezidentská kancelář žaluje Svatopluka Bartíka (dříve Žít Brno) kvůli ochraně osobnosti. Spor dnes pokračuje u Městského soudu v Brně. Na žádost prezidentova advokáta Marka Nespaly soud zrušil část původní obžaloby. „Po seznámení se s facebookovým profilem Svatopluka Bartíka už můj klient nepožaduje zveřejnění omluvy na Facebooku. Ale trváme na doručení omluvy formou dopisu,“ řekl Nespala soudci Radku Malenovskému.

Bartík proti tomu neměl námitky. Na odškodném ve výši 5 milionů korun Zemanova strana stále trvá.
Bartíkův advokát soudu řekl, že částka 5 milionů korun je pro žalovaného likvidační. Únosná výše odškodného by pro Bartíka byla do 50 tisíc korun. „Můj klient nemá movitý majetek, žádné finanční rezervy, dluh u banky a platí výživné na dvě děti. Žije jen z toho, co vydělá,“ zmínil Pavel Uhl.

„Každá sranda něco stojí. Vycházíme z obdobných případů a z mimořádnosti této situace. Z doby, kdy k tomu došlo, v rozsahu, v jakém k tomu došlo. Co to mělo za následky. Smír a nižší částku, čtyři miliony korun, jsme navrhovali už na začátku,“ reagoval Nespala.

Před soudem připustil, že se s prezidentem poradí a navrhnou splátkový kalendář.

Bartík v roce 2017 napsal na Facebook, že Miloš Zeman má neléčenou rakovinu a do několika měsíců umře.
Zveřejněním příspěvku se Bartík podle prezidentské kanceláře mohl dopustit pomluvy a poškozování cizích práv. Podala proto na politika trestní oznámení a také se obrátila na soud se žalobou na ochranu osobnosti. Policie věc odložila a Hrad si na to neúspěšně stěžoval u dozorujícího státního zástupce. Podle Nejvyššího soudu však měla policie právo trestí oznámení odložit.

Znalec potvrdil, co tvrdíme, řekl Zemanův advokát

Zemanova strana se nově odvolává také na článek Deníku N s titulkem: „Co prozradila chyba Facebooku: bývalý radní tajně zesměšňoval Zemana, který ho žaluje za pomluvu.“

Podle prezidentské kanceláře článek potvrzuje Bartíkův zlý úmysl a subjektivní stránku věci. Na to Bartík reagoval, že pokud se má soudit objektivní strana sporu a objektivní skutečnosti, není subjektivní stránka podstatná. Na dnešním líčení rovněž vypovídal soudní znalec z oboru lékařství Pavel Šlampa, na žádost Zemanova advokáta však bez přítomnosti veřejnosti. A to z důvodu ochrany soukromí ve vztahu k informacím o prezidentově zdravotním stavu.

„Soudní znalec více než potvrdil to, co jsme tvrdili od začátku. Žádný výskyt rakoviny ani jakkoli blízké choroby nebyl. I důkazní řadou se dalo vysledovat, že žádná informace ani dezinformace (v době zveřejnění příspěvku Svatopluka Bartíka) neexistovala. Jsem s průběhem řízení zatím mimořádně spokojen,“ komentoval Nespala.
Na otázku, zda by měla veřejnost mít ze zákona právo znát zdravotní stav kandidáta na úřad prezidenta, Zemanův advokát opáčil: „To není otázka na mě. Ale já si myslím, že by to byla diskriminace.“

Prezident se odmlčoval a pletl si fakta, uvedl Bartík

Bartík připomněl, že Zeman před svým druhým zvolením prezidentem přes opakované sliby odmítal zveřejnit svůj zdravotní stav. Poté vyjmenoval příčiny, které jej k informaci o Zemanově rakovině vedly.

