iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Němci od Hitlera myslí na ČR, Merkelová na pivo v Praze

Aby se po válce neobjevil v Německu nový Hitler, Němce hlídají vojáci USA na základně kousek od českých hranic. Leží východně od německého Ramstein-Miesenbachu asi 10 kilometrů západně od Kaiserslauternu ve spolkové zemi Porýní-Falc. Letectvo Spojených států ji používá hlavně k transportu jednotek a vojenského materiálu, při evakuaci Američanů z různých válečných konfliktů.

Stejně tak je využívána k přepravě raněných do nedaleké vojenské nemocnice v blízkém městě Landstuhl, která je největší americkou nemocnicí mimo území USA. V roce 2004 zde sloužilo 35 000 vojáků a přes 6000 civilních zaměstnanců. Základna má dvě hlavní vzletové a přistávací dráhy. Delší 08/26 měří 3200 metrů a kratší 09/27 má 2830 metrů. Základna Ramstein je také jedním ze dvou míst v Německu, kde jsou uloženy nukleární zbraně USA. Spolu s nedalekým letištěm Büchel v pohoří Eifel je na obou základnách uloženo 150 jaderných hlavic. Základna není německým územím, ani nepodléhá německému právu. Po zrušení RVHP a Varšavské smlouvy, ČR vstoupila do NATO, protiněmuž stále někteří lidé protestují.

MERKELOVÁ S BABIŠEM O ČR A EU

Premiér Andrej Babiš jednal tento týden přes videokonferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a se svými kolegy ze Slovenska, Polska a Maďarska v náhradě za plánovaný summit visegrádské čtyřky. Hlavním tématem byl podle Babiše fond obnovy a stav ekonomiky. Fyzicky se zástupci V4 sejdou v červnu v Brně.

Merkelová také bilaterálně jednala s českým premiérem Babišem. Při rozhovoru se podle německé strany znovu debatovalo o otázce otevření hranic. To by německá strana uvítala. „Litovala, že nemohla přijít a projít se, když je málo lidí, po Karlově mostě. Ptala se, jestli funguje ještě hospoda U Dvou koček,“ podotkl Babiš. Byla ubezpečena, že ano. Babiš vyjádřil naději, že si spolu to pivo v dané hospodě jednou dají.

Pětice šéfů vlád se podle německé strany zabývala hlavně opatřeními v boji proti pandemii způsobené koronavirem. „Byli zajedno ve svém zájmu postupně odbourat stávající překážky k překročení hranic a kontroly, jakmile to vývoj pandemie dovolí,“ stojí v prohlášení mluvčího německé kancléřky.

Politici se dotkli také evropských témat, přičemž jim Merkelová představila hlavní body německo-francouzského plánu, který počítá se zřízením evropského záchranného fondu o objemu 500 miliard eur na hospodářskou obnovu po nynější krizi.

Hlavním tématem byl pak podle Babiše sedmiletý finanční rámec EU na roky 2021 až 2027. Všechny státy V4 usilují o více peněz na politiku soudržnosti, než navrhovala Evropská komise. Z politiky soudržnosti jsou financovány evropské programy na rozvoj chudších regionů, čerpají je zejména země z východní a jižní části unie.

Premiéři se také shodli, že chtějí mít možnost flexibilněji čerpat peníze z evropských fondů. Podle Babiše by mělo být flexibilnější i využívání peněz určených na evropskou zelenou dohodu. „My říkáme, že u nás je o suchu, o vodě a o kůrovci,“ řekl.

Dalším tématem byla přeshraniční spolupráce a spojení obou zemí, včetně plánované železniční rychlotrasy mezi Prahou, Drážďanami a Berlínem. Zatímco na dalším omezení cest do EU ze třetích zemí panuje mezi členskými státy obecná shoda, uvolňování režimu na vnitřních hranicích neprobíhá jednotně. V této oblasti tak bude klíčová spolupráce zejména mezi sousedními státy. Vzhledem k blížící se hlavní turistické sezoně roste tlak na plné obnovení fungování Schengenského prostoru, zdraví občanů však musí zůstat na prvním místě.

Návrat k evropské spolupráci

Úřad vlády předem avizoval, že klíčovými tématy měl být plán obnovy evropské ekonomiky ve spojení s jednáním o novém víceletém finančním rámci. Dle posledních informací by měl být nový návrh Komise zveřejněn ve středu 27. května.

Předsedové vlád měli s kancléřkou diskutovat také o nutnosti přijetí nové evropské průmyslové strategie, která posílí strategickou autonomii EU a sníží tak její závislost na dovozu základního zboží a klíčových technologií ze třetích zemí.
Jednání s německou kancléřkou bylo i příležitostí k debatě o prioritách německého předsednictví v Radě EU, které proběhne v druhé polovině roku 2020. Oproti původním předpokladům se jeho průběh dozajista ponese ve znamení obnovy evropské ekonomiky. Na řešení však čekají i další neodkladná témata jako brexit nebo reforma evropské azylové a migrační politiky, uvedl Úřad vlády.

Jednání předsedů vlád České republiky Andreje Babiše, Polska Mateusze Morawieckého, Maďarska Viktora Orbána a Slovenska Igora Matoviče s německou kancléřkou Angelou Merkelovou pořádala Česká republika v rámci svého předsednictví ve skupině V4. Setkání V4+DE již patří mezi tradiční formáty regionální spolupráce, vzhledem k pandemii covid-19 se však poprvé v historii uskutečnilo prostřednictvím videokonference, upozornil Úřad vlády.

NĚMCI PŘIJELI DO POHRANIČÍ DĚLAT POŘÁDEK, MÍSTO TOHO GARDY VRAŽDILY

Popravy bez soudu, rabování, znásilňování. Přesně před 75 lety dorazily do pohraničí revoluční gardy. Ozbrojené jednotky českých dobrovolníků tu působily od 21. května do konce srpna 1945. Někdy si nezadaly se zločiny, které Češi po válce Němcům sami vyčítali.

Úkolem revolučních gard měla být obnova vládní moci na území bývalých Sudet. Jenže některé skupiny si vykládaly právo po svém. Například jedné z libereckých gard velel akademický malíř Pavel Hložek. Počínal si tak brutálně, že jeho jednotku musela rozpustit přivolaná armáda. Původně měla Hložkova skupina 25 bývalých partyzánů, později se rozrostla na 1300 lidí, kteří si pod Ještědem prakticky dělali, co chtěli.

Podle Stanislava Kokošky z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR bylo pohraničí v té době velmi neklidné.
„Pohybovaly se tu desetitisíce lidí, válečných běženců, vraceli se lidé z nuceného nasazení, vězni z koncentračních táborů, a na Západ zase utíkali příslušníci německých jednotek. Revoluční gardy tu měly nastolit pořádek. Generál Svoboda se jako nový ministr obrany k tomu rozhodl proto, že jiné síly než tyto dobrovolnické jednotky k dispozici neměl.“

Ostří a veselí hoši

S „očišťováním“ Liberce, hlavního sídla sudetské župy, začala Hložkova garda 22. května 1945. Tehdejší noviny Stráž severu gardisty označily za „ostré a veselé hochy“. A ostří rozhodně byli.

Někteří z činitelů státní správy následně psali alarmující zprávy do Prahy, v nichž si stěžovali, že gardisté provádějí v Liberci neoprávněné domovní prohlídky, rabují, znásilňují ženy a dívky, střílejí bezdůvodně Němce na ulicích, vězní i prokazatelné antifašisty, a že všude vládne anarchie.

„Gardy nerespektují zákonných ustanovení o ochraně dřívějších československých německých státních občanů, kteří bojovali na straně českého národa proti Hitlerovým okupantům. Každý velitel jedná na vlastní pěst,“ apeloval na generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského liberecký komunista Rudolf Weber.

