iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Předvolební kampaň Trumpa s koronavirem a Čínou?

Vztahy mezi Spojenými státy a Čínou se kvůli koronaviru propadly na bod mrazu. Donald Trump hrozí jejich úplným přerušením, čínské státní deníky plní nebývale agresivní komentáře na adresu USA. Analytici na obou březích Pacifiku se shodují, že soupeření obou velmocí se posouvá do nové fáze. Koncem dubna dostal čínský prezident Si Ťin-pching a další vrcholní představitelé komunistického režimu na stůl znepokojivý dokument. Podle interní analýzy z dílny Ministerstva pro státní bezpečnost čelí nyní Čína ve světě největším antipatiím od masakru na náměstí Tchien-an-men v roce 1989.

V čele protičínských nálad vyvolaných pandemií koronaviru stojí Spojené státy, které podle dokumentu vnímají Čínu jako ekonomickou a bezpečnostní hrozbu a snaží se podkopávat moc Čínské komunistické strany. Proto je potřeba se připravit na nejhorší možný scénář: ozbrojenou konfrontaci s největší světovou velmocí.

„Lidé obeznámení s tímto dokumentem uvedli, že ho někteří lidé z čínské zpravodajské komunity považují za čínskou verzi ‚Novikovova telegramu‘,“ napsala agentura Reuters s odkazem na zprávu sovětského velvyslance ve Washingtonu Nikolaje Novikova z roku 1946.

Spojené státy jsou čím dál více iracionální a rozumějí jenom síle.

Chu Si-ťinŠéfredaktor čínského deníku Global Times

Novikov tehdy varoval Stalina před vojenskými a ekonomickými ambicemi Spojených států v poválečné éře. Jeho zpráva vznikla jako odpověď na slavný „dlouhý telegram“ amerického diplomata v Moskvě George Kennana a je spolu s ním považována za základní text stojící na počátku sovětsko-amerického soupeření.

„Čínský mor“

Řada expertů je přesvědčena, že k něčemu velmi podobnému se schyluje i nyní. „V podstatě stojíme na začátku studené války,“ řekl portálu Business Insider sinolog Orville Schell z organizace Asia Society. „Řítíme se do čím dál většího konfliktu s Čínou.“

„Věřím, že některým lidem bude ta terminologie nepříjemná, ale musíme k sobě být upřímní a nazývat věci pravými jmény. Je to začátek nové studené války,“ prohlásil pro televizi CNBC odborník na mezinárodní obchod Clete Willems. „A pokud nebudeme opatrní, bude to o dost horší.“

Čchen Č’-wu, ředitel Asia Global Institute na Hongkongské univerzitě tvrdí, že tak špatné vztahy mezi USA a Čínou za čtyřicet let jejich zkoumání nepamatuje. „Dokonce i v roce 1989 nebyly americké antipatie k Číně tak silné. Je to daleko horší a sahá to hlouběji,“ řekl portálu The South China Morning Post.

Americko-čínské vztahy byly napjaté už před současnou pandemií. Od jejího vypuknutí se propadly na bod mrazu. Washington viní Peking ze zatajování skutečného rozsahu nákazy v počáteční fázi. Donald Trump mluvil o „čínském viru“ a ministr zahraničí Pompeo dokonce prohlásil, že koronavirus unikl z laboratoře ve Wu-chanu.

Trump hrozí trvalým zastavením financování Světové zdravotnické organizace a odchodem USA, pokud organizace neprokáže svou nestrannost vůči Číně. Rozjíždí se nové kolo technologické a obchodní války: Američané prodloužili a zpřísnili sankce proti Huaweii, Peking už údajně chystá odvetu, která by se měla dotknout společností jako Cisco, Apple a Boeing.

„Mohli bychom přerušit veškeré vztahy,“ pohrozil minulý čtvrtek Trump ve vysílání televize Fox a naznačil, že shodí ze stolu příměří v obchodní válce, na kterém se obě velmoci dohodly letos v lednu.

„Udělali jsme skvělou obchodní dohodu, inkoust ani nezaschl a svět zasáhl čínský mor. To nám nenahradí ani sto obchodních dohod!“ rozkatil se na Twitteru šéf Bílého domu.

Taková prohlášení je třeba chápat jako součást rozjíždějící se předvolební kampaně. Hlavním tématem prezidentských voleb bude samozřejmě koronavirus, Amerika je nejhůře postiženou zemí světa a Trump potřebuje odvrátit pozornost od chaotického jednání své administrativy.

Sázka na protičínskou kartu může zabrat. Průzkum agentury Pew Research z minulého měsíce ukázal, že 66 procent Američanů dnes vnímá Čínu negativně. To je o dvacet procentních bodů než před čtyřmi roky, kdy Trump zvítězil ve volbách a nejvíce od roku 2005, kdy agentura tuto otázku začala zkoumat. I proto tvrdší postup proti Číně slibuje také Trumpův protikandidát Joe Biden.

„Panika ve Washingtonu“

Americká obvinění ze zatajování pandemie vzbuzují na druhé straně Pacifiku velké emoce. Čína se prezentuje jako vzor při zvládání nemoci covid-19 a rekordní počet mrtvých i nakažených v USA přičítá tomu, že Američané čínská varování ignorovali a zdravotnickou krizi katastrofálním způsobem nezvládli.

