iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

JUDr. Angyalossy: NS perfektně fungovat, kvalitní soudci

Nový šéf NS Petr Angyalossy: Když bude potřeba, použiji i bič, aby soud pracoval bezvadně: I den po svém jmenování předsedou přijel do práce na Nejvyšší soud (NS) na svém Harley. A dobře si ho prohlédněte, protože to byl třeba právě on, kdo vás v devadesátých letech vezl autobusem na nějakou z dovolených po Evropě. Nový předseda Petr Angyalossy totiž při studiích práv v Brně pracoval jako dělník na železnici, hasič nebo řidič mezinárodního dálkového autobusu.

„Pro mě je justice životním posláním, žiji pro ni, dýchám, jsem ochoten pro ni pracovat 24 hodin denně,“ říká o sobě nový předseda Petr Angyalossy.

Přijel jste dnes do práce na motorce?

Ano.

Jezdíte tak často?

Ano, když je hezky.

Kolik jste za poslední dobu dostal pokut?

Zaklepu na dřevo, nepamatuji se, kdy jsem dostal pokutu. Jak už i včera pan prezident zmínil, mám motocykl značky Harley. A to nejsou ti motorkáři, kteří jsou tzv. dárci orgánů, ale to jsou motorkáři, kteří jezdí pomalu a kochají se krajinou. Už dávno jsem vyrostl z věku, kdy jsem se snažil zkoumat, kolik ten stroj ujede maximální rychlostí. Ani vám neřeknu, jakou rychlostí ten můj může jet. V životě jsem to nezkoušel a ani nebudu. Já mám prostě rád pohodovou jízdu. Adrenalin mám v práci, nepotřebuji ho mít na motorce.

Jedna z vašich předchůdkyň ve funkci, Iva Brožová, považuje za politováníhodné, že Nejvyšší soud nepovede první místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu Robert Fremr. Ten podle ní byl evidentně nejlepším kandidátem a jakákoliv jiná volba působí jako politizace funkce. Na druhou stranu, jak ona tak Pavel Šámal byli do funkce jmenováni za podobných podmínek, kdy jejich výběr coby předsedů nebyl zcela transparentní. To ostatně připomněla i další někdejší předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová. Proč se podle vás přesto ve vašem případě zvedla největší vlna odporu, a to velkou měrou ze strany představitelů justice?

Těžko říct. To se musíte zeptat jich, proč na mě mají takový názor, jaký mají. Jak jsem říkal, je jasné, že ne každý musí být každému hned sympatický. Nejsem si vědom toho, že bych těmto lidem někdy něčím uškodil.

Mrzí vás to?

S určitou kritikou počítat musím. Samozřejmě nemám patent na rozum, takže kritiku přijímám a snažím se z ní poučit. Také se mi nemusí vždy všechno stoprocentně podařit. Rozhodně by mě více potěšilo, kdyby ta kritika nebyla. Ale beru ji, že ne všichni musí souhlasit s tím, jak moje nominace vznikla. Pokud chtějí, můžeme si sednout a porozprávět o tom, proč na mě mají takový názor. Pokud mají nějaké mylné nebo nedostatečné informace, já jim je klidně rozšířím. Ze své minulosti nemám co tajit. O mně si může každý zjistit a zeptat se mě na cokoliv. Nemám důvod něco tajit.

Na tiskové konferenci po svém nástupu do úřadu jste řekl, že preferujete, aby na Nejvyšší soud přišli spíše kariérní soudci. Je to tedy tak, že se trochu odkláníte od záměru svého předchůdce Pavla Šámala, který chtěl na soud přivést i soudce – akademiky?

Neřekl bych, že jde o odklon. I on to pojal tak, že pokud by sem přicházel někdo z kruhů mimo justici, tak by to byly výjimečné případy. A takový názor mám také, má jít o významné a výjimečně erudované osobnosti.

Můžete říct nějaký příklad?

To by muselo záležet na konkrétním případu a konkrétním člověku a podle toho, odkud by přišel. Jestli by to byl akademik či zástupce z advokacie. To není omezeno konkrétní profesí nebo druhem výkonu právnické praxe.

Jak na tom je v současné době Nejvyšší soud co se týče personálního obsazení? Kolik soudců chybí?

Máme tabulkové stavy pro 72 soudců. Z toho jeden soudce, doktor Fremr, je u trestního tribunálu v Haagu, takže jeho tabulkové místo je obsazené a až se vrátí, tak zase posílí naše řady. A jinak máme, pokud se nemýlím, osm stážistů. Naše stavy jsou naplněné. Musíme počítat s tím, že zhruba každý rok nám někdo odejde, protože dovrší sedmdesát let věku. Přesně nevím, kolik to letos bude soudců. Vím, že na trestním kolegiu nám budou končit ke konci roku dva soudci – doktor Bláha a doktor Mikláš. Pak budeme pravděpodobně ze stážistů vybírat, kdo by tu zůstal natrvalo a nahradil je.

Mluvil jste s panem prezidentem o tom, kdo by mohl nahradit na pozici místopředsedy soudu Romana Fialu, který ve funkci končí na konci roku? Plánujete nějaké jiné personální změny?

Co se týče personální politiky soudu, to je výlučně v mojí kompetenci. Já si do toho nenechám nikým mluvit, s kým budu spolupracovat. Protože já odpovídám za to, jak ten soud bude dál fungovat. A tím pádem to bude vyloženě na mém rozhodnutí. Ale má priorita je, že kolem sebe potřebuji mít tým lidí, na které se mohu spolehnout a že si je budu vybírat. Kromě doktora Fialy zanedlouho bude končit mandát i předsedovi trestního kolegia doktoru Púrymu. Budu se tímto muset zabývat, ale ještě to má svůj čas.

Pokud se nepletu, tak jako předseda nemáte do výběru místopředsedy soudu kompetenci panu prezidentovi zasahovat.
Co se týče postu místopředsedy, toho jmenuje pan prezident, ale je to podmíněno mým souhlasem.
Pokud by byl přidělen k Nejvyššímu soudu „zvenčí“.

Tak. Ale je to ještě předčasné řešit, protože pan doktor Fiala má mandát do konce roku. Budu se tím zabývat, až přijde ten čas. Debata o místopředsedovi nebyla, nastane pravděpodobně někdy s podzimem. Předpokládám, že budu minimálně dotázán na názor a doufám, že bude panem prezidentem dáno na mé doporučení.

Po svém jmenování jste uvedl, že jste se dříve zabýval i civilním právem. Ministryně spravedlnosti zmínila, že by byla ráda, aby krajští předsedové soudů uvažovali o tom, že by kvůli řízení o odškodnění za opatření proti koronavirové epidemii měla část soudců přejít z trestu, kde podle jejího názoru ubývá práce, na civilní agendu. Dokážete si to představit?

Abych to trochu upřesnil, tak jsem směřoval do civilní oblasti soudnictví, ale v podstatě to bylo před tím, než jsem začal soudit. Soudit jsem začal už jako trestní soudce. Praxi civilního soudce nemám žádnou, ale diplomovou práci jsem dělal z občanského práva. Dizertační práci mám z pracovního práva. Sice je pravda, že tu jsem dodělával, když už jsem soudil, v tu dobu to bylo na tři roky, ale od prvopočátku jsem soudil trestní věci. Určitou průchodnost bych si dovedl představit. Ale je to svízelné a ne zrovna praktické. My to máme trochu jinak nastavené, než třeba v Německu, kde je průchodnost mezi profesemi mnohem větší.

Dokonce je podmínkou, aby civilní soudce získal praxi trestního soudce nebo je tam třeba podmínka, že má být nějakou dobu státním zástupcem. V Německu se spíše klade důraz na univerzalitu. U nás se více akcentuje specializace a odbornost. Možná ze začátku bych si to dovedl představit. Na druhou stranu, pokud má člověk třeba deset, patnáct let praxe, je škoda mrhat jeho odborností. Žijeme v době, kdy se právní řád překotně mění. Stále se musíme učit, protože předpisy se mění. Není to jako kdysi, kdy tu obecný zákoník občanský platil 150 let. Ještě je třeba vzít v potaz právo Evropské unie, kdy musíme jít i do mezinárodního měřítka a nestačí nám pouze vnitrostátní předpisy. Byl by to nepraktický krok. Ne, že by to soudci nedokázali, ale myslím, si, že by to byla škoda.

Máte v plánu se sejít s předsedy krajských soudů?