Němci páchali sebevraždy

Z pohraničí tak před všeobecnou nenávistí vůči Němcům odešlo zhruba deset tisíc německých antifašistů. Některé z nich ale odchod do bývalé Říše děsil, a tak si naději dobrovolně vzali život. K sebevraždě se ale uchylovali i Němci, kteří si s nacistickým režimem zadali. V obavě, aby nepadli do rukou osvoboditelům či gardistům.

Němky rozebírají pražské barikády. Revoluční gardy je k tomu donutily surovým násilím.

Ze zprávy Zemského velitelství Sboru národní bezpečnosti v Praze vyplývá, že od 9. května do 16. října 1945 spáchalo sebevraždu na českém území více než 4 400 Němců. Na Liberecku jich bylo více než 600. Ovšem i řadu let po válce dohnaly traumatizující zážitky některé odsunuté sudetské Němce k tomu, že si sáhli na život.

„Hlavně staří lidé si nedokázali představit život jinde. Objevily se případy, kdy je stesk po domově dohnal v Německu k sebevraždě ještě v šedesátých letech minulého století, tedy dvacet let po válce,“ zmínila liberecká historička Kateřina Portmann.

„Všichni Němci ven“

Kromě obávané Hložkovy gardy působil v Liberci i policejní oddíl Rudolfa Rokose. Ten měl podle Webera jediné heslo: „Všichni Němci ven!“ Ozbrojenci bez skrupulí prohlašovali, že kašlou na rozkaz ministerstva vnitra.

„Moc jsme my sami, nikdo nám nemá co poroučet,“ holedbali se. Násilnosti páchali i v internačním táboře na libereckém výstavišti, kde byli shromážděni Němci k prvním odsunům. Surovost gardistů byla tak veliká, že i sami Češi ji kritizovali čím dál víc. Řádění ukončil až přímý zákrok tehdejšího sovětského místního vojenského velitele majora Lykova, který vydal striktní zákaz dalšího podobného postupu proti Němcům.

Moc to ale nepomohlo. Rokosův oddíl pokračoval v činnosti a své zákroky před bezpečnostními složkami tajil. Proto musel být násilně odzbrojen. Vyšetřovna Rokosovy skupiny byla v Jablonecké ulici. Řada Němců tam byla brutálně týrána, bezdůvodně vězněna a potají popravena.

Neblahou pověst získala i revoluční garda Skuteč, která působila v Hejnicích a velel jí Ludvík Špirk. Cíl skupiny byl jediný. Obohatit se a mstít se na místních Němcích. Místo „revoluční“ se jí tak často říkalo „rabovací“ garda. „Během jejího dvouměsíčního působení bylo v Hejnicích a okolí popraveno 200 lidí. Jen část z nich přitom byla obviněna a odsouzena za spolupráci s nacistickým režimem,“ říká historik Milan Svoboda.

Smrt za rozbitý porcelán

Skuteč zatkla i část rodiny hraběte Franze Clam-Gallase. Samozvaný soudce je chtěl zastřelit nebo poslat transportem do Sovětského svazu. Proces byl zastaven až po intervenci německých komunistů. Jiní obyvatelé Hejnic tolik štěstí neměli. Mezi bezdůvodně popravenými byl i majitel hejnické kavárny a hudební skladatel Anton Kollmer.

„Ještě než musel opustit dům, rozbil v náporu zoufalství část porcelánového vybavení kavárny. Před nádražím, kde čekal na transport, ho zatkli členové bojové skupiny Skuteč a za rozbitý porcelán zastřelili,“ dodává Svoboda.
Podle výpovědi jednoho z členů skupiny Skuteč byli gardisté často opilí a mrtvé nepočítali. Hromadné hroby popravených se nacházely po celém okolí Hejnic, Bílého Potoka, Raspenavy a na Smědavě. Skuteč byla rozpuštěna na konci července 1945.

Značná část jejích členů se ale usídlila natrvalo v Hejnicích a okolí. Proto také nebyly popravy německých civilistů nikdy prošetřeny. Jak uvádí vyšetřovací zpráva Oblastní úřadovny Státní bezpečnosti v Liberci v srpnu 1947, „vyšetřování a objasňování by budilo mezi místními určitý rozruch“.

USA VYSTUPUJÍ Z VOJENSKÉ DOHODY, UMOŽŇUJÍ PŘELETY

Spojené státy odstupují od vojenské dohody, která umožňuje provádět vzájemné kontrolní přelety nad signatářskými státy. Dohoda o otevřeném nebi, kterou vedle USA, Kanady a Ruska uzavřela většina evropských zemí včetně Česka, vstoupila v platnost v roce 2002. Podle amerických médií je prezident Donald Trump připraven ukončit i americko-ruskou smlouvu START o omezení strategických zbraní. Na základě ujednání o otevřeném nebi mohou zúčastněné státy mezi sebou podnikat kontrolní lety, aby se přesvědčily, že žádná ze účastněných stran nechystá vojenskou agresi.

Chci v Praze konferenci o odzbrojování s Trumpem a Putinem, řekl Petříček

Američané ale dlouhodobě poukazují na to, že Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v té době konají vojenské manévry.

V utajených zprávách Pentagon i americké rozvědky podle listu The New York Times uvádějí, že Rusko přelety využívá ke zmapování klíčové americké infrastruktury pro možné kybernetické útoky. Američtí činitelé rovněž poznamenali, že Trumpa rozhněvalo, že Rusko v roce 2017 podniklo kontrolní let přímo nad jeho golfovým klubem v Bedminsteru ve státě New Jersey.

Čína o odzbrojování jednat nechce

Očekává se, že Trumpovo rozhodnutí, o kterém se již déle spekulovalo, budou evropští spojenci USA včetně členů NATO kritizovat. Lze předpokládat, že stejný krok jako nyní USA učiní i Rusko. Odchod USA z dohody o otevřeném nebi zasadí další ránu systému vojenské bezpečnosti v Evropě, kterou oslabily již předchozí kroky Bílého domu, zejména odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško.

Nynější rozhodnutí podle ruského diplomata poškodí i zájmy spojenců USA, kteří jsou účastníky dohody o otevřeném nebi. Moskva ale ještě o americkém rozhodnutí nebyla oficiálně vyrozuměna. Odchod USA z dohody o otevřeném nebi uvrhne ještě větší nejistotu na budoucnost stávající americko-ruské smlouvy START o omezování stavu strategických jaderných arzenálů.

Ta byla podepsaná před deseti lety v Praze a příští rok vyprší. Trump chce novou smlouvu, která by vedle Ruska zahrnovala i Čínu. Peking se ale do odzbrojovacích jednání zapojit nehodlá, což vysvětluje tím, že má ve výzbroji výrazně méně jaderných zbraní než USA nebo Rusko.

MAĎARSKO USTOUPILO EU, ZRUŠILO TRANZITNÍ ZÓNY PRO UPRCHLÍKY

Maďarsko ruší tranzitní zóny na hranicích se Srbskem, kde zadržovalo uchazeče o azyl po dobu, kdy maďarské úřady posuzují jejich žádosti. Ve čtvrtek to podle tiskových agentur oznámil šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás. Reaguje tak na rozhodnutí Soudního dvoru Evropské Unie, podle něhož šlo o nelegální praxi.

Soudní dvůr Evropské unie minulý týden rozhodl, že tranzitní zóny se rovnají zadržování bez zákonného důvodu a že tato praxe má skončit. Podle Gulyáse nyní bude asi 280 žadatelů o azyl umístěno ve střediscích na maďarském území.

„Maďarská vláda s rozhodnutím nesouhlasí, považujeme to za riziko s ohledem na evropskou bezpečnost, ale jako členský stát EU se budeme řídit všemi soudními rozhodnutími,“ řekl Gulyas na tiskové konferenci. Jakmile budou tranzitní zóny zrušeny, lze žádosti o azyl podat pouze na maďarských ambasádách a konzulátech, dodal. Unijní soud se zónami zabýval na žádost maďarského soudu. Na ten se loni obrátili čtyři běženci z Afghánistánu a Íránu, kteří požádali o azyl v Maďarsku po příchodu ze Srbska.

