iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Předvolební mítink Trumpa v USA, v Tulse, malá účast

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer místního času (v noci na neděli SELČ) mítinkem v Tulse v Oklahomě obnovil své předvolební akce, které přerušil na více než tři měsíce kvůli pandemii koronaviru. Stalo se tak i přes varování představitelů zdravotnických úřadů ohledně přetrvávajícího nebezpečí nákazy koronavirem a navzdory riziku střetů Trumpových stoupenců a odpůrců ve městě.

Trump obvinil média, že voliče od účasti na akci odrazovala. Ve svém projevu Trump rovněž napadl demonstrace proti rasismu reagující na smrt černocha George Floyda při zatýkání policií a hájil svůj postup proti pandemii nemoci covid-19, což byla dvě témata, kvůli nimž se v poslední době stal terčem kritiky.

„Levicový dav se snaží vandalským způsobem ničit naše dějiny, znesvětit památníky, strhávat sochy a trestat a pronásledovat každého, kdo se nepodvolí jejich požadavkům absolutní kontroly.

„My se nepodvolíme,“ prohlásil republikánský prezident, který v současné době v průzkumech veřejného mínění zaostává za svým demokratickým soupeřem Joem Bidenem. Toho Trump na mítinku označil za „loutku radikální levice“.
Trump hovořil téměř dvě hodiny a k tématu protirasistických protestů se několikrát vrátil. „Pokud získají moc demokraté, pak tady budou velet výtržníci a nikdo nebude v bezpečí,“ řekl.

Masakr v Tulse

Masakr v Tulse, jenž se odehrál na přelomu května a června 1921 v místní čtvrti Greenwood, bývá označován za jeden z nejhorších rasově motivovaných činů v dějinách Spojených států. Bělošské obyvatelstvo tehdy zaútočilo na černoškou čtvrť, zapálilo ji a zavraždilo šestatřicet až tři sta lidí.Přesný počet obětí není znám, protože podrobné vyšetřování se uskutečnilo až na konci devadesátých let.

Podle něj je proto zvláště v této době potřeba hájit druhý ústavní dodatek, který Američanům zaručuje právo nosit zbraň. „Když vidíte na ulicích ty šílence, tak je sakra fajn, že máme zbraně.“Původně plánovaný termín Trumpova mítinku připadal na datum, kdy se v Tulse před téměř 100 lety odehrál masakr tamního černošského obyvatelstva.

Trumpovi kritici tvrdili, že volba místa i termínu byla gestem vůči některým prezidentovým podporovatelům, kteří hlásají nadřazenost bělochů. Trump ale podobnou motivaci popřel. K boji proti koronaviru, jímž jsou Spojené státy ze všech světových zemí postiženy nejhůře, Trump řekl, že USA dělají velké množství testů, a proto mají velké množství nakažených.

„Když v takové míře testujete... nacházíte více případů. Řekl jsem svým lidem, aby testování zpomalili,“ prohlásil Trump, podle něhož bylo v USA otestováno již 25 milionů lidí. Nejmenovaný představitel Bílého domu podle agentury Reuters poté řekl, že prezident tento svůj výrok „očividně myslel jako vtip“.

Trump překřtil nemoc covid-19 na „kung flu“

Stanice CNN také upozornila, že Trump, který o covidu-19 opakovaně hovoří jako o „čínské chřipce“, tentokrát svůj slovník znovu inovoval a překřtil nemoc na „kung flu“, když flu je anglicky chřipka.

Velká poptávka! Trump si pohoršil, chce rychle obnovit volební mítinky

Stát Oklahoma ve volbách v roce 2016 výrazně podpořil Trumpa. Odhadovalo se, že mítink na stadionu s kapacitou 19 tisíc diváků by mohl být největší uvnitř konanou akcí v zemi od zavedení opatření proti šíření koronaviru, s nimiž americké úřady začaly v březnu.

Trump tento týden řekl, že o vstupenky na akci měl zájem milion lidí. Volební tým proto zřídil rovněž venkovní prostor pro ty prezidentovy příznivce, kteří by se dovnitř z kapacitních důvodů nedostali.

