iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Jourová, Charanzová v EU neřeší Babiše, Ševčovič pro SR

K čemu má ČR v EU lidi, jako jsou Jourová, Charanzová a spol., když několik týdnů a měsíců nejsou schopni vyřešit štvaní neschopných politiků z jiných zemí proti premiérovi ČR Babišovi? Jsou tam jen proto, aby každý měsíc dostali půl milionu či více korun? Babiš a spol. takové lidi tam nemá posílat.

Zmýlil se už v Teličkovi, jehož tam poslal, i když určitě věděl, že Telička před tím v EU pracoval pro Bakalu, za což mu Bakala platil, jak uváděla média, 10 či více milionů ročně. Telička se pak postavil proti Babišovi, a tak Babiš se s ním rozloučil. Jourová a Charanzová v EU nadále zůstaly, ale pro rozmach ČR, ale celé EU nic nedělají. Naprosto se nemohou vyrovnat politikovi SR JUDr. Marošovi Ševčovičovi, který jak může, zajišťuje Slovensku miliony a další možnosti pro rozvoj země, jak informují média SR.

Jourová a Charanzová pro ČR nic zvláštního neudělaly, nepodnikly, a nic neukázaly ani a pro vylepšení a zmodernizování EU. Zapadly pouze mezi odložené a unavené politiky bez nápadu, kteří už nemají síly vymyslet skvělé společenství a seskupení zemí Evropy. Proto také Británie s královnou opustila EU. A takových zemí bude nepochybně víc, neboť Leyenová z Německa a další politici s ničím převratným nepřijdou. Předpovídal to i generál Francie de Gauille.

BABIŠ: ZA REZOLUCÍ STOJÍ POSLANCI ČR V EU

Za rezolucí Evropského parlamentu podle premiéra Andreje Babiše stojí čeští europoslanci. Ti podle něj dělají vše pro to, aby Českou republiku v Bruselu poškodili, sdělil v reakci na páteční kritické usnesení Evropského parlamentu kvůli jeho možnému střetu zájmů. Rezoluce se podle něj snaží ovlivnit výsledek auditních procesů v rámci EU.

Premiér ve svém vyjádření pro ČTK také kritizuje Evropský parlament, že bez jakýchkoliv konkrétních znalostí a důkazů nabádá k činění kroků ve vztahu ke konkrétnímu trestnímu řízení na území ČR.To může být podle něho vnímáno jako důkaz politického a mediálního tlaku na justiční systém v ČR a vměšování do vnitřních záležitostí, které patří nezávislým a hlavně nepolitickým orgánům.

Poslanci Evropského parlamentu v pátek jasnou většinou hlasů schválili usnesení kritické k možnému střetu zájmů Babiše. Šéf české vlády podle europoslanců zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie a zároveň kontroluje holding Agrofert.

Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání. Právně nezávazné usnesení podpořilo 510 poslanců, 53 jich bylo proti a 101 se zdrželo hlasování.

„Tu rezoluci nechci moc komentovat. Jak každý ví, stojí za ní čeští europoslanci, kteří dělají vše jen pro to, aby Českou republiku v Bruselu poškodili,“ uvedl Babiš v prohlášení, které v sobotu poskytl ČTK.

„Je to pořád to samé. Politický boj přenesený některými českými politiky a stranami z České republiky do Evropského parlamentu,“ dodal. Na rezoluci ho zarazily dvě věci. „Ta rezoluce se evidentně snaží ovlivnit výsledek auditních procesů v rámci EU. To, že se opírá o závěry mise CONT (Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu), která měla už před svou cestu do ČR o svém výsledku úplně jasno, nemá ani smysl víc rozebírat,“ uvedl jednu výtku.

Evropský parlament dále kritizoval, že „bez jakýchkoliv konkrétních znalostí a důkazů nabádá k činění kroků ve vztahu ke konkrétnímu trestnímu řízení na území České republiky“.„To může být podle mě vnímáno jako důkaz politického a mediálního tlaku na justiční systém v ČR a vměšování do vnitřních záležitostí, které patří nezávislým a hlavně nepolitickým orgánům,“ uzavřel premiér.

