iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Varšava se bojí Německa? Osud polské pevnosti...

...Trump nejistý: Velký návrh Varšavy z roku 2018 na vojenskou základnu americké armády v Polsku a pojmenovat ji podle Donalda Trumpa, se podle agentury Reuters rozpadl uprostřed sporů, jak toto rozmístění zaplatit a kde zřídit posádky. Polská velvyslankyně v USA nicméně tvrdí, že jednání pokračují a plány na rozšíření americké vojenské přítomnosti v Polsku jsou ještě smělejší.„Další nepravdivé zprávy! Jednání pokračují! Vize prezidenta Trumpa a (polského) prezidenta (Andrzeje) Dudy o zvýšené přítomnosti USA v Polsku budou ještě smělejší, než byly původní návrhy.

Oznámení budou brzy následovat,“ napsala na Twitteru velvyslankyně Spojených států v Polsku Georgette Mosbacherová. Reagovala na zprávy agentury Reuters, která s odvoláním na své zdroje informovala, že projekt se rozpadá i kvůli sporům o financování či umístění posádek.Varšava se také podle Reuters zalekla toho, že do Polska by přišli američtí vojáci na úkor Německa.

Minulý týden totiž vysoce postavený americký představitel ohlásil, že se Trump rozhodl stáhnout 9 500 z 34 000 amerických vojáků, kteří jsou v současnosti nasazených v Německu. Podle amerických představitelů by se část z těchto sil mohla přemístit do Polska. Německo je přitom polským sousedem, významným hospodářským partnerem a klíčovým spojencem v NATO, neboť je jedním z pilířů polské bezpečnosti.Do věci zasvěcený americký představitel totiž řekl, že myšlenka byla od začátku odsouzena k zániku: „Neexistuje žádná pevnost Trump.“

Loni 12. června minulého roku se Trump dohodl s polským prezidentem Andrzejem Dudou v Bílém domě, že USA svému spojenci v NATO pošlou dalších 1 000 vojáků, aby vyztužily jeho obranu proti Rusku a upevnily dvoustranné vztahy.
Mnoho úředníků nazývalo tento projekt „Fort Trump“, ačkoli název nikdy nebyl oficiální a myšlenka vybudování zcela nové základny pro americké jednotky byla brzy opuštěna.
O rok později vládní úředníci ve Washingtonu i ve Varšavě tvrdí, že se stále nedokážou dohodnout, kde by měli být vojáci rozmístěni a jakou část z mnohamiliardových nákladů by měla platit Varšava.

Polsko chce mít americké jednotky blízko u východní hranice s ruským spojencem Běloruskem, ale to by jistě znepřátelilo Rusko. Washington by jednotky raději rozmístil od hranice dále, na západě země.
Varšava zpočátku hovořila o příspěvku ve výši dvou miliard dolarů, což je v současnosti problém kvůli propadu jeho ekonomiky pod vlivem pandemie koronaviru. Ale Spojené státy podle zdrojů žádají, aby Varšava přispívala ještě více.

Pak je tu problém s právním postavením amerických jednotek, které mají být trvale umístěny v Polsku vůbec poprvé; v současnosti se tu v pravidelných rotacích střídá okolo 4 500 vojáků. Washington chce pro vojáky posílenou právní imunitu, například v situaci, kdy jsou obviněni ze spáchání zločinu na polském území, ale Polsko váhá.

Polský náměstek ministra zahraničí Pawel Jablonski toto vyjednávání nazývá „velmi komplikovaným procesem“. „Je tu otázka financování, rozmístění, zákonných práv i toho, podle jakých principů budou tito vojáci fungovat,“ řekl. „Diskuse se vlečou, protože téma je prostě velmi složité. Myslím, že dospějeme ke konečnému rozhodnutí, ale ještě to nějaký čas potrvá.“

A tento čas se možná ještě prodlouží. „Obecně platí, že každé stažení vojenských sil z Evropy představuje riziko. Není to tak, že bychom to jako polská vláda viděli pozitivně, protože si myslíme, že americká přítomnost by měla být větší,“ řekl Jablonski.
Některé z amerických jednotek, které jsou nyní v Polsku, sem byly vyslány Severoatlantickou aliancí poté, co Moskva v roce 2014 anexí ukrajinského Krymu vyvolala ve Varšavě obavy.

Když loni v září navštívil polskou metropoli viceprezident Mike Pence, bylo pro umístění dalších amerických sil navrženo šest míst v Polsku. Další jednání na vysoké úrovni, naplánované na březen, musela být ale odvolána poté, co na Trumpovu žádost odstoupil náměstek ministra obrany John Rood.

VOJÁCI USA NECHTĚJÍ ZASAHOVAT PROTI DEMONSTRANTÚM DOMA

Rasové protesty v USA vytvářejí pnutí uvnitř americké armády. Někteří vojáci přiznávají, že raději budou čelit postihům, než aby proti demonstrujícím zasahovali. Zvažují také, že z armády odjedou. Proti způsobu, jakým americký prezident Trump reaguje na protesty, se ozývají i někteří vrchní představitelé obrany.

Organizace, které se zaměřují na poskytování poradenství vojákům, zaznamenaly v posledních dnech větší počet dotazů, jak reagovat na příkazy, které jsou v rozporu s jejich mravním přesvědčením. Někteří přiznávají, že uvažují o odchodu ze služby a chtějí poradit, jak tak udělat.

Veteránská skupina About Face uvedla, že ví asi o deseti vojácích, kteří podnikají konkrétní kroky proti tomu, aby je armáda nasadila do amerických ulic. V americké rozhlasové stanice North Carolina Public Radio tvrdil Bill Galvin, poradce organizace GI Rights Hotline, že se mu během vrcholu protestů ozývalo několik vojáků denně.

"Vnímáme opravdový nárůst lidí především v Národní gardě, ale také v zálohách. Lidé, kteří se musejí vyrovat s představou, že budou povoláni do akce a říkají: „nevím, zda to dokážu udělat“, tvrdí Galvin. Podle něj se vojáci v záloze bojí rizika morální újmy, nemají výcvik, který by je připravil na zvládání nepokojů a nechtějí čelit možnosti, že budou muset jednat v rozporu s Ústavou.

Trump pohrozil, že do amerických měst pošle vojáky v aktivní službě. Vyzval guvernéry, aby více využívali Národní gardy sestávající z vojáků, kteří zároveň vykonávají občanské zaměstnání. Zdá se mi, že násilnosti, které děláme v zámoří, se vracejí k nám do domů, aby se tu uhnízdily,“ prozradil jeden voják, jemuž vybavení policistů a taktika, kterou využívají ve Washingtonu, připomínají to, co viděl v Iráku.

Reakce jako z manuálu diktátora, říkají veteráni CIA o nepokojích v USA

Američtí policisté jsou kritizováni, že dostávají prostřednictvím federálních programů nepřiměřené vojenské vybavení, jako jsou například útočné pušky či obrněná vozidla, které armáda používá v Iráku a Afghánistánu. Podle jedné studie jsou policisté po obdržení vojenského materiálu násilnější.

„Vojáci nyní hodně prožívají osobní konflikt a morální krizi,“ řekl listu The Intelligencer Garett Reppenhagen, bývalý vojenský veterán a výkonný ředitel Veterans for Peace. „Myslím, že chlapci nečekali, že v globální válce s terorismem budou bojovat zde, v naší vlastní zemi, proti Američanům.“

U některých vojáků neochota zasahovat proti demonstrantům souvisí i s jejich politickými názory. Jako černoši souhlasí s protesty. Proto raději čelí postihům, které souvisejí s neuposlechnutím rozkazu, než aby proti demonstrantům zasáhli.
Podle Galvina takovým členům ozbrojených sil hrozí vojenský soud, vězení, různé administrativní tresty, nebo propuštění. V roce 2009 soud rozhodl, že armáda může propustit poručíka Ehrena Watadu, který odmítl sloužit ve válce v Iráku s tím, že je nelegální. Hrozilo mu až sedm let vězení za neuposlechnutí rozkazu.

Další vojáci poukazují na události, s kterými nesouhlasí. „Nemůžu to udělat. Cítím se špatně jen při pohledu na uniformu. Vadí mi, že jsem s tímhle spojován, zvláště poté, co zastřelili muže, který vlastnil gril (v Louisville)“, vysvětlil vojenský zdravotník z Pensylvánie. Odkazoval na přestřelku mezi Národní gardou a protestujícími, při které zemřel černošský majitel oblíbeného grilu David McAteena konci května. Podle vyšetřovatelů McAtee střílel jako první.

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil, aby úřady prověřily nasazení Národní gardy během protestů. Podle Pentagonu se jedná o standardní krok, který následuje po každé větší operaci ozbrojených sil.

Kritika Trumpa z nejvyšších pozic

Ministr Esper se dostal s Trumpem do sporu ohledně vyslání aktivních členů vojska do amerických měst. Esper argumentoval, že nasazení armády je tím posledním řešením, a že současná situace není jednou z „urgentních a zoufalých“ situací, kdy by to bylo nutné. Podle listu The Wall Street Journal zuřící Trump přemýšlel, že Espera odvolá z funkce.

Esper není jediný z vysoce postavených představitelů obrany, který se veřejně postavil proti Trumpovi. Nejvýše postavený činitel americké armády Mark Milley ve čtvrtek prohlásil, že udělal chybu, když se objevil po boku Trumpa při jeho kontroverzním focením s biblí. Podle něj tím vytvořil zavádějící dojem, že „armáda je zapojena do domácí politiky“.

Podle kritiků Národní garda násilně vyklidila presbyteriánský kostel, kde focení probíhalo, od mírumilovných protestujících. Incident odsoudil bývalý Trumpův ministr obrany James Mattis nebo Milleyův předchůdce John Kelly, uvedla stanice CNN.

VEDENÍ VOJÁKŮ ČR V MALI

Češi poprvé vedou mezinárodní vojenskou misi. Převzali velení v Mali: Brigádní generál František Ridzák převzal velení výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM). Česká armáda tak poprvé ve své historii vede mezinárodní vojenskou misi. Ridzák bude stát v jejím čele šest měsíců, funkci velitele mu předal jeho portugalský předchůdce Joao Boga Ribeiro. Češi v Mali působí od roku 2013.

„Dnešní den je pro českou armádu významný. Po sedmi letech působení v Mali na následujících 6 měsíců přebíráme velení sil ve výcvikové misi EUTM. Je to projev důvěry v profesionalitu českých vojáků, ale také výzva a důležitý příspěvek v boji proti terorismu a nelegální migraci, uvedl na Twitteru ministr obrany Lubomír Metnar. Slavnostní ceremoniál se konal v hlavním malijském městě Bamaku, informovala armáda. Ridzák bude velet více než 700 vojákům z asi dvou desítek zemí.

Hlavním úkolem mise je pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům. Česká republika do ní v současné době přispívá 120 vojáky. Češi sice před lety veleli části sil v KFOR (mezinárodní mírové operaci v rámci NATO na území Kosova), ale teď je mise podstatně větší. „Proto je také v čele generál,“ dodal iDNES.cz v sms zprávě mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Ridzák do Mali přiletěl již před měsícem, od té doby se s misí seznamoval. Jeho tým dorazil o něco později. Ve své nové funkci bude Ridzák řešit nejen otázky výcviku, ale zabývat se bude muset i opatřeními proti šíření koronaviru, který Mali i samotnou EUTM postihl. Slavnostní předávací ceremoniál se kvůli protipandemickým opatřením uskutečnil v omezené míře. Trval asi hodinu a skončil před 13:00 středoevropského letního času.

Ridzák při převzetí velení podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové poděkoval svému předchůdci za to, co udělal pro celou misi i pro něj jako nastupujícího velitele. Řekl, že za dosavadní čtyři týdny v Mali se naučil dvě důležitá poselství. A to, že klíčovým slovem pro úspěch je „sladění“ a že důležitým heslem je „jsme spolu“. Heslo „jsme spolu“ chce naplnit „sladěním“ společného úsilí z každodenního života příslušníků mise. Možnost velet EUTM označil za privilegium pro sebe i svou zemi.

Kromě velitele celé mise česká armáda přebírá i další významné posty v jejím velení. Do Mali kvůli zajištění velení mise vyslala 40 vojáků. Část z nich bude tvořit Ridzákův osobní štáb, další se zapojí do práce mezinárodního štábu mise. Funkci náčelníka štábu zaujme plukovník Václav Vlček. Čeští důstojníci také převezmou dvě oddělení mezinárodního štábu. Funkce velitele výcvikové základny Koulikoro se ujme plukovník Martin Botík.

Armáda již dříve uvedla, že v misi budou působit i tři civilní odborníci, a to politický poradce, poradkyně pro genderové záležitosti a znalec na francouzštinu. Mezi čtyřicítkou vojáků, které armáda pro účely velení mise vybrala, jsou zdravotníci, vojenský lékař, vojenský veterinář, specialisté na výcvik, právník, finanční specialista nebo tiskový mluvčí. V týmu je sedmnáct důstojníků, kteří ovládají anglický i francouzský jazyk. Ve velení mise budou celkem tři ženy.

V Mali bude i nadále působit české úkolové uskupení více než sedmi desítek vojáků, kteří mají na starosti ochranu velitelství a výcvikové základny. Součástí týmu jsou i instruktoři, kteří se podílí na výcviku malijských vojáků.

Rada Evropské unie letos rozšířila mandát mise a navýšila počty personálu i rozpočet. Mise tak bude moci prostřednictvím vojenského poradenství či výcviku poskytnout vojenskou pomoc i dalším zemím, především Nigeru a Burkině Faso. Naplnění nového mandátu bude jedním z Ridzákových úkolů.

V TELEVIZI RUSKA ZÁBĚRY Z NEPOKOJŮ V USA, POBOUŘENI

Ruská stanice zakončila film záběry nepokojů v USA. Vyvolala pobouření: Ruská provládní televizní stanice První kanál připojila k závěru ruského kriminálního filmu Bratr 2 záběry z amerických protestů proti policejní brutalitě. Záznam vyvolal velké pobouření na ruských sociálních sítích. Stanice tvrdí, že záběry jsou z následujícího zpravodajského segmentu.

Záběry, které nahrazují závěrečné titulky filmu režiséra Alexeje Balabanova z roku 2000, ukazují rabování obchodů, zapálené budovy či policisty napadající demonstranty. Doprovázela je skladba ruské rockové skupiny Goodbye America (Sbohem Ameriko) sovětské rockové skupiny Nautilus Pompilius.

Jakmile hudba odezněla, mohli ruští diváci v neděli slyšel voiceover podle něhož „klíčové hodnoty svobodného světa jsou rozbíjeny pod údery policejních obušků, hoří v plamenech vyrabovaných obchodů a utápí se hněvu nekompromisní konfrontace.“
Po více než minutě následovala reportáž zpravodajského programu Čas, následujícího po filmu, věnovaná rasovým nepokojům ve Spojených státech.

Záběry rasových nepokojů v USA u ruského filmu pobouřily uživatele sociálních sítí:

Některé ruské uživatele ruských sociálních sítí záběry pobouřily. Kritizovali stanici, že se dopouští politické manipulace.
„Nedokážu si představit, jak by kremelští propagandisté křičeli, kdyby nějaký americký program ukázal záběry z Norilska po katastrofickém filmu,“ napsal jeden, s odkazem na únik ropy z tepelné elektrárny v Norilsku, která zamořila vody na severu země.
„Zajímá mě, jestli jim Balabanov k tomu dal souhlas,“ cituje stanice Rádio Svobodná Evropa dalšího uživatele. Ani příbuzní Balanova ani členové kapely Nautilus Pompilius se ke kauze veřejně nevyjádřili.

Nemocná velmoc. Amerika válčí sama se sebou, její prestiž se drolí

Stanice o den později vysvětlila, že záznam protestů v USA patřil k zpravodajskému programu.

„První kanál jako jiné velké stanice, neukazuje závěrečné titulky filmů...Film přesně ve 21:00 skončil, zpravodajský program Čas začal, a první reportáž byla doprovázena písní skupiny Nautilus Pompilius,“ uvedla stanice prostřednictvím svého mluvčího.
Podle Prvního kanálu film skončil v okamžiku, kdy se na obrazovce objevila jména již nežijícího režiséra Balabanova a hlavního herce snímku Sergeje Bodrova Jr. Stanice tak chtěla oslavit dvacetileté výročí filmu.

Rádio Svobodná Evropa uvádí, že ruské provládní programy využívají nepokojů, aby zkritizovaly „pokrytectví USA“. Podobným způsobem se vyjadřují i ruští političtí představitelé. Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová řekla, že USA nebudou v následujících letech „mít právo nikoho peskovat“.

PŘECHODNÉ OBDOBÍ BRITŮ A EU NENÍ DOKONČENÉ

Neprodloužíme brexitové přechodné období, zní z Británie a EU: Možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory Evropské unie s Británií se definitivně uzavřela. Shodli se na tom místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a člen britského kabinetu Michael Gove. Jejich rozhodnutí znamená, že pokud Brusel a Londýn neuzavřou do konce roku dohodu o volném obchodu, začnou platit cla a kvóty.

Británie mohla do konce června formálně požádat o prodloužení přechodného období. Dobu, během níž je ostrovní země i přes svůj lednový odchod z EU stále součástí unijního jednotného trhu, lze prodloužit až o dva roky. Britská vláda však tuto možnost opakovaně odmítla, neboť v průběhu přechodné doby musí Londýn dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoli již na chod společenství nemá žádný přímý vliv.

„Beru to jako definitivní rozhodnutí uzavřít tuto diskusi,“ řekl po pátečním jednání s Govem Šefčovič. Oba politici stojí v čele společného výboru hodnotícího pokroky v naplňování dohody o britském odchodu z EU, na níž se sedmadvacítka s Londýnem shodla po vleklých jednáních loni.

Právě tento výbor měl možnost rozhodnout o prodloužení přechodné doby, k němuž s ohledem na pomalý postup rozhovorů vyzývala EU. Gove však během pátečního jednání formálně potvrdil, že Británie o ně žádat nebude. Poté na twitteru sdělil, že „čas pro prodloužení právě vypršel“.

CHORVATSKÁ POLICIE MUČÍ UPRCHLÍKY?

Nevládní organizace Amnesty International (AI) obvinila Evropskou unii, že nečinně přihlíží násilí, kterého se dopouštějí chorvatští pohraničníci na uprchlících a migrantech. Učinila tak poté, co tento týden zveřejnila fotografie údajného mučení zadržených na hranicích s Bosnou. Unie by podle organizace měla případ důkladně vyšetřit. Chorvatsko obvinění odmítá.

„V děsivé eskalaci porušování lidských práv policií na chorvatské hranici s Bosnou byla skupina migrantů a žadatelů o azyl svázána, surově zbita a mučena příslušníky, kteří se vysmívali jejich zraněním a rozmazávali jim jídlo po zakrvácených hlavách, aby je ponížili,“ sdělila v prohlášení organizace.

Uvedla, že její spolupracovníci hovořili se šesti muži ze šestnáctičlenné skupiny pákistánských a afghánských migrantů, které chorvatská policie odhalila 26. a 27. května poblíž Plitvických jezer při nelegálním přechodu bosensko-chorvatské hranice. Jejich cílem bylo dostat se do západní Evropy.

Na incidentu se podle AI podílelo osm až deset maskovaných policistů, pravděpodobně příslušníků chorvatské Speciální policie. Před migranty stříleli do vzduchu, kopali a mlátili je kovovými tyčemi. „Pak rozmazali kečup, majonézu a cukr, který našli v batozích, po zakrvácených hlavách, vlasech a kalhotách migrantů,“ dodala AI.

Chorvatská policie nás mlátí a okrádá, tvrdí migranti. Potvrzuje to i Češka

Lidskoprávní organizace viní EU, že nad násilím páchaným chorvatskými policisty přivírá oči a že ho tím nepřímo podporuje. Evropská komise by nejnovější případ na chorvatsko-bosenské hranici měla vyšetřit, uvedl zástupce ředitele AI pro Evropu Massimo Moratti.

„Odmítáme pomyšlení, že by chorvatský policista udělal něco takového a že by k tomu měl motiv,“ citovala televize N1 z prohlášení chorvatského ministerstva vnitra ve čtvrtek večer. Podle ministerstva je už „ustálenou praxí“, že je za zranění migrantů „bez důkazů“ viněna chorvatská policie. Policisté se podle ministerstva při ostraze hranic naopak zasloužili o záchranu mnoha životů migrantů.

Za postup svých pohraničníků na hranicích s Bosnou čelí Záhřeb dlouhodobé kritice nevládních organizací, ale i poslanců Evropského parlamentu. V květnu popsal britský deník The Guardian případ, kdy policisté migranty zbili a nastříkali jim sprejem na čelo kříže. I tato obvinění chorvatská policie odmítla.

Slovinsko na hranice posílá další policisty. Po krizi čeká návrat migrantů

Chorvatsko i Bosna leží na takzvané balkánské trase, kterou se každoročně snaží dostat do EU tisíce migrantů. Záhřeb usiluje o přijetí do schengenské zóny volného cestování, což vyžaduje, aby země splňovala unijní normy pro pohraniční kontroly a lidská práva. Musí ale také prokázat, že zvládne efektivně střežit vnější hranice EU, uvedla agentura Reuters. Bosna obviňuje Chorvaty, že vracejí zpět migranty i v případě, že je dopadnou v hloubi svého území.

KASAČNÍ STÍŽNOST NA NOŠENÍ ROUŠEK

Advokát Adam Černý podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) proti odmítnutí jeho žaloby na nezákonnost opatření ministerstva zdravotnictví ohledně plošné povinnosti obyvatel zakrývat si část obličeje ve vnitřních prostorách i venku rouškami. Důvody žaloby trvají a právní stát nemůže rezignovat na soudní ochranu obyvatel před zvůlí a účelovým jednáním ministerstva zdravotnictví, vyplývá ze stížnosti.

Podle advokáta je rozhodnutí Městského soudu v Praze nezákonné, výroky, které soud vydal jsou nesrozumitelné a rozhodování soudu jde mimo advokátův návrh a předmět řízení. O odmítavém rozhodnutí Městského soudu v Praze i obsahu první žaloby Česká justice již informovala.

Z textu kasační stížnosti vyplývá, že Adam Černý byl donucen změnit celkem třikrát petit původní žaloby, protože od jejího podání změnilo ministerstvo zdravotnictví zrušením a jejich okamžitým znovu zavedením napadená mimořádná opatření celkem pětkrát. „Od podání mého návrhu na zrušení opatření obecné povahy se tedy jedná o v pořadí páté nově přijaté mimořádné opatření upravující zákaz pohybu bez překrytí dýchacích cest, tj. v průběhu jednoho kalendářního měsíce bylo vždy pouze po dobu několika dní platných a účinných celkem šest opatření obecné povahy upravujících stejnou matérii,“ uvádí v kasační stížnosti. Text stížnosti, kterou Adam Černý podal k Nejvyššímu správnímu soudu v úterý 9. června, má Česká justice k dispozici.

Je-li něco důsledkem, nemůže to být současně příčinou

Ovšem právě fakt, že takřka totožná opatření ministerstva zdravotnictví platila vždy jen několik dní, aby byla nahrazena podobnými opatřeními s plošnou povinností zakrývat si obličej rouškou ve vnitřních prostorách i venku, vedla Městský soud v Praze k odmítnutí žaloby. Pro Soud bylo první napadené opatření zrušeno, a proto podle soudu není o čem vést řízení, jakožto ani nelze soudně zrušit, co bylo zrušeno.

Městský soud v Praze nepřipustil ani změnu návrhu s tím, že tím, že „výsledky dosavadního řízení nemohou být podkladem pro řízení o dalším opatření obecné povahy vydaným odpůrcem, neboť jediným jeho výsledkem je odmítnutí původního návrhu“. „Takovouto úvahu v jiné obdobné věci Nejvyšší správní soud označil za neakceptovatelnou, protože ,je-li odmítnutí návrhu důsledkem mj. nepřipuštění změny návrhu, nemůže být současně jeho příčinou´,“ uvádí v kompetenční žalobě advokát s odkazem na dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dne 4. června 2020, č. j. 6 As 88/2020-44.

Znemožnit soudní přezkum je nezákonné

Rychlost, s jakou ministerstvo zdravotnictví po dnech přijímalo další a další, avšak navazujících a takřka totožná opatření, reálně znemožňovala v časovém intervalu soudní přezkum prvního opatření, vyplývá ze stížnosti advokáta. Odmítnutí žaloby je v takové situaci nezákonné, upozorňuje advokát.

Podle advokáta Nejvyšší správní soud v rozsudku ze 4. června v uvedené věci, která se rovněž týká ministerstva zdravotnictví konstatoval nezákonnost popsaného postupu soudu: „Nejvyšší správní soud jednoznačně konstatoval, že odmítnutí návrhu v situaci, kdy napadené mimořádné opatření odpůrce bylo nahrazeno obsahově obdobným jiným opatřením, a to v časovém intervalu, který reálně bránil možnosti soudního přezkumu prvního opatření, je postupem nezákonným,“ cituje advokát Černý čerstvý rozsudek NSS.

Obyvatelé jako adresáti zákazu nemají reálnou šanci obrany

„Městský soud se vůbec nevypořádal se skutečností, že odpůrce neustále přijímal další nová opatření, zakazující pohyb a pobyt bez ochrany dýchacích cest, a zrušoval opatření předchozí, přičemž kontinuita nově přijatých opatření s původně napadeným opatřením obecné povahy byla zřejmá a důvody, pro které jsem se nezákonnosti dovolával, nepominuly,“ uvádí ve stížnosti mimo jiné advokát.

Podle stížnosti advokáta by zrušením prvního napadeného opatření nezanikly důvody žaloby, naopak tyto důvody trvají doposud. „Všechna navazující mimořádná opatření o zákazu pohybu a pobytu bez ochrany dýchacích cest byla přijímána stejným postupem odpůrce, který považuji za překročení jeho věcné příslušnosti a limitů umožňujících mu plošně zasahovat do základních práv jednotlivců při řešení epidemiologické situace. Na nezákonnost takovéhoto postupu nemá vliv doba platnosti nebo účinnosti opatření, proto nelze přisvědčit soudu, že jiný časový rámec platnosti navazujících opatření obecné povahy by představoval změnu předmětu řízení,“ uvádí ve stížnosti.

Zásah do osobnostních práv advokáta Adama Černého respektive obyvatel země však trvá i po zrušení prvního, druhého, třetího, čtvrtého či pátého opatření, vyplývá z textu stížnosti. Rozhodnutím Městského soudu v Praze je však znemožněno se proti tomuto zásahu bránit. „V důsledku jednání odpůrce, spočívajícím ve vysoké frekvenci přijímání opatření obecné povahy upravující problematiku zákazu pohybu a pobytu bez používání ochranných prostředků dýchacích cest a jejich překotném rušení toliko po jednom až několika málo dnech jejich účinnosti, adresát zákazu plynoucího z opatření obecné povahy nemá reálnou možnost domoci se zrušení opatření pro jeho nezákonnost v době účinnosti napadených opatření,“ upozorňuje advokát Adam Černý.
Stát nemůže rezignovat na soudní ochranu před ministerstvem

Taková účelovost je podle advokáta „v rozporu s koncepcí odpovědnosti státu při výkonu veřejné moci jako jednoho ze základních atributů právního státu“.

„Za situace, kdy odpůrce jednoznačně nerespektoval základní atribut demokratického právního státu spočívající v nutnosti jeho postupu při striktní vázanosti právem a respektování zákonného právního základu každého vrchnostenského jednání veřejné správy, nelze rezignovat na poskytnutí soudní ochrany práv navrhovateli toliko s poukazem na skutečnost, že napadené opatření již bylo zrušeno, a ve vztahu k navazujícím opatřením zabezpečujícím v podstatné části kontinuitu účinků původně napadeného opatření, rozšíření návrhu i o jejich přezkum nepřipustit. Takovýto postup má za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí v celém jeho rozsahu,“ zdůrazňuje advokát Adam Černý v kasační stížnosti k NSS s návrhem na zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze a znovu projednání dané věci. Irena Válová, ceskajustice.cz

EVROPA HLÁSÍ PROPAD EKONOMIKY

Onemocnění covid-19 ve světě nepolevuje, podle dat americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) dokonce ve čtvrtek globálně přibylo nejvíc případů nákazy. USA a Brazílie, země s nejvyššími počty, hlásí desetitisíce infikovaných a stovky obětí denně. Pandemii nadále provází zprávy o rekordních propadech ekonomických ukazatelů.

Cestujícím se před vstupem na centrální nádraží v Miláně kontroluje teplota. (3. června 2020) | foto: Reuters
Nejhorší bilance za 24 hodin podle JHU ve čtvrtek čítala skoro 155 000 nových případů, zatímco předtím nikdy nepřesáhla 140 000. Celkově už bylo ve světě pozitivně testováno přes 7,5 milionu lidí, s covidem-19 je spojováno 422 000 úmrtí.
Rusko má půl milionu nakažených, v Brazílii se lidé hrnuli do obchodů

Nejrychleji aktuálně bilance obětí i nakažených roste v Brazílii. Země ve čtvrtek ohlásila 1 239 nových mrtvých, potvrzených infekcí přibylo 30 412. Od počátku epidemie eviduje země na 41 000 mrtvých. Současná situace v Brazílii podle krizového experta Světové zdravotnické organizace (WHO) Mike Ryana vzbuzuje rostoucí obavy. V USA nárůst pokračoval podobným tempem jako v posledních dvou týdnech, když podle JHU přibylo 941 úmrtí a necelých 23 000 nakažených. Celkově země hlásila téměř 114 000 mrtvých a více než 2 031 000 nakažených.

Situace se příliš nezlepšuje ani v Rusku, které znovu ohlásilo na 9 000 nových případů infekce. Tamní vláda už jich registruje přes 511 000, oficiální bilance mrtvých (6 715) je ale výrazně nižší než v Británii (41 481), Itálii (34 223), Španělsku (27 136) či Francii (29 374).

Evropské země postupně uvolňují opatření proti koronaviru. Itálie v pondělí otevře dětské tábory, zábavní parky a pro menší počet diváků i divadla a kina. Galicie bude prvním španělským regionem, v němž přestanou v pondělí platit všechna omezení pohybu a kontaktů mezi lidmi. Norsko od 15. června umožní cestování do Finska, na Island a na švédský ostrov Gotland a zpět. Ponechá ale omezení na pozemní hranici se Švédskem.

Mnohde v Evropě začínají vyšetřovat reakce místních úřadů na pandemii. Po Francii, která zahájila tento proces v úterý, se přidala Itálie, kde v pátek prokuratura vyslechla jako svědka premiéra Giuseppeho Conteho.

Po celém světě se dál intenzivně pracuje na vývoji vakcíny proti covidu-19. Podle šéfa WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse by se jakákoli budoucí vakcína měla stát globálně sdíleným veřejným statkem. Zástupkyně Evropské komise v pátek prohlásila, že státy EU podporují plán společného nákupu několika vyvíjených vakcín. Brusel tak chce zajistit, aby unijní země měly dostatek dávek ve chvíli, kdy bude vakcína oficiálně dostupná.

Rekordní propad ekonomiky

Opatření proti koronaviru ve světě tvrdě zasáhly výkon hospodářství. Podle evropského statistického úřadu Eurostat v dubnu průmyslová výroba v Evropské unii klesla oproti předchozímu měsíci o 17,3 procenta, zatímco britský statistický úřad ONS v pátek oznámil propad ekonomiky mezi březnem a dubnem o bezprecedentních 20,4 procenta.

Nově ohlášený dubnový propad průmyslové výroby v EU je výrazně hlubší než pokles za finanční krize z let 2008 a 2009 a je nejvýraznější od začátku měření. Aktivita klesla ve všech státech, ze kterých jsou data k dispozici. V Česku činil 23,4 procenta. V Británii v dubnu činil meziročně propad hrubého domácího produktu (HDP) 24,5 procenta. Země má ale podle ministra financí Rishiho Sunaka díky vládní podpoře šanci na rychlé zotavení.

Průmyslová výroba v EU v dubnu klesla o rekordních 17,3 procenta

V opatřeních na podporu hospodářství pokračuje Německo, jehož vláda schválila dočasné snížení daně z přidané hodnoty z 19 na 16 procent. Rakousko plánuje dočasně na pět procent snížit daň z přidané hodnoty (DPH) v některých službách, například v gastronomii nebo kultuře.

Japonský parlament v pátek schválil druhý soubor opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirem, tentokrát za rekordních 31,9 bilionu jenů (sedm bilionů Kč). Úhrnem Japonsko ekonomiku podpoří částkou 234 bilionů jenů, což odpovídá 40 procentům hrubého domácího produktu (HDP).

KSČM ZMĚNÍ PODMÍNKY PRO VLÁDU

Komunisté budou chtít podle předsedy Vojtěcha Filipa upravit podmínky tolerance menšinové vlády Andreje Babiše. Ministryně financí Alena Schillerová přišla kvůli návrhu na zvýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard na jednání výkonného výboru KSČM a strávila tam zhruba dvě hodiny. „Výkonný výbor zatím neuzavřel své stanovisko,“ řekl Filip.

„Já jsem s tím počítala. Debata byla věcná,“ řekla po jednání se špičkami komunistické strany ministryně financí. Sněmovna podle ní bude úpravu letošního rozpočtu schvalovat 16. červnaJe ale možné, že to bude muset vláda odložit, protože Filip nechal otevřenou možnost, že o podpoře rozpočtu rozhodne až ÚV KSČM 20. června.

Podmínky pro vládu budou věcné, ne personální

Předseda KSČM Filip na dotaz iDNES.cz řekl, že podmínky, které jeho strana nově dát vládě, budou „zásadně věcné“, nikoli personální.„Měli jsme sedm základních bodů pro toleranci vlády a těch sedm bodů nijak nepočítalo s tím, že přijde krize, která byla pandemií způsobena, tak zvažujeme, že budeme jednat i o změně těch sedmi bodů dohody o toleranci,“ uvedl šéf komunistů.

Konkrétnější být zatím nechtěl, uvedl ale, že již řekl předsedovi vlády Andreji Babišovi, že nové podmínky ze strany KSČM mohou vzejít z jednání ÚV KSČM 20. června.

Komunisté šli před dvěma lety do vyjednávání o toleranci vlády s tím, že chtějí trvalý růst minimální mzdy, valorizaci důchodů, ochranu přírodních zdrojů před „zcizením“ do zahraničních rukou, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou a zdanění církevních restitucí. Dále by vláda měla podle toleranční dohody zabránit dalšímu nárůstu cen bydlení a podpořit výstavbu obecních bytů a udržet kvalitní dostupnou zdravotní péči bez zvyšování spoluúčasti pacientů.

Jen vyšší schodek nepomůže ekonomice, řekl Filip

Vláda v pondělí znovu zvýšila letošní schodek státního rozpočtu, a to na rekordních 500 miliard korun. Novou výši schodku bude muset schválit Sněmovna. Původně vláda letos počítala se schodkem 40 miliard, pak ho kvůli koronaviru už dvakrát navýšila zatím na 300 miliard korun. Teď chce letošní schodek vláda zvýšit potřetí - na půl bilionu korun. Komunisté mají ale výhrady. „Nejsme přesvědčeni, že samotné zvýšení schodku může přinést nastartování ekonomiky, když nebude jasno, kam ty prostředky budou směrovány,“ uvedl lídr KSČM.

Předsedkyně rozpočtového výboru za KSČM Miloslava Vostrá za důležité označila, jak bude zajištěno financování zdravotních a sociálních služeb. Jdu z pověření, s vědomím pana premiéra, jednat s komunisty o podpoře rozpočtu, protože komunistická strana byla zatím jediná, která podpořila náš rozpočet,“ řekla Schillerová.

„Mám čísla jasná, budeme se bavit o rozpočtu, o plnění toho současného schváleného, proč jsme museli už teď předložit další novelu, na co se použila rozpočtová rezerva, do posledních sto milionů a pak ukážu, co máme připravené za další dotační programy, kam chceme investovat. Já si myslím, že určitě zaujmu některými věcmi a pak se ještě budeme bavit o kompenzačním bonusu pro obce,“ řekla Schillerová při příchodu na jednání vedení komunistů.

KSČM toleruje menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD a její poslanci hlasují pro klíčové vládní návrhy. „Za chvíli tu bude rozpočet 2021 a zase přirozeně budu žádat podporu, protože nikdy jako ministryně nedopustím, aby tato země, zvlášť v nejtěžší krizi v historii, měla rozpočtové provizorium,“ řekla už ve čtvrtek v Senátu iDNES.cz Schillerová.

Příspěvek obcím nemá být plošný, míní KSČM

Komunistům vadí plošný příspěvek obcím, jak ho plánuje vláda. Ta tento týden navrhla, že by každá obec měla dostat 1 200 korun na každého obyvatele. Vláda s tím přišla po protestech obcí a opozice, že je kompenzační bonus OSVČ a malým společnostem s ručením omezeným vyplácen tak, že kvůli tomu obce a kraje přicházejí o část peněz z výběru sdílených daní.

Následně Senát vzal návrh vlády a přilepil ho jako pozměňovací návrh k daňovému balíčku, který vrátil do Sněmovny. „Ta přetahovaná se nám zdá až varietní. Hraje se tady tak trochu kabaret,“ řekl předseda KSČM Filip.

Malým obcím, do 3 000 obyvatel, by komunisté příspěvek 1 200 korun na obyvatele přiznali. Větší obce podle nich dosáhnou na dotace, nejen z centra, ale i z krajů. Vostrá by jako řešení navrhovala navýšení rozpočtu krajů tak, aby mohly obcím peníze rozdělovat, například na opravy silnic či sociální služby.

PRINC PHILIP SLAVÍ 99. NAROZENINY

Britský princ Philip slaví 10. června úctyhodných 99 let. Manžel královny Alžběty II. (94) stojí po jejím boku bezmála sedm desetiletí. Celou dobu ji podporoval a zároveň si zachovával svůj osobitý styl, pro který si jej královna kdysi vybrala. Veřejných povinností se princ vzdal před třemi lety. Královna Alžběta II. a princ Philip na portrétu k 99. narozeninám manžela panovnice

U příležitosti princových narozenin královský palác zveřejnil nový portrét vévody z Edinburghu s chotí. Snímek vznikl na nádvoří hradu Windsor, kde je královna Alžběta II. s manželem již od 19. března v izolaci kvůli koronavirové pandemii. Oslavenec je na nové fotografii v modrém saku, královna má na sobě šedé šaty se žlutými květy, diamantovou brož ve tvaru srdce a perlový náhrdelník.

Fotografiemi ze společných chvil svému otci pogratuloval i následník britského trůnu, princ Charles. Ke gratulantům na Twitteru se připojil i Philipův vnuk, princ William s manželkou Kate. Historické snímky prince Philipa se objevily i na oficiálním twitterovém účtu Buckinghamského paláce.

Vztahu Alžběty a Philipa zpočátku v paláci moc nepřáli. Prince na královském dvoře příliš nevítali, protože nebyl „tak úplně prototyp anglického gentlemana“. Britskou princeznu Alžbětu však nezvratně okouzlil jako mladý pohledný kadet svým šarmem, humorem a nezávislostí. Korunní princezně bylo sotva dvacet a rodiče ji prý marně přesvědčovali, že její vzdálený bratranec není jediný muž na světě. Nedala si říct.

V princově krvi se sice mísí většina evropských královských rodů, nicméně jeho otec měl pověst playboye a gamblera. Matce Alici z Battenbergu, od narození neslyšící, později diagnostikovali maniodepresivní psychózu.

Philip, princ řecký a dánský, se jim narodil 10. června 1921 ve vile na ostrově Korfu. Jeho babička z matčiny strany byla vnučkou britské královny Viktorie. Po vzpouře v Řecku v roce 1922 musela královská rodina s malým Philipem uprchnout do exilu. Nejdříve do Paříže, po rozchodu rodičů v roce 1930 býval Philip u sester provdaných v Německu nebo u příbuzných v Anglii.

Zde také začal chodit do školy; nikoli však na prestižní Eton, jako jeho vnuci, ale na Gordonstoun ve Skotsku, kam později poslal i svého syna Charlese. Na vysvědčení mu napsali, že je rozený vůdce se silnou vůlí a téměř bezmeznou ctižádostí. Poté navštěvoval královskou námořní akademii v Dartmouthu, kde se poprvé setkal se svou budoucí manželkou, tehdy mladičkou Alžbětou. Za druhé světové války povýšil až na námořního poručíka. Později se osvědčil u britského námořnictva: skvělou obsluhou lodního reflektoru pomohl potopit dvě italské lodě. Také spoluvelel vylodění na Sicílii.

Britský princ Philip a královna Alžběta II. (2007)

Philip Mountbatten a princezna Alžběta (1947)
Kvůli svatbě, kterou si Alžběta nakonec prosadila, Philip s již poangličtěnou verzí jména své matky Mountbatten konvertoval k anglikánům a vzdal se řecké i dánské koruny. Vzali se 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. V Británii se poté stal vévodou z Edinburghu, jeho královskou výsostí a britským princem.

Když v roce 1952 v Keni přivezl mladý námořník čerstvě provdané následnici britského trůnu Alžbětě zprávu, že je nyní královnou Británie, změnilo se mnoho i pro Philipa. Musel odejít od námořnictva, aby mohl svou ženu doprovázet při reprezentačních povinnostech doma i v zahraničí. Stal se patronem mnoha veřejně prospěšných organizací. Hlavně léta podporuje Světový fond na ochranu přírody (WWF).

Princ Philip vždy uměl královnu rozesmát

S Alžbětou II. mají čtyři děti (Charles, Anna, Andrew a Edward), osm vnoučat a osm pravnoučat. Když se prince jednou v tisku ptali na příčinu úspěchu jejich manželství, prohlásil: „Královna je obdařena neobvykle velkou dávkou tolerance.“
Philipovy vztahy s jeho dětmi ale tak harmonické nebyly. Jeho nejstarší syn, princ Charles v autorizované biografii Jonathana Dimblebyho naznačil, že ho v dětství otec často zastrašoval a že se bál jeho přísných pravidel i kousavého výsměchu. Na přísnosti je založen i Philipův program na podporu dobrodružného ducha a sportovních výkonů mladých, kteří se musejí osvědčit i ve službě společnosti (Duke of Edinburgh Award Scheme), podle některých kritiků až polovojenský. Princ také maluje a sbírá umění. Pověstným se stal i svým osobitým humorem, který se občas dostává až na hranici hrubosti.

Nejdéle žijící britští aristokraté

• Princezna Alice, vévodkyně z Gloucesteru (†102 let, 309 dní)
• Královna matka (†101 let, 238 dní)
• Princ Philip, vévoda z Edinburghu (99 let)*
• Princezna Alice z Albany (†97 let, 313 dní)
• Princezna Augusta z Cambridge (†94 let, 139 dní)
• Královna Alžběta II. (94 let, 50 dní)*

* k 10. červnu 2020

V roce 1996 navštívil Philip s Alžbětou i Českou republiku a v roce 2009 se stal nejdéle „sloužícím“ manželským partnerem v historii britských panovníků. Rovněž je nejstarším partnerem vládnoucího monarchy. Do vysokého věku byl stále vitální a aktivní, třebaže od roku 2011 omezil počet svých oficiálních povinností.

Koncem roku 2011 byl princ Philip hospitalizován kvůli voperování cévního implantátu, v srpnu 2012 pak z důvodu infekce močových cest. O rok později podstoupil operaci břicha. Loni v lednu měl autonehodu, po které se vzdal řidičského průkazu.

Princ Philip je prozatím třetím nejdéle žijícím britským aristokratem. Princezna Alice, vévodkyně z Gloucesteru, která byla švagrovou Philipova tchána krále Jiřího VI., se dožila 102 let. Zemřela v říjnu 2004.

Druhou nejdéle žijící britskou aristokratkou pak byla Philipova tchyně, královna matka. Matka Alžběty II. se dožila 101 let. Zemřela v březnu 2002, sedm týdnů po smrti své dcery princezny Margaret.

VELVYSLANKYNĚ KRITIZOVAT BRAZÍLII NEFÉR

Pandemie covidu v Brazílii neopadá. Je druhou nejpostiženější zemí na světě a v současné době eviduje téměř 800 tisíc nakažených lidí. Česká velvyslankyně v Brazílii Sandra Lang Linkensederová v rozhovoru po Skypu tvrdí, že kritizovat zemi za její přístup k infekci je nefér a statistiky jsou podle ní vzhledem k velikosti jihoamerické země zavádějící.

Velvyslankyně zároveň tvrdí, že prezident Jair Bolsonaro si i přes tvrdou kritiku udržuje mezi lidmi vysokou popularitu.
Sandra Lang Linkensederová prozradila, že od začátku pandemie se česká ambasáda věnovala hlavně repatriaci českých občanů zpátky do vlasti. „Už od začátku epidemie jsme přijali pravidla, která platila v České republice. Starší kolegy jsme poslali na práci z domova, dobrovolně jsme si nasadili jak v areálu, tak přímo v budově velvyslanectví roušky. Zavedli jsme systém on-line porad, omezili jsme návštěvy.“

„Hlavní město se v podstatě nezměnilo,“ popisuje situaci v metropoli Brasília velvyslankyně. „Je nadále slunné, z lidí vyzařuje podobný klid jako jindy. Ale pokud se podíváme na živnostníky nebo nádeníky, kteří žijí ze dne na den, tak tam je nálada ustaranější a ponurejší. Ti teď přemýšlejí, jak to s nimi v budoucnu bude vypadat dál.“

V Brazílii neplatí centrální plošná opatření. Každý z federálních států má podle velvyslankyně nastavena svá vlastní pravidla. „Třeba v hlavním městě byla povinnost nosit roušky zavedena od 1. května. My jsme tuto povinnost na velvyslanectví zavedli ale mnohem dříve, hned jak to začalo platit v České republice.“

Bolsonaro si drží svůj styl i popularitu

Brazilský prezident Jair Bolsonaro si podle Lang Linkensederové stále si drží svůj styl neformálního přístupu ke svým příznivcům a lidem, kteří ho obklopují. Podává si s nimi ruce, odmítá sociální izolaci. Kontroverzní chování mu však neubírá na oblíbenosti.

„Bude vám to připadat překvapivé, ale jeho popularita neklesá. Liší se samozřejmě přívětivá kritika od jeho ženy nebo spojenců a těch, kteří se s ním chtějí utkat v příštích prezidentských volbách. Opozice ho bude kritizovat i za to, že země se točí. Ale prezidentovi příznivci se domnívají, že jeho největší chybou je pouze to, že se staví odmítavě k sociální izolaci a k nošení roušek.“

„Myslím si, že paušalizace špatného stavu v Brazílii je nefér,“ pokračuje velvyslankyně. „Z pohledu informací, které se do Evropy dostávají, to vypadá, že Brazílie je na pokraji kolapsu, ale my si musíme uvědomit, že Brazílie není jednotná a je složena z 26 států a jednoho federálního distriktu. Už na počátku krize Nejvyšší federální soud odňal prezidentovi výsostná práva, co se plošného rozhodování o pandemii týče. Pravomoci předal guvernérům jednotlivých států.“

„Jednotlivé státy zavedly opatření, která se velmi liší. Zatímco někde už je chod společnosti téměř v normálu, jinde zažívají některá města úplné uzavření. A to nezáleží na prezidentovi, ale na jednotlivých guvernérech.“

Někde jsou na tom lépe než v Česku

„Co se čísel týče... Ano, vypadá to velmi dramaticky,“ připouští ambasadorka. „Ale Brazílie je skoro tak velká jako Evropa a čítá třetinu evropského obyvatelstva. Takže statistiky by se měly uvádět ve formě počtu úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Třeba federální státy na jihu Brazílie, kde se nachází původní evropská imigrace, mají v tomto ohledu čísla nižší než Česká republika.“
„Naopak státy na severu Brazílie mají čísla horší. Ale kdybychom si vzali průměrný počet úmrtí na 100 tisíc obyvatel napříč celou zemí, tak ve srovnání s ostatními zeměmi není Brazílie ani v první desítce.“

„Ve velkých městech je problémem velká hustota obyvatelstva,“ míní Lang Linkensederová. „Lidé tam žijí ve favelách a také hodně cestují v přeplněném metru. Takže je tam sociální izolace vyloučená. Nakažené jsou regiony, které nemají evropský substrát populace a jejich disciplina je jiná než v Evropě, kde když nám někdo něco nařídí, tak doporučení velmi závazně přijmeme.“

Lidé mají potřebu se objímat

„Samozřejmě Brazílie je kontaktní země,“ vysvětluje velvyslankyně. „Lidé tu mají genetickou potřebu se objímat, dávat si polibky na uvítanou, sahat si na obličej, což je velkým problémem. Takže jde hodně u kulturní záležitost. Na druhou stranu je v Brazílii veliký počet uzdravených lidí.“

Nákaza se už podle velvyslankyně šíří i u indiánského obyvatelstva. „Mezi tyto skupiny přicházejí nepůvodní Brazilci se zásobováním, jsou to i těžaři. Naopak původní obyvatelstvo míří do velkých měst za svou obživou. Takže odtud pramení zdroj nákazy, která se už mezi tímto obyvatelstvem šíří. Indiáni na druhou stranu nejsou ochotni nastoupit do nemocnic, protože tento systém je pro ně nežádoucí. Takže pro ně Brazílie buduje speciální nemocniční zařízení.“
Solidní zdravotnictví

Brazilské zdravotnictví je podle české velvyslankyně na dobré úrovni. „Samozřejmě v Česku jsme zvyklí na velmi kvalitní systém veřejného zdravotnictví. A ten nenajdeme ani v nám bližších zemích, natož v Brazílii. Systém integrovaného veřejného zdravotnictví zde ale funguje poměrně dobře, je na špici zemí latinské Ameriky.“

„Ale musíme vzít v úvahu to, že jde o obrovskou zemi a systém je to omezený. Takže když je něco dobré a není to drahé, tak jsou na to velké fronty. A když jsou velké fronty, tak některé služby a specializovaná vyšetření mohou být méně dostupné. Jinak soukromý systém je tu na prvotřídní úrovni.“

Ekonomické dopady pandemie budou podle ambasadorky velmi dramatické. „Prognóza hovoří o propadu HDP kolem sedmi procent. Velkou výzvou je ale to, že hodně lidí se zde nachází v šedé ekonomice a přes 10 milionů lidí jsou na hranici bídy. Tam se lze domnívat, že dopady budou velmi bolestné. Ale život je jako voda, krize bude překonána a bude se pokračovat dál.“

Restriktivní opatření v Brazílii podle velvyslankyně stále trvají a jejich uvolňování se v regionech liší. V některých částech země už se otevírají obchodní centra, ale jinde jsou stále uzavřená. Nepřístupná jsou i nadále sportoviště, platí zákaz kulturních akcí. Uzavřené jsou téměř po celé zemi školy a výuka probíhá online. „Zatím nebylo upřesněno, kdy budou omezení zrušena,“ uzavírá Sandra Lang Linkensederová.

DALŠÍ SOCHY KRÁLŮ ZNIČILI VANDALOVÉ

Neznámí pachatelé v Belgii poničili další dva pomníky někdejších králů, kteří se stali terčem kritiky v debatě o koloniální historii země. V bruselské části Auderghem strhli z podstavce bustu Leopolda II. a v samotném centru belgické metropole někdo červenou barvou potřísnil sochu krále Baudouina I. K situaci se vyjádřil i bratr současného panovníka.

Sochu krále Leopolda II. strhli neznámí pachatelé v noci na pátek z kamenného soklu a polili červenou barvou. Místo ní na podstavec umístili fotografii Patrice Lumumby, prvního premiéra nezávislého Konga. Svrženou bustu nechaly úřady prozatím převézt do skladu.

V prohlášení, které poskytli stanici RTBF, pachatelé uvedli, že bojovali za odstranění sochy několik let, ale nikdo je nevyslyšel. Starosta Auderghemu Didier Gosuin akci odsoudil. „Takto se v demokracii nepostupuje. Takto se nevrací historie do správných kolejí,“ uvedl. Řada dalších místních politiků událost označila za vandalský čin.

Leopold II. byl belgickým králem v letech 1865 až 1909. Za jeho vlády Belgie kolonizovala dnešní Kongo, které připadlo do králova osobního vlastnictví. Ve jménu „civilizační mise“ zřídili kolonisté v Kongu brutální režim stojící na vykořisťování a nucené práci dělníků na kaučukovníkových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů.

Sochy krále Leopolda II. se staly terčem útoků v souvislosti s demonstracemi proti rasismu a násilí, které začaly v USA a přenesly se do Evropy. Nepokoje vyvolala smrt amerického černocha George Floyda, který zemřel na konci května v Minneapolisu, když mu jeden z policistů takřka devět minut klečel na krku.

Červenou barvou kdosi v pátek potřísnil také sochu krále Baudouina I., který stál v čele Belgie v letech 1951 až 1993. Na sokl u bruselské katedrály někdo napsal „Réparation“. Kongo získalo nezávislost právě za Baudouinovy vlády v roce 1960. Řeč, kterou pronesl u příležitosti předání moci, ale podle mnohých oslavovala belgickou kolonizaci a opomíjela masakry.
Na stranu Leopolda II. se v rozhovoru poskytnutém listu Sudpresse postavil bratr současného belgického krále, princ Laurent. „Nikdy v Kongu nebyl. Jak tedy mohl způsobit utrpení tamních lidí?“ řekl. Bezpráví se podle prince za Leopolda II. dělo, král na něm však nenese vinu.

V ulicích evropských měst byla v posledních dnech poškozena řada soch lidí spojovaných s rasismem, kolonialismem či otrokářstvím. O víkendu strhli demonstranti sochu obchodníka s otroky Edwarda Colstona v Bristolu a na sochu bývalého premiéra Winstona Churchilla v Londýně napsali, že byl rasista. Podobný nápis se objevil i na Churchillově soše v Praze.

KRAJSKÉ VOLBY REFERENDUM O NOVÉ ZLÍNSKÉ NEMOCNICI

Ještě nikdy v historii nedoprovázelo krajské volby ve Zlínském kraji tak silné téma jako letos. Je jím nová krajská nemocnice, kterou prosazuje lidovecký hejtman Jiří Čunek. Strany a hnutí už také mají pro podzimní volby své lídry.

Takto má vypadat nová krajská nemocnice, která může vzniknout ve Zlíně-Malenovicích. | foto: vizualizace: Krajský úřad Zlínského kraje „Je dobře, že volby budou mít jednoznačné téma. Nemocnice v nich bude rezonovat. Takhle mají vypadat správné volby, mají být o tématech, ne o hloupostech,“ prohlásil Jiří Čunek .KDU-ČSL ho před pár dny zvolila lídrem kandidátky do říjnových voleb, ve kterých bude obhajovat suverénní vítězství z roku 2016.

Zda se mu to podaří, bude záležet na tom, jak se veřejnost postaví k projektu nové nemocnice, jenž by měla za minimálně osm miliard korun vyrůst ve Zlíně-Malenovicích. Záměr opakovaně těsnou většinou schválili zastupitelé, řada z nich však k němu má stále výhrady. „Volby ale necítím jako referendum o nové nemocnici, protože investice do zdraví to obecně nepotřebuje, je to jasná věc,“ zmínil Čunek.

Třaskavé téma, které rozděluje

Kandidátky povedou i dva jeho kolegové z krajské rady: ekonomický náměstek Jiří Sukop za ANO a radní pro školství Petr Gazdík za STAN. Prvně jmenovaný s projektem nové nemocnice nesouhlasí, druhý ano. Oba spojuje to, že by se rádi stali hejtmany.

„Myslím, že moje ekonomické argumenty ještě nabudou na váze,“ naznačil Sukop. Podle něho bude nová nemocnice pro Zlínský kraj příliš velkou finanční zátěží, zvláště v situaci, kdy klesají příjmy kvůli koronaviru. Do Senátu chtějí šéfové divadla a nemocnice, obhajují Goláň a asi i Valenta

„Nová nemocnice bude ve volbách důležité téma,“ doplnil Sukop.

Hnutí ANO zvažovalo po prvním schválení záměru loni v prosinci, že odejde z krajské koalice. Nakonec se to nestalo.
Gazdík je naopak pro výstavbu. „Mluvil jsem s desítkami lidí, příznivci i odpůrci nemocnice, a ani jedni nemají argumenty, proč ji stavět, nebo ne, spíš mají jen pocity. Budeme se snažit v kampani vysvětlovat, proč je dobré mít novou nemocnici,“ přiblížil Gazdík.

Podle Čunka kraj ekonomicky novou nemocnici zvládne. „Každý používá nějaké argumenty, nevadí mi to. Je to politika, blíží se volby. Ekonomickým argumentům ale rozumím samozřejmě nejlépe z kolegů, jsem v tom nejdéle a prokázal jsem, že žádné problémy nebudou,“ prohlásil hejtman.

Téma nemocnice veřejnost v kraji názorově rozděluje, což lze výstižně dokumentovat právě i na politických stranách a jejich lídrech do krajských voleb. Jednoznačně proti je ČSSD. Z velké části budou volby referendem o nemocnici, i když má kraj více témat. Byť už nějaká hlasování byla, definitivně o ní rozhodnou krajské volby. Může to být impulz pro lidi, kteří by jinak nešli volit, aby k volbám přišli,“ doufá jednička kandidátky a krajská zastupitelka Taťjána Valentová Nersesjan.

Seznam lídrů je hotový

Proti je také ODS, ovšem i díky jednomu hlasu sociálního demokrata a dvěma hlasům občanských demokratů byl nový špitál opakovaně schválen. „Nová nemocnice je největší investicí v historii Zlínského kraje, přitom ale nemá ani koaliční podporu, ani širší politickou podporu, není součástí krajské koncepce rozvoje zdravotnictví a není ani součástí koaliční smlouvy,“ řekl lídr kandidátky ODS Lubomír Traub.

Jedno volební uskupení vytvořilo hnutí Trikolóra, Nezávislí a Soukromníci. Jeho lídr a lékař Jaromír Bernátek je také proti.
„Ihned spustíme komplexní modernizaci KNTB (Krajská nemocnice Tomáše Bati) v jejím současném areálu a zastavíme megalomanský projekt nové nemocnice v Malenovicích, který je po ekonomické i medicínské stránce absolutně nesmyslný,“ sdělil. Seznam lídrů do podzimních krajských voleb už je kompletní. Komunisty, kteří jsou také oponenty nemocnice, povede zastupitel Ivan Mařák.

Piráti, kteří v krajském zastupitelstvu zatím nejsou, sázejí na ekonomku Hanu Ančincovou.

Svobodní na zastupitele Tomáše Pajonka, který nevyloučil, že se strana do voleb ještě s někým spojí. Piráti i Svobodní by uvítali posouzení obou variant – výstavby nové a opravy staré nemocnice. „Jsme proti způsobu, jak se nová nemocnice prosazuje. Měl by být nejdříve vypracovaný posudek na opravu staré nemocnice,“ řekla Ančincová.

VĚDCI: VOLIČE VLÁDNÍCH STRAN TRÁPILA KORONA KRIZE

Volební preference a způsob sledování médií mají během epidemie covid-19 podle studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) vliv na duševní zdraví. Výzkum mimo jiné ukázal, že dramatičtější podání zpráv médii při epidemii zvyšuje úzkost lidí, kteří je sledují. Lišily se také reakce voličů různých politických stran.

Vědci si při výzkumu rozdělili média do několika kategorií podle míry důvěryhodnosti poskytovaných zpráv, tedy od médií veřejnoprávních (ČT, ČRo, ČTK) až po média dezinformační, a zjišťovali, která média a jak často účastníci výzkumu sledovali.
Prvního výzkumu se zúčastnilo přes 1 500 lidí. Jeho výsledky potvrdily předpoklad, že míra obav z nákazy, ekonomických a dalších negativních dopadů covid-19 zvyšovala úzkost a depresivitu. „Zjistili jsme také, že pravidelnější sledování veřejnoprávních médií zlepšovalo celkový duševní stav, zatímco zvýšená důvěra ve zpravodajství více orientovaná na dramatičtější podání úzkostnost naopak zvyšovala,“ uvedl náměstek pro vědu a výzkum NUDZ Jiří Horáček.

Podle analytika výzkumného týmu Petra Adámka byl negativní dopad na duševní zdraví výraznější u lidí, kteří čtou jen titulky, než u lidí, kteří čtou celé články a k nim si ještě dohledávají další informace.„Tento pozoruhodný nález by nabízel poměrně snadnou možnost, jak dopadům podobných událostí na duševní pohodu předcházet. Jednoduše stačí číst zpravodajské články celé, přemýšlet o nich a neomezovat se jen na rychlé těkání po titulcích. Titulky mají spíše upoutat naši pozornost, a proto jsou často nadnesené, zjednodušující a vyvolávají strach a obavy,“ doplnil Horáček.

Vědci dále zjistili, že voliči různých politických stran reagovali na epidemii odlišně. „Lidé, kteří by volili vládní strany (ANO, ČSSD) nebo KSČM, která podporuje současnou vládu, vykazovali mírně menší dopad na duševní zdraví než voliči hlavního sněmovního opozičního proudu,“ uvedla Veronika Fajmonová z výzkumného týmu, která se specializuje na politickou psychologii. Podle Horáčka je pravděpodobné, že voliči vládních stran více věřili opatřením vlády.

Dopad na duševní zdraví ovlivňuje podle vědců i schopnost lidí zvládat nejistotu. „Poslední desetiletí přinesla řadu problémů, které jsou spojeny s nejistotou: klimatickou změnou s globálním oteplováním počínaje přes uprchlickou krizi až k pandemii covid-19. Naše výsledky potvrzují, že zvyšování schopnosti tolerovat nejistotu, kterým se zabývá řada psychoterapeutických metod, může být důležitým faktorem, jak lze předcházet dopadům těchto problémů na duševní zdraví,“ dodal vedoucí výzkumného týmu Ladislav Kesner.

Vědci v NUDZ nyní připravují rozsáhlé šetření, které bude spuštěno v nejbližší době a které má tyto předběžné výsledky potvrdit či rozvést. Hlavním cílem týmu je stanovit ještě letos konkrétní doporučení pro prevenci dopadů covid-19 a podobných problémů na duševní zdraví.

ROUŠKY OD 15. ČERVNA LZE VENKU SUNDAT

Od 15. června lidé nebudou muset nosit venku roušky ani v případě, že budou stát blízko u sebe. Nově bude také povolen prodej občerstvení na trzích či švédské stoly v restauracích. Provozovatelé wellness center budou moci otevřít parní sauny.

Povinnost používat venku roušku či jiné zakrytí nosu a úst zavedla česká vláda kvůli pandemii koronaviru od 19. března. Ke zmírnění tohoto opatření přistoupil kabinet už 25. května, od kdy mohou lidé venku odložit roušky, pokud zachovají od ostatních aspoň dvoumetrový odstup. Od 15. června již roušku mít nemusí ani při menším odstupu.

„Nadále však ještě nějakou dobu zůstává v platnosti nošení roušek ve všech vnitřních prostorách staveb a v prostředcích veřejné dopravy,“ sdělil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Povinné zůstanou roušky i při účasti na venkovních hromadných akcích, pokud při nich nelze dodržet odstup od ostatních lidí aspoň 1,5 metru.

Nově však bude moci hromadné akce od 15. června navštívit za určitých podmínek více lidí než aktuálně povolených 500, a to až 2 500. Týkat se to bude areálů, které lze rozdělit na více sektorů, tedy třeba sportovních stadionů se sektory s vlastním vchodem i zázemím. Pořadatelé mohou využít až pět sektorů, z nichž v každém může být až 500 lidí. Účastníci akcí se ale podle ministerstva nesmějí pohybovat mezi sektory a musí dodržovat odstup nejméně 1,5 metru od lidí, kteří nejsou z jejich domácnosti.

U hromadných akcí ve vnitřních prostorách, s výjimkou hledišť kin, divadel nebo koncertních sálů, platí stále povinný odstup dva metry i povinnost nosit roušku. Kina či divadla ale mohou nově nabízet občerstvení, ačkoli diváci dál nebudou moci konzumovat žádné potraviny a nápoje přímo v hledišti.

„Toto opatření je třeba stále respektovat, jelikož divadla i kina mohou využívat plnou kapacitu hlediště a není povinné dodržovat dvoumetrové rozestupy mezi diváky,“ uvedl vedoucí pracovní skupiny pro uvolňování karanténních opatření Rastislav Maďar.

Potraviny určené k bezprostřední konzumaci mohou být od pondělka prodávány již také na farmářských a ostatních trzích. Zákazníci však musí dál dodržovat odstup nejméně dva metry. Restaurace budou moci nově nabízet občerstvení formou švédských stolů a koupaliště mohou spustit atrakce s proudící vodou.