iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soudci NS k Nečasové: Nezákonné důkazy, odposlechy

NS v kauze Nečasová: Soud nesmí být při povolení odposlechu veden pouze užitečným záměrem: Speciální senát Nejvyššího soudu (NS), který má na starosti kontrolu zákonnosti nařízených odposlechů v čele s Jiřím Pácalem, podle informací České justice rozhodoval na základě podnětu samotné Jany Nečasové. Soudci také naznačili, že nezákonné byly i důkazy, které byly následně na základě nezákonného odposlechu opatřeny.

Soudci podle informací České justice v rozhodnutí připomněli zásadu, že příkaz k nařízení odposlechu musí být v přípravném řízení podložen dostatečnými a relevantními indiciemi, které důvodně nasvědčují spáchání konkrétních trestných činů odposlouchávanou osobou.

Podle soudců NS není totiž přípustné, aby teprve až na základě odposlechů byly takové indicie opatřeny a odposlech byl povolen pouze na základě nejasných a neurčitých konstrukcí orgánů činných v trestním řízení. Jako podklad pro rozhodnutí soudu musí sloužit dostatečně konkrétní a důvodný podklad z relevantního a určitého zdroje. Soud nesmí být veden toliko užitečným záměrem, že takové dostatečné důkazy budou teprve opatřeny v další fázi trestního řízení.

Tyto podmínky podle senátu Jiřího Pácala splněny nebyly, neboť v rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě z 6. ledna 2012 není ve vztahu k Janě Nečasové zřejmé, z čeho je podezřelá a jak se měla na trestné činnosti, popsané v žádosti, podílet. V povolení soudu nebyly v žádosti, ani v rozhodnutí soudu obsaženy takové skutečnosti, které by důvodně nasvědčovaly, že byla páchána konkrétní trestná činnost a zda vůbec se na ní měla Jana Nečasová podílet.

Soud také označil žádost státního zástupce za „zmatečný materiál“. Z odůvodnění ostravského soudu, který odposlechy povolil, pak není podle soudců NS zřejmé, jakými důkazy jsou tvrzené skutečnosti podloženy. Pokud jsou jmenovány osoby, s nimiž měla být Jana Nečasová v kontaktu a podílet se s nimi na trestné činnosti, není dostatečně doloženo, v jakém vztahu k Nečasové tyto osoby jsou a jak se měly podílet na konkrétní trestné činnosti. V tomto případě se mělo jednat o to, že podle podezření orgánů činných v trestním řízení se měla Nečasová podílet s těmito osobami na rozsáhlém nelegálním ovlivňování obsazování vysokých postů ve státní správě a v justici.

V odůvodnění ostravského soudu také chybí jasně vymezené skutkové podstaty trestných činů, kterých se měla Nečasová dopustit a toto nevyplývá ani z připojeného důkazního materiálu. V závěru pak senát NS konstatoval, že poznatky, které orgány činné v trestním řízení takto opatřily a na základě kterých se rozšířilo zahájení úkonů trestního řízení, byly opatřeny díky příkazu k odposlechu, který ovšem nebyl vydán v souladu se zákonem. Petr Dimun, ceskajustice.cz

MINISTRYNĚ BENEŠOVÁ O KÁRNÉM PROVINĚNÍ

Marie Benešová: I pochybení, která nedosahují intenzity kárného provinění, mají negativní dopad na veřejné finance, ale především na životy občanů. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová komentuje pro Českou justici rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu.
________________________________________
V první řadě bych ráda uvedla, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v kárných řízeních týkajících se předsedy soudu Miloslava Sedláčka a státních zástupkyň činných ve věci trestního stíhání zastupitelů Postoloprt samozřejmě respektuji. K případům předsedy soudu Miloslava Sedláčka a státní zástupkyně Radky Pavlišové si nicméně dovolím připojit stručnou poznámku.