Maďarské zákony však neumožňují udělit ochranný status člověku, který přijde z bezpečné tranzitní země, za niž Budapešť Srbsko považuje. Stěžovatelé se domáhali toho, aby umístění do tranzitní zóny bylo označeno za nezákonné zadržení.

Migranti rovněž chtěli, aby soud nařídil maďarské vládě obnovit azylové řízení, neboť je Srbsko odmítlo přijmout zpět. Maďarské úřady po srbském rozhodnutí nařídily jejich navrácení do zemí původu.

Usnesení Soudního dvora EU hned ve čtvrtek po jeho oznámení odmítla ministryně spravedlnosti Judit Vargová. Prohlásila, že maďarské zákony a praxe jsou v souladu s právními normami EU a s mezinárodním právem, protože migranti mohou tranzitní zónu kdykoli opustit směrem do Srbska. Verdikt lucemburského soudu podle ní prakticky znamená, že Maďarsko by mělo být povinno nezvládnutelně přijímat migranty. „To je nepřijatelné a je to v rozporu s maďarskou ústavou,“ zdůraznila.

ŽÁDNÝ ORÁLNÍ SEX, HOLKY NĚMECKA CHTĚJÍ DO PRÁCE

Koronavirová krize tvrdě dopadla na německé provozovatelky nejstaršího řemesla na světě. Kvůli složité finanční situaci se chtějí co nejdříve vrátit do práce. Předložily proto nový hygienický plán. V rozhovoru s ČTK to řekla Susanne Bleierová Wilpová z německého Svazu pro erotické a sexuální služby. Prostituce je nyní v Německu kvůli koronaviru zakázána.

Situace je katastrofální. To platí pro celou branži,“ tvrdí Bleierová Wilpová, podle níž se v Německu prostitucí živí až 200 000 žen a mužů. Jen zhruba 33 000 z nich je přitom oficiálně registrováno, a má tedy v době pandemie nárok na podporu ze strany státu. Všichni ostatní, pokud nemají podporu díky druhému zaměstnání, si musí poradit sami.

„Pro ty to vypadá hodně černě, neboť je mezi nimi už tak mnoho marginalizovaných sexuálních pracovníků, kteří i před koronavirem žili z ruky do huby. Nynější situaci tak čelí bez úspor a samozřejmě bez zákazníků,“ podotýká s tím, že prostituce je teď v celé zemi v rámci karanténních opatření zakázaná. Situaci mnoha z těchto sexuálních pracovníků komplikuje nedostatečné vzdělání a malá znalost němčiny, kvůli nimž jen těžko shánějí jinou práci.

Svaz pro erotické a sexuální služby proto už začátkem března založil fond na podporu krizí nejpostiženějších prostitutek a prostitutů. Zatím vybral kolem 25 000 eur (684 000 Kč) a podpořil přes dvě stovky lidí.

Dlouhodobé řešení to ale podle Bleierové Wilpové, která sama jako prostitutka pracovala deset let, než si našla práci v oblasti IT, být nemůže. Je proto nutné, aby se sexuální služby mohly znovu začít poskytovat.
„Chceme, aby aspoň někteří mohli znovu začít pracovat,“ poznamenává s tím, že už se v Německu mohly otevřít i jiné provozovny, které vyžadují fyzickou blízkost, ať už to jsou kadeřnictví nebo část masérských salonů.

Určitě mají vyšší cenu než kilo jablek, říká o prostitutkách socioložka

Samozřejmé podle Bleierové Wilpové je, že přitom musí být zajištěno zdraví a bezpečnost sexuálních pracovníků i zákazníků. Devítistranný hygienický koncept Svazu pro erotické a sexuální služby proto počítá například s tím, že se prostitutky a klienti nebudou zdravit podáním ruky ani jiným způsobem, který vyžaduje fyzický kontakt. Zákazníci, kteří mají zánět dýchacích cest či teplotu, také nebudou mít nárok na žádné služby.

„Důsledně je třeba dodržovat nošení ochrany úst a nosu,“ stojí také v plánu, který z tohoto důvodu zakazuje orální sex. I během jiných praktik má být vždy mezi hlavami obou zúčastněných odstup minimálně jednoho lokte. Velmi kontroverzní může být část konceptu, která počítá s tím, že každý klient na čtyři týdny zanechá sexuálnímu pracovníkovi své kontaktní údaje, které budou použity, pokud se u prostitutky či prostituta časem prokáže nákaza.

Bleierová Wilpová věří, že tyto návrhy poslouží jako základ pro vyjednávání s politiky o tom, kdy a za jakých podmínek znovu prostituci umožnit. Žádné iluze si ale nedělá. „Naše branže není jen jednou z těch, která je krizí způsobenou koronavirem postižena nejhůře, ale zároveň bude pravděpodobně tou, která bude muset čekat nejdéle, než se jí dotkne uvolnění opatření,“ míní.

AMMONOVÁ Z EU: EVROPA SE MUSÍ PŘIPRAVIT NA DRUHOU VLNU KORONAVIRU

„Vyhlídka na druhou vlnu koronavirové infekce v Evropě už není vzdálenou teorií, ale realitou,“ říká šéfka Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Andrea Ammonová. Otázkou podle ní zůstává, kdy a v jakém rozsahu nemoc covid-19 opět udeří. „Virus se lidem velmi dobře přizpůsobil. Imunitu stále nemá většina populace. Je zapotřebí dodržovat pravidla,“ říká.

Ředitelka Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí Andrea Ammonová (26. února 2020) | foto: Profimedia.cz
„Když se podíváme na vlastnosti nového koronaviru a na to, co přichází za informace z různých zemí, pokud jde o imunitu obyvatelstva, je vůči nemoci covid-19 stále náchylných 85 až 90 procent populace. Virus je kolem nás a cirkuluje mnohem více než v lednu a únoru,“ říká Ammonová.

„Nechci strašit soudným dnem, ale myslím si, že musíme být realističtí. Ještě není čas začít zcela relaxovat,“ dodává Ammonová, která řadu let pracovala jako lékařka v nemocnici a ředitelkou ECDC je od roku 2017. Právě ona začátkem května oznámila, že Evropa jako celek je za vrcholem infekce.

Jejím úkolem je sledovat vývoj situace a včas zachytit jakýkoliv nárůst infekcí. Expertka podle listu The Guardian trvá na tom, že katastrofální druhá vlna koronaviru není nevyhnutelná, pokud lidé budou dodržovat pravidla a odstup. Upozorňuje však na zlověstné oslabení odhodlání veřejnosti.

„Myslím, že lidé začínají polevovat. Současná situace je zátěž pro malé a střední podnikatele a lidé také přišli o svou obvyklou svobodu. Nemohou chodit, kam chtějí a být s kým chtějí. Zejména teď, když počty infikovaných evidentně klesají, si lidé myslí, že je po všem. Rozhodně to ale tak není,“ varuje Ammonová.

Varovali jsme už v lednu, Evropa virus podcenila

Ammonová nyní se svým týmem pozorně sleduje, co se na kontinentu děje v souvislosti s uvolňováním bezpečnostních opatření. Co bude následovat, je podle ní těžké předpovědět, záleží na rychlosti a obezřetnosti při zmírňování omezení.
Virus v Itálii zažehl hněv proti Evropské unii, roste touha odejít

Podle EDC zemřelo v Evropské unii, Británii, Norsku, Lichtenštejnsku a Islandu na covid-19 více než 158 tisíc lidí. Celkem tu úředníci zaznamenali 1,3 milionu případů nakažení infekcí. Nejvíce obětí koronaviru hlásí ve Spojeném království, Itálii a Francii.

