iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

AK Muzikáře 200 milionů, podivné zakázky v Ústí, postih

Kraj zaplatil právníkům od Muzikáře přes 200 milionů. Antimopolní úřad mu teď dal vysokou pokutu za problematické zakázky: Ústecký kraj si platí léta drahé právníky. Jde o advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges, dnes Skils. Výjimkou nebyly měsíční honoráře přesahující jeden milion korun. Ani ti ale jeho dceřinné společnosti nepomohli k úspěchu s nevydařeným nákupem autobusů. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil Dopravní společnosti Ústeckého kraje vysokou pokutu 18 milionů korun.

Ústecký kraj letitý kontrakt s advokátní kanceláří Weil, Gotshal & Manges, dnes Skils, jejímž vedoucím partnerem je Karel Muzikář, hájí. Za dobu smluvního vztahu vyplatil kraj a jeho instituce Muzikářově kanceláři 209 milionů korun bez DPH. Jak zjistily zpravodajské portály Česká justice a Ekonomický deník, tato kancelář poskytuje služby mimo jiné příspěvkové organizaci – Dopravní společnosti Ústeckého kraje.

Ta dostala od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vysokou pokutu 18 milionů za podezřelý nákup autobusů. „V uvedené věci Dopravní společnost Ústeckého kraje a Ústecký kraj průběžně konzultuje s advokátní kancelář Skils s.r.o., a to na základě smlouvy vzešlé z řádného zadávacího řízení dle předpisů o veřejných zakázkách. Zmíněnou pokutu ÚOHS uložil společnosti zcela absurdně za to, že v zadávacím řízení na dodávku autobusů požadovala palivovou nádrž o kapacitě, která je na trhu běžně dostupná a standardní. Kromě toho ÚOHS ve správním řízení systematicky porušuje procesní práva společnosti, např. tím, že jí předkládané důkazy odmítá zařadit do spisu.

„Proti zmíněnému rozhodnutí ÚOHS bude podán rozklad,“ potvrdil informace České justice a Ekonomického deníku o zapojení Muzikářovy kanceláře do investičních aktivit firmy ředitel příspěvkové organizace Milan Šlejtr. Antimonopolní úřad se však na postup severočechů dívá zcela odlišně. „Spáchané přestupky jsou nejzávažnějšího charakteru, neboť zadavatel při svém postupu zcela vyloučil soutěžní prostředí, přímo oslovil vybrané dodavatele a znemožnil tak účast jiných potenciálních zájemců o plnění zakázky. Nadto měl zadavatel informace o tom, že nastavením původních zadávacích podmínek v otevřených řízeních nepřípustným způsobem omezil soutěžní prostředí, přesto zcela vědomě pokračoval ve svém postupu a nevyvinul žádné úsilí, aby předešel negativním důsledkům svého nezákonného jednání. V případě smluv uzavřených se Scania Czech Republic s. r. o. tak došlo, i přes současně úřadem vedená správní řízení ve věci zákazu plnění předmětných smluv, k dodání celkem 71 ks nízkopodlažních autobusů délky 12 m v celkové hodnotě 587 736 990 korun. Uvedené skutečnosti proto zásadním způsobem ovlivnily výši uložené pokuty,“ vysvětlil své tvrdé rozhodnutí antimonopolní úřad.

Zase JŘBU

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže svým prvostupňovým rozhodnutím uložil pokutu ve výši 18 milionů korun Dopravní společnosti Ústeckého kraje za přestupky, kterých se měla dopustit při uzavírání dvou rámcových dohod a navazujících pěti kupních smluv na linkové autobusy délky 10,5 m a 12 m s dodavateli Zliner s. r. o. a Scania Czech Republic s. r. o. „Rozhodnutí není pravomocné a je možné proti němu podat rozklad,“ oznámil antimonoplní úřad. Jak je výše uvedeno, společnost rozklad podá. Přestupků proti zákonu o zadávání veřejných zakázek se měl zadavatel dopustit jednak tím, že předmětné rámcové dohody uzavřel neoprávněně ve dvou jednacích řízeních bez uveřejnění (JŘBÚ). Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, „pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému řízení, užšímu řízení nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž nebyly buďto podány žádné nabídky nebo žádosti o účast, nebo podané nabídky nesplňovaly požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky, nebo účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky účasti v žádosti o účast,“ jak dí litera zákona.