Nejprve se trochu potřebuji rozhlédnout v této pozici. Samozřejmě plánuji setkání s předsedy vrchních soudů, předpokládám do budoucna i setkání s předsedy krajských. Budu se snažit pozitivně působit jak na rychlost řízení, tak na rozhodovací praxi atd. Ale zatím ještě konkrétní plán nemám, rád bych se také sešel s paní ministryní.

Už máte termín?

Ještě ne. Ale rád bych co nejdříve. Ve středu jsme se v krátkosti domlouvali, že se sejdeme, jak se tady ustálí takový ten první nápor. Nebudu se muset stále vyjadřovat pro média, která nyní zajímají moje vize, takže budu mít více prostoru a času na jiné věci. Navíc se s ní potřebuji sejít i z důvodu etického kodexu, který dokončuji, abych jí ho mohl předat.

Za jednu z prvních priorit považuje dokončení práce právě na etickém kodexu, který by byl akceptován všemi soudci, nikoli pouze Soudcovskou unií a jejími členy. Vy jste na něm pracoval již dříve, než jste se stal předsedou?

Ano, na etickém kodexu pracujeme od loňského podzimu. Máme vytvořenou skupinu dvacetitří soudců z různých stupňů soudů včetně zástupců Soudcovské unie. Tvoříme ke kodexu také komentář. Kvůli koronavirové pandemii a nemožnosti osobních setkání jsme to museli řešit spíše korespondenčně a bylo to složitější, a proto se to také protáhlo. Ale už jsme skoro ve finální fázi, kdy jenom upravujeme výsledný text komentáře. Předpokládám, že bychom za pár týdnů mohli mít finální verzi a přijmout v rámci justice společný kodex.

Co konkrétního by v kodexu mohlo být?

Předpokládám, že půjde o dokument s doporučujícím charakterem.Samozřejmě. Je pravda, že skupina GRECO nám vytvoření kodexu doporučila. Já osobně si myslím, že jsem nikdy neměl problém s etikou a s tím, co si jako soudce mohu a nemohu dovolit. Na toto téma kromě trestního práva i přednáším na české a slovenské Justiční akademii. Také vycházím ze své předchozí praxe tiskového mluvčího. To téma je mi blízké, a proto jsem se dostal do této pracovní skupiny jako vedoucí. Ale mohou nastat situace, kdy jiný soudce, který nemá takové zkušenosti jako já, i ve vztahu k médiím se může dostat do situace, kdy si není jistý, zda je jeho chování ještě etické.

Není to špatný počin, že tu etický kodex pro všechny bude. Byť si myslím, že většina soudců bez nějakého váhání přijala za svůj kodex, který vytvořila Soudcovská unie. Ale tu reprezentuje asi jen třetina soudcovského stavu a pak to může vypadat, že se kodex vztahuje pouze na její členy. I my jsme si ale jejich dokument vzali jako základ, takže to není něco úplně nového a převratného. Navíc pracujeme na komentáři, který může poskytnout dobrý návod. Je to například otázka toho, když nějaký soudce provozuje sportovní činnost, tak zda ji může provozovat jako koníček nebo i profesionálně, vedle soudcovské práce. Pokud to soudcovskou práci nijak neovlivní. Pokud by to provozovali profesionálně, svým způsobem výdělečně…je to etické, nebo není? Mohou nastat takové situace. A můžeme si říkat, že to s tím nesouvisí, tak je to v pořádku. Někteří soudci se mohou dostat do životních situací, kde to není zcela jednoznačné. Tak abychom měli alespoň nějaký návod.

Soudcům je zakázáno podnikat a vyvíjet výdělečnou činnost, ale s výjimkami. A jedna z těch generálních výjimek je správa vlastního majetku. Pod to se schová poměrně hodně věcí. Řeší toto etický kodex?

Kodex jako takový je stručný. Ten to nemůže doslovně vše vyjmenovávat. Ale řeší to právě komentář k němu. Ale zase je to případ od případu. Vzpomínám si na kárné řízení se soudcem, který skupoval nemovitosti a ještě si na to půjčoval peníze. Nakupoval je dokonce i v dražbách přes třetí osoby, což soudci nesmí. Ten soudce už v našich řadách není, to bylo rozhodně kárné provinění.

Na České justici jsme v poslední době psali o případech, kdy soudní funkcionáři sedli za volant a policie je šetří kvůli tomu, že zřejmě řídili pod vlivem alkoholu. Jaký je v obecné rovině váš názor na tuto problematiku? Měl by ji soudce řešit aktivně sám nebo by měl čekat na to, až bude podána kárná žaloba nebo až bude dokonce odvolán? Teoreticky byste mohl zasáhnout i jako kárný žalobce.

Hypoteticky, teoreticky, ano. Rozhodně takovéto případy absolutně neprospívají obrazu justice. Já jsem justici vždy vnímal tak, že když se stalo něco negativního, tak mě to samotného bolelo. Cítil jsem to jako můj neúspěch nebo nějakou újmu za celou justici. Byť to bylo na druhé straně republiky a nemohl jsem to nijak ovlivnit. Každý takový nezdar nebo neúspěch nebo řekněme šlápnutí vedle, mě hrozně mrzí a určitě to do justice nepatří. Je to otázka sebereflexe toho člověka. Ale co si budeme povídat. Každý trochu psychologii známe. Žádný alkoholik si nepřizná, že je alkoholikem. Sebereflexi u lidí, kteří už skutečně mají závislost na alkoholu, nelze očekávat. Je otázka, v jaké fázi se na to přijde a kdy to jde řešit. Ale rozhodně se to musí řešit. A není-li jiné pomoci, tak se to musí řešit radikálně kárnou žalobou a svléknutím taláru. Bohužel.

Proč vlastně nejste členem Soudcovské unie?

Kdysi jsem členem byl, a dokonce poměrně aktivním. Poté jsem vystoupil a důvodem byla nejvyšší soudcovská rada. Já jsem té myšlence velice fandil a zasazoval jsem se za ni stejně jako Soudcovská unie. Tehdy nebyla politická vůle ke vzniku Nejvyšší rady soudnictví a mě to zklamalo a tak jsem vystoupil. Ale nikoliv proto, že bych proti této profesní organizaci něco měl. Spíš neúspěch mě tak zklamal.

A nevstoupíte znovu?

Teď z pozice předsedy Nejvyššího soudu by to nebylo vhodné kvůli možnému střetu zájmů. Od té doby se situace změnila, dnes jsou priority nebo práce Soudcovské unie jiné, než především prosazení vzniku Nejvyšší soudcovské rady.
Jako příznivec Nejvyšší rady soudnictví teď ale budete moci tzv. „sešlápnout plyn“ a myšlenku opět prosazovat.
Určitě jsem příznivcem. Myslím si, že to má svá pozitiva, vycházím z některých zahraničních zkušeností. Ale zase chápu, že máme spíše tradiční ministerské řízení justice, jako to mají třeba v Německu. Pro mě je ale teď primární, aby Nejvyšší soud dál perfektně fungoval, snižovala se doba vyřizování věcí, aby zde byli kvalitní soudci, takže se primárně zaměřím na tyto věci.

Váš předchůdce Pavel Šámal bral roli předsedy Nejvyššího soudu coby neformální hlavy obecné justice. Dokonce i v některých situacích vystupoval jako kárný žalobce bral na sebe další aktivity. Jak si vy představujete výkon funkce předsedy Nejvyššího soudu? Budete spíše moderátor, nebo budete spíše ten šéf s bičem?

Já jsem člověk dosti důsledný. Jsem přísný sám k sobě, takže pracovní výsledky jsou pro mě důležité a podstatné. Zaměřím se na pracovní výsledky celého Nejvyššího soudu. A když bude potřeba, použiji i ten bič, abych docílil toho, že soud bude pracovat bezvadně. To samozřejmě neznamená, že se zaměřím jenom na Nejvyšší soud a nic okolo mě nebude zajímat. Ale další věci přinese budoucnost. Také jsem trochu zapojen do legislativního procesu. Podílel jsem se na tvorbě nového trestního řádu. Měli jsme tu pracovní skupinu, kdy jsme dávali dohromady některé pasáže. Doufejme, že tyto legislativní procesy budu pokračovat.

V komisi pro trestní řád žádné změny navrhovat nebudete?

