iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Vandalové ve Francii posprejovali bustu de Gaulle

Neznámí vandalové poškodili na severu Francie bustu prezidenta a válečného hrdiny Charlese de Gaullea. Posprejovali ji oranžovou barvou a na podstavec napsali „otrokář“. Incident vyvolal bouřlivé reakce zejména pravicových politiků, socha už byla vyčištěna. Poškozená de Gaulleova busta se nachází ve městě Hautmont nedaleko belgické hranice. Starosta města Joel Wilmotte uvedl, že socha byla již vyčištěna, vandalský čin přitom označil za „skandální“.

Terčem vandalských útoků se v posledních dnech stala řada soch ve Spojených státech, ale i v několika evropských zemích. V některých městech byly sochy při protestech strženy, jiná je sama odstraňují. Vše souvisí s protirasistickými protesty vyvolanými smrtí amerického černocha George Floyda při zatýkání bělošským policistou.

Generál Charles de Gaulle (vlevo) a britský premiér Winston Churchill v listopadu 1944.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém nedělním projevu uvedl, že Francie by neměla vymazávat „stopy“ své historie. V této souvislosti slíbil, že sochy historických postav nebudou odstraněny.

Charles de Gaulle bývá označován za největšího francouzského státníka 20. století. Hrdina protinacistického odboje podruhé výrazně promluvil do dějin země, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku. Kromě toho prosadil v zemi prezidentský systém. V roce 1959 se podle nové ústavy stal prezidentem a funkce se ujal 8. ledna 1959.

Vlna protestů proti rasismu a policejnímu násilí se do Evropy přelila ze Spojených států, kde se začalo demonstrovat v reakci na květnovou Floydovu smrt. Muž zemřel ve městě Minneapolisu poté, co mu policista, který nyní čelí obvinění z vraždy, klečel několik minut na krku.

RUSKO VYHOSTILO DVA DIPLOMATY ČR

Rusko v pondělí označilo dva pracovníky českého velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí. Diplomaté by měli Rusko opustit i s rodinami nejpozději 17. června. Jejich vypovězení je reakcí Moskvy na vyhoštění dvou ruských diplomatů před dvěma týdny z Česka. Moskva uvedla, že takové jednání nebude tolerovat, i když má zájem o udržování dobrých vztahů s Českem.

Velvyslance České republiky v Moskvě Vítězslava Pivoňku o odvetném kroku informovalo ruské ministerstvo zahraničí, které si ho v pondělí předvolalo. Diplomat řekl, že se kromě uvedeného důvodu hovořilo i o konzultacích o vztazích obou zemí, které se mohou uskutečnit za několik týdnů. Tématem má být i spor kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze.
Ruské ministerstvo zahraničí k předvolání Pivoňky uvedlo, že „na základě reciprocity a článku 9 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích“ označilo dva pracovníky českého velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí. Území Ruské federace mají i s rodinami opustit do půlnoci ze 17. na 18. června.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová uvedla, že ruská odveta je očekávanou a odpovídající reakcí. „Česko nyní považuje problém, který nevznikl na jeho straně, za vyřešený,“ dodala Štíchová.

Česko předminulý týden vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné ruské hrozby českým komunálním politikům jedem ricin přivezeným ruským diplomatem do Prahy. Moskva dala hned najevo, že hodlá reagovat stejným odvetným opatřením. „Velvyslanci bylo řečeno, že opatření je zrcadlovou reakcí na provokativní akci oficiální Prahy, která byla podniknuta bez jakéhokoli důvodu, což přiznávají samy české úřady,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Kauzu podnítil týdeník Respekt

Oznámení o rozhodnutí premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Tomáše Petříčka o vyhoštění dvou diplomatů „jen potvrzuje, že linie zaměřená na zhoršení vztahů s Ruskem byla povýšena na úroveň státní politiky.Takový vývoj událostí budeme brát v úvahu v celkovém kontextu našich vztahů s Českou republikou“, uvádí se rovněž v prohlášení.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov k uvedenému diplomatickému incidentu dnes podle agentur řekl, že Rusko má nadále „zájem o udržování dobrých, partnerských a vzájemně výhodných vztahů s ČR“.
„Samozřejmě nemůžeme zůstat lhostejní a tolerantní vůči nepřívětivým projevům ze strany Prahy,“ uvedl mluvčí.
Česká republika v pátek 7. června oznámila vyhoštění dvou pracovníků ruského kulturního střediska v Praze - Andreje Končakova, který středisko vedl a současně plnil roli vedoucího představitele vládní organizace Rossotrudničestvo v Česku, a Igora Rybakova.

Koncem dubna unikla tajná informace českých tajných služeb do týdeníku Respekt, který napsal, že do Česka přijel do Prahy ruský diplomat s ricinem. Jed měl být údajně určen českým politikům spojeným s odstraněním sochy maršála Ivana Koněva a přejmenováním náměstí před ruským velvyslanectvím v Praze k uctění památky zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova.

AMERIČAN WHELAN 16 LET VĚZENÍ ZA ŠPIONÁŽ V RUSKU

Ruský soud uznal Paula Whelana vinným ze špionáže a poslal ho do vězení na 16 let. Prokurátoři pro Američana navrhovali osmnáctiletý trest, zatímco obhajoba trvala na nevině a žádala zproštění. Whelan byl zatčen v prosinci 2018 a od té doby ho Rusové zadržovali v moskevské vazební věznici.

Whelan byl zatčen v moskevském hotelu v prosinci 2018, údajně při přebírání špionážních materiálů. Američan se však podle tvrzení obhajoby domníval, že USB flash disk, který přebíral v hotelovém pokoji, obsahuje snímky z dovolené v Rusku. Jednalo se prý o nachystanou past. Američana sledovaly ruské tajné služby už několik let před zadržením. Agentuře TASS to řekl obhájce souzeného Vladimir Žerebenkov, který v trestním stíhání svého mandanta spatřuje „známky provokace“.

„Z výslechu svědků vyplývá, že se Whelan dostal do zorného pole ruských tajných služeb už několik let před svým zatčením. Proto samotná skutečnost trestního stíhání mého klienta vykazuje známky provokace,“ sdělil právník po jednání u soudu.
Whelanův případ zatěžuje beztak komplikované vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Whelan má kromě amerického také britské, kanadské a irské občanství. Američtí diplomaté tuto kauzu označili za „významnou překážku“ pro zlepšení vztahů.

„Hluboké zklamání“ nad odsuzujícím verdiktem moskevského soudu dal najevo velvyslanec Spojených států v Rusku John Sullivan. „Jsem hluboce zklamaný. Americký občan byl odsouzen k 16 letům za zločin, v němž vina naprosto nebyla dokázána,“ řekl.

„K hlavě mi přiložili pistoli,“ popsal šikanu dozorců

Whelan, který se narodil v Kanadě, byl šéfem bezpečnostní služby společnosti BorgWarner Group, amerického výrobce automobilových součástek. Je to také bývalým příslušníkem americké námořní pěchoty. Do Moskvy podle vyjádření rodiny odcestoval kvůli sňatku bývalého kolegy z armády s Ruskou.

Loni v prosinci ho agenti ruské tajné služby zatkli v moskevském hotelu Metropol, když mu údajně jistý Rus předal jména spolupracovníků ruských tajných služeb. Američan si i několikrát stěžoval na šikanu dozorců. „Jeden dozorce vězeňské služby mě přinutil klečet na kolenou a druhý mi k hlavě přiložil pistoli,“ popsal Whelan. Uvedl také, že žil ve vazbě v neuspokojivých hygienických podmínkách a neměl možnost kontaktovat rodinu ani lékaře.

Možné řešení naznačil v červenci v roce 2019 náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, když připustil možnost výměny Whelana za některého Rusa odsouzeného v USA. Konkrétně se zmínil o Konstantinu Jarošenkovi odsouzenému v USA za pašování drog.

JOUROVÁ KRITIZUJE PREZIDENTA POLSKA

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová ostře kritizovala polského prezidenta Andrzeje Dudu za jeho slova o nebezpečné „ideologii“ LGBT, jak je označována komunita leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob. Podle Jourové je smutné, že v současné Evropě se vrcholní politici strefují do menšin kvůli potenciálním politickým ziskům.

Osmačtyřicetiletý polský prezident Andrzej Duda v sobotu na jednom předvolebním mítinku prohlásil, že „LGBT nejsou lidé, ale ideologie“. Generace jeho rodičů prý nebojovala proti komunistům jen proto, aby mohla přijmout „ideologii“, která je pro člověka „možná ještě nebezpečnější“.

„Dříve byly děti indoktrinovány bolševickou ideologií (...) Dnes se také objevují pokusy vnutit nám a našim dětem ideologii, jen trochu jinou. Je nová, ale je to takový eobolševismus,“ citovala agentura AP polského politika.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která má v komisi na starosti i otázky hodnot, v pondělí Dudu podle americké tiskové agentury AP kritizovala v Evropském parlamentu. „Považuji za opravdu smutné, když se v současné Evropě politici zastávající vysoké posty rozhodnou strefovat do menšin kvůli potenciálním politickým ziskům,“ prohlásila Jourová a dodala, že to podrývá unijní záruky rovnosti práv pro všechny.

Jourová řekla, že je zmatená z přirovnání hnutí za práva LGBT ke komunistické ideologii. AP v té souvislosti připomíná, že Jourová se narodila v komunistickém Československu. „Pamatuji si komunistickou ideologii jako něco, co potlačuje a pronásleduje všechno a všechny, kteří jsou odlišní,“ prohlásila členka EK z České republiky.

Duda tvrdil, že zahraniční média jeho výroky vytrhla z kontextu, a na Twitteru mimo jiné napsal, že věří v „rozmanitost a rovnost“. Ve východopolském Lublinu v pondělí vysvětloval, že se pouze pokoušel chránit rodiny a bránit pronikání „ideologie“ LGBT do škol.

„Jsme státem rovných příležitostí, všichni jsou si rovni a každý má právo na svůj vlastní názor,“ prohlásil Duda. „Ale když hovoříme o přenášení ideologického obsahu do škol, chci, aby se to dělo se souhlasem rodičů,“ dodal prezident.
Podle AP Dudovi stoupenci tleskali, ale mnoho odpůrců mělo duhové transparenty s nápisem „Jsme lidé, ne ideologie“.
Duda, který zastává funkci prezidenta od roku 2015 a do svého zvolení byl členem vládnoucí sociálně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), se bude snažit obhájit svůj post ve volbách 28. června 2020.

V převážně katolickém Polsku je jeho hlavním rivalem varšavský primátor Rafal Trzaskowski z proevropské Občanské platformy, který prohlašuje, že úkolem prezidenta je především společnost spojovat, a ne dělit.

MACRON: EKONOMICE DÁME PŮL BILIONU

Francie přispěje na obnovu své ekonomiky zasažené epidemií koronaviru 500 miliardami eur, oznámil v projevu k národu prezident Emanuel Macron. Tamní vláda od pondělí rozvolní část opatření proti šíření nákazy. Lidé budou moci nově cestovat po celé zemi bez omezení, v okolí Paříže se otevřou restaurace. Macron také oznámil, že se děti vrátí do škol ještě před začátkem prázdnin.

Francie si podle Macrona připsala první vítězství nad koronavirem, celá země bude od pondělka brána jako zóna s nízkým rizikem nákazy. Lidé si však podle prezidenta budou muset na život s virem zvyknout.

Léto 2020 nebude jako jiná léta a budeme muset bedlivě sledovat vývoj epidemie. Bude potřeba se připravit na možnost, že udeří znovu a ještě silněji. Boj proti epidemii tedy neskončil. Ale mám radost, stejně jako vy, z tohoto prvního vítězství nad virem,“ citoval Macrona deník Le Monde. Tamní vláda očekává, že se ekonomika země v roce 2020 zpomalí o 11 procent. Náklady na její restart však Francie nepromítne do zvýšení daní, prohlásil Macron v nedělním projevu.

Prioritou Francie i Evropy v následujících letech podle Macrona musí být získání materiální i ekonomické nezávislosti na Číně a Spojených státech. Při ekonomické obnově bude Francie spolupracovat s ostatními unijními státy. Společný evropský plán na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem představil Macron spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou koncem května.

Děti se do škol vrátí ještě před prázdninami

Francie má pátou nejvyšší oficiální bilanci obětí covidu-19 na světě, s nemocí vláda spojuje skoro 30 000 úmrtí. V posledních dnech ale ministerstvo zdravotnictví hlásilo méně než 30 mrtvých denně, zatímco potvrzené případy nákazy koronavirem přibývají po stovkách. Po značných kapacitních problémech z první poloviny dubna také vytrvale klesá vytíženost nemocnic, přičemž počet lidí hospitalizovaných kvůli nákaze v zemi o víkendu spadl pod 11 000.

Třetina pomoci EU Španělsku a Itálii, Česku 19 miliard eur. Babiš nesouhlasí

Nejhůře byl zasažen severovýchod Francie včetně Paříže a jejího okolí, přičemž tyto regiony byly před měsícem na začátku uvolňování celostátní karantény označeny jako „červené zóny“. V pondělí se ale i tyto oblasti stanou zónami zelenými, což znamená, že i v hlavním městě budou moci restaurace a bary přivítat zákazníky ve svých vnitřních prostorách.

O týden později by pak měla být naplno obnovena povinná školní docházka. „Jesle, školy a střední školy se připravují na to, že od 22. června přijmou všechny žáky povinným způsobem a podle pravidel běžné docházky. Bude třeba se nadále co nejvíce vyhýbat shromážděním, protože víme, že to jsou hlavní příležitosti k šíření viru,“ řekl Macron.

POLSKO OMYLEM VPADLO DO ČR, MÉDIA ŘEŠÍ INCIDENT NA HRANICI

Polsko vpadlo do České republiky a zabralo kousek jejího území, ovšem omylem, píší světová média. Americká televize CNN či britská BBC informují o kuriózním incidentu z konce května, kdy polští vojáci poblíž hraniční vesnice Pielgrzymów českým občanům bránili v přístupu ke kapli, ležící ještě na českém území. Podle polského ministerstva obrany se však záležitost hned vysvětlila.

Situaci způsobili polští vojáci, kteří střežili úsek hranice uzavřené kvůli koronavirové pandemii. Bránili však českým občanům návštěvě svatostánku, kapli ležící asi 30 metrů v hloubi českého území. Okamžitě došlo k nápravě a případ byl vyřešen - i z české strany,“ sdělilo v pátek CNN polské ministerstvo obrany, které prý v pátek přiznalo „krátkou okupaci“ malé části České republiky. „Rozmístění pohraniční hlídky bylo důsledkem nedorozumění, ne úmyslný čin,“ ujistilo však.

Podle CNN polská armáda přiznala, že minulý měsíc nedopatřením narušila suverenitu České republiky a české ministerstvo zahraničí potvrdilo, že polští vojáci omylem překročili hranici a zaujali tam pozice.

Nepříjemnost přinutila českou ambasádu ve Varšavě k tomu, že upozornila polskou stranu. Polsko však dosud formálně nevysvětlilo, proč omylem anektovalo kus sousední země, sdělil CNN mluvčí českého ministerstva zahraničí.
„Naši polští protějškové neoficiálně ujistili, že tento incident byl pouhým nedorozuměním způsobeným polskou armádou bez nepřátelského úmyslu, ale stále čekáme na formální vyjádření,“ citoval ho server.

Polští vojáci už tam nejsou a naši občané mohou místo opět svobodně navštěvovat,“ uvedl Černínský palác. Neupřesnil však, jak dlouho polská „okupace“ trvala. Incident se odehrál poblíž Pielgrzymówa, malé příhraniční vesnici, která sousedí s řídce obydleným pásem českého venkova. Místní silnice leží přímo na hranici.

CNN připomíná, že Polsko se ve 20. století zapletlo do několika vážnějších pohraničních sporů s Československem. Obě země spolu ve Slezsku vedly sedmidenní konflikt o kus území v roce 1919 a v roce 1938 Polsko část československého území kolem Bohumína anektovalo.

Vyrostly zátarasy, napsal český Deník

O posledním incidentu o víkendu informovala také BBC, která se odvolává na reportáž regionálního Deníku. Stavební inženýr, který dohlížel na opravy kaple, si stěžoval, že ho polští vojáci ozbrojení samopaly 28. května nevpustili k objektu, kde chtěl vyfotografovat omítku. Vojáci také údajně postavili na silnici vedoucí ke kapli zátarasy.

Polsko se po třech měsících otevírá Evropě. Přes hranice mohou i Češi

Podle Deníku je kaple jednou z mála pamětihodností českých Pelhřimov, které jsou místní částí Slezských Rudoltic a leží třicet metrů od řeky Hrozová. Ta tvoří česko-polskou hranici. Deník tvrdí, že polští vojáci nejdřív střežili uzavřené hranice jen z polského břehu, ale pak se z polského Pielgrzymówa přesunuli přes most do českých Pelhřimov. Na českém břehu si zřídili kontrolní stanoviště s ohništěm přímo před kaplí, do níž zakázali vstup českým občanům, uvedl Deník.
Událostem se o víkendu věnovaly také britský deník The Independent, australský server news.com.au nebo americká rozhlasová stanice NPR v rubrice Podivné zprávy.

KONTRAROZVĚDKA NĚMECKA BUDE SLEDOVAT AfD?

Německá kontrarozvědka ve východní spolkové zemi Braniborsko začala sledovat tamní Alternativu pro Německo. Není vyloučeno, že do budoucna bude Spolkový úřad pro ochranu ústavy, jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, sledovat celou tuto stranu. Dosud v jednotlivých spolkových zemích sledovala převážně vybrané politiky.

V Berlíně se sešli příznivci protiimigrační opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD). (27. května 2018) | foto: Reuters
Braniborská AfD, jejíž součástí byl donedávna i tamní radikální stranický šéf Andreas Kalbitz, je podle veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice RBB první ze všech 16 zemských poboček opoziční strany, kterou bude kontrarozvědka sledovat jako celek.

Téměř polovina Němců vidí AfD ve vládě do deseti let, tvrdí průzkum

Na celostátní úrovni pak kontrarozvědka v březnu rozhodla o sledování národoveckého Křídla (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že jde o uskupení s krajně pravicovým zaměřením.

Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je však nadále v AfD silně zastoupen.
Za vůdce Křídla byli považováni právě Kalbitz a také durynský šéf AfD Björn Höcke, které má kontrarozvědka za pravicové extremisty. Působení Kalbitze bylo moc i na vedení AfD, které v květnu překvapivě rozhodlo o jeho vyloučení ze strany kvůli jeho dřívějším kontaktům s pravicovými extremisty.

Problémy s pravicovými radikály ve svých řadách nebo s kontroverzními výroky svých členů nemá AfD zdaleka poprvé. V dubnu se například zbavila svého mluvčího Christiana Lütha, poté co se ve zveřejněném soukromém rozhovoru označil za „fašistu“ a člověka s „árijským původem“.

Šéf poslanců AfD Alexander Gauland zase třeba v minulosti mluvil o tom, že doba nacismu je jen „ptačím trusem“ na úspěšných německých dějinách, Höcke pak kritizoval památník holokaustu v centru Berlína jako památník hanby.
Pravicově konzervativní „křídlo“ AfD má sice blízko k pravicovému extremismu, ale nejedná se o žádnou formální skupinu uvnitř strany, nemá formální seznam členů a v rámci Německa jeho příznivci nejsou rozloženi rovnoměrně.
Zatímco v Sasku nebo Durynsku mají převahu, v západoněmeckých spolkových zemích převažuje spíše konzervativní zaměření strany.

EXPARTNER PREZIDENTKA ČAPUTOVÉ CHODÍ S O 16 LET MLADŠÍ HEREČKOU SR

V životě bývalého partnera Zuzany Čaputové (46) Petera Konečného (53) je po loňském rozchodu se slovenskou prezidentkou od konce května nová žena. Fotograf a hudebník se pochlubil společným snímkem s o šestnáct let mladší partnerkou, zpěvačkou a herečkou Dorotou Nvotovou (37).

„Peter Konečný“, označila dcera herečky Anny Šiškové, Dorota Nvotová svého partnera na společné fotografii na Facebooku. Již 6. června se pochlubila snímkem oslavujícím týdenní výročí s partnerem. „Dnes je to týden, co jsme spolu. A náhodou máme i stejné muzikantské ponožky,“ napsala.

Černobílou fotografii, na které je s novou partnerkou, ukázal příznivcům na sociálních sítích i Peter Konečný. Ke společnému snímku také připsal stručně jen jméno zpěvačky. Dorota Nvotová byla již třikrát vdaná. Poprvé za muzikanta Whiskyho (vlastním jménem Miloslav Láber), podruhé za Angličana Johna Rowetta. Loni v březnu se rozvedla potřetí, tentokrát s Martinem Luteránem, se kterým má šestiletého syna Filipa.

lovenská herečka Anna Šišková. Ta ji vychovávala společně s režisérem Jurajem Nvotou, i když Dorotiným biologickým otcem je hudebník Jaro Filip. Sestrou Doroty je herečka a režisérka Tereza Nvotová. Ta se během pandemie koronaviru provdala v New Yorku na ulici za amerického herce Jacoba Pittse.

Peter Konečný stál po boku současné slovenské prezidentky v době její kandidatury na post hlavy státu. Podporoval ji během celé kampaně a sám byl i autorem většiny fotografií, které byly v předvolebním období použity. Čaputová se s fotografem dala dohromady krátce po jejím rozvodu v roce 2018. Z předchozího manželství má dvě dcery. Loni v květnu pak přiznala, že s partnerem procházejí těžkým obdobím.

Slovenská prezidentka žije nyní rok po nástupu do funkce se svým exporadcem Jurajem Rizmanem (44), bývalým šéfem slovenské pobočky Greenpeace. Aktivista jejich vztah koncem května potvrdil pro slovenská média.
Prezidentka i její nový partner jsou oba rozvedení, pracovně se znají již třináct let. Rizman pomáhal Čaputové v kauze pezinské skládky, byli spolu i v občanském sdružení Via iuris. Když se Čaputová stala prezidentkou, Rizman byl jedním z jejích poradců se zaměřením na oblast životního prostředí. Když spolu začali chodit, dal výpověď a nyní pracuje v kanceláři místopředsedy parlamentu Juraje Šeligy.

LÉK JAKO PREVENCI V USA ZAKÁZALI

V USA bylo zakázáno na léčbu nemoci covid-19 předepisovat antimalarika propagovaná prezidentem Donaldem Trumpem. Po necelých třech měsících úřad stáhl povolení pro mimořádné využití léku hydroxychlorochin i podobné látky chlorochin. Podle regulatorního orgánu není rozumné je považovat za efektivní lék na nemoc z koronaviru.

iOba zmíněné přípravky se desítky let používají k léčbě malárie a některých autoimunitních onemocnění, jako je revmatoidní artritida a lupus. Na začátku pandemie covidu-19 se objevovaly signály, že léky by mohly pomáhat i lidem s touto nemocí a FDA nový způsob jejich použití při splnění jistých podmínek povolil na konci března, napsala agentura AP.

Úřad však varoval před používáním těchto léků mimo nemocnice a klinické testy, a to kvůli známým vedlejším účinkům, které mohou být i smrtící. Hlavním zastáncem hydroxychlorochinu coby nástroje v boji proti covidu-19 se rychle stal americký prezident, který lék opakovaně propagoval na svých briefinzích a v květnu dokonce prohlásil, že jej užívá jako prevenci proti potížím spojeným s nákazou koronavirem.

Klinické studie ale zatím nepotvrdily, že by antimalarikum před covidem-19 chránilo nebo že by nemocným pomáhalo. Oxfordská univerzita před deseti dny jeho testování na hospitalizovaných pacientech předčasně ukončila, přičemž lídr projektu uvedl, že „to nefunguje“.

„Nikdy jsme neměli žádné vysoce kvalitní důkazy, které by nasvědčovaly tomu, že hydroxychlorochin je účinný,“ řekl AP výzkumník a kardiolog Steven Nissen, který působí v nemocnici Cleveland Clinic a patří mezi časté poradce FDA.
Lékaři: Antimalarika Trumpovi neublížila, až na vyšší cholesterol je zdráv

Úřad své krizové povolení stáhl po analýze nejnovějších vědeckých poznatků v dané problematice, uvádí na svém webu televize CNN. „FDA dospěla k závěru, že už není rozumné domnívat se, že orální přípravky HCQ a CQ by mohly být efektivní při léčbě covidu-19. Stejně tak není rozumné domnívat se, že by známé a potenciální přínosy těchto látek převažovaly nad známými a potenciálními riziky,“ uvedla hlavní vědkyně FDA Denise Hintonová.

Šéf FDA Stephen Hahn minulý měsíc vysvětloval, že rozhodnutí povolit mimořádné využití hydroxychlorochinu a chlorochinu vycházelo z „vědeckých důkazů, které byly v tu chvíli k dispozici“. Dnešní změna kurzu podle AP znamená, že federální vláda v USA přestane tyto přípravky ze svých zásob posílat státním a místním úřadům k použití proti koronaviru.

Už ve čtvrtek v této souvislosti změnila svá doporučení komise expertů amerického Národního ústavu zdraví (NIH), která nově odrazuje od podávání hydroxychlorochinu mimo klinické studie. Ty své aktuálně vyhodnocuje Světová zdravotnické organizace (WHO). Jeden z jejích vysoce postavených činitelů Mike Ryan v pondělí uvedl, že podrobnosti by WHO mohla oznámit ve středu.

POLSKO CHCE VÍC VOJÁKŮ USA NA SVÉM ÚZEMÍ

Uklidnit německé znepokojení ohledně plánů na zvýšení počtu amerických vojáků v Polsku, se v pondělí pokusil polský premiér Mateusz Morawiecki. Uvedla to agentura AFP. Premiér v interview pro pobaltskou tiskovou agenturu BNS, uvedl, že Polsko vyjednává se Spojenými státy o zvýšení počtu amerických vojáků na svém území, ale nikoliv na úkor Německa.

Donald Trump v pondělí potvrdil, že nechá snížit počet amerických vojáků v Německu na 25 tisíc. Zdůraznil přitom, že opatření má platit, dokud Německo nezačne dávat víc prostředků na obranu, informovala agentura Reuters.
O tom, že americký prezident nařídil, aby z Německa odešlo 9500 ze stávajících 34.500 vojáků, psal s odvoláním na nejmenované americké vládní činitele už počátkem června americký list The Wall Street Journal. O den později polský premiér Mateusz Morawiecki řekl polskému rádiu RMF 24, že doufá, že Spojené státy část z těchto vojáků přesunou do Polska.

USA stáhnou z Německa téměř deset tisíc vojáků, část přemístí do Polska

Nyní polský premiér řekl pobaltské tiskové agentuře BNS, že Polsko důsledně usiluje o posílení americké vojenské přítomnosti na polském území, ale „nikoliv na účet zmenšení amerického kontingentu v Německu“.
„Východní křídlo NATO je důležitá součást transatlantického společenství a jsme přesvědčeni, že udržení silných vazeb (s USA) je v zájmu nejen Polska, ale celé Evropy, včetně Německa,“ řekl. „Jednání o zvýšení počtu amerických vojáků postupují shodně s plánem a věřím, že výsledek bude imponující,“ dodal Morawiecki.

Morawieckého prohlášení předchází úterní návštěvě šéfa německé diplomacie ve Varšavě, napsala agentura AFP a připomněla, že německé politiky perspektiva snížení amerického kontingentu ze současných 34 500 na 25 000 znepokojila. Šlo by podle nich o ránu pro NATO a úspěch pro Rusko.

Zatím není jasné, zda případné rozhodnutí Washingtonu zvýšit počet amerických vojáků v Polsku bude spjato se stažením vojáků z Německa, dodala AFP.

Za americké vojáky lobboval Duda u Trumpa

Polsko dlouhodobě usiluje o stálou přítomnost amerických vojáků na svém území jako o pojistku vůči Rusku. Až dosud se americké jednotky v Polsku pravidelně střídají. Při návštěvě v Bílém domě loni na podzim se polský prezident Andrzej Duda s prezidentem Donaldem Trumpem dohodli na posílení amerických sil v Polsku z nynějších 4 500 na 5 500 vojáků.
Nechte svou armádu na našem území, vzkazují Američanům němečtí politici

Obě strany však dosud nedospěly k dohodě o posádkách a jejich financování nebo právní imunitě.

Americká velvyslankyně ve Varšavě Georgette Mosbacherová nicméně ujistila, že jednání jsou na dobré cestě a plány na rozšíření americké vojenské přítomnosti v Polsku „jsou ještě smělejší, než byly původní návrhy“.

EU S JOHNSONEM, MUSÍ ZRYCHLIT A SKONČIT LETOS

Rozhovory Evropské unie a Británie musí zrychlit, aby co nejdříve dospěly ke kompromisům umožňujícím dohodu. Podle Bruselu se na tom v pondělí shodli lídři unijních institucí s britským premiérem Borisem Johnsonem. Vyjednávací období trvající do konce roku se prodlužovat nebude. Předseda Evropské rady Charles Michel, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropského parlamentu David Sassoli při videokonferenci s Johnsonem rovněž potvrdili, že přechodné vyjednávací období platné do konce roku se prodlužovat nebude.

Neprodloužíme brexitové přechodné období, zní z Británie a EU

Na zrychlení tempa rozhovorů se dohodli začátkem června už šéfové obou jednacích týmů Michel Barnier a David Frost. Navrhli až do konce července jednat každý týden. Lídři dnes toto zrychlení tempa podpořili a konstatovali, že rozhovory potřebují „novou energii“. Britský premiér Boris Johnson po dnešním jednání prohlásil, že nevidí důvod, proč by při zvýšeném nasazení nemohla být dohoda hotová do konce července. „Vlastně si nemyslím, že bychom si byli až tak vzdálení, ale vyjednávání potřebují dostat trochu šťávu,“ citovala premiéra agentura Reuters.

Británie opustila EU na konci ledna a přechodná doba měla zajistit zachování současných podmínek pro vyjednání smlouvy o budoucích vztazích. Pokud k ní obě strany nedospějí letos, zkomplikují od ledna obchodování přes kanál La Manche cla a kvóty. Analytici soudí, že obchod zatížen cly by ještě zhoršil situaci ekonomik na obou stranách, které se potýkají s následky koronavirového výpadku. Horší dopad očekávají pro Británii, která do EU vyváží téměř polovinu svého celkového exportu.

Ať se Londýn přizpůsobí unijním pravidlům

Hlavními spornými body mezi evropským blokem a Londýnem zůstávají rybolov a sladění pravidel hospodářské soutěže, které jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu. Uzavření obchodní dohody je přitom hlavním cílem Británie. Brusel trvá na tom, že pro plný přístup na jednotný unijní trh se Londýn musí přizpůsobit unijním „rovným pravidlům“ hospodářské soutěže. Britská vláda však tvrdí, že bude uplatňovat svoje pravidla a že Británie stojí pouze o volnou obchodní smlouvu, kterou mají s EU i další země.

PROPOUŠTĚNÍ ZATÍM NENÍ NA POŘADU DNE, NASTAT MŮŽE O PRÁZDNINÁCH

Většina českých firem zatím žádné velké propouštění neplánuje a ani nevnímá, že by se na snižování počtu pracovníků měla začít připravovat. Téměř čtvrtina zaměstnavatelů dokonce plánuje doplnění počtu zaměstnanců na stav v době před koronakrizí. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Situace se ovšem může změnit v průběhu letních prázdnin, kdy skončí vládní podpůrná opatření.

Nejbližší období vnímají podle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment více než dvě třetiny (70 %) zaměstnavatelů z pohledu zaměstnanosti pozitivně, bez nutnosti výrazněji snižovat stav a propouštět. Zhruba čtvrtina firem (26 %) pak očekává snížení počtu pracovníků o 1 – 5 %, přibližně každá dvacátá společnost plánuje redukovat počet zaměstnanců o 5-10 % a jedna firma ze sta předpokládá propuštění více než desetiny pracovní síly.

„Je patrné, že firmy jsou v různé situaci a podle toho i reagují. Některé z nich omezení související s pandemií zasáhla výrazně, jiné minimálně a u části dokonce došlo k rozvoji jejich byznysu. Záleželo na oboru podnikání, místě působnosti, velikosti a samozřejmě i na tom, jak dalece pokročily v digitalizaci,“ říká Jana Vávrová, projektová manažerka v Grafton Recruitment s tím, že zásadní rozhodnutí o tom, jak se s nastalou situací vyrovnat, odkládá valná většina zaměstnavatelů do doby po ukončení vládních podpůrných opatření.

Více než polovina (53 %) oslovených společností neočekává, že by musela snižovat počty kmenových pracovníků, více než čtvrtina (27 %) se naopak obává, že taková situace pravděpodobně nastane. Zbylá pětina organizací již ví, že to bude zapotřebí, přičemž třetina již má dokonce vypracovaný konkrétní plán řešení a dvě třetiny hledají možnosti, jak zachovat co nejvyšší počet pracovníků a zvýšit jejich flexibilitu.

Nejvíce firem, zhruba 30 %, očekává, že počet zaměstnanců na stav před koronakrizí doplní do konce roku 2020. Téměř čtvrtina tak učiní již do letošního července a méně než 5 % do září. V součtu tedy nadpolovičních 56 % oslovených společností v ČR plánuje doplnit počet zaměstnanců ještě letos. Naproti tomu 23 % firem předpokládá, že počty zaměstnanců na stav před koronakrizí doplní až v roce 2021 a 21 % se dokonce domnívá, že se tak nestane již nikdy, ceskajustice.cz

NEMOCNÝCH 2419, OHNISKA NÁKAZY PRAHA A DARKOV

Počet případů koronaviru v Česku překročil 10 000. Během pondělí přibylo 20 nakažených, dosud se tak nemoc covid-19 prokázala u 10 044 lidí. Celkem je vyléčených už 7 295 lidí. Dosud v Česku s onemocněním zemřelo 330 lidí.

Vyplývá to z údajů, které v pondělí v 17:30 na svém webu zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.

První tři případy koronaviru se v Česku objevily na počátku března, první úmrtí je z 22. března. Tisícovou hranici celkový počet nemocných přesáhl 21. března, pětitisícovou už o dva týdny později. Na přelomu března a dubna denní přírůstek případů v některých dnech překračoval 300. Omezení ve veřejném životě zavedená vládou pak nárůst zbrzdila. Od 22. dubna byl přírůstek jen ve dvou dnech nad stovkou.

Denní přírůstky počtu nakažených covid-19 od 1. května

Covid-19 má nyní v Česku podle epidemiologů už jen lokální ohniska, zejména v Moravskoslezském kraji a Praze. Ve většině regionů se nové případy ve větším počtu neobjevují. Podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) by na konci června mohlo být v tuzemsku asi 11 000 až 11 400 případů nákazy.

Na denní přírůstek nových případů koronaviru má vliv počet testů, který bývá o víkendu nižší než ve všedních dnech. V sobotu hygienici otestovali 1 200 lidí, což bylo nejméně za poslední tři měsíce. V neděli laboratoře provedly 1 057 testů. Celkem dosud provedli 497 990 testů včetně opakovaných u stejného člověka.

S nemocí se aktuálně potýká 2 419 lidí, její průběh je většinou mírný. V nemocnicích zůstává 119 pacientů. Poslední úmrtí s covidem-19 je z nedělního dne. Nejvíce úmrtí, téměř stovku, ministerstvo zaznamenalo v Praze. V hlavním městě je nemoc také nejvíce rozšířená. Dosud zde bylo odhaleno 2 326 případů covidu-19, na 100 000 obyvatel tak připadá více než 176 nakažených. Obě čísla jsou nejvyšší mezi kraji.

Přibylo nakažených. Lokální ohniska jsou v Praze a na východě, řekl Vojtěch

V Moravskoslezském kraji dosavadní počet 1 841 případů zvýšilo zejména ohnisko v uhelném Dole Darkov na Karvinsku, kde mezi zaměstnanci a v jejich rodinách testy potvrdily 494 nemocných. Nejméně koronavirus zasáhl Jihočeský kraj a Vysočinu. V jižních Čechách na 100 000 obyvatel připadá necelých 30 případů nemoci.

HISTORIK STEHLÍK: KONĚV JE POLITIKUM, PROBLÉM ČECHŮ S RASISMEM

Lidé by se neměli zaměřovat jen na jeden zápor slavné osobnosti, ale měli by dějiny vnímat s časovým odstupem, míní historik Michal Stehlík. V pondělním Rozstřelu zároveň upozornil, že útoky vyvěrají z politického rozpoložení současnosti a s historií spojenými s památníky ani tak nesouvisí.

Historik Michal Stehlík pracující v Národním muzeu se v pondělním Rozstřelu vyjádřil k vývoji ve světě po smrti amerického černocha George Floyda způsobená bělošským policistou. Protesty proti policejní brutalitě a rasismu v západním světě se přenesly i sochy historických osobností, které nebyly ve své době, a o to spíše v současnosti, bez poskvrny. V Anglii svrhl dav sochu otrokáře a zhanobil i sochu Winstona Churchilla. V případně britského státníka, který se zapsal zejména do druhé světové války, došlo na posprejování podstavce jeho sochy i v Praze.

Historik: I Neruda byl antisemita, ale jeho sochu bychom strhávat neměli

Vandalismus, doprovázený četnými protesty, má plno podob. Polévání artefaktů barvami, házení soch do vody, sprejování demonstrativních nápisů. Podle Stehlíka by se ale lidé neměli zaměřovat na jeden černý článek slavné osobnosti, ale měli by se na dějiny dívat s odstupem. Podle něj to ale rozhodně neznamená, že by se mělo něco o záporech historických postav zamlčovat. Rozhodně by se ale mělo mluvit i o ,,nepopulárních“ stránkách našich hrdinů. „Přimlouvám se za to, vidět osobnosti tak, jací reálně byli,“ dodal.

Stehlík se také vyjádřil ke kontroverzím kolem sochy maršála Ivana Koněva, která byla ze svého místa v Praze 6 letos v dubnu odstraněna. Podle něj je to opět záležitost politická, nikoli historická. Ohledně rasismu a otázky soužití více etnik v jednom státě historik řekl, že jde o stále velmi ožehavé téma, které se může vyřešit až dlouhodobě, třeba za dvacet třicet let.

Antisemita Neruda

„Rasismus jako takový je problémem české společnosti,“ podotkl Stehlík a připomněl, že i spisovatel Jan Neruda se vyjadřoval jako antisemita. Důvod k likvidaci jeho sochy to ale podle něho není. Churchill je pro Brity kontroverzní. Pro Čechy je to však spíše hrdina. Posprejování podstavce v Praze ukazuje na to, že jde nicméně o reakci na globální problém, soudí Stehlík.

Podle něho v českém prostoru nechybí socha žádné významnější osobnosti, naopak je v Česku „přesochováno“. Historik byl i proti výstavbě Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Názor by nezměnil ani pokud by šlo o postavu Edvarda Beneše.

Někdo posprejoval sochu Churchilla na Žižkově, jako protest proti rasismu

„Sochy Edvarda Beneše bych neboural. Ale nové bych také nestavěl. Osobnost Beneše má plno podob. Beneš diplomat, Beneš a jeho dekrety..,“ řekl Stehlík. Podle něj byl Beneš důležitou osobností českých dějin, nicméně měl jako každý své chyby.

Michal Stehlík k závěru rozhovoru dodal, že v depozitáři Národního muzea je plno artefaktů kontroverzních osobností našich dějin, které světlo světa pravděpodobně už neuvidí. Muzeum plánuje výstavu, kde ale některé busty vystaví.
Počátkem června v britském městě Bristol lidé během protestu shodili z podstavce sochu Edwarda Colstona, který kdysi vydělal jmění na obchodu s africkými otroky. Pomník mu postavili za to, že svůj majetek odkázal charitě. V reakci na stržení úřady následně odstranily sochu dalšího otrokáře Roberta Milligana.

Stejně dopadla minulý týden skulptura krále Leopolda II. v belgických Antverpách. Odlišný osud stihl pomník bývalého britského premiéra Winstona Churchilla na stejnojmenném náměstí v Praze 3. Ve čtvrtek na něj někdo nasprejoval nápis, že Churchill byl rasista.

PACIENTI S ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU ZASADÍ SLUNEČNICE

Startuje 4. ročník akce Rozsviťme Českou republiku: Stovky žlutých květů zasadí v celé České republice pacienti s roztroušenou sklerózou, jejich blízcí a příznivci. Upozorní tím na chronickou nemoc, která postihuje nervový systém a jíž v Česku trpí zhruba 20 tisíc lidí. Sázení po celém Česku doprovodí výstava či autorské čtení z dětské knihy Puntička. Knihu její autorka symbolicky věnovala pacientům s RS. Akce Rozsviťme Českou republiku se tradičně koná u příležitosti Světového dne boje proti roztroušené skleróze, který připadá na konec května. Letos se však kvůli pandemii koronaviru sázení přesunulo do poloviny června.

„O nemoci, za níž lidé nemohou, stále panuje řada mýtů. Jsou dokonce lidé, kteří RS podceňují a neléčí se. Přitom včasná léčba zachrání 20 až 30 let aktivního života,“ upozorňuje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který akci organizuje ve spolupráci s regionálními pacientskými organizacemi Roska. Kvůli pandemii koronaviru museli organizátoři letošní program omezit, nepřipojí se tak například ke zrušenému folkovému festivalu v Hulíně. „Letos jsme akci pojali trochu jinak. Ale stejně jako se nevzdávají pacienti s RS, tak se nevzdáváme ani my. Účelem Rozsviťme je pacienty povzbudit a žlutými slunečnicemi, které jsou pro nemoc symbolem, prosvětlit den,“ vysvětluje.

Rozsviťme Českou republiku odstartovalo v Hulíně na Zlínsku, další sázení se odehraje 18. června v Praze v Kateřinské zahradě a v Hradci Králové. Následovat bude i Jihlava nebo Chomutov. Kromě sázení slunečnice se vzkazem si účastníci mohou prohlédnout dětské obrázky z loňského ročníku výtvarné soutěže nebo si poslechnout úryvek z dětské knihy Puntička při autorském čtení spisovatelky Evy Vychodilové. „Víla Puntička v dětství utrpěla tragickou nehodu, kvůli které jí přestala fungovat křídla, a proto musí na své pouti překonávat nové výzvy, podobně jako lidé s nevyléčitelnou nemocí. Oblíbenými květinami léčitelky a bylinkářky Puntičky jsou slunečnice,“ vysvětluje Eva Vychodilová, která knihu také symbolicky věnovala Nadačnímu fondu IMPULS.

Pacientů s roztroušenou sklerózou každoročně přibývá, vzplanutí nemoci nemohou nijak ovlivnit. Podle prof. MUDr. Evy Kubala Havrdové, CSc. z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN nemoc lékaři zatím i přes velké pokroky v léčbě neumí vyléčit. Umí ji však tlumit nebo pozastavit. „Současné léky napomáhají ke stabilizaci nemoci. Působí protizánětlivě, to znamená, že mají schopnost pouze potlačit autoimunitní zánětlivé procesy, při nichž dochází k ničení nervových vláken v mozku a míše. Žádný z těchto preparátů bohužel zatím neumí přetržená vlákna znovu obnovit. Pokud se nám ale podaří zánět zastavit, tak můžeme vlákna ochránit a proces jejich dalšího poškozování utlumit. Proto čím dříve na nemoc přijdeme a čím dříve protizánětlivé léky nasadíme, tím více let kvalitního života pacientům dáváme,“ říká prof. Kubala Havrdová. Podle ní je u lidí s RS důležitá také změna životního stylu. Měli by přestat kouřit a začít pečovat o svou fyzickou a psychickou kondici.

Pacientům a jejich blízkým se snaží pomáhat Nadační fond IMPULS, který za dobu své existence poskytl desítky milionů korun na výzkum nemoci, fyzioterapii i psychoterapii, nákupy přístrojů i osvětu. Zároveň je zřizovatelem celostátního registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS). Práce fondu se neobejde bez finanční podpory firem ani soukromých osob. Příspěvek lze zaslat na účet číslo 19-2833670227/0100. Je také možné využít některou z variant jednorázových nebo dlouhodobých dárcovských SMS. „Peníze, které vybereme, okamžitě rozdělíme organizacím, které se o pacienty starají a pomáhají jim žít plnohodnotný život RS navzdory,“ dodává Bémová. Mgr. Vojtěch Šprdlík, Mgr. Veronika Ostrá

PAMÁTKA UNESCO V KLADRUBECH, CHOV A VÝCVIK KONÍ

Památka UNESCO v Kladrubech plní připomínky centra pro světové dědictví: Desátého července uplyne rok od zapsání Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na Seznam světového dědictví UNESCO pod pořadovým číslem 1111. Památka byla na zasedání v Ázerbájdžánu zapsána s určitými podmínkami. Členové Rady památky se nyní pod vedením jejího předsedy Romana Línka sešli, aby příslušné kroky zhodnotili.

„Letošní plenární zasedání UNESCO, které se mělo konat na přelomu června a července v Číně, bylo kvůli koronavirové situaci ve světě zrušeno a přeloženo na podzim do Paříže. V souvislosti s tím máme štěstí, že jsou Kladruby nad Labem už zapsané. Dnes jsme navíc mohli konstatovat, že jsme všechny zásadní připomínky vyřešili a požadované materiály zaslali poradním orgánům Centra světového dědictví. Budeme čekat na vyjádření, zda je vše v pořádku, nebo je potřeba ještě něco doplnit,“ konstatoval Roman Línek.

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem vypracoval během uplynulého roku zcela nový návrh Management plánu i novou Strategii návštěvnického managementu. V projednávání je nyní také rozšíření nárazníkové zóny památky podle požadavků směrem na jih za řeku Labe, což v zákonných lhůtách projednává správní orgán Městského úřadu v Přelouči. Nárazníková zóna je důležitá z toho důvodu, aby v krajině v nejbližším okolí památky nevzniklo něco, co by ji mohlo znehodnotit. Dále je zpracovaná i studie o možných hrozbách vyplývajících zejména z klimatických změn a o tom, jak se s nimi vyrovnat.

Účastníci hovořili o rehabilitaci jednotlivých staveb v celém areálu i o potřebné infrastruktuře mimo jeho hranice. Hřebčín průběžně opravuje jednotlivé historické stavby hospodářského charakteru. Připravuje také revitalizaci historického vodního systému, který přivádí vodu z Opatovického kanálu takzvaným Kladrubským náhonem a pak ji rozvádí pomocí vodotečí po dalších pozemcích. V plánu je i rehabilitace stromořadí a živých plotů, které lemují pastviny. Výsadbou vegetační clony bude vizuálně odcloněna také Chvaletická elektrárna.

Na řadu dalších oprav či staveb budou hledat jejich investoři v následujících letech finanční prostředky. „Jedná se především o most v Řečanech nad Labem, o kterém jednáme se státem. Dále máme připravený projekt nové školní jízdárny naší střední školy, kde čekáme na možnost čerpání financí z evropských fondů. Obec Řečany nad Labem zvažuje postavit záchytné parkoviště těsně za hranicí areálu. Energetici počítají v delším časovém horizontu s vymístěním vedení vysokého napětí, které přetíná krajinu v současné době. A připojují se i soukromé iniciativy jako například majitelé zámečku v nedalekém Semíně. V místě, kde se narodil architekt Josef Gočár, připravují stavbu minipivovaru a ubytovací kapacity pro stovku osob,“ dodal Línek.

„Jedním z dalších doporučení ze strany Centra světového dědictví UNESCO je i podpora prezentace hodnot zapsané krajiny. Za tímto účelem hřebčín připravuje na letošní rok vydání nové publikace s názvem Kouzlo krajiny krásných koní. Kniha vyjde v české i anglické verzi,“ uvedl ředitel národního hřebčína a člen rady památky Jiří Machek.

Rada památky UNESCO bude pokračovat ve své činnosti i v příštích letech tak, aby chránila hodnotu tohoto statku. Jejími členy jsou náměstci ministrů zemědělství, kultury, životního prostředí a místního rozvoje, dále zástupci kraje, senátu, památkářů, hřebčína a další odborníci. Předsedou je 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.
PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

NA PARDUBICKU 45 MILIONŮ NA KORONAVIR

Jaké množství peněz utratily obce Pardubického kraje v průběhu pandemie koronaviru? Pardubický kraj vypracoval analýzu, která měla za úkol zjistit, jak velké množství finančních prostředků bylo vynaloženo na boj s koronavirem. Výsledek ukázal, že celková suma přesáhla částku 45 miliónů korun. Pardubický kraj i s příspěvkovými organizacemi mimo uvedenou částku utratil navíc dalších téměř 37 miliónů korun.

Krajský úřad oslovil všechny obce, které se mohly k dané analýze vyjádřit prostřednictvím dotazníku a poskytnout potřebná data. Ze 450 obcí Pardubického kraje se do analýzy zapojilo pouze 320 ze všech dotázaných. Z toho vyplývá, že zbylých 130 obcí konkrétní výdaje neměly nebo finanční náhradu nepožadují.

Jelikož má Česká republika právo podat žádost o příspěvek z Fondu solidarity (SFEU), Odbor rozvoje 9. června sumarizoval výsledky analýzy a 10. června je zaslal na Ministerstvo financí, které je dále podstoupí Evropské unii a SFEU. Uznatelné finanční výdaje jsou časově omezeny na 4 měsíce ode dne vyhlášení nouzového stavu, což je od 12. března do 11. července 2020. Celkem může Česká republika získat z Fondu solidarity až 16 miliard korun, které budou rozděleny v rámci všech krajů, obcí a příspěvkových organizací.

Věřím, že jakákoliv finanční částka na pomoc v době koronavirové bude přínosem a zlepší naší současnou společnou situaci. Hana Štěpánová, radní Pardubického kraje zodpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace. Martin Madejewský, DiS., oddělení komunikace a vnějších vztahů

NA KARLOVARSKU SENIOR PAS, VÝHODY

Prožívat aktivně podzim života se svou rodinou a přáteli umožňuje slevová karta Senior Pas, kterou v regionu využívá na 17 530 osob ve věku nad 55 let. Slevy lze čerpat nejenom na služby či zboží v oblasti zdravotnictví, ale zvýhodněné nabídky platí rovněž pro vybrané kulturní instituce, sportovní a wellness zařízení nebo například vzdělávací organizace. Do infocenter po celém regionu byl rozvezen aktuální katalog poskytovatelů slev. Brožuru najdete také na obecních a městských úřadech a k dispozici jí mají i seniorské kluby.

Karlovarský kraj vstoupil do projektu Senior Pas již v roce 2017. „Jsem rád, že se situace ohledně koronaviru postupně uklidňuje a senioři, kteří se museli doposud zdržovat doma, budou opět moci naplno využívat výhod slevové karty. Od počátku se snažíme podporovat aktivní stáří, chceme, aby lidé v důchodovém věku měli radost ze života a nepodléhali chmurám, které s sebou stáří často přináší. S tím samozřejmě souvisí i postupné rozšiřování nabídky služeb, na něž mohou čerpat nejrůznější výhody. V současnosti u nás evidujeme na 286 poskytovatelů slev,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.

Přehled o poskytovaných slevách lze získat také prostřednictvím mobilní aplikace. Ta je dostupná zdarma pro operační systémy Android a iOS a pokud není v blízkosti internetové připojení, funguje i v režimu offline. Její výhodou je, že seniora upozorní na nejbližší poskytovatele slev v jeho okolí, ukáže mu polohu na mapě, včetně otevírací doby, což se hodí například při výletech či dovolených. Karlovarský kraj zároveň chystá 3 velké informační roadshow, během kterých zájemcům připomene, jaké výhody Senior Pas přináší, pomůže s registrací a s instalací mobilní aplikace.

Nabídka aktivit pro seniory z našeho regionu se však neomezuje pouze na výhody spojené s využíváním slevové karty. Již nyní Karlovarský kraj připravuje celou řadu vzdělávacích akcí, na které se senioři mohou těšit na podzim letošního roku. V plánu jsou kurzy bezpečnosti, díky nimž se dozví, jak se chránit před podvodníky, zloději a násilníky. Přichystány budou také zdravotní semináře, zaměřené na správnou životosprávu a pohybová cvičení, nebo semináře v dopravě, které připomenou zásady bezpečného chování v silničním provozu. Senioři nepřijdou ani o oblíbené tréninky paměti. „Zároveň bych chtěl všechny co nejsrdečněji pozvat na oslavu Mezinárodního dne seniorů, která se letos uskuteční ve čtvrtek 1. října v Chebu a Chodově. Připraven bude opět bohatý kulturní program, plný tance, hudby a zábavy. Věřím, že si společně užijeme příjemné odpoledne tak jako vloni v Ostrově a Kraslicích,“ doplnil hejtman Petr Kubis.

ZÁVODY GRAN TURISMO SPORT

Mistrovství ČR v Gran Turismo Sport startuje, registrujte se!: Autoklub České republiky stále rozvíjí své aktivity v oblasti esportu, jehož popularita v posledních měsících prudce roste. Po automobilové rally se nyní dostává také na okruhové závodění, jež startuje 15. června pod názvem Mistrovství České republiky v Gran Turismo Sport. Rozšíření se tak netýká pouze disciplíny, ale také hry a s ní související platformy, která nyní umožní vstoupit do virtuálního závodění pod hlavičkou Autoklubu ČR i hráčům disponujícím zařízením PS4.

Známý už je také kalendář nového šampionátu, probíhat bude na sedmi oficiálních tratích, mezi nimiž nechybí rychlá Monza, legendární Nürburgring, nebo belgické Spa-Francorchamps proslulé svými rozmary počasí. Kultovní tratě světového motorsportu jistě nebudou jediným aspektem, který naláká hráče na startovní rošt. Velmi atraktivní jsou také závodní vozy, s nimiž budou jezdci mezi sebou bojovat. Rudé Ferrari 458 ITALIA GT3, Porsche 911 RSR, nebo Mercedes AMG GT3 jsou ikonami motoristického sportu nahánějící nejen významné trofeje, ale také husí kůži fanouškům rychlých kol.
Herní systém Mistrovství ČR v Gran Turismo Sport je jednoduchý a spravedlivý. Každý jezdec se po přihlášení bude snažit kvalifikovat do hlavního závodu. To se ovšem povede pouze 28 nejrychlejším jezdcům, kteří si to rozdají ve dvou oddělených lobby. Do podzimního finále v sídle Autoklubu ČR v Praze se probojuje 10 nejlepších hráčů z každé lobby. Chybět v obou lobby nebude ani zástupce reálného závodění, se kterým budou moci hráči poměřit své síly. „Moc se na nový šampionát těším, bude to adrenalin i zábava, PS4 je moje oblíbená platforma a hra Grand Turismo Sport vypadá skvěle. Uvidíme se na startu kvalifikace, dám do toho všechno,“ uvedl první z hostů, kterým není nikdo jiný, než jezdec seriálu MotoGP Filip Salač. Jezdce pak nebude motivovat pouze vidina mistrovského titulu, ale také zajímavé prize money ve výši 30 000 Kč.

Přihlašovat se můžete již nyní. Stačí kliknout na www.czechmotorsport.cz a vyhledat sekci registrace. Po zadání základních údajů se již můžete začít připravovat na důležitou kvalifikaci. Komu se podaří postoupit, bude odměnou v pátek 26. června závod na Autodromo Nazionale Monza za volantem Ferrari 458 ITALIA GT3 s výkonem neuvěřitelných 550 koní. Na své si přijdou i fanoušci esportu, které čeká z jednotlivých závodů živý stream, ten bude doplněn o profesionálního komentátora a dodá tak závodu to pravé koření. Staňte se i vy součástí nového šampionátu a vstupte do světa virtuálního okruhového závodění!.Jakub Schimmer, PR a média – sport, Autoklub ČR