iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Advokát Černý: Nouzový stav skončil, zákazy nezákonné

Advokát Černý: Nouzový stav skončil, plošné pokračování zákazů a příkazů je nezákonné: Návrh na zrušení plošných opatření ministerstva zdravotnictví, které celostátně omezují nebo zcela znemožňují podnikání, volný pohyb nebo kontakty mezi lidmi podal s odkazem na Listinu práv a svobod advokát Adam Černý k Městskému soudu v Praze.

Z opatření, která kopírují příkazy a zákazy vydané za nouzového stavu plyne, že buď nouzový stav pokračuje, a nebo byl oprávněně zrušen, ale pak ho nesmí prodlužovat vydáváním nouzové legislativy ministerstvo zdravotnictví. Ministr ignoruje Parlament a napadená opatření jsou nezákonným aktem rozsáhlého omezení práv, ke kterému není příslušný jeden člen vlády, uvádí advokát.

Konkrétně Černý napadá opatření ministerstva zdravotnictví z 15. května, kterými se omezuje podnikání v mnoha oborech, kulturní a sportovní události a shromáždění osob. Podání učinil u Městského soudu v Praze v pondělí 18. května 2020. Advokát už podal 5. května 2020 návrh na zrušení příkazu plošně zahalovat ústa a nos a zakrývat si tvář na veřejnosti, jak Česká justice informovala.

Návrh na zrušení legislativy produkované ministerstvem zdravotnictví za nouzového stavu pro absenci oprávnění ministerstva už také dříve podal advokát Ondřej Dostál. Městský soud v Praze mu vyhověl.
Není-li nouzový stav, nelze zavést nouzové zákazy a příkazy

Aktivní legitimace advokáta Adama Černého spočívá podle jeho slov ve skutečnosti, že z pozice zákazníka je mu pro neadekvátnost opatření znemožňováno využití obchodů a služeb, je zasažena jeho možnost sociálních kontaktů, omezena svoboda pohybu a zasaženo soukromí určováním podmínek pro setkání lidí a omezena volba podnikání a jiné hospodářské činnosti jakožto i právo na přístup ke kulturnímu bohatství. To platí plošně pro všechny občany České republiky. K takovému zásahu do ústavních práv ovšem není ministerstvo zdravotnictví podle jeho mínění oprávněno.

Pokud by byla epidemická situace v České republice takto špatná a tyto drastické zásahy do života obyvatel vyžadující, pokračoval by podle advokáta nouzový stav: „Jestliže je situace dle názoru odpůrce natolik vážná, že vyžaduje takto razantní, neselektivní a celoplošná opatření spojená s výrazným zásahem do základních práv a svobod, pak je zde nepochybně naplněna hypotéza ustanovení čl. 5 odst. 1 zákona o bezpečnosti ČR a je namístě, aby byl vyhlášen (resp. ponechán) nouzový stav,“ uvádí v podání. Pouze za nouzového stavu lze podle něho takto výrazně zasahovat do práv a svobod lidí.

Vláda však o prodloužení nouzového stavu nežádala a poslanecká sněmovna rozhodla, že nouzový stav má trvat do 17. května, upozorňuje právník. „Z toho lze jednoznačně dovodit od 18. května 2020 nejsou v České republice splněny podmínky pro to, aby nadále trval nouzový stav, proto nelze ani pokračovat v opatřeních omezujících základní práva a svobody lidí, která zde byla nastavena v průběhu nouzového stavu a podle nouzové legislativy,“ dodává advokát.
Jeden člen vlády ignoruje Parlament a reguluje stát

Ministr zdravotnictví se podle Černého chová, jako kdyby nouzový stav potvrzený poslaneckou sněmovnou pokračoval: „Napadená opatření tento základní předpoklad nerespektují a rozhodnutí ministra zdravotnictví (jednoho člena vlády) tak má regulovat fungování společnosti způsobem, který je možné využít toliko za výjimečné situace a postupy předvídanými krizovou legislativou při aktivaci krizového stavu ve smyslu zákona o bezpečnosti ČR,“ stojí v podání.

Ostatně, Městský soud v Praze už o předmětné věci rozhodl, upozorňuje advokát s odkazem na výsledek podání Ondřeje Dostála: „Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2020 ve věci sp. zn. 14 A 41/2020 mimo jiné vyplývá, že v době nouzového stavu nelze nahrazovat legislativní činnost vlády (ve formě krizových opatření) vydáváním
mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ČR podle zákona o ochraně veřejného zdraví, tedy že do základních práv a svobod nelze v době nouzového stavu zasahovat opatřeními obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ČR, ale je k tomu třeba krizového opatření vlády.

Z této premisy pak vyplývá, že pokud je takovýto zásah do základních práv a svobod ze strany odpůrce nepřípustný v době nouzového stavu (kdy je obecně dovoleno za určitých podmínek i poměrně výrazně omezovat základní práva a svobody toliko rozhodnutími výkonné moci), tím spíše musí být nepřípustný v době, kdy žádný nouzový stav není, tj. v době, kdy lze do základních práv a svobod zasahovat jen zcela výjimečně a s maximální zdrženlivostí a toliko způsobem a v rozsahu stanoveném zákonem.“

„Přesto však odpůrce napadenými opatřeními nastolil (či spíše zachoval) situaci, jako by nouzový stav i nadále trval. Odpůrce zde flagrantně ignoruje jasnou vůli Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyjádřenou při posledním rozhodování o prodloužení nouzového stavu (sněmovna dala jasně najevo, že nebudou-li předloženy nové relevantní důvody, tak trvání nouzového stavu po 17. květnu 2020 je neakceptovatelné),“ upozorňuje na jednání ministerstva zdravotnictví advokát Černý.