Kárné senáty v obou těchto případech výslovně konstatovaly, že došlo k pochybení kárně obviněných. V případě státní zástupkyně Radky Pavlišové pak dokonce slovy kárného senátu šlo o pochybení, které bezprostředně hraničí s kárným proviněním. Podání kárných žalob tedy bylo podle mého názoru namístě, a to tím spíše, že, jak už jsem uváděla dříve, cílem Ministerstva spravedlnosti není primárně trestat, ale upozorňovat na selhání a na to, že je třeba se podobným pochybením v budoucnu vyvarovat.

Zároveň bez ohledu na to, zda je kárné provinění v konečném důsledku kárným senátem konstatováno, či nikoliv, stát za následky pochybení soudce či státního zástupce odpovídá a je z tohoto důvodu povinen vyplatit často nemalé finanční částky. I pochybení, která nejsou shledána kárným proviněním, mají tedy negativní dopad na veřejné finance.

Ještě podstatnější je však dopad pochybení soudců či státních zástupců do života občanů, který může být naprosto zásadní. Budu se proto i nadále důsledně snažit, aby si soudci a státní zástupci tuto svou jedinečnou odpovědnost při výkonu svých funkcí uvědomovali. Marie Benešová, ministryně spravedlnosti

POSILY NSS SOUDKYNĚ ZAVŘELOVÁ A BAROŇOVÁ

Nejvyšší správní soud (NSS) od 1. července posílí nové soudkyně Jitka Zavřelová a Veronika Baroňová. O jejich přidělení informoval soud na svém webu. Zavřelová dosud působila jako předsedkyně senátu u Krajského soudu v Praze. Zkušenosti sbírala také jako advokátní koncipientka a asistentka soudce NSS.

Baroňová praxi zahájila jako advokátní koncipientka. Následně v roce 2006 nastoupila jako asistentka soudkyně NSS, kde působila až do svého jmenování soudkyní v roce 2012. Soudila nejprve na správním úseku Krajského soudu v Plzni, poté u Krajského soudu v Brně.

NSS je personálně oslabený. Loni na funkci rezignovaly soudkyně Marie Žišková a Jana Brothánková. Ke konci roku odešli Miloslav Výborný a Petr Průcha, první na základě osobního rozhodnutí, druhý kvůli věku.

V registru justičních činitelů má NSS přes 30 soudců. Vojtěch Šimíček, Kateřina Šimáčková a Milada Tomková však vykonávají desetiletý mandát u Ústavního soudu a Jan Passer působí v Tribunálu Soudního dvora EU.
Jako dosud poslední posily nastoupili k NSS Viktor Kučera, který předtím působil u Krajského soudu v Brně, a Sylva Šiškeová, advokátka a bývalá dlouholetá asistentka soudců NSS.

V Brně také působí dočasně přidělení soudci, v první polovině letošního roku to byli Ondřej Sekvard z Městského soudu v Brně a Vladimír Doležal z Okresního soudu v Chebu. Od července začíná půlroční dočasné přidělení soudkyně Okresního soudu v Jihlavě Zuzany Břízové.

NOVÝ ZÁKON POSOUDÍ SENÁTOŘI, DELŠÍ PROMLČECÍ DOBA

Komunista prosadil delší promlčecí dobu za trestné činy při privatizaci: Komunista Zdeněk Ondráček prosadil úpravu trestního zákoníku a prodloužení promlčení doby na třicet let u trestných činů při privatizaci. Sněmovna to schválila spolu se zákonem, podle kterého budou moci soudy častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobých trestů vězení. Sněmovna rozšířila i možnosti dohody o vině a trestu.

Třicetiletá promlčecí doba bude nově za trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a za trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu. Dosud byla promlčecí doba dvacetiletá. Zákon nyní posoudí Senát.

Pro Ondráčkův návrh bylo 92 ze 145 přítomných poslanců. Podpořila ho drtivá většina poslanců ANO, SPD, komunisté, zhruba polovina poslanců Pirátů, sociální demokrat Roman Sklenák a nezařazená poslankyně Ivana Nevludová.
Stáhnout a upravit návrh, aby bylo trestné komerční šíření propagandistických předmětů národního socialismu i dalších podobných hnutí i použití jejich symbolů se rozhodl šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Bartoškovu iniciativu podpořila. Vadila jí ale poslanecká navrhovaná trestní sazba až osm let vězení.

Změnu chtěl Bartošek včlenit do vládního návrhu, který má umožnit častější ukládání peněžitých trestů místo krátkodobých trestů vězení. Návrh zkusí prosadit do další novely trestního zákoníku, na niž schvalování teprve čeká, a nejvyšší trest za komerční využívání nacistických symbolů navrhne 6 let.

Prodloužit by se podle vlády měly lhůty pro placení peněžitého trestu. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin. Dohodu o vině a trestu by bylo možné podle návrhu vlády uzavřít u všech trestných činů, i u zvlášť závažných.

V současnosti se může dohoda využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení. Možnost podmínečného propuštění po odpykání třetiny trestu novela navrhuje i pro lidi, kteří byli poprvé odsouzeni za některé zvlášť závažné zločiny.

PŘEDSEDKYNÍ MS V PRAZE MUDr. POKORNÁ? V PLZNI MUDr: KRYSL?

Dnešní výběrové řízení na předsedu Městského soudu v Praze nejúspěšněji absolvovala dosavadní šéfka Obvodního soudu pro Prahu 10 Jaroslava Pokorná. Výběrová komise ji proto doporučí ministryni spravedlnosti Marii Benešové (za ANO) jako nejvhodnějšího kandidáta. Ve výběrovém řízení na předsedu Krajského soudu v Plzni pak dostal nejvíce bodů jeho místopředseda Alexandr Krysl. České justici to potvrdil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

O post šéfa pražského městského soudu se kromě Pokorné ucházeli čtyři soudci, z toho tři místopředsedové tohoto soudu – Jan Kadlec z trestního úseku, Simona Bradáčová z civilní sekce a Aleš Sabol ze správního úseku. Do výběrového řízení se přihlásil také předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Michal Princ. Současnému předsedovi soudu Liboru Vávrovi skončí sedmiletý mandát k 1. říjnu letošního roku.

Pokorná v justici působí od 80. let, v roce 1998 se stala místopředsedkyní Obvodního soudu pro Prahu 1, o rok později se přesunula na Obvodní soud pro Prahu 4, jehož předsedkyní se stala v roce 2007. Od února 2015 vede Obvodní soud pro Prahu 10. Krysl u Krajského soudu v Plzni působí od roku 2007 a jako soudce začínal v roce 2004 u Okresního soudu v Chebu. O funkci měl zájem i další místopředseda Jiří Levý.

Ministryně spravedlnosti oba navrhne ke jmenování. „Říkala jsem, že vždy budu respektovat doporučení komise a budu ctít vítěze výběrových řízení. Učiním tak i v tomto případě, panu prezidentovi tedy paní Pokornou a pana Krysla navrhnu ke jmenování,“ uvedla Marie Benešová. Pokud Jaroslavu Pokornou a Alexandra Krysla jmenuje prezident republiky Miloš Zeman, budou se moci ujmout svých nových funkcí 1. října 2020.

Zájemci o vedení krajského soudu musí mít nejméně osmiletou soudcovskou praxi. Jejich odborné, organizační a řídící schopnosti hodnotí pětičlenná komise sestavená ministryní. Výměna ve vedení se letos týká také krajských soudů v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Hradci Králové, které budou řídit Lenka Ceplová, Martina Flanderová a Vladimír Lanžhotský. Prezident Miloš Zeman je jmenoval ve středu. Ženy se funkce ujaly hned, Lanžhotský nastoupí počátkem července, ceskajustice.cz

SOUDCI MOHOU ČASTĚJI UKLÁDAT PENĚŽNÍ TRESTY MÍSTO VĚZENÍ

Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobých trestů vězení. Sněmovna to dnes schválila v rámci vládní novely trestního zákoníku. Doplnila do ní ustanovení, které má rozšířit možnosti dohody o vině a trestu tak, aby se mohla týkat i závažnějších trestných činů. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím souhlasila. Novelu nyní dostane k projednání Senát.

Předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek krátce před hlasováním stáhl návrh, podle něhož za komerční šíření propagandistických předmětů nacismu a podobných hnutí mělo hrozit až osm let vězení. Bartošek to zdůvodnil tím, že horní sazba vězení by s ohledem na doporučení expertů měla být stanovena na šest let vězení, což by v rámci nynější novely z procedurálních důvodů nebylo možné změnit. Úpravu chce proto Bartošek vtělit do další novely trestního zákoníku, na kterou schvalování teprve čeká. Navrhovaná změna je reakcí na prodej kalendářů, triček nebo hrnků s portréty představitelů nacistické třetí říše.

Sněmovna schválila návrh Zdeňka Ondráčka (KSČM) prodloužit z 20 na 30 let promlčecí lhůtu u závažných zločinů, včetně trestných činů týkajících se privatizace. Poslanci naopak odmítli snahu Pirátů zlepšit informovanost o provedení odposlechů nebo zamezit nepřiměřené kumulaci trestů vězení.

Častějšího ukládání peněžitých sankcí chce vláda dosáhnout například zavedením zákonného přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v odnětí svobody. Prodloužit se mají také lhůty pro placení peněžitého trestu. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin.

Sněmovna na doporučení ústavně-právního výboru do vládní novely zapracovala poslaneckou předlohu, která mimo jiné zvyšuje hranice škody pro posuzování majetkového protiprávního skutku jako trestného činu a rozšiřuje možnosti využívání dohody o vině a trestu. Měla by podle předkladatelů přinést úspory i zrychlení soudních řízení.

Stanoví, že by se jako trestný čin posuzovaly majetkové delikty od škody 10.000 korun místo současných 5000 korun. Pod tuto hranici jsou přestupkem, kterými se zabývají obecní a městské radnice. Novela zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší majetkovou kriminalitu, aby začínala na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů.

Dohodu o vině a trestu by bylo možné podle předlohy uzavřít u všech trestných činů, tedy i u zvlášť závažných. V současnosti se může dohoda využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení, což je podle autorů novely hlavním důvodem, proč se tolik nerozšířila.

Možnost podmínečného propuštění po odpykání třetiny trestu novela navrhuje i pro lidi, kteří byli poprvé odsouzeni za některé zvlášť závažné zločiny. V zákonu o trestní odpovědnosti firem chtějí poslanci výslovně upravit podmíněné upuštění od zbytku trestů zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací. Při splnění určitých předpokladů by to bylo možné po vykonání poloviny trestu. Novela by zásadně zmírnila i úpravu zahlazení odsouzení společnosti.

NÁRAMKY PRO VĚZNĚ

SuperCom trvá na kvalitě náramků pro vězně, Benešová prý firmu poškodila svými výroky: Zavedení systému elektronických náramků pro odsouzené se podle vedoucích představitelů dodavatelské společnosti SuperCom kvůli postoji Probační a mediační služby (PMS) prodražilo o více než milion eur (přes 26 milionů korun). Izraelská firma tvrdí, že česká strana svými prohlášeními o zpožděné dodávce, chybných zařízeních a špatné komunikaci značně poškodila její pověst. Náramky jsou kvalitní a fungují, řekl dnes výkonný ředitel společnosti Arie Trabelsi. Ministerstvo si však za svými dřívějšími slovy stojí. Společnost neplní podmínky smlouvy, uvedl mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Ministerstvo spravedlnosti letos v lednu informovalo o tom, že firma SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 náramků a že kvůli tomu hrozí přechodné omezení monitoringu. Když SuperCom objednané náramky s více než půlročním zpožděním doručila, vykazovala podle PMS většina zařízení funkční nedostatky.

Probační a mediační služba uvedla, že dodávku nemůže akceptovat a uplatňuje reklamaci. Ministerstvo mluvilo o pokutě, ministryně Marie Benešová (za ANO) pro Českou justici uvedla, že chce s firmou ukončit spolupráci a vypsat nové výběrové řízení.