Ammonová říká, že jakmile se prokázala extrémní nakažlivost koronaviru, jenž se začal loni v prosinci šířit z čínského Wu-chanu, ECDC 26. ledna doporučila vládám posílit kapacitu zdravotnických služeb včetně lůžek na JIP. Agentura se obávala ochromení nemocnic, což se zanedlouho stalo v italské Lombardii.

Mytí rukou v tuto chvíli nestačí

„Podle mého názoru se ukázalo, že některé země podcenily rychlost, s jakou došlo k nárůstu infikovaných. Je to úplně jiná situace, pokud musíte řešit navýšení množství lůžek během dvou týdnů nebo během dvou dnů,“ líčí Ammonová.
Koronavirus může být pro EU fatální, varují experti. Vyzývají k solidaritě

Expertka věří, že stěžejním okamžikem rozšíření koronaviru po celé Evropě byl návrat turistů z alpských lyžařských středisek v prvním březnovém týdnu. „Lyžařská střediska jsou přeplněným místem, lidé se tu mačkají v kabinkách na lanovce. Je to perfektní místo pro virus,“ konstatuje Ammonová.

Nyní věří, že bitva s koronavirem bude ještě dlouhá cesta. „Nevím, jestli to bude navždy, ale nemyslím si, že zmizí rychle. Zdá se, že se virus velmi dobře přizpůsobil lidem,“ říká. „V této fázi nemůžeme lidem říct, ať si myjí ruce a všechno bude v pořádku. Je zapotřebí nadále dodržovat odstup,“ uzavírá.

KORONAVIRUS ROZNÁŠEJÍ I KOČKY

Kuriózní případ nákazy koronavirem hlásí Nizozemsko. Muž, který pracoval na kožešinové farmě, se zřejmě nakazil koronavirem od chovaných norků. Vědci na definitivním potvrzení případu ještě pracují, přesto vláda vyzvala majitele kožešinových farem, aby své provozy předčasně uzavřeli. Podle vlády nákazu mezi farmami přenáší kočky.

Na konci dubna nizozemská média informovala, že se na dvou kožešinových farmách v provincii Severní Brabantsko nakazili norci od lidí koronavirem. Zvířata měla podobné dýchací obtíže, jaké způsobuje koronavirus SARS-CoV-2 u lidí.
Koronavirus ve světě

Ministryně zemědělství Carola Schoutenová ale v dopise, který nyní zaslala poslancům, označila dřívější tvrzení svého úřadu, že se zvířata sice mohou nakazit od lidí, ale lidé od zvířat nikoli, za chybné. Podle ní je dost dobře možné, že se zaměstnanec farmy nakazil od norka, a ne naopak.

Schoutenová zároveň zdůraznila, že vědci z Nizozemského institutu veřejného zdraví (RIVM) případ dále prověřují. Pravděpodobnost nákazy člověka od zvířete ale nadále považují za nízkou. „Pravděpodobnost nákazy člověka člověkem je mnohem vyšší,“ upozornila Schoutenová.

Nizozemská vláda se domnívá, že kočky jsou odpovědné za šíření koronaviru mezi farmami. Na jedné kožešinové farmě se virus našel u tři z jedenácti koček, uvádí stanice CNN.

Tamní vláda v souvislosti s možným přenosem koronaviru z norků na člověka vyzvala majitele kožešinových farem, aby své provozy uzavřeli dříve, než bylo v plánu. Již v roce 2013 Nizozemsko zakázalo výstavbu nových farem s kožešinovými zvířaty a nařídilo těm stávajícím, aby skončily do roku 2024.

Vědci předpokládají, že zdrojem koronaviru SARS-CoV-2 je netopýr, domnívají se ale také, že při přenosu mezi ním a člověkem sehrál roli ještě jiný hostitel. V minulosti se nejčastěji hovořilo o luskounovi. Nákaza virem SARS-CoV-2 se potvrdila už dříve také u domácích mazlíčků, jakou jsou psi a kočky, ale i tygrů či lvů. Podle dosavadních studií se přitom v těchto případech nakazila zvířata od lidí.

BRAZÍLIE REKORDNÍ POČTY NAKAŽENÝCH, DOHÁNÍ RUSKO, EVROPA SE STABILIZUJE

Situace kolem koronaviru se v Brazílii zhoršuje tak, že by brzy v počtu nakažených mohla předstihnout Rusko. Za uplynulých čtyřiadvacet hodin jich tam přibylo 20 000, celkem má jihoamerická země už téměř 300 000 infikovaných. Nejpostiženější zemí světa zůstávají Spojené státy americké, naopak v Evropě se situace pomalu stabilizuje.

S covidem-19 v Brazílii zemřelo již téměř 19 000 lidí, Rusko má zatím s více než 317 000 infikovaných druhý nejvyšší počet nakažených na světě. V posledních dnech Moskva hlásí stabilně mezi 8 000 a 10 000 novými případy, počet obětí ve středu překonal hranici 3 000.

Hodně nakažených, málo mrtvých. Rusko oběti viru počítá po svém

Některá západní média ale delší dobu poukazují na neproporčně nízký počet úmrtí v Rusku v porovnání s jinými zeměmi. Ruské úřady tvrdí, že je to díky rozsáhlému testování a včasnému zachycení nakažených. Podle odborníka z Moskevské státní univerzity Michaila Tamma ale například v metropoli úřady připouštějí, že více než 60 procent zemřelých se do statistiky nezapočítává. Koronavirová infekce je považována za pouhý „katalyzátor“ jiných onemocnění.

Spojené státy americké, které mají asi 330 milionů obyvatel, již evidují 1,55 milionu nakažených a přes 93 000 úmrtí. Více než čtvrtina obětí ze světové bilance tak pochází z USA. Za posledních 24 hodin zemřelo v USA s covidem-19 dalších 1 561 lidí, což je ve srovnání s předchozím dnem stabilní přírůstek.

Podle nové studie vědců z Columbijské univerzity se USA mohly vyhnout úmrtí až 84 procent lidí, kdyby zavedly ochranná opatření o dva týdny dříve. V případě nakažených mohlo být číslo nižší údajně o 82 procent.

Zatímco v Brazílii, Rusku či USA přibývají nakažení koronavirem dál po tisících, v Evropě se situace stabilizuje. V Německu, které má 83 milionů obyvatel, přibylo ve středu 745 nových případů nákazy, tedy zhruba stejně jako v úterý, a s nemocí covid-19 zemřelo dalších 57 lidí.

Žádný orální sex. Německé prostitutky mají hygienický plán, chtějí do práce

Italský premiér Giuseppe Conte, jehož země je jednou z nejpostiženějších na světě, ve středu řekl, že Itálie se dostala z nejhoršího. Přísná karanténní opatření v zemi se pomalu uvolňují a v rámci úsilí o „restart ekonomiky“ Itálie otevře své hranice pro obyvatele celé Evropské unie od 3. června a nebude vyžadovat povinnou karanténu.

Podle středečních údajů šedesátimilionová země od února eviduje 32 330 úmrtí s covidem-19 a 227 364 potvrzených případů nákazy. V počtu úmrtí je Itálie třetí na světě po Spojených státech a Velké Británii, kde ovšem počet nových obětí opět klesl. Za den jich bylo nahlášeno 338, před týdnem 428. Oficiální bilance epidemie covidu-19 v zemi tak narostla na 36 042 úmrtí.

Švédsko má nejvíc úmrtí na milion obyvatel

Ve Švédsku v posledních dnech v denním průměru po přepočtení na milion obyvatel zemřelo nejvíce lidí s covidem-19 v Evropě. Švédské úřady v boji proti pandemii zvolily ve srovnání s mnoha dalšími zeměmi světa liberální přístup. Podle portálu ourworldindata.org v této zemi v období od 12. do 19. května zemřelo každý den v přepočtu na milion obyvatel průměrně 6,25 lidí s koronavirem. To je nejvíce v Evropě, v Británii tento údaj činí 5,75.