Absolutní zákazy některým, protože podezřelí jsou všichni

Opatření ministra zdravotnictví jsou podle něj navíc nepřiměřená, paušální a neselektivní. „I když ochrana zdraví je cílem, který umožňuje základní práva a svobody lidí omezit, pro oprávněnost tohoto zásahu ze strany veřejné moci musí být naplněny podmínky legality, legitimity a nezbytnosti daného zásahu v demokratické společnosti. A právě způsob, jakým o plošném omezení základních práv bylo rozhodnuto, podmínku legality nenaplňuje,“ uvádí právní v podání s odkazem na zákon o ochraně veřejného zdraví, který upravuje chování jednotlivých skupin nebo provozů „v případě podezření z nákazy“. Pro ministerstvo jsou však podezřelí z nákazy všichni a omezuje i soukromé akce, jejichž povolování veřejné moci nepodléhá, vyplývá z dokumentu.

„Odpůrce tak paušální úpravou a neselektivním rozsahem zákazů a omezování nařízených napadenými opatřeními na celém území České republiky překračuje svou věcnou působnost stanovenou zákonem o ochraně veřejného zdraví při řešení epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Zasahuje tak nejen do hospodářských práv provozovatelů obchodů a služeb, ale i do práv jednotlivců, kterým neumožňuje tato služby využívat, přičemž opatřením č. 20588 dochází i k omezování základních práv, když je omezována svoboda pohybu a pobytu, ale omezováním konání náboženských akcí i svoboda náboženská,“ stojí dále v návrhu.

Podle advokáta se ministerstvo zdravotnictví vydáváním celoplošných omezení ústavních práv a svobod dopouští nezákonnosti, kterou ani neodůvodňuje ani řádně nepublikuje ve Sbírce. Zákazy a příkazy jsou navíc vydávány k různým skupinám obyvatel různé – pro některé obyvatele absolutní jako pro restaurace bez zahrádek, pro jiné jen kosmetické nebo dokonce nevymahatelné a nekontrolovatelné. Tím ministr zdravotnictví porušuje princip právní jistoty a legitimního očekávání.
________________________________________
V závěru podání k Městskému soudu v Praze advokát Adam Černý shrnuje:
Napadená opatření nesplňují požadavek legality, legitimity ani nezbytnosti omezování základních práv. Individuální práva jednotlivce by neměla být obětována libovůli veřejné moci toliko s poukazem na možnou hrozbu a výjimečnost situace bez dodržování základních principů demokratického a právního státu a zákonných postupů při řešení této situace
Napadené opatření obchází krizovou legislativu tím, že fakticky implementuje opatření akceptovatelná toliko v rámci krizového stavu, a navíc nerespektuje požadavek proporcionality omezení práv a možným ohrožením veřejného zdraví.
Napadená opatření tak představují nezákonný právní akt, kterým nelze zasahovat do základních práv jednotlivců pro absenci věcné příslušnosti odpůrce k tak rozsáhlému omezení práv a nerespektování ústavních limitů omezení základních práv jednotlivce ze strany veřejné moci umožňujících.
________________________________________

Irena Válová, ceskajustice.cz

ZÁMĚRY NOVÉHO PŘEDSEDY NS JUDr. ANGYALOSSE

Na Nejvyšší soud preferuji spíše kariérní soudce, říká nový předseda Angyalossy: S příchodem právníků – akademiků z jiných profesí na Nejvyšší soud počítá nový předseda Petr Angyalossy jen ve výjimečných případech. Preferovat bude kariérní soudce. „Pokud by se jednalo o osobu, která je enormně erudovaná, tak to není vyloučené,“ řekl Angyalossy na své první tiskové konferenci v roli předsedy na Nejvyšším soudu. Možnost příchodu soudců – akademiků otevřel jeho předchůdce Pavel Šámal.

Na Nejvyšší soud v poslední době přišli dva státní zástupci Petr Škvain a Radek Doležel. Otevřením pro soudce – akademiky rozproudil v předchozích letech bývalý předseda Šámal bouřlivou diskuzi. Angyalossy v tomto trendu spíše pokračovat nebude. Zatímco žalobci podle něj mají k profesi soudce ještě blízko, u akademiků by muselo jít o opravdu výjimečnou kapacitu.

Právě generační obměna soudců Nejvyššího soudu je jedna z oblastí, na kterou se nový předseda hodlá zaměřit. Podobně jako Pavel Šámal by chtěl také zvyšovat prestiž Nejvyššího soudu nejen doma, ale i v zahraničí.
Za jednu z prvních priorit považuje dokončení práce na etickém kodexu, který by byl akceptován všemi soudci, nikoli pouze Soudcovskou unií a jejími členy. „Soudcovská unie sdružuje jen něco přes třetinu soudců,“ připomněl. Co nejdříve chce návrh rozeslat soudcovským radám a na Ministerstvo spravedlnosti.

Se zástupci občanskoprávního kolegia NS chce probrat, zda by soud nemohl vydat stanovisko ohledně odškodnění za vládní koronavirová omezení. Zamezilo by podle něj žalobám, které by neměly šanci na úspěch. Nemíní tím ale zasahovat do rozhodování jednotlivých soudů. „Stanovisko říká, jak přistupovat k právní otázce, ne jak rozhodovat,“ uvedl.
Snažit se chce Angyalossy o zrychlení práce soudců. Působit na ně chce individuálně. „Jsou soudci, kteří pracují sami od sebe a jsou více akademičtí soudci, jejichž rozhodnutí jsou malé diplomové či rigorózní práce, takže s nimi chci řešit individuálně, jak by bylo možno jejich práci zrychlit,“ vysvětlil s tím, že ale Nejvyšší soud rozhodně patří co se týče k rychlosti k těm lepším v Evropě.

Reprezentativnější sídlo?