„Toto šílenství je vedlejším produktem nervozity panující ve Spojených státech od chvíle, kdy započal globální vzestup Číny,“ odsoudil minulý pátek Trumpovy spekulace o přerušení styků stranický deník Global Times. „Je to kombinace závisti a paniky, která se projevuje mezi elitami ve Washingtonu.“

Šéfredaktor nacionalistického listu Chu Si-ťin vyzval k posílení čínského jaderného arzenálu jako nejlepší odpovědi na americké hrozby. „Spojené státy jsou čím dál více iracionální a rozumějí jenom síle,“ napsal. Někteří jestřábi volají po obsazení Tchaj-wanu a další vojenské expanzi v Jihočínském moři.

Peking podle analytiků nejextrémnější hlasy krotí. Si Ťin-pching sice může využít pošťuchování s Trumpem k tomu, aby se na domácí scéně zapomnělo na chyby a mlžení v počátku epidemie. Na konfrontaci s USA ale kvůli zotavení čínské ekonomiky nemá chuť, píší The New York Times.

Atmosféra studené války tak zatím ožívá hlavně v silných vyjádřeních. „Členové Trumpovy administrativy si dobře uvědomují, že vyhrocená obchodní válka v době pandemie může velmi poškodit jak Čínu, tak USA – proto bych předpokládal spíše vyhrocenou rétoriku a tweety než reálné činy,“ řekl iDNES.cz amerikanista Kryštof Kozák.

Ovšem jak píše komentátor The Washington Post, silácká prohlášení mohou napáchat nevratné škody. Dosavadní přesvědčení, že Amerika a Čína se i kvůli svým hluboce propojeným ekonomikám nakonec vždy domluví, pomalu mizí.
„Vztahy se rychle zhoršují. Uprostřed tohoto malströmu je bude velmi těžké stabilizovat ,“ řekl listu The Financial Times analytik Mikko Huotari z berlínského think tanku Mercator Institute for Chinese Studies. „Dominantním paradigmatem bude i nadále strategické soupeření. Otázkou je, jestli se posune k trvalému a otevřenému nepřátelství.“

NÁMĚSTEK PRYMULA NEBUDE SLOUŽIT POD VOJTĚCHEM, OD BABIŠE JINÉ UMÍSTĚNÍ?

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula míní, že resort zavedl povinné bezpečnostní prověrky pro náměstky kvůli obavám z jeho popularity. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch to na dotaz iDNES.cz však odmítl a dodal, že očekává, že Prymula z ministerstva odejde ke konci května.

Termín pro získání prověrky měli náměstci do poloviny letošního března. V Prymulově případě ale Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) dosud nerozhodl, takže mu ministerstvo lhůtu prodloužilo do konce června. Prymula dal minulý týden najevo, že chce z vedení ministerstva ke konci května odejít. Hovořit o tom chce s premiérem Andrejem Babišem.

„Bezpečnostní prověrka je naprosto běžná záležitost, mají ji náměstci i na jiných resortech. To, že na zdravotnictví tato povinnost v minulosti nebyla, považuji spíše za raritu. Náměstci se musí seznamovat s citlivými dokumenty, je to tedy přirozený požadavek,“ reagoval Vojtěch.

„Komentář pana náměstka o účelovosti považuji za nekorektní, stejně jako jeho vzkazy přes média o odchodu z ministerstva zdravotnictví. Toto se řeší u stolu, ne v novinách. Na základě jeho vyjádření však očekávám, že na ministerstvu zdravotnictví skončí ke konci května,“ dodal ministr.

Ministerstvo nařídilo povinné bezpečnostní prověrky pro náměstky na nejnižší stupeň „důvěrné“ loni v březnu. Zdůvodnilo to tehdy blížícím se předsednictvím Česka v Evropské unii a s tím souvisejícím zpracováváním citlivých dokumentů.
„Vnímal jsem to jako účelovou věc, protože se mě tady bojí. To je jednoduché vysvětlení,“ řekl k zavedení prověrek nyní Prymula Seznam Zprávám. Doplnil, že se ho na ministerstvu bojí kvůli jeho popularitě.

S Vojtěchem nemluvil

Zmíněné požadavky, kterými Prymula podmiňuje své setrvání na ministerstvu, se podle jeho dřívějších vyjádření netýkají chybějící prověrky. Náměstek serveru řekl, že o prodloužení termínu pro její získání s Vojtěchem nejednal.
„Neřešili jsme to, mě to nezajímá, protože já tady asi delší dobu stejně nebudu. Buď mě tady chtějí, nebo ne. Já tady nebudu, když mě tady chce někdo cvičit s prověrkou, o které si myslím, že je nekorektně vedená,“ uvedl. Prymula také tvrdí, že někdo vyřízení jeho prověrky na NBÚ zdržuje, ale neuvedl, kdo by to mohl být.

Zvažuji odchod ke konci května, přiznal Prymula. Chce mluvit s Babišem

Prymula odmítl, že by problémy s vyřízením prověrky souvisely s jeho dřívějšími obchodními vztahy. Prymula byl v minulosti ředitelem královéhradecké fakultní nemocnice. Z této pozice ho ale v červnu 2016 odvolal tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, podle informací tisku kvůli napojení na firmu Biovomed, která provádí klinický výzkum pro společnosti z celého světa. Firmu vlastnila Prymulova dcera a Prymula v ní podle Seznamu také působil. „Samozřejmě že to (na NBÚ) prošetřovali, ale dle mých informací nic nezjistili, protože jsem do spisu nahlédl a tohle nebylo to, co by bylo problematické,“ řekl v úterý Prymula serveru.