DOKTOR JEMENU PROJÍŽDÍ ZNIČENOU ZEMÍ A LÉČÍ Z AUTA

Doktor Sámí Jahjá Hadždž projíždí ve svém autě jemenskou metropolí Saná. Na zadním skle má vyvěšenu výzvu „Jestli potřebujete lékaře, zastavte mne“. Lékař nabízí zdarma konzultaci v zemi zničené válkou a chudobou a nyní ohrožené i koronavirem. Na samolepce na skle je také jeho podobizna s vousy a hranatými brýlemi.

Lékař poskytuje rady a recepty těm nejchudším v Saná a mezitím na jeho telefon nepřestávají přicházet vzkazy a žádosti pacientů, kteří se snaží popsat své symptomy. Hadždž nejprve poskytoval konzultace na sociálních sítích, ale pak se rozhodl sednout do auta, aby se dostal i k těm, kteří internet nemají. „Myslel jsem na chudé a na ty, kteří nemají možnost jít k lékaři ani peníze na vyšetření,“ vysvětluje lékař.

Válka podle Organizace spojených národů (OSN) v Jemenu vyvolala nejhorší humanitární krizi na světě a k ní se nyní připojila epidemie způsobená koronavirem. Boje mezi menšinovými šíity a vládou nepřežily desítky tisíc lidí, většina z nich byli civilisté.

Domovy opustily čtyři miliony lidí, mnozí trpí podvýživou a nemocemi. Podle údajů OSN potřebuje humanitární pomoc 24 milionů Jemenců, tedy více než dvě třetiny obyvatel. Zdravotnictví se téměř rozpadlo, což usnadňuje šíření epidemie. Saná je v rukou povstalců a muž jedoucí vedle Hadždžova auta nahlas volá potíže své ženy. „Má problémy týden nebo dva...,“ křičí, než ho lékař požádá, aby zastavil a mohli si promluvit.

Po konzultaci předepisuje pro ženu vitamíny. „My lékaři jsme v epidemii v první řadě a měli bychom pomáhat i mimo kliniky,“ říká muž, který má na Facebooku 18 tisíc příznivců.

„Přál bych si, aby v současné situaci dělali totéž všichni jemenští lékaři,“ napsal jeden z nich. Jemen oficiálně oznámil několik set nakažených koronavirem a přes 100 úmrtí. Organizace spojených národů se ale domnívá, že se málo testuje a je možné, že už je zasažena většina jemenských regionů.

TRUMP: PROSLAVIL JSEM VÝROČÍ ČERNOŠSKÝCH OTROKŮ

Ve Spojených státech se slaví svátek Juneteenth, který připomíná osvobození černošských otroků na Jihu. V tento den se měl konat i mítink amerického prezidenta Donalda Trumpa, ten však po kritice veřejnosti zmítané rasovými nepokoji couvl a akci posunul o den. A teď tvrdí, že svátek proslavil. Místo jeho mítinku je spojeno s masakrem, při němž zemřely až stovky černochů. Když Trump oznamoval, že svůj první předvolební mítink po vynucené pandemické pauze uspořádá 19. června v Tulse, vůbec netušil, že se hned dvakrát trefil „do černého“.

Hájili otroctví. Portréty z Kapitolu Pelosiová skutečně nechá strhnout

Volbou tohoto místa i data totiž připomněl dvě události z afroamerické historie, masakr v Tulse a neoficiální svátek Juneteenth. Což v době, kdy v zemi protestují černoši proti diskriminaci a brutalitě policie, bylo podle kritiků nanejvýš necitlivé.

Někteří Trumpa podezírali, že to udělal schválně. Jak sám prezident ovšem v rozhovoru pro list The Wall Street Journal přiznal, až černošský člen tajné služby mu vysvětlil, proč svým mítinkem jen dál rozdmýchává hněv demonstrantů. Podle Trumpa to před oznámením akce nevěděl ani nikdo z jeho týmu.