No. To je také jedna z otázek, o které se budu chtít bavit s paní ministryní. Jak to bude s trestním řádem. Protože sám pociťuji, že máme starý trestní řád v uvozovkách z roku raz dva, který byl milionkrát novelizován. Chtělo by to modernější, pružnější normu. Navíc vzhledem k tomu, že už mám dost let praxe v trestním procesu, tak občas vidím slabiny, u kterých vím, jak by se daly odstranit. Bylo by například dobré odstranit tzv. soudní ping pong. Vymysleli jsme určité řešení, které by se dalo akceptovat. Vím, že něco takového funguje třeba v Maďarsku. Možnosti zde určité jsou, a pokud to ze své pozice budu moci ovlivnit, tak se o to budu snažit.

Pavel Šámal i místopředseda Roman Fiala se v minulých letech vyjadřovali k potřebě překreslení justiční mapy. Jde o otázku, která se čím více ukazuje jako poměrně aktuální. Máte nějakou představu o formě, jak by to mělo vypadat? Nebo si ji v nějaké krátké době budete chtít udělat? Nebo je to agenda, kterou chcete projednávat s paní ministryní?

O této změně justiční mapy bych se v dohledné době s paní ministryní bavit neměl. Myslím si, že jsou jiné věci, které mají prioritu. Pokud by na to přišla řeč, určitě na to mám svůj názor. Je pravdou, že mi z pohledu řadového občana připadne nelogické a nesystémové, že samosprávné celky nekopírují ty justiční. Vycházíme z určitého historického vývoje, jak to u nás bylo uspořádané, ale trochu nekoncepčně problém vznikl v tom, že vznikly samosprávné celky jinak, než byly dříve. Když si vezmu občana, který bydlí třeba v Prostějově, tak když se bude soudit, tak musí ke Krajskému soudu v Brně. Ale samosprávně musí do Olomouce. A jak se má občan vyznat v tom, že v rámci přestupkového řízení půjde do Olomouce, ale v rámci trestního do Brna? A když jsem se i bavil s různými kolegy z různých evropských států, tak říkali: jak vám to může fungovat? Je to skutečně nekoncepční. Je to něco, co zůstalo na půli cesty.

V Poslanecké sněmovně leží zásadní novela zákona o soudech a soudcích. Sám jste už v médiích říkal, že za největší současný problém justice považujete to, že výběr nových soudců není legislativně ukotven. Jaký máte názor na podobu té novely a myslíte, že ji poslanci stihnou projednat do konce volebního období?

Zda to má šanci projít těžko říct, to záleží na politicích. Zda to přijmou, jaké tam budou ještě navrhovat změny, to je bohužel mimo sféru mých možností. Současný návrh alespoň řeší chaos a tu různorodost přístupu. Protože je to zase důsledek ne úplně koncepčního, polovičatého řešení. Dříve člověk ve 22-23 letech nastoupil jako justiční čekatel, tři roky čekateloval, udělal justiční zkoušky a mohl být jmenován. Mezitím do toho nekoncepčně vstoupilo zvýšení věku na třicet roků. A tím pádem institut tak, jak byl před tím nastaven, už ztrácel svůj praktický význam, protože nebyl přizpůsoben tomuto novému prvku. Jsem zkušebním komisařem a chodím k justičním zkouškám. Většina zkoušených jsou buď asistenti nebo vyšší soudní úředníci, sem tam nějaký čekatel. A myslím si, že pro přípravu na soudce je průprava, kterou absolvuje justiční čekatel, ideální. Také jsem si ji prošel. U asistenta je to složitější. Tím nechci říct, že by asistenti či vyšší soudní úředníci byli kvalitativně horší, ale ta praktická průprava jim chybí. Koncepce v té novele zákona alespoň trochu reaguje na změnu věkové hranice, kdy se zavádí příprava z pozice justičního kandidáta.

Budete vůbec dál, jako předseda Nejvyššího soudu, také soudit?

Samozřejmě. Na množství nápadu se ještě musíme domluvit s předsedou kolegia. Zatím na to nebyl čas. Pro mě je práce mým koníčkem a nedovedl bych si představit nesoudit. To by pro mě bylo nepřijatelné. Eva Paseková, Petr Dimun, ceskajustice.cz

ŠLACHTA: NAGYOVÁ INKASOVALA 50 TISÍC ZA SCHŮZKU S PREMIÉREM NEČASEM

Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta tvrdí, že expremiér za ODS Petr Nečas věděl, že Jana Nagyová, vrchní ředitelka jeho kabinetu a jeho současná druhá manželka, inkasovala 50 tisíc korun, když někdo chtěl schůzky s předsedou vlády. „Věděl to. Věděl i to, že za ní chodí kmotři,“ řekl Šlachta v rozhovoru pro Týdeník Echo.

„A ne, že on by jí diktoval a odpovídal: Tohle nejde. Mluvil s ní jakoby v podřízené roli,“ tvrdí Šlachta, jenž velel elitní policejní jednotce v době razie na Úřadu vlády v roce 2013, která vedla k pádu Nečasova kabinetu.
Šlachta, který požádal v roce 2016 o odchod do civilu a pak přijal nabídku na post náměstka generálního ředitele Celní správy ČR, o tom, že Nagyová podle něj inkasovala peníze od těch, kteří se chtěli setkat s Nečasem, mluví v knize Třicet let pod přísahou, kterou s ním napsal novinář Josef Klíma.

„Nedalo se to použít. Sdělil nám to při vytěžení jeden informátor, že takhle to chodí a že on ty peníze musí dát taky,“ řekl Šlachta Týdeníku Echo, proč se tato věc neobjevila i u soudu. Šlachta tvrdí, že se kvůli těmto penězům Nečas se svou pozdější manželkou pohádal. „Premiér v podstatě říkal, že je špatně to takto dělat,“ tvrdí bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. iDNES.cz požádal bývalého premiéra o reakci na Šlachtovo tvrzení a jestli se případně bude nějak bránit tomu, co o něm bývalý šéf ÚOOZ tvrdí.

V současnosti Nečas čelí obžalobě z křivé výpovědi ve prospěch své druhé ženy. Bude se u soudu zpovídat kvůli dvěma výpovědím, které učinil v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Vedoucí Nečasova kabinetu podle pravomocného rozsudku nezákonně zaúkolovala vojenské zpravodajce, aby sledovali premiérovu tehdejší manželku Radku.

Šlachta v rozhovoru mluví i o tom, zda někdy nezapochyboval o zásahu na Úřadu vlády. „Stokrát jsem se ptal sám sebe: Mělo smysl do toho jít? Měli jsme dost nabito? Neměla realizace proběhnout jinak? Copak si myslíte, že jsem magor, který nad takovými věcmi nepřemýšlí? Něco bych dnes udělal jinak. Samozřejmě tiskovku. Neměli jsme žádného poradce, který by nám řekl: Kašlete na to, nevystupujte,“ uvedl bývalý šéf protimafiánského útvaru.

Šlachtovi vadí zakázky z Číny za nouzového stavu

V rozhovoru se také Šlachta distancuje od toho, aby byl spojován se současným premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem. „Já mám stigma Babišova člověka. Přitom lidi, co mě znají, dobře vědí, jak jsem na tom názorově,“ říká. „Samozřejmě že kdybych v ÚOOZ zdědil kauzy o Babišovi, tak na nich děláme. Vyzývám tady každého, ať mi ukáže jednu věc, kterou jsem udělal pro Babiše,“ prohlašuje Šlachta.

Za chybu považuje, když věřil současnému premiérovi v boji o policejní reorganizaci s exministrem vnitra Milanem Chovancem za ČSSD.

Hodnotí i počínání současné vlády. „Daňové úniky fakticky vymizely. Tady velmi pomohla kontrolní hlášení. Naopak když budeme mluvit o státních zakázkách, tak co se dělo za nouzového stavu, ty zakázky z Číny, to je něco hrůzostrašného. Kde jsou orgány činné v trestním řízení? Tam už měli být naskákaní, padni komu padni. Já bych se nezastavil před ničím. Jestli Babiš s Hamáčkem veřejnosti vykládali, jací budou bojovníci proti korupci, tak na tom není zbla pravdy,“ prohlásil Šlachta v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Šlachta tvrdí, že dostal i nějaké nabídky, aby šel do politiky, ale nechce být zatím konkrétní. „S Babišem nebudu mít nic, leda snad že bych se vyhraňoval proti němu a proti jeho systému vládnutí,“ řekl bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

SOUDCI ZPROSTILI STAROSTKU VELKÉ LHOTY MELICHAŘÍKOVOU OBŽALOBY

Olomoucký krajský soud definitivně zprostil obžaloby starostku Velké Lhoty na Vsetínsku Jarmilu Melichaříkovou (nez.) kvůli údajně nezákonnému vybírání poplatků za užívání místních komunikací v obci. Za zneužití pravomoci úřední osoby jí hrozilo až pětileté vězení. Starostka uvedla, že samospráva jednala v souladu se zákonem o obcích. Obec přijímala příspěvky formou darovacích smluv na obnovu dopravní infrastruktury. Podle soudu starostka trestný čin nespáchala. Informovala o tom její obhájkyně Jana Zwyrtek Hamplová.

