iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Černochová kritizuje Metnara, šéf policie Bis bez prověrky

Černochová interpeluje Metnara kvůli chybějící prověrce zástupce šéfa Vojenské policie: Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) interpeluje ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO). Důvodem je chybějící bezpečnostní prověrka na stupeň přísně tajné zástupce náčelníka Vojenské policie Romana Bise. Česká justice na věc upozornila minulý týden. Šéfku sněmovního výboru pro obranu Jan Černochovou (ODS) znepokojila informace, že zástupce náčelníka Vojenské policie Roman BIS nedisponuje bezpečnostní prověrkou na stupeň Přísně tajné. Na tento problém upozornila minulý týden Česká justice.

Pro výkon této funkce je totiž nezbytná bezpečnostní prověrka na nejvyšší stupeň utajení. Jana Černochová kvůli tomuto zjištění interpeluje ministra obrany Lubomíra Metnara (nestraník za ANO). „Jsem si vědoma, že není zákonem vyžadováno, aby osoba jmenovaná do této funkce (či pověřená jejím výkonem) splňovala tuto podmínku ještě před svým nástupem, nicméně není úplně obvyklé a standardní, že by taková osoba nebyla držitelem osvědčení alespoň na stupeň nižší. Osobně to považuji za velmi problematické, neboť pokud má pan plk. Roman Bis svou funkci vykonávat plnohodnotně a pokud má zastupovat náčelníka Vojenské policie například v době jeho nepřítomnosti, předpokládám, že by měl mít možnost seznamovat se alespoň se skutečnostmi v nižším stupni utajení. Vzhledem k tomu, že tomu tak není, vnímám to jako velké riziko pro efektivní fungování Vojenské policie,“ interpeluje Černochová Metnara.

Bývalý náčelník vojenské policie v Táboře Roman Bis nastoupil na místo zástupce náčelníka vojenské policie po odchodu brigádního generála Pavla Chovančíka. Ovšem bez dostačující prověrky, na pozici zástupce náčelníka Vojenské policie je přitom stanovena bezpečnostní prověrka stupně Přísně tajné. „Skutečnost, že funkci zástupce náčelníka Vojenské policie vykonává člověk, který před nástupem do této funkce nebyl držitelem osvědčení na žádný stupeň bezpečnostní prověrky, je velmi nestandardní a podle mého názoru chybná. Ačkoliv to není přímo v rozporu se zákonem a ačkoliv pan plukovník Bis není do funkce jmenován, nýbrž je pouze pověřen, na věci to nic nemění. Bez náležitého stupně prověření zkrátka nemůže tuto funkci plnohodnotně vykonávat a pakliže má zastupovat náčelníka, nemůže tak činit ve věcech, které jsou utajované. To může fungování Vojenské policie v určitých situacích paralyzovat,“ zaregovala na toto zjištění Černochová.

Jak zjistila Česká justice, Bisovi kvůli absenci požadovaného bezpečnostního certifikátu udělil prověrku na nejnižší stupeň utajení jeho šéf – náčelník vojenské policie Miroslav Murček. „Zástupce náčelníka vojenské policie plukovník Roman Bis (výkonem funkce je pověřen, nebyl do ní jmenován) je od 17. 4. 2020 držitelem Oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené – dle § 6, z.č. 412/2005 Sb. Zároveň u něj probíhá řádné bezpečnostní řízení na stupeň prověrky Přísně tajné vedené Národním bezpečnostním úřadem,“ potvrdil informace České justice mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
________________________________________
Šéfka výboru pro obranu Černochová klade ministrovi Metnarovi tyto otázky:
1) Můžete potvrdit výše uvedené informace?
2) Považujete tyto informace za závažné? Nemůže být dle vašeho názoru činnost Vojenské policie v důsledku těchto skutečností v některých momentech paralyzována? I s ohledem na to, že bezpečnostní řízení, které údajně probíhá, může trvat minimálně několik měsíců.
3) Považujete za správné, aby do takto exponované funkce byla jmenována nebo aby byla pověřena jejím řízením osoba, aniž by byla držitelem jakéhokoliv osvědčení k seznamování se s utajovanými skutečnostmi?
4) Na základě jakých kvalifikačních předpokladů byl pan plk. Roman Bis do uvedené funkce jmenován? Bylo rozhodováno mezi více uchazeči? Byli někteří z nich držiteli platného osvědčení k seznamování s utajovanými skutečnostmi?“
________________________________________
Zmiňované „řádné bezpečnostní řízení na stupeň prověrky Přísně tajné vedené Národním bezpečnostním úřadem“ nemusí mít zcela hladký průběh. Roman Bis byl totiž v minulosti obžalován a souzen pro podvod (viz níže) a k Vojenskému zpravodajství, které se na jeho prověrce taktéž podílí jako zpracovatel takzvaného činnostního šetření, pronikly podle armádních kuloárů i jiné poznatky, jež mohou vydání Bisovy nejvyšší bezpečnostní prověrky ovlivnit.

Obrana se nicméně dušuje, že potenciální bezpečností riziko je v případě Romana Bise vyloučeno. „Na pracovišti byla přijata organizačně-technická opatření, která mu dovolují se seznamovat s informacemi a vstupovat do zabezpečených oblastí pouze do stupně Vyhrazené. Žádný zákon ani žádné vnitřní předpisy tímto porušeny nebyly,“ tvrdí mluvčí Jan Pejšek.
Odsouzen, osvobozen

Roman Bis měl v roce 2003 zneužít armádní příspěvek na bydlení. První instance vojáka z povolání odsoudila k půlroční podmínce. Rozsudek v anonymizované formě, vyžádaný podle zákona o poskytování informací, si můžete přečíst zde.
Po vypuknutí problému Bis částku, kterou neoprávněně čerpal z armádních fondů, vrátil a proti prvoinstančnímu rozsudku se odvolal. Odvolací soud v říjnu 2004 obžalovaného zprostil návrhu na potrestání, který požadovala dozorující státní zástupkyně. „Tento rozsudek nenabyl právní moci, protože ho včas podaným odvoláním napadl obžalovaný,“ začal odůvodnění zproštění potrestání předseda odvolacího trestního senátu Jiří Bernát. V něm podle Bernáta Bis v zásadě uvedl, že směřuje proti výroku o vině, jakož i proti výroku o trestu.

„Je přesvědčen, že jeho jednání nemělo charakter trestného činu, když nenaplnilo všechny znaky skutkové podstaty takového deliktu. Pokud soud prvního stupně dospěl k jinému závěru, učinil tak na základě chybného hodnocení důkazů a neúplného hodnocení. Učinil tak zřejmě z přesvědčení, že se jako obžalovaný v bytě (začerněno) nezdržoval, neboť podle fotodokumentace lze pokládat byt za neobyvatelný. On však netvrdil, že by v dotčeném bytě pobýval každodenně. Z dřívějšího bytu totiž odešel a musel si najít nové bydlení, což realizoval. Byt byl ve špatném stavu a hodlal ho upravit. Pravidelně každodenně v tu dobu ho nepotřeboval, poněvadž byl dlouhodobě odloučen mimo bydliště ze služebních důvodů… Pokud se občas vracel z (začerněno) nebo z jiného místa odloučení, pak pochopitelně navštívil svoji družku v (začerněno),“ stojí v odůvodnění osvobozujícího rozsudku na Romanem Bisem.

Odvolací soud nakonec dospěl k tomu, že skutek, jehož se měl voják z povolání Roman Bis dopustit, není trestným činem. „Zcela nepochybně formálně lze nazírat na případ jako do určité míry protiprávní, avšak není možno pominout, že konkrétní nepříznivé dopady byly současně zahlazeny. To samozřejmě odůvodňuje možnost přehodnocení celého případu i z dalších hledisek, jak vyplývá z citovaného zákonného ustanovení (paragrafu 3, odstavce 2 trestního zákona). Podle tohoto ustanovení jednání, které v konkrétní podobě nedosahuje určité minimální výše nebezpečnosti, nepředstavuje vůbec trestný čin. To i ve chvíli, kdy určité znaky toho či onoho trestného činu počínání obžalovaného naznačuje.

Stupeň nebezpečnosti pro společnost je vyjádřen nejenom takovýmto obsahovým pojmem, ale je dán celou řadou faktorů. Mezi ně samozřejmě patří i zhodnocení osobnosti obžalovaného, možností jeho nápravy a přínosu jeho práce pro společnost. Z celkového hodnocení obžalovaného se podává, že představuje osobnost velmi příznivě z hlediska profesního i lidského hodnocenou. Kolektiv jeho spolupracovníků vyjádřil stanovisko, že jsou splněny všechny předpoklady a dány zákonné podmínky i pro podmíněné zastavení trestního stíhání,“ stojí v osvobozujícím rozsudku nad Romanem Bisem.

Pachuť neoprávněně čerpaného příspěvku na bydlení a jeho vrácení poté, co se na problém přišlo, ovšem zůstala. A u soudu zmiňovaný argument, že tak činili i jiní, stěží obstojí. Česká justice se proto na problém Romana Bise před časem zeptala. Ten byl ale ve vyjádření skoupý. „Já ani nevím, přesně s kým mluvím po telefonu,“ zareagoval z počátku Bis. Když se mu redaktor podruhé představil, Bis odtušil: „Určitě vám stejně nebudu odpovídat po telefonu tady na to. V každém případě, soud mě v plném rozsahu všeho osvobodil, jako nepravdivý, a to je všechno.“Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

ŽALOBKYNĚ Z PRAHY 6 KRÜTZNER OBVINĚNA Z DAŇOVÝCH PODVODŮ

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) dočasně zprostila funkce státní zástupkyni z Prahy 6 Sylvu Krützner, uvedlo Právo. Policie začátkem roku obvinila žalobkyni z daňového úniku kvůli prodeji bytu. Proti rozhodnutí ministryně lze podat rozklad, tento krok ale nemá odkladný účinek.

Krützner čelí obvinění kvůli koupi 73metrového bytu ve Vršovicích, který získala v roce 2012 od Prahy 10 za 891.000 korun. Po sedmnácti měsících žena nemovitost prodala za 3,4 milionu. Policie se zajímala, zda z transakce odvedla daň. Za její případné zkrácení hrozí trest vězení od šesti měsíců do tří let. , ceskajustice.cz

ODŠKODNÉ ZA IMPLANTÁTY VE FRANCII

Soud EU: Odškodné za vadné prsní implantáty náleží jen ženám ve Francii: Ženy s vadnými prsními implantáty od francouzské společnosti Poly Implant Prothèse (PIP) mají nárok na odškodné od pojišťovny pouze v případě, že jim je lékaři voperovali přímo ve Francii. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož je rozhodující, že se smlouva mezi výrobcem a pojišťovnou, kterou žalovala o náhradu škody pacientka v Německu, vztahuje pouze na Francii. Podle soudu nelze argumentovat tím, že by pojišťovna diskriminovala ženy na základě jejich státní příslušnosti.

Skandál kolem silikonových výplní PIP vypukl v roce 2010. Po celém světě si je do těla nechalo vpravit asi 400.000 žen. V Česku jich bylo zhruba 2000.

Na unijní soud se s žádostí o vyjádření obrátila německá justice, která rozhoduje o žalobě podané pacientkou, jež si nechala implantáty vpravit do těla v roce 2006 v Německu. Žena se domáhá odškodného od francouzské pojišťovny Allianz IARD, jejímž klientem firma PIP byla. Německé soudy řeší především otázku, zda odmítnutí odškodnit ženu z Německa není porušením unijních smluv, které zakazují diskriminaci na základě státní příslušnosti.

„Obecného zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti se nelze dovolávat pro účely napadení ujednání obsaženého ve smlouvě uzavřené mezi výrobcem zdravotnických prostředků a pojišťovnou, které stanoví zeměpisné omezení pojistného krytí občanskoprávní odpovědnosti,“ uvedl dnes soud v tiskové zprávě k rozsudku. Protože smlouva omezuje pojistku na území Francie, nemohou se tedy podle soudu domáhat odškodného ženy operované v jiných zemích.
Podle soudců v Lucemburku nelze v případě žalob argumentovat ani jinými součástmi unijního práva jako jsou volný pohyb osob či služeb.

Firma PIP používala v implantátech místo medicínského silikonu nestandardní silikonový gel vlastní výroby, který nebyl oficiálně schválen. Implantáty praskaly až dvakrát častěji než výrobky jiných firem. Společnost PIP ukončila svou činnost v roce 2010. Její zakladatel Jean-Claude Mas dostal v roce 2013 u soudu trest čtyři roky vězení a pokutu 75.000 eur (nyní 1,9 milionu Kč). Loni v dubnu Mas zemřel. V Česku mělo implantáty PIP na 2000 žen. Ministerstvo zdravotnictví jim po zveřejnění informací o vadnosti výplní doporučilo výměnu.

SENÁTOŘI PROTI ODZBROJOVÁNÍ V EU

Senát poslal do sněmovny „ústavně právní vozovou hradbu“ proti odzbrojovacím tendencím v EU: Po téměř tříhodinovém řečnickém maratonu poslal Senát návrh ústavního zákona o právu bránit život svůj a jiného zbraní do Poslanecké sněmovny. Sněmovna musí návrh odsouhlasit 3/5 většinou, neboť jde o rozšíření Listiny základních práv a svobod. Převaha hlasů pro „ústavně právní vozovou hradbu proti ztrestání vzpurné země“ byla zjevná, otázka deklaratorního významu navrhovaného aktu nebyla odpovězena.

Pokud má v tomto smyslu dojít ke změně Listiny základních práv a svobod, musí nyní návrh odhlasovat obě komory Parlamentu 3/5 většinou, neboť jde o ústavní zákon. V závěrečném usnesení Senát odhlasoval, že do sněmovny vyšle senátory Martina Červíčka, Zdeňka Hrabu a Václava Lásku.

O návrhu i o stanoviscích senátorů Česká justice opakovaně informuje.

Svoboda našich zemí vždy vadila za podpory zevnitř

Jde o těžkou ráži zástupců návrhu – na jedné straně Martin Červíček (ODS) za Náchod jako jeden z navrhovatelů vybavený argumenty věcnými, na straně druhé další navrhovatel senátor Zdeněk Hraba (STAN) z Benešova. „Neubráním se přirovnání, pro mě osobně je navrhované doplnění základních práv jakousi ústavně právní vozovou hradbou, která může bránit práva obyvatel před velmi pravděpodobnou novodobou směrnicovou křížovou výpravou.

Jenom pokud bude základní lidské právo bránit život i se zbraní deklarované na ústavní úrovni, tak bude možné čelit snahám o omezení základních lidských práv svobodných Čechů, Moravanů, Slezanů. Údajně mají těchto práv až příliš, to slyšíme neustále z, řekněme, Bruselu,“ uvedl senátor Hraba v úvodu.

Podle jeho slov nejde o přirovnání EU ke křižákům, avšak při projednávání návrhu se mu vybaví příběh Kalicha či Brežněvova doktrína i historicky vysoká míra svobody v zemích Koruny české: „Přesto taková míra svobody v zemích Koruny české někomu vadila. Měla být zvnějšku omezena a její nositelé ztrestáni. Samozřejmě i za podpory zevnitř,“ upozornil na události českých dějin.

Bez legálního ozbrojení zbudou jen ilegální zbraně

Senátor Hraba rovněž popsal, co nastane, budou-li obyvatelé České republiky směrnicemi a regulacemi odzbrojeni: „Ilegálně držená zbraň bude jediná varianta, jak mít zbraň, zase znovu opakuji, ty tendence o odzbrojení tady jsou, z unie, z Evropy. Ty tendence jsou jednoznačné. Odzbrojit ty, kteří mají zbraň legálně, vzít jim střelné zbraně, to je začátek, zakázat nošení nožů, zakázat nošení čehokoli, co by mohlo být použito k reálné obraně jako zbraň. Spurné státy budou k odzbrojeních jejich obyvatel donuceny. Pod jakoukoli záminkou.

Třeba pod záminkou zajištění volného trhu jako naposledy, bylo to tady řečeno. Poslední prohra ČR byla odůvodňována zajištěním volného trhu. Pokud tedy postavíme onu jakousi ústavně právní vozovou hradbu, pak máme naději, že patnáctičlenná posádka na její korbě bude bojovat. Samozřejmě naději, ne jistotu. Bez možnosti bojovat je ale ta prohra jistá, nebudeme mít možnost, jak se bránit, pokud nebudeme mít toto právo zakotvené na ústavní úrovni.

Naděje na možnost souboje a vítězství bude existovat pouze, pokud bude toto právo zakotveno, není to nějaká bezvýznamná změna, pokud tam nezakotvíme toto základní lidské právo, bránit se i se zbraní, pak je jistota, že budou obyvatelé Čech odzbrojeni, bez novely listiny osud základního lidského práva skutečně efektivně, reálně bude zpečetěn. Budu hlasovat pro zavedení práva bránit život i se zbraní, beze zbraně se totiž nikdo neubrání, ubrání se jenom jednotlivci, jenom malé, mizivé procento lidí,“ uvedl senátor doslova. Povinnou regulaci zbraní podle směrnice EU, která zavedla nové kategorie posuzování zbraní a zkrátila platnost zbrojních průkazů, ovšem mezitím minulý týden sněmovna schválila.

Košatá diskuse vedla k úvahám na změnu jednacího řádu

V košaté a takřka tři hodiny trvající diskusi pak zazněly znovu argumenty pro i proti, o kterých Česká justice opakovaně informuje. Část senátorů s právními argumenty stále trvá na tom, že jde o pouhou deklaraci, která je zbytečná a která nás před Evropskou unií a jejími směrnicemi nemůže ochránit a neochrání. Druhá část senátorů je přesvědčena rovněž s právními argumenty o opaku, dokonce s odkazem k Ústavnímu soudu, podle kterého více legislativy nikdy neuškodí.

Jak se diskuse protahovala, došlo i na téma dotace na pastviny z úst senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL) a na veselou historku o kursu sebeobrany, na kterém senátorka Miluše Horská (KDU-ČSL) z Pardubic seznala, že se zločinci ubrání beze zbraně jen s láskou. K tomu vystoupil senátor Václav Láska z Prahy (SEN21) s faktickou poznámkou a situace nakonec senátory dovedla k diskusi o změně jednacího řádu a zavedení faktických poznámek, když většina vystupujících potvrzovala nebo vyvracela, co řekl ten druhý a reagovala dialogem.

V diskusi vystoupilo celkem 26 senátorů, přičemž někteří vystoupili dvakrát, zaznělo v závěru. Návrh byl schválen 41 hlasem, při kvóru 35 hlasů. Do sněmovny nakonec návrh poslalo svým hlasem 65 senátorů.

Zbytečně omezující

Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD) označil návrh za zbytečně omezující, neboť se vztahuje jen na obranu života, nikoli majetku. Novela je podle Dienstbiera navíc nadbytečná s ohledem na nadřazenost unijního práva národnímu. Předloha je podle něj „agitační nástěnka sloužící pouze k politické deklaraci“. Marek Hilšer z klubu STAN řekl, že Senát nemá přijímat zákony, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Obává se, že novela posílí snahy některých lidí vytvářet domobranu.

Navrhované doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102.000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu.

Kritici unijního opatření ale poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatření zbraně a že stávající český zákon je dostačující. Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici. Vláda musela sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma, kterou v prvním kole projednávání podpořila Sněmovna, zavádí nové kategorie zbraní a zkracuje platnost zbrojních průkazů z deseti na pět let. Irena Válová, ceskajustice.cz

SOUDKYNĚ MS V PRAZE RADKOVSKÉ: PODMÍNKA ZA POCHVALU ÚTOČNÍKA

Je to borec, napsal o střelci na Novém Zélandu. Dostal podmínku: Leoši Machálkovi, který svým komentářem na internetu pochválil teroristického útočníka z novozélandského Christchurche, dnes soud uložil nejpřísnější možnou, tedy tříletou podmínku. Státní zástupce pro muže požadoval pět let vězení a proti výši trestu se odvolal. Machálek napsal pod video zachycující vyvraždění muslimů v mešitách mimo jiné to, že střelec je „borec“. Hájil se tím, že si myslel, že videozáznam zachycuje útok spojeneckých sil na radikální islamisty.

Český trestní zákoník stanoví za podporu a propagaci terorismu sazbu od pěti do 15 let vězení. Podle předsedkyně senátu pražského městského soudu Kateřiny Radkovské by však byl nepodmíněný trest pro Machálka příliš přísný.

„Vzhledem k okolnostem případu, k tomu, že obžalovaný zatím nebyl trestán, a především k tomu, že trestná činnost spočívala v napsání jediného komentáře, má soud za to, že stačí uložit podmíněný trest jako trest výchovný,“ uvedla soudkyně. „Doufejme, že pan obžalovaný se z toho poučí,“ dodala směrem k Machálkovi, který trest přijal a vzdal se práva na podání odvolání. Soud muži stanovil pětiletou zkušební dobu, během níž má svým chováním prokázat, že napsání komentáře bylo ojedinělým excesem.

Machálek sdílel svůj příspěvek na serveru drsnysvet.cz ráno 17. března, tedy dva dny po novozélandském masakru. Reagoval na článek nazvaný „Takto vystřílel útočník novozélandskou mešitu“. Konkrétně napsal: „Zní to blbě, že bych se k tomu přidal? Co ti muslimští zmetci udělali Evropě? A je s nimi nakládáno jako s beránky. Nedodržují zákony země, která jim vyšla vstříc. Za mě je to borec.“

Muž z Moravy žije v malé obci, kde pracuje jako kuchař a patří k dobrovolným hasičům. Není členem žádné extremistické skupiny. Má dvě děti a soudu dnes řekl, že se v souvislosti s muslimy o svou rodinu bojí, protože „ve zprávách jsou pořád nějaké teroristické útoky a vždycky za tím stojí muslimové“.

„Nepřečetl jsem si, že se jedná o teroristický útok. Lituji toho, že jsem tam ten komentář dal,“ uvedl. Tvrdil, že z videa viděl jen úvodních deset vteřin, konkrétně „vykopnutí dveří a zastřelení prvního člověka“. Pak prý záznam vypnul a připsal názor. „Myslel jsem si, že je to jeden z útoků spojeneckých sil proti Islámskému státu,“ hájil se.

Soudkyně označila tuto verzi za nepravdivou. V jednací síni přehrála video natočené střelcem, z nějž je patrné, že prvních šest minut záznamu tvoří cesta útočníka autem na místo činu a až poté následuje střelba v mešitě. Soud neuvěřil ani tvrzení, že Machálek netušil, že se v Christchurchi odehrál teroristický útok. Radkovská poukázala na to, že tuto informaci přinesla všechna média. „To by asi pan obžalovaný musel žít na samotě u lesa nebo na opuštěném ostrově, aby něco takového mohl tvrdit,“ podotkla.

Pravicový extremista z Austrálie Brenton Tarrant zastřelil při útoku ve dvou mešitách v Christchurchi pět desítek mužů, žen i dětí. Akci vysílal v přímém přenosu na internetu. Muž je obžalovaný z 51násobné vraždy, pokusu o vraždu dalších 40 osob a z terorismu a hrozí mu doživotí. Vinu původně popíral, po roce se ale nečekaně přiznal.

VYZÝVAJÍ K ODSTRANĚNÍ SOCH KAPITOLU

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve středu opět vyzvala představitele Kongresu, aby z jeho sídla, Kapitolu, nechali odstranit jedenáct soch představitelů Konfederace a vojáků z občanské války z let 1861 až 1865. Demonstranti v USA svrhli sochu mořeplavce Kryštofa Kolumba, obviňovaného z genocidy domorodých obyvatel.

Pelosiová v dopise pro šéfy výboru Kongresu odpovědného za péči o sochy vystavené v Kapitolu napsala, že tato díla „skládají hold nenávisti, nikoliv dědictví“, a proto musejí být odstraněny.

„Prostory Kongresu jsou samým srdcem naší demokracie. Sochy stojící v Kapitolu mají reprezentovat naše největší ideály coby Američanů, měly by vyjadřovat to, co jsme, co chceme být jako národ. Pocta lidem, kteří zastávali krutost a barbarství vedoucí k rasismu je groteskní urážka těchto ideálů,“ napsala v dopise Pelosiová.

Není to poprvé, co se tímto tématem zabývá. Už v roce 2017 vyzvala tehdejšího předsedu Sněmovny reprezentantů Paula Ryana, aby ji v jejích snahách podpořil.

O pomnících představitelů Konfederace, která během americké občanské války z let 1861 až 1865 hájila otroctví, se v USA diskutuje pravidelně. Zatímco někteří lidé je vnímají jako historické monumenty a součást jižanské kultury, jiní je považují za symboly rasismu a útlaku černochů. V posledních dnech se tato debata znovu rozhořela v souvislosti se smrtí černocha George Floyda při zatýkání bělošským policistou. Strážník mu při zásahu skoro devět minut klečel na krku, ačkoliv muž opakovaně naříkal, že nemůže dýchat.

V Kapitolu má pomníky mnoho osobností americké historie, včetně velitele konfederačních vojsk generála Roberta E. Leeho a prezidenta Konfederace Jeffersona Davise.

Agentura Reuters píše, že ve společném výboru Kongresu, na jehož vedení se demokratka Pelosiová obrátila, jsou jak zástupci její strany, tak republikánů. Není zatím jasné, jak na její výzvu budou reagovat. V USA je dlouhou tradicí, že každý americký stát do Kapitolu ve Washingtonu posílá dvě sochy. Republikánský prezident Donald Trump ve středu odmítl výzvy, aby vojenské základny pojmenované po vůdcích Konfederace změnily jména.

Demonstranti svrhávají sochy Kolumba

Kromě konfederačních postav demonstranti volají po svržení i dalších osobností spojovaných s kolonialismem. Několik desítek demonstrantů z řad domorodých obyvatel strhlo ve městě Saint Paul ve státě Minnesota ze žulového podstavce sochu janovského mořeplavce Kolumba, která stála před budovou místního zákonodárného sněmu.

V Bostonu Kolumbově soše odstranili hlavu. Ve Virginii ji svrhli, zapálili a poté hodili do jezera.

I v Evropě dochází k odstraňování či poškozování soch osobností obviňovaných z rasismu. V Británii v Bristolu o víkendu strhli sochu obchodníka s otroky Edwarda Colstona (1636-1721). Ve středu úřady v Londýně odstranily sochu obchodníka s otroky Roberta Milligana. V Londýně demonstranti též poškodili sochu někdejšího premiéra Winstona Churchilla. Pod jeho jméno připsali, že „byl rasista“.

Na Churchillovu sochu v Praze na Žižkově též někdo napsal, že premiér byl rasista. Na soše též stojí název hnutí za práva černochů Black Lives Matter.

V Belgii se hněv demonstrantů opětovně snesl na sochu bývalého krále Leopolda II, který je dlouhodobě kritizován za svou roli v belgické kolonizaci a tvrdé správě Konga. Jeho sochu v Antverpách polili barvou. Belgické město se rozhodlo sochu odstranit v rámci rekonstrukce náměstí a dát ji do muzea. Na náměstí se už nevrátí.

Domorodí obyvatelé USA dlouhodobě vyjadřují výhrady proti oslavování Kolumba s argumentem, že jeho expedice do Ameriky vedly ke kolonizaci a genocidě jejich předků. Na petičním serveru change.org se objevila petice žádající město New York, aby přejmenovalo čtvrť Columbus Circle a odstranilo Kolumbovy sochy. Některé americké státy už výtkám vyhověly a přejmenovaly tradiční Kolumbův den na Den domorodých obyvatel. Takto se např. slaví se např. v Dallasu, Louisianě nebo ve Vermontu.

V Richmondu, který byl v letech 1861 až 1865 hlavním městem Konfederovaných států amerických, byla ve středu před půlnocí stržena socha konfederačního prezidenta Jeffersona Davise.

Ve stejný den účastníci demonstrace v nedalekém Portsmouthu strhli čtyři sochy na místním konfederačním památníku. Podle AP padající skulptura zasáhla jednoho demonstranta, který byl v bezvědomí převezen do nemocnice.
Virginský guvernér Ralph Northam před týdnem oznámil, že nechá co nejdříve převézt do depozitáře ikonickou jezdeckou sochu generála Roberta E. Leeho, který během války velel jižanským vojskům. Socha se stala terčem vandalských útoků při nepokojích vyvolaných Floydovou smrtí. Ve městě Mobile v Alabamě minulý týden odstranily místní úřady sochu jižanského admirála Raphaela Semmese.

ZELENÍ V NĚMECKU: VYMAŽME Z ÚSTAVY SLOVO RASA, JE TO RASISTICKÉ

Smrt amerického černocha zaviněná bělošskými policisty vyvolala v západním světě celou plejádu iniciativ namířených proti rasově podmíněné nesnášenlivosti. Například německé Zelené podnítila k návrhu, aby se odstranilo samotné slovo „rasa“ z ústavy Spolkové republiky.

„Nikdo by neměl být diskriminován či zvýhodňován kvůli svému pohlaví, původu, rase, jazyku, vlasti nebo původu,“ stojí v článku 3 německého základního zákona. Zelení podle webu br.de vyzvali po smrti George Floyda k vymazání pojmu „rasa“ a získali k tomu podporu dalších levicových sil. Pokud by získali dvě třetiny německého parlamentu, pak by měli mít vyhráno a „vyslání silného signálu proti rasismu“ by mohli prosadit.

Sociálnědemokratická politička Serpil Midyatliová označila slovo „rasa“ za zastaralý termín, který nemá v ústavě už co pohledávat. „Musí být z článku 3 vypuštěn,“ řekla. Zdůvodnila to názorem, že rasy ve skutečnosti neexistují, nemají žádné biologické opodstatnění a jsou konstrukcí vyvěrající z rasistického smýšlení.

S iniciativou souhlasí také vůdce poslaneckého klubu Levice Dietmar Bartsch, jehož strana již před deseti lety navrhovala „rasu“ vyměnit za sousloví „etnickému, sociálnímu a územnímu původu“.

Jih proti Severu a další. Z internetu mizí filmy kritizované za rasismus

Spolkový ministr vnitra z Křesťansko-sociální unie Bavorska Horst Seehofer, říká, že je připraven návrh projednat. Sám ho prý neblokuje. Ale důležitější pro něj je, aby se důsledně omezoval rasismus v praxi, aby byl totálně „vynulován“.
Upozornil přitom na „nesamozřejmou“ existenci vládního výboru pro boj proti rasismu, který má podle něho pomáhat vytvářet povědomí o tom, že v Německu existuje „nulová tolerance“ vůči rasismu.

Buďme raději polopatičtí

Proti změně nicméně vystupují například Svobodní demokraté, kteří v Bundestagu zdůraznili, že základní zákon je rozhodně namířen proti rasismu, což bylo nutné také pojistit jazykově, respektive polopaticky, aby nevznikaly ani nejmenší pochybnosti. Vedoucí jejich poslaneckého klubu Marco Buschmann řekl médiím, že slovo „rasa“ je proto nenahraditelné, má větší hodnotu než navrhovaná náhrada „etnický původ“.

Ani poslanci hlavních dvou politických stran, tedy další sociální demokraté a hlavně křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové zatím větší ochotu se v tom angažovat zatím podle všeho neprojevují. Změny základního zákona vyžadují dvoutřetinovou většinu jak ve Spolkovém sněmu, tak ve Spolkové radě, což je druhá komora německého parlamentu.

ŠVÝCARSKO PODPOŘILO MANŽELSTVÍ HOMOSEXUÁLŮ

Švýcarská Národní rada (dolní část dvoukomorového parlamentu) podpořila legalizaci manželství osob stejného pohlaví. Ze 200 členů Národní rady se pro návrh vyslovilo 132 zákonodárců, 53 jich bylo proti a 13 se zdrželo. Další části zákona počítají s tím, že lesbické páry získají přístup ke spermiím od dárců. Myslí také na to, že když se dvojici žen v manželství narodí dítě, bude ta druhá automaticky považována za jednoho z rodičů. Dosud tomu tak nebylo.

Zastánci změny jsou přesvědčeni, že novinky dají větší právní jistotu také dětem. Pokud totiž zemře žena, která dítě porodila, nehrozí, že skončí v péči úřadů. Nový zákon by jim měl pomoci také v případě rozvodu rodičů, protože oba bývalí partneři i nadále budou mít rodičovské povinnosti.

Švýcaři měli už nyní možnost uzavírat registrované partnerství. Ta existuje i v Česku. Manželství osob stejného pohlaví tam ale na rozdíl od řady zemí západní Evropy možné není.

TRUMP: SLOŽKU ARMÁDY USA POVEDE POPRVÉ ČERNOCH

Generál Charles Brown se stal prvním černochem v dějinách Spojených států, který povede některou ze složek amerických ozbrojených sil. V úterý Senát USA potvrdil jeho nominaci na post šéfa amerického letectva, kde vystřídá Davida Goldfeina. Americký prezident Donald Trump, který ho na funkci navrhl, to označil za historický den pro USA.

„Mé rozhodnutí jmenovat generála letectva Spojených států Charlese Brown jako vůbec prvního afroamerického velitele vojenské složky USA bylo Senátem schváleno. Je to historický den pro Ameriku!“ napsal Trump na Twitteru. Browna šéf Bílého domu označil za vlastence a skvělého vůdce.

Brown u letectva slouží 35 let a v současné době velí tichomořskému letectvu USA. Portál Business Insider napsal, že jeho jmenování náčelníkem štábu některé ze složek amerických ozbrojených sil přichází v době, kdy Spojené státy zasáhla nevídaná vlna demonstrací proti policejnímu násilí a rasové nerovnosti.

Protesty vyvolala nedávná smrt černocha George Floyda, který zemřel při zatýkání. Policista, který mu takřka devět minut klečel na krku, i když Floyd později přestal reagovat, byl obviněn z vraždy. V reakci na nynější události města, instituce i společnosti slibují důrazněji se věnovat rasové problematice. Tímto směrem vykročilo i americké námořnictvo, které podle Reuters připravuje zákaz vystavování konfederační bojové zástavy, dnes označované jako konfederační vlajka, na všech veřejných místech objektů námořnictva a také na lodích a letadlech.

CENY AUT STOUPNOU AŽ O 70 TISÍC, ROZHODNE VÝVOJ V NĚMECKU

Ceny nových vozů se spalovacím motorem ve druhém čtvrtletí vzrostou o tři až čtyři procenta, tedy 50 000 až 70 000 korun. Důvodem jsou přísnější emisní limity EU, oslabení koruny i zdražování povinné výbavy. Vyplývá to z odhadu leasingové společnosti Arval. Zdražování probíhá od začátku letoška, koronavirus jej jen lehce zbrzdil.

Za celý letošní rok by podle automobilového experta EY Petra Knapa mohla cena vzrůst až o deset procent. „Hlavní vlivy jsou oslabení koruny, zdražování povinné výbavy a velké nároky na investice automobilek ve vývoji, výrobě a distribuci. Samozřejmě zároveň uvidíme cílené slevové akce a nabídku doplňkových výbav a služeb za zvýhodněné až nulové ceny a podporu při financování na úvěr či leasing,“ řekl.

„Na automobilovém trhu očekáváme v budoucnosti dva protichůdné trendy. Na jednu stranu budou zdražovat vozy s konvenčními pohony z důvodu nutnosti plnění emisních limitů vyžadovaných ze strany EU. Ty lze splnit buď elektrifikací pohonných jednotek, nebo čím dál nákladnějším vývojem úsporných motorů. Druhým trendem bude postupné snižování cen elektrifikovaných vozidel, jakmile se vyřeší aktuální nedostatek dostupných baterií,“ uvedl obchodní ředitel Arvalu Jiří Havel.

O konečné podobě trhu v Česku budou rozhodovat manažeři firemních vozových parků, kteří jsou zatím v elektromobilitě opatrní. Vliv bude mít také rozšiřování počtu dobíjecích stanic, státní podpora a další faktory.
„Oproti evropským kolegům se Češi liší i v přístupu k novým pravidlům pro testování spotřeby a emisí CO2. Pouze 36 procent tuzemských manažerů odpovědělo kladně na otázku, zda jejich firemní politika bude zohledňovat nová pravidla pro testování spotřeby a emisí CO2 vozidel - takzvaný test WLTP,“ dodal Havel.

Upravovat úroveň vozů, které svým zaměstnancům poskytují, je kvůli hodnotám naměřeným podle WLTP připraveno 18 procent firem v Česku a 37 procent firem v ostatních zemích. Pokud dotazovaní manažeři připouštějí změny v autoparcích, spočívají nejčastěji ve volbě jiných modelů nebo značek s nižšími emisemi, případně ve volbě jiných typů pohonů.

V letošním roce musí automobilky dodávající do EU v průměru snížit emise CO2 na jedno auto o pětinu proti roku 2018. Pokud neuspějí, hrozí jim pokuty v celkové výši 36 miliard eur, které připraví výrobce vozů o velkou část zisků.

„Automobilky se budou chtít pokutám vyhnout. Budou do své nabídky zařazovat vozy s nižšími emisemi a vozy na alternativní pohony. Podle zaměření a velikosti investic automobilek zvítězí elektromobilita. Například Škoda má investovat 52 miliard korun do vývoje aut na alternativní pohony a deseti nových elektro modelů do roku 2022,“ uvedl analytik České spořitelny Radek Novák.

Koronavirus dost výrazně zamíchal kartami na trhu s novými auty a nikdo moc neumí odhadnout, kdy se situace vrátí zpět do normálu (analýzu čtěte zde). Že budou kvůli tomu auta levnější, to však nečekejme, jakkoli se jednotlivé nabídky mohou na omezenou dobu objevit.

Krize v Německu ovlivní celou Evropu

Naději vzbuzuje „šrotovné“ v Německu, které je největším evropským automobilovým trhem a automobilový průmysl je motorem celé jeho ekonomiky (viz box na konci článku).„Krátkodobým stimulem k podpoření prodejů nových aut na německém trhu by mohlo být zavedení příspěvků na nákup nových aut, který připravuje německá vláda,“ uvádí analýza České spořitelny.

Že taková mimořádná stimulační opatření fungují, dokazují na příkladu z Česka – v době velké recese v roce 2009 registrace nových aut v ČR vzrostly o 13 %, k čemuž pomohlo i tehdejší zavedení mimořádných zrychlených odpisů. Firmy jsou totiž hlavními kupci nových vozidel v Česku, prodej firemní klientele představuje asi tři čtvrtiny celého trhu s novými auty.

„Zavedení šrotovného v Německu by mělo zajímavý dopad i na české automobilky. Až do vypuknutí koronavirové krize totiž registrace nových aut v Německu rostly, převahu měly zejména levnější vozy, což pomáhalo českým automobilkám,“ uvádí Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny. Jenže zatím to je tak, že podpora na nákup aut se v Německu bude vztahovat nakonec jen na nákup elektromobilů.

„Budoucí vývoj prodejů nových aut bude záležet na rychlosti oživení ekonomiky EU. Jinými slovy jestli po nabídkovém šoku přijde poptávková krize. Tedy jestli firmy a lidé v důsledku obav o budoucnost omezí i investice a nákupy zbytných statků, čímž nový automobil může být,“ komentuje Hrubý.

Poptávku mohou ovlivnit také změny v chování spotřebitelů. „Například v době pandemie je osobní automobil žádaný bezpečný hygienický dopravní prostředek, kterému lidé dávají ve velké míře přednost před hromadnou dopravou,“ vysvětluje Filip Hrubý.

Odhady budoucího vývoje jsou podle něj nyní poměrně pozitivní i v Evropě. „Evropská komise ve svém posledním výhledu předpovídá, že letos se hrubý domácí produkt unie sice propadne o 7,4 %, v příštím roce by však mohlo přijít rychlé oživení a růst hospodářství o 6,1 %. Automobilovému průmyslu by mohly dát správný impuls nastartování výroby automobilek a odložená spotřeba zákazníků.“

V optimistické variantě dojde v EU k rychlému oživení ekonomiky a trh s osobními auty letos poklesne o 24 % na 11,7 milionu. V roce 2021 bude následovat rychlé obnovení poptávky (+25 %) na 14,6 milionu prodaných osobních vozů.
Pokud by však byl propad ekonomiky EU hlubší a následné oživení pomalé, odrazilo by se to i na kondici automobilového trhu. „V takové variantě by se prodeje nových aut letos propadly o 29 % na 10,9 milionu a rovněž ani v roce 2021 by se nepřiblížily k úrovni roku 2019,“ uzavírá analýza České spořitelny.

Automobilový průmysl narazil do zdi

Poučení z minulých krizí

"Koronavirová krize výrobu aut v Česku prakticky zastavila. Zatímco i v minulých krizích zaznamenaly automobilky v Česku zpomalení, nyní se jedná spíše o náraz do zdi,“ komentuje Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny. "Dramatický pokles navíc zaznamenávají i výrobci dílů a součástek, kvůli koronavirové paralyzaci automobilového průmyslu v Německu a celé EU."

Automobilový průmysl totiž tvoří téměř 10 % českého HDP, přímo zaměstnává více než 180 tisíc lidí a dalších více než 5 tisíc výzkumných a vývojových pracovníků. Prostřednictvím automobilového průmyslu tečou každoročně do vědy a výzkumu investice v celkové hodnotě 8 miliard korun. Automobilky se podílí přes 25 % na průmyslové výrobě a 24 % na vývozu.

Schopnost domácího automobilového průmyslu oklepat se z potíží dokládá podle analytiků České spořitelny pohled na krize minulé – zejména v roce 2009 a také v letech 2012 a 2013. Z minulých krizí se domácí autoprůmysl „vyhrabal“ do 2,5 roku.

"Na počtu vyrobených aut se nepodepsala ani velká hospodářská krize z roku 2009. Tehdy česká ekonomika klesla o 4,7 %, počet vyrobených motorových vozů však stoupl o 3,8 %. Důvodem byl zejména nájezd výroby osobních vozů Hyundai v Nošovicích od roku 2009. Další období recese v ČR i v EU v roce 2012 se však již na tuzemské výrobě motorových vozů podepsalo souhrnným poklesem o 6 %. Od té doby, se ale do roku 2019 výroba navýšila o čtvrtinu," vypočítává Filip Hrubý.

V případě celého českého autoprůmyslu, tedy i po zahrnutí výrobců dílů a součástek, byly dopady krizí výraznější. V roce 2009 došlo k propadu celkové produkce o 40 % a v letech 20012 a 2013 o 18 %. Na své původní hodnoty se domácí auto průmysl dostal po 2,5 letech (v případě krize roku 2009), resp. po 2 letech (po krizi z let 2012 a 2013).
Od března 2013 do doby těsně před vypuknutím koronavirové krize v únoru 2020 vzrostla produkce domácích výrobců aut a dílů o 74 %. Počet vyrobených osobních aut, autobusů, nákladních vozů a motocyklů dodaných na trh dosáhl v Česku v roce 2019 celkem 1,4 milionu vozů.

Výhledy domácího automobilového průmyslu závisí na vývoji celosvětových trhů, zejména pak evropského. Drtivá většina vyrobených aut jde na export, v absolutním vyjádření to vloni bylo 1,3 mil. osobních automobilů. V tuzemsku se loni prodalo přes 110 tisíc vozidel. Klíčový je přitom export v rámci EU, tedy vývoz osobních aut v rámci zemí EU, který v roce 2019 činil 243 miliard eur a byl v porovnání s vývozem na trhy mimo EU.

Z tohoto pohledu přichází současná krize z pohledu domácích automobilek v nepříznivé době. Již před koronavirovou krizí totiž bylo zřejmé, že rok 2020 bude pro evropský automobilový průmysl obtížný. Musel se vyrovnávat s klesající poptávkou na velkých vnitrounijních trzích a také na mimoevropských trzích, kam směřuje třetinu své produkce. Vedle toho čelil výzvě výrazně srazit emise nových vozů, aby se vyhnul citelným pokutám Evropské komise, a tím pádem i přimět spotřebitele, aby konečně začali nakupovat například elektromobily.

Dlouhodobější krizí navíc prochází německý automobilový průmysl, který je pro české výrobce klíčový (do Německa směřuje čtvrtina v tuzemsku vyrobených osobních aut a 40 % dílů a příslušenství). Poslední tři roky dochází k propadu ve výrobě i exportu německých aut. Koronavirová krize problémy německého průmyslu dále prohloubila.
Meziročně došlo v březnu k 36% poklesu výroby, ve srovnání s březnem 2018 dokonce o 45 %. V dubnu došlo v Německu k 44% meziměsíčnímu poklesu u registrací nových aut a meziročně dokonce o 61 %. V celé EU došlo v dubnu k téměř 80% propadu v registracích nových aut.