„Ve chvíli, kdy působil velice nezdravě, na veřejnosti při vystoupeních se klátil, odmlčoval, mluvil pomalu, pletl si slova, pletl si fakta. Zároveň ve chvíli, kdy tvrdil, že vyléčil cukrovku, což dnes i pan znalec uznal, že je úplně nemožné. Ve chvíli, kdy se v té době začala krátce po volbách skládat vláda a on během toho překračoval ústavní zvyklosti. Ve chvíli, kdy jednal v rozporu s tím, jak sám říkal, že postupovat bude a učinil tak samotné sestavování vlády nelogickým a právně rozporuplným. V souběhu těchto okolností má výjimečně občan státu jakožto zaměstnavatel prezidenta právo být informován, jaká je realita, kterou prezident veřejnosti tajil,“ prohlásil Bartík.

Ten se údajně informaci o rakovině dozvěděl a „po jistém ověřování zveřejnil.“

„Sám pan znalec dnes připustil, že existuje pravděpodobnost vyléčení (rakoviny) i v těchto případech. A já panu prezidentovi stejně jako jiným lidem přeju, aby se z takové nemoci vyléčil,“ podotkl Bartík.

Hlavní várku informací o Zemanově stavu podle něj soudnímu znalci doručil prezidentův kancléř Vratislav Mynář. „A to je člověk, který je jednak pozitivně zaujat vůči svému příteli a zaměstnavateli, a druhak je negativně zaujat vůči mně, což ukázal, když neúspěšně naléhal na tehdejšího ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO), aby kvůli mně podal stížnost na Nejvyšší soud,“ oznámil Bartík.

USA A RUSKO JEDNÁNÍ O JADERNÉM ODZBROJENÍ

Nové kolo jednání o jaderném odzbrojení mezi zástupci Spojených států a Ruska začalo v pondělí ráno ve Vídni. Už večer ruský diplomat Michail Uljanov na twitteru bez dalších podrobností napsal, že rozhovory byly ukončeny. Mezi oběma velmocemi je nyní v platnosti jediná velká dohoda regulující jaderné zbraně. Dokument START, podepsaný roku 2010 v Praze, má skončit příští rok v únoru.

Diplomaté obou zemí v pondělí nové vyjednávání podle agentury Reuters nechtěli příliš komentovat. „Uvidíme,“ řekl jen Marshall Billingslea, zvláštní zmocněnec amerického prezidenta pro jaderné odzbrojení. „Uvidíme, uvidíme. Vždy jsme plni naděje,“ podotkl pak jeho ruský protějšek, kterým je náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Večer bylo vyjádření ruské strany o poznání ostřejší. „Konzultace obou zemí o strategické stabilitě jsou minulostí,“ sdělil večer ruský diplomat Uljanov. Obě strany mají vydat prohlášení, uvedl diplomat, ale neupřesnil kdy. Billingslea ale ohlásil tiskovou konferenci k výsledkům schůzky na úterý.

Smlouvu o omezení strategických útočných zbraní, označovanou jako nový START nebo také START 3, podepsali 8. dubna 2010 v Praze prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Dokument se týká omezení arzenálů obou zemí na maximálně 1 550 strategických jaderných hlavic a zahrnuje i pravidla vzájemné kontroly.

V platnost vstoupila v roce 2011 a platí do 5. února 2021. Se vzájemným souhlasem může být prodloužena o pět let.
Manévry při podpisu smlouvy START v Praze stály Česko 50 milionů

Americký prezident Donald Trump opakovaně apeloval na Čínu, aby se přidala k vyjednávání o dohodě, která by takzvaný nový START nahradila. Peking, který má podle odhadů kolem 300 jaderných zbraní, to ale vždy odmítl.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov zase v lednu obvinil Spojené státy, že se dialog o prodloužení smlouvy snaží přerušit. „Američané si myslí, že bez účasti Číny nemá smysl pokračovat,“ řekl tehdy ruský ministr zahraničí. Poukázal přitom na to, že Rusko proti účasti Číny nic nemá, nicméně respektuje její odmítavý postoj a nehodlá Peking ke změně stanoviska nutit.