Prymulova dcera později Biovomed prodala. Prymula dnes uvedl, že neví, za jakou cenu byla firma prodána, a že ani předem nevěděl, komu bude prodána. S podnikatelem Luďkem Podolou, který Biovomed získal, se Prymula loni setkal na mezinárodním ekonomickém fóru v Rusku. Podle Prymuly to ale bylo náhodné setkání a víckrát se s Podolou nesešel.
V Biovomedu po prodeji Podolovi také nyní působí dlouholetý Prymulův známý Igor Kohl. Prymula popřel, že by mu k funkci ve firmě pomohl. „Toho si do této funkce posléze najal podnikatel Luděk Podola,“ řekl serveru.

MERKELOVÁ DO PRAHY NEPŘIJELA, CHTĚLA JÍT NA PIVO U DVOU KOČEK

Premiér Andrej Babiš jednal v úterý přes videokonferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a se svými kolegy ze Slovenska, Polska a Maďarska v náhradě za plánovaný summit visegrádské čtyřky. Hlavním tématem byl podle Babiše fond obnovy a stav ekonomiky. Fyzicky se zástupci V4 sejdou v červnu v Brně.

Pětice šéfů vlád se podle německé strany zabývala hlavně opatřeními v boji proti pandemii způsobené koronavirem. „Byli zajedno ve svém zájmu postupně odbourat stávající překážky k překročení hranic a kontroly, jakmile to vývoj pandemie dovolí,“ stojí v prohlášení mluvčího německé kancléřky.

Politici se dotkli také evropských témat, přičemž jim Merkelová představila hlavní body německo-francouzského plánu, který počítá se zřízením evropského záchranného fondu o objemu 500 miliard eur na hospodářskou obnovu po nynější krizi.

Hlavním tématem byl pak podle Babiše sedmiletý finanční rámec EU na roky 2021 až 2027. Všechny státy V4 usilují o více peněz na politiku soudržnosti, než navrhovala Evropská komise. Z politiky soudržnosti jsou financovány evropské programy na rozvoj chudších regionů, čerpají je zejména země z východní a jižní části unie.

Premiéři se v úterý také shodli, že chtějí mít možnost flexibilněji čerpat peníze z evropských fondů. Podle Babiše by mělo být flexibilnější i využívání peněz určených na evropskou zelenou dohodu. „My říkáme, že u nás je o suchu, o vodě a o kůrovci,“ řekl.

Merkelová také bilaterálně jednala s českým premiérem Babišem. Při rozhovoru se podle německé strany znovu debatovalo o otázce otevření hranic. To by německá strana uvítala. „Litovala, že nemohla přijít a projít se, když je málo lidí, po Karlově mostě. Ptala se, jestli funguje ještě hospoda U Dvou koček,“ podotkl Babiš. Byla ubezpečena, že ano. Babiš vyjádřil naději, že si spolu to pivo v dané hospodě jednou dají.

Dalším tématem byla přeshraniční spolupráce a spojení obou zemí, včetně plánované železniční rychlotrasy mezi Prahou, Drážďanami a Berlínem. Zatímco na dalším omezení cest do EU ze třetích zemí panuje mezi členskými státy obecná shoda, uvolňování režimu na vnitřních hranicích neprobíhá jednotně. V této oblasti tak bude klíčová spolupráce zejména mezi sousedními státy. Vzhledem k blížící se hlavní turistické sezoně roste tlak na plné obnovení fungování Schengenského prostoru, zdraví občanů však musí zůstat na prvním místě.

Návrat k evropské spolupráci

Úřad vlády předem avizoval, že klíčovými tématy měl být plán obnovy evropské ekonomiky ve spojení s jednáním o novém víceletém finančním rámci. Dle posledních informací by měl být nový návrh Komise zveřejněn ve středu 27. května. Předsedové vlád měli s kancléřkou diskutovat také o nutnosti přijetí nové evropské průmyslové strategie, která posílí strategickou autonomii EU a sníží tak její závislost na dovozu základního zboží a klíčových technologií ze třetích zemí.

Jednání s německou kancléřkou bylo i příležitostí k debatě o prioritách německého předsednictví v Radě EU, které proběhne v druhé polovině roku 2020. Oproti původním předpokladům se jeho průběh dozajista ponese ve znamení obnovy evropské ekonomiky. Na řešení však čekají i další neodkladná témata jako brexit nebo reforma evropské azylové a migrační politiky, uvedl Úřad vlády.

Jednání předsedů vlád České republiky Andreje Babiše, Polska Mateusze Morawieckého, Maďarska Viktora Orbána a Slovenska Igora Matoviče s německou kancléřkou Angelou Merkelovou pořádala Česká republika v rámci svého předsednictví ve skupině V4. Setkání V4+DE již patří mezi tradiční formáty regionální spolupráce, vzhledem k pandemii covid-19 se však poprvé v historii uskutečnilo prostřednictvím videokonference, upozornil Úřad vlády.

Po vypuknutí pandemie v EU většina členských států přijala řadu národních opatření s cílem ochránit především vlastní občany. Tato videokonference symbolizuje návrat k nezbytné regionální a evropské spolupráci při jejich uvolňování a při řešení dopadů této globální krize.