Od začátku epidemie má ovšem Švédsko, kde většina škol, restaurací a firem v uplynulých měsících dále fungovala, stále nižší počet obětí v přepočtu na milion obyvatel než Británie, Španělsko, Itálie, Belgie a Francie. Vede si však hůře než další severské země – Dánsko, Norsko a Finsko. Španělsko by se pro zahraniční turisty mělo otevřít spíš v červenci než v červnu, řekla ve středu v rozhovoru s agenturou EFE místopředsedkyně španělské vlády Teresa Riberaová. Oficiální termín ale kabinet zatím nestanovil.

Na Slovensku počet potvrzených případů koronaviru v posledních čtyř týdnech roste jen pomalu. Výrazná většina z celkového počtu 1 502 infikovaných se vyléčila, 28 lidí s koronavirem zemřelo. Obyvatelé mohou od středy vycestovat na jeden den do vybraných zemí včetně Česka, aniž by při návratu museli nastoupit do karantény nebo předložit potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus.

Celkem už v Evropě s covidem-19 zemřelo více než 170 000 lidí. Vyplývá to z dat, která shromáždila agentura AFP. Téměř tři čtvrtiny všech evropských obětí pandemie pochází jen ze čtyř zemí: Británie, Itálie, Francie a Španělska. Na celém světě si pandemie covidu-19 vyžádala již přes 328 000 mrtvých, infekce potvrdila u více než pěti milionů lidí.

INDIÁNI BRAZÍLIE LÉČÍ KORONAVIRUS BYLINAMI, PŘÍZNAKY ODEZNĚLY

Aby nemuseli být závislí na přetíženém zdravotnickém systému státu, vracejí se brazilští indiáni z etnika Satere Mawe ke znalostem svých předků. Hledají léčivé byliny, které pomáhají proti příznakům onemocnění covid-19. „Každý začal podle poznatků našich předků vyrábět léky. Ty jsme pak testovali, každý lék na jiný příznak,“ říká jeden z nich.

„Léčili jsme všechny příznaky, které jsme pociťovali, pomocí našich přípravků. Ty jsme si sami vyráběli na základě receptů zděděných od našich předků,“ vysvětluje André Satere Mawe, který žije s patnácti dalšími rodinami ve vesnici nedaleko města Manaus, metropole státu Amazonas.

Domorodci vyrábějí například odvary na bázi kůry stromů carapanauba, která působí protizánětlivě, saracura-mirá, jež se používá při léčbě malárie, nebo čaje s méně exotickými ingrediencemi, jako je citron, máta, česnek, okurka či med.
Ve vesnici nebyl nikdo testován na koronavirus, ale u Valdy Ferreirové-Souzové je podezření na covid-19. Pociťovala příznaky nemoci, které však díky odvarům pominuly. „Udělalo mi to moc dobře. Cítila jsem únavu, byla jsem trochu vyčerpaná,“ tvrdí.

Nezletilý člen odloučeného kmene v Amazonii se nakazil koronavirem

Rosivane Pereirová-Silvová pomáhá Andrému nápoje připravovat. Když ingredience povaří ve vodě, rozděluje je do malých lahviček nebo do velkých nádob, podle potřeby. Díky dědečkovi ví, které ingredience používat. „Hovořím stále se svým dědečkem Marcosem, jemuž je třiadevadesát let a který zná léčivé rostliny,“ říká.

Indiáni se živí sklizní byliny guarana

Podle brazilského ministerstva zdravotnictví se koronavirem nakazilo 371 domorodců a 23 jich zemřelo. To je však mnohem méně než uvádí Asociace domorodých národů v Brazílii: 537 nakažených a 102 úmrtí.

Koronavirus indiánům zavřel kasina. Vlády v rezervacích zůstaly na mizině

Indiáni z etnika Satere Mawe, jejichž počet se odhaduje na třináct tisíc, se živí sklizní byliny guarana, vyhledávané pro příznivé účinky na organismus a v současné době velmi módní. Žijí většinou na domorodém území Andira-Marau ve státech Amazonas a Pará na severu Brazílie.

André Satere Mawe a další členové etnika v posledních letech přesídlili blíže amazonskému hlavnímu městu Manaus, jehož zdravotnické služby jsou pandemií covidu-19 zcela zahlcené.„Vypadá to, jako by se rozhodovali, koho léčit. A nás vynechali. Naučili jsme se proto poradit si sami,“ dodává André.

Z MINARETŮ V TURECKU ZNĚLA PÍSEŇ ITALSKÝCH PARTYZÁNŮ, SABOTÁŽ

Z minaretů některých mešit v západoturecké provincii Izmir se ve středu odpoledne ozvala místo tradičního muezínova volání k modlitbě italská protestní píseň Bella Ciao, která byla ve čtyřicátých letech minulého století hymnou italských partyzánů. Místní úřady to nejprve popřely, posléze uvedly, že šlo o sabotáž, kterou vyšetřují.

Incident, který se stal v době muslimského postního měsíce ramadánu, provládní turecká média označila za skandál a „brutální útok na mešity“.Také mluvčí vládní strany Ömer Çelik odsoudil tuto „pirátskou akci“ a na Twitteru napsal, že „původci tohoto odporného činu budou nalezeni.“

Provincie Izmir se stejnojmenným hlavním městem, které je třetím největším v Turecku po Istanbulu a Ankaře, je baštou hlavní opoziční strany – Lidové republikánské strany (CHP). Tuto levicovou a sekularistickou formaci založil zprvu jako hnutí odporu v roce 1919 zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk.

Píseň Bella Ciao je italská lidová písnička, kterou před více než sto lety zpívaly chudé sezónní dělnice na polích na protest proti tvrdým pracovním podmínkám. Za druhé světové války se stala s obměněným textem hymnou italských antifašistů a dodnes se někdy zpívá na levicových demonstracích.

Loni koncem roku zněla například i na manifestacích italského občanského hnutí Sardinky, které vzniklo na protest proti politice šéfa krajně pravicové strany Liga Mattea Salviniho. Píseň v posledních letech zpopularizoval také seriál Papírový dům americké streamovací společnosti Netflix.

VENEZUELA OČEKÁVÁ ROPNÉ TANKERY Z ÍRÁNU, BOJÍ SE USA

Pět íránských ropných tankerů se blíží k Venezuele, které se nedostává pohonných hmot, přestože má největší ložiska surové ropy na světě. Írán tak nabízí režimu Nicoláse Madura v nesnázích něco jako záchranné lano. Íránské tankery po jejich připlutí do národních vod přivítá venezuelská lodní a letecká flotila. Ta je doprovodí do přístavu v situaci, kdy se v Karibském moři pohybuje flotila USA.

Americká armádní plavidla včetně torpédoborců a jiných bitevních lodí podle amerických představitelů dohlížejí v Karibském moři na to, aby se obchodníci s drogami nesnažili využít ve svůj prospěch koronavirovou krizi.
Venezuela vnímá přítomnost americké flotily jako hrozbu, i když USA neoznámily ani nenaznačily, že by se chystaly íránským tankerům v cestě bránit. Venezuela i Írán nicméně čelí ze strany USA ekonomickým sankcím a hledá způsob, jak íránské dodávky do Venezuely zastavit.

Tankery by měly do Venezuely podle listu The Wall Street Journal připlout v příštích dnech. Dodávka ropy má zmírnit nedostatek pohonných hmot v zemi. Ten je natolik zoufalý, že se na benzinových pumpách po celé Venezuele včetně hlavního města tvoří několikadenní fronty.

Padrino přirovnal dovážku íránské ropy k humanitární pomoci v boji s koronavirem, kterou zemi poskytly Čína a Rusko. Podle velvyslance Venezuely v OSN Samuela Moncandy by pokus o jejich zastavení byl zločin proti lidskosti.
Venezuela má největší ropná ložiska na světě

Venezuela sice disponuje největšími ropnými ložisky na světě, její produkce ropy ale v posledních dvou desetiletích prudce poklesla, což kritici tamního režimu připisují korupci a neschopnosti socialistické vlády.
Po tankerech poškodili Saúdům čerpadla, a to pomocí dronů

Na venezuelském průmyslu se také podepsaly nedávno uvalené sankce USA, kterými chce Washington zbavit autoritářského prezidenta Madura moci. USA stejně jako téměř šedesát dalších zemí uznává jako legitimního venezuelského vůdce Madurova protivníka Juana Guaidóa.