Zástupy zájemců o účast na shromáždění ale nakonec zůstaly daleko za očekáváním a na stadionu bylo množství sedadel a míst k stání volných. Venkovní zóna zůstala prakticky úplně prázdná.Trump, který dopředu sliboval, že v aréně „nebude ani jediné prázdné místo“ o nižší účasti přímo nemluvil. Hovořil ale o tom, že jeho přívržence mohli odradit demonstranti, které označil za „bandu maniaků“.

Přímo u stadionu ale lidem ve vstupu dovnitř žádní protestující nebránili, podle agentury Reuters byly venku jen zhruba tři desítky lidí, kteří přišli podpořit hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). V centru Tulsy se v noci na neděli SELČ sešly stovky Trumpových odpůrců, kteří na některých místech zablokovali dopravu.

Podle agentury AP mnozí Trumpovi přívrženci, kteří ke stadionu přišli, neměli navzdory doporučení zdravotnických úřadů nos a ústa zakryté rouškou. Tu dostali u vchodu do stadionu a většinou si ji nasadili.

Také jim byla změřena teplota. V auditoriu pak ale velká většina lidí roušky opět sundala. Server BBC uvedl, že lidé u vstupu na stadion museli podepsat prohlášení, že za případnou nákazu koronavirem nenese odpovědnost Trumpův tým.
Šestice organizátorů má covid-19

V Tulse v posledním týdnu vzrostl počet případů koronaviru a ředitel místního zdravotnického úřadu vyzýval k odkladu mítinku. Republikánský guvernér Oklahomy Kevin Stitt ale prohlásil, že shromáždění bude bezpečné.

Mluvčí Trumpovy kampaně pro volby 2020 Tim Murtaugh nicméně v sobotu oznámil, že šest lidí, kteří pomáhali při přípravě předvolebního mítinku, mělo pozitivní test na koronavirus. Dodal, že nikdo z nich se akce neúčastnil. Stejně tak na mítinku nebyli ani lidé, kteří s nakaženými přišli do kontaktu.

V BRITÁNII UBODAL RASISTA TŘI LIDI

Britská policie vyšetřuje sobotní útok nožem v jihoanglickém městě Reading, při němž zemřeli tři lidé, jako teroristický čin. Vyšetřovatelé dosud hovořili o tom, že motiv útočníka je nejasný a že chtějí v tomto ohledu zůstat otevření všem možnostem. Policie v souvislosti s útokem zadržela pětadvacetiletého muže, o kterém se domnívá, že je libyjského původu.

Útok v parku Forbury Gardens si kromě tří obětí vyžádal i tři vážně zraněné. Policie zadržela pětadvacetiletého muže pro podezření z vraždy, po nikom jiném nepátrala. V sobotu večer policisté prohledali i jeho byt v Readingu.
Policie pachatele oficiálně neidentifikovala, agentura Press Association nicméně napsala, že se se jedná o Libyjce Chajriho Saadalláha.

Stanice Sky News uvedla, že muž požádal v Británii o azyl. Podle agentury AP byl v minulosti trestán - loni strávil dva měsíce ve vězení za napadení pracovníka záchranné služby.„Nic nenaznačuje, že do útoku byl zapojen ještě někdo další, ale zdaleka není jasné, co bylo motivací tohoto hrůzného činu,“ řekl v neděli policejní komisař Neil Basu. Podle něj nic nenapovídá, že by existovalo nebezpečí dalšího útoku nebo že by pobyt na veřejných místech byl rizikový.

Útok odehrál kolem 18:00 místního času (20:00 SELČ) v centru Readingu, který se nachází asi 65 kilometrů západně od Londýna. Ve městě bylo v sobotu večer slunečno a oblíbený park byl plný lidí, kteří se přišli pobavit s přáteli. Kvůli koronavirovým opatřením jsou v Británii zavřené hospody a podobná zařízení, takže hodně lidí se schází venku, napsala agentura Reuters.

Svědkové, kterých už vyšetřovatelé vyslechli přes čtyři desítky, uvedli, že mladý muž útočil náhodně na lidi kolem sebe. Jeden z obyvatel Readingu Lawrence Wort stanici BBC řekl, že útočník se zničehonic rozběhl ke skupině asi osmi až deseti lidí a začal je bodat nožem do krku a dalších částí těla. Potom se rozběhl i za Wortem, ale tomu se podařilo uprchnout.