STUTTGARTSKÁ NOC HNĚVU, STŘED POLICIE S BĚSNÍCÍM DAVEM

Velice dramatický víkend má za sebou německý Stuttgart. Policie se tam neočekávaně střetla s davem lidí, kteří přišli podpořit mladíka podezřelého z užívání drog. Obyvatelé přiznávají, že nic podobného dosud nezažili. Ačkoliv policie vylučuje politický motiv, některé nahrávky naznačují, že ve hře mohla být i dlouhodobá nedůvěra k mužům zákona.

„Takové věci se ve Stuttgartu nedějí,“ bylo podle serveru Deutsche Welle časté nevěřícné prohlášení obyvatel města při pohledu na poničené a vyrabované obchody. Některé rozmlácené výlohy jsou zakryty dřevěnou deskou s nápisem „Tvořte, neničte.“

I policii překvapila „bezprecedentní“ míra násilností. „Nikdy jsme takové scény ve Stuttgartu neměli,“ vyjádřil se Thomas Berger, viceprezident policejního ředitelství ve Stuttgartu k nepokojům, při kterých výtržníci zranili asi dvacet policistů a poškodili dvanáct aut a čtyřicet obchodů, z nichž devět vyrabovali.

„Situace je zcela mimo kontrolu,“ prohlásil v neděli nad ránem policejní mluvčí. Policistům se nedařilo chaos ukončit, i když jich bylo více než obvykle. Až po přivolání policejních posil z okolí, asi 200 příslušníků, se podařilo bouři násilností a hněvu zastavit. Celkem bylo nasazeno skoro 300 policistů.

Střety výtržníků s policií vyvolala o půlnoci ze soboty na neděli kontrola sedmnáctiletého chlapce podezřelého z užívání drog. Mladík před policisty začal utíkat. Zastal se jej dav asi 200 lidí, kteří pořádali v blízkém parku večírek. Policisty napadli kameny a hozenými lahvemi.

Dav se postupně rozrostl na asi 400 až 500 účastníků. Videa na sociálních sítích ukazují, jak vrhají na policisty dlažební kostky. Někteří výtržníci měli nasazené kapuce. Na jednom záznamu je zachycen útočník, který skočil na policistu a kopem ho srazil k zemi. Je slyšet, jak je povzbuzován ostatními.

„Mysleli si, že jsou v americkém filmu, kde všechno jde,“ komentoval protesty jeden ze svědků, Anwar. Podle devatenáctiletého Jussefa přispěl k rozpoutání násilností velkou měrou alkohol, spouštěčem byla ale pravděpodobně též dlouhodobá frustrace mladých lidí, zvláště těch jiné barvi pleti, že jsou policisty často považováni za podezřelé jedince.

Policisté zadrželi 24 lidí. Polovina zadržených jsou Němci, z toho tři s migračními kořeny. Ostatní zadržení pocházejí z jiných zemí, například ze Somálska, Bosny a Afghánistánu. Berger tvrdí, že jsou napojeni na „párty scénu“, která se už několik týdnů chlubí agresivním jednáním proti policii. „Nakonec se tam včera shromáždil pestrý mix z celého světa,“ dodal Berger. Mladík, jehož kontrolou incident začal, je bílé pleti.

Policie vylučuje, že by nepokoje měly levicový nebo politický motiv. Stanice n-tv poukazuje, že na některých videích je slyšet, jak výtržník křičí „Allahu akbar“. V dalších autor záběrů ničení policejního auta s lehkým dialektem říká „Fuck The Police“ a „Fuck the System“. Podle n-tv je nepravděpodobné, že by se maskovaní výtržníci k nepokojům jen náhodou připletl.