Íránský velvyslanec ve Venezuele ve středu při setkání s novináři na ambasádě v Caracasu hájil posilování obchodních vztahů mezi oběma zeměmi a zdůraznil, že vztah Venezuely a Íránu nikoho neohrožuje. Podle agentury AP představuje obchod s latinskoamerickou zemí pro Írán nejen možnost zaplnit vyprázdněnou státní pokladnu, ale i způsob, jak vyvinout tlak na Washington.

NORCI V NIZOZEMSKU NAKAZILI ČLOVĚKA, VIRUS PŘENÁŠEJÍ I KOČKY

Kuriózní případ nákazy koronavirem hlásí Nizozemsko. Muž, který pracoval na kožešinové farmě, se zřejmě nakazil koronavirem od chovaných norků. Vědci na definitivním potvrzení případu ještě pracují, přesto vláda vyzvala majitele kožešinových farem, aby své provozy předčasně uzavřeli. Podle vlády nákazu mezi farmami přenáší kočky.

Na konci dubna nizozemská média informovala, že se na dvou kožešinových farmách v provincii Severní Brabantsko nakazili norci od lidí koronavirem. Zvířata měla podobné dýchací obtíže, jaké způsobuje koronavirus SARS-CoV-2 u lidí.
Koronavirus ve světě

Ministryně zemědělství Carola Schoutenová ale v dopise, který nyní zaslala poslancům, označila dřívější tvrzení svého úřadu, že se zvířata sice mohou nakazit od lidí, ale lidé od zvířat nikoli, za chybné. Podle ní je dost dobře možné, že se zaměstnanec farmy nakazil od norka, a ne naopak.

Schoutenová zároveň zdůraznila, že vědci z Nizozemského institutu veřejného zdraví (RIVM) případ dále prověřují. Pravděpodobnost nákazy člověka od zvířete ale nadále považují za nízkou. „Pravděpodobnost nákazy člověka člověkem je mnohem vyšší,“ upozornila Schoutenová.

Nizozemská vláda se domnívá, že kočky jsou odpovědné za šíření koronaviru mezi farmami. Na jedné kožešinové farmě se virus našel u tři z jedenácti koček, uvádí stanice CNN.

Tamní vláda v souvislosti s možným přenosem koronaviru z norků na člověka vyzvala majitele kožešinových farem, aby své provozy uzavřeli dříve, než bylo v plánu. Již v roce 2013 Nizozemsko zakázalo výstavbu nových farem s kožešinovými zvířaty a nařídilo těm stávajícím, aby skončily do roku 2024.

Vědci předpokládají, že zdrojem koronaviru SARS-CoV-2 je netopýr, domnívají se ale také, že při přenosu mezi ním a člověkem sehrál roli ještě jiný hostitel. V minulosti se nejčastěji hovořilo o luskounovi. Nákaza virem SARS-CoV-2 se potvrdila už dříve také u domácích mazlíčků, jakou jsou psi a kočky, ale i tygrů či lvů. Podle dosavadních studií se přitom v těchto případech nakazila zvířata od lidí.

VARLATA OHROŽUJE VÍC KAPAVKA NEŽ KORONAVIRUS

Koronavirus postihuje více muže než ženy. Statistiky v tomto ohledu mluví jasně. Proč tomu tak je, ale vědci zatím netuší. Důvodem podle nich může být i to, že se virus objevuje ve varlatech. Zkoumají proto, zda koronavirová infekce ovlivňuje i fungování reprodukčních orgánů a jestli může způsobit neplodnost. Přestože zatím není k dispozici dostatek dat, čeští lékaři si myslí, že neplodnost na svědomí nemá. Větším rizikem jsou podle nich příušnice, chlamydie nebo kapavka.

„Víme, že reprodukční tkáně mají receptory, kde se teoreticky koronavirus může uchytit. Máme však zatím příliš málo poznatků, abychom z toho mohli vytvářet závěry. Virus se zatím v pohlavních orgánech nenašel, ale objevil se v semeni u mužů v akutní fázi nemoci Covid19. Víme, že může být také ve stolici, moči nebo ve vaginálním sekretu,“ říká MUDr. Tomáš Bagócsi z reprodukční kliniky Reprofit. Schopnost mužů zplodit potomka tak spíše ohrožují jiné nemoci. Z infekčních chorob jsou to například hepatitida nebo lidský papilomavirus (HPV).

„Lidé znají hlavně příušnice, které asi v 10 % případů napadají kromě příušní žlázy i varlata, a mohou je nevratně poškodit. Kapavka, chlamydie nebo jiné pohlavně přenosné nemoci jsou ale mnohem častějším rizikem. Negativní vliv na plodnost má taky špatný životní styl – sedavé zaměstnání, těsné oblečení i kouření,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., z reprodukční kliniky IVF Clinic. Při léčbě neplodných párů jsou podle lékařů problémy na straně partnera zhruba ve 30 %. Důvodem bývá nevyhovující počet, tvar i pohyblivost spermií, které odhalí reprodukční specialisté s pomocí spermiogramu. Příčinu zhoršených parametrů se však podaří zjistit jen přibližně u poloviny nemocných.

„Za posledních 30 let ubylo případů ženské neplodnosti, kterou způsobovaly neprůchodné vejcovody. V tomto významně pomohlo rozšíření antibiotik i antikoncepce. Podíl obtíží na straně mužů zůstává přibližně stejný, i proto, že je těžké odhalit jejich příčinu. Víme ale, že některým komplikacím lze předejít správnou životosprávou, dostatkem pohybu, volným oblečením a podobně. Rozhodně bych také nepodceňoval důležitost očkování chlapců proti příušnicím,“ popisuje MUDr. Machač.

Problémy s reprodukcí jsou většinou bezpříznakové. Muži tak často vůbec netuší, že mají například sníženou pohyblivost spermií. „Mohou se objevovat žilní změny na varlatech, bolestivost varlat nebo dokonce i krev v ejakulátu. Běžně ale pacienti žádné zjevné příznaky nemají. Vyšetření podstoupí většinou buď ze zvědavosti, nebo když se jim nedaří přirozeně počít,“ říká MUDr. Bagócsi. Bc. Dominika Cardová, Mgr. Markéta Pudilová:

MINISTR METNAR NA KARLOVARSKU O VOJENSKÉ ŠKOLE A VÝCVIKOVÉM STŘEDISKU

O blížících se přijímacích zkouškách na nově otevíranou vojenskou školu v Karlovarském kraji i o přípravě vybudování výcvikového střediska armády na Doupově dnes v Mariánských Lázních společně jednali ministr obrany Lubomír Metnar a hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis. Oba také v areálu mariánskolázeňské nemocnice poděkovali vojákům, kteří pomáhají v provozu zdravotnického zařízení oslabeného šířením koronavirové nákazy.

Ministr v úvodu jednání upozornil na opakovanou snahu Karlovarského kraje ve spolupráci s vedením Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany v Moravské Třebové otevřít pobočku školy v Sokolově. „Z naší strany jsme udělali všechno pro to, aby nábor proběhl úspěšně, ať se to týká propagace oborů, motivace ke studiu, možnosti přípravných kurzů pro uchazeče. Velmi jsme šli naproti tomu, aby budoucí studenti měli co nejlepší podmínky. Teď už je jen na nich, jak zvládnou přijímací zkoušky. Zájem o vstup do armády se zvyšuje, ale uvědomujeme si, že technické obory jsou vnímány jako obzvlášť náročné,“ vysvětlil.