Pro použití tohoto druhu zadávacího řízení ale nebyly podle antimopolního úřadu splněny zákonné důvody. „Skutečnost, že zadavatel v předcházejících otevřených zadávacích řízeních, v nichž poptával totožná plnění, neobdržel žádné nabídky, nebyla v daném případě oprávněným důvodem pro užití jednacího řízení bez uveřejnění. Zadavatel si totiž tuto situaci způsobil sám, když zadávací podmínky (konkrétně požadavek na minimální objem palivové nádrže) pro otevřená řízení nastavil nezákonně a vytvořil jimi bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, kvůli nimž neobdržel žádné nabídky,“ tvrdí ÚOHS. Při uzavírání navazujících kupních smluv (jedna se společností Zliner a čtyři se společností Scania – pozn. red.) se zadavatel podle ÚOHS dopustil dalších přestupků, protože uvedené kupní smlouvy nebyl oprávněn uzavřít na základě rámcových dohod sjednaných v rozporu se zákonem a kupní smlouvy tak neuzavřel v některém ze zákonem předvídaných druhů zadávacího řízení.

Kraj spolupráci s Muzikářem obhajuje

Ústecký kraj, kde vládnou komunisté se sociálními demokraty, si ovšem spolupráci s Karlem Muzikářem pochvaluje a považuje ji za velmi efektivní. „Kraj uzavřel v roce 2006 s advokátní kanceláří Skils (dříve Weil, Gotshal & Manges) mandátní smlouvu, která je výsledkem řádného (otevřeného) zadávacího řízení, jehož se kromě zmíněné advokátní kanceláře zúčastnilo 7 dalších uchazečů,“ sdělila České justici a Ekonomickému deníku Magdaléna Fraňková z Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Na základě uzavřené smlouvy kraj uhradil společnosti Skils za poskytnuté služby od roku 2006 celkem 209 milionů korun bez DPH. „Efektivitu právního poradenství lze hodnotit jako velmi vysokou. Advokátní kancelář Skils významně přispěla k pozitivnímu vyřešení mnoha zásadních problémů v oblasti krajské dopravy, jimž kraj v minulosti čelil a které mohly mít zásadně negativní dopady na krajský rozpočet. Jako příklad lze uvést soudní spory s dopravci v hodnotě mnoha miliard korun, v nichž byl kraj zcela úspěšný. Dále lze zmínit realizaci veřejných zakázek na zajištění veřejné autobusové dopravy pro roky 2007 – 2014 a 2015 – 2024 v celkové hodnotě cca 28 miliard korun. Velmi významné bylo i právní poradenství při řešení závažných krizí v krajské dopravě,“ uvedla dále Fraňková.

Advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges, dnes Skils, v minulosti získala veřejné zakázky za víc jak miliardu korun. Vyplývá to z šetření České justice a Ekonomického deníku. Advokátní kancelář Karla Muzikáře, je známá svými kontakty na politiky různých garnitur. V předloňském roce patřila advokátní kancelář Karla Muzikáře v top „desítce“ mezi čtyři, které získávají nejvíce zakázek z veřejných peněz, přes 42 milionů korun. Skils poskytují státu a municipalitám právní poradenství, analýzy a zastupování ve sporech. Ve srovnání s konkurencí je tato advokátní kancelář podle posledních údajů z obchodního rejstříku jako jediná ve ztrátě a v České republice odvedla naprosto zanedbatelnou daň z příjmu právnických osob, která činila 0,03 procenta z jejich tržeb. Česká justice a Ekonomický deník při pátrání, která z advokátních kancelářích z tzv. top desítky získává nejvíce zakázek z veřejného sektoru, Skils Karla Muzikáře oslovila. Odpovědi na otázky ale nedorazily. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

SOUDCI BUDOU ŘEŠIT VYDÍRÁNÍ NA HYGIENĚ V PRAZE

Soud si vyžádal nový psychologický posudek na korunního svědka v kauze údajného vydírání na pražské hygieně: Obvodní soud pro Prahu 1 si vyžádal nový psychologický posudek korunního svědka v kauze údajného vydírání na pražské hygienické stanici. Klíčovou postavou celého příběhu je bývalý generální ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný, kterého na hygieně po letech bez práce zaměstnali.

Po několika měsících nahrávání svých nadřízených Pěkný předloni v létě na policii oznámil, že měl přes prostředníky předávat peníze dnes už bývalému řediteli hygienické stanice Janu Jarolímkovi. Policie kvůli tomu stíhá tři bývalé manažery hygieny. Hlavní líčení má začít zítra. „Posuďte obecnou věrohodnost posuzovaného, posuďte, zda má svědek sklony ke konfabulacím či k bájné lhavosti, posuďte, zda posuzovaný trpí duševní chorobou, posuďte, zda posuzovaný trpí či trpěl nějakou somatickou chorobou, která může způsobovat poruchy paměti anebo změny osobnosti, posuďte, zda tato porucha u posuzovaného ovlivňuje schopnost rozpoznávací a ovládací.“ To jsou jedny z mnoha otázek na které má odpovědět soudní znalec v oboru forenzní psychologie Karel Netík. Jeho služby si vyžádal v kauze údajného vydírání na pražské hygienické stanici Obvodní soud pro Prahu 1. Zkoumanou osobou je bývalý generální ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný. Toho už zkoumala jiná znalkyně – Jindřiška Záhorská, obhajoba ale předložila posudek zpochybňující zadání. Právě proto bude osobnost Jiřího Pěkného zkoumat vyhlášený odborník Karel Netík.

„V dané trestní věci byl již v průběhu přípravného řízení vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, zvláštní specializace klinická psychologie, Jindřiškou Záhorskou, jehož cílem bylo posoudit obecnou a specifickou věrohodnost poškozeného, jeho psychické a osobnostní vlastnosti a výkonové předpoklady. Znalkyně znaleckým zkoumáním shledala, že jak obecná, tak specifická věrohodnost poškozeného jsou nenarušené. V navazujícím řízení předložila obhajoba znalecký posudek vypracovaný Iljou Žukovem, který polemizuje se závěry původního znaleckého posudku a rozebírá vhodnost použitých metod znalkyní Jindřiškou Záhorskou. V závěru posudku je vyjádřen názor, že znalecké zkoumání poškozeného je třeba zopakovat,“ stojí v opatření soudu, které měla Česká justice možnost prostudovat.

Předseda senátu dospěl v daném případě k závěru, že k objektivnímu posouzení celé této trestní kauzy je nezbytné vypracovat znalecký posudek nový. „K jeho vyhotovení je plně způsobilý Karel Netík, který je zapsán v seznamu znalců a tlumočníků, vedeném ministerstvem spravedlnosti,“ stojí dále v opatření soudu. Hlavní líčení má začít zítra, 19. května. „Soud doplňuje, že v projednávané věci bude v rámci hlavního líčení dne 19. 5. 2020 přistoupeno k výslechu poškozeného Jiřího Pěkného, přičemž znalci bude umožněno v případě potřeby se tohoto hlavního líčení zúčastnit.“ Znalec má podle informací České justice na tvorbu posudku čas do konce srpna.

Spor se Sobotkou

Případ odstartoval bývalý ředitel České obchodní inspekce (ČOI) a letitý permanentní pretendent ČSSD Jiří Pěkný. Poté, co Pěkný před lety skončil na ČOI, nemohl dlouhou dobu sehnat práci. Soudil se kvůli tomu mimo jiné také se svým stranickým předsedou Bohuslavem Sobotkou. Práci mu po několik letech zajistili dva bývalí vysocí úředníci ministerstva zdravotnictví Zdeněk Vališ a Radim Bureš na pražské hygienické stanici. Nějaký čas po svém nástupu na hygienu si Pěkný začal Vališe s Burešem, kteří na hygienu také odešli a stali se jeho nadřízenými, nahrávat s tím, že se podle něj dopouštějí trestné činnosti.

Po několika měsících nahrávání Pěkný předloni v létě policii oznámil, že měl přes prostředníky předávat peníze řediteli hygienické stanice Janu Jarolímkovi. Vydírání mělo podle Pěkného probíhat tři čtvrtě roku od konce předloňského prosince do loňského srpna. Tehdy z popudu Pěkného zasáhla policie.

Svoje aktivity dokumentoval Jiří Pěkný nejprve sám, později své kroky začal konzultovat s ředitelem Nadačního fondu proti korupci Karlem Škáchou. Policie do Pěkným řízeného procesu vstoupila až na konci loňského léta. Pěkný si fotil peníze, které měl údajně předávat Jarolímkovi, a telefonem Samsung si nahrával rozhovory s řediteli odborů hygieny Vališem a Burešem. To oni měli podle Pěkného předávat peníze řediteli Jarolímkovi. Všichni tři byli na základě svědectví Pěkného obviněni z vydírání. Jenže jak se ukazuje, policie začala o oznamovateli Jiřím Pěkném pochybovat.

„Jaká je obecná věrohodnost svědka? Jaká je specifická věrohodnost svědka v projednávané věci? Jaká je celková struktura jeho věrohodnosti?,“ tázal se znalkyně v první žádosti o psychologický posudek detektiv Miroslav Hyhlík. Pěkný už se jednou v situaci, kdy jeho psychika čelila značnému náporu, dostal. Když se soudil se svým stranickým kolegou a bývalým předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Pěkný tvrdil, že Sobotka lhal, když o něm tvrdil, že Pěkný jako vedoucí představitel obchodní inspekce špatně vykonával kontrolu a uvedl spotřebitele v omyl. A požadoval po Sobotkovi omluvu.
Pěkný v roce 2014 oznámil, že rozkryl sporné praktiky úvěrových firem v cenách půjček na ojeté automobily. Sporný výpočet zákazníkům podle Pěkného naznačoval, že je půjčka bude stát až o polovinu méně, než pak ve skutečnosti platili. Krátce před tím byl odvolán z funkce královéhradecké a pardubické ČOI a dostal se do křížku s tehdejším premiérem Sobotkou.

Soud se Sobotkou ale Pěkný předloni prohrál. A už tehdy se vynořily spekulace o Pěkného duševní svěžesti. A tyto pochyby se objevily znovu v případu údajného vydírání na pražské hygieně, kvůli kterým ho bude aktuálně zkoumat už druhý znalec.

Rozhodnutí policie bylo ovšem s ohledem na pochybnosti o Pěkného psychickém stavu diskutabilní. Pěkný totiž nebyl jako oznamovatel údajného vydírání dlouhou dobu oficiálně vyslechnut. Podával jen několikrát takzvané vysvětlení. Bez účasti obhájců tří obviněných, kteří mu mohli klást otázky, případně na základě zajištěných důkazů rozporovat jeho tvrzení.
Pochybnosti protikorupčního fondu

Jak vyplynulo postupně najevo, pochybnosti o Pěkném měl ostatně i šéf Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha, který mu s odhalením údajného vydírání na jeho novém pracovišti pomáhal. Policie v jednu chvíli Škáchu podezírala z křivé výpovědi, protože detektivům zatajil poměrně obsáhlou komunikaci s Pěkným.

Pěkný začal předloni Škáchu navštěvovat s tím, že po něm jeho nadřízení žádají úplatky. „Už je to nějakou dobu, nevím, zda to budu schopen časově nějak zaměřit, pan Pěkný nás oslovil s tím, že zřejmě dochází k nějakým nekalým praktikám na Hygienické stanici hl. m. Prahy, kde byl v té době zaměstnán. My jsme k tomu přistoupili jako ke standardnímu oznámení, konkrétně jsem s ním jednal já. Myslím, že to bylo loni, nebo na jaře letošního roku. Ty informace jsme ověřili v rámci vnitřních procesů našeho Fondu proti korupci, tedy ty osoby a vztahy mezi nimi byly vyhodnoceny tak, jak popisoval on. Dávalo to nějakou logiku, to znamená, že jsme jej spravili o tom, jak v té věci může postupovat. To znamená oznámit to policii, které ne úplně důvěřoval, vzhledem k tomu, že se obrátil na nás,“ popisoval seznámení s Pěkným Škácha.
Podruhé Pěkný přišel už s tím, že nějaké materiály má. „My jsme mu doporučili, že pokud ty materiály má, a je to jak říká, ať se obrátí na policii. Což pak udělal. Kdy k tomu došlo z hlavy nevím, ale mohl bych to dohledat. Tím to pro nás skončilo. O tom, že se tam něco děje jsme se dozvěděli z médií,“ pokračoval Škácha.

Detektivové si proto Škáchu znovu předvolali vloni počátkem roku. Bylo to kvůli tomu, že Škácha celý případ „bagatelizoval a popřel zásadní informace, které se ho týkaly“. Například to, že měl od Pěkného v písemné formě důkazy o údajné trestné činnosti později obviněných. Nebo, že od Pěkného dostal flash disk s audio i video nahrávkami podezřelých. Kriminalističtí experti zprávy přes aplikaci Threema zajistili, a vyplynulo z nich, že Škácha při původním výslechu vypovídal nepravdivě. „Při tomto jednání mezi sebou ing. Pěkný a ředitel Škácha udržovali komunikaci přes komunikační systém Threema, kde je prokazatelně zachyceno, že ředitel Karel Škácha byl konkrétně informován o průběhu trestného činu,“ odtušili policisté. V rámci zajištěné komunikace například Škácha Pěkného informuje o tom, že „ve věci jedná se zdrojem napojeným na státní zastupitelství“. Škácha popřel celkem dvakrát, že by s Pěkným komunikoval jinak, než v pěti esemeskách, a popřel i to, že od Pěkného a jeho přítelkyně Ivy Fiedlerové dostal flash disk s audio a video soubory.

Policisté proto začali Škáchu podezírat z trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. „Ředitel Karel Škácha jako svědek vědomě před policejním orgánem 4. října 2018 uvedl nepravdu o okolnostech, které mají podstatný význam pro rozhodnutí,“ zapsali policisté do úředního záznamu. A zahájili úkony v trestním řízení pro křivou výpověď.
Karel Škácha svoje jednání vysvětlil až později. Na otázku policisty Miroslava Hyhlíka při podání vysvětlení, jak protikorupční fond naložil s oznámením a jednáním Pěkného, Škácha odpověděl:

„Pokud se nějaký klient obrátí na naši nadaci, tak konkrétní pracovník, který tam je tu věc řeší. Já jako vedoucí týmu se seznamuji se všemi kauzami a určuji dále, jak věci řešit. Pokud nějakou věc přijímám já, tak to dalším lidem nesděluji. V tomto konkrétním případě se jednalo o stadium konzultace, kdy jsem byl informován o průběhu celého dění. Ale vzhledem k tomu, že jsem znal osobu pana Pěkného z minulosti, kdy řešil problém na České obchodní inspekci, nebyl jsem si zcela jist, zda se skutečně jedná o jeho dobrou vůli věc řešit v rámci práva, a ne že se jedná o jeho alibi, anebo řešení jeho vztahových věcí na pracovišti. V té době se nedala tato situace pořádně uchopit a měl jsem pochybnosti.“

Desítky nahrávek

Případ údajného vydírání byl pro policii poměrně problematický. A to přesto, že k minimálně jednomu předání peněz mezi Pěkným a jedním z obviněných v rámci tohoto případu podle všeho skutečně došlo. Policií označené peníze ale nejsou k nalezení.

Mimochodem, stíhaným je ve sdělení obvinění kladeno za vinu něco, co Pěkným pořízené audio i video záznamy neprokazují. Proto se už nějaký čas objevují spekulace o tom, že celá akce mohla být ze strany oznamovatele provokací, na kterou detektivové naletěli. Z nahrávek totiž vyplývá, že ze strany Jiřího Pěkného a jeho partnerky Ivy Fiedlerové, která byla na pražské hygienické stanici zaměstnána také díky obviněným, šlo o řízenou akci. Z audiozáznamů mimo jiné vyplynulo, že cílem aktivit bylo sesazení ředitele Jarolímka a Pěkný plánoval, že by ho mohl ve funkci vystřídat.

Kvůli nahrávání kolegů si Pěkný pořídil z e-shopu Hütermann také hodinky se skrytou kamerou. Na nahrávkách aktivně podbízí spoluřečníkům v hovorech témata, která si chtěl nahrát. Pro své nadřízené příliš nehledá libá slova a sám některým kolegům přiznává, že na ně donáší jiným lidem. Zmiňuje několikrát také to, že pro čistku na pražské hygienické stanici hledal politickou podporu.

Padlo tak mimo jiné jméno sociálnědemokratického exministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, nebo tehdy ještě prvního místopředsedy ČSSD Jiřího Zimoly. Mluví ale také místopředsedovi hnutí ANO 2011 a šéfovi poslanců ANO Jaroslavu Faltýnkovi nebo i o předsedovi ANO a premiérovi Andreji Babišovi.

V jednom z rozhovorů s kolegyní z hygieny se tak například Pěkný přiznává k tomu, že Jarolímkovi „namazal schody“ na ministerstvu. „Pan ředitel po mně vystartuje odpoledne. To já už tu nebudu. Bude tady skákat tři metry a říkat, jak mně vyhodí. Protože za ním jdou. Ten se pose*e. Z ministerstva mu jdou dát trochu držkovou, já jsem jim tam trochu nabil. A jestli to můžou použít, říkám samozřejmě. Mně se*e,“ prohlásil Pěkný na adresu Jana Jarolímka v jednom z rozhovorů, které nahrával.

V pokračujícím rozhovoru už tituluje svého ředitele hovadem a vyjmenovává, co měl Jarolímek v úřadu pokazit. A, že se musí před svým nadřízeným schovat. Zmiňuje také podporu bývalého sociálnědemokratického ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. „Ukazoval jsem mu, jak to tam funguje. A on mi řekl, to je hygiena? A řekl jsem to náměstkovi a on to řekl ministrovi, takže dneska dostane,“ a bez dalších slov zjevně ukázal gesto řádného pokárání.

V jiné nahrávce, s Radimem Burešem, pak Pěkný zmiňuje, že svůj kariérní postup na hygienické stanici konzultoval s tehdy prvním místopředsedou ČSSD Jiřím Zimolou. „Můj plán je, že teďka čekám jestli bude vláda s Česanama. Když bude, počítám, že v desátom měsíci by si to mělo sednout… …Zimola mi slíbil…,“ vysvětluje Pěkný Burešovi, kdy by se mohl ujmout vedení pražské hygienické stanice.

V další části se pak Bureš Pěkného táže, proč šel vlastně pracovat na hygienickou stanici. V Burešově otázce zazní, že Pěkný nastupoval s vizí, že bude mít měsíční příjem 400 tisíc korun. „Ty si přišel s tím, že budeš dělat čtyři kila měsíčně?,“ nadhodil Pěknému Bureš. „Já bych se sem jinak nehrnul,“ odvětil mu Pěkný.

Policie disponuje od Jiřího Pěkného desítkami nahrávek. Věrohodnost jeho svědectví úředníka, který byl záskokem za mateřskou a obával se ukončení pracovní smlouvy, ale zjevně ztrácí na validitě. Policie si přitom ani nedala větší práci s prověřením Pěkným předaných poznatků. Což je zřejmé z textu obvinění, kde jsou jako důkazy citovány nahrávky, na kterých zjevně žádné průkazné indicie o vydírání na hygienické stanici nejsou.

V dalších nahrávkách naopak Pěkný opakovaně říká, že se zbaví ředitele Jarolímka. „Do desátého měsíce jsem ředitelem… Faltýnek na to kašle… Jdu za Babišem, chci hygienu… Bylo mi slíbeno, že jde do p*dele,“ zaznamenalo nahrávací zařízení tvrzení korunního svědka údajného vydírání. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

PREZIDENT ZEMAN JMENUJE PŘEDSEDU NS

Prezident Miloš Zeman jmenuje ve středu nového předsedu Nejvyššího soudu. Mezi dosavadními favority se objevilo nové jméno: Petr Angyalossy. „Jsem jedním z kandidátů na předsedu Nejvyššího soudu, byl jsem osloven a s panem prezidentem jsem se setkal,“ sdělil Angyalossy České justici s tím, že ovšem nemůže potvrdit, že bude opravdu jmenován. Dosud to prý sám neví.

Angyalossy je soudcem trestního kolegia NS od roku 2017 a patří mezi mladší generaci soudců tohoto soudu. Mezi ostatními kