iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Pro prof. Válkovou: Před 70 lety soudci Horákovou na smrt

Vražda jako divadlo. Před 70lety poslali soudci Horákovou na smrt: Před sedmdesáti lety, 8. června 1950, byly předneseny závěrečné řeči a padl verdikt ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou. Horáková a dalších dvanáct osob čelili falešnému obvinění ze „záškodnického spiknutí proti republice“. Podle historika Martina Tichého soud, jenž odsoudil obžalované k drakonickým trestům, vypadal jako naplánované divadelní představení.

Milada Horáková ani podle tehdejších zákonů nespáchala žádný trestný čin. Nakonec byla spolu s ostatními obžalována a odsouzena za věci přímo absurdní, vymyšlené nebo takové, jejichž skutková podstata neodpovídala realitě,“ říká historik Martin Tichý z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Soud vypadal jako divadelní představení. Vše bylo pečlivě zrežírované. Jednací síň snímaly kamery. Zcenzurované rozhlasové reportáže se vysílaly každý den. „Díky tomu víme, jak propaganda následně pozměňovala smysl jednotlivých výroků obžalovaných podle připraveného scénáře, pečlivě kontrolovaného a v průběhu procesu průběžně hodnoceného,“ vysvětluje Tichý.

Prvorepublikoví soudci selhali

Tehdejší politické procesy je podle Tichého třeba vnímat jako divadlo. „Jeho aktéři mají při přelíčení přidělené role a musí je hrát podle naučeného scénáře.

Ovšem příprava této zrůdné tragédie vyžaduje čas a to, co musíme s velkými uvozovkami označit za rozdělení jednotlivých úloh. Milada Horáková byla do čela procesu postavena v oné přípravné, tedy vyšetřovací fázi. V ní ovšem nešlo o zhodnocení důkazů, ale o doslova zrežírování propagandisticky funkční podívané,“ vysvětluje historik.

Za průběh procesu nesli soudci a prokurátoři odpovědnost. O jejich sebemenší nezávislosti na mocenské struktuře nemůže být ani řeč. „Byli to právě ale soudci a prokurátoři s prvorepublikovým vzděláním a praxí, kteří se až příliš snadno vzdali své nezávislosti, což je téma, které dosud není zcela probádáno,“ říká Tichý.

Politické procesy 50. let v Československu

Proces se skupinou Milady Horákové byl největší a nejvýznamnější vykonstruovaný politický monstrproces v komunistickém Československu padesátých let. Horáková byla zatčena 27. září 1949. Proces probíhal od 31. května do 8. června 1950.
Včetně následných procesů bylo obžalováno 639 lidí. Uděleno bylo celkem deset trestů smrti, 48 doživotních trestů a další tresty odnětí svobody v souhrnné délce 7 830 let. Byl to jediný ze stovek politických procesů, ve kterém byla odsouzena a následně popravena žena.

Předsedou senátu byl Karel Trudák, prvorepublikový přednosta Okresního soudu v Kojetíně, ale do paměti veřejnosti se zapsal zejména fanatický prokurátor Josef Urválek. Ten za první republiky působil u českobudějovického soudu a státního zastupitelství.

Přes pečlivou přípravu procesu se však jeho průběh občas vymkl z režie organizátorů a alespoň někteří z obžalovaných se před soudem bránili a pokoušeli se vyvracet některá obvinění.

Proces s Horákovou a spol. nebyl prvním politickým soudem, ale byl prvním, do kterého se aktivně zapojili sovětští poradci. „Jejich aktivní účast se projevila zejména na zrychlené přípravě řady podobných procesů a na zvýšené brutalitě vyšetřování, která zaskočila i československé vyšetřovatele,“ dodává Tichý.

Prací poradců bylo zavedení podrobné a také pečlivě dodržované režie procesů, jejichž průběh se tak příště už nemohl vymknout kontrole. Sami se také zúčastnili výslechů. Obvinění byli za použití fyzického a psychického násilí nuceni naučit se zpaměti jak otázky, tak požadované odpovědi.

O trestech rozhodla KSČ

Proces byl výjimečný i svým ohlasem. Po prvních třech dnech byl soud doslova zaplaven rezolucemi z továren, úřadů a obcí. Všechny volaly po přísném potrestání, většina po trestu smrti.

O výsledku procesu se tehdy rozhodovalo jinde než v soudní síni. Vedení KSČ podle Tichého v rámci různých komisích prakticky rozhodlo o „trestech“. Devětačtyřicetiletou JUDr. Miladu Horákovou „odsoudilo“ k trestu smrti. Trest smrti dostali i třicetisedmiletý Jan Buchal a sedmačtyřicetiletý právník Oldřich Pecl, stejně jako osmačtyřicetiletý historik Záviš Kalandra.
Dalších devět si odneslo dlouholeté tresty. Další tresty smrti pak padly v následných procesech, které soud s Horákovou odstartoval.

Za mnohonásobnou justiční vraždu byla po Listopadu 1989 odsouzena pouze jedna z prokurátorek, Ludmila Brožová–Polednová. Ostatní byli už po smrti. Spravedlnost měla zpoždění./idnes.cz/

MOSKVA: VYHOŠTĚNÍ NAŠICH DIPLOMATŮ SKANDÁL, POSTRÁDÁ LOGIKU

Prohlášení představitelů českých úřadů k vyhoštění dvou ruských diplomatů si vzájemně odporují. Řekl to v pondělí Michail Brjuchanov, zástupce šéfky ruské vládní agentury Rossotrudničestvo, pro kterou vyhoštění diplomaté pracují. Vývoj událostí kolem těchto diplomatů přitom označil za „spontánní, velmi skandální a výhodný určitým zájmům třetích osob“.

Česko se v pátek rozhodlo vyhostit dva pracovníky ruského kulturního střediska v Praze - Andreje Končakova, který středisko vedl a současně plnil roli vedoucího představitele Rossotrudničestva v Česku, a Igora Rybakova.Tento krok Prahy souvisí s kauzou údajné ruské hrozby českým komunálním politikům jedem ricin přivezeným ruským diplomatem do Prahy. Moskva na vyhoštění reagovala, že odpoví vůči Česku obdobně.

Brjuchanov v programu 60 minut televizní stanice Rossija-1 v pondělí řekl, že v celé záležitosti naprosto chybí jakákoli logika. „Výroky českých představitelů politických kruhů a mocenských orgánů si vzájemně odporují,“ řekl. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček podle Brjuchanova prohlašoval, že české zvláštní služby nedisponují žádnými důkazy o nezákonných aktivitách ruského diplomata.

„Odvetné kroky přijdou.“ Vyhoštění ruští diplomaté opustí Česko v neděli

„A posléze nám předloží svoji verzi, že někdo napsal nějaká udání, a proto oba dva vyhošťujeme. Ale v čem je logika? Zvláštní služby se musejí radovat, když někdo píše udání. Proč vyhošťujete? Čtěte, prověřujte, analyzujte. Velmi nepochopitelný postup,“ míní představitel Rossotrudničestva.

Rossotrudničestvo je ruská federální agentura, která se zabývá záležitostmi postsovětského Společenství nezávislých států, krajanů a mezinárodní humanitární spoluprací.

Našim pracovníkům důvěřujeme, říká Brjuchanov

Brjuchanov připomněl, že v dubnu unikla tajná informace českých tajných služeb do týdeníku Respekt, který napsal, že do Česka přijel do Prahy ruský diplomat s jedem. Poté následovalo veřejné probírání celé záležitosti.
Podle názoru zástupce šéfky Rossotrudničestva vládní představitelé neplánovali tuto záležitost zveřejňovat.

Česko je země s velkým srdcem. Údajný ricinový agent se rozloučil s Prahou

„Mám takový dojem, že neměli vůbec žádné plány. Vše se vyvíjelo velice spontánně, velmi skandálně a výhodně pro určité zájmy třetích osob. Nazvat tento vývoj plánem lze velice obtížně,“ řekl Brjuchanov bez dalšího.
Pokud jde o oba diplomaty vypovězené z Česka, sdělil, že dál pracují pro Rossotrudničestvo. „Samozřejmě to také bude záležet na jejich přání,“ uvedl v pondělí v televizi.

V pátek na toto téma agentuře TASS řekl, že agentura přijme rozhodnutí na základě všech faktů. „Zatím nemáme důvod nedůvěřovat našim pracovníkům a z něčeho je obviňovat. Česká strana nepředložila žádnou závažnou kvalitní skutečnost, která by umožňovala souhlasit s jejím stanoviskem,“ konstatoval.

POLITICI NĚMECKA USA: NECHTE VOJÁKY AMERIKY V NĚMECKU

Reuters: Němečtí představitelé pohlížejí kriticky na záměr Washingtonu stáhnout z Německa 9 500 ze stávajících 34 500 vojáků. Stažení části armády nařídil americký prezident Donald Trump. „Přítomnost amerických vojáků v Německu přispívá bezpečnosti celé Severoatlantické aliance, tedy i americké bezpečnosti,“ poznamenala německá ministryně obrany Annegret Krampová-

Němečtí představitelé však zatím záměr Washingtonu nechtějí oficiálně komentovat. „Nechci spekulovat o něčem, pro co nemám žádné potvrzení,“ řekla v pondělí na tiskové konferenci v Berlíně Krampová-Karrenbauerová.

Podobně se v pondělí vyjádřil i mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. „Komentovat to můžeme až v okamžiku, kdy budeme mít oficiální informaci, teď na ni čekáme,“ poznamenal. Mluvčí ministerstva zahraničí zase zdůraznil, že spolupráce s USA a dalšími partnery v rámci NATO je pro německou bezpečnost klíčová.

Postup Washingtonu kritizoval šéf vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder, podle něhož by bylo dobré, aby obě strany o takových otázkách mluvily důvěrně a aby se o nich Německo nedozvídalo z médií. Pokud se zpráva potvrdí, bude to podle ministerského předsedy Bavorska, kde je rozmístěna řada amerických vojáků, velká škoda a zároveň to nebude „žádný důkaz“ o vzájemné důvěře mezi USA a spolkovou republikou.

Politik sesterské vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Roderich Kiesewetter míní, že takový americký krok by byl nepochopitelný, protože by poškodil i Spojené státy a spolupráci v rámci NATO. To si myslí i expert na obranou politiku za Zelené Tobias Lindner.

AMERIKA VÁLČÍ SAMA SE SEBOU

Kam kráčíte, Spojené státy? Tuto otázku si dnes při pohledu na záběry hořících měst a děsivé statistiky obětí koronaviru pokládá celý svět. Prestiž Ameriky jako lídra svobodného světa upadá a autoritářské země jako Čína či Rusko z toho mají nepokrytou radost.

Mnozí Američané, kteří se narodili v polovině minulého století, dnes musejí zažívat neodbytný pocit déjà vu.
Statisícové demonstrace po celé zemi. Noční výbuchy násilí. Rabování. Hořící obchody, chodníky poseté rozbitým sklem. Příslušníci Národní gardy v ulicích. Zvěsti o radikálních agitátorech popichujících demonstranty, prezident hřímající o zákonu a pořádku. A bělostná raketa startující na historickou misi do kosmu.

To všechno tu už přece jednou bylo.

Konec šedesátých let je považován ze nejbouřlivější období v moderních dějinách Spojených států. Vražda Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, rostoucí vlna odporu proti válce ve Vietnamu, erupce protestů proti sociální a rasové nerovnosti...
Nikdy nebyla Amerika tak hluboce rozdělená jako před padesáti lety. Jenže jak se zdá, letošní rok bouřlivému konci šedesátých let zdatně konkuruje. A to ještě nejsme ani v jeho polovině a na podzim Američany čekají prezidentské volby.

„Pokus o impeachment, devastující pandemie, děsivý nárůst nezaměstnanosti, smrt George Floyda při zákroku policie v Minneapolisu... To jsou všechno potůčky slévající se v rozbouřenou, zakalenou řeku přinášející nepředstavitelné výzvy,“ zamýšlí se analytik agentury AP Ted Anthony. Připomíná, že když koncem května odstartovala z Mysu Canaveral loď Space Dragon a ukončila tak devítileté americké čekání na vlastní pilotovaný let, zanechala pod sebou velmoc zmítající se v hlubokých problémech. Stejně jako posádky misí Apollo na přelomu 60. a 70. let.

„Gratulujeme astronautům, kteří dnes odletěli ze Země. Dobrá volba,“ zažertoval na Twitteru při příležitosti startu posádky lodi Crew Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici komik Andy Milonakis.

Kmenové území

Jak si všímá řada světových komentátorů, Amerika dnes působí jako země, která je ve válce sama se sebou. Spojené státy? Spíš nesmiřitelné tábory hádající se do krve o svoji představu svobody, spravedlnosti a identity.
Černoši ani padesát let po smrti Martina Luthera Kinga nemohou věřit, že jsou skutečně rovnoprávní. Nejde jen o policejní brutalitu a řadu zabitých Afroameričanů, na jejímž konci je George Floyd. Statistiky ukazují, že černoši na koronavirus umírají častěji než bílí, chodí do horších škol, nemají přístup ke kvalitní lékařské péči.

1. června 2020

Bílí příslušníci dělnické třídy zase mají dojem, že na ně elity ve Washingtonu kašlou. A tak před čtyřmi roky volili Donalda Trumpa, který dokáže rozporů ve společnosti dokonale využívat. Oleje do ohně přilévají i média a sociální sítě.
„Záběry hořících amerických ulic odhalují hloubku nebezpečných tektonických zlomů v otázkách rasy, identity, historie a politiky, které štvou Američana proti Američanovi,“ píše australský komentátor Stan Grant. „Je to kmenové území, kde se jakékoliv zdání společenské jednoty roztříštilo.“

Pocuchaná image

Protesty zažehnuté Floydovou smrtí těžce poškodily image Spojených států jako lídra svobodného světa. „Celý svět obletěly scény policejní brutality, útoků na novináře, amerických vojáků a paramilitárních jednotek v ulicích Washingtonu a před Bílým domem. To je velká rána morální kredibilitě USA,“ píše portál The Foreign Policy.

Potvrzují to i hlasy z řad amerických diplomatů, kteří po desetiletí nabádali autoritářské země k respektování lidských práv, svobody shromažďování a nezávislého tisku. „Podporovali jsme demonstranty na Majdanu, v Teheránu, v Hongkongu. Ale jak bychom mohli dnes něco takového dělat?“ zauvažovala pro CNN bývalá velvyslankyně v Bulharsku Nancy McEldowneyová.

„Spojené státy bývaly považovány za hlasatele lidských práv, vzor hodný následování. Vyzývali jsme ke zdrženlivosti, rozumnému kompromisu. Dnes se na nás celý svět dívá přinejlepším s velkou nervozitou, přinejhorším s odporem a posměchem,“ dodala diplomatka.

Prestiž USA ve světě utrpěla řadu šrámů už v uplynulých dvou dekádách. Nešťastná vojenská tažení v Iráku a Afghánistánu, která vedla k neochotě dál se angažovat na Blízkém východě a pasivitě, s níž administrativa Baracka Obamy přihlížela syrským jatkám.

Vztahy se spojenci v posledních čtyřech letech dál nahlodal Trumpův izolacionismus, odstoupení od jaderné dohody s Íránem a klimatické smlouvy, těžko skrývaná nechuť k členství v NATO a útoky na mezinárodní organizace.
Tvrdou ránu americké image však zasadila především pandemie koronaviru, v níž se Spojené státy s největším počtem obětí na světě zařadily mezi země, které nákazu nezvládly. Například v nedávném průzkumu v Německu tři čtvrtiny respondentů uvedly, že jejich pohled na USA se kvůli koronakrizi zhoršil.

„Není to tak, že by si Amerika vedla špatně. Amerika si vedla mimořádně špatně,“ okomentoval pro The New York Times dopady pandemie v USA francouzský analytik Dominique Moïsi. „Spojené státy se připravovaly na jiný druh války. Chystaly se na další jedenácté září, ale místo toho přišel virus.“

„USA už nemohou nikoho peskovat“

Když už se začala křivka nově nakažených sklánět dolů, zemi zachvátily největší společenské protesty za poslední dekády. A zatímco evropští spojenci sledují společenské otřesy se znepokojením, autoritářské režimy, které po léta čelily americkému poučování o lidských právech, si současnou situací navýsost užívají.

Chaos v USA je vodou na čínský mlýn. Peking přirovnává situaci k Hongkongu

„Toto je současná realita hroutících se Spojených států,“ komentovala nepokoje severokorejská média. „Americkému lidu: Svět slyšel váš výkřik proti útlaku. Svět stojí po vašem boku,“ prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí.
Čína, která se čím dál hlasitěji hlásí o slovo nejsilnější velmoci budoucnosti, si současné americké potíže nepokrytě užívá. Stranický list Global Times škodolibě vyzval Trumpa, ať se přestane schovávat a jde si s demonstranty promluvit. USA tak vrátil pokárání za tvrdý postup proti vzpurnému Hongkongu.

Potichu nezůstala ani Maria Zacharovová, jejímiž ústy promlouvá ruská diplomacie. „Při zavádění opatření k zabránění rabování a dalších ilegálních činností by úřady neměly porušovat právo Američanů na nenásilný protest,“ uvedla Zacharovová, podle níž USA v následujících letech „nebudou mít právo nikoho peskovat“.

Peking a Moskva scény z rozbouřené Ameriky šikovně zařadily do svého propagandistického arzenálu. Jednak díky nim odvracejí pozornost od vlastních selhání během pandemie a jednak získají důkaz, že i mírumilovné protesty nevyhnutelně končí násilím, rabováním a žhářstvím.

„Pro Kreml a čínskou komunistickou stranu je to skutečný požitek,“ uvedl pro portál The Foreign Policy německý expert na americkou domácí a zahraniční politiku Sascha Lohmann. „Pro image Spojených států to představuje zničující ránu,“ dodal.

MILIARDÁŘ SERENY REZIGNUJE

Alexis Ohanian (37) na sociálních sítích oznámil, že odstoupí z rady společnosti Reddit, kterou spoluzaložil. Chce vytvořit lepší svět pro dceru Olympii (2), kterou má s tenistkou Serenou Williamsovou (38). Kolegům navrhl, aby místo něj vybrali černocha.
„Chtěl jsem, aby to gesto mělo co největší váhu, protože jsem cítil, že to dlužím tobě i jí,“ řekl na videu Alexis Ohanian manželce Sereně Williamsové o jejich dceři.

Dodal, že přemýšlel, co by kromě sociálních médií a charity mohl dělat. Na základě reflexe o stavu země a po úvahách, jak může co nejúčinněji pomoct, dospěl k názoru, že nejlepší bude rezignace z představenstva společnosti. Tu poté oznámil na sociálních sítích a vyzval kolegy, aby ho nahradili kandidátem tmavé pleti.„Nebylo to vůbec snadné rozhodnutí. Rozmanitost na nejvyšší úrovni podnikání potřebujeme nyní více než kdy jindy. Jakmile jsem si uvědomil, proč to musím udělat, bylo to snadné,“ prohlásil.

Kromě odstoupení z představenstva oznámil, že budoucí zisky ze svých akcií Redditu věnuje neziskovce Know Your Rights Colin Kaepernick na pomoc černé komunitě. Už jí daroval milion dolarů. „Přemýšlel jsem, co by mohly tyto peníze udělat pro komunitu, která očividně příliš dlouho trpěla, a že svou mocí, vlivem a privilegiem chci udělat něco smysluplného, abych ukázal změnu,“ dodal Ohanian.

Tenistka a spoluzakladatel internetové sociální sítě Reddit se seznámili v květnu 2015 v hotelu Hilton v Římě, když si Ohanian přisedl ke stolu těsně k Williamsové a jejím přátelům. Ti se ho nejdřív pokusili zbavit slovy, že na stole je krysa, když však podnikatel odpověděl, že je z Brooklynu a krysy vídá neustále, pozvali ho, aby se k nim připojil.

Williamsová a Ohanian se zasnoubili v prosinci 2016 a tenistka v dubnu 2017 potvrdila těhotenství. Předtím omylem do veřejné složky na Snapchat nahrála soukromý snímek v plavkách s popiskem „20 týdnů“ s viditelně se rýsujícím těhotenským bříškem. Jejich dcera přišla na svět v září 2017 a v listopadu téhož roku se tenistka a miliardář vzali. Na velkolepou svatbu pozvali spoustu celebrit.

SCHODEK ROZPOČTU 500 MILIARD

Vláda znovu zvýšila letošní schodek státního rozpočtu, na rekordních 500 miliard korun. Novou výši schodku bude muset schválit Sněmovna. Původně vláda letos počítala se schodkem 40 miliard, pak ho kvůli koronaviru už dvakrát navýšila zatím na 300 miliard korun. Ukázalo se, že ale ani to nebude stačit, a tak se schodek zvyšuje potřetí. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Kompenzace mezd v postižených firmách

Stát bude firmám vyplácet příspěvky na náhrady mezd lidem v karanténě či v provozech s nařízeným uzavřením do konce srpna. Vláda prodloužila program Antivirus, aby lid ochránila před propouštěním. „Sice už se vracíme do normálu, některá omezení ale stále trvají, a některé podniky kvůli tomu stagnují. Proto chceme zaměstnavatele dál podržet a prodlužujeme kompenzaci náhrad mezd do konce srpna,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Vyplácejí se dva druhy příspěvků. Příspěvkem A dorovnává stát 80 procent náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy, příspěvkem B 60 procent náhrady při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc superhrubé mzdy.

Miliarda navíc na boj se suchem

Miliardu korun z rozpočtové rezervy uvolnila vláda na boj se suchem a na snížení negativních dopadů klimatických změn.
Půjde na podporu výstavby vodovodů a kanalizací, budování závlah a protipovodňových opatření nebo na podporu opatření na drobných vodních tocích a rybnících.

Vláda schválila i možnost čerpání půjčky od Rozvojové banky Rady Evropy až do výše 300 milionů eur, tedy zhruba osmi miliard korun. Úvěr podle ministerstva financí umožní financovat výdaje na zdravotnictví v boji proti šíření a zmírnění dopadů nákazy koronavirem. Půjčku bude možné využít i na již uskutečněné nákupy zdravotnického materiálu od počátku roku.
„Rozvojová banka Rady Evropy nabídla České republice možnost čerpání prostředků za velmi velkorysých podmínek. Peníze z úvěru přitom budeme čerpat pouze v případě, že to bude pro Českou republiku výhodnější než například vydání státního dluhopisu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Tři miliardy navíc na opravu školek v malých obcích

Vláda se zabývala i zvýšením částky v programu na opravu škol a školek v malých obcích do tří tisíc obyvatel o 3,1 miliardy korun. „Celkem díky tomu podpoříme 454 skvělých projektů napříč celou Českou republikou,“ napsala na Twitteru vicepremiérka a ministryně financí za ANO Alena Schillerová.

V pondělí vládě navrhnu uvolnit na dotační program na opravy škol a školek v nejmenších obcích další 3,1 miliardy. Celkem díky tomu podpoříme 454 skvělých projektů napříč celou Českou republikou. O návratnosti této investice nemám nejmenší pochybnost. V programu na opravu škol a školek je v současnosti 300 milionů korun, z kterých je možné financovat 34 projektů. Programu přitom vyhovělo 454 projektů. Po zvýšení sumy o 3,1 miliardy by podle ministerstva financí mělo být možné uskutečnit všechny.

FRANCIE ZAKÁŽE POLICII ŠKRTÍCÍ CHVAT

Francouzská policie už nebude používat při zadržování podezřelých kontroverzní škrticí chvat. V reakci na smrt černocha George Floyda ve Spojených státech to v pondělí oznámil ministr vnitra Christophe Castaner. Slíbil i nulovou toleranci vůči rasismu ve francouzských pořádkových silách.

"Nebude se už učit na policejních ani četnických školách. Je to metoda, která v sobě skrývá nebezpečí,“ uvedl ke škrticímu chvatu Castaner. Americké protesty se přelily do Paříže. Francouzským Floydem je Adam Traoré

Rasismus nemá podle ministra vnitra místo ve francouzské společnosti, tím méně u policie.

„Chci nulovou toleranci vůči rasismu v pořádkových silách,“ uvedl. Zároveň odmítl, že by byla policie rasistická jako celek, a zdůraznil, že „francouzská policie není americká policie“ Součástí chystané policejní reformy podle Castanera bude i doporučení, aby nadřízení u policistů a četníků podezřelých z rasismu vždy uvažovali o postavení mimo službu.

Policista Chauvin poprvé před soudem

Před soudem v americkém městě Minneapolis dnes poprvé stanul Derek Chauvin, bělošský policista, který téměř devět minut klečel na krku černochovi Georgi Floydovi těsně před jeho smrtí. Soudce stanovil Chauvinovi, který čelí obvinění z vraždy, kauci ve výši až 1,25 milionu dolarů (29,4 milionu korun), uvedla CNN.

Podpořit chce ministr také širší užívání osobních kamer při policejní práci. Reformovat se chystá i policejní inspekci.
Ve Francii se minulý týden konalo několik demonstrací proti rasismu a policejnímu násilí. V úterý se v Paříži na nepovolené demonstraci sešlo 20 000 lidí.

Americké protesty se přelily do Paříže. V ulicích vládne chaos (4. června 2020):

Protestovali nejen kvůli zabití amerického černocha George Floyda, ale i kvůli smrti 24letého Francouze s malijskými kořeny Adamy Traorého, který v roce 2016 zemřel ve vazbě krátce po zatčení za ne zcela objasněných okolností. Velké demonstrace se měly konat ve francouzské metropoli také v sobotu, policejní prefektura je ale zakázala. Přesto se nedaleko amerického velvyslanectví a u Eiffelovy věže sešlo několik tisíc lidí. V celé zemi podle agentury AP v sobotu do ulic vyšlo nejméně 23 000 demonstrantů.

OVČÁČEK: MÉDIA ZAVLEKLA ČR DO HER RUSKA

Česko se mohlo vyvarovat zhoršení vztahu s Ruskem, které způsobila mimo jiné kauza údajného agenta s jedem ricin v Praze. V pondělí se tak vyjádřil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na Rádiu Z. Kontroverze podle Ovčáčka ruský režim využívá k formování pověsti Česka u tamních obyvatel. Kvůli hrozbě měli tři pražští radní policejní ochranu, Česko poté vyhostilo dva ruské diplomaty.

Dvojice diplomatů Česko opustila v neděli. „Zdá se, že to bylo jediné možné řešení,“ odpověděl Ovčáček v pořadu Ranní host rádia Z na otázku, jestli bylo vyhoštění diplomatů správný postup. K tomuto kroku se Česká republika rozhodla minulý týden v reakci na vyšetřování informace o tom, že do Česka přijel agent ruských tajných služeb s jedem ricinem.

Tu přinesl týdeník Respekt, Ovčáček ji označil za „pseudoinformaci“. „I další zpravodajské servery se tomu věnovaly. Samozřejmě to vyvolalo rozruch na politické scéně, vyjadřoval se k tomu kdekdo a to znemožnilo klidné vyšetření celé záležitosti,“ myslí si Ovčáček.

Právě v úniku utajených a diplomatických informací do médií vidí Ovčáček problém.

„Toto je ten případ. Pokud by měly tajná služba a policie možnost věc prošetřit bez jakékoliv mediální prezentace, nebyli bychom v takové situaci, v jaké jsme teď,“ uvedl mluvčí prezidenta Miloše Zemana.

Vztahy Ruska a Česka jsou dlouhodobě na špatné úrovni, potvrdili experti na mezinárodní vztahy. Kromě ricinové kauzy k tomu přispívají třeba spor o pomník maršála Koněva či přejmenování náměstí u ruské ambasády v Praze.
Česko vypovědělo dva ruské diplomaty, řekl Babiš. Rusko slíbilo odvetu

S námitkou, že informovat je práce novinářů, souhlasil Ovčáček částečně. „Měli by si informace především ověřit. Problém je v těch únicích, prostě není možné, když dostanu na stůl utajovanou informaci, abych ji hned zavolal kamarádovi z novin a ta informace se tam druhý den objevila. To se teď děje každý týden,“ řekl v interview v rádiu.

Podobné situace podle prezidentova mluvčího vyhovují ruské vnitropolitické situaci. „Režim tam teď může poukazovat způsobem ‚Podívejte, co dělají ti Češi. Kácí pomníky a útočí na naše diplomaty.‘ Takže my se nesmíme nechat zatáhnout do těchto ruských her, je to velmi nebezpečné,“ řekl. Doplnil, že se musíme chránit třeba tím, že se v médiích nebudou tajné informace objevovat.

Česko je země s velkým srdcem. Údajný ricinový agent se rozloučil s Prahou

Podle několika zdrojů měl být agentem ředitel Ruského střediska vědy a kultury v Praze Andrej Končakov. Ruská ambasáda to popřela, Končakov se v neděli loučil na Facebooku před návratem do Moskvy.

Premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Tomáš Petříček v pátek uvedli, že záležitost byla smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruského velvyslanectví v Praze, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace. „Každá velmoc využívá těchto zpravodajských prostředků při působení v cizí zemi,“ okomentoval to Ovčáček.

Česko je země s velkým srdcem. Údajný ricinový agent se rozloučil s Prahou

Za vypuštění informace o údajném příjezdu ruského agenta s ricinem do Prahy žádá trest ministr vnitra Jan Hamáček. Podle něj to ohrozilo spoustu životů a zkomplikovalo práci českým bezpečnostním službám. Kvůli úniku utajovaných informací už dříve podala trestní oznámení Bezpečnostní informační služba.

Pod policejní ochranu se dostali pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a také starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS). Ruští činitelé pohrozili těmto politikům trestním stíháním kvůli několika jejich krokům.

SLEVY NA LÁZNĚ, OBCE BONUS, DAŇOVÝ PARDON

Stát letos lidem přispěje na lázně. Lidé budou moci dostat 40 procent ceny minimálně šestidenního lázeňského pobytu, maximálně 4 tisíce korun. Vláda schválila voucher pro podporu českého lázeňství. Projekt je naplánovaný do konce roku. Vláda také předloží do Sněmovny bonus pro obce 1 200 korun na každého obyvatele obce. Celkem jde o 12,8 miliardy korun, řekl premiér a šéf ANO Andrej Babiš. „Slib obcím jsme dodrželi,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Obcím to má kompenzovat to, o co přišly při schvalování kompenzačního bonusu kvůli opatřením kvůli koronaviru.
„Budeme to kompenzovat obcím bez rozdílu,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová. Vláda bude podle ní parlamentu navrhovat, aby to schválil ve zrychleném režimu.

Schválili jsme bonus 1200Kč na obyvatele každé obce. Bez rozdílu. Celkem je to 12,8 mld.Kč. Už včera jsme se domluvili koaličně, dnes na vládě. Peníze mají jít na financování potřebných projektů obcí. Ukazujeme tak, že chceme udržet zaměstnanost, podpořit samosprávu a investovat.

To, že kvůli kompenzačnímu bonusu pro OSVČ a pro malé společnosti s ručením omezeným přijdou obce a kraje o část peněz, které dostávají ze sdílených daní, vyvolalo ve Sněmovně zlou krev. „Lumpárna a zločin na rozpočtech obcí. Je to ztráta svobody obcí přes peníze,“ řekl například místopředseda lidovců a KDU-ČSL Jan Bartošek.

Prodloužený pardon pro pozdní daňová přiznání

Ministryně financí Alena Schillerová rovněž po jednání vlády oznámila prodloužení generálního pardonu kvůli pozdnímu podání daňového přiznání do 18. srpna. Dosud platilo to, že daňové přiznání musí fyzické osoby podat nejpozději do 1. července místo běžného data 1. dubna.

Voucher pro pobyt v lázních předložila a prosadila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

„Dělali jsme si průzkum. Zjistili jsme, že do zahraničí chce vyjet asi 15 procent Čechů, většina chce letos zůstat doma,“ řekla iDNES.cz Dostálová. Neobává se, že o voucher nebude zájem a že lidé budou chtít raději jet k moři.

KOLAPS OBCHODU? CHYBĚJÍ POSÁDKY LODÍ

Situace v námořní přepravě je podle odborníků časovanou bombou, která může ohrozit světový obchod. Kvůli koronaviru uvázlo na moři nebo doma až 400 tisíc posádek. Námořníci, kteří zůstali na moři, jsou na svých lodích často déle, než jim dovolují smlouvy a limity. Po vylodění za ně není náhrada, protože mnozí jejich kolegové mají problém vycestovat.

Po 16. červnu mnohým námořníkům vyprší nouzové prodloužení pracovních smluv. Posádky často pracovaly několik měsíců nad rámec svých kontraktů a překročily regulační limity. Tomu je teď podle generálního tajemníka Mezinárodní federace pracovníků v dopravě Steva Cottona konec.

Po tomto datu totiž pracovní dohody, které by umožnily pracovníkům zůstat na moři daleko za hranicemi jejich smluv, nepůjde prodloužit. „Námořníkům neřekneme, že musí zůstat na palubě, ale pokud budou chtít, pomůžeme jim vystoupit,“ vysvětlil deníku Financial Times Cotton.

Příliš dlouhá doba na moři je podle majitelů lodí, odborů a kapitánů spojená s velkými bezpečnostními riziky. „Je to časovaná bomba. Nemůžete udržet lidi v práci na neurčito. Někteří z nich jsou na své lodi déle než rok v kuse,“ upozornil generální tajemník Mezinárodní námořní komory Guy Platten.

Podle generálního tajemníka federace správců námořních lodí IFSMA Jima Scorera přitom námořní pravidla dovolují strávit námořníkům na moři maximálně 11 měsíců. „Někteří se plaví už více než 15 měsíců a mnozí z nich jsou nebezpečně unavení,“ dodává Scorer. Platten upozornil, že čím déle bude tento problém trvat, tím větší riziko to bude pro dodavatelské řetězce.

Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji se kolem 80 procent objemu světového zboží přepravuje po moři. Hladkému fungování nákladní námořní dopravy ale v poslední době brání cestovní omezení spojená s koronavirovou krizí.
Za navrátilce není náhradní posádka

Problém mají ti členové posádky, kteří se vracejí z cesty, i ti, kteří se chtějí nalodit. Všichni musí čekat na vstupní nebo výstupní víza. Problematické je i pozastavení velké části komerčních letů, kvůli kterému jsou námořníci méně flexibilní. Krize postihla více než pětinu z 1,8 milionů námořníků, kteří obsluhují 96 tisíc komerčních plavidel na světě.
Minulý měsíc vydala Mezinárodní námořní organizace protokol o dvanácti krocích, který by měl zajistit bezpečnou výměnu posádek, uvedl deník Hellenic Shipping News. Vlády je však implementují velmi pomalu a počet posádek uvízlých na moři roste každým týdnem, sdělil Platten.

Námořní průmysl vyzývá vlády, aby vytvořily „bezpečné koridory“, které by umožnily volný pohyb 1,5 milionu komerčních námořníků. Klíčoví pracovníci by měli mít možnost cestovat bez omezení, na letištích by měli mít k dispozici bezpečné zóny a možnost prokazovat se oficiálními námořními doklady.

Rajesh Unni je generálním ředitelem singapurské společnosti Synergy Marine Group, která dodává posádky mnoha komerčním lodím. Unni uvedl, že některé vlády, například ta v Nizozemsku, opatření přijaly, ale jde to velmi pomalu. „Vlády si musí uvědomit, že jde o klíčové zaměstnance,“ připomněl Unni.

Potřeba zřídit bezpečné koridory

S tím souhlasí i provozovatel největší flotily kontejnerových lodí na světě, společnost Maersk. „Je naléhavě nutné zřídit bezpečné koridory mezi klíčovými zeměmi, jako jsou Filipíny a Indie, a hlavními směnami pro výměnu posádek po celém světě. Řešení potřebujeme hned a musí jít o celosvětovou spolupráci,“ sdělila šéfka flotily Maersk Henrietta Hallberg Thygesenová.

Velká Británie námořníkům status „klíčových pracovníků“ již dala. Vyzval k tomu bývalý šéf námořní přepravy společnosti P&O Jeffrey Sterling. „Nejen že se jednalo o naléhavý humanitární problém, ale bezproblémové fungování globální obchodní flotily je také rozhodujícím faktorem pro oživení světové ekonomiky. Británie je velký námořní národ, musíme se ujmout vedení,“ řekl Sterling.

ŘEDITELKOU PSYCHIATRICKÉ NEMOCNICE V BRODĚ VRCHNÍ SESTRA HOLUBOVÁ

Ředitelkou psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) Markétu Holubovou. V nemocnici už pracuje 20 let. Předchozí dlouholetý ředitel Jaromír Mašek byl k nevoli pracovníků léčebny odvolaný k 16. únoru. Nemocnici pak vedl zástupce Jiří Konrád.

Markéta Holubová, která byla ředitelkou jmenovaná k dnešnímu dni, je vysokoškolsky vzdělaná zdravotní sestra. V havlíčkobrodské psychiatrické nemocnici pracuje od roku 2000. V roce 2014 se stala vrchní sestrou.
„Od roku 2018 se věnuje reformě psychiatrické péče a na pozici specialisty transformace psychiatrické péče spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví. Oblasti psychiatrické péče se věnuje také v rámci vlastní přednáškové činnosti,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Klára Doláková.

Protest zaměstnanců proti odvolání Maška

Jaromír Mašek v nemocnici, ve které pracuje přes dvacet let, dál působí jako lékař. Ředitelem byl 14 let. Jeho odvolání ministr Adam Vojtěch v únoru zdůvodnil nesouhlasem Maška s reformou psychiatrické péče a některými pochybeními.
Ministrovo rozhodnutí kritizovali zaměstnanci nemocnice, kteří hrozili stávkou. Vojtěch pak některá svá vyjádření na Maškovu adresu změnil, včetně toho, že by mohl za personální nestabilitu havlíčkobrodského Centra duševního zdraví. Právě tato centra jsou součástí reformy.

„Paní Holubová pracuje v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod 20 let, již šest let na vedoucí pozici, a tak fungování nemocnice výborně zná, stejně tak zaměstnanci nemocnice znají ji. Vidím velkou výhodou v tom, že na pozici ředitele jde člověk zevnitř. Nyní je zcela zásadní zapojení nemocnice do probíhajících procesů reformy péče o duševní zdraví, což je jedna z hlavních priorit ministerstva zdravotnictví,“ řekl Vojtěch.

Už dřív ministerstvo ČTK sdělilo, že do výběrového řízení se přihlásili tři lidé. Termín pro podání přihlášek byl 18. březen. Jmenování nové ředitelky zdržela situace kolem koronaviru.