Hejtman Petr Kubis potvrdil, že podle aktuálních informací celkem 41 uchazečů prošlo lékařskou prohlídkou a připravují se na přijímací zkoušky. „Budou to mít jednodušší v tom, že vzhledem ke koronavirové krizi a opatřením ve školství nebude součástí přijímacích zkoušek přezkoušení tělesné zdatnosti, upravila se také kritéria, co se týče českého jazyka a matematiky. Sokolovská uhelná nyní pokračuje v budování domova mládeže, tedy internátu, který má pro pobyt studentů - vojáků přesné parametry. Všechno směřujeme k otevření pobočky 1. září 2020,“doplnil hejtman.

Společně s ministrem diskutovali také o letecké záchranné službě, jejíž pracoviště se bohužel zatím na území Karlovarského kraje zřídit nemůže, protože armáda v současnosti nedisponuje potřebnými kapacitami. Vedení kraje ale připraví pro ministerstvo obrany přehled velkých akcí, které se v regionu plánují, a při nichž by byl na karlovarském letišti připraven vrtulník leteckých záchranářů pro případné zásahy. Podobně tomu bylo například v době konání lednové zimní olympiády dětí a mládeže v regionu.

Ministr Metnar také ujistil hejtmana, že se počítá se vznikem výcvikového centra armády na Doupově. Po letech by se tak do kraje vrátili vojáci. „Dokončili jsme přípravnou fázi, dalším krokem je alokace finančních prostředků,“ upřesnil Lubomír Metnar. Podle hejtmana kraj připraví pracovní tým, který se bude zabývat přípravou zázemí pro výcvikové středisko, jímž by čtvrtletně mohlo projít až 550 vojáků. O provoz střediska by se staralo cca 140 vojáků i civilních zaměstnanců.

„Pana ministra jsem v závěru našeho setkání také seznámil s tím, že se zrušil letošní ročník velmi oblíbených Hornických dnů v Sokolově, kde se pravidelně prezentovala vojenská technika a Armáda ČR. I když se akce neuskuteční, najdeme jinou možnost, jak armádní techniku lidem představit a při té příležitosti ocenit i válečné veterány. Budeme velmi rádi, když nám v tomto ministerstvo obrany a armáda opět vyjdou vstříc,“ uzavřel hejtman.

CELNÍCI LETOS ODHALILI 461 TUN NELEGÁLNÍHO ODPADU

Nelegální přeshraniční obchod a nakládání s odpady v posledních letech narůstá. Jen během celorepublikové akce od 1. 5. do 18. 5. celníci řešili deset případů porušení zákona a zadrželi 173 tun odpadu. Od začátku roku 2020 provedli více než pět set kontrol a odhalili 21 porušení. Nejčastěji se jedná o přepravu odpadu bez potřebných dokladů (odpad neodpovídá deklarovanému odpadu uvedenému v předložených dokladech), případně nemá příjemce v ČR oprávnění dovážený odpad přijmout.

V době boje s pandemií koronaviru při stovce kontrol odhalili deset porušení.

Mezi nelegálně dováženým odpadem se obvykle vyskytují drcené silně zapáchající směsi, drcené plastové kousky, prášek bez možnosti určení složení nebo komunální směsný odpad. Nejčastěji pochází z Německa a Itálie. Česká republika slouží buď jako cílová stanice, nebo jako tranzitní země pro další cestu na jihovýchod Evropy. Celní správa zjištěné nelegální dodávky odpadu zajistila a předala k dalšímu šetření České inspekci životního prostředí.

V roce 2019 odhalila Celní správa ČR celkem 45 případů (dohromady 974 366 kg) podezření z porušení předpisů přeshraniční přepravy odpadů. Oproti roku 2018 se jedná o trojnásobný nárůst počtu zjištěných porušení i množství odpadů. Plk. Ing. Martina Kaňková, tisková mluvčí, Generální ředitelství cel

V BRDECH NOVÁ STEZKA PRO TURISTY KOLEM RYBNÍKŮ

Pro tuzemské turisty se otevřela nová naučná stezka v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Třináctikilometrová trasa vede atraktivním okolím Padrťských rybníků. Nová naučná stezka patří k jednomu z tipů iniciativy Pojďte s námi do přírody. Tu připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Stezku již prošel s pracovníky Chráněné krajinné oblasti Brdy či vojenských lesů i ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Chceme ukázat, že naše příroda je krásná a také to, jakým způsobem se o ni pečuje,“ sdělil.

„Stezka vede kolem záběhelského dubu, což je zřejmě nejmohutnější a nejstarší dub v Brdech. Proto získal značku památný strom,“ upozornila cykloprůvodkyně Brdy Radka Žáková.

„Kolem Dolejšího padrťského rybníku jsou pastviny, kde kvete obrovské množství kosatců sibiřských. Odhaduji, že pokvetou za 14 dnů a po tři týdny. Pro milovníky květeny by to měl být úžasný zážitek,“ zve Radka Žáková, podle níž jsou Brdy právě na přelomu května a června, kdy tam všechno kvete, nejkrásnější.

Vedoucí Muzea Středních Brd Martin Lang uvedl, že Padrťské rybníky jsou po Velkém Dářku v Českomoravské vrchovině druhou největší náhorní nádrží v České republice.„Je to tedy v době, kdy řešíme sucho a nedostatek vody, velmi zajímavé území. Ještě zajímavější jsou v tomto směru mokřady v okolí Padrťských rybníků,“ popsal Lang.

Naučné stezky v CHKO Brdy

Stezka Klobouček

• vhodná pro pěší, délka 7 km

• vede z Obecnice na brdský vrch Klobouček přes nádrž Octárna, nabízí 12 zastavení i občerstvení u čtyř lesních studánek

Stezka Petráčkova hora

• vhodná pro pěší, délka 5 km

• začíná a končí v obci Vacíkov, nabízí 7 zastavení, seznamuje především se zlatem, jeho vlastnostmi, využitím, historií i současností jeho těžby

Stezka má celkem 13 zastavení. Část informací se věnuje skutečnosti, že bylo okolí Padrťských rybníků výrazně formováno i prací lidí. Žili v dnes již neexistujících obcích Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín.

Stezku proto otvíral i Miloslav Čejka z Hrádku u Rokycan, který se narodil ve vsi Záběhlá. Tu komunisté v 50. letech minulého století srovnali spolu s dalšími brdskými vesnicemi se zemí, aby v místě mohl vzniknout vojenský újezd.
I proto nemá jako většina lidí v občanském průkazu jméno města nebo vesnice, kde se narodil, ale má tam napsáno jen Brdy. Čejka, který léta s dalšími násilnými vysídlenci marně usiluje o vrácení svých pozemků, včera uvedl, že by si přál alespoň to, aby kromě informačních tabulí byla pro návštěvníky v místě bývalé vesnice u jedné z informačních tabulí vykopána studna, z které by se turisté mohli napít a která by zničené vesnice připomínala.

Lang zase upozornil na nádhernou starou alej tvořenou různými dřevinami. Vede od hráze Dolejšího padrťského rybníku směrem k bývalé Záběhlé. „Teď stromy obrazily a člověk má pocit, že jde obrovským nádherným zeleným tunelem,“ uvedl Lang.

Jedna z informačních tabulí naučné stezky přibližuje život v obci Padrť, kterou dříve živilo železářství. „Krásu a odlehlost zdejšího kraje objevili koncem 19. století první turisté, kteří místním přinesli vítaný přivýdělek v době, když tu železářství skomíralo,“ dovědí se například turisté.

U APOLINÁŘE V PRAZE CENTRUM PRO PŘEDČASNĚ NAROZENÉ DĚTI

V rámci projektu Porodnictví 21. století vznikne v prostorách porodnice U Apolináře nové centrum porodní asistence a centrum neonatologie s vysoce specializovanou péčí o předčasně narozené děti v rodinném prostředí. Pro nedonošené děti by to znamenalo, že budou mít rodiče po celou dobu u sebe. To v současné době není možné. Projekt vyjde na dvě miliardy korun.