Vraždění nesouviselo s demonstrací proti rasismu

K útoku došlo na místě, kde se dříve v sobotu uskutečnila poklidná demonstrace hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) proti rasismu a policejnímu násilí. Policie nicméně sdělila, že vraždění s demonstrací nijak nesouviselo.

„Objevily se zprávy, že tento incident je spojený s protestem hnutí Black Lives Matter, který se konal v Readingu v sobotu odpoledne. Mohu potvrdit, že incident s demonstrací není spojen. Došlo k němu asi tři hodiny poté, co demonstrace skončila,“ sdělil vyšetřovatel Ian Hunter.

Krajní pravice se v Londýně střetla s policií, vzduchem létaly lahve

Premiér Boris Johnson řekl, že byl zprávou o útoku zděšen. „Pokud si z toho máme vzít nějakou lekci, tak si ji vezmeme a změníme zákony, pokud to bude potřeba pro to, aby se v budoucnu zabránilo dalším incidentům,“ řekl. „Jsem v myšlenkách se všemi, kterých se incident týká, včetně policie a záchranářů na místě činu,“ napsala ministryně vnitra Priti Patelová.

Británie zažila v posledních letech řadu teroristických útoků, jejichž pachateli byli radikální islamisté a příslušníci krajní pravice. V roce 2017 zabil sebevražedný útočník při výbuchu trhaviny na koncertě Ariany Grandeové v Manchesteru 2 lidí, při několika útocích pachatelé použili rovněž nože nebo najížděli do obětí auty.

Naposledy letos v únoru policie v Londýně zastřelila muže, který nožem zaútočil na několik lidí a nejméně tři zranil, z toho jednoho těžce. Loni v listopadu útočník ubodal na mostě London Bridge dva lidi, později se ukázalo, že šlo o člověka, který byl v minulosti odsouzen za terorismus.

HEREČKA: PLATILI MI, ABYCH ZŮSTALA TLUSTÁ

Rebel Wilsonová (40) se svěřila s tím, že hollywoodští producenti jí platili velkou sumu peněz za to, když zůstane obézní. Australská herečka a komička se přesto rozhodla, že její zdraví je přednější než kariéra. V posledních měsících zhubla s pomocí trenéra a výživového poradce 18 kilogramů tuku.

„Měla jsem práci, kde mi platili vysloveně za to, že zůstanu pro své filmové role pořádně tlustá. V březnu jsem oslavila čtyřicátiny a řekla jsem si, že je nejvyšší čas se zaměřit nejen na kariéru, ale také na své zdraví,“ řekla Rebel Wilsonová v rozhovoru pro deník The Sun.

„Nejde mi o to, abych si stoupla na váhu a viděla například dvouciferné číslo začínající pětkou, jako to mají některé ostatní herečky. Snažím se spíše žít konečně zdravě, jíst v porovnání s dřívějškem spoustu ovoce a zeleniny a chodím do posilovny. A také se snažím zjistit, proč jsem se vlastně odmalička přejídala. Všechno je jen v hlavě. Musím přiznat, že se teď cítím opravdu nesrovnatelně lépe,“ pochvaluje si herečka.

Wilsonová sdílela se svými fanoušky na Instagramu koncem května snímek v modrých šatech, na kterém je zřetelně vidět, že dost zhubla. Svou cestu za zdravějším životním stylem dokumentuje pravidelně na sociálních sítích a od svých příznivců slyší denně slova chvály za to, jak se jim mění před očima.

„Jsem momentálně na váze kolem 75 kilogramů, podle doktora by pro mě bylo ideální ještě pár kilo shodit, ale všechny sledované hodnoty v krvi se mi už teď velice zlepšily,“ říká 158 centimetrů vysoká herečka, které se podle jejího osobního fitness trenéra za poslední čtyři měsíce podařilo díky každodennímu pohybu a kalorickému deficitu zhubnout celkem 18 kilogramů tuku.

„Využila jsem jako mnozí ostatní období šíření koronaviru, abych se dala psychicky i fyzicky dohromady. Nesmělo se natáčet, a tak jsem denně cvičila, běhala a ráno dělala na studené zemi v parku sedy lehy, to tedy přiznávám moc příjemné nebylo. Jsem šťastná, že posilovny jsou už opět otevřené, bude to teď pro mě mnohem jednodušší,“ těší se Wilsonová.