Nový předseda by si také přál, aby instituce měla reprezentativnější sídlo, vhodnější pro justiční účely. Je však realista, je prý nutné brát ohled na finanční možnosti státu. Současné sídlo po loňském otevření přístavby podle Angyalossyho „kapacitně zhruba vyhovuje“.

NS sídlí v historické budově ze 30. let 20. století se vstupem z Burešovy ulice. „Byla původně postavena jako administrativní budova, nikoliv pro účely soudu,“ uvedl dnes Angyalossy. Zahraniční nejvyšší soudy podle něj zpravidla mají důstojnější sídla postavená za daným účelem, což by si přál také on, stejně jako jeho předchůdci v čele NS.
„Musíme se pohybovat v reálu, pohybovat se taky v určitých finančních možnostech státu, zda si může dovolit pro NS postavit nebo získat a rekonstruovat nějakou historickou důstojnou budovu,“ řekl Angyalossy.

Od podzimu soud využívá přístavbu v Bayerově ulici v Brně, akutní nedostatek prostoru se tak podařilo vyřešit. V deseti podlažích jsou místa pro 143 zaměstnanců, převážně asistentů. Veškeré stavební práce včetně vybavení si vyžádaly 135 milionů korun.

Přístavba v Bayerově ulici vznikla na místě bytového domu, který NS koupil už v roce 2002. Ukázalo se, že rekonstrukce není možná a že je nutné dům zdemolovat a stavět podle nového projektu. Na přístavbu řadu let scházely peníze, nakonec se bývalý předseda Pavel Šámal dohodl s někdejším ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO).
Současná hlavní budova NS vznikla v letech 1931 až 1932 ve funkcionalistickém stylu pro Všeobecný penzijní ústav. Před listopadem 1989 tam působil krajský výbor KSČ, poté objekt využíval rektorát Masarykovy univerzity. Nejvyšší soud České republiky v budově zahájil činnost v září 1993.

Dosavadního šéfa senátu trestního kolegia soudu Petra Angyalossyho jmenoval prezident Miloš Zeman ve středu. Post obsadil tři měsíce poté, co ho kvůli jmenování ústavním soudcem opustil Pavel Šámal. Jmenování Angyalossyho vzbudilo kontroverze, protože Zeman jeho jméno neoznámil předem odborné, ani laické veřejnosti. Eva Paseková, ceskajustice.cz

SOUDKYNĚ KS V ÚSTÍ DR. LEHKÁ JELA OPILÁ, STÍHÁNA

Místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro správní úsek Markéta Lehká čelí trestnímu stíhání kvůli řízení v opilosti. Podle serveru iDnes.cz loni v prosinci nadýchala policejní hlídce 1,8 promile. V té chvíli vezla v autě i dvě malé děti. Výzvy pověřené předsedkyně soudu Lenky Ceplové k odstoupení odmítá.

Trestní stíhání potvrdil iDnes.cz dozorující státní zástupce Otakar Zahradník. Lehká měla v centru Mostu přejíždět plnou čáru, mluvila nejistým hlasem a byl z ní cítit alkohol. Dechová zkouška ukázala 1,8 promile alkoholu. Lehká nicméně policistům údajně tvrdila, že si vzala léky a na tomto tvrzení trvá, proto odmítá odstoupit.

Ani dočasné zproštění z funkce ministryní spravedlnosti Marií Benešovou zatím není na stole. „Paní ministryně je s předmětnou záležitostí včetně trestního stíhání seznámena a vyžádala si vyjádření od dotčených soudních funkcionářů a vážně zvažuje přijetí kroků v rámci vlastní disciplinární pravomoci,“ řekl mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka, ceskajustice.cz

ŽALOBCI V ÚSTÍ VZALI ZPĚT OBŽALOBU NA EXPOSLANKYNI KAILOVOU

V kauze vítání občánků státní zastupitelství stáhlo obžalobu bývalé poslankyně: Okresní státní zastupitelství v Ústí nad Labem vzalo zpět obžalobu bývalé poslankyně Zuzany Kailové (dříve za ČSSD), kterou stíhala policie v souvislosti s vítáním občánků. O stažení obžaloby dnes informoval okresní státní zástupce Pavel Kaláb.

Případ Zuzany Kailové se týkal kauzy vítání občánků, v níž už dříve soud pravomocně zprostil obžaloby bývalého primátora Víta Mandíka a někdejšího radního Josefa Macíka (oba ČSSD). Ke zrušení stíhání se zatím Kailová nevyjádřila. Kailová byla obžalovaná ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Hrozilo jí až deset let vězení. Vinu u soudu odmítla.

Hlavní líčení bylo letos na konci ledna přerušeno po vydání pravomocného rozsudku v případě Macíka a Mandíka, v němž odvolací krajský soud konstatoval, že vina obžalovaných nebyla nade vší pochybnost prokázána. Obžaloba uváděla, že bývalí členové vedení města z titulu své funkce neoprávněně umožnili získat majetkový prospěch společnosti, která vítání občánků organizovala.

Okresní soud nejprve Mandíka a Macíka potrestal za pokus porušení povinností při správě cizího majetku podmínkami, napodruhé je oba obžaloby zprostil.Policie chtěla Kailovou obvinit už v roce 2014, Poslanecká sněmovna ji ale nevydala ke stíhání. Loni v létě na začátku hlavního líčení u okresního soudu Kailová uvedla, že jí kauza poškozuje a vyčerpává.

OMBUDSMAN DR. KŘEČEK MINISTROVI O OMEZENÍ POHYBU

Ombudsman napsal ministrovi kvůli omezení přeshraničního pohybu: Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vyjádřil pochybnosti o nezbytnosti povinnosti přeshraničních pracovníků předložit lékařské potvrzení o absolvování testu z výtěru z nosohltanu jednou za 30 dnů. Přivítal by zdůvodnění tohoto požadavku, například studií. Ohledně omezení přeshraničního pohybu v důsledku epidemie se proto obrátil dopisem na ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). V tiskové zprávě to dnes uvedl Stanislav Biler z Kanceláře veřejného ochránce práv.

Ombudsman napsal Hamáčkovi 12. května, reagoval tak podle Bilera na podněty stěžovatelů, kterých se opatření dotýkají. Jde především o přeshraniční pracovníky, studenty, občany žijící v pohraničí nebo občany Evropské unie, kteří mají partnerský vztah s občanem České republiky.

„Volný pohyb pracovníků je za současné situace omezen dvojím způsobem – fyzicky, zavedením vnitřních hranic, a také prakticky, karanténními opatřeními. Pro přeshraniční pracovníky platí povinnost předložit lékařské potvrzení o absolvování testu při prvním překročení státní hranice a následně pravidelně každých 30 dnů. Podle Evropské komise omezení práva na volný pohyb pracovníků může být oprávněné z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví. Musí však být nezbytné a přiměřené a musí být založeno na objektivních a nediskriminačních kritériích,“ uvedl Křeček.

Dodal, že například Slovensko nebo Polsko s ohledem na zlepšující se situaci upustili od povinnosti přeshraničních pracovníků předkládat lékařské potvrzení o absolvování testu na koronavirus. „Mám pochybnosti o nezbytnosti povinnosti přeshraničních pracovníků, žáků a studentů předložit lékařské potvrzení o absolvování testu PCR jednou za 30 dnů. Přivítal bych zdůvodnění tohoto požadavku vůči přeshraničním pracovníkům – například výsledky studie, která prokázala zvýšený počet nakažených osob v příhraniční oblasti,“ uvedl Křeček.

V dopise také upozornil na situaci občanů České republiky, kteří žijí v příhraniční oblasti na území sousedního státu. Přestože se jedná o lidi, kteří bydlí na území sousedního státu, mají školu, lékaře i příbuzné na území České republiky. Opatření omezující volný pohyb jim tak podle Bilera výrazně zasáhly do každodenního života. Na ministra se ombudsman obrátil i kvůli podnětům našich občanů, kteří mají trvalý partnerský vztah s občanem Evropské unie, který však pobývá v jiném členském státě.

„Jedná se o případy, kdy se partneři před epidemií vídali pravidelně o víkendech nebo plánovali sestěhování do společné domácnosti, když jim do jejich životů vstoupila epidemie a přijatá opatření je rozdělila. V některých z těchto případů si k jednomu z partnerů již vytvořily vztah také děti druhého z nich a odloučení tak těžce doléhá i na tyto děti. Požádal jsem proto ministra o posouzení umožnění vstupu cizinců také v těchto případech,“ uvedl ombudsman.

V ČR je od začátku epidemie potvrzeno 8725 onemocnění, z toho 5836 se už vyléčilo, celkem 304 ale s onemocněním zemřelo. Vláda kvůli šíření epidemie přijala řadu opatření, která zasahují do práv lidí.

SOUDCI NSS NECHTĚLI ŘEŠIT AKTA S NOUZOVÝM STAVEM

NSS se odmítl věcně zabývat vyhlášením nouzového stavu: Nejvyšší správní soud (NSS) se odmítl věcně zabývat dvěma akty vlády souvisejícími s nouzovým stavem. Ztotožnil se tak s postojem Ústavního soudu, podle kterého rozhodnutí vlády o vyhlášení nouzového stavu ani její krizové opatření o zákazu vstupu na území ČR a zákazu vycestování nejsou přímo přezkoumatelná ve správním soudnictví. Novinářům to dnes oznámila mluvčí soudu Sylva Dostálová.

NSS konkrétně řešil kasační stížnost muže z Teplicka proti rozhodnutí Městského soudu v Praze o jeho žalobě směřující proti vyhlášení nouzového stavu z 12. března a krizovému opatření omezujícímu pohyb přes hranice ze 13. března.
Městský soud žalobě nevyhověl. Stejným způsobem nyní naložil NSS s kasační stížností. Verdikt je dostupný na webu NSS.

Oporu pro svou argumentaci našel NSS ve dvou nedávných usneseních Ústavního soudu, podle kterého dané akty vlády nebyly takzvaným opatřením obecné povahy. Nelze je tedy přezkoumat ve správním soudnictví. Mohl by se jimi zabývat Ústavní soud, ovšem jen na základě návrhu „k tomu oprávněných (privilegovaných) navrhovatelů“, což by byla například skupina poslanců či senátorů.

Městský soud v Praze v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru obdržel sérii žalob. Řadu jich odmítl, případně řízení zastavil. Vyhověl však žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála a zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb a maloobchod. Podle pravomocného rozsudku byla opatření nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona. Kabinet následně opatření přijal v zákonné formě.

Stížnosti na různá opatření vlády a ministerstva zdravotnictví míří také k Ústavnímu soudu. Zatím se žádnou z nich věcně nezabýval, stížnosti dosud odmítá převážně z procesních důvodů, v usneseních řešil zejména specifickou právní povahu vládních a ministerských opatření.

IMÁM NA 10 LET DO VĚZENÍ

Výhrůžky za heroinovou Terezu či ministrant s hrncem. Terorismus po Česku: Odvolací soud ve čtvrtek potvrdil desetiletý trest bývalému pražskému imámovi Sameru Shehadehovi, který byl odsouzen za účast na teroristické skupině a financování terorismu. Představujeme výběr případů i dalších lidí stíhaných či souzených v České republice v posledních letech ve spojitosti s údajným či skutečným terorismem.

1Chtěl se nechat zabít

V únoru 2016 zadržela turecká policie na letišti v Istanbulu Jana Silovského. Měl u sebe letenku do města Gaziantep u syrských hranic, odkud chtěl odjet do syrského Džarábulusu a tam se připojit k bojovníkům Islámského státu (IS). Tureckým policistům se muž přiznal, ti ho poslali zpět do Česka.

Silovský se nejdříve doznal i českým vyšetřovatelům. Prý počítal s tím, že půjde do války, bude bojovat za ideologii IS a zabíjet lidi. Silovský, který má psychické problémy, později u soudu řekl, že do Sýrie nejel zabíjet, ale nechat se tam zabít.

Krajský soud v Plzni mu v únoru 2017 za podporu a propagaci terorismu ve stadiu pokusu uložil tři a čtvrt roku nepodmíněně a ochranné ambulantní léčení. Odvolací Vrchní soud v Praze trest zpřísnil na šest let, rozsudek v listopadu 2017 potvrdil Nejvyšší soud. V roce 2019 soud zamítl žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu.

2Bylo nás pět

V září 2017 soud osvobodil pětici anarchistů, kteří čelili obžalobě z přípravy teroristického útoku na vlak. Podle obžaloby zakopali dvě zápalné směsi složené z benzinu, polystyrenu a rostlinného oleje v dubnu 2015 poblíž chuchelského železničního mostu, kde se měl útok odehrát.

Pražský městský soud je zprostil obžaloby. Zproštění později pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, když zamítl odvolání obžaloby. Jednání, které obžaloba vyhodnotila jako přípravu teroristického útoku, nebylo podle soudu trestným činem.

3Bojoval za heroinovou Terezu

V říjnu 2018 byl Bulhar Nikolaj Simeonov Ivanov odsouzen na 40 měsíců ve vězení za to, že vyhrožoval teroristickými útoky Pákistánu. Trest včetně osmiletého vyhoštění z Česka mu pravomocně potvrdil pražský vrchní soud.
Mladý muž se výhrůžkou domáhal toho, aby Pákistán propustil Češku Terezu Hlůškovou zadrženou kvůli pašování heroinu. Tu pákistánský soud poslal na osm let a osm měsíců do vězení, Hlůšková se odvolala.

4Atentátník od autobusů

V lednu 2019 se pražský městský soud začal zabývat případem Dominika Kobulnického, obžalovaného z přípravy teroristického útoku v ČR a ze „založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.“

Dominik Kobulnický

Před třemi lety chtěl na autobusovém nádraží v Prešově nechat vybuchnout tlakový hrnec naplněný kovovými částicemi. Později ale podle svých slov názory získané z videí IS přehodnotil, seznámil se blíže s islámskou vírou. Obžalobu z přípravy útoku v Praze, za kterou mu hrozil až patnáctiletý trest vězení, odmítl.

Kriminalisté v roce 2017 nalezli v jeho pražském bytě chemikálie a návodná videa. Loni v listopadu pražský městský soud Kobulnického potrestal za obecné ohrožení 6,5 roku vězení. Na neurčito ho také vyhostil z Česka. Kobulnický i státní zástupce se odvolali.

5Kácel na koleje

Loni v lednu poslal soud do vězení na čtyři roky seniora Jaromíra Baldu, který čelil obžalobě z teroristického útoku a vyhrožování teroristickým trestným činem. Muž v roce 2017 pokácel dva stromy na železniční tratě a způsobil nehody vlaků, šířil také výhrůžné letáky, jimiž chtěl mimo jiné vzbudit zdání, že za tímto skutkem stáli džihádisté. Balda se ke skutkům přiznal, tvrdil ale, že nechtěl nikomu ublížit. Verdikt, jehož součástí je ambulantní psychiatrické léčení, potvrdil pražský vrchní soud a naposledy loni v prosinci Nejvyšší soud.

Začátkem července 2019 obvinili vyšetřovatelé z terorismu čtyřicetiletého muže z Běloruska, který se podle nich přidal k bojům na straně separatistů na východě Ukrajiny. Muž, který dlouhodobě žije v ČR, je nyní ve vězení za těžké ublížení na zdraví. Podle Deníku N se muž na východ Ukrajiny, kde se přidal na stranu separatistů ze samozvané Doněcké lidové republiky, vydal mezi roky 2014 a 2016 několikrát. Mezitím se vracel do ČR.

Stejný list v srpnu informoval o stíhání pětadvacetiletého muže z Karlovarska, za to, že v roce 2015 bojoval v řadách proruských separatistů na východní Ukrajině. Mohl tak podle policie spáchat trestný čin teroristického útoku.
Loni v září pražský vrchní soud zmírnil podmíněný trest vojákovi Erikovi Eštuovi, který čelil obžalobě z účasti v bojích na Ukrajině v roce 2015. Za službu v cizích ozbrojených silách ho potrestal dvouletou podmínkou s tříletým odkladem.

Krajský soud v Pardubicích muži uložil tři roky podmíněně. Stejně jako v případě rozsudku krajského soudu mu odňal vojenskou hodnost. Eštu byl původně obžalován z terorismu, s tím ale pardubický ani vrchní soud nesouhlasily. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale letos v lednu podal dovolání v neprospěch Eštua.

7Pomáhat a financovat

Pražský městský soud letos v únoru potrestal bývalého pražského imáma Samera Shehadeha za účast na teroristické skupině a financování terorismu deseti lety vězení. Shehadeh pomohl bratrovi a švagrové odjet do Sýrie a vstoupit do teroristické organizace Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie). Jeho bratru Omarovi uložil jedenáctiletý trest, švagrová Fátima Hudková má jít do vězení na šest let (manželé jsou stíháni jako uprchlí). Odvolání poslali všichni tři obžalovaní i státní zástupce. Odvolací soud ve čtvrtek rozsudek potvrdil.

U SEČE ZVEDLI CHATAŘŮM DAŇ, BITI I STAROUSEDLÍCI

Město Seč na Chrudimsku s 1 700 obyvateli se rozhodlo vyhláškou dvojnásobně navýšit koeficient, který určuje výši daně z nemovitosti. Přestože je opatření namířeno na majitele chat, kvůli kterým má radnice vysoké náklady třeba na svoz odpadu, lidem zejména z místních částí se krok nelíbí a sepsali petici.

Kraskov se zhruba dvěma stovkami obyvatel se nachází asi tři kilometry na severozápad od Seče, pod kterou už řadu let spadá. V obci nefunguje škola, pošta ani hospoda. Jediné, co se drží při životě, je malý obchod s potravinami, který je otevřen čtyřikrát týdně dopoledne. Přesto i tady musejí místní starousedlíci za letošní rok místo původně dvojnásobku částky základní daně zaplatit čtyřnásobně víc.

Miloslav Hájek bydlí v Kraskově 52 let. Život v obci s převažujícím obyvatelstvem v důchodovém věku podle něho pomalu, ale jistě upadá.

„Zajímalo by mě, co radu města a celé zastupitelstvo vedlo k několikanásobnému navýšení daně z nemovitosti. V okolních obcích se platí řády stokorun. Občanská vybavenost naší obce je na nule, ale musíme platit několik tisíc korun,“ říká Miloslav Hájek, jeden z více než 650 obyvatel Seče, kteří podepsali petici proti navýšení daně z nemovitosti, loni schválenému všemi třinácti zastupiteli Seče.

Své podpisy pod petici nepřidali jen obyvatelé Kraskova, na špatnou občanskou vybavenost v kontrastu s navýšeným koeficientem daně si stěžují také lidé z Počátek, Žďárce, Hoješína, Proseče, Prosíčky, Ústupek i Přemilova.
Vedení města argumentuje, že navýšení místního koeficientu na hodnotu 4 bylo nezbytné.

Celkovou rozlohou patří Seč s deseti místními částmi patří k největším sídlům v Pardubickém kraji. Co do počtu rekreačních chat a chalup v okolí sečské přehrady drží s 1 500 objekty primát. Čtyřnásobně vyšší daní z nemovitosti chce vedení města kompenzovat hlavně náklady na svoz odpadu z rekreačně vytížených chatových oblastí.

„Skutečné náklady na svoz odpadu má Seč enormní. Odpadové hospodářství nás ročně stojí šest milionů korun a na poplatcích vybereme 1,3 milionu korun. Navíc se staráme o 35 kilometrů místních komunikací. V současné době nám nic jiného nezbylo. Kdyby to jen trochu šlo, věřte tomu, že místním lidem bychom dali koeficient jedna a chataři by platili pětinásobně vyšší daň,“ říká starosta Seče Marcel Vojtěch.

Řada lidí nemá v Seči trvalý pobyt

Vyšším koeficientem však nelze zatížit zvlášť rekreační objekty a zvlášť domy určené pro trvalé bydlení. Problém je podle Vojtěcha v tom, že řada rekreantů chaty užívá celoročně, aniž by měli v Seči nahlášen trvalý pobyt.
„Za rekreační objekt v Seči zaplatí člověk na odpadech bez ohledu na počet osob 800 korun. Ten, kdo má dům k trvalému bydlení, platí za popelnice podle počtu přihlášených osob,“ vysvětlil nepoměr starosta Seče.

Město před osmi lety při prvním navýšení koeficientu začalo starousedlíkům kompenzovat vyšší daň úlevami na školném v mateřské škole nebo na poplatcích za svoz odpadu. Trvale žijící do 18 a nad 60 let neplatí za svoz odpadu nic. Od 19 do 59 let obec každému jedinci s trvalým pobytem na Seči odečítá z osmisetkorunového poplatku 500 korun. Podle petičního výboru jde však o slabou náplast za několikanásobně vyšší daň.

„Úleva na poplatku za svoz odpadu není v takové výši, aby kompenzovala tak velké navýšení daně z nemovitosti. Klidně zaplatím za popelnici 500 korun navíc místo toho, abych platil o pět nebo šest tisíc korun víc na dani,“ říká jeden z autorů petice Petr Veselý, který za nedostatkem peněz v městské pokladně vidí špatné hospodaření radnice.
Vedení obce si za navýšením daně i přes nesouhlas velké části lidí stojí a další úlevy neplánuje.

„Nám toto rozhodnutí do budoucna přinese do rozpočtu ročně deset milionů korun. Bez koeficientu bychom měli tři miliony korun. Petici jsme vzali na vědomí a petičnímu výboru jsme odpověděli. Tím to pro nás končí. Pokud bychom koeficient nezvyšovali, Seč přijde na buben,“ dodal starosta Seče.

NA PŮL MILIONU ROMŮ SE VRÁTI Z BRITÁNIE DO ČR A SR?

Tisíce Čechů a Slováků kvůli koronaviru opustily Velkou Británii a vrátily se zpět do rodných zemí. Mezi nimi bylo i několik stovek českých Romů. Důvodem byl strach z vyšší pravděpodobnosti onemocnění. „Spousta lidí se rozhodla odcestovat z Británie, protože se obávali nákazy,“ řekl v rozhovoru s iDNES.cz romský aktivista Petr Torák. Popisuje, proč podle něj neudělali dobře i jak to nyní v ostrovní zemi vypadá.

V posledních měsících je snad nejvíce skloňovaným slovem koronavirus. V Česku to vypadá, že epidemie je na ústupu, vláda přijímá uvolňovací opatření. Jaká je situace ve Velké Británii?

Ve Velké Británii začala první fáze rozvolňování, ale je to mnohem opatrnější než v jiných Evropských zemích. Pokud bude počet nakažených a obětí stále klesat, tak se příští měsíc otevřou obchody a v červenci restaurace, kavárny a další veřejné prostory. Školy se otevřou příští měsíc pro třetí ročníky prvního stupně, ale žáci druhého stupně se už tento školní rok do školy nevrátí.

Jak vnímáte srovnání opatření české vlády ve srovnání s tou britskou?

Britská vláda zavedla opatření dost pozdě ve srovnání s Českem a kvůli tomu si vysloužila spoustu kritiky. Česká komunita v Británii vnímala tento rozdílný přístup velice negativně a většina by preferovala přísnější opatření.

Jak početná je romská komunita v Británii?

V Peterborough se odhaduje počet českých a slovenských Romů asi na pět tisíc lidí. V Anglii je podle posledních odhadů okolo 150 tisíc až 200 tisíc Romů.

To je docela dost. Jak se Romové v Británii vyrovnávají s koronavirem? Jak jsou na tom například čeští a slovenští Romové po finanční stránce, zhoršila se jejich situace?

Jelikož Británie přijala opatření později a počet obětí byl vyšší, spousty českých krajanů začaly zvažovat návrat do České republiky. V průběhu dubna se na naši charitu obrátily stovky lidí, kteří plánovali návrat a potřebovali informace o tom jak vycestovat.

Petr Torák (39)

Studoval Právní akademii v Liberci. V roce 1999 odešel do Spojeného království. Do prosince 2017 sloužil u britské policie. V roce 2010 založil komunitní skupinu COMPAS (Community Partnership Group).
V říjnu 2015 obdržel Řád britského impéria za komunitní práci pro cizineckou a romskou komunitu. Stal se prvním českým Romem, který se stal nositelem tohoto Řádu. V současné době žije stále v Anglii ve městě Peterborough.

Většina Čechů pracuje v továrnách nebo úklidových službách a často přes pracovní agentury, které byly během dubna a května zavřené, a tak spousta lidí přišla o příjmy. Někteří dostali 80 procent ušlé mzdy, jiní mohli požádat o podporu Universal Credit, ale spousta lidi se ocitla bez jakýchkoliv prostředků a stala se tak závislou na pomoci charitativních organizací. COMPAS Charita, kterou zastupuji jako ředitel, pomáhá Romům s potravinami, hygienickými prostředky a s teplým jídlem. V současné době pomáháme více než 20 bezdomovcům a čtyřiceti rodinám s malými dětmi.

Dotkla se koronavirová krize Romů i nějak jinak?

Ano, nedávno dal někdo na sociální sítě hoax, že královna a ředitel WHO, Světové zdravotnické organizace, oznámili, že se budou v Británii odebírat děti kvůli koronaviru. Každý den mě teď kontaktují desítky rodičů, kteří nevědí jestli tomu věřit a obávají se vyjít ven. Proto jsem zorganizoval Zoom konferenční hovor s vedoucím policie, sociálky a městského úřadu a společně budeme vysílat a odpovídat na otázky znepokojených rodičů.

Jak jste již naznačil, spousta českých krajanů se kvůli koronaviru chtěla vrátit domů. O návratech zpět do České republiky se s ohledem na Velkou Británii mluvilo také o návratu českých a slovenských Romů, kteří tam trvale žijí. Znamená to, že se tedy ve Velké Británii necítí tolik bezpečně, jako se cítí v Česku a na Slovensku?

Ano, přesně tak to je. Spousta lidí se rozhodla odcestovat z Británie protože se obávali nákazy. Ale můj osobní názor a doporučení všem, kteří mě kontaktovali s žádostí o informace bylo, aby pečlivě zvážili všechna rizika spojená s cestováním přes několik evropských států a s bydlením u rodiny v České republice. Zde bych také rád vyzdvihl úžasnou spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí a ambasádou v Londýně, které nám byly obrovskou oporou.

Jaké byly vlastně důvody odchodu Romů z Británie? Nevěří tamní vládě?

Nešlo o důvěru, ale spíše o strach z vyšší pravděpodobnosti nákazy. Romové každý den sledovali zvyšující se počet nakažených v jejich okolí a měli pocit, že se tomu dalo předejít nošením roušky a zákazem vycházení.
Neudělali dobře, když ze země odjeli

Měli i nějaké další důvody?

Myslím, že spoustu Čechů, tak jako dalších Evropanů, měli pocit, že to je dobrá příležitost navštívit rodinu nebo si vyřídit dokumenty potřebné vyřízení statusu usedlíka.

Kolik Romů odešlo, máte nějaké číslo?

To je strašně těžké říct, ale na mě se obrátilo více jak 200 lidí a podobný počet lidí se obrátil na mého kolegu z Leedsu, Tomáše Kostečku. Takže by ten počet lidí mohl být okolo jednoho tisíce až dvou tisíc.
Já dokážu pochopit nutnost karantény, testování v určitém ohnisku nebo alespoň domnělém ohnisku nákazy, ale co opravdu nepochopím, je tragické a represivní chování úředníků, kteří složili přísahu pomáhat a chránit.

Zůstává ještě někdo z těch, kteří chtěli Británii opustit v zemi a řeší svůj návrat?

Těch, kteří stále zvažují návrat, je poměrně dost. Ale často čekají, jak se bude situace vyvíjet a hlavně chtějí předejít povinné karanténě.

Překvapilo vás to, že Romové chtějí z Velké Británie pryč?

Nepřekvapilo mě to, i já a má rodina o tom ze začátku přemýšlela. Je to lidská vlastnost jít za lepším nebo bezpečnějším životem a ve chvíli kdy měl člověk pocit, že by mohli být naše rodiny ohroženy, tak člověk zvažoval všechny možnosti. Ale u nás to byla jen chvilková věc a brzy jsme si uvědomili, že by to nebylo řešení.

Udělali podle vás dobře, že ze země odjeli?

Osobně si myslím, že neudělali dobře. Jednak ohrozili své rodiny během cesty přes půl Evropy. Dále pak ohrozili své rodiče nebo další rodinné příslušníky v České republiky, jelikož u nich bydleli. Dále to také mělo vliv na domácí učení jejich dětí, které během cesty a pobytu u rodiny v Česku měli asi menší šanci si dělat svoje úkoly.

Dokážete zobecnit, kdo z Romů se vlastně rozhodl opustit Británii? Jedná se spíše o jedince, nebo odjížděly celé rodiny?

Převážně odjížděly celé rodiny.

Jsou i někteří, kteří se rozhodli zůstat?

Těch, kteří ve Velké Británii zůstali, je většina.

Počítají odchozí s tím, že se ještě do Británie vrátí? Nebo zůstanou v rodné zemi například s ohledem na brexit?
Většina se určitě vrátí. V Anglii si nechali všechny své věci a domy a jakmile se situace zlepší, tak se začnou vracet. Už teď mi psalo několik lidí, že se již vrátili.

Touha vrátit se do České republiky

Pokud se nepletu, vy osobně stále zůstáváte v Británii. Vás to do Česka zpět neláká?

Stále nás to láká se vrátit do Česka, ale čekáme na tu správnou příležitost. Nešlo by jen o krátkodobou záležitost, ale byl by to návrat nastálo. Je to obrovské rozhodnutí a proto to nebereme na lehkou váhu. Je třeba zajistit adekvátní vzdělání pro děti, zajistit bydlení a práci a zároveň mít jistotu, že COMPAS Charita v Peterborough bude schopna pokračovat pod novým vedením.

Jak vnímáte situaci Romů v Česku a na Slovensku s ohledem na koronavirus? Na Slovensku byl například velký problém s koronavirem v jedné z tamních komunit.

Vývoj na východním Slovensku jsem sledoval, hlavně v oblasti Žehry a Bystran. Ta situace tam byla poměrně dost vyhrocená a vše ještě zkomplikoval incident, během kterého došlo k fyzickému napadení dětí policistou. Já dokážu pochopit nutnost karantény nebo testování v určitém ohnisku nebo alespoň domnělém ohnisku nákazy, ale co opravdu nepochopím, je tragické a represivní chování úředníků, kteří složili přísahu pomáhat a chránit.

Kdyby v Británii došlo k obvinění policisty z brutality a použití nepřiměřené fyzické síly vůči dětem, tak by ten dotyčný policista byl postaven okamžitě mimo službu a nezávislá policejní inspekce by to hned vyšetřila.

A co říkáte na Českou republiku?

Co se týče situace v České republice, tak jsem byl velice příjemně překvapen, jak rychle a efektivně česká vláda reagovala na potřeby českých krajanů v zahraničí. Velice si vážíme finančních prostředků na humanitární pomoc Čechům žijícím v Peterborough a Leeds, nebo pravidelnou výměnu informaci s ministerstvem zahraničních věcí a ambasádou a také za osobní návštěvu velvyslance Libora Sečky.

Jste ředitelem charitativní organizace COMPAS. Co nyní vaší organizaci zaměstnává nejvíce?

Už více než měsíc se teď naplno věnujeme humanitární pomoci – máme potravinovou banku, zajišťujeme teplé jídlo a šijeme roušky. Potraviny a hygienické potřeby rozdáváme třikrát týdně a také je rozvážíme lidem domů. Jedná se většinou o seniory, lidi s postižením nebo rodiče samoživitele.

V posledním měsíci za námi také chodí čím dál tím více bezdomovců a lidí, kteří se ocitli ve finanční tísni kvůli ztrátě zaměstnání. Teplé jídlo rozdáváme a rozvážíme každý den. Roušky, rukavice a gely na ruce rozdáváme převážně seniorům a pracovníkům pečovatelských domů.

OD ČERVNA V LÉKÁRNĚ MÍSTO E-RECEPTU JEN OBČANKA

Od 1. června bude možné vyzvednout si léky v lékárně s občanským průkazem nebo pasem místo e-receptu vytištěného na papíře, v mailu nebo jako SMS v telefonu. O změně informovala Česká lékárnická komora, která po ní volala.

Lékaři povinně předepisují léky elektronicky od roku 2018. Loni jich bylo podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv každý měsíc předepsáno od 5,1 do 6,4 milionu.„Lékárník nyní načte číslo občanského průkazu nebo pasu pacienta a zobrazí se mu všechny platné nevydané e-recepty,“ popsala komora proces načítání.

E-recepty mučí lékárníky. Když na kódy technika nestačí, musí je psát ručně

Dosud se každý e-recept načítal zvlášť z papíru, QR kódu nebo SMS v mobilním telefonu. Lékárníci si stěžovali, že v případě více receptů takové načítání zdržuje výdej léků. V době epidemie nového typu koronaviru si navíc stěžovali, že musí brát do rukou při načítání e-receptů mobilní telefony mnoha lidí.

Předání identifikátoru pomocí SMS plánoval SÚKL jen jako menšinovou možnost, lékaři a pacienti si ho ale oblíbili a v posledních čtyřech měsících loňského roku jich bylo posláno přes milion.

Lékárníci uvidí od června soupis všech nevydaných léků pacienta, lékařům pak takzvaný lékový záznam zobrazí u nemocného všechny dosud předepsané léky. Lidé si mohou na webu epreskripce.cz nastavit, pokud s touto funkcí nesouhlasí. Mohou ji zakázat všem zdravotníkům plošně nebo jen vybraným.

Lékový záznam je už v současné době přístupný pacientům a jimi zvoleným osobám, třeba rodičům nebo dětem. Mohl by do budoucna zamezit vícečetnému předepisování léků nebo předepisování léků, které mají vzájemně nežádoucí účinky. V současnosti má lékař přehled pouze o lécích, které pacientovi sám předepsal. Lékárník může zkontrolovat jen přípravky na předložených receptech.