Podle státního zástupce Petra Bareše starostka vybrala v rozporu se zákony o pozemních komunikací a o místních poplatcích v desítkách případů poplatek za průjezd aut o hmotnosti nad osm tun po místní silnici. Podle obhájkyně byli o tyto dary žádáni obcí její uživatelé v souvislosti s tím, že komunikaci nárazově a často protiprávně užívali pro těžší techniku; někdy dokonce obec vyhledali sami, že chtějí přispět darem. „Starostka je nechtěla udávat policii, ale vyzvala je, že když ničí místní komunikace, aby na jejich opravy přispěli tito hříšníci darem,“ uvedla obhájkyně.

Analýza: Soud pravomocně zprostil starostku Velké Lhoty Melichaříkovou

Později již obec podle ní o tyto dary nijak nežádala, stalo se místní zvyklostí, že kdo užíval komunikaci nárazově více, obci přispěl do rozpočtu zmíněným darem. Darovací smlouvy uzavírala obec od roku 2012, bylo jich několik desítek. „Občané obci tímto způsobem, tedy formou daru, přispívali do rozpočtu. Obec za tyto prostředky opravovala komunikace v obci. Nebyly to tedy žádné poplatky podle zákona o pozemních komunikacích, jednalo se o dvoustranný smluvní vztah mezi obcí a občanem obce podle občanského zákoníku. Obec takto získala za sedm let do rozpočtu více jak 400.000 korun,“ uvedla Hamplová.

Starostka je ve funkci v obci i nadále, soudní při označila za náročné životní období. „Byl to pro mne velmi těžký rok. Žít s nálepkou obžalované osoby je stresující a ubíjející, a já navíc dál musela řídit obec. Věřila jsem však, že za nic podobného přece u nás nemůže být nikdo odsouzen, vždy mi šlo jen o zájmy obce,“ uvedla Melichaříková.

Její obhájkyně od počátku označila tento případ za zcela absurdní. Poukázala přitom na to, že o uzavírání smluv rozhodli zastupitelé i na to, že darů bylo přijato v hodnotě přes 400.000 korun, předmětem obžaloby však byly smlouvy jen za 15.500 korun. Ostatní dárci podle ní trvali i přes naléhání policie na dobrovolnosti daru a za starostku se postavili. Případ bude mít podle ní ještě soudní dohru. Stát bude muset zaplatit náklady řízení, starostka bude navíc žádat omluvu a finanční satisfakci za zásah do svých osobnostních práv ve výši 2,5 milionu korun.

HAMÁČEK: BABIŠ MĚL VOJTĚCHA VYMĚNIT

Ministr vnitra Jan Hamáček bude chtít vědět, co má končící náměstek Roman Prymula na novém postu dělat. Řekl to v rozhovoru pro deník Právo. Prymula odchází z ministerstva zdravotnictví na nově vytvořené místo zmocněnce pro zdravotnictví na Úřadu vlády. Aby tento post obsadil, chce premiér Andrej Babiš. Celá situace by se podle Hamáčka nejlépe vyřešila změnou ministra.

„Sledoval jsem tu debatu kolem ohlášeného odchodu profesora Prymuly a docela jsem byl zvědav, jak to dopadne. A dopadlo to tak, že vlk se nažral a koza zůstala celá,“ komentoval pro Právo šéf rezortu vnitra Hamáček. „Pan ministr Vojtěch se zbavil svého viditelného náměstka a pan premiér Babiš neztratil za ANO nejvýraznější tvář celé krize,“ dodal Hamáček.

Babiš nabídl Prymulovi místo zmocněnce pro zdravotnictví na Úřadu vlády poté, co se náměstek rozhodl, že na svém postu skončí ke konci května. Hamáčkovi přijde vytvoření takového místa zvláštní. „Budu se na vládě ptát, co pan Prymula bude v nové funkci dělat. To bychom také mohli udělat zmocněnce pro dopravu, pro hospodářství, pro spravedlnost a tak dále. Každý ministr by podle této logiky mohl mít svého zmocněnce,“ řekl ministr.

Na veřejnost prosákly neshody mezi Prymulou a šéfem rezortu zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Podle premiéra „si úplně nesedli“, řekl ve středu iDNES.cz Babiš. Dodal, že by byla škoda, aby Prymula ve státních službách skončil. Náměstek však nesplnil novou podmínku, kterou je bezpečnostní prověrka na stupeň „důvěrné“. V této souvislosti mluvil o účelovosti. Vojtěchovi zároveň vadilo, že Prymula s ním komunikoval přes média.

Babiš by podle Hamáčka udělal líp, kdyby celou situaci vyřešil změnou ministra. „Považoval bych za férovější, kdyby to pan premiér vyřešil výměnou na postu ministra zdravotnictví, ale do toho se mu asi nechtělo,“ uvedl.

S Vojtěchem si nesedli. Prymula má být u Babiše zmocněncem pro zdravotnictví

Hamáček navíc má své pochybnosti o výkonech ministra Vojtěcha v krizi. „Pokud jde o spolupráci, tak na ministerstvu zdravotnictví vidím velký prostor pro zlepšení. Za tím si stále stojím,“ řekl. Toto jeho přesvědčení se nezměnilo ani v posledních týdnech.

Šéf rezortu vnitra zároveň míní, že ačkoliv v jistých ohledech Prymulu chápe, hnutí ANO má zmocněnců příliš. „Z mého pohledu je už těch zmocněnců z ANO moc. Pokud se nepletu, je mezi nimi paní Válková, pan Hnilička, teď pan Prymula, takže mám dojem, že hnutí ANO si tady vytváří ještě béčkovou vládu,“ řekl Hamáček. Prymulu každopádně považuje za odborníka. „Vždy jsme byli schopni na této úrovni komunikovat,“ uzavřel.

SPD CHCE RAZANTNĚJŠÍ SNÍŽENÍ DANÍ

Návrhy poslanců opoziční SPD na zvýšení daňových slev a na snížení daně z příjmů malých firem se na pondělním jednání vlády asi setkají s nesouhlasem. Poslanci SPD chtějí snížit daň z příjmů firmám s obratem do tří milionů korun až na 15 procent. Vláda ale uvádí, že v současné době nelze s navrhovaným snížením přímé daňové zátěže pro všechny daňové poplatníky souhlasit.

Hnutí SPD argumentuje hlavně tím, že se řada daňových slev nezvyšovala již 12 let. SPD chce zvýšit základní daňovou slevu slevu z nynějších 24 840 korun ročně na jedenapůlnásobek této částky, tedy na 37 260 korun.

Stejně tak chce SPD zvýšit daňovou slevu na manžela nebo manželku bez vlastních příjmů. Zvýšit by se měla také na 37 260 korun a měla by se posunout hranice příjmů, do níž může druhý z manželů tuto slevu uplatnit. Slevu na manžela může druhý z manželů uplatnit tehdy, pokud manžel či manželka nemá vlastní příjmy převyšující 68 tisíc korun ročně. SPD chce tento limit posunou rovněž o polovinu na 102 tisíc korun. Zvýšit se mají i další slevy.

Vláda mimo jiné poukazuje na to, že předkladatelé nepředložili analýzu, která by odůvodňovala navrhované zvýšení slev. Podle vlády lze dopady této změny na veřejné rozpočty odhadnout až na 46 miliard korun, ale návrh nepočítá s kompenzací.

Ministerstvo financí v připomínkovém řízení mimo jiné uvedlo, že se v minulých letech zvyšovaly daňové slevy na děti. Ministerstvo uvádí, že zvyšováním čistých příjmů jednotlivců povede ke ztrátě těch sociálních dávek, které jsou od tohoto čistého příjmu odvislé. Podle něj není žádoucí vytvářet změnou zákona o daních z příjmů vytvářet takové podmínky, které by ke ztrátě dávek vedly.

Úprava je nejasná a zmatená, namítá vláda

Vláda zřejmě odmítne i další návrh SPD, aby firmy s ročními tržbami do tří milionů platily 15procentní daň z příjmů místo nynějších 19 procent. Klesla by tak jejich daňová zátěž. Poslanci SPD navrhují i přechodné ustanovení, které by umožnilo uplatnit nižší sazbu daně již za letošní rok. Změna by měla platit od 1. ledna příštího roku.

Místo vrtulníků peníze rodinám. SPD slibuje desetitisícové daňové úlevy

Podle návrhu vládního stanovisko je navržená úprava nesystémová a zvýšila by administrativní náročnost daňového systému. Zakládala by také nerovné postavení mezi daňovými subjekty a snižovala by motivaci poplatníka plnit daňové povinnosti. Z technického hlediska je navrhovaná úprava nejasná, zmatečná a daň je proto na jejím základě nespravovatelná, uvedla vláda. Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou materiál k projednání poslanci. Není ale jasné, zda se k němu ve zbytku volebního období dostanou.

BABIŠ ODMÍTL KRITIKU PETŘÍČKA A ZAORÁLKA VŮČI IZRAELI

Premiér Andrej Babiš kritizoval sociálnědemokratické ministry zahraničí Tomáše Petříčka a kultury Lubomíra Zaorálka, který dřív také vedl resort diplomacie, za novinový článek napadající politiku Izraele vůči Palestincům. Text, který podepsal i bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, odmítl také prezident Miloš Zeman.

V článku uveřejněném v sobotním Právu trojice politiků tlumočila otevřenou kritiku plánované izraelské anexe části palestinských území, přičemž dala najevo znepokojení nad tím, co se bude dít s Palestinci. Základní otázkou podle nich v této souvislosti i je, co bude s izraelskou demokracií.

„Samozřejmě vnímáme řadu závažných problémů na palestinské straně včetně vlády hnutí Hamás, designovaného celou EU jako teroristická organizace, v pásmu Gazy. Vždy také budeme apelovat na palestinské představitele, aby se aktivně a konstruktivně zapojili do všech mírových jednání. Ale Palestinci nyní nejsou těmi, kdo zvažují jednostranný krok hrubě porušující mezinárodní právo,“ uvádějí politici.

Namítají, že Izraelci ani Američané dosud nevyjasnili, co se má stát v dlouhodobé perspektivě s Palestinci na zbytku okupovaných území bez naděje na stát a především s Palestinci na anektovaných územích. „Co tedy bude s Palestinci bez palestinského státu? A co bude s izraelskou demokracií, půjde-li o stát s obyvateli první a druhé kategorie?“ ptají se Petříček se Zaorálkem a Schwarzenbergem.

Babiš a Zeman: Je to popření zahraniční politiky ČR

„Obecně platí, a toto je nepřekročitelné, že za českou zahraniční politiku odpovídá vláda jako celek. Proto je neakceptovatelné, aby v tak zásadní věci, jako jsou vztahy s Izraelem, vydávali jednotliví členové vlády, v tomto případě dva ministři, své vlastní stanovisko, které na vládní úrovni nebylo nikdy konzultováno, ale které je v zahraničí vnímáno jako stanovisko České republiky,“ sdělil Babiš exkluzivně na dotaz iDNES.cz.

„Ministr Petříček toto téma tak, jak jej nyní interpretuje, na schůzkách nejvyšších ústavních činitelů nikdy nevznesl ani nezmínil,“ pokračoval Babiš s tím, že jde o popření dosavadní politiky České republiky vůči Izraeli. „Jakýkoli obrat v tak zásadním tématu pochopitelně odmítám. O textu dnes zveřejněného článku jsem nebyl informován a četl jsem ho až dnes po jeho zveřejnení v novinách. O úmyslu jej vydat jsem byl informován až včera mým poradcem nikoliv ministrem Petříčkem ani ministrem Zaorálkem.“ dodal premiér.

S článkem zásadně nesouhlasí také prezident Miloš Zeman. Text „narušuje naše vztahy jak se Státem Izrael, tak s USA“, míní prezident. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček v reakci uvedl, že podle Zemana je článek „popřením dosavadní zahraniční politiky České republiky vůči Státu Izrael“.

„Jde o úvahu ministrů, kteří mají zájem na rozvoji spolupráce s Izraelem a opakovaně izraelské přátele podpořili,“ uvedla na dotaz ČTK k formě společného článku mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Vzácný příklad demokracie na Blízkém východě

Trojice politiků v dokumentu dále uvedla: „Víme, že Izrael je vzácným příkladem demokracie na Blízkém východě, ale týká se to pouze jeho vlastních občanů, nikoli Palestinců na okupovaných územích. Víme také, že Palestinci v minulosti promarnili možnosti dosáhnout urovnání konfliktu. To ovšem neznamená, že mají být nyní obráni o úrodná území, klíčová pro vytvoření jakékoli formy palestinského státu.“

V osadách na Západním břehu postavíme tisíce nových bytů, plánuje Izrael

Ministři zahraničí si jsou podle svých slov vědomi dobrých vztahů České republiky s Izraelem. Vzpomněli tradici pevného přátelství už od dob prezidenta Masaryka, které pokračovalo i v době komunismu a nadále trvá. „Už prezident Havel přispěl aktivně a prakticky právě k vyjednáváním mezi Izraelem a Palestinci,“ shrnují.

„Jsme si však zároveň vědomi významu světového řádu založeného na pravidlech a vládě práva, a to i pro naši samotnou existenci,“ dodávají politici. Zároveň se odvolávají na koncepci zahraniční politiky, podle níž „Česká republika bude nadále podporovat cíle blízkovýchodního mírového procesu, směřujícího k uspořádání ve formě dvou samostatných států. Zároveň bude obě strany upozorňovat na škodlivost kroků tyto cíle podkopávajících,“ upřesňují ministři.

HEREČKA LOUGHLINOVÁ SE PŘIZNÁ K PODVODU, PŮJDE DO VĚZENÍ

Hvězda seriálu Plný dům Lori Loughlinová (55) a její manžel Mossimo Giannulli (56) půjdou na několik měsíců do vězení. Rozhodli se přiznat k tomu, že se snažili dostat svoje děti podvodem na prestižní jihokalifornskou univerzitu. Americká herečka Lori Loughlinová stanula před soudem spolu s dalšími, převážně movitými rodiči, kteří podle vyšetřovatelů zaplatili na úplatcích dohromady desítky milionů dolarů, aby zajistili svým dětem místo na prestižních univerzitách.

Herečka podle obvinění zaplatila půl milionu dolarů, což je v přepočtu kolem 12,3 milionu korun, aby byly její dvě dcery zapsány do veslařského týmu na jihokalifornské univerzitě, ačkoliv ani jedna z nich tento sport nedělala. Loughlinová původně tvrdila, že platby vnímala jako legální příspěvky pro univerzitu a nevěděla prý o tom, že se jedná o úplatek.
Podle prokuratury vyslovili Loughlinová a její manžel, který je uznávaným návrhářem a zakladatelem značky Mossimo, souhlas s tresty vězení v délce dvou, respektive pěti měsíců. Svou vinu mají doznat před soudem v pátek.

Loni v březnu hereččina dcera Olivia Jade (20), která se živí i jako youtuberka, prohlásila, že studium na univerzitě vlastně nikdy ani neplánovala. „Na univerzitu jsem šla jen proto, že mě rodiče přinutili. Tlačili na mě proto, že sami toto vzdělání nemají,“ řekla Giannulliová v rozhovoru pro Zach Sang Show a dodala, že její rodiče jsou vlastně pěkní pokrytci.
Ve stejném případu byla již dříve odsouzena ke dvěma týdnům vězení herečka Felicity Huffmanová, známá například ze seriálu Zoufalé manželky.

PACIENTŮ SE ZÁNĚTEM STŘEV PŘIBÝVÁ

Případů ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby, které patří mezi nespecifické střevní záněty, v české společnosti narůstá. Zároveň ale roste počet pacientů, kteří podstupují léčbu v léčebných centrech, zjistila studie Inovace pro život. V Česku trpí tímto onemocněním přes 56 tisíc lidí, díky léčbě mají střevní záněty poměrně nízkou úmrtnost.

V roce 2012 trpělo nespecifickými střevními záněty přes 44 tisíc lidí, v roce 2018 jich bylo přes 56 tisíc. Ve statistikách jsou však zahrnuti pouze lidé, kteří mají onemocnění diagnostikované. Spousta lidí však k lékaři odmítá jít. Číslo tak může být mnohonásobně vyšší.

Boří mýty o vývodu. Nejtěžší je naučit se mít se rád, říká blogerka

Mezi nespecifické střevní záněty patří ulcerózní kolitida a Crohnova choroba. Onemocnění se projevuje především průjmy, ztrátou váhy a bolestmi břicha. Pacientům může být všit i vývod, neboli stomie. To je i případ Terezy Nagyové, která navzdory nemoci píše úspěšný blog, šije vlastní spodní prádlo pro stomiky a bourá tabu o onemocnění.
Studie, kterou provedla Asociace inovativního farmaceutického průmyslu ukazuje, že ačkoliv ulzerózní kolitidou či Crohnovou chorobou trpí čím dál více lidí, úmrtnost není vysoká. V roce 2018 zemřelo na tato onemocnění 57 pacientů.

„V minulosti byly idiopatické střevní záněty chorobami s vysokou úmrtností a výrazným zhoršením kvality života pacientů. Přestože celkový počet nemocných v České republice stoupá, úmrtnost je, především díky inovativní léčbě, relativně nízká a stabilní,“ uvedl Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Počet léčených jde nahoru

Počet pacientů, kteří podstupují léčbu v léčebných centrech se zvyšuje. Oproti roku 2012 se počty zdvojnásobily. V roce 2018 se v nich léčilo 5 689 pacientů.

Inovace pro život uvádí, že se v léčbě vystřídalo mnoho přípravků a způsobů terapie, ale žádný z nich nebyl schopen onemocnění dlouhodobě stabilizovat. V nejtěžších případech nastupovala chirurgická léčba. Významný pokrok přinesla biologická léčba. Ta udržuje pacienty ve stavu, kdy jsou bez obtíží.

Unikátní léčba kmenovými buňkami pomohla pacientovi s Crohnovou nemocí

Biologická léčba je založená na terapii na míru konkrétním pacientům. Cílem je dlouhodobé potlačení zánětlivé aktivity, snížení rizika strukturálních změn a opakovaných chirurgických výkonů.

„Oproti dříve předepisovaným lékům, které mají v léčbě Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy své opodstatnění i v současné době, mají biologické přípravky několik výhod: méně nežádoucích účinků, delší interval podání nebo cílené ovlivnění chorobného děje. Správně léčený pacient, kterému se navodí remise onemocnění, může žít běžný život téměř bez omezení. Pacienti se cítí lépe, nemají bolesti, chodí do práce, sportují,“ uvádí Lucie Laštíková z organizace Pacienti IBD.

Podle ní je cílem, aby se pacient dostal do stavu, kdy je prakticky bez příznaků nemoci, nemoc se jeví jako neaktivní nebo jen mírně aktivní. „I u biologických léků je, bohužel, účinnost mnohdy jen dočasná. U některých pacientů na ně po několika letech vzniká rezistence a klesá tak jejich účinnost. Pak je například potřeba zaměnit je za jiný přípravek,“ dodala Laštíková na webu Inovace pro život.

Nespecifické střevní záněty

Chronické střevní záněty, označované zkratkou IBD postihují ve vyspělých zemích čím dál více lidí, nemocí trpí stále mladší lidi, dokonce i kojenci.

Patří mezi ně ulcerózní kolitida a Crohnova choroba.

Crohnova choroba:

• Chronické onemocnění zažívacího traktu

• Je způsobena zánětem probíhajícím ve střevní sliznici.

• Může postihnout kteroukoliv část trávicího traktu, počínaje ústy až po konečník. Nejčastěji ale postihuje konečnou část tenkého střeva nazývanou terminální ileum.

• Zánětlivé změny se projevují bolestí a většinou způsobí časté a nepříjemné vyprazdňování a průjem.

• Crohnova nemoc se může objevit v každém věku, nejčastěji je diagnostikována u lidí ve věku mezi 20 a 30 lety.

Ulcerózní kolitida:

• Chronické onemocnění střevní sliznice.

• Začíná obvykle postižením konečníku a omezuje se na tlusté střevo, zřídkakdy může být zánětem poškozena i konečná část tenkého střeva.

• Poškozuje sliznici a působí zánětlivé změny a vředy na jejím povrchu.

• Onemocnění probíhá chronicky, často se střídají klidná bezpříznaková období s fázemi aktivace nemoci.

• Projevuje se bolestmi břicha, častými průjmovitými stolicemi s příměsí krve a řadou dalších příznaků a komplikací.

• Léčba choroby je možná, ale obtížná a dlouhodobá a definitivním řešením může být v krajních případech až chirurgický zákrok.

V EVROPĚ PŘES DVA MILIONY NAKAŽENÝCH, NEJVÍCE POSTIŽENÍ V RUSKU

V Evropě se potvrdily už více než dva miliony případů nákazy koronavirem a nadále je tak nejvíce zasaženým kontinentem. Nejpostiženější zemí Evropy co do počtu nakažených je Rusko. Po přičtení více než 9 400 nových případů hlásí 335 tisíc infikovaných. Velké denní přírůstky má stále Brazílie, nejhůř jsou na tom Spojené státy.. Úřady v evropských zemích zaregistrovaly nejméně 2 001 995 případů nákazy koronavirem, z čehož 173 133 pacientů kvůli komplikacím způsobeným covidem-19 zemřelo. Vyplývá to z propočtů AFP.

Celosvětově se od přelomu loňského a letošního roku, kdy se tehdy nový typ koronaviru prokázal v Číně, nákaza potvrdila u 5 244 616 lidí a vyžádala si 339 011 obětí. Zveřejněním nejnovější bilance z hlediska počtu nakažených se Rusko vrátilo na druhou příčku na světě, na níž ho v noci z pátku na sobotu krátce vystřídala Brazílie. Jihoamerická země nyní registruje 330 890 infikovaných, přičemž statistikám vévodí s více než 1,6 miliony nakažených Spojené státy.

Koronavirus muže zasahuje i ve varlatech, proto jsou ohroženější, míní vědci

V Rusku za posledních 24 hodinách přibylo 9 434 případů nákazy. Denní bilance se tak již osmým dnem po sobě drží pod hranicí 10 tisíc případů. Na komplikace doprovázející nemoc covid-19 v posledním dnu zemřelo 139 lidí, což je mírný pokles oproti rekordním 150 obětem o den dříve. Podle agentury TASS to vyplývá z údajů, které zveřejnil ruský krizový štáb.

Celkem již úřady evidují 335 882 potvrzených případů. Denní přírůstek v sobotu sice poprvé po třech dnech opět překročil hranici 9 tisíc, již více než týden však zůstává pod úrovní 10 tisíc, nad níž se držel téměř celou první polovinu května.

Úmrtí pacientů s nemocí covid-19 v Rusku celkem už zaznamenali 3 388, což je relativně nízký počet vzhledem k jiným zemím, které mají při nižším počtu nakažených daleko více zemřelých. Například USA jich evidují přes 97 tisíc, Británie přes 36 tisíc a Itálie více než 32 tisíc. Podle kritiků však vládní data nejsou v tomto ohledu zcela věrohodná a skutečný počet obětí podhodnocují.

Španělsko otevře hranice turistům

Španělsko otevře od července hranice turistům ze zahraničí. Podle agentury Reuters to v sobotu oznámil premiér Pedro Sánchez. Španělsko s ohledem na klesající počty nově nakažených covidem-19 i zemřelých postupně ruší opatření, která ve snaze zabránit šíření koronaviru zavedlo v polovině března. Země patří v Evropě k nejvíce zasaženým touto infekcí.

Úřady v sobotu oznámily 48 dalších úmrtí s nemocí covid-19 a 361 nově potvrzených případů, v obou případech jde o nižší bilanci, než v předchozí den. Celkem se od propuknutí nákazy potvrdilo 235 290 případů infekce, z čehož 28 678 pacientů zemřelo.

Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo 638 případů koronavirové infekce. Je to mírný nárůst oproti čtvrtku, kdy nakažených přibylo 460, již třetí den po sobě se však denní bilance drží pod hranicí tisíce. Informoval o tom Institut Roberta Kocha.

Počet obětí v posledním dnu vzrostl o 42 na celkových 8 216. Nově se z nemoci covid-19 zotavilo kolem 800 lidí, vyléčených je tak už přibližně 159 900.

Nejhůře zasaženou spolkovou zemí v Německu je i nadále s Českem sousedící Bavorsko, kde se od počátku epidemie nakazilo 46 132 lidí, z nichž 2 367 komplikacím doprovázejícím covid-19 podlehlo. Na druhém místě je s 37 139 nakaženými a 1 555 oběťmi nejlidnatější spolková země Severní Porýní-Vestfálsko.

Johnsonův poradce porušil karanténu

Britský premiér Boris Johnson čelí výzvám opozice, aby se zbavil svého klíčového poradce Dominika Cummingse.

Cummings, který byl hlavním strůjcem kampaně za vystoupení Británie z Evropské unie před referendem v roce 2016, podle deníků The Guardian a Daily Mirror cestoval koncem března z Londýna do 400 kilometrů vzdáleného severoanglického hrabství Durham za svými rodiči, ačkoliv měl tehdy příznaky nemoci covid-19.

V té době již platila přísná pravidla spojená s omezením pohybu obyvatel ve snaze zamezit šíření nákazy. Kromě nákupu jídla či léků neměli lidé podle vládních doporučení vycházet z domovů ani navštěvovat příbuzné. Úmrtí oficiálně spojovaných s covidem-19 vzrostl během pátku o 282 na 36 675. Celkem se v Británii od počátku pandemie potvrdilo 257 154 případů nákazy.

Británie může z krize vyjít silnější, než kdy byla, řekl uzdravený Johnson:

Úspěch s lékem covid-19 slaví Kuba

Nadějné informace přišly z vědeckého světa. Byly zveřejněny detaily výzkumu experimentálního léku remdesiviru a ukázalo se, že jeho podávání pacientům v době, kdy ještě nemusí být napojeni na respirátory, zkracuje léčbu až o čtyři dny. Remdesivir zřejmě také snižuje úmrtnost.

Koronavirus má desítky mutací. Nejsmrtelnější řádí v Evropě, tvrdí studie

Úspěch ohlásila rovněž Kuba, a to se dvěma léky, které podává pacientům s covidem-19. Podařilo se jimi podle tamních zdravotnických úřadů snížit úmrtnost. Oba přípravky, itolizumab a jeden peptid, podle prezidenta Miguela Díaze-Canela dokázaly zachránit 80 procent pacientů v kritickém stavu po nákaze koronavirem.

Další studie zveřejněná časopisem American Journal of Clinical Pathology upozornila na nutnost sledovat stav nakažených těhotných žen, protože v nemocnici v Chicagu se u 16 z nich prokázala poškozená placenta.
Čína, z níž se nákaza rozšířila do světa, sice za poslední den nemá žádného nového nemocného, ale koronavirus se tam prokázal u 28 lidí, kteří však nemají žádné symptomy.

POBOUŘENÍ: TRUMP SI NASADIL ROUŠKU PŘI NÁVŠTĚVĚ TOVÁRNY

Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se opětovně podařilo vzbudit pohoršení svým chováním. Př návštěvě michiganské továrny automobilky Ford, která vyrábí plicní respirátory, si Trump odmítl i přes opakované naléhání místních představitelů nasadit roušku.

„Nechtěl jsem udělat tisku radost, aby mě v ní viděli,“ řekl Trump s tím, že během prohlídky továrny na sobě roušku měl, před novináři si ji ale prý zase sundal. Trump nosit roušku opakovaně odmítá, ačkoli to jako preventivní opatření před šířením koronaviru obyvatelům USA doporučuje federální vláda.

Za jeho jednání jej silně zkritizovala michiganská generální prokurátorka Dana Nesselová. Prezidenta označila za „rozmazlené dítě“. Podle ní se Trump zachoval k občanům koronavirem těžce zasaženého státu Michigan „mimořádně neuctivě“.

„Je to na něm,“ odpověděl na dotazy novinářů, zda má prezident v továrně nosit roušky, výkonný předseda společnosti Bill Ford. Společnost po Trumpově návštěvě uvedla, že její zástupci ho opakovaně žádali o nošení roušky, k tomu se prezident zavázal při prohlížení sportovních vozů Ford GT.

Podle stanice CNN Trump návštěvu Michiganu využil k volební kampani. Odmítáním nosit roušku naznačoval, že stojí za „zapomenutými Američany“, kteří požadují uvolnění karanténních opatření a obnovení ekonomiky.
Vysoký počet nakažených koronavirem v USA je vyznamenání, říká Trump

„Trvalá karanténa není strategií pro zdravý stát nebo zdravou zemi. Abychom chránili zdraví našich lidí, musíme mít fungující ekonomiku,“ prohlásil Trump, který podle CNN implicitně odmítl argumenty kritiků, kteří tvrdí, že ještě není bezpečné přistoupit k znovuotevření země.

Podle volebních průzkumů v Michiganu má náskok jeho demokratický protivník v prezidentských volbách Joe Biden. V minulých prezidentských volbách v roce 2016 zde Trump zvítězil a nepochybně by svůj úspěch rád zopakoval.
Nebude to ale mít snadné. V průzkumech obyvatelé vyjadřují větší podporu demokratické guvernérce Gretchen Whitmerové, kterou Trump opakovaně kritizuje, než prezidentovi. Podle průzkumu Public Policy Polling 60 procent respondentů se domnívá, že Trump nese velkou zodpovědnost za vysoký počet zemřelých na covid-19 v USA i ztrátu pracovních pozic způsobenou pandemií.

Bez roušky Trump chodil i po továrně na ochranné pomůcky:

Vlajky v USA na počet zemřelých budou staženy

Trump při návštěvě Michiganu oznámil, že na počest desetitisíců obětí koronavirové pandemie ve Spojených státech nechá vlát vlajky na veřejných budovách po tři dny na půl žerdi.

Vedoucí představitelé Demokratické strany v Kongresu Nancy Pelosiová a Chuck Schumer ve čtvrtek Trumpa vyzvali, aby nechal stáhnout vlajky na půl žerdi, jakmile počet mrtvých v důsledku pandemie dosáhne 100 000. „Bude to národní vyjádření smutku,“ uvedli.

New York, jeden z nejvíce postižených amerických států, tímto způsobem již na začátku dubna uctil tisíce obětí pandemie. V USA podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse komplikacím spojeným s koronavirovou infekcí podlehlo již bezmála 95 000 osob.

REMDESIVIR ZKRACUJE LÉČBU COVIDU-19 O 4 DNY

Podle výsledků studie, které byly publikovány v odborném časopisu New England Journal of Medicine, byl remdesivir nejúčinnější u hospitalizovaných pacientů, které ještě nebylo potřeba zapojit na umělé dýchání. Autoři článku proto usuzují, že je lepší tuto léčbu nasadit dříve, než se nemoc rozvine do těžkého stádia.

Lék remdesivir podávaný deset dní intravenózně uspíšil vyléčení pacientů hospitalizovaných s nemocí covid-19 o čtyři dny. Pacienti, kteří ho dostávali, se vyléčili za 11 dní, zatímco ti, kterým bylo podáváno placebo, tedy neúčinná látka, za 15. dní.

Vyplývá to ze studie, která potvrzuje předchozí výroky ředitele amerického Národního ústavu pro alergii a infekční nemoci (NIAID) Anthonyho Fauciho. Ten 29. dubna řekl, že provedl klinickou zkoušku na 1000 nemocných v deseti zemích a že předběžné údaje prokazují účinnost léku proti covidu-19.

Odborný časopis New England Journal of Medicine nyní zveřejnil článek o detailech výsledků, který to potvrzuje.
Remdesivir byl nejúčinnější u těch hospitalizovaných pacientů, které ještě nebylo třeba zapojovat na umělé dýchání. Autoři článku z toho vyvozují, že je lepší tuto léčbu nasadit dříve, než se nemoc rozvine do těžkého stadia, kdy už je zapotřebí nasadit plicní ventilátor.

Podle detailů studie remdesivir zřejmě také snižuje úmrtnost. Ve skupině pacientů, kterým byl podáván, zemřelo do dvou týdnů 7,1 procenta nemocných, ve skupině s placebem 11,9 procenta. Rozdíl ale nedosahuje statistické spolehlivosti a není vyloučeno, že je náhodný.

Taxikáře propustila nemocnice do domácí léčby. Boj ještě neskončil, míní

Autoři studie upozornili, že remdesivir není zárukou přežití. „Je zřejmé, že antivirová léčba sama o sobě bezpochyby nestačí,“ stojí v článku. Covid-19 bude vyžadovat kombinovanou léčbu, při níž se budou k remdesiviru přidávat další preparáty. Laboratoř Gilead, která remdesivir vyvinula pod vedením Čecha Tomáše Cihláře původně proti ebole, v pátek oznámila, že zakrátko zveřejní výsledek vlastních klinických studií.

Jeden z výsledků má údajně prokázat, že pětidenní léčba je stejně účinná jako desetidenní. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) 1. května povolil dávat v naléhavých případech remdesivir pacientům nemocnic. Dočasně je povoleno používat remdesivir také v ČR. A to pro hospitalizované s covidem-19, jejichž stav vyžaduje umělou plicní ventilaci.
HISTORICKÉ CHATY V ČESKÉM ŠVÝCARSKU LEHLY POPELEM

V Národním parku České Švýcarsko shořely dvě historické chaty Na Tokání, které jsou zařazené mezi cenné kulturní památky. Jedna vyhořela do základů, z nichž se tyčí už pouze dva zděné komíny, druhá přišla o střechu i všechno uvnitř. Hasiči na místo vyslali vrtulník s hasicím vakem, požár dostali pod kontrolu až po sedmi hodinách.

„Nad ránem dostali naši revírníci informaci od místních obyvatel, že vidí z lesa stoupat kouř. Vyjeli na obhlídku a zjistili, že hoří historické objekty loveckých chat Na Tokání. Obě chaty, které jsou zapsané kulturní památky, jsou prakticky úplně vyhořelé,“ řekl mluvčí NP České Švýcarsko Tomáš Salov.

Hasiči k požáru vyjížděli ve tři čtvrtě na sedm ráno. Na místě zasahovalo asi 160 hasičů. Hořel i les, který pravděpodobně chytil od požáru chat.„Kvůli požáru dvou chat a lesního porostu v Rynarticích - Na Tokání, okres Děčín, byl vyhlášen třetí stupeň poplachu,“ informoval mluvčí hasičů Lukáš Marvan. Požár hasiči dostali pod kontrolu ve tři čtvrtě na dvě odpoledne, kdy začali dohašovat ohniska.

Shořely dvě chaty, obě jsou v soukromém vlastnictví. V pondělí v nich chtěli provozovatelé přivítat první hosty.
„Čekali jsme s otevřením na pondělí. Měli jsme i spoustu rezervací, to teď budeme muset všechno vyřešit,“ řekl ČTK za majitele Miroslav Keller. „Když mi zavolali v sedm ráno, že hoří penzion, byl to šok, ale hlavně, že tam nikdo nebyl,“ uvedl. Škoda podle něj bude velmi vysoká, vyčíslit si ji netroufl.

„Je to obrovské neštěstí. Máme za sebou požár zámečku Dvojhradí ve Mstišově a teď další historická památka. Je to ale příliš čerstvé na to, abych mohla říci, co všechno to pro nás znamená. Víme jen jediné, co nás čeká, bude obrovská práce,“ řekla Věra Brožová z Národního památkového ústavu.

Pracovníci památkového úřadu prohlédnou zbytky budov hned, jak jim to hasiči dovolí. „Následně bude provedena dokumentace všech existujících konstrukcí, zhodnocen bude jejich technický stav a případná možnost záchrany,“ nastínila Brožová další vývoj.

V Českém Švýcarsku shořely historické chaty Na Tokání | (0:40) | video: Facebook/NP České Švýcarsko
„Situace se pak bude odvíjet od toho, v jakém stavu nebo v jak velkém rozsahu se podaří objekty či jejich části zachovat. Našim primárním cílem bude učinit všechny kroky, které po dohašení zabrání jejich další destrukci a umožní získat čas pro plánování obnovy památky. Teoreticky lze uvažovat o provizorním zastřešení torz, statickém zajištění pomocí podpěr nebo výdřev,“ přiblížila.

Dále by měly následovat konzultace s majitelem a projektantem o způsobu obnovy památky. „V případě fatálního poškození lze uvažovat o zániku objektu či o výstavbě replik památky tak, jak se to stalo např. na Libušíně,“ dodala Brožová.

Chata Na Tokání vyhořela už v roce 1905 a pak i 1909

Chaty Na Tokání jsou podle památkářů vzácnou památkou. „Jedná se o soubor šesti srubů vznikajících ve 30. letech 20. století jako lovecký zámeček rodu Kinských. V této oblasti jde o zcela mimořádný typ architektury, jejíž jádro je zděné, obložené dřevem, takže působí jako celodřevěné. Tímto se zcela vymyká regionálním stavbám. Významná je pak i podoba a vybavenost interiérů. Ty jsou obkládané dřevem a za pozornost stojí uměleckořemeslné zpracování detailů,“ popsala Brožová.

Původní obora byla v lokalitě Na Tokání vybudována v 80. letech 17. století. V roce 1833 dal majitel panství kníže Rudolf Kinský příkaz k vybudování provizorní útulny pro lovce, neboť zde byl znám hojný výskyt ptactva, především tetřeva hlušce. Postupně se přistavovaly další objekty a stavby získaly trvalý charakter. Z té oné doby pochází i německý název lovecké chaty Balzhütte.

Postupně zde byly budovány přístupové cesty a osvětlení a zpevňovány lovecké stezky v okolí. V polovině 50. let 19. století Na Tokání vznikla chata ve stylu loveckého zámečku. Tento objekt byl 26. 10. 1905 zničen požárem.
Vzápětí byl sice obnoven, ovšem i tato lovecká chata o čtyři roky později opět shořela. Současná podoba staveb Na Tokání pocházela až z 30. let 20. století, kdy zde byla v roce 1932 postavena nová hájovna a budova hostince.
Chatám Na Tokání se říká různě. „Někdy se se můžete setkat i s názvem Tokáň. My však používáme název Na Tokání, který uvádějí katastrální podkladové mapy,“ podotkl Salov.

PROHLÍDKY HISTORICKÉ ŠTOLY NA ZLATÉM KOPCI U BOŽÍHO DARU

S podzemím unikátní historické štoly Johannes na Zlatém Kopci u Božího Daru se opět po osmi měsících bude moci seznámit i široká veřejnost. Otevíráme 25. května. Od tohoto dne začnou pravidelné prohlídky štoly, které se budou konat každý den do 15. srpna 2020. Po zimní přestávce tak bude zpřístupněna část jednoho z nejpozoruhodnějších rudních revírů v České republice, skarnového revíru Zlatý Kopec – Kaff. Návštěvníci se můžou do podzemí vydat na základní, nebo na velkou naučnou trasu.

Začátky prohlídek:

• U základní prohlídkové trasy
v 9:30, 12:00 a 14:30 hodin v úterý
v 9:30 a 12:00 hodin v ostatní dny PO, ST, Čt, PÁ, SO, NE.
• U velké naučné prohlídkové trasy v 14:30 vždy ve dnech PO, ST, ČT, PÁ, SO, NE.

Vlastní štola Johannes se nachází necelých 8 km od známého střediska turistiky a sportu, města Boží Dar. Již od dvacátých let 16. století se zde dobývaly rudy cínu, železa, mědi a později i zinku. Toto území bylo prohlášeno, v rámci krajinné památkové zóny, za chráněnou kulturní památku ČR a tvoří významnou součást společné česko-německé nominace „Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří“ k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.

Největším dolem revíru Zlatý Kopec — Kaff byl důl Johannes, který byl v provozu bez výraznějších přestávek od 16. století do 70. let 19. století s tím, že ještě ve 20. letech a znovu v 50. — 60. letech 20. století zde byl prováděn hornický průzkum. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze i jinde ve světě vidět jen málokde.

I tyto unikátní komory, z nichž největší s rozměry 60 x 20 m, při výšce 10–12 m, si nyní může prohlédnout každý, kdo se vydá do podzemí štoly Johannes, již město Boží Dar, za pomoci dotace Evropské unie získané v rámci česko-saského Programu Cíl 3, zpřístupnilo pro veřejnost. Více informací o štole Johannes a vlastní rezervaci prohlídek lze nalézt na stránkách www.stolajohannes.cz Věříme, že návštěva dolu Johannes bude pro její návštěvníky nezapomenutelným zážitkem. S pozdravem Zdař Bůh! Marek Smitka, Alena Formáčková, Infocentrum Boží Dar