MINISTR METNAR: KONĚVA VÁM DÁT NEMŮŽEME, PADLÝCH SI VÁŽÍME

Česko si váží vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa, a pečlivě se stará o jejich hroby. Sochu maršála Ivana Koněva, kterou nechala Praha 6 odstranit z náměstí Interbrigády, ale Moskvě nemůže předat, napsal český ministr obrany Lubomír Metnar svému ruskému protějšku Sergeji Šojguovi. Pomník je totiž majetkem Prahy 6 a navíc nespadá do kategorie válečných hrobů.

K vyřešení problému, který v poslední době zatěžuje česko-ruské vztahy, by podle Metnara mohly přispět chystané konzultace mezi ministerstvy zahraničí obou zemí podle Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993. Metnar ruskému ministrovi napsal, že jeho žádosti o předání památníku nemůže vyhovět. „Památník není majetkem ministerstva obrany ani nestál na jeho pozemcích. Rovněž jej podle právních předpisů nebylo možné zařadit do kategorie válečný hrob,“ napsal Metnar Šojguovi.

„O demontáži rozhodlo zastupitelstvo Městské části Praha 6, a podle platných zákonů tak Ministerstvo obrany České republiky není oprávněno vstupovat do vlastnických práv Městské části Praha 6, pod jejíž působnost správa památníku spadá, a tudíž ani není oprávněno rozhodovat o jeho případném předání Ruské federaci,“ uvedl.

Česko o hroby sovětských vojáků pečuje

Zdůraznil, že české ministerstvo obrany koordinuje péči o téměř čtyři tisíce jednotlivých i hromadných ruských válečných hrobů a přispívá každoročně na jejich údržbu a rekonstrukci. Značné prostředky podle Metnara dávají na péči o hroby padlých rudoarmějců také kraje, města a obce. „Tuto náležitou péči opakovaně potvrzovali i představitelé Vašeho ministerstva na zasedáních Česko-ruské společné mezivládní komise pro válečné hroby,“ uvedl Metnar.

Věří, že česko-ruské konzultace by mohly tuto záležitost vyřešit. „Zároveň se domnívám, že tyto konzultace by mohly být pozitivním impulsem pro bilaterální spolupráci v péči o válečné hroby,“ dodal český ministr obrany.
Stíhejte bořitele pomníků, vyzval ruský ministr po odstranění Koněva

Socha vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980. Praha 6 nechala sochu, která byla opakovaně cílem vandalských útoků, loni v létě zakrýt plachtou a počátkem dubna odstranit.

Ruská diplomacie proti tomu protestovala a ruské orgány zahájily v této souvislosti trestní stíhání některých pražských politiků, což ovšem české ministerstvo zahraničí označilo za nepřípustné. Stíhání lidí zodpovědných za odstranění sochy na základě nového ruského zákona navrhl právě ruský ministr obrany Šojgu.

MÍSTO KUBERY NA TCHAJ-WAN ŠÉF SENÁTU VYSTRČIL?

Chováním komunistické Číny vůči České republice je znepokojen předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS. „Moje cesta na Tchaj-wan je stále reálnější,“ prohlásil po jednání s prezidentem Milošem Zemanem. Konkrétněji na otázky, zda tedy na Tchaj-wan pojede a kdy, neodpověděl. Zajímal se u Zemana o výhrůžný dopis z čínské ambasády jeho předchůdci Jaroslavu Kuberovi,

Od té doby minimálně dvakrát Čínská lidová republika prostřednictvím své ambasády v tomto agresivním chování vůči České republice, respektive vůči českému Senátu pokračuje,“ řekl Vystrčil. Poprvé si stěžovala čínská ambasáda, když Vystrčil děkoval zástupci tchaj-wanské kanceláři za to, že Česku darovala roušky proti šíření koronaviru a předseda Senátu se vyfotil s vlajkou Tchaj-wanu.

Podruhé rada z čínské ambasády telefonoval vedoucímu Vystrčilovy kanceláře, aby ho dopředu upozornil na to, že kdyby chtěl přát tchajwanské prezidentce v rámci její inauguraci, nebylo by to dobré a poškodilo by to česko-čínské vztahy. „Jinými slovy, Čínská lidová republika se dopředu stará o to, co by měl či neměl dělat předseda Senátu,“ uvedl Vystrčil.
„Jsem potěšen, že Tchaj-wan má demokraticky zvolenou prezidentku a jsem rád, že Tchaj-wan je demokratickou zemí,“ prohlásil druhý nejvyšší ústavní činitel České republiky. Česko přitom Tchaj-wan jako stát neuznává.

„Pokud dnes Čínská lidová republika chce pokračovat v tom, že chce České republice diktovat, co by měl či neměl dělat, tak v tom okamžiku je to tak, že moje cesta na Tchaj-wan se stává stále reálnější a reálnější,“ dodal předseda Senátu. Nelze podle něj sklánět hlavu a být něčím lokajem.

Tady není co vysvětlovat, tvrdí Zeman

Na Tchaj-wan se chystal už jeho předchůdce Jaroslav Kubera, ale těsně před cestou zemřel. Vystrčil se u Zemana zajímal o původ dopisu s razítkem čínského velvyslanectví a doplněný dvěma přípisy z Hradu. V dopise bylo varování před důsledky cesty na Tchaj-wan. Krátce poté Kubera zemřel. „Bavili jsme se o osudu čínského dokumentu. Kde se vzal a kde skončil,“ řekl Vystrčil.