O 40 kilo lehčí zpěvačka Adele se pochlubila fanouškům štíhlou postavou

Osobní trenér herečky, Jono Castano Acero prozradil v rozhovoru pro stanici E! Australia, co pomohlo Wilsonové se ztrátou nadbytečných kilogramů. „Zkuste cvičit jako ona opravdu každý den. Minimálně 45 minut denně si najde každý, pokud opravdu chce. I kdyby si kvůli tomu měl ráno třeba trochu přivstat,“ říká.

„Nevzdávejte to a vydržte měsíc. Pokud vás nebaví cvičení, choďte na procházky. Odpočívejte jen jeden den v týdnu. Můžete jíst úplně všechno. Ale jezte tak, abyste byli v kalorickém deficitu. A uvidíte ty obrovské změny. A to nejen na vašem těle, ale i ve vaší mysli. Budete mnohem pozitivnější a budete mít více energie a radosti ze života,“ slibuje trenér hvězd.

ŠPANĚLSKO OŽILO CESTOVNÍM RUCHEM

Španělsko neděli vstoupilo do stavu takzvané nové normality. V zemi po čtrnácti týdnech skončil nouzový stav, začala však platit nařízení o nošení roušek na veřejnosti. Všech 47 milionů obyvatel jihoevropské země od neděle může cestovat mezi regiony a Španělsko až na některé výjimky otevřelo své hranice i evropským státům. Toho již v neděli využili první turisté.

Obyvatelé Madridu a dalších vnitrozemských oblastí v neděli vyrazili na pobřeží, aby si v horkém počasí, kdy teploty dosahují třicet stupňů Celsia, užili pláží. Podle španělských médií k dopravě nejčastěji použili auta.
Španělské hranice jsou nyní otevřeny všem turistům ze zemí Evropské unie a schengenského prostoru, kromě Portugalska.

Příjezd bez nutnosti karantény mají se zvláštními podmínkami povolený i Britové, oznámila v sobotu španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová. Dvoutýdenní izolace však návštěvníky ze Spojeného království čeká po návratu do vlasti, poznamenává agentura Reuters.

Na mezinárodním letišti Adolfa Suaréze v Madridu panovala mezi natěšenými turisty i místními uvolněná nálada.
Část cestujících se po dlouhých měsících odloučení vydala navštívit své blízké. „Moje situace je trochu komplikovaná, protože moje žena žije v Itálii a já bydlím ve Španělsku, takže jsme se neviděli už čtyři měsíce,“ uvedl Alberto Bos, kter se připravoval na let do Milána.„Je to zvláštní, už jsme si odvykli cestovat,“ podělila se o své dojmy Italka Martina, která do Madridu přiletěla z italského Bergama.

V zemi klesají denní přírůstky obětí i nakažených

Cestování je možné i mezi všemi španělskými regiony. Za svým snoubencem se po dlouhé době v neděli vydala i Laura Garcíová z Madridu. „Jedu do Barcelony, kde žije. Je to dlouho, co jsem ho viděla, jsou to už tři měsíce, sto dní. Koupila jsem si první lístek, na tu nejčasnější hodinu, abych přijela tak brzo, jak to jen jde,“ uvedla třiadvacetiletá žena.

Baleáry se v pondělí opět otevřou turistům, čekají až 11 tisíc Němců

S celkovým počtem více než 28 tisíc úmrtí v souvislosti s covidem-19 a 245 tisíci potvrzenými případy nákazy se Španělsko stalo v Evropě jednou z nejhůře zasažených zemí.

Od vrcholu epidemie na přelomu března a dubna však v zemi stabilně klesají denní přírůstky obětí i nakažených, což tamní vládě umožnilo postupně uvolnit zavedená opatření. Předseda španělského kabinetu Pedro Sánchez v jednom ze svých posledních projevů za nouzového stavu však své spoluobčany varoval, aby se měli na pozoru, zemi totiž může zasáhnout druhá vlna epidemie.

