iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Schillerová proti Smartwingsu, a co mil. na zničené domy?

Babišova vláda zatím rozhazuje, kde může. Jsou to mimo jiné i miliony na bourání zdevastovaných bytů a domů, odvoz odpadků od domů na severu Čech, severní Moravy i jinde a podobně. Policisté, žalobci, politici, poslanci, senátoři, NKU, ministr životního prostředí Brabec a spol. se tím nezabývají, nikoho nestíhají, nedělají opatření, aby vše uhradili viníci. A to v ČR i ve světě řádí válka s covidem-19.

Ať ministryně Schillerová už urychleně spočítá, o kolik milionů jsme už přišli a ještě přijdeme, než Babiš okamžitě nařídí, aby se už ze státní kasy nic takového neplatilo. Pokud by to šlo z jeho peněz, nikoliv státu, určitě by už zasáhl.

A KDO JE NEPŘIZPŮSOBIVÝ?

Mnozí lidé se dotazují, kdo je nepřizpůsobivý? Co je to za lidi v ČR či jinde v cizině, o nichž se tvrdí, že devastují domy, byty, činí nepořádek atd. v městech a obcích. Bude se jejich jednání stále trpět bez postihu, nebo nápravu zařídí vedení EU, Leyenová z Německa či Jourová, která už v minulém období měla tuto problematiku na starosti, ale nic se nezlepšilo.

TVRDÍK PROŠUSTROVAL MILIONY V ČSA

Po odchodu Paroubkovy vlády vedl ČSA politik ČSSD Tvrdík. A dopadlo to tak, že ČR přišla o miliony neschopností Tvrdíka. Nelze se teď divit ministryni Schillerové, že už letecké společnosti ČR nechce dát žádnou podporu.

VYJÁDŘENÍ MINISTRYNĚ SCHILLEROVÉ, BUDE SCHODEK JEN 500 MLD., NEBO VÍC?

Schillerová přepsala schodek rozpočtu na 500 mld., pomoc Smartwings odmítá: Ministryně financí Alena Schillerová má připravenou novelu rozpočtu, která by zvýšila schodek až k 500 miliardám korun. Nejprve se o ní chce pobavit v koalici. Předložit ji případně plánuje do konce června. Zároveň ministryně uvedla, že nepodporuje pomoc letecké společnosti Smartwings.

Schillerová (za ANO) tak v pořadu Partie na televizi Prima potvrdila svou původní myšlenku, že by se schodek státního rozpočtu letos mohl přiblížit 500 miliardám korun. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová připustila, že za současné situace, kterou ovlivnila epidemie koronaviru, nebude ke schodku tak kritická. Naposledy Sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun.

Zároveň Schillerová uvedla, že velkému schodku rozpočtu se Česko nevyhne ani v příštím roce. Výši schodku nechce odhadovat, konsolidace po letošku je v plánu na sedm let. Vicepremiérka zároveň v debatě odmítla možnost, že by stát dal záruku za úvěr společnosti Smartwings. Nezaznamenala, že by se o nějaké konkrétní podpoře nyní jednalo.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Ke konci května skončilo hospodaření státu schodkem 157,4 miliardy korun z dubnového schodku 93,8 miliardy korun. Květnový výsledek je tak nejhorší od vzniku České republiky.

Kvůli dopadům šíření koronaviru a přijatým opatřením totiž klesají příjmy státu, zatímco výdaje výrazně rostou. Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard korun. Z údajů dále vyplývá, že stát na podporu ekonomiky dosud uvolnil 57,3 miliardy korun. Dalších zhruba 11 miliard korun představují dosud podpořené úvěry.

Pomoc Smartwings Schillerová odmítá

Vicepremiérka zároveň v debatě odmítla možnost, že by stát dal záruku za úvěr společnosti Smartwings. Nezaznamenala, že by se o nějaké konkrétní podpoře nyní jednalo.„Jak sleduji ten vývoj, tak si myslím, že podpora pro Smartwings není na pořadu dne jako taková. V tuto chvíli jsou tam akcionáři a ti se vyjádřili k podpoře společnosti,“ řekla v diskusi ministryně. Státní záruka by podle ní byla v Parlamentu těžko obhajitelná, když by měla být jen pro jednu firmu. „To byla věc, kterou jsem nepodporovala od samého začátku,“ uvedla.