Chápal dopis jako výhrůžný a žádal po Hradu, aby objasnil okolnosti vzniku dokumentu i předání dopisu Kuberovi. Dokument s razítkem čínské ambasády byl nalezen v Kuberově pozůstalosti „Tady není co vysvětlovat,“ řekl před pár dny prezident Zeman, ale vyhověl Vystrčilově žádosti o schůzku. Tvrdí, že záležitost kolem dokumentu je nafouknutá bublina hodná bulvárních novinářů, ne politiků.

Vystrčil poukázal na nelogičnosti ve vysvětlení Hradu

Kancléř Vratislav Mynář ve videu, které zveřejnil v pondělí na svých webových stránkách Hrad, říká, že dopis dostal Kubera při schůzce nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě v polovině ledna. Na Hrad do podatelny podle Mynáře dopis dorazil 13. ledna.

„Je to jednoduché politické stanovisko Čínské republiky,“ prohlásil kancléř. Na obsahu dopisu nevidí nic překvapivého, protože Čína neuznává Tchaj-wan jako samostatný stát, ale považuje ho za součást svého území. Mynář odmítá, že si dopis u čínské ambasády objednal.

Upozornil jsem na některé nesrovnalosti a nelogičnosti, které se vyskytují jak ve filmu pana kancléře, tak v tom, co mi říkal pan prezident,“ řekl po schůzce se Zemanem šéf Senátu Vystrčil.

„Pokud Čínská lidová republika chce upozornit předsedu Senátu, aby nejel na Tchaj-wan, tak logické by bylo, kdyby dopis byl doručen do Valdštejnského paláce, do kanceláře předsedy Senátu, nestalo a dopis z čínské ambasády byl doručen na podatelnu Hradu. Já to považuji za nelogické a v pohledu na tuto nelogičnost jsme se s panem prezidentm neshodli,“ uvedl Vystrčil.

„Neshodli jsme se v pohledu na to, jaká váha je dokumentu, zejména jeho obsahu dávána. Zatímco v jednu chvíli jsme slyšeli, že to není nic významného a že vlastně to vůbec Kancelář prezidenta republiky, neřkuli prezident, pořádně nečetla, neboť to bylo určeno předsedovi Senátu, následně jsme se z odpovědi na můj dopis od pana kancléře Mynáře dozvěděli, že tento čínský dokument byl nedílnou součástí podkladů, které projednávali předseda Senátu, prezident republiky a předseda Sněmovny 14. ledna na své společné schůzce. Je to nesrovnalost,“ řekl také šéf Senátu.

Vystrčil dříve řekl, že si chce ověřit, jak s dopisem souvisí dva podpůrné přípisy od ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka. Všechny tři dokumenty byly nalezeny v aktovce Kubery po jeho smrti a byly předány i policii.

Proti Kuberově cestě na Tchaj-wan, kterou plánoval, se postavili další čeští vrcholní ústavní činitelé, protože česká vláda respektuje politiky jednotné Číny. A stejně tak se 11. března na Hradě postavili proti případné cestě Vystrčila na Tchaj-wan.

Ve společném prohlášení ovšem také odmítli nátlak Číny a odsoudili vyhrožování odvetnými opatřeními. Zdůraznili, že Česká republika i její představitelé mají právo na nezávislé rozhodování v zahraniční politice. Potvrdili zájem rozvíjet ekonomickou a kulturní spolupráci s Tchaj-wanem.

OPOZIČNÍ ZASTUPITEL ZNOJMA KACETL ODMÍTL SI NASADIT ROUŠKU, ZASÁHLA POLICIE

Pondělní zasedání znojemských zastupitelů narušil incident, kdy opozičník Jiří Kacetl (Pro Znojmo) přišel bez roušky. Nenasadil si ji ani po napomenutí starosty Jana Groise z ČSSD, a tak ho o přestávce z jednání vyvedla policie. Případ bude mít dohru u přestupkové komise.

„Jasně, mě roušky taky štvou a nejradši bych si ji hned sundal, ale tohle je šaškárna. Pokud je to nějaká forma protestu, tak je pan zastupitel na špatné adrese, zastupitelstvo města o nošení roušek nerozhoduje. Všichni obyčejní lidé a dokonce i pacienti v nemocnici to prostě dodržují. Pokud se někdo diví, že Andrej Babiš a Miloš Zeman vyhrávají volby, tak přesně kvůli takovýmto trapnostem. Prostě zbytečný trapas pro všechny místo práce pro občany,“ rozčílil se starosta Jan Grois později na svém Facebooku.

Zmínil také to, že se chybějící rouška na tváři zastupitele Jiřího Kacetla řešila také proto, že v sále byla přítomná městská policie a ta musí jednat z úřední povinnosti - musela to nahlásit státní policii, jinak by porušila zákon.

Musel podat vysvětlení

Kacetl říká, že jeho cílem bylo upozornit na nesmyslnost a protiprávnost dalšího povinného nošení roušek.
„Pochopitelně ponesu nyní s plným vědomím všechny právní následky - ze zasedacího sálu jsem byl vyveden státní policií, podal jsem vysvětlení, bude se mnou zahájeno správní řízení pro podezření ze spáchání přestupku,“ potvrdil.

Podle něj je rouška v dnešní naprosto příznivé epidemiologické situaci nedůvodným omezením základních občanských práv a svobod. Tvrdí, že se stala svým způsobem symbolem poddanství, mlčení a podřízenosti občanů vůči státní moci.
„Jako historik moc dobře vím, že přechod od demokratických států ve státy polototalitní či totalitní se v historii Evropy nikdy neděl náhle, vždy to bylo krůček po krůčku. Nedovolme proto, aby pod záminkou epidemie nám byla postupně vzata naše nezcizitelná práva a svobody,“ zdůrazňuje.