V SRBSKU PARLAMENTNÍ VOLBY

V Srbsku v neděli ráno začaly i přes přetrvávající riziko nákazy koronavirem parlamentní volby, první v Evropě od propuknutí pandemie koronaviru na starém kontinentu. Srbská pokroková strana (SNS) prezidenta Aleksandara Vučiče v nich patrně zesílí již tak dominantní pozici na politické scéně. Část opozice se chystá hlasování bojkotovat.

V Srbsku začaly i přes přetrvávající riziko nákazy koronavirem parlamentní volby. (21. června 2020) | foto: Reuters
Volby měly být původně 26. dubna, kvůli koronavirové pandemii však musely být odloženy. Země se 7,2 milionu obyvatel dosud registrovala 12 616 nakažených a 258 pacientů s covidem-19 zemřelo.

Srbské hlasovací místnosti jsou vybaveny dezinfekcí a rouškami, které musejí mít voliči povinně. Na krátkou chvíli si je mohou sundat v případě, že je potřeba ověřit jejich totožnost, píše agentura DPA. V místnostech je také nařízeno dodržovat minimálně metrové rozestupy. Členové volebních komisí musí mít rukavice a zakrytý nos a ústa.

Přesto se očekává, že mnoho ze zhruba 6,6 milionu voličů k volebním urnám ze strachu z nákazy nedorazí. Volební účasti také uškodí bojkot opozičních stran sdružených v koalici Svaz pro Srbsko (SzS), píše agentura Reuters.
Volba podle opozice není dostatečně svobodná či vyrovnaná kvůli Vučičově údajnému dohledu nad médii.

Srbsko řeší populační katastrofu. Na to už je pozdě, míní experti

Podle předvolebních průzkumů veřejného mínění získá SNS kolem 58 procent hlasů, přičemž ve volbách v roce 2016 pro ni hlasovalo 41 procent voličů. Socialistická strana Srbska (SPS), která je dlouhodobě menším koaličním partnerem SNS, by mohla získat přes 12 procent hlasů.

Před čtyřmi lety obdržela devět procent hlasů. Podle pozorovatelů pomáhá oběma vládním stranám koronavirová krize, během níž mají voliči sklon podporovat současné vedení země. Volební místnosti se uzavřou dnes ve 20:00 SELČ, první průběžné výsledky by měly být známy kolem 21:00.

IS V EVROPĚ UŽ NETÁHNE, VĚZNI MÉNĚ RADIKÁLNÍ

Bývalí bojovníci teroristické organizace Islámský stát (IS) říkají, že s ní už nechtějí mít nic společného a litují, že se k ní přidali. Podle evropských zpravodajců lze pozorovat obecný trend ubývající radikalizace evropských vězňů. IS je však stále aktivní na Blízkém východě.

Bojovníci Islámského státu zadržovaní ve věznici u syrského města Hasaka (26. října 2019) | foto: Profimedia.cz
„Viděl jsem na vlastní oči, co IS udělal,“ tvrdí 27letý bývalý belgický džihádista Abu Aicha. V roce 2013 odcestoval do Sýrie, aby se přidal k neblaze proslulé teroristické organizaci. Nyní radí ostatní muslimům, aby se od IS drželi co nejdále. Podle něj mají podobný názor i další evropští navrátilci.

Podle listu The Washington Post Aichův odmítavý postoj zaznamenávají badatelé specializující se na bezpečnostní studia i zpravodajské služby. Obavy, že bojovníci, kteří se vrátili ze Sýrie a Iráku, podnítí další vlnu násilí v evropských zemích, se podle nich zatím nepotvrdily.

„Množství náznaků ukazuje na rozčarování mezi navrátivšími bojovníky a propuštěnými vězni,“ uvedl Thomas Renard, belgický odborník na terorismus a vězeňskou radikalizaci. „Zdá se, že se nepropojují se svými (teroristickými) sítěmi, ani se nevracejí k násilným extremistickým aktivitám. Zprávy od zpravodajských služeb to potvrzují,“ dodal.

Studie think tanku The International Centre for the Study of Radicalisation and Political Violence (ICSR) zjistila, že nikdo z 368 propuštěných belgických vězňů dříve napojených na teroristické skupiny v období od roku 2012 až do současného roku nebyl přímo zapojen do teroristického útoku, nebo do přípravy útoku.

