iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš nemůže věřit Faltýnkovi, u pochybných lidí i syn

Babiš chce zrušit buňku ANO v Brně kvůli korupci. Postavme ji znovu, řekl: Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš navrhne předsednictvu zrušení brněnské organizace hnutí a její nové vytvoření. Řekl to novinářům v Brně po jednání s brněnskými členy hnutí. Babiš nechce v hnutí lidi, kteří mohou být napojení na pochybné kauzy. Loni po razii policie na radnici v Brně-středu skončil kvůli podezření z korupce ve vazbě bývalý místostarosta Jiří Švachula (zvolen za ANO). Podle Babiše by měl být i mimořádný krajský sněm, který si zvolí nové krajské předsednictvo.

Babiš uvedl, že se předsednictvo ANO sejde v úterý příští týden. Doplnil, že si v Brně poslechl různé názory. Kdy by měl být mimořádný krajský sněm, ale neřekl, chce ho však co nejdříve. Krajskou organizaci nyní vede poslankyně Taťána Malá. Brněnská předsedkyně Karin Karasová uvedla, že situace je na pováženou. „V tomto momentě se ale nepřikláním k ničemu, musíme si utřídit myšlenky,“ uvedla.

Brněnské hnutí ANO řešilo v posledních týdnech velké spory. V březnu navrhl tehdejší místopředseda hnutí a bývalý brněnský primátor Petr Vokřál zrušení tří brněnských organizací kvůli tomu, že někteří lidé mohli mít souvislost s kauzami spojenými se Švachulou. Původně byly buňky zrušeny, potom ale předsednictvo rozhodnutí změnilo. Vokřál se minulý týden rozhodl z hnutí vystoupit.Týden po Vokřálově odchodu zaslal v pondělí oblastnímu vedení ANO svou rezignaci na stranické členství i Richard Mrázek, Vokřálův někdejší náměstek pro investice.

PREMIÉŘI V4: CHUDŠÍ ZEMĚ NEDOPLÁCET NA BOHATŠÍ

Premiéři visegrádské skupiny se ve čtvrtek v moravské Lednici shodli na tom, že evropský fond obnovy je dobrým krokem, nicméně prostředky z něj by měly být rozděleny férově. „Chudší země by neměly doplácet na ty bohatší,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Jeho slova pak postupně zopakovali i premiéři dalších zemí. „Maďaři si myslí, že peníze se musí napřed vydělat a pak utratit. Pokud někdo myslí jinak, musí za to nést odpovědnost sám,“ řekl například maďarský premiér Viktor Orbán a doplnil: „To, že bohatší země by měly dostat víc, je morálně nepřijatelné, nemůže to tak zůstat.“

V případě fondu obnovy se nicméně premiéři shodli, že je dobrým krokem. Evropa potřebuje investice a toto může pomoct. Je ale potřeba být při vydávání finančních prostředků pružní,“ konstatoval polský premiér Mateusz Morawiecki.
Podle současného plánu je hlavním kritériem při rozdělování peněz nezaměstnanost. Nejvíce finančních prostředků mají dostat koronavirem nejvíce zasažené země Itálie a Španělsko. Babiš nicméně už v minulosti řekl, že nezaměstnanost v případě těchto zemí není důsledkem koronavirové krize a že nevidí důvod, proč by na tyto země měla doplácet Česká republika, která má v rámci Evropy nejnižší nezaměstnanost a hospodaří dobře.

Babiš chce zacelit trhlinu ve V4. Proti plánu obnovy EU je s Maďarskem sám

„Hlavním kritériem při rozdělování by měl být propad HDP,“ uvedl Babiš s tím, že porovnávat by se při tom ještě mělo, kolik prostředků ze země odejde zemím investorům. „Oni ty zisky realizují u nás, ale kapitál od nás odtéká a prospěch z něj mají jiní,“ zdůraznil Morawiecki.

Fond obnovy by měl mezi země Evropské unie rozdělit 750 miliard eur, na Česko by mělo připadnout zhruba 20 miliard eur (asi 550 miliard korun). Prezidenti a premiéři zemí EU o něm budou jednat prostřednictvím videosummitu 19. června. Očekává se, že debata bude ještě dlouhá.

TRUMP ZTRÁCÍ PODPORU U KONZERVATIVNÍCH KŘESŤANŮ

Protesty proti policejní brutalitě v USA začínají rozdělovat klíčovou voličskou základnu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco část bílých evangelikálů souhlasí s jeho postojem k demonstracím, další se přidává se na stranu protestujících. Podle průzkumů veřejného mínění podpora Trumpovi mezi křesťany klesá.

Fotka amerického prezidenta prezidenta Donalda Trumpa s biblí před kostelem episkopální církve z minulého týdne vyvolala u americké veřejnosti vášnivou debatu. Odpůrci prezidenta zdůrazňovali násilné vyhnání mírumilovných protestujících před kostelem. Podle jeho příznivců naopak zapálení části kostela den předtím dokládá násilnou povahu demonstrací.

Podle analytiků úloha snímku je jasná. Získat na svou stranu americké věřící, kteří představují jeden z klíčových hlasů při prezidentských volbách. Právě bílí konzervativní evangelikální věřící v roce 2016 podrželi Trumpa v jeho bitvě s Hillary Clintonovou a dopomohli mu do křesla amerického prezidenta.

U některých se mu povedlo, píše server Insider. Jeho dlouhodobý podporovatel a syn významného kazatele Billa Grahama, Frank Graham poděkoval Trumpovi za „povzbuzující“ gesto. Analytik křesťanské konzervativní televizní sítě Christian Broadcasting Network prohlásil, že raději uvidí fotku Trumpa s biblí než obrázky „krajně levicových radikálů, jak zapalují kostely“.

Ne všichni křesťané ale byli Trumpovým gestem nadšeni. Biskupka episkopální církve sdělila médiím, že byla pobouřena způsobem, jakým prezident cynicky použil kostel k získání politických bodů. Členové církve byli mezi vyhnanými členy její církve.

Kritika zazněla i mezi katolíky, které se Trump později pokusil oslovil návštěvou svatyně bývalého papeže Jana Pavla II.
Velká poptávka! Trump si pohoršil, chce rychle obnovit volební mítinky

Proti Trumpovi se ale postavili i někteří evangelikálové. Vlivný televizní kazatel Pat Robertson, jenž doposud Trumpa zcela podporoval, překvapivě odsoudil prezidentovo prohlášení, že pošle do amerických měst armádu k potlačení nepokojů.

„Nemůžete to udělat, pane prezidenta. Jsme jedna rasa. A musíme se navzájem milovat“, řekl Robertson.
Evangelikální magazín Christianity Today, který minulý rok požadoval Trumpův odchod z úřadu, popsal foto jako „problematické“. Evangelický senátor Ben Sasse z Nebrasky odsoudil zneužívání „Božího slova jako politické rekvizity“.
Konzervativní evangelikálové uspořádali vlastní pochody na podporu zabitého George Floyde. Teleevangelista Joel Osteen, jenž vede jednu z největších evangelikálských megacírkví, se vydal v úterý do Houstonu, kde se uskutečnil Floydův pohřeb.

Na jednom z evangelikálních pochodů byl i bývalý prezidentský kandidát mormonského vyznání Mitt Romney, vůbec první republikánských senátorem, který se zúčastnil protestů. Trump se mu na Twitteru vysmál.

Někteří věřící vnímají protesty jako způsob, jak překlenout politické a náboženské rozdíly ve Spojených státech.
„Bílým evangelickým církvích (protesty) dodaly odvahu a vůči říct, ‘my budeme tlačit (proti rasismu),’ dokonce i když (to znamená) čelit kongregacím, které si někdy myslí, že obavy z rasismu jsou jen progresivistická agenda nebo dokonce marxismus,“ prohlásil Carl Nerlos, ředitel evangelické organizace Transform Minnesota.

V Houstonu se rozloučili s Georgem Floydem, pohřbí ho vedle matky

Hlasy evangelikálů na svou stranu je pro Trumpa důležitější než kdy jindy, jak se blíží prezidentské volby. Podle posledních průzkumů se ale jeho podpora mezi věřícími snižuje. V březnu bylo s jeho prací prezidenta spokojeno 80 % bílých evangelikálů. Na konci května číslo kleslo o 15 % na 62 %, podle průzkumu společnosti Public Religion Research Institute (PRRI).

List The New York Times uvádí, že i kdyby věřící se od něj neodvrátili ve velkých počtech, alespoň jejich částečná absence může nakonec převážit misky volebních vah ve prospěch jeho protikanditáta Joe Bidena. Pro Trumpa jsou jejich hlasy čím dál důležitější, vzhledem k tomu, že kvůli koronavirové krizi se od něj odvrací jiné klíčové skupiny, staří lidé a bílé pracující ženy.

Stále více republikánských voličů a představitelů přiznává, že se chystá přeběhnout do druhého tábora a volit demokratického kandidáta. Ač Biden není jejich oblíbenec, považují jej za lepší alternativu než Trumpa.

V PRAZE POSPREJOVÁNA SOCHA CHURCHILLA

Ničení soch a pomníků související s protesty proti rasismu po smrti černocha při policejním zásahu v USA dosáhlo i do Prahy. Na soše bývalého britského premiéra Winstona Churchilla na stejnojmenném náměstí v Praze 3 se objevil nápis, že byl rasista.

Fotografie posprejovaného podstavce sochy britského politika nedaleko Vysoké školy ekonomické se dnes objevila na sociálních sítích. Na podstavec někdo česky napsal „Byl rasista“. Stejný nápis v angličtině se nedávno objevil na originále Churchillovy sochy u sídla britského parlamentu. Dále je na soše v Praze nasprejované anglické heslo na podporu hnutí „Black Lives Matter“ (na černošských životech záleží ). Poškození sochy oznámil dopoledne jeden ze zastupitelů přes webovou aplikaci. Podle mluvčí radnice bude nápis ihned odstraněn.

„Náš antigraffiti tým jede na místo nápis odstranit, bude to stát okolo 700 korun, takže nejde o velký náklad. Rozhodně neuvažujeme o tom, že bychom sochu nechali odstranit, sešlo se nyní několik událostí a lidé na ně reagují,“ řekla redakci iDNES.cz mluvčí Prahy 3 Lucie Bukovanská. Zda bude radnice podávat trestní oznámení na neznámého pachatele za poškození cizí věci Bukovanská neuvedla. „Zatím o tom neuvažujeme,“ dodala.

Už nyní je ale jasné, že se případem bude zabývat policie. „Případ prošetřujeme pro podezření ze spáchání trestního činu poškození cizí věci, za který hrozí až jeden rok odnětí svobody. Škoda byla vyčíslena na částku přesahující jeden tisíc korun,“ oznámil mluvčí policie Jan Rybanský s tím, že po pachateli pátrají.

V souvislosti se smrtí černocha George Floyda v Minneapolisu, kterému bělošský policista Derek Chauvin při zatýkání více než osm minut klečel na krku, protestují lidé proti násilí a rasismu i v evropských městech. Sešli se mimo jiné také na Staroměstském náměstí v Praze.

V britském Bristolu strhl dav sochu obchodníka s otroky Edwarda Colstona a úřady v Londýně nechaly odstranit sochu Roberta Miligana, který také obchodoval s otroky. Socha Winstona Churchilla na Žižkově stojí od roku 1999, před tím na jeho místě stála socha bývalého prezidenta republiky Antonína Zápotockého.

PENTA PRODALA AERO VODOCHODY MAĎARŮ A HÁVOVI

Penta Investments prodala výrobce letadel a dílů Aero Vodochody Aerospace maďarskému podnikateli Andrási Tomborovi a skupině Omnipol. Tombor má v kupci Aera, firmě AERO Investments Partners, 51 procent a skupina Omnipol ovládá 49 procent. Firmy to ve čtvrtek uvedly v tiskové zprávě. Cenu nebudou zveřejňovat.

Skupina Omnipol, kterou ovládá rodina Hávových, bude zodpovědná za výkon manažerských práv a bude nadále garantem odborného manažerského vedení. Předmětem transakce není společnost Letiště Vodochody, která zůstává v držení Penty Investments. Právo Aera používat letiště pro svůj rozvoj vyplývá ze smluvního závazku.

„Aero je jednou z nejsilnějších českých značek a pojmem, který v mnoha lidech oprávněně vzbuzuje národní hrdost. Aero má nejen skvělou minulost, ale především také obrovský potenciál do budoucna. Chceme navázat na tradici společnosti a navrátit jí věhlas na českém i světovém trhu. Budeme rozvíjet všechny tři pilíře činnosti Aera, podporu uživatelů letounů z produkce firmy, spolupráci s velkými světovými leteckými výrobci a samozřejmě i projekt L-39NG,“ uvedl majitel Omnipolu Richard Háva.

Skupina Omnipol je s Aerem historicky spjatá, v průběhu uplynulých dekád byla zodpovědná za vývoz většiny letounů z tamní produkce. Od roku 2015 je Omnipol také strategickým partnerem projektu nové generace letounu L-39, L-39NG. Jako padesátiprocentní podílník projektu skupina s Aerem už velmi intenzivně spolupracovala.
Změna strategie

„V našem portfoliu Aero nepatřilo mezi firmy, které chceme dlouhodobě rozvíjet,“ uvedl spoluvlastník Penty Marek Dospiva. Penta získala Aero v privatizačním tendru v roce 2006, firmu s miliardovou ztrátou změnila během necelých dvou let do prosperující společnosti. Zásadní změnou strategie v roce 2016 rozhodla o návratu Aera k výrobě vlastních letounů a dominantní orientaci na vojenské programy.

V souvislosti s koronavirem zaznamenalo Aero letos v květnu pokles výroby pouze v civilních programech, a to zhruba o polovinu, ale červnové dodávky už podle mluvčího ukazují postupný nárůst. Důvodem poklesu výroby byly menší odběry zákazníků i komplikace s dodáváním dílů ze zahraničí. Společnost letos plánovala významný růst, který pandemie koronaviru zpomalila, dopady společnost zhodnotí zřejmě na podzim. V roce 2018 mělo Aero tržby 2,6 miliardy korun a hospodařilo s provozní ztrátou před odpisy ve výši 223 milionů korun, výsledky za loňský rok společnost zatím nezveřejnila.

Tombor je byznysmen investující do perspektivních průmyslových oblastí. Vlastní mimo jiné společnost Atmedia, která prodává reklamní prostor v maďarských televizích.

Aero Vodochody Aerospace se zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a vylepšení civilních a vojenských letadel a je největším leteckým výrobcem v Česku a jedním z nejstarších leteckých výrobců na světě. Za dobu své stoleté existence vyrobilo zhruba 11 000 letadel. Aero zaměstnává kolem 1350 lidí. Před propuknutím pandemie firma předpokládala, že letos zdvojnásobí tržby téměř na šest miliard korun a vrátí se do černých čísel. Loni bylo její hospodaření kvůli investicím do projektu nového letounu L-39NG ztrátové

VIDEO HOVOR KRÁLOVNY BRITŮ

Královna Alžběta II. uskutečnila svůj první veřejný videohovor, společně se svou dcerou, princeznou Annou. Mluvila s čtyřmi pečovatelkami, které se starají o své rodinné příslušníky, o jejich zkušenostech a životu během epidemie covid-19.
„(Bylo) zajímavé poslouchat všem vašim příběhům,“ řekla 94letá králova. „Udělalo na mně velký dojem, čeho už jste dosáhli. Jsem ráda, že jsem byla schopná se s vámi spojit.“

Konferenční hovor se uskutečnil už 4. června, video ale bylo zveřejněno až nyní na počest každoročního Týdne pečovatelů (Carers Week), jehož účelem je zvýšit povědomí o pečovatelích a pečovatelkách.
Videohovor podle Reuters měl zdůraznit oběti přibližně 7 milionů neplacených pečovatelů v Británii, kteří se museli postarat o své rodinné příbuzné, když nebyli schopni kvůli opatřením proti šíření koronaviru sehnat profesionální pečovatele.

Královna se k videokonferenci připojila jako poslední, setrvala 20 minut a následně chat jako první opustila. Buckinghamský palác se tak rozhodl zachovat protokol, kterého se panovnice drží i v běžném životě, poznamenala agentura AP.

Princezna Anna, která v roce 1991 založila iniciativu na podporu pečovatelů The Princess Royal Trust for Carers, poslala ještě soukromou děkovnou zprávu. „Pokud jste neplacený rodinný pečovatel, velice vám děkuji za všechno, co děláte pro ty, kteří se nedovedou postarat o sebe,“ cituje jí server The Crown Chronicles. Alžběta II. nastoupila na trůn před 68 lety a za své vlády vyzkoušela řadu technických novinek. V roce 1976 například jako první monarcha světa poslala e-mail. V roce 2014 napsala svůj první tweet.

HERCE SR KRAMÁRA NAŘKLI ZE SEXUÁLNÍHO OBTĚŽOVÁNÍ

Herec Maroš Kramár je jedním z porotců pořadu Inkognito, který vysílá slovenská televize JOJ. Tvůrci na konci dílu v pondělí zveřejnili sestřih z příprav natáčení a na záběrech je vidět, jak herec prstem pohladil maskérku na pozadí. Podle některých jde jednoznačně o sexuální obtěžování. Mezi kritiky hercova chování patří například novinářka Deníku SME Zuzana Kovačič Hanzelová, která se dlouhodobě věnuje mimo jiné otázkám rovnoprávnosti žen.

„Ve kterém vesmíru je normální se takto chovat, prosím vás? Maroš Kramár už zaregistroval, že nejsou 90. léta? Co si to dovoluje? A když to někdo stříhal, vysílal, režíroval, schvaloval, to se tam z těch desítek lidí nenašel jediný, co by řekl – lidi, jste normální?“ napsala novinářka na Facebooku k příspěvku, který sdílela oběť sexuálního obtěžování v táboře Chachaland Katarína Danová.

Já se nemám za co omlouvat. Nejsem pro obtěžování. Proti obtěžování bojuji dlouhá léta. Jsem pro to, aby měly ženy stejná práva, příležitosti, platy, pro mě je člověk jako člověk, vůbec to nedělím, jestli je to žena, nebo muž. Takže tyto různé úvahy a zhrzené ženy, které jsou nešťastné, že na ně nikdo nesahá, mě absolutně nezajímají,“ cituje hercovou reakci slovenský deník SME.

Nicméně televize JOJ se divákům, kteří se cítí dotčeni, omluvila. „V Inkognitu se ženám opravdu neubližuje. Za sestřih po skončení relace se televize omlouvá,“ uvedla mluvčí Katarína Gajdošíková.

Za přehnanou reakci na sociálních sítích označila údajná oběť, maskérka Martina Glaser. „Výrobu pořadu Inkognito mám ráda, protože je během ní vždy zábava a máme mezi sebou dobré vztahy. Možná proto si hádající občas dovolí udělat něco, co ve skupině kamarádů je považované za veselý žert. Nechci tím teď znevažovat otázku diskriminace, ale myslím si, že celá situace je zbytečně nafouklá,“ cituje maskérku Martinu Glaser TV JOJ.

DCERA HEREČKY ŠIŠKOVÉ V USA, VZALA SI HERCE

Dcera Anny Šiškové se na ulici v New Yorku vdala za hollywoodského herce: Dcera herečky Anny Šiškové (59) Tereza Nvotová (32) překvapila své příznivce nečekanou svatbou. Vdala se na ulici v New Yorku, za muže si vzala hollywoodského herce Jacoba Pittse (40). V současnosti pobývají manželé v Bratislavě. V životě by mě nenapadlo, že se budu vdávat takovým způsobem,“ řekla Tereza Nvotová v dokumentu New York v čase korony, který natočila pro Českou televizi a je možno ho zhlédnout v archivu iVysílání.

Režisérka žila donedávna ve Spojených státech. Když se objevily první informace o šíření koronaviru, věděla, že se musí vrátit domů na Slovensko. Ještě předtím se však stihla vdát za svého partnera, kterým je americký herec Jacob Pitts. Ten ji díky tomu mohl zpátky do Bratislavy už jako její manžel doprovodit.

Svatba se konala během pandemie koronaviru přímo na ulici v New Yorku. Protokol o uzavření manželství podepsali oba partneři s respirátory na obličeji online a poté se společně přesunuli pod balkon oddávajícího, kde si po čtyřletém vztahu řekli své ano. Nevěsta měla na sobě modré šaty s puntíky, bílé kvítky ve vlasech, ženich pak oblek.

Jacoba Pittse mohou diváci znát z komedie Eurotrip, menší roli měl i v seriálech Sex ve městě, Zákon a pořádek nebo Hříšnice. Dcera režiséra Juraje Nvoty a herečky Anny Šiškové prošla jako herečka například snímky Malé oslavy, Kuličky, Martin a Venuše či 10 pravidel, jak sbalit holku i seriálem Gympl s (r)učením omezeným.

MINISTRYNĚ SCHILLEROVÁ V SENÁTU

Podpořte nás, nemusíte prosit u komunistů, řekli Schillerové v Senátu: Senátoři vrátili poslancům vládní daňový balíček, který má umožnit podnikatelům zpětné uplatnění daňové ztráty. Navrhli do vládního návrhu přidat více peněz pro obce a senátor Zdeněk Nytra vybídl ministryni Alenu Schillerovou, ať požadavek Senátu podpoří, že pak nebude muset prosit o podporu KSČM. „Potřebujeme podporu s rozpočtem,“ opáčila senátorům Schillerová.

Senátoři vrátili vládní návrh, který počítá s možností zpětného uplatněním daňové ztráty, s návrhem, aby obce dostaly 1 200 korun na obyvatele jako kompenzaci za snížení daňových příjmů. To navrhla i vláda. Senátoři argumentují, že když bude schválen jejich návrh, dostanou obce peníze rychleji, protože vládní ještě nezačali ani posuzovat poslanci.

„Vycházíme vstříc vládě, protože to tak bude rychlejší,“ řekl předseda senátního klubu ČSSD Petr Vícha. „Nabízíme vládní koalici urychlení celého procesu. Obce mohou mít už příští týden jistotu, že budou mít peníze,“ uvedl senátor za ODS Zdeněk Nytra. Vybídl ministryni Schillerovou, aby podpořila návrh senátorů, protože pak ani nebude muset jít v pátek prosit o podporu komunistů na jednání jejich výkonného výboru kvůli podpoře návrhu, na nějž dříve kývli poslanci.
„Vezměte ten návrh za bernou minci, aby obce dostaly peníze co nejdříve,“ vyzval ministryni Schillerovou také místopředseda Senátu za klub Starostové a nezávislí Jan Horník.

„Děkuji, že jste použili jako pozměňovací návrh to, co schválila vláda,“ reagovala na výzvu senátorů, aby podpořila Senátem navrhovanou úpravu. Řekla, že ale vidí problém v tom, že když se to přidá k daňovému balíčku, půjde o přílepek. A není podle ní jistota, že to nikdo nenapadne jako přílepek k ústavnímu soudu.

"Podporuji zpětné uplatnění daňové ztráty, ale zase to bude mít dopad na rozpočet obcí a krají,“ řekl senátor za ODS Vladislav Vilímec. Nyní mohou firma daňovu ztrátu uplatňovat jen v následujících pěti letech, nikoli zpětně.

Právě to, že vyplácení kompenzačního bonusu pro OSVČ a malé společnosti s ručením omezeným zároveň znamenalo zároveň výpadek části příjmů z výběru sdílených daní u obcí a krajů, vyvolalo zlou krev mezi opozičními politiky a vládou.
„Neuděláte žádnou daň, která by neměla dopady do veřejných rozpočtů,“ řekla senátorům Schillerová. Stojí si za tím, že řešení, které zvolila pro vyplácení kompenzačního bonusu bylo správné. Připomněla senátorům, že lidé, kteří si o bonus řekli, jsou občany stěžujících si obcí. „Je mi už trapné o tom znovu mluvit,“ řekla senátorům.

DPH má klesnout hotelům i u vstupného na kulturu

Daň z přidané hodnoty na ubytovací služby nebo u vstupenek na kulturní a sportovní akce, s jejíž změnou také počítá vládní návrh, se má snížit z 15 na 10 procent. Podnikatelům se sníží silniční daň na nákladní vozidla i autobusy. Obcím se rozšíří možnosti osvobodit vybrané nemovitosti od daně.

V USA ZMĚNY V AZYLU, UPRCHLÍCI TĚŽKO ZÍSKAJÍ

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti představilo plán dalekosáhlých změn v azylovém systému Spojených států. Podle nových pravidel by migranti nemohli už žádat o azyl z důvodů hrozby ze strany gangů, došlo by i k posílení pravomocí řadových úředníků. Pokud se změnami budou souhlasit soudy, mohly by platit už od července.

Podle agentury AP ministerstvo plán předložilo ve snaze sladit právní normy s jedním z pilířů politiky prezidenta Donalda Trumpa, kterým je snižování imigrace do USA. Současná administrativa už v tomto směru učinila řadu kroků, například když loni v létě oznámila, že azyl nebude udělován lidem, kteří po cestě ze své vlasti do USA prošli třetí zemí, aniž v ní o ochranu požádali.

Nový plán spočívá v úpravě kritérií pro udělení ochranného statusu a transformaci souvisejících procesů včetně fungování imigračních soudů. Až se americké hranice uzavřené kvůli pandemii covidu-19 znovu otevřou, a pokud se vládě nová pravidla podaří zavést, bude podle zpravodajského webu Axios získání humanitární ochrany po přistěhovalce výrazně složitější.

Status azylanta je v USA určen těm, kdo v domovské zemi čelí pronásledování kvůli rase, národnosti, vyznání, politickému přesvědčení či kvůli „příslušnosti k jisté sociální skupině“.Trumpova administrativa hodlá upravit definice posledních dvou okruhů, které dosud mohly pokrývat i oběti zločineckých organizací a domácího násilí. Axios uvádí, že pod novým systémem by byli odmítáni imigranti, kteří by svou žádost o azyl opírali o hrozbu ze strany teroristů, gangů a veřejných činitelů zneužívajících pravomoci.

Nová pravidla by zároveň umožnila urychlení imigračních řízení, ovšem za cenu toho, že by mnohým žadatelům odepřela plnohodnotné projednání jejich případu u imigračního soudu. Právo zamítnout žádost by nově měli i řadoví azyloví úředníci, zatímco nyní mohou toto rozhodnutí činit pouze imigrační soudci a jiní výše postavení zástupci ministerstva spravedlnosti.

Podepsal jsem příkaz zastavující imigraci do USA, oznámil Trump

„Navrhované změny by znamenaly konec azylového systému, jak jej známe,“ komentoval plány Aaron Reichlin-Melnick z neziskové organizace American Immigration Council.

Sdružení imigračních právníků American Immigration Lawyers Association má za to, že opatření by ochromilo řádné posuzování žádostí. „Azyl by se stal nedostupný téměř pro všechny oběti domácího násilí, jakož i lidi, kteří jsou terčem gangů. V nespočtu ohledů to vyzkratuje spravedlivý proces,“ řekl televizi NBC News zástupce advokátní komory Greg Chen.

Podle vládního prohlášení změny umožní „efektivněji odlišovat nepodložené žádosti od těch opodstatněných“. AP v této souvislosti připomíná, že imigrační soudy v USA jsou již delší dobu zcela přetížené a potýkají se s více než milionem nevyřízených případů. Podrobnosti k nové reformě se čekají příští týden, vstoupit v platnost pak může po 30denním období vyhrazeném pro připomínky veřejnosti. Zavedení pravidel ale může oddálit či zcela zablokovat soudní stížnost.