Podle dalšího opozičního zastupitele, ale nešlo o jediný prohřešek, co se roušek týče. Po tom, co byl Kacetl vyveden, se omluvila jedna ze zastupitelek a ze zdravotních důvodů opustila jednání. „Aby toho nebylo málo, dvě další zastupitelky si sundaly roušky. Za dvě a půl hodiny jsme projednali vše. No a takhle si tu žijeme,“ shrnul taktéž na sociální síti lidovec Marek Venuta.

ZA TÝDEN NAMÁTKOVĚ KONTROLY, ZA MĚSÍC OTEVŘENÍ S RAKUŠANY A SR

Za týden by měly kontroly na většině hraničních přechodů být jen namátkové, řekl ministr vnitra Jan Hamáček. K půlce června by pak mohla Česká republika plně otevřít hranice s Rakouskem a Slovenskem, dodal ministr zahraničí Tomáš Petříček. Lidé by mohli cestovat bez jakýchkoli komplikací, nemuseli by se prokazovat negativním testem. Jednat chce Petříček i s Maďarskem.

Premiér Andrej Babiš v úterý řekl, že považuje za ideální, aby se hranice mezi Českem, Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem otevřely současně 15. června a cestovalo se jako před epidemií.„S Rakouskem jsme si potvrdili zájem, abychom do půlky června otevřeli naše hranice, nejen z ekonomických důvodů, ale i pro turisty,“ řekl Petříček. Měly by odpadnout povinnosti v podobě předložení negativního testu na covid-19 i kontroly na hranicích.

„Stejný model jsme nabídli i Slovensku. Budeme o tom dále hovořit, ale doufáme, že by v půlce června mohl vzniknout ‚minischengen‘, kde budou lidé moci cestovat,“ dodal. K jednání zástupci zemí pozvali i Maďarsko, doufají tak, že by se mohlo volně cestovat napříč čtyřmi zeměmi.

„V polovině příštího týdne bychom chtěli potvrdit přesné datum, kdy dojde k otevření hranice,“ řekl Petříček. Projedná to vláda. Vše však bude záležet na epidemiologické situaci v ČR i v zahraničí.

Jednat bude Česko i s Německem. Tam je podle Petříčka důležité zajistit, aby přes něj nepřijížděli lidé z Belgie a Francie, které jsou stále považovány za rizikové. Babiš v úterý řekl, že by považoval za ideální situaci, kdy by Německo otevřelo své hranice v polovině června souběžně s ostatními zeměmi.

„V případě Polska bychom hranice také chtěli otevřít v polovině června, zejména z ekonomických důvodů. Sledujeme situaci v některých regionech, kde dochází k nárůstu případů, jak například ve Slezsku. S Polskem budeme jednat na zítřejší konferenci,“ řekl Petříček.

Nadále bude platit doporučení pro české občany, aby necestovali do některých zemí. „Ten seznam zemí nyní vzniká,“ řekl ministr zahraničí. Pracuje na něm ministerstvo zdravotnictví.

Zmírnění už za týden

Hamáček v úterý řekl, že Česko chce od 26. května uvolnit režim na drtivé většině hraničních přechodů. Konkrétní seznam nyní připravuje ministerstvo s policií. Ze stálých kontrol by se přešlo na kontroly namátkové a policie by působila ve vnitrozemí, tedy dále od hranic, řekl ministr.„Pokud to vláda schválí, a já předpokládám, že ano, protože jsme se na tom včera (v pondělí) dohodli, tak od 26. května budou namátkové kontroly,“ uvedl.

„Až na ty nejmenší (přechody) typu turistických stezek, které vedou přes hranice, by se měly otevřít skoro všechny hraniční přechody. Určitě to bude podstatně více než teď,“ uvedl ministr.

To zopakoval i Petříček, hovořil však o otevření všech zbývajících hraničních přechodů. Zdůraznil, že pro cizince mířící do České republiky dále bude platit povinnost předložení negativního testu na covid-19, budou také muset mít důvod k návštěvě země. Kontrolovat se to však bude jen namátkově.

O možnosti otevření hranic informoval Petříček po úterním jednání přes videokonferenci se zástupci Slovenska a Rakouska. V pondělí uvedl, že původně se počítalo s otevřením hranic k 8. červnu, vzhledem k epidemiologické situaci by mohlo nastat i dříve.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v pondělí po jednání vlády uvedl, že od 8. června by Česko mohlo zrušit povinný test na koronavirus při návratu ze zemí, které budou z epidemiologického hlediska nerizikové. Slovensko i Rakousko zařadil mezi státy, které tuto podmínku v současnosti splňují. Česko jedná se Slovenskem a Rakouskem o uvolnění hraničního režimu už několik týdnů. Podle Petříčka jsou jednání s Rakouskem nejpokročilejší, Slovensko se ke snížení ochrany hranic staví opatrněji.

VÝBOR SENÁTU DOPORUČIL VYDÁNÍ SENÁTORKY HAMOUSOVÉ KE STÍHÁNÍ

Senátní imunitní výbor podle očekávání doporučil vydání senátorky a předsedkyně senátorského klubu ANO Zdeňky Hamousové k trestnímu stíhání za řízení pod vlivem alkoholu. Hamousová už v pondělí řekla, že se stala chyba, kterou si uvědomuje a sama o vydání požádala.

