iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Němci: Rozhodnutí o odchodu vojáků USA ještě nepadlo

Spojené státy už informovaly německou vládu o „úvahách“ o odchodu části amerických vojáků rozmístěných v Německu. Konečné rozhodnutí však ještě nepřijaly, uvedla ve středu podle agentury DPA mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová. Americká média minulý týden informovala o chystaném přesunu 10 tisíc vojáků.

„Spolková vláda byla informována o tom, že v americké administrativě existují úvahy o redukci přítomnosti amerických ozbrojených sil v Německu,“ řekla vládní mluvčí v reakci na otázku, zda z Washingtonu po zprávách z médií přišlo také oficiální potvrzení. „Konečné rozhodnutí ale podle našich informací ještě nepadlo,“ dodala Demmerová.

Deník The Wall Street Journal minulý pátek s odvoláním na nejmenované americké vládní činitele napsal, že prezident Donald Trump nařídil stáhnout z Německa 9 500 ze stávajících 34 500 amerických vojáků. Agentura Reuters pak přidala, že část vojáků bude přemístěna do Polska a do dalších blíže neupřesněných spojeneckých zemí a zbytek se vrátí do vlasti.

Americká administrativa už loni hrozila stažením vojáků z Německa kvůli stále nízkým výdajům člena NATO na obranu. Ty mají podle aliančního závazku činit v členských zemích alespoň dvě procenta HDP. Berlín loni přislíbil, že německé výdaje na obranu dosáhnou dvou procent HDP do roku 2031.

Údajné americké plány uvítalo Polsko. Premiér Mateusz Morawiecki v sobotu v rozhovoru s rádiem RMF24 řekl, že doufá, že USA část vojáků přesunou do Polska. Rozhodnutí je však podle něj na Spojených státech. Varšava patří mezi nejbližší spojence Washingtonu v Evropě.

TAJNÁ SLUŽBA RUSKA: ZMAŘILI JSME POKUS O TERORISTICKÝ ÚTOK NA KRYMU

Reuters: Ruská tajná služba FSB odvrátila teroristický útok chystaný na jedné z tržnic Simferopolu, který je správním střediskem Ruskem okupovaného Krymu. Zadržela přitom pětici Rusů, kteří jsou z přípravy zločinu podezřelí. Údajně byli ve spojení s ukrajinskými radikály. Informovala o tom ve středu agentura TASS s odvoláním na tiskovou službu FSB.

„Bylo zjištěno, že zadržení zamýšleli odpálit na jednom z tržišť Simferopolu podomácku vyrobené výbušné zařízení. Kromě toho na internetu propagovali teroristickou a extremistickou ideologii,“ uvedla v této souvislosti FSB.

V ústředí ruské tajné služby v Moskvě se střílelo. Jeden mrtvý, pět zraněných

Tajná služba přitom tvrdí, že zadržovaní Rusové udržovali kontakty s „představiteli radikálních ukrajinských uskupení bojujících na jihovýchodě Ukrajiny“. Při domovních prohlídkách byla zajištěna improvizovaná výbušná zařízení, zbraně, střelivo a komunikační prostředky s údaji o připravovaných trestných činech.

Vyšetřovatelé nyní zjišťují možné pomocníky zadržených, dodala FSB. TASS poznamenala, že v případě prokázání trestných činů příprava teroristického aktu a veřejné vyzývání k terorismu hrozí vyšetřovaným až 20 let vězení.
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v březnu 2014 poté, co opoziční demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče. V dubnu 2014 na ruskojazyčném východě Ukrajiny začaly boje mezi vojsky loajálními k nové prozápadní vládě a proruskými separatisty.

FORBES: SCHILLEROVÁ SE STALA NEJVLIVNĚJŠÍ ŽENOU ČR

Nejvlivnější ženou Česka je podle tuzemské mutace časopisu Forbes ministryně financí Alena Schillerová. Do čela žebříčku se dostala poprvé a na prvním místě vystřídala loňskou vítězku eurokomisařku Věru Jourovou, která se letos umístila na druhém místě. Následuje pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která žebříček vedla řadu let před Jourovou. Forbes to ve středu oznámil v tiskové zprávě.

„Pokud vliv měříme i tím, na kolik lidí mají přímý dopad různá její rozhodnutí, není momentálně vlivnější Češky než Alena Schillerová. Žádná jiná žena v Česku momentálně nehospodaří s větším množstvím peněz než šéfka Babišova státního rozpočtu ve výši 1,7 bilionu korun,“ uvedl šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek. Podle něj Schillerová navíc při současné koronavirové krizi ještě posílila svůj vliv na různá odvětví a dění v Česku.

Žebříček nejvlivnějších žen Forbes vydává podeváté a letos v něm představil 135 jmen významných Češek z nejrůznějších oborů, od veřejné sféry a politiky přes byznys až po neziskový sektor. Do první desítky se z členek koaličního kabinetu Andreje Babiše ještě dostala ministryně práce Jana Maláčová. Umístila se na sedmém místě, kde nahradila ředitelku Czech News Center Libuši Šmuclerovou.

S výjimkou změn na prvních třech místech a na sedmém místě zůstalo obsazení ostatních pozic v první desítce stejné jako loni. Například čtvrtá opět skončila finanční ředitelka skupiny PPF Kateřina Jirásková, pátá pozice patří finanční ředitelce koncernu Agrofert Petře Procházkové a šestá ředitelce divize správa ve firmě ČEZ Michaele Chaloupkové.
300 žen

Celý rok přitom redakce sledovala přes 300 žen, v širším výběru byly majitelky firem, manažerky, ženy působící ve veřejné sféře, finančnictví či justici, redakční tým však sleduje i neziskový sektor, ženy z kultury či sportu.

Mezi nejvlivnějšími ženami Evropské unie jsou i Češky Jourová a Charanzová

Jednotlivé ženy v každé kategorii redaktoři hodnotili podle několika kritérií, přičemž vycházeli z metodiky amerického Forbesu. Ke spolupráci pozval redakční tým i poradce, odborníky a znalce jednotlivých odvětví, se kterými pořadí konzultoval.

„V sekci politiky a veřejné správy posuzujeme pozice a reálné pravomoci a počet lidí i objem peněz, které rozhodnutí dotyčných žen mohou přímo ovlivnit. Důležitým kritériem je pro nás i to, jak jsou tyto ženy ze svých funkcí odvolatelné a kdo všechno má přímý vliv na jejich rozhodování,“ uvedl Šimůnek. Doplnil, že u majitelek a manažerek redakce mimo jiné sleduje hospodářské výsledky firem, obrat, zisk, nové akvizice a současně přihlíží k situaci v odvětví, ve které dotyčné působí.

PREMIER MORAWIECKI: EU SE POLSKO OTEVŘE 13. ČERVNA

Polsko od 13. června otevře hranice pro členské státy Evropské unie, oznámil ve středu podle agentury PAP premiér Mateusz Morawiecki. Od 16. června země zmírní restrikce v mezinárodní letecké dopravě. Hranice Polsko uzavřelo v březnu v rámci preventivních opatření proti šíření koronaviru.

„Přijali jsme rozhodnutí, které se týká hranic. Od 13. (června) jsme se rozhodli otevřít hranice pro členské země Evropské unie,“ prohlásil předseda vlády na tiskové konferenci. V jiných státech, zejména v Latinské a Severní Americe, je podle jeho slov koronavirová situace nadále složitá. „Proto se (s otevřením hranic) omezíme na země EU,“ dodal Morawiecki.

Premiér zároveň sdělil, že od 16. června budou zmírněna omezující opatření v mezinárodní letecké dopravě.
V Polsku podle údajů ministerstva zdravotnictví dnes večer registrují od počátku pandemie 27 842 lidí, u nich se potvrdila nákaza koronavirem SARS-CoV-2. Z nich se více než 13 000 uzdravilo, ale 1 206 zemřelo.

Polsko oznámilo otevření svých hranic České republice jako poslední z jejích sousedů, učiní tak ale nikoli jako poslední. Česko má už od minulého týdne otevřené hranice se Slovenskem a s Rakouskem. Německo stále vyžaduje od přijíždějících Čechů, aby prokázali nutný důvod pro vstup do země. Berlín už dal ale najevo, že opatření vůči Česku chce zrušit k 15. červnu, což ve středu potvrdil i ministr vnitra Horst Seehofer.

DALŠÍ SOCHU OTROKÁŘE ODSTRANILI V LONDÝNĚ, STAROSTA CHCE PŘEJMENOVAT ULICE

Úřady v Londýně odstranily sochu Roberta Milligana, který v 18. století obchodoval s otroky. V Británii sílí hlasy požadující odstranění památek kolonialistů a otrokářů. Londýnský starosta Sadiq Khan naznačil, že město by mělo více reflektovat pocity komunit, které v minulosti byly předmětem otrokářského obchodu. Odstraňování pomníků kolonialistů probíhá v kontextu rasových nepokojů v USA reagujících na smrt amerického černocha George Floyda, kterého v koncem května při zatýkání udusil bělošský policista ve městě Minneapolis.

Milligan (1746-1809) vlastnil cukrové plantáže na Jamajce a zasloužil se o vybudování Západoindických doků ve východním Londýně. Jeho socha stála do úterý před muzeem Docklands na okraji nynější okázalé obchodní čtvrti Canary Wharf. Odstraňování sochy v úterý večer podle Reuters přihlíželi a tleskali kolemjdoucí.

„Je smutnou pravdou, že mnoho z našeho bohatství pochází z obchodování s otroky. To však nesmí být oslavováno na našich veřejných místech,“ uvedl londýnský starosta Khan v příspěvku na Twitteru, k němuž připojil videozáznam odstraňování sochy. Dříve ve stejný den uvedl, že by se měly změnit i názvy ulic pojmenované po otrokářích.

Debata o britských pomnících se rozproudila poté, co o víkendu lidé při demonstraci proti rasismu v Bristolu strhli sochu obchodníka s otroky Edwarda Colstona (1636-1721). Ten prodal do Ameriky na 80 000 mužů, žen a dětí z Afriky. Svůj majetek ale odkázal charitě, a proto se mu v Británii stavěly pomníky. V posledních letech už sice existovala kampaň za odstranění sochy, ale úřady nepřesvědčila.

Mluvčí premiéra Borise Johnsona řekl, že zničení sochy představovalo trestný čin. „Premiér plně chápe sílu pocitů v této záležitosti. Ale v naší zemi máme demokratické postupy, které mohou tyto záležitosti vyřešit,“ řekl mluvčí.

Jih proti Severu a další. Z internetu mizí filmy kritizované za rasismus

Starosta města Marvin Rees řekl, že nepodporuje porušování pořádku, komunita ale procházela složitými problémy, které neměly prosté řešení. „Nikdy bych nepředstíral, že socha otrokáře uprostřed města, ve kterém jsem vyrostl, a někoho, kdo možná vlastnil někoho z mých předků, byla pro mě něco jiného než osobní urážka,“ uvedl Rees, který má jamajské kořeny.

Policie v Bristolu oznámila, že se takticky rozhodla nezasáhnout, protože to by mohlo mít ještě horší následky. „I když jsem zklamaný, že lidé poškodili jednu z našich soch, chápu, proč se to stalo. Je to velmi symbolické,“ řekl policejní náčelník Andy Bennett.

V Londýně pak demonstranti poškodili také sochu někdejšího premiéra Winstona Churchilla. Pod jeho jméno připsali, že „byl rasista“. Kritici Churchilla obviňují, že odepřel dodávky potravin Indii za hladomoru v roce 1943, který zabil více než dva miliony lidí. Někteří Britové podle Reuters už dlouho cítili, že by temnější stránky premiérova odkazu měly být zdůrazňovány více.

V Oxfordu chtějí, aby z areálu univerzity zmizela socha politika, podnikatele a kolonizátora Cecila Rhodese. V Edinburghu uvažují o odstranění sochy Henryho Dundase, skotského politika z přelomu 18. a 19. století, který mimo jiné bojoval proti zrušení otroctví. V belgických Antverpách v úterý odstranili sochu bývalého krále Leopolda II., který je terčem kritiky za svou roli v belgické kolonizaci a tvrdé správě Konga.