Ministerstvo zdravotnictví jej plánuje zaregistrovat mezi plánované investice. Všeobecná fakultní nemocnice tak bude podle ministra Adama Vojtěcha pokračovat v jeho přípravě, řekl na čtvrteční tiskové konferenci. Brzy bude podle něj zaregistrovaný také projekt sdruženého pavilonu VFN v areálu na Karlově náměstí za 1,5 miliardy korun. Obě akce jsou součástí Národního investičního plánu. V současné době VFN uskutečňuje investice za 400 milionů korun.

„I ty nejnemocnější děti budou mít 24 hodin denně matku u sebe,“ řekl primář neonatologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Richard Plavka.

„Přednostou jsem již 16 let, celou dobu se snažím o rekonstrukci. Bohužel se nám to nepodařilo. V současné době máme porodní boxy, porodní pokoje se snažíme udělat celou dobu, moc se nám to nedaří. Jde o to, že se vytvoří péče o nedonošence, kde mohou být i rodiče,“ uvedl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Alois Martan s tím, že by to bylo první takové centrum v Česku. Rodiče s nedonošenými dětmi v současné době nemohou být neustále.

Premiér Andrej Babiš označil budovu za nemocnici minulého století. „Prostory jsou nevyhovující, personál pracuje ve velice špatných podmínkách. Domluvili jsme se, že je potřeba udělat nový projekt porodního domu. Výsledky našich porodníků jsou špičkové, máme skvělé výsledky, máme osm procent předčasných porodů. Naši lékaři a maminky si novou porodnici zaslouží. Pro nedonošené děti je důležité, aby byly s maminkou. Chci, aby naši zdravotníci měli skvělé přístroje a skvělé prostory,“ řekl premiér.

Historickou budovu Zemské porodnice, kde sídlí Gynekologicko-porodnická klinika Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK, vybudoval architekt a velký český mecenáš Josef Hlávka. První dítě se v ní narodilo v roce 1875, od té doby jich bylo zhruba půl milionu. Ročně se tu uskuteční asi 4600 porodů.

Hlávka přemýšlel dopředu

„Hlávka už tehdy přemýšlel o tom, že kdyby přišel vir nebo infekce, tak se to dá oddělit, protože tu je šest separátních pavilonů,“ řekl Babiš. Projekt dostavby navrhla architektka Eva Jiřičná. Podle ředitele VFN Davidla Feltla nemocnice začíná pracovat na investičním záměru a letos začne pracovat na projektu. Kdy se začne stavět, podle něho závisí na tom, kdy budou mít od vlády peníze.

Do nového objektu by se mělo přesunout také perinatologické centrum, které se stará o nedonošené děti. Těch je mezi zhruba 112 tisíci dětmi narozenými v Česku ročně asi osm procent. V novém centru budou moci být i nejnemocnější děti neustále se svými matkami. „Pokud se nám to podaří postavit, budeme na špičce i po stránce vybavení a prostorových možností,“ dodal Martan.

V Česku je asi 110 tisíc porodů za rok, porodnic je 93 a Apolinář je jednou z největších. Centrum porodní asistence, které porodnice plánuje postavit, má umožňovat přirozenější porod bez nutné přítomnosti lékaře. Ten bude ale okamžitě k dispozici, pokud by se porod zkomplikoval, což se podle odborníků stává asi u třetiny. V roce 2019 se v tuzemsku narodilo 112 200 dětí, o 1800 méně než v předchozím roce. V porodnicích funguje 12 center pro nedonošené děti.

14 TISÍC LITRŮ PIVA V BRNĚ V KANÁLE

Po uzavření hospod kvůli epidemii koronaviru zůstalo mnohým podnikům ve skladech pivo, které už je nyní po expiraci. Starobrno tak od nich vzalo sudy zpět a 14 tisíc litrů pod dohledem celníků zlikvidovalo, další litry ještě budou následovat. Pivovar tak získá zpět zaplacenou daň.

„Pivo bylo po datu spotřeby, takže jsme se zákazníky domluvili, že je od nich vezmeme zpět,“ uvedla Dita Vašíčková, mluvčí skupiny Heineken, kam spadá i Starobrno. Za zkažené pivo dostaly hospody zdarma čerstvé. Celkově takto pivovar vzal zpět od restaurací přibližně 14 tisíc litrů nápoje. Za přítomnosti celníků ho pak zlikvidovali. „Nejde o pouhé vylití do kanálu. Pivo se musí vždy naředit a neutralizovat a až následně putuje do čističky odpadních vod,“ doplnila Vašíčková.

Schválená novela zákona o spotřebních daních umožnila pivovarům v reakci na opatření kvůli koronaviru požádat o vrácení již distribuovaného piva a následně také zažádat o vrácení daně. „Aby to bylo možné, je nutné ho pod dohledem celníků přepracovat nebo zlikvidovat,“ vysvětlila Lada Temňáková, mluvčí celníků za Jihomoravský kraj. To se ve Starobrnu dělo toto úterý.

Podle Vašíčkové však tento krok pivovaru příliš úspor nepřinese. Náklady za svoz a likvidaci jsou vyšší než vrácená daň.
Množství 14 tisíc litrů piva však není konečné, které takto vylijí. „Určitě budeme stahovat ještě další pivo zpět od zákazníků, ale zatím nemáme přesné číslo. Lze předpokládat, že půjde o stovky hektolitrů,“ dodala mluvčí pivovaru.
Celníci tam tak zamíří znovu. Na likvidaci piva už dohlíželi i v dalších čtyřech menších pivovarech na jihu Moravy.

SOUVISLOST MEZI COVID-19 A ZÁNĚTY DĚTÍ?

Mezi nákazou koronavirem a záněty dětí může být souvislost, naznačuje i SZÚ: Vzácná Kawasakiho nemoc postihující děti by mohla být častější v zemích silně postižených koronavirem, napsal Státní zdravotní ústav. Vědci, kteří ji a další podobné syndromy zkoumají, by se podle ústavu měli zaměřit na imunitní odpověď na virové spouštěče této nemoci. Souvislost mezi šířením Kawasakiho nemoci a covidu-19 je nyní předmětem bádání.

Teorii o tom, že zvýšený výskyt tohoto zánětlivého onemocnění u dětí souvisí s prodělanou infekcí koronavirem publikovali italští vědci. Zaměřit se na ni chce i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Za vzácné onemocnění u dětí může koronavirus, tvrdí italští vědci

„V zemích s vysokým výskytem onemocnění covid-19 byly v Evropě i ve Spojených státech hlášeny případy dětí hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče pro vzácný zánětlivý multisystémový syndrom dětí,“ uvedl na webu SZÚ. Příznaky jsou kombinací projevů podobných Kawasakiho nemoci a syndromu toxického šoku.
V zemích EU a Velké Británii bylo 230 takových případů, dvě děti zemřely. V italském Bergamu se nemoc projevila třicetinásobně více, než je běžné. Souvislost s covidem-19 sice nebyla dosud prokázána, zdá se ale podle vědců pravděpodobná.

Příznakem může být dlouho trvající horečka a zánětlivé postižení srdce a cév, dýchací příznaky jsou naopak minimální. Objevit se mohou změny na rtech, takzvaný jahodový jazyk, postižení uzlin nebo vyrážka na rukou či nohou. Většina nemocných na léčbu dobře reaguje, fatální komplikace jsou vzácné.

Běžně se Kawasakiho nemoc projeví asi u pěti až 15 dětí na 100 000 obyvatel EU do pěti let za rok. V zemích severovýchodní Asie je desetkrát až třicetkrát častější. Není zatím jasné, jak přesně nemoc vzniká. Vědci odhadují, že jde imunitní reakci na běžnou infekci u geneticky predisponovaných jedinců.