„Stala se chyba, kterou si uvědomuji, velmi mě to mrzí a chtěla bych se za to veřejně omluvit. Na úterní jednání se dostavím a osobně kolegy požádám o mé vydání,“ napsala v pondělí k celé záležitosti Hamousová. Výbor rozhodl podle očekávání. „Není tam nic složitého, nic politického, že bychom to nějak protahovali,“ komentoval předseda senátního imunitního výboru Ivo Bárek.

Hamousová podle Bárka své pochybení uznala, s policií i výborem spolupracovala. Policie zjistila, že senátorka řídí pod vlivem alkoholu, při silniční kontrole. Hamousová žádnou nehodu ani hmotnou škodu nezpůsobila, dodal.
Policie o trestní stíhání požádala kvůli tomu, že senátorka měla v krvi více než jedno promile alkoholu, což je trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Hrozí za něj podmíněný či nepodmíněný trest až jednoho roku vězení, pokuta v rozmezí 25 000 až 50 000 korun a zákaz řízení na jeden až dva roky.

Policie požádala o stíhání senátorky. Důvodem je řízení pod vlivem alkoholu

Hamousová je starostkou Žatce na Lounsku a předsedkyní senátorského klubu ANO. Do horní komory byla zvolena v roce 2014, její funkční období končí letos na podzim. Do zvolení starostkou byla ředitelkou Základní školy praktické v Žatci. V čele města je s několikaměsíční pauzou od roku 2010.

Počátkem století Senát vydal k trestnímu stíhání dva své členy kvůli dopravním nehodám, které zavinili. Předtím, v roce 1998 dostal tehdy maximální možnou pokutu 15 000 korun senátor ČSSD Jan Kavan za dopravní nehodu, při níž poškodil tři zaparkované vozy. Policie měla podezření, že řídil pod vlivem alkoholu. Nepodařilo se to ale prokázat, jelikož senátor se odmítl podrobit dechové i krevní zkoušce.

VOJENSKÉ VÝDAJE DOSÁHLY REKORDNÍHO MAXIMA

Globální vojenské výdaje utratily na rekordně vysoké úrovni s 68% růstem, když USA překonaly Čínu 2,8x . Výzkum společnosti Learnbonds.com ukazuje, že celosvětové vojenské výdaje dosáhly rekordního maxima v roce 2019 na 1,92 bilionu dolarů. To je nárůst o 68/8% z 1,14 bilionu dolarů zaznamenaných v roce 2001.

Spojené státy převyšují Čínu

Loňské výdaje představovaly v posledních 20 letech stálý růst. Vojenské výdaje v roce 2019 vzrostly o 7,2% z roku 2010, kdy činil 1,79 bilionu dolarů. V roce 2018 činily výdaje 1,86 bilionu USD, což představuje nárůst o 2,65% oproti předchozímu roku. Obecně byly v posledních dvou desetiletích celkové vojenské výdaje 30,95 bilionů dolarů, průměrně 1,63 bilionů dolarů ročně.

Výzkum také určil, že v roce 2019 byly Spojené státy největším utrápěčem na armádě s 732 miliardami USD, což představuje 38% celosvětových výdajů na obranu. Současně byly americké výdaje téměř třikrát vyšší než čínské 261 miliard USD. Indie byla třetím nejvyšším příjemcem na 71,1 miliardách dolarů, následovalo Rusko na 65,1 miliardách dolarů, zatímco Saúdská Arábie byla pátá na 61,9 miliardách dolarů. Celkem 15 nejlepších zemí utratilo asi 1,6 bilionu dolarů na armádu, což představuje 80% celkových výdajů v roce 2019.

Ukázalo se také, že Severní Amerika představuje celosvětově nejvyšší vojenské výdaje, přičemž 39% následuje Asie a Oceánie 27%. Evropa je třetí s 19%, následovaná Jižní Amerikou s 2,8%. Afrika představuje 2,1% celosvětových vojenských výdajů, po nichž následuje Střední Amerika a Karibik 0,5%. Podle výzkumné zprávy:

„Na druhé straně rozvojové země na armádu příliš neutrácí, protože to bude znamenat opuštění dalších životně důležitých aspektů ekonomiky. Tyto země mají postavení vojenské, ale se špatnou veřejnou infrastrukturou, jako jsou silnice a školy. To vysvětluje, proč všech 54 afrických zemí dohromady představuje pouze 2,1% celosvětových vojenských výdajů. “

Na základě vojenských výdajů ve srovnání s hrubými domácími výdaji na výrobky v letech 2001 až 2019 je Saúdská Arábie na špičce s 8%, poté Izrael s 5,3%. Ruské vojenské výdaje představují 3,9% HDP, následované Spojenými státy 3,4%. V roce 2019 činil globální HDP 87,26 bilionu dolarů, což znamená, že světové vojenské výdaje činily 2,2% HDP.

ČERVENÝ DOMEK V KOSTELCI NA HANÉ PŘIPOMÍNÁ BÁSNÍKA BEZRUČE

V novém kabátě a po letech znovu přístupný veřejnosti je domek v Kostelci na Hané, ve kterém žil básník Petr Bezruč. Olomoucký kraj investoval do opravy objektu téměř osm miliónů korun. „Červený domek dlouho chátral. V minulosti se dokonce uvažovalo o jeho zbourání. Díky krajské investici teď v regionu přibylo další místo, kde lidé získají informace o životě a tvorbě umělce, který se zapsal do naší historie,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast kultury a památkové péče Petr Vrána.