Případnou státní pomoc kritizuje i opozice. Podle ní firma není strategickým podnikem. „I Smartwings mají možnost si požádat o ty standardní nástroje, jako je program Antivirus. Nevidím důvod, proč by měla tato firma, která není strategické hodnoty pro ČR, získávat nějakou nadstandardní pomoc proti ostatním,“ řekla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Předseda představenstva a spolumajitel Smartwings Jiří Šimáně v minulých dnech v médiích přitom uvedl, že firma bude potřebovat až dvě miliardy korun. Podle serveru lidovky.cz se však nakonec bude ucházet přibližně o 900 milionů, a to formou státní půjčky nebo státní garance za komerční úvěr. Stát by za to měl získat místo v dozorčí radě, případně možnost do budoucna ovlivňovat strategii Smartwings

V NĚMECKU BALÍČEK 130 MILIARD EUR, ČÁST DOSTANE I ZDRAVOTNICTVÍ

Koaliční spolkový kabinet Angely Merkelové dal zelenou rozsáhlému rozpočtovému impulsu, který má podpořit německou ekonomiku při vstřebávání následků koronavirové pandemie. Finanční injekci dostane také tamní zdravotnictví.

Kancléřka Angela Merkelová označila fiskální balíček za program, který má ambici zachránit pracovní místa a dát ekonomice růstový impuls. Přestože mělo Německo v posledních několika letech rozpočtové přebytky, na 130miliardový plán si bude muset půjčit. Jako dobrý hospodář s tím ale nejsilnější ekonomika Evropy nebude mít problém, protože věřitelé si lepšího dlužníka skoro nemohou přát.
Kromě snížení sazby daně z přidané hodnoty z 19 na 16 a ze 7 na pět procent po druhou polovinu letošního roku balíček obsahuje také peníze, které budou směřovat do německého zdravotnického systému. Spolková vláda naplánovala takzvaný „Pakt pro veřejné zdravotnictví“.

Investice, posílení personálních kapacit, nezávislost

V jeho rámci jednotlivé spolkové země získají prostředky z úrovně spolkové vlády ve formě fixních částek z vybrané daně z přidané hodnoty na financování dalších pracovních míst ve zdravotnictví, která budou poptávána místními zdravotnickými úřady pro příštích pět let. A také na zvyšování platů zdravotnických pracovníků tempem srovnatelným v ostatních sektorech ekonomiky. Podmínkou je, že nábor těchto dodatečných zdravotníků musí být dokončen před koncem roku 2021.

Pakt počítá také se zahájením „Programu pro budoucnost nemocnic“, z něhož poplynou prostředky na financování nezbytných investic do moderních pohotovostních kapacit a do vylepšení digitální infrastruktury nemocnic. Realizace je plánována prostřednictvím rozšíření nemocničního strukturálního fondu. Na investice mají jít až tři miliardy eur (skoro 80 miliard korun).

Vládní koalice také ve svém finančním plánu akcentuje zvýšení kapacity pro výrobu ochranných pomůcek pro zdravotníky tak, aby Německo nebylo tolik závislé na jejich dovozu ze zahraničí. Peníze půjdou rovněž na posílení výrobní kapacity účinných látek proti nemoci Covid-19, stejně jako vakcíny proti koronaviru. Pochopitelně až v momentě, kdy se vakcínu podaří vyvinout.

Spolkový kabinet tak chce zahájit program podpory pružné a v případě opakující se epidemie také škálovatelné domácí produkce důležitých léčiv a zdravotnických prostředků. Na to by měla vláda Angely Merkelové vyčlenit zhruba jednu miliardu eur (necelých 27 miliard korun). Prezident Německé lékařské asociace Klaus Reinhardt označil tyto kroky vlády za „naprosto správné a nezbytné“, jak uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.

