iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kolik nacistů Hitlera ve světě? V Argentině bankovka...

Argentinu pobouřila bankovka s ministrem, který zaměstnal nacistu: Rozhodnutí argentinské centrální banky dát na novou bankovku bývalého ministra zdravotnictví Ramóna Carrilla se setkalo s velkým pobouřením u židovských komunit, ale i v zahraničí. Carrilla obviňují ze sympatií k nacistickému Německu. Ministr dokonce zaměstnal nacistického lékaře, který dělal brutální experimenty na homosexuálních vězních v koncentračních táboře v Buchenwaldu.

Argentina nyní v souvislosti s koronavirovou krizí čelí hyperinflaci. Argentinská centrální banka se proto v průběhu června chystá vydat nové bankovky o hodnotě 5 000 pesos (v přepočtu asi 1 770 korun). Na její přední straně budou významní argentinští lékaři, to na počest zdravotníků bojujících s koronavirem.

Výběr někdejšího ministra Ramóna Carrilla se však v zemi setkal s odsouzením, píše britský server inews. Carrillo byl argentinským ministrem zdravotnictví v letech 1949 až 1954 ve vládě vojenského diktátora Juana Peróna, který dal vzniknout politickému směru peronismu, považovanému za argentinskou obdobu italského fašismu.

Ministr byl podle židovských skupin obdivovatelem Adolfa Hitlera a nacistické ideologie. Kritici vycházejí z Carrillovy obliby eugeniky, tedy snah o zušlechtění lidské rasy, a jeho někdejšího přijetí dánského nacistického lékaře Carla Petera Værneta, který prováděl experimenty na homosexuálních vězních v koncentračním táboře Buchenwald s cílem je „vyléčit“ jejich sexuální preference.

Carrillo přijal Værneta, který uprchl z Dánska poté, co vyšly najevo jeho brutální metody. V roce 1947 s ním ministr zdravotnictví uzavřel pětiletý kontrakt. Værnet působil na tehdejším sekretariátu veřejného zdraví jako „fyziolog“. V roce 1949 Værnet, zřejmě na doporučení Carrilla, obdržel argentinské občanství. V Argentině dožil pod svým vlastním jménem. Dánsko se jej nikdy nepokusilo získat a postavit před soud.

Kontroverzní volba vyvolala značný hněv u židovské komunity. „Důrazně odmítáme volbu takové osoby, která poskvrní Argentinu svým obrazem na bankovce nejvyšší nominální hodnoty,“ napsala mezinárodní židovská organizace Centrum Simona Wiesenthala, která popisuje Carrilla jako „obdivovatele Hitlera“ a tvůrce konceptu „ideálního vojáka“, odmítajícího brance s rasovými a genetickými „zvláštnostmi“.

„Když říkáme ‚už nikdy‘, v souvislosti s holocaustem, nemá smysl si připomínat někoho, kdo minimálně s touto ideologií sympatizoval,“ neskrývala pobouření izraelská velvyslankyně v Argentině Galit Ronenová. Rozhodnutí argentinské banky zkritizoval i britský velvyslanec v Argentině Mark Kent. „Nacismus bylo největší zlo 20. století, které vedlo k holokaustu a smrti milionů nevinných. Neměli bychom si připomínat nikoho, kdo se účastnil této hrozné epizody dějin.“

Carrillova rodina odmítá, že by jejich předek sympatizoval s nacismem. „Můj dědeček byl jedním z činitelů Peronova režimu, který nejvíce propagoval ustanovení diplomatických vazeb s Izraelem,“ tvrdí Carrillův vnuk, který sdílel fotku daru, který Carrillo obdržel od tehdejšího izraelského ministra zdravotnictví v roce 1954, uvádí list Buenos Aires Times.
Za Carrilla se postavil i současný argentinský ministr zdravotnictví Ginés González García. Kritiky jeho předchůdce obvinil z toho, že jsou „blázni“, kteří nemají žádné důkazy pro svá tvrzení. Podle něj byl Carrillo „zdrojem pýchy pro argentinský lid“. Výroky velvyslanců jej „pobouřily“.

Ramón Carrillo je v Argentině pozitivně hodnocen za svůj boj s malárií, kterou v zemi vymýtil, a také výrazně snížil výskyt tuberkulózy. Bývalý ministr zdravotnictví je oceňován také za stavbu nemocnic.

Není jisté, kdy bankovka půjde do oběhu. Původní návrh počítal s 15. červnem, zatím jej ale neschválil argentinský prezident. Někteří tamní obchodníci se ale domnívají, že bankovka nakonec nebude vydána, částečně kvůli hněvu židovské komunity, ale i jako politická reakce proti podporovatelům peronismu, který je stále na argentinské politické scéně oblíbenou ideologií.

NĚMEC CHYSTAL ÚTOK NA MUSLIMY

Německá policie zadržela jednadvacetiletého muže, který na internetu vyhrožoval teroristickým útokem proti muslimům. Mladík chtěl na sebe útokem strhnout celosvětovou pozornost médií. Policisté našli v jeho bytě zbraně a pravicově extremistické materiály.

S odvoláním na státní zastupitelství o tom informovala agentura DPA.

Mladík z dolnosaského Hildesheimu se o útoku zmínil v pátek na internetovém chatu, myšlenkou se však podle vyšetřovatelů zabýval už déle. Akcí na sebe chtěl mimo jiné strhnout celosvětovou mediální pozornost.
Němec ve své výhrůžce připomněl útok pravicového extremisty, který loni ve dvou mešitách v novozélandském Christchurchi zastřelil 51 lidí.

Německem za poslední rok otřáslo hned několik útoků pravicových radikálů. V únoru v Hanau blízko Frankfurtu nad Mohanem 43letý Němec, který trpěl duševními problémy, zastřelil devět lidí s migračními kořeny, loni v říjnu zase pravicový extremista zaútočil na synagogu v Halle. V její blízkosti zastřelil dva lidi.