„Jsou náznaky, že se radikalizace ve věznění buď zpomaluje, nebo se alespoň stává více utajenou,“ píše se ve zprávě. „V éře po kalifátu, džihádistický narativ se stal poněkud méně přitažlivým pro náchylné vězně. Také je ve vězení méně proaktivních náborářů.“

Islámský stát na Blízkém východě posiluje aktivitu

Islámský stát od roku 2015 utržil několik vojenských porážek, aby nakonec v roce 2017 ztratil své hlavní město Rakka. O dva roky přišel o život zakladatel a vůdce IS abú Bakr Bagdádí při americké vojenské operaci.

Masakr v porodnici v Kábulu nepřežily ani malé děti. Podle USA je za ním IS

Někteří členové zpravodajských služeb zdůrazňují, že jakkoli bývalí bojovníci říkají, že nechtějí být už součástí IS, neznamená to, že jsou zcela imunní vůči svůdnosti terorismu. „Nejme naivní,“ řekl listu The Washington Post jeden zpravodajec, který si nepřál být jmenován. „Mohou se zítra přidat k nové skupině nebo propadnout novému IS. Nemůžete si být nikdy na sto procent jistí.“

Aicha přiznává, že ve věznicích se stále najdou ti, které mohou náboráři získat na svou stranu. „Věřím, že vězení je spousta lidí, kteří jsou přístupní něčemu novému. Čekají na novou skupinu, nebo heroickou postavu.“
Znepokojení mezi bezpečnostní komunitou vyvolává rostoucí počet útoků, kterých se IS dopouští v Iráku a Sýrii. Skupina uskutečnila 566 útoků v Iráku jen během prvních třech měsíců 2020. V porovnání, minulý rok to bylo za stejné období 292, uvádí studie akademického ústavu Combating Terrorism Center.

Podle analytiků IS využívá zmatku v Sýrii a Iráku. Americké vojenské síly se začaly stahovat z Iráku poté, co americký bezpilotní dron zabil v Bagdádu oblíbeného íránského generála Kásema Solejmáního. V Sýrii během zmatku vzniklém po turecké invazi do Sýrie uprchli někteří věznění bojovníci IS z kurdského vězení.

Teroristické organizaci též pomáhá koronavirus. Ačkoliv původně varoval bojovníky před nákazou, nyní virus oslavuje jako boží zásah proti křižákům. Jeho zvýšenou aktivitu v regionu lze přičíst absenci vojenských sil většiny států včetně Iráku, které kvůli obavám z koronaviru omezily hlídky i vojenská cvičení a nechaly tak teroristické organizaci otevřené pole působnosti.

MUZEUM TĚŠÍNSKA SE PO 20 TI LETECH VRACÍ DO HISTORICKÉ BUDOVY

Dlouhých dvacet let trvalo, než byla zrekonstruována historická budova Muzea Těšínska. Přestavba byla naplánovaná na rok 1999, majetkoprávní spory rekonstrukci přerušily až do roku 2018. Po dvou letech prací a investici ve výši 113 miliony korun muzeum zítra (20. 6.) přivítá první návštěvníky. Čeká na ně moderní, interaktivní stálá expozice „Příběh Těšínského Slezska“.

„Pro Moravskoslezský kraj je tato rekonstrukce jednou z nejvýznamnějších investičních akcí. Z evropských zdrojů se nám na ni podařilo získat 99 a půl milionu korun, stát přispěl necelých 6 milionů, zbytek šel z krajského rozpočtu. Díky těmto prostředkům byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce, která začala v roce 1998 a byla přerušena v roce 2000. Jsem rád, že je konečně tato památkově chráněná budova v reprezentativním stavu, který si rozhodně zaslouží,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a doplnil, že samotná stavba stála 80 milionů korun a jejím zhotovitelem byla společnost Morys. Expozici měla na starost společnost M plus a Muzeum Těšínska, náklady na její zhotovení byly vyčísleny na více než 21 milionů. Zbývající prostředky pokryly další nutné výdaje, které s dokončením přestavby a vytvořením expozice souvisely.