Spokojené kliniky

Podle Reinhardta současná krize ukázala, že zdravotnická oddělení potřebují dlouhodobě více personálu, aby mohl plnit veškeré úkoly k zajištění plynulého chodu zdravotnictví. Šéf lékařské asociace rovněž chválí snahu o přizpůsobení úrovně platů ve zdravotnictví ostatním srovnatelným institucím a systémům ve veřejném sektoru. Na tyto účely vláda hodlá vynaložit až čtyři miliardy eur (asi 106 miliard korun).
Vládní plány uvítala také Německá nemocniční společnost (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft). „Jsme potěšení, že vládní koalice ocenila nezastupitelnou roli nemocnic při zvládání koronavirové pandemie, které navíc nemocnice dostály skvěle,“ uvedl prezident DKG Gerald Gaß. Nemocnice i jejich zaměstnanci si toto uznání podle Gaße zaslouží. „Miliardy eur jsou ale jen nezbytným prvním krokem ke zlepšení situace na klinikách,“ dodal Gaß. Spokojenost s vládním finančním plánem pro zdravotnictví vyjádřily i další zainteresované svazy a spolky, ceskajustice.cz

PROTESTY VE SVĚTĚ PROTI BRUTALITĚ

V Londýně, Frankfurtu nad Mohanem či Soulu se v sobotu konají demonstrace proti brutalitě amerických policistů. Lidé se tak připojili k protestům ve Spojených státech, které vyvolala smrt Afroameričana George Floyda. Ten zemřel během zatýkání, když mu policista Derek Chauvin téměř devět minut klečel na krku.

Demonstrace navzdory varováním britské vlády, aby se kvůli stále trvající pandemii koronaviru lidé nescházeli, odpoledne probíhají v centru Londýna, ale i dalších městech Spojeného království. List The Guardian informuje o Sheffieldu, Manchesteru či Leicesteru.
Šlapou po nás už stovky let. Je načase povstat, vyzval černochy aktivista

„Obzvlášť v této době musíme stavět zdraví veřejnosti na první místo,“ apelovala na Brity ministryně vnitra Priti Patelová s tím, že naprosto rozumí přání lidí vyjádřit svůj názor a uplatnit své právo protestovat. „Ale jsme uprostřed pandemie. Těm, kteří tam chtějí jít, bych řekla: Nedělejte to,“ dodala.

Na shromáždění nedaleko Westminsterského paláce lidé v tichosti poklekli a pak provolávali Floydovo jméno a tleskali, uvádí stanice Deutsche Welle. Navzdory deštivému počasí přišly na demonstraci proti rasismu tisíce lidí. Část demonstrantů se nedaleko sídla britského premiéra v Downing Street krátce střetla s jezdeckou policií.

K Američanům naštvaným kvůli zbytečné smrti dalšího černocha se připojili lidé také Němci. Pod názvem Silent Demos (Tiché demonstrace) se protesty konaly v řadě měst. Lidé na ně často přicházeli v černém oblečení. Ve Frankfurtu se sešlo kolem osmi tisíc lidí. Podle policie dodržovali hygienická pravidla a měli na obličejích roušky.

Organizátoři demonstrace na Alexandrově náměstí v Berlíně nahlásili 1 500 účastníků, místní policie ale odhadla účast na deset tisíc lidí. Policie protestující podle agentury DPA vyzývala, aby dodržovali rozestupy a zaplnili i ulice, které k náměstí vedou.
Zhruba devět tisíc lidí napočítali policisté na demonstraci v Hamburku. Kvůli koronaviru přitom byla povolená účast jen 525 lidí. Po pokojné demonstraci se skupina protestujících střetla s policií. Dva strážníky zranila zábavní pyrotechnika. Policisté následně použili vodní děla.

Hamburská radnice před protestem na Twitteru napsala, že je na straně demonstrantů. „Rasismus nesmí mít v naší společnosti místo,“ stojí v radničním tweetu. V Mnichově policisté účast odhadli na sedm tisíc lidí. Radnice přitom povolila demonstraci pod podmínkou, že dorazí jen 200 lidí. „Pravidla pro rozestupy se nedodržují,“ řekl DPA mluvčí mnichovské policie. Fotografové světových agentur zachytili atmosféru v jihokorejském Soulu, kde protest nabral podobu pochodu. Protesty spojuje heslo „i na životech černochů záleží“, které mají protestující na transparentech spolu se slogany „mlčení znamená násilí“ nebo „bez spravedlnosti nebude mír“.

V Paříži policie sobotní akci zakázala s odkazem na hrozbu nákazy koronavirem, lidé se však i přesto vydali do ulic. Úřady ve francouzské metropoli kvůli této eventualitě už předem nechaly uzavřít okolí americké ambasády.

Akci na pařížském náměstí Concorde podle listu Le Figaro svolala Liga na obranu černých Afričanů (LDNA) a Brigáda proti nenávisti k černochům. . Francouzi přišli nejen kvůli osudu Floyda, ale i Adamy Traorého, který v roce 2016 ve Francii zemřel ve vazbě za ne zcela objasněných okolností.

Mimo metropoli se v sobotu protestuje také v Lyonu, Bordeaux, Nantes, Rennes, Marseille či Lille. Demonstrace pokračují i v samotných Spojených státech. Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že policie musí zacházet s každým Američanem stejně bez ohledu na jeho „rasu, barvu, gender nebo víru“.

UMĚLEC BANKS PODPORUJE VLAJKU USA A ZASTÁVÁ SE ČERNOCHŮ

Mezinárodně uznávaný, leč nadále tajemný umělec Banksy odhalil nové dílo inspirované smrtí Američana George Floyda, který zemřel během nešetrného zatýkání několika policisty. Umělec v něm vyjádřil podporu hnutí Black Lives Matter (Na životech černých záleží). Na obraze je improvizovaný pomník se svíčkou, která podpaluje americkou vlajku.

Banksy odkaz doplnil o detailní výřez s podobiznou anonymní černé postavy a vlastní vyjádření, a to na svém instagramovém účtu. „Nejdřív jsem si myslel, že bych měl jen držet hubu a poslouchat černochy, co oni na to. Ale proč bych to měl dělat? Není to jejich problém, je můj,“ napsal umělec.

„Systém barevným lidem škodí. Systém bílých. Jako rozbitá trubka zaplavující byt lidí žijících dole. Vadný systém vrhá jejich životy do bídy, ale není to jejich práce to napravovat. Ani nemohou – nikdo je nenechá jít do bytu nahoře,“ pokračoval.
„Tohle je problém bílých. A pokud to bílí lidé nenapraví, někdo bude muset jít nahoru a vykopnout dveře,“ uzavřel Banksy svou úvahu.
Smrt šestačtyřicetiletého Floyda v americkém Minneapolisu z minulého týdne vyvolala rozsáhlé nepokoje ve Spojených státech. Do protestů proti policejní brutalitě se zapojilo i mnoho lidí v řadě evropských metropolí.

V TEL AVIVU VELKÁ DEMONSTRACE PROTI ANEXI ZÁPADNÍHO BŘEHU

Reuters: Několik tisíc lidí demonstrovalo v sobotu v Tel Avivu proti záměru vlády rozšířit izraelskou svrchovanost nad částí okupovaného Západního břehu Jordánu. To by se podle agentury Reuters rovnalo anexi území, jež se dle původních dohod mělo stát součástí palestinského státu. Podle deníku The Times of Israel se demonstrace účastnilo na šest tisíc lidí a šlo o největší protest v zemi od začátku pandemie covidu-19. Lidé ale měli roušky a dodržovali rozestupy. Někteří nesli transparenty s hesly „Bez spravedlnosti není mír“ či „Na palestinských životech záleží“ s odkazem na obdobná hesla nynějších demonstrací proti rasismu v USA.

Protesty přišly jen den poté, co Izraelci v menších skupinách demonstrovali proti zabití palestinského autisty Ijáda Hállaka.

Mezi demonstrujícími byli podle deníku The Jerusalem Post Arabové i Židé. Manifestující na dálku prostřednictvím videa pozdravil i americký senátor Bernie Sanders.„Je na nás všech, abychom se postavili proti autoritářským vůdcům a společně pracovali na vytvoření mírové budoucnosti pro všechny Palestince a všechny Izraelce,“ řekl na videu Sanders. Vyzval také k zastavení všech plánů na anexi Západního břehu.

Na demonstraci vystoupil mimo jiné šéf levicové strany Merec Nican Horovic, který označil plán vlády „na anexi za zločin proti míru a lidskosti, jenž skončí krveprolitím“. Palestinci s chystaným rozšířením izraelské svrchovanosti nesouhlasí a ministr obrany Benny Ganc tento týden nařídil armádě, aby se začala připravovat na důsledky kvůli očekávanému odporu Palestinců. „Nemůžeme nahradit okupaci, která trvá desítky let, apartheidem, který bude trvat věčně,“ prohlásil dnes také Horovic.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce rozšířit svrchovanost nad židovskými osadami na území, které Izrael obsadil za války v roce 1967. Tamní židovské osady považují Palestinci i řada zemí za nelegální z hlediska mezinárodního práva. Izrael tvrdí, že má na toto území historické a biblické vazby, a argumentuje i bezpečnostním hlediskem.

Netanjahu minulý měsíc k plánu zabrání části Západního břehu řekl, že si nenechá ujít „historickou příležitost“. Tento krok je i součástí koaliční dohody o nové vládě, kterou Netanjahu uzavřel v dubnu s nejsilnějším rivalem z předchozích voleb, centristou Bennym Gancem. V dohodě je uveden 1. červenec jako termín zahájení vládní debaty o tomto kroku.

S anexí většiny židovských osad na Západním břehu Jordánu počítá i takzvaný mírový plán pro Blízký východ amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plán sice navrhuje i vytvoření samostatného palestinského státu, jako stranící Izraeli ho ale odmítli nejen Palestinci či Liga arabských států (LAS), ale i někteří vysocí evropští politici.

„Je to prokletá dohoda mezi mužem, který se snaží vyhrát volby, a mužem, který chce uniknout soudu za korupci,“ řekla dnes na demonstraci poslankyně Merecu Tamar Zandbergová s odkazem na Trumpa, jehož na podzim čekají doma prezidentské volby, a Netanjahua, který minulý měsíc stanul před soudem kvůli korupci, podvodu a zneužití důvěry.

KIMOVA SESTRA VYHROŽUJE JIHOKOREJCŮM KVŮLI LETÁKŮM

Kim Jo-čong, mladší sestra severokorejského diktátora Kim Čong-una, ve čtvrtek pohrozila, že země vypoví vojenskou dohodu s Jižní Koreou a uzavře pohraniční styčný úřad, pokud aktivisté z jihu nepřestanou posílat letáky přes hranici obou států. Jihokorejská vláda v reakci uvedla, že plánuje nový zákon, který by posílání letáků s kritikou severokorejského diktátora zakázal.

Prohlášení přišlo poté, co skupina severokorejských přeběhlíků tento týden poslala přes hranice více než 500 tisíc balónků plných letáků, ve kterých kritizovali jaderné zbrojení KLDR a jejího vůdce. V předchozích prospektech odsoudili také nedodržování lidských práv severokorejskou vládou. Kim Jo-čong v posledních dvou letech značně upevnila své postavení ve vládnoucí dělnické straně a slouží jako vedoucí personálu svého bratra.

Jo-čong podle The Guardianu pohrozila, že shazování dalších letáků může ohrozit Panmunjomskou deklaraci z roku 2018, ve které se představitelé obou Korejí zavázali k zastavení „všech nepřátelských činů, včetně vysílání z reproduktorů a rozptylování letáků“ u korejského demilitarizovaného pásma.

Jihokorejské úřady tvrdě zaplatí, pokud dovolí pokračování této situace,“ uvedla Jo-čong. Severokorejské uprchlíky přitom nazvala „lidskou špínou“ a „hnusnými podvraťáky“, kteří zradili svou vlast. K odpovědnosti podle ní musí být pohnána jihokorejská vláda, která těmto lidem poskytuje útočiště.

Kimova sestra také varovala, že nechá uzavřít styčný úřad, který vznikl na hranici. Nejvyšší představitelé Severní a Jižní Koreje se v roce 2018 sešli na třech summitech, od té doby ale mezikorejské vztahy výrazně ochladly.

Jižní Korea chce letákům zamezit

Jo-čong ve čtvrtek také pohrozila, že KLDR definitivně ukončí projekty spolupráce mezi Severní a Jižní Koreou. Týká se to hlavně společné průmyslové zóny Kesong ležící na severokorejské straně hranice a turistických zájezdů do severokorejského letoviska v Diamantových horách.

Kimova sestra má v KLDR rostoucí vliv, stává se alter egem svého bratra

KLDR tyto aktivity již dříve pozastavila kvůli sankcím, které na ni uvalilo mezinárodní společenství za její jaderné a raketové zbrojní programy. Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení v odpovědi na severokorejská varování ve čtvrtek uvedlo, že „posílání letáků zvyšuje napětí s KLDR, ohrožuje životní prostředí a soukromý majetek a představuje nebezpečí pro obyvatele pohraniční oblasti“.
Jihokorejská vláda proto bude usilovat o změnu v zákoně, která by akce vyvolávající napětí zastavila. Vstřícná reakce Jižní Koreji vůči Pchjongjangu v této demokratické zemi podle AP nepochybně vyvolá debaty o svobodě slova.