Opravám Bezručova domku předcházela demolice sousedního objektu takzvaného Bílého domku. Červený domek pak byl kompletně zrekonstruován – řemeslníci odstranili původní a položili nový krov a strop nad druhým nadzemním podlažím. Vybudovali sociální zařízení, úklidovou místnost a elektrické vytápění. Práce zahrnovaly také výměnu podlah za nové dřevěné či keramické.

Ve dvou přízemních místnostech domu je teď situována expozice o jeho nejslavnějším obyvateli básníku Petru Bezručovi. „V místnosti do ulice je k vidění vybavení pokoje tak, jak jej Petr Bezruč obýval. V místnosti do dvora jsou panely s texty o životě a díle básníka. Uprostřed stojí vitrína s dokumenty a osobními věcmi,“ uvedla ředitelka Muzea a galerie v Prostějově Soňa Provazová.

K domu byla přistavěna pergola, kde mohou návštěvníci posedět. Nechybí travnatá plocha ani altánek, ve kterém Bezruč rád trávil volné chvíle. Provoz Červeného domku bude pouze sezónní - od dubna do října s otevírací dobou od úterý do neděle. Zájemci o výklad se musí předem objednat. Pro ostatní je vstup volný. Bc. Eva Knajblová, Odbor kancelář hejtmana

NA VYSOČINĚ KAŽDOROČNĚ VYLOVÍ NA 2000 TUN RYB

Každoročně se ze zhruba 4 000 hektarů produkčních rybníků v Kraji Vysočina vyloví téměř 2 000 tun ryb. Celková produkce ryb v České republice dosahuje asi 21 000 tun ryb, náš kraj se tak na tomto čísle podílí z jedné desetiny. Množství ryb vylovených z našich rybníků a chovných zařízení se za posledních sto let několikanásobně zvýšilo. Zatímco začátkem 20. století to bylo 2 600 tun, v padesátých letech pak asi 5 000 tun ryb, v osmdesátých a devadesátých letech se produkce zvýšila až na současnou hodnotu.

Na Vysočině, stejně jako v celé České republice, má ve výlovu sladkovodních ryb jednoznačně nejvyšší zastoupení kapr. Představuje až 90 % všech vyprodukovaných ryb. I když kapr není původně českou rybou a začal se v našich zemích chovat v 11. až 12. století, o čtyři století později se dostal téměř na každý jídelní stůl tehdejších strávníků. Rozšíření jeho chovu bylo způsobeno zejména jeho dobrou životností a relativně rychlým růstem a v neposlední řadě i striktními postními pravidly, kdy ryba byla jedinou možnou náhradou masa teplokrevných živočichů. Tento stav způsobil budování prvních rybníků a vznik nového hospodářského odvětví v našich zemích – rybníkářství. Jen v Kraji Vysočina je rybníků a ostatních vodních nádrží téměř 9 000. Největším rybníkem je Velké Dářko s rozlohou 206 hektarů.

Přestože je kapr naší tradiční rybou a stále si většina z nás nedovede štědrovečerní večeři představit bez kapra s bramborovým salátem, jeho spotřeba s ostatními sladkovodními rybami dosahuje v naší republice něco málo přes jeden kilogram na osobu za rok. Jeho maso přitom obsahuje velmi nízký obsah tuku, který je zdrojem zdravých mastných kyselin omega-3, jež chrání organismus před vznikem srdečních a cévních onemocnění, je dobře stravitelné, má vysoký obsah bílkovin, dostatek vitamínů B6, B12, A a D a minerálních látek.

Kromě ryb z produkčních rybníků pochází nezanedbatelné množství ryb z rybářských revírů a ulovených sportovními rybáři. Například z revírů Moravského rybářského svazu v Kraji Vysočina, který hospodaří zejména na území okresů Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou, v loňském roce rybáři ulovili 64 000 kusů kapra o celkové váze téměř 180 tun. Dále si od vody odnesli 16 500 cejnů, 13 000 pstruhů duhových, 2 600 pstruhů obecných, 3 500 štik, ale také například 600 úhořů a 250 sumců. Celková hmotnost na udici ulovených ryb v revírech tohoto rybářského svazu dosahuje 220 tun za rok.

Na Vysočině se nachází více než 160 rybářských revírů. Asi jedna třetina z nich je pstruhových, ostatní revíry jsou mimopstruhové. Celková výměra revírů v Kraji Vysočina dosahuje více než 2 000 hektarů. Největším rybářským revírem v kraji je Jihlava 7–8 s téměř 400 hektary, který tvoří vodní nádrž Dalešice. V rozloze následuje revír Jihlava 6 s 90 hektary tvořený vodní nádrží Mohelno a revír Trnava s 83 hektary, jehož součástí je vodní nádrž Trnávka. Naprostá většina rybářských revírů v našem kraji však svojí rozlohou nedosahuje ani 20 hektarů.

„Hospodaření na rybnících je významnou specifickou formou akvakultury a základem českého produkčního rybářství. Mimo produkci ryb však rybníkářství sehrává i celospolečenskou roli – vodohospodářskou, krajinotvornou, kulturní a rovněž protipovodňovou. Rybníkářství patří k národní tradici a jedná se o historický odkaz zanechaný našimi předky,“ uvádí krajský radní Martin Hyský, do jehož gesce spadá lesní a vodní hospodářství, zemědělství a životní prostředí.
Ing. Eva Neuwirthová