„Snažíme se pochopit, proč se ministryně rozhodla poškodit pověst společnosti prohlášeními, která jsou fakticky chybná,“ řekl Arie Trabelsi. Viceprezident společnosti Barak Trabelsi dodal, že prohlášení o závadách na zařízeních byla nepravdivá a hlavně předčasná. Poté, co česká strana udělala podrobnější testy, omezila podle něj svá tvrzení na to, že chyby vykazuje zhruba deset procent náramků. Ani s tím však SuperCom nesouhlasí. „Jsme si jisti kvalitou těchto produktů. Každé ze zařízení bylo testováno před tím, než opustilo USA,“ uvedl viceprezident firmy. Další testy se podle něj dělaly v ČR těsně před tím, než byla zařízení předána PMS.

Za zpožděním dodávky stojí podle zástupců SuperComu spory s Probační a mediační službou ohledně podmínek. Firma tvrdí, že s ní česká strana nekomunikovala a neodpovídala jí. Musela proto nakonec zvolit kompromisní řešení, které pro ní znamenalo „velké ekonomické riziko“. Když se pak na přelomu ledna a února rozhodla ČR vyhovět, zpozdily dodávku ještě více problémy s doručením kvůli koronaviru. Firma dodala, že se vždy ujistila, že má ČR dostatek zařízení, která může využívat. Nikdy systém neohrozila.

Řepka ale trvá na tom, že část dodávky opravdu vykazovala nedostatky a česká strana ji musela reklamovat. „Firma neplní podmínky smlouvy, a to budeme projednávat s dodavatelem oficiální cestou nikoliv přes média,“ uvedl mluvčí. Zopakoval, že ČR na dodávku náramků čekala více než půl roku po sjednaném termínu dodání

Projekt se podle Baraka Trabelsiho prodražil však již dříve. Firma z toho viní PMS, která podle ní neměla dostatečné znalosti o tom, jak má technologie elektronického monitoringu pracovat. Chtěla proto zavádět systém způsobem, který odporoval dosavadním zkušenostem s elektronickými náramky. „Vůbec jsme neočekávali, že budeme muset vynaložit tolik úsilí a času na to, abychom ten systém v České republice mohli uvést do provozu,“ prohlásil Barak Trabelsi.

Izraelská společnost chce ale podle jejích vedoucích představitelů na projektu s českou stranou dále spolupracovat. Nesouhlasí však s žádnými sankcemi. Pokud by ministerstvo chtělo vypsat nové výběrové řízení, zvážila by firma další kroky. Firma SuperCom se podle Arie Trebilsiho také doposud nerozhodla, jestli se bude soudit kvůli poškození dobré pověsti, kvůli kterému podle výkonného ředitele firmy utrpěla finanční ztráty i v jiných zemích.

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let. Podařilo se to za bývalého ministra Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.

Na počátku loňského roku náramky aktivně hlídaly současně 91 lidí, počátkem roku letošního to bylo 162. PMS v říjnu uváděla, že má stále k dispozici 280 zařízení a že se jejich počet v dohledné době navýší na čtyři stovky.
Náramky doposud nosili zejména pachatelé maření výkonu úředního rozhodnutí, dále pachatelé krádeží a ohrožení pod vlivem návykové látky a také neplatiči výživného. Zařízení ale monitorují i výtržníky nebo podvodníky. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Jednou z výhod náramků je to, že odsouzený či obviněný člověk může přes den chodit do práce. Volný čas musí trávit ve svém bydlišti.

SOUD EU: MAĎARSKÝ ZÁKON O NEZISKOVKÁCH ZE ZAHRANIČÍ DISKRIMINUJE

Orbán dlouhodobě kritizuje občanské organizace, které sponzoruje americký finančník maďarského původu George:
Maďarský zákon, který zavedl zvláštní požadavky pro nevládní organizace financované ze zahraničí, je v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr EU. Organizacím, jejichž příspěvky z ciziny překročí určitou hranici, zákon mimo jiné ukládá registrační povinnost. Podle unijního soudu, na který se obrátila Evropská komise, Budapešť zákonem zavedla „diskriminační a neodůvodněná omezení“. Zástupce maďarské vlády uvedl, že kabinet bude verdikt respektovat a zákon změní. Zároveň ocenil, že soud nezavrhl cíl zákona jako takový: tedy větší transparentnost financování organizací.

Podle verdiktu zákonem z roku 2017 se Maďarsko dopouští diskriminace nejen samotných organizací, které přímo či nepřímo přijímají podporu ze zahraničí, ale i osob, které peníze poskytují. Zavedená omezení jsou podle soudu v rozporu s jednou ze základních svobod uvnitř EU – volným pohybem kapitálu.

Norma stanoví, že organizace, jejichž roční příspěvek z jiných členských zemí EU nebo třetích zemí překročí 7,2 milionu forintů (546.000 Kč), se musí povinně registrovat u soudu jako „organizace přijímající podporu ze zahraničí“ a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích včetně jejich jmen. Tyto údaje maďarské úřady zveřejňují na bezplatné online platformě. Zmínku o tom, že jsou financovány ze zahraničí, musí nevládní organizace uvádět také ve všech svých publikacích a na svých internetových stránkách. Pokud podmínky nedodrží, hrozí jim i zrušení.

Kromě práva na volný pohyb kapitál v EU omezuje podle soudu maďarský zákon také právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů a právo na svobodu sdružování.

„Opatření, která tento zákon upravuje, mimoto mohou vůči těmto sdružením a nadacím vytvořit atmosféru nedůvěry,“ uvedl rovněž Soudní dvůr EU v dnešním rozsudku.

Deklarovaným cílem zákona, který prosadila vláda premiéra Viktora Orbána, je zajištění transparentnosti organizací občanské společnosti, které přijímají dary ze zahraničí. Unijní soud dnes zdůraznil, že proti tomuto cíli nic nemá; je podle něj ve veřejném zájmu. „Některé organizace občanské společnosti totiž s ohledem na cíle, které sledují, a na prostředky, kterými disponují, mohou mít výrazný vliv na veřejný život a na veřejnou debatu,“ uvedl soud v rozsudku.

Podle něj Maďarsko ale nedokázalo vysvětlit, proč by měla ke zvýšení transparentnosti přispět právě zákonem zavedená opatření. Dopadají totiž bez rozdílu na všechny organizace, které překročí stanovený finanční limit, „místo aby byla zacílena na ty organizace, které skutečně mohou mít významný vliv na veřejný život a veřejnou debatu“.

Ředitel maďarské pobočky organizace Amnesty International Dávid Vig označil dnešní rozsudek za „ránu uštědřenou maďarským úřadům, které se snaží stigmatizovat a podkopávat činnost organizací občanské společnosti, které kritizují vládní politiku“. Podle Viga sloužil zákon vždy jinému účelu, než tvrdila Orbánova vláda. Cílem bylo „nasadit náhubek kritickým hlasům a nahlodat veřejnou podporu organizacím bojujícím za lidská práva, spravedlnost a rovnost“.

Verdikt přivítal i ředitel organizace Open Society Foundation amerického finančníka maďarského původu George Sorose. Podle Patricka Gasparda je „potvrzením, že občanské angažmá je živoucí oporou našich demokratických hodnot“.
Šéf kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás řekl, že Maďarsko vždy respektovalo verdikty Soudního dvora EU a učiní tak i tentokrát. Dodal, že se ještě s verdiktem detailně neseznámil, ocenil ale, že soud vyjádřil souhlas s deklarovaným cílem zákona. Vláda podle něj normu změní tak, aby byly prostředky k jeho dosažení v souladu s unijními pravidly.

Orbán dlouhodobě kritizuje občanské organizace, které sponzoruje americký finančník maďarského původu George Soros. Podle maďarského premiéra se stavějí proti přísné antiimigrační politice jeho vlády a prosazují Sorosovy cíle. Nevládní skupiny takové tvrzení odmítají.

Žaloba EK je součástí širšího řízení s Maďarskem kvůli obavám Bruselu, že dochází k porušování unijních hodnot. Budapešť obviňuje Brusel, že se snaží Maďarsko přimět k přijímání migrantů, a disciplinární řízení označuje za protimaďarskou kampaň vedenou ve spolupráci se Sorosem. Maďarská opozice tvrdí, že cílem sporných norem je oslabit demokracii a upevnit premiérovu moc.

SOUD: VYLOUČENÍ POLITIKA Z AfD ZA KONTAKT S EXTRÉMISTY JE NEPLATNÉ

Vyloučení šéfa braniborské odnože strany Alternativa pro Německo Andrease Kalbitze je neplatné, rozhodl v pátek zemský soud v Berlíně. Kalbitzovi bylo v květnu zrušeno členství kvůli kontaktům s extremisty. Podle agentury DPA je verdikt ranou pro současné vedení, které v AfD soupeří o vliv s krajně pravicovým křídlem.

Berlínský soud konstatoval, že podle zákona o politických stranách musí o vyloučení členů rozhodovat výhradně rozhodčí orgán uvnitř strany. To se v tomto případě nestalo, neboť Kalbitz byl vyloučen těsným rozhodnutím celostátního předsednictva.

Německá kontrarozvědka zvažuje, že začne sledovat celou opoziční AfD

Kalbitz podle vedení strany zamlčel své někdejší členství v nyní již rozpuštěném neonacistickém spolku Vlastenecká německá mládež (HDJ), který figuruje na seznamu organizací, jejichž členové mají zakázáno do AfD vstupovat.
Kalbitz tvrdí, že členem HDJ nikdy nebyl, a po svém vyloučení se obrátil na soud

V populistické AfD dlouhodobě panují spory mezi vedením a krajně pravicovým stranickým proudem, jehož je sedmačtyřicetiletý Kalbitz spolu se šéfem AfD v Durynsku Björnem Höckem nejvýraznějším představitelem.
Německem se znovu šíří pravicový teror, může za to i AfD, píší média

Problémy s pravicovými radikály ve svých řadách nebo s kontroverzními výroky svých členů nemá AfD zdaleka poprvé.
V dubnu se například zbavila svého mluvčího Christiana Lütha, poté co se ve zveřejněném soukromém rozhovoru označil za „fašistu“ a člověka s „árijským původem“.

Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědka, začal tento týden braniborskou AfD sledovat jako celek. Služba má podle zemského šéfa Jörga Müllera dostatek indicií o tom, že ze zdejší AfD vychází aktivity směřující proti svobodnému a demokratickému uspořádání.

JANSTA: MĚLI JSME NEJVÍC, HNAL BYCH TO AŽ K ZEMANOVI

Obžalovaný předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta v pátek u soudu vypověděl, že ohledně rozdělování sportovních dotací mu šlo o princip, ne o konkrétní částku. Vadilo mu, že ČUS měla jako svaz s největší členskou základnou dostat méně peněz než Český olympijský výbor (ČOV). Pokud by nedostala vyšší částku, chtěl si Jansta podle svých slov stěžovat premiérovi či prezidentovi.

„Největší spolek (ČUS) měl zase dostat míň než spolek, který nemá členskou základnu,“ uvedl advokát Jansta u pražského městského soudu. „Nechtěl jsem 65 milionů, chtěl jsem, abychom dostali prostě nejvíc,“ podotkl k rozdělování peněz v ministerském neinvestičním dotačním programu III.

Obžaloba klade Janstovi za vinu, že kvůli zvýšení státní podpory pro ČUS činil protiprávní kroky a že výši schválené částky ovlivnil přes sekretáře unie, kterého dosadil do ministerské komise.

Státní zástupce tvrdí, že Jansta nejméně od 12. ledna 2017 nezákonně zasahoval do rozdělování dotačních prostředků. Mimo jiné mu vyčítá, že po spoluobžalované tehdejší náměstkyni ministerstva Simoně Kratochvílové požadoval, aby se na procesu rozdělování podílel jeho podřízený Jan Boháč.

„Paní náměstkyně se mě ptala, koho bych jí doporučil do expertní komise, tak jsem doporučil pana Boháče. Ne z důvodu, že byl generální sekretář ČUS, ale protože měl přehled,“ řekl k tomu Jansta.

Obžaloba dále uvádí, že Boháč Janstovi poskytl interní informace z jednání komise – konkrétně, že ČUS má dostat 48,5 milionu a také kolik peněz má obdržet ČOV a Česká obec sokolská. Jansta pak volal Kratochvílové a sdělil jí, že největší organizace nemůže dostat jen 48,5 milionu, že je potřeba pokrátit dotaci pro ČOV a že sokolové mají dostat podporu z jiného programu.

To šmírování v bytě, to byl normální Pentagon, stěžoval si Pelta u soudu

„Boháč se dozvěděl o návrhu rozdělení peněz, který vůbec neodpovídal tomu, na čem jsme se konsenzuálně dohodli na radách. Cítil jsem povinnost okamžitě o tom informovat náměstkyni, která za to byla odpovědná,“ uvedl k tomu Jansta. Věc podle svých slov probíral jak s Kratochvílovou, tak i s tehdejší ministryní Kateřinou Valachovou z ČSSD, a obě ho prý uklidnily, že „se to bude řešit“.

„Kdyby se paní ministryně Valachová nestyděla říct, jak to bylo, nemuseli jsme tady stát. O tom všem věděla. Říkala mi: všechno vím, všechno vím, Simona mi všechno řekla,“ poznamenal Jansta. Valachová po obvinění své někdejší spolubydlící Kratochvílové rezignovala na funkci, v kauze má postavení svědka.

Mám výbušnou povahu, chtěl jsem to řešit mediálně absolutně všude.

Miroslav Jansta

Změnu v rozdělení peněz Jansta podle obžaloby požadoval i po řediteli ministerského odboru sportu, spoluobžalovaném Zdeňku Břízovi. Jansta nepopřel, že s Břízou věc řešil. „Je pro mě záruka čestnosti. Komunikoval s námi o problémech, nedělal rozdíly, hledal konsenzus, snažil se mě uklidnit. Mám výbušnou povahu, chtěl jsem to řešit mediálně absolutně všude,“ popsal.

Obžaloba dále uvádí, že Boháč upravil metodiku, na jejímž základě pak expertní komise odsouhlasila pro ČUS 60 milionů, pro ČOV 50 milionů a pro Českou obec sokolskou 46,2 milionu korun. „Napsal bych dopis premiérovi, prezidentovi. Nepodepsal bych akceptaci a ministr by měl politický problém. Nedostal bych peníze a vzniklo by napětí,“ odpověděl Jansta na dotaz soudkyně, co by dělal, kdyby byla ČUS přiznána původní částka 48,5 milionu.

U soudu se hájily i spolky

Kromě Jansty, Boháče, Kratochvílové, Břízy a ČUS čelí stíhání v kauze manipulace s dotacemi také Fotbalová asociace ČR (FAČR) a její bývalý šéf Miroslav Pelta. Všichni vinu odmítají. Hrozí jim pět až 12 let vězení.
Soud v pátek vyslechl také zástupce obou obžalovaných spolků. Marcel Petrásek za ČUS uvedl, že unie vynaložila veškeré úsilí k tomu, aby zabránila protiprávnímu jednání – má etický kodex a pravidelně školí své zaměstnance.

Pelta u soudu předváděl čápa, justiční stráž ho usměrňovala kvůli roušce

Jan Pauly za FAČR prohlásil, že asociaci nemůže být přičítáno jednání jiné osoby. Obžaloba je podle něj nespravedlivá. „Je to účelový a nekompletní příběh, který má opodstatnit nedůvodné trestní stíhání a zásahy do celého sportu,“ řekl právník. Uvedl také, že asociaci nelze vyčítat absenci pravidel ze strany ministerstva školství a že jejich existenci nelze dovozovat ze zákona o veřejných zakázkách ani z žádného jiného právního předpisu.
Hlavní líčení bude pokračovat od 24. srpna. Soud chce vyslechnout Kratochvílovou a první svědky.