„Rekonstrukce budovy byla opravdu rozsáhlá. Celkovou revitalizací a sanací vlhkého zdiva musel projít suterén budovy. Také bylo nutné zpevnit střešní krovy a kompletně vyměnit poslední strop budovy, který napadl dřevokazný hmyz. Budova muzea má nové omítky i všechny podlahy. Původní dřevěná okna byla repasována, vnitřní dveře už ovšem původní nejsou, byly vytvořeny věrné truhlářské kopie. Součástí projektu byla samozřejmě i oprava historicky zdobné fasády,“ vyjmenoval náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro finance, investice a majetek Jaroslav Kania s tím, že zahájení rekonstrukce předcházela demolice tří objektů ve dvoře za budovou muzea. V roce 2004 byla také vybudována výtahová šachta.

„Stálá muzejní expozice představuje ve čtyřech podlažích na několika stovkách metrů čtverečních vývoj Těšínského Slezska od prehistorie až po nedávnou minulost. Nabízí pohled do života místních lidí v minulosti, na počátky dolování uhlí i na překotný rozvoj průmyslu, který na přelomu 19. a 20. století k nepoznání změnil tuto dříve poklidnou podhorskou krajinu. Na své si tedy přijdou i zájemci o poznání přírody,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo a upozornil, že stálá expozice je jen částí rozsáhlého výstavního a edukačního komplexu. Dodal, že expozice s řadou multimediálních prvků představí i mnohé dosud nevystavené sbírkové předměty.
Jedním z nejhodnotnějších a nejvzácnějších vystavených exponátů je originál takzvané těrlické madony.

„Tento výjimečný gotický obraz z přelomu 15. a 16. století byl objeven pouhou náhodou. Skrýval se totiž pod několika vrstvami jiných maleb, což se odhalilo při restaurování původního barokního díla z kostela svatého Vavřince v Těrlicku-Kostelci. Věřím, že to musel být pro restaurátory šok, když zjistili, že je před nimi zhruba pět stovek let starý obraz, jakých je v republice jen poskrovnu,“ řekl náměstek hejtmana kraje Lukáš Curylo a poděkoval za zapůjčení Ostravsko-opavskému biskupství, které obraz vlastní. Muzeum Těšínska zajistilo obrazu odpovídající stálé prostředí, klimatické podmínky, bezprašnou vitrínu, studené osvětlení obrazu a především stálý 24hodinový dohled bezpečnostními kamerami s napojením na pult centralizované ochrany Policie ČR. Gotická těrlická madona je součástí stále expozice.

Stálá expozice je hlavním lákadlem muzea. Jsou zde ale i knihovna, přednáškový sál, studovna nebo ateliér vhodný na konání nejrůznějších akcí. „Až během několikatýdenního zkušebního provozu se ukáže, co je třeba ještě zlepšit. Na začátku nového školního roku bychom totiž rádi uvítali především učitele, žáky a studenty, kteří tvoří dlouhodobě nejpočetnější a nejvýznamnější cílovou skupinu našich návštěvníků. Školy budou mít u nás k dispozici velké prostory vhodné pro netradiční výuku nebo i konání různých workshopů,“ sdělil ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka a dodal, že celý objekt muzea je bezbariérový. Doplnil, že během léta bude v budově zpřístupněna i zcela nová výstavní síň pro proměnné dočasné výstavy. Jako první zde bude k vidění od 28. července výstava ke stému výročí zrodu města Český Těšín.

„Návštěvníci muzea budou moci využívat nejen interiéry, ale také venkovní prostory, jejichž úpravy byly součástí rekonstrukce. Muzejní dvůr nově nabízí miniamfiteátr a lapidárium s kamennými artefakty. Umím si představit, že právě zde budou moci například školáci se svými učiteli probrat, co v muzeu viděli nebo si prostě jen odpočinout v příjemném prostředí,“ řekl náměstek hejtmana kraje Lukáš Curylo a zdůraznil, že při celkové rekonstrukci historické budovy muzea byla obnovena většina historických prvků objektu a byl zachován jeho neoklasicisní charakter.

První návštěvníci si muzeum prohlédnou 20. června, s ohledem na aktuální situaci platí také zde nutná hygienická a epidemiologická opatření. Až do odvolání jsou nutné nařízené rozestupy, používání roušek v uzavřených prostorách, také nebude možné naplno využívat některé interaktivní prvky. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí