iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Poslankyně Valachová hodila vinu na Kratochvílovou?

Exministryně školství Valachová, která je dnes poslankyní za ČSSD, ušla trestnímu stíhání za nepořádek v dotacích pro sportovce, i když za každé ministerstvo zodpovídá pochopitelně ministr. Ministryně Valachová si přivedla na ministerstvo školství a sportu na funkci náměstkyně přítelkyni z Brna Kratochvílovou, která zastávala důležitou a zodpovědnou funkci, kde se točí miliony pro sportovce a sportování. A o tom musela být určitě pravidelně informována, jak tvrdí experti, i kamarádka a ministryně Valachová. Vyšetřovatelé a žalobci ji ale z trestního stíhání vypustili. Nebo že by na ni zapomněli, či ještě na ni dojde?

Pražský městský soud s jednodenním odkladem zahájil dlouho očekávaný proces s obviněnými v kauze údajné manipulace sportovních dotací. Někdejší fotbalový boss Miroslav Pelta se ukázal v dobrém rozmaru. Před ostatními předváděl čápa a dostal pokyn od justiční stráže, ať si nasadí ochrannou roušku.

Soud začal vyslýchat obžalované, někdejší ředitel ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza vinu však odmítl. V případu čelí obžalobě pět lidí a dva spolky. Konkrétně je to kromě Břízy někdejší náměstkyně ministerstva školství Simona Kratochvílová, Fotbalová asociace ČR a její bývalý předseda Miroslav Pelta, Česká unie sportu a její šéf Miroslav Jansta a generální sekretář Jan Boháč.

Ministerstvo školství požaduje v kauze náhradu škody 1,116 miliardy korun. Český olympijský výbor ani Česká obec sokolská, kteří v trestním řízení také figurují jako poškození, se žádné náhrady nedomáhají. Obžalovaní údajně nezákonně ovlivnili rozdělení nejméně 454 milionů korun ze státního rozpočtu.

Kratochvílová v úterý k pražskému městskému soudu stejně jako v pondělí nedorazila, tentokrát ale soudu vzkázala, že souhlasí s jednáním bez její přítomnosti. Soudkyně tak mohla dát pokyn k přečtení obžaloby, které státnímu zástupci Ondřeji Trčkovi zabralo více než hodinu.

Snažil jsem se hrát fair play, míní Bříza

Jako prvního pak začal soud vyslýchat Břízu, který obžalobu odmítl. „Cítím se nevinen. Obžaloba nepochopila dotační programy vypisované ministerstvem školství a pokusím se to tady dokázat,“ prohlásil. Státní zástupce podle Břízy nevzal v potaz důkazy svědčící o jeho nevině. „V obžalobě je spousta chyb a vad. Řadu let jsem pracoval jako státní úředník a mám na to oko,“ řekl.

„Dostal jsem dvakrát cenu fair play - poprvé jako hráč, podruhé jako funkcionář,“ podotkl bývalý vrcholový basketbalista s tím, že se snažil hrát fair play i v tomto procesu a například neposkytovat předem rozhovory médiím. Obžaloba ale podle něj fair play nehraje a nepostupuje nestranně.

Obžaloba má tři části, ve všech figuruje Kratochvílová. Bývalá náměstkyně měla podle státního zástupce milenecký poměr s Peltou a prozrazovala mu zákulisní informace z rozdělování sportovních dotací, které bylo v její gesci.

Obžalovaní si údajně přerozdělili 454 milionů

Peltově fotbalové asociaci pak v únoru 2017 údajně na úkor dalších žadatelů o dotace zajistila za pomoci Břízy navýšení státní podpory o 19,8 milionu korun.

Sport žádá miliardovou dotaci pro kluby. Jak zareaguje vláda?

S Peltou se údajně také domluvila na tom, kterým dalším 21 konkrétním žadatelům ministerstvo poskytne dotace v programu Podpora materiálně technické základny sportu. Nezákonně tím podle obžaloby ovlivnili rozdělení nejméně 454 milionů ze státního rozpočtu.

Kratochvílová s Břízou a Boháčem pak při rozdílení dotací údajně zjednali na základě požadavku Jansty výhodnější podmínky i pro Českou unii sportu, která podle státního zástupce dostala navíc 11,5 milionu korun na úkor Českého olympijského výboru a České obce sokolské.

SYN POLITIKA FALTÝNKA ZACHRÁNÍ BABIŠOVI HNUTÍ V BRNĚ? SÁM MIMO ANO, ŠVACHULA V BASE

Předsednictvo hnutí ANO schválilo návrh předsedy Andreje Babiše na zrušení brněnské organizace ANO a vytvoření náhradní. Důvodem je podle premiéra korupce a kontroverznost členů buňky. Babiš zkritizoval i další krajské organizace. Řekl, že jejich „aféry“ musí skončit, protože poškozují práci celého hnutí.

Babiš rozpuštění avizoval minulý týden po jednání s brněnskými členy hnutí. Předseda vlády řekl, že nechce v hnutí lidi, kteří mohou být napojeni na pochybné kauzy. Loni po razii policie na radnici Brna-střed skončil kvůli podezření z korupce ve vazbě bývalý místostarosta Jiří Švachula , který byl zvolen za ANO.

Babiš chce zrušit buňku ANO v Brně kvůli korupci. Postavme ji znovu, řekl

„Mě značně irituje, když zločinci jako Švachula, který k nám přišel z ODS, a další jemu podobní poškozují moji práci,“ sdělil Babiš o víkendu Právu. Nespokojenost vyjádřil i s další představitelkou ANO v krajích, středočeskou hejtmankou Jaroslavou Jermanovou. Ta podala trestní oznámení v kauze nedostatku ochranných pomůcek i na záchranářku, která na problém upozornila. Babiš to označil za „nonsens“.

„Všechny tyto moresy a kauzy moji práci a práci našich ministrů poškozují. Jasně jsem řekl na předsednictvu, že to musí skončit, protože nejsem ochoten platit svým politickým kapitálem za různé aféry krajských organizací,“ zlobil se Babiš.

Doplnil, že velký problém vidí v mediální prezentaci jednotlivých politiků. „S některými našimi lidmi je potíž, že dávají strašně rádi rozhovory a mluví na kameru, ale když je předsednictvo nebo výbor, kde by mohli své myšlenky realizovat, tak mlčí,“ podotkl předseda hnutí.

„Nemám zájem o spolupráci s lidmi, kteří do ANO přišli jen kvůli sobě. Pracuji na tom, abychom naši zemi měnili k lepšímu a nenechám si to pokazit těmito lidmi,“ uzavřel Babiš. Brněnské hnutí ANO řešilo v posledních týdnech velké spory. V březnu navrhl tehdejší místopředseda hnutí a bývalý brněnský primátor Petr Vokřál zrušení tří brněnských organizací kvůli tomu, že někteří lidé mohli mít souvislost s kauzami spojenými se Švachulou. Původně byly buňky zrušeny, potom ale předsednictvo rozhodnutí změnilo.

Vokřál se předminulý týden rozhodl z hnutí vystoupit, přestože měl na podzim vést kandidátku do krajských voleb. Lídrem tak bude současný hejtman Bohumil Šimek. Vokřál při vystoupení z hnutí uvedl, že nechce své jméno spojovat s lidmi, kteří hnutí využívají jen pro vlastní prospěch. Ponechá si ale zatím mandáty zastupitele Brna i Jihomoravského kraje.

Na Vokřála byl obří tlak, říká jeho kolega Itterheim. I on v politice končí

Proti Vokřálovi se vymezil mimo jiné Jiří Faltýnek, syn první celostátního místopředsedy Jaroslava Faltýnka, o nichž se také mluví ve spojitosti s korupční kauzou Stoka. Faltýnek mladší, který má nyní pozastavené členství v hnutí, podle svých slov s Babišem celou situaci probíral.

„Tento týden jsem poprvé mluvil s panem Faltýnkem mladším. Podle něj vše to, co se píše v médiích, jsou jen pomluvy jednoho ze stíhaných zločinců a někomu vyhovuje je udržovat ve veřejném prostoru. Kdyby to všechno byla pravda, tak by si ho policie aspoň předvolala,“ vyjádřil se premiér v Právu.

Předsedkyně buňky byla pro obnovu

Končící předsedkyně zrušené brněnské organizace Karin Karasová v úterý řekla, že s krokem souhlasí. „Aféry nás hodně poškozovaly. V hnutí byli lidé, kteří tam nemají co dělat. Budu ráda, když se povede organizaci opět složit s lidmi, kteří přinášejí do veřejné správy dobré nápady a kteří sem jdou pracovat kvůli lidem, ne kvůli sobě,“ uvedla Karasová.
Zatím neví, zda bude oslovena k tomu, aby do organizace znovu vstoupila.

„Určitě bych chtěla pokračovat v práci pro hnutí, pro město i městskou část Královo Pole,“ řekla Karasová, která je královopolskou starostkou. Příští týden by se podle ní měl konat sněm jihomoravské organizace. Zvolí nové vedení, které by pak mělo mít na starost vytvoření nové brněnské organizace.

Nyní vede krajskou organizaci poslankyně Taťána Malá. Podle Babiše je možné, že si krajská organizace zvolí vedení stejné, musí mít ale důvěru, aby mohlo začít pracovat na vytvoření nové brněnské organizace. Malá minulý týden řekla, že zrušení brněnské organizace je asi nejvhodnější řešení, pro které se klonilo víc členů.

HOHLMEIEROVÁ Z EU ZASPALA DOBU, KAŽDÁ FIRMA MUSÍ HÁJIT SVÉ ZÁJMY, JINAK ZKRACHUJE

Zastavení dotací by nebylo fér, popírá Agrofert Babišův střet zájmů: Holding Agrofert v otevřeném dopisu předsedovi Evropského parlamentu (EP) Davidu Sassolimu odmítl vyjádření parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu, že český premiér Andrej Babiš holding kontroluje a je kvůli tomu ve střetu zájmů. Na dopis reagovala předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová, podle níž se firma snaží hájit své zájmy.

Zástupci výboru navštívili Česko v únoru. Na základě svých jednání v zemi dospěli k závěru, že Babiš Agrofert nadále ovládá, přestože akcie holdingu vložil v roce 2017 do svěřenských fondů. Poslanci navrhují pozastavení plateb z evropských fondů pro Agrofert, dokud se střet zájmů nepodaří vyřešit.

Evropská komise by měla zastavit platby Agrofertu, doporučuje výbor EP

Agrofert závěry výboru kritizoval. Podle něj výbor nepředložil pro svá tvrzení žádné důkazy. Holding také upozornil, že stále ještě není ukončeno auditní řízení Evropské komise o možném Babišovu střetu zájmů. Závěry výboru tak podle Agrofertu mohou být vnímány i jako politický tlak na komisi s cílem ovlivnit její rozhodování.

Holding se také brání návrhu výboru na pozastavení plateb z evropských fondů. Upozorňuje, že stejně jako ostatní společnosti v zemědělském a potravinářském sektoru čelí výzvám spojeným s klimatickými změnami, suchem a pandemií koronaviru.

„Agrofert nyní bude víc než kdy jindy potřebovat významně investovat, aby tyto výzvy překonal. Pokud by mu bylo zabráněno získávat jakoukoli podporu z evropských fondů, vážně a nespravedlivě by ho to znevýhodnilo vůči jeho konkurentům,“ uvedl holding. Agrofert zaslal dopis Sassolimu, kopie dostali místopředsedové EP a šéfové politických frakcí před pátečním hlasováním o rezoluci, která se také zabývá možným Babišovým střetem zájmů.

Rezoluce však nevychází ze závěrů výboru pro rozpočtovou kontrolu, ale z debaty o zneužívání peněz z unijního rozpočtu, kterou poslanci vedli v lednu a v níž řada z nich situaci v Česku kritizovala.

Německá europoslankyně s ve svém dopise Sassolimu uvedla, že delegace EP nijak nezasahovala do průběhu auditního řízení EK a během setkání se zástupci českých úřadů nedávala najevo žádné postoje, které by audit mohly ovlivnit.
„Dopis představitelů Agrofertu navazuje na řadu dopisů českých úřadů zaslaných po misi - nemluvě o výhrůžkách vyjádřených českým premiérem před misí a během ní, které bohužel nevyjadřují přání dobré spolupráce v zájmu řešení prospěšného pro daňové poplatníky v EU,“ napsala předsedovi europarlamentu Hohlmeierová.

Pokud se potvrdí střet zájmů, rezignujte, vyzývá výbor EP Babiše

Návrh rezoluce vyjadřuje politování nad tím, že Babiš stále kontroluje Agrofert a přitom má zároveň vliv na rozdělování evropských peněz v Česku, což „zpochybňuje nezávislý a objektivní výkon jeho funkce“. Vyzývá také Evropskou komisi, aby navrhla nástroj, který by konfliktům zájmů napříště efektivně zabránil.

Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem v lesnictví a médiích. Loni zaměstnávala stejně jako o rok dříve více než 33 tisíc lidí, podobně jako předloni, z toho 22 tisíc v Česku. V roce 2018 holding získal na nárokových dotacích 1,5 miliardy korun, jeho zisk před zdaněním činil 1,776 miliardy korun. Loni byl zisk koncernu před zdaněním 5,94 miliardy korun.

V ČR NEDOSTATEK LIDÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, PRŮMYSLU, SLUŽBÁCH, PODPORA NA DLOUHO?

Kdo hledá práci, má získat vyšší podporu, shodli se Maláčová a Zeman: Při případném zvýšení podpory v nezaměstnanosti v Česku by víc peněz měli dostat hlavně lidé, kteří si budou aktivně hledat práci. Po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem to řekla ministryně práce Jana Maláčová. Už dřív uvedla, že při skokovém růstu počtu lidí bez práce navrhne zvýšení podpor.

„Shodli jsme se na tom (s prezidentem), že pokud přistoupíme k navýšení podpory v nezaměstnanosti, tak by to mělo být zejména pro ty, kteří skutečně chtějí pracovat a budou si skutečně hledat práci. To je asi nejdůležitější závěr schůzky,“ řekla ministryně po schůzce na Hradě.

Nezaměstnanost v Česku v únoru a březnu dosahovala tří procent. V dubnu se zvedla na 3,4 procenta a v květnu pak na 3,6 procenta. Bez práce na konci minulého měsíce bylo 266 144 lidí, zhruba o 40 500 víc než na konci března. Podporu v květnu dostávalo 96 914 lidí, tedy 36,4 procenta uchazečů o práci. Průměrná částka činila 8 649 korun.

Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů, tedy na hodnotu kolem osmi procent. Při jakém přírůstku počtu a podílu lidí bez práce by resort návrh na zvýšení podpor předložil, zatím neupřesnil.

Podpora se lidem do 50 let vyplácí za určitých podmínek pět měsíců, lidem od 50 do 55 let osm měsíců a lidem nad 55 let 11 měsíců. Částka se u zaměstnanců stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z vyměřovacího základu.

První dva měsíce se vyplácí 65 procent, další dva měsíce 50 procent a ve zbytku času 45 procent. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu sám, nebo „na dohodu“, dostává 45 procent. Při rekvalifikaci, kterou zajistí úřad práce, je podpora vyšší. Činí 60 procent.

Maláčová chce zvýšit podporu nezaměstnaných. Dočasně až na 15 tisíc měsíčně

Nejvyšší možná podpora dosahuje 0,58násobku průměrné mzdy, letos to je 19389 korun. Při rekvalifikaci je to pak 0,65násobku, tedy 21 729 korun za měsíc. Na částku 19 389 korun dosáhla čtyři procenta nezaměstnaných.
V polovině května po jednání Národní ekonomické rady (NERV) Maláčová oznámila, že jsou tři scénáře zvýšení podpory. Zmínila se jen o nejvyšší variantě, a to 500 korun na den. Měsíčně by tak částka činila 15 tisíc korun, minimální mzda je letos 14 600 korun.

Začátkem června pak ministryně mluvila o prémii pro nezaměstnané, kteří se budou snažit najít si nové místo či zvýšit své dovednosti. Zaměstnavatelé si už nyní stěžují na to, že jim chybějí pracovníci s nízkou kvalifikací.

NOVÍ PŘEDSEDOVÉ KRAJSKÝCH SOUDŮ

Prezident Miloš Zeman ve středu odpoledne jmenuje Lenku Ceplovou předsedkyní Krajského soudu v Ústí nad Labem, Martinu Flanderovou předsedkyní Krajského soudu v Českých Budějovicích a Vladimíra Lanžhotského předsedou Krajského soudu v Hradci Králové. Slavnostní ceremoniál proběhne ve 14 hodin.

U českobudějovického krajského soudu se vedoucí funkce uvolnila letos v lednu poté, co se postu ze zdravotních důvodů vzdal Milan Tripes. Jedenapadesátiletá Flanderová porazila v konkurzu současného pověřeného předsedu tohoto soudu Jiřího Šťastného a místopředsedu Zdeňka Strnada.

Flanderová je předsedkyní Okresního soudu v Písku. Soudit začala v roce 1994 u strakonického okresního soudu, který později 12 let vedla. Poté šest let šéfovala Okresnímu soudu v Táboře. „Přináší zkušenosti s organizačními změnami na soudech, což je podstatná výhoda,“ uvedlo o ní ministerstvo. Ocenilo také její manažerské zkušenosti a „nezatížený pohled přicházející z vně krajského soudu“.

Ústecký krajský soud je bez předsedy rovněž od počátku roku, kdy Luboš Dörfl začal řídit pražský vrchní soud. Do výběrového řízení se společně s pětapadesátiletou místopředsedkyní soudu Ceplovou přihlásil ještě další místopředseda Tomáš Zadražil a soudce téhož soudu Roman Buchal. Ceplová od poroty obdržela plný počet bodů.

„Je členkou vedení, které nastartovalo velmi pozitivní trend ve výkonnosti krajského soudu, který dlouhá léta vykazoval obrovské nedodělky, a má nesporný podíl na výrazném zlepšení situace civilního řízení u okresních soudů v kraji,“ konstatovalo ministerstvo. „Svým zaujetím pro zlepšení situace severočeských soudů si získala respekt i důvěru většiny kolegyň a kolegů,“ dodal úřad.

Ceplová soudí od konce roku 1992. Nejprve působila u Obvodního soudu pro Prahu 5, poté řadu let u Krajského soudu v Praze, z toho devět let jako jeho místopředsedkyně.

Současnému předsedovi královéhradeckého krajského soudu Janu Čiperovi vyprší mandát k letošnímu 1. červenci. Do výběrového řízení na jeho nástupce se jako jediný přihlásil dvaapadesátiletý Lanžhotský, který u tamního soudu zastává posledních sedm let post místopředsedy. „Je dobře obeznámen se situací na krajském soudě, a to i na jednotlivých okresních soudech v jeho působnosti,“ napsalo o něm ministerstvo.

Lanžhotský soudí od roku 1995. Nejprve pracoval u břeclavského okresního soudu, poté u soudu ve Svitavách. Do Hradce Králové se přesunul v roce 1999. Podle výběrové komise má plán personální obměny krajského soudu i kariérního rozvoje soudců a umí velmi dobře komunikovat s lidmi. Předsedy krajských soudů jmenuje z řad soudců prezident na návrh ministra spravedlnosti. Jména navržených kandidátů zaslala Benešová na Hrad 2. června.

PO MAĎARSKU POTŘEBUJÍ RÁZNÉ ROZHODOVÁNÍ VŠECHNY ZEMĚ EU

Obavy EU se nenaplnily, zvláštní pravomoci maďarské vlády ukončil parlament: Maďarský parlament se v úterý rozhodl ukončit mimořádné pravomoce vlády, které poslanci schválili v březnu pro období nouzového stavu. Rozhodnutí zákonodárců se očekávalo, protože ho inicioval sám premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz má v parlamentu většinu. Maďarská vláda byla kvůli pravomocím terčem kritiky ze strany Evropské komise.

Vládní poslanecká většina 30. března schválila zákon, který dal Orbánovu kabinetu v době časově neomezeného nouzového stavu možnost vládnout pomocí dekretů bez zapojení parlamentu. Normativní akt mimo jiné stanovil až pětileté tresty vězení za šíření nepravdivých informací, což umožňovalo postihovat i novináře kritické vůči vládě.
Orbán se kvůli tomuto legislativnímu kroku stal terčem kritiky a obviňování, že nouzovým stavem ještě víc omezuje demokracii a svobodu projevu v zemi a chce si tak posílit moc. Premiér ale tyto výtky odmítl. Zvláštní pravomoci hájil s tím, že vládě umožnily při epidemii rychle činit „závažná a těžká rozhodnutí“.

Předsedkyně Ursula von der Leyenová v dubnu Maďarsko varovala, že pokud jeho opatření přijatá v boji proti šíření koronaviru překročí povolenou mez, hrozí mu řízení pro porušování unijních smluv. Nedělníku Bild am Sonntag řekla, že je v pořádku, pokud členské státy EU reagují na krizi pomocí mimořádných opatření. Ta ale musí být „přiměřená, časově omezená a demokraticky kontrolovaná.“