„Pak zastavil interview a zeptal se jedné asistentky, jestli někdy slyšela o Juneteenth. Odpověděla, že Bílý dům loni vydal prohlášení k oslavám toho dne. Trump opáčil: ‚Oh, opravdu? My jsme udělali prohlášení? Trumpův Bílý dům měl prohlášení? Ok, ok. Dobře,‘“ popisuje list.

Dodává, že prokázaná neznalost prezidentovi nezabránila v tom, aby si tradičně připsal zásluhy za něco, co s ním nemá nic společného. „Udělal jsem něco dobrého: Díky mně je Juneteenth velmi slavný. Je to důležitá událost, důležitý čas. Ale nikdo o tom nikdy neslyšel,“ prohlásil.

Letošní Juneeteenth má pro afroamerickou komunitu ještě větší význam než kdy jindy. A Trump, který podle svých slov „udělal pro černou populaci víc než kterýkoliv jiný americký prezident“, v tom hraje jinou roli, než by si zřejmě přál.
Jste svobodní, řekl generál otrokům na Jihu

Svátek, jehož název se skládá z anglických výrazů pro červen a devatenáctý (June a nineteenth), připomíná události roku 1865. Tehdy do texaského Galvestonu přijel generál vítězné armády po válce Severu proti Jihu spolu se dvěma tisíci federálních vojáků, aby tamním občanům oznámil, že válka skončila, převzal Texas a prosadil už dávno vyhlášené osvobození otroků.

Prezident Abraham Lincoln jim dal svobodu v září 1862 s tím, že prohlášení začne platit 1. ledna následujícího roku. Životy tří milionů černochů v jižanských státech padlé Konfederace včetně Texasu však pokračovaly beze změny. Dokud nepřijel generál Unie Gordon Grange Granger.

„Všichni otroci jsou svobodní. To zahrnuje absolutní rovnost práv a vlastnických práv mezi bývalými pány a otroky. Z dosavadních vazeb mezi nimi se nyní stávají vztahy mezi zaměstnavatelem a najatým dělníkem,“ oznámil podle serveru Juneteenth.com. Mnozí byli v šoku, v ulicích ovšem vypuklo nadšení. Lidé tancovali, zpívali, modlili se.

Zároveň se však ocitli bez prostředků, bez majetku, navíc ve velmi nepřátelském prostředí. „Armáda tam byla i proto, aby zotročení lidé dostali jídlo, léky a přístřeší nutné k tomu, aby přežili. Chránili je také před násilím a obviňováním otrokářů a lidí Konfederace, kteří se stále nevzdali,“ uvádí dokument kanálu Vox.

Někteří nově svobodní černoši tak okamžitě po generálově projevu odešli z plantáží vstříc svobodnému životu někde jinde. „Nat Porterová patřila paní Porterové, jedné z našich bílých sousedek. Když přijeli vojáci, všichni jsme seděli na plotě. Jeden barevný voják se zeptal Nat, jestli s ním nechce odjet. Řekla ano, nasedla na jejich koně a jela. Od té doby jsem ji neviděla ani o ní neslyšela,“ řekla v roce 1941 pamětnice Harriet Smithová.

Výročí se ve městě začalo slavit už od následujícího roku. K oslavám se po Texasu postupně připojilo dalších pětadvacet amerických států, roku 2005 i Kalifornie. V některých však nejde o státní svátek, takže státní instituce zůstávají otevřené a jenom část jejich personálu si bere volno.

Masakr v Tulse pohřbil prosperující černošskou čtvrť

A pokud jde o Tulsu, ani zde si Trump nevybral dobře. Možná ještě hůř než v případě Juneteenth. Město na severovýchodě Oklahomy dodnes pamatuje nejhorší rasově motivovaný zločin v dějinách Spojených států.
Odehrál se téměř přesně šestapadesát let po oslavách v Galvestonu, na přelomu května a června 1921. Dav naštvaných bělochů tehdy vtrhl do černošské čtvrti Greenwood, kde pobil 30 až 300 nevinných lidí a vypálili více než 1 400 domů a obchodů. Přesné počty obětí se neví.

Šlapou po nás už stovky let. Je načase povstat, vyzval černochy aktivista

Na deset tisíc lidí se přes noc ocitlo bez domova, do té doby přitom prosperovali. Obchodovali, provozovali restaurace, právní kanceláře. Černošští lékaři přijímali pacienty ve svých ordinacích. Greenwoodu se proto přezdívalo Černá Wall Street.

Ta po masakru přestala existovat a dnes je v jejím místě dálnice. Všechno přitom spustil jeden malý incident na eskalátorech o dva dny dříve. Běloška Sarah Pageová obvinila devatenáctiletého černocha Dicka Rowlanda z napadení. Údajně jí šlápl na nohu. V médiích však napsali, že se ji pokusil znásilnit. Záminka k lynči byla na světě.

Při následné potyčce před budovou soudu zemřel běloch, který se snažil odzbrojit jednoho černošského veterána. V Greenwoodu pak boje pokračovaly až do rána. Dorazila policie i Národní garda a odvážela tamní černochy pryč, což podle Dreisen Heathové z organizace Human Rights Watch o to zjednodušilo kompletní destrukci Černé Wall Street.

Právě do tohoto města Trump umístil svůj mítink. Kritika veřejnosti ho však nakonec přiměla akci o den posunout, aby se nekonala na svátek Juneteenth. Případné demonstranty v pátek na Twitteru varoval, že se s nimi „bude zacházet jinak než předtím v New Yorku, Seattlu nebo Minneapolis“.

Odkázal tak na rasové nepokoje, které se rozlily Spojenými státy po smrti zatýkaného černocha George Floyda. Původně poklidné protesty proti policejní brutalitě se vyostřily nejen rabováním a násilím ze strany protestujících, ale i násilnými zásahy policie.

Mluvčí Trumpovy volební kampaně pak dodal, že prezident nemá nic proti pokojnému protestu, ale že policie zasáhne proti každému, kdo se dopustí nepokojů, rabování, podpalování budov a fyzického násilí.

KSČM PODPOŘÍ SCHODEK ROZPOČTU 500 MILIARD

Vláda bude mít podporu komunistů pro zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun. Rozhodnutí nejvyššího vedení KSČM podpořilo 43 ze 68 přítomných členů Ústředního výboru KSČM. Rozhodnutí straníků iDNES.cz potvrdili šéfka rozpočtového výboru Miloslava Vostrá i poslanec Jiří Dolejš. Už ráno před zasedáním ÚV KSČM se sešel výkonný výbor, užší orgán, v němž jsou zhruba dvě desítky lidí. „Výkonný výbor doporučil,“ napsala iDNES.cz Vostrá.

V týdnu řekla, že komunisté budou chtít vyčlenit prostřednictvím doprovodného usnesení peníze na rozvoj online výuky ve školách a pozměňovacím návrhem určit asi dvě miliardy na odměny pro sestry v sociálních službách. „Budeme dávat mírné úpravy prostřednictvím pozměňovacího návrhu,« řekla Vostrá.

KSČM také trvá na konsolidaci schodku v příštích sedmi letech. Peníze na online výuku chtějí komunisté vyčlenit, protože asi 10 tisíc žáků se nemohlo při uzavření škol kvůli koronaviru výuky přes internet účastnit. Lídři komunistů mění názor na rozpočet poté, co premiér Andrej Babiš odmítl požadavek KSČM, aby vláda rozpočet upravila a navrhla schodek 450 miliard korun, tedy o 50 miliard nižší.

„Nechci předčasné volby, ale v momentě, že by naše koaliční vláda nemohla prosadit rozpočty, které potřebuje, tak potom to samozřejmě může být otázka na stole,“ řekl Babiš a spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou začal jednat o možné podpoře rozpočtu s Piráty a lidovci, kteří k tomu projevili ochotu. Kdyby se s nimi vláda dohodla, komunisté by přišli o svou sílu při prosazování svých požadavků, nebyli by už v exkluzivní pozici strany, která dodává menšinové vládě hlasy, aby prosadila klíčové záměry.

V předvečer jednání ústředního výbor šéf KSČM Filip uvedl, že kabinet do rozpočtu rozepsal, na co chce další desítky miliard použít. „Vláda to během toho týdne zvládla. Myslím si, že takhle to budu prezentovat výkonnému výboru,“ řekl Filip v České televizi s tím, že bude doporučovat straníkům, ať vyšší schodek komunisté podpoří.

Na ranním jednání výkonného výboru KSČM se proti připravovanému stanovisku k rozpočtu podle informací iDNES.cz vymezila místopředsedkyně europoslankyně Kateřina Konečná, která bude kandidovat na šéfku strany. O rozpočtu bude Sněmovna hlasovat na mimořádné schůzi, která byla na žádost poslanců ANO svolána na úterý 23. června.

JANSTA: MĚLI JSME DOSTAT NEJVÍC, HNAL BYCH TO K ZEMANOVI

Obžalovaný předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta v pátek u soudu vypověděl, že ohledně rozdělování sportovních dotací mu šlo o princip, ne o konkrétní částku. Vadilo mu, že ČUS měla jako svaz s největší členskou základnou dostat méně peněz než Český olympijský výbor (ČOV). Pokud by nedostala vyšší částku, chtěl si Jansta podle svých slov stěžovat premiérovi či prezidentovi.

„Největší spolek (ČUS) měl zase dostat míň než spolek, který nemá členskou základnu,“ uvedl advokát Jansta u pražského městského soudu. „Nechtěl jsem 65 milionů, chtěl jsem, abychom dostali prostě nejvíc,“ podotkl k rozdělování peněz v ministerském neinvestičním dotačním programu III.

Obžaloba klade Janstovi za vinu, že kvůli zvýšení státní podpory pro ČUS činil protiprávní kroky a že výši schválené částky ovlivnil přes sekretáře unie, kterého dosadil do ministerské komise.

Státní zástupce tvrdí, že Jansta nejméně od 12. ledna 2017 nezákonně zasahoval do rozdělování dotačních prostředků. Mimo jiné mu vyčítá, že po spoluobžalované tehdejší náměstkyni ministerstva Simoně Kratochvílové požadoval, aby se na procesu rozdělování podílel jeho podřízený Jan Boháč.

„Paní náměstkyně se mě ptala, koho bych jí doporučil do expertní komise, tak jsem doporučil pana Boháče. Ne z důvodu, že byl generální sekretář ČUS, ale protože měl přehled,“ řekl k tomu Jansta. Obžaloba dále uvádí, že Boháč Janstovi poskytl interní informace z jednání komise – konkrétně, že ČUS má dostat 48,5 milionu a také kolik peněz má obdržet ČOV a Česká obec sokolská. Jansta pak volal Kratochvílové a sdělil jí, že největší organizace nemůže dostat jen 48,5 milionu, že je potřeba pokrátit dotaci pro ČOV a že sokolové mají dostat podporu z jiného programu.

To šmírování v bytě, to byl normální Pentagon, stěžoval si Pelta u soudu

„Boháč se dozvěděl o návrhu rozdělení peněz, který vůbec neodpovídal tomu, na čem jsme se konsenzuálně dohodli na radách. Cítil jsem povinnost okamžitě o tom informovat náměstkyni, která za to byla odpovědná,“ uvedl k tomu Jansta. Věc podle svých slov probíral jak s Kratochvílovou, tak i s tehdejší ministryní Kateřinou Valachovou z ČSSD, a obě ho prý uklidnily, že „se to bude řešit“.

„Kdyby se paní ministryně Valachová nestyděla říct, jak to bylo, nemuseli jsme tady stát. O tom všem věděla. Říkala mi: všechno vím, všechno vím, Simona mi všechno řekla,“ poznamenal Jansta. Valachová po obvinění své někdejší spolubydlící Kratochvílové rezignovala na funkci, v kauze má postavení svědka.

Mám výbušnou povahu, chtěl jsem to řešit mediálně absolutně všude.

Změnu v rozdělení peněz Jansta podle obžaloby požadoval i po řediteli ministerského odboru sportu, spoluobžalovaném Zdeňku Břízovi. Jansta nepopřel, že s Břízou věc řešil. „Je pro mě záruka čestnosti. Komunikoval s námi o problémech, nedělal rozdíly, hledal konsenzus, snažil se mě uklidnit. Mám výbušnou povahu, chtěl jsem to řešit mediálně absolutně všude,“ popsal.

Obžaloba dále uvádí, že Boháč upravil metodiku, na jejímž základě pak expertní komise odsouhlasila pro ČUS 60 milionů, pro ČOV 50 milionů a pro Českou obec sokolskou 46,2 milionu korun. „Napsal bych dopis premiérovi, prezidentovi. Nepodepsal bych akceptaci a ministr by měl politický problém. Nedostal bych peníze a vzniklo by napětí,“ odpověděl Jansta na dotaz soudkyně, co by dělal, kdyby byla ČUS přiznána původní částka 48,5 milionu.

U soudu se hájily i spolky

Kromě Jansty, Boháče, Kratochvílové, Břízy a ČUS čelí stíhání v kauze manipulace s dotacemi také Fotbalová asociace ČR (FAČR) a její bývalý šéf Miroslav Pelta. Všichni vinu odmítají. Hrozí jim pět až 12 let vězení.
Soud v pátek vyslechl také zástupce obou obžalovaných spolků. Marcel Petrásek za ČUS uvedl, že unie vynaložila veškeré úsilí k tomu, aby zabránila protiprávnímu jednání – má etický kodex a pravidelně školí své zaměstnance.
Pelta u soudu předváděl čápa, justiční stráž ho usměrňovala kvůli roušce

Jan Pauly za FAČR prohlásil, že asociaci nemůže být přičítáno jednání jiné osoby. Obžaloba je podle něj nespravedlivá. „Je to účelový a nekompletní příběh, který má opodstatnit nedůvodné trestní stíhání a zásahy do celého sportu,“ řekl právník. Uvedl také, že asociaci nelze vyčítat absenci pravidel ze strany ministerstva školství a že jejich existenci nelze dovozovat ze zákona o veřejných zakázkách ani z žádného jiného právního předpisu. Hlavní líčení bude pokračovat od 24. srpna. Soud chce vyslechnout Kratochvílovou a první svědky.

NA SVĚTĚ NOVÁ DRUH VIRU, ROZŠIŘUJÍ KRYSY

Tým, jehož součástí byla i vědkyně z Akademie věd ČR, objevil v Etiopii u krys nový typ viru, takzvaný mammarenavirus. Vědci budou zkoumat, zda je virus Dhati Welel, pojmenovaný podle lokality výskytu, jen u jedné linie krys, nebo umí přeskočit i na jiné hostitele.

Tým tvoří Joëlle Goüy de Bellocqová, která působí v Ústavu biologie obratlovců AV a vědci ze Severtsovova institutu Ruské akademie věd. Virus Dhati Welel identifikovali u krys mnohobradavkových. Ty patří k Africe k velkým zemědělským škůdcům a přenašečům nemocí.

U pěti z šesti linií těchto krys vědci už dříve zjistili, že hostí minimálně jednoho zástupce mammarenavirů – například virus Lassa způsobující stejnojmennou krvácivou horečku. Tou se ročně nakazí zhruba 300 tisíc lidí a pět tisíc jich nemoc nepřežije. Nyní vědci objevili mammarenavirus i u poslední, šesté linie.

„Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru,“ uvedla Joëlle Goüy de Bellocqová. „Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí,“ dodala.

Tým teď tedy bude zkoumat, zda je virus běžný u obou druhů krys, či zda je jeho výskyt u Mastomys awashensis důkazem schopnosti přeskočit na jiného hostitele. Výzkum jiných afrických mammarenavirů dosud neprokázal výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z různých oblastí.

Objev nového viru není ve vědeckém světě výjimečný. AV uvedla, že podle odhadu studie publikované v časopise Science v roce 2018 stále zbývá objevit zhruba 1,67 milionu virů savců a ptáků. Vědci odhadují, že až polovina z nich může mít zoonotický potenciál. Tedy že infekce dříve pouze zvířecí začnou být přenosné na člověka, nebo že se infekce přenosné ze zvířat na člověka začnou šířit i mezi lidmi. Joëlle Goüy de Bellocqová zdůraznila, že proto je třeba nové viry systematicky hledat i zkoumat, jak se přenášejí.

KORONAKRIZE: TŘETINA LIDI ČR NEBYLA V LÉKÁRNĚ

Alespoň jednu návštěvu lékárny podnikly během pandemie covid-19 tři čtvrtiny Čechů, pětina dokonce více než třikrát. Ke svému praktickému lékaři v Česku zamířilo nejméně jednou dvacet jedna procent lidí, šestnáct procent svou cestu směřovalo rovnou do nemocnice, ukázal průzkum.

Většina lékáren byla po čas koronavirové krize otevřená. Výsledky průzkumu agentury SC&C ukazují, že devadesát pět procent dotázaných si nevšimlo žádného výraznějšího omezení. „Lékárny byly jedinými zdravotnickými zařízeními, která fungovala jen s minimem omezení. V mnoha případech dokonce nad rámec běžných činností,“ uvedl k výsledkům prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Lékárnu alespoň jednou navštívilo 27 procent, nejméně třikrát 20 procent Čechu. Čtvrtina Čechů se návštěvy lékárny úplně vyvarovala. Zatímco do lékáren Češi mířili osobně, s lékaři nejčastěji řešili své problémy po telefonu (67 procent). Telefonickou komunikaci s lékařem ale označila více než čtvrtina za složitější. Svého praktického lékaře v době pandemie navštívilo alespoň jednou 21 procent respondentů, třikrát a více jen procento.

Kvůli zamezení šíření nemoci již na začátku března vyzvali lékaři veřejnost, aby se nejprve o návštěvě poradili po telefonu a domluvili se s lékařem společně na případném objednání. Jedním z důvodů byl i nedostatek ochranných prostředků na začátku pandemie. Ambulantního specialistu, u nichž bývají lidé objednaní týdny i měsíce dopředu, navštívilo 30 procent lidí, více než třikrát čtyři procenta. Do nemocnice zamířilo 16 procent lidí, více než třikrát tři procenta.

Ze strachu z nákazy nešla praktickému lékaři tři procenta dotázaných, dvě procenta odložila návštěvu specialisty a jedno procento dotázaných raději nešlo do nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví již dříve poukázalo na to, že se v době pandemie osvědčily elektronické recepty, které mohli lékaři předepisovat na dálku. Podle České lékarnické komory by mělo být upraveno i předepisování zdravotnických pomůcek.

„Jiná než papírová forma poukazu pro předepsání zdravotnických prostředků bohužel stále není možná. Pandemie covidu-19 potvrdila, že e-poukazy na zdravotnické prostředky by měly být dalším logickým krokem elektronizace zdravotnictví,“ dodal Krebs.

Nejvyšší poptávka za posledních 20 let. Lidé vykupují léky proti chřipce

Podle ČLnK by také bylo vhodné, kdyby si v lékárně mohli lidé vyzvednout i léky, které jim předepisují na některé vážné nemoci jen specializovaná nemocniční centra. Tam si lidé léky i vyzvednou, aplikují si je ale sami doma. Nemocní tak pro ně museli v době omezení cestovat i desítky kilometrů. Průzkumu agentury SC&C, který proběhl na přelomu května a června, se zúčastnilo přes 1 000 respondentů ve věku 18 až 79 let.