Pobouření politici

Víkendový incident ostře odsoudili němečtí politici. Starosta města Fritz Kuhn hovořil v souvislosti s nočními událostmi o „smutné neděli pro Stuttgart“. Premiér Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann označil výtržnosti za „brutální výbuch násilí“, jehož viníci budou „stíháni a odsouzeni“.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer odjel v pondělí do Stuttgartu, aby získal přesnou představu o situaci ve městě. „Očekávám, že justice dá pachatelům, které se podařilo, nebo ještě podaří dopadnout, tvrdé tresty,“ řekl.
Německá kancléřka Angela Merkelová skrze svého mluvčího Steffena Seiberta víkendové události označila za odporné. Byly podle ní zaměřeny proti městu a jeho občanům a nedají se ničím ospravedlnit. „Násilí, vandalismus a čirou brutalitu“ odsoudil i prezident Frank-Walter Steinmeier.

Vymažme z ústavy slovo rasa. Je to rasistické, míní nejen Zelení v Německu

Policie je v poslední době terčem demonstrací proti policejní brutalitě, které vyvolala smrt amerického černocha George Floyda, jemuž strážník klekl na krk. Předseda německých policejních odborů Ralf Kusterer obvinil levicové strany SPD (sociální demokraté) a Zelené, že přispívají k vykreslování policistů jako nepřátel a tím zadávají podnět k takovým násilnostem, jaké se odehrály právě ve Stuttgartu.

Policejním představitelům i řadě politiků se nelíbí nový zákon proti diskriminaci přijatý berlínskou zemskou koalicí složenou ze SPD, Zelených a postkomunistické Levice. Zákon stanovuje, že pokud kontrolovaný jedinec obviní policistu z rasismu a diskriminace, je na policistovi, aby dokázal opak.

Řada spolkových zemí tento zákon považuje za absurdní. Ohlásilÿ, že pokud město bude v krizové situaci potřebovat posily, své policisty do Berlína nepošlou. Stejně se vyjádřil i Seehofer, podle něhož Berlín nemá počítat ani s případnou pomocí státní policie včetně speciálních zásahových jednotek.

PRINC WILLIAM SLAVIL NAROZENINY A DEN OTCŮ

Britský princ William slaví v neděli 38. narozeniny a zároveň Den otců. Vévoda a vévodkyně z Cambridge potěšili své příznivce v rámci oslav a dalšího výročí v rodině již tradičně fotografiemi. Vévodkyně Kate pořídila jako vzpomínku na tento den společný snímek manžela s dětmi v Norfolku.

„Vévoda a vévodkyně z Cambridge s vámi s radostí sdílejí novou fotografii vévody s princem Georgem, princeznou Charlotte a princem Louisem u příležitosti narozenin prince Williama. Snímek byl pořízen již dříve v měsíci červnu vévodkyní Kate,“ píše se na instagramovém profilu kensingtonroyal u nejnovější fotografie.

Budoucí král princ William je synem prince Charlese a zesnulé princezny Diany. Princ William z Walesu, vévoda z Cambridge se narodil 21. června roku 1982. Vystudoval geografii na Univerzitě v St Andrews ve Skotsku a absolvoval královskou vojenskou akademii. Od roku 2006 je prezidentem anglické fotbalové asociace. Osobně fandí týmu Aston Villa.

Princ William je po svém otci Charlesovi v pořadí druhým dědicem britské koruny. Třetím následníkem trůnu se 22. července 2013 stal Williamův syn princ George, kterého má s manželkou Kate, vévodkyní z Cambridge. Narození dítěte odsunulo z následnické linie Williamova bratra prince Harryho. 29. dubna 2011 se William po osmiletém vztahu oženil s Kate Middletonovou, o rok starší dívkou bez šlechtického původu, se kterou se seznámil během studií.

V prosinci 2012 oznámili manželé očekávání svého prvního potomka. Princ George se narodil v červenci 2013. Dne 2. května 2015 přišla na svět princezna Charlotte. Ta je v pořadí na trůn čtvrtá. Třetím potomkem vévody a vévodkyně z Cambridge je princ Louis, který přišel na svět v dubnu 2018. Je pátý v linii následnictví na britský trůn po svém dědovi, otci, starším bratrovi a starší sestře.

Princ William vyzradil své tajné poslání. Radil psychicky nemocným

Princ William pracoval po škole jako pilot záchranné helikoptéry u britského královského letectva. V červenci 2015 pak začal létat jako pilot vrtulníku letecké záchranné služby. Loni v dubnu si princ na několik týdnů vyzkoušel práci agenta v britských bezpečnostních a zpravodajských službách MI5, MI6 a GCHQ.

V pouhých jedenadvaceti letech se jako druhý následník trůnu stal státním kancléřem. Ten má za úkol zastupovat monarchu, když je v zahraničí. Princ William je celoživotně velmi často vídán po boku své babičky královny Alžběty II. na nejrůznějších, nejen společenských, ale také charitativních akcích.

Den otců se poprvé slavil v červnu 1910 v americkém městečku Spokane ve státě Washington. Tradici založila Sonora Smartová Doddová na počest svého otce, který ji a její bratry po smrti jejich matky sám vychoval. Na nápad zakladatelka tradice přišla při mši na Den matek. Mínila, že by si ocenění za péči zasloužili i muži, kteří se odpovědně a s láskou starají o své potomky a rodiny. Postupně se svátek rozšířil do desítek zemí světa. Někde se ale slaví v jiném než červnovém termínu a oslavy mívají také různou podobu.

MINISTRYNĚ DOSTÁLOVÁ: VMĚŠOVÁNÍ EU NEMÁ OBDOBY

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová chce připravit premiérovi Andreji Babišovi reakci na páteční rezoluci Evropského parlamentu na téma Babišova možného střetu zájmů. Česko má v oblasti nakládání s financemi z Evropské unie propracovaný systém kontrol a jednotné metodické prostředí. Některá ustanovení usnesení se mě dotkla, řekla politička.

Podle Dostálové se EP vměšuje do záležitostí České republiky a jeho vyjádření jsou za hranou. Babiš o víkendu řekl, že za rezolucí stojí čeští europoslanci, kteří dělají vše, aby Česko v Bruselu poškodili. Europoslanci v pátek jasnou většinou hlasů schválili usnesení kritické k možnému Babišovu střetu zájmů. Šéf vlády podle EP zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu EU a zároveň kontroluje holding Agrofert. Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání.

Dostálová v pondělí uvedla, že Babišovo rozhořčení chápe. „I mě se dotkla některá ustanovení té rezoluce, nemyslím si, že to takto je. Máme skutečně propracovaný systém kontrol, nastavené jednotné metodické prostředí,“ řekla. Babišovi chce připravit vlastní reakci na rezoluci, protože nesouhlasí s mnohými částmi.

Vyjádření EP jsou podle Dostálové za hranou. „Nerozumím, z jakého titulu se Evropský parlament vměšuje takto do záležitostí České republiky, podle mě toto nemá v historii obdoby,“ řekla. Podotkla, že ještě neskončila auditní šetření Evropské komise ohledně Babišova střetu zájmů. „Vždyť to ještě nebylo dokončeno, tak nerozumím, jak jakákoliv jiná instituce se může vměšovat do probíhajících řízení,“ dodala.

Zatmění Slunce je znamení, nikdo do naší zemičky nebude mluvit, míní Babiš

Právně nezávazné usnesení podpořilo 510 poslanců, 53 jich bylo proti a 101 se zdrželo hlasování. Usnesení vychází z debaty o zneužívání peněz z unijního rozpočtu, kterou poslanci vedli v lednu a v níž řada z nich situaci v Česku kritizovala. Pro hlasovala i většina českých poslanců, proti se vyslovili zákonodárci zvolení za Babišovo hnutí ANO.
Text vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla nástroj, který by konfliktům zájmů napříště efektivně zabránil. Současné auditní řízení, kterým komise Babišův vztah k Agrofertu a právo firmy pobírat dotace prověřuje, se podle poslanců může vzhledem k nejasně definovanému postupu táhnout velmi dlouho. Babiš odmítá, že by ve střetu zájmů byl, protože Agrofert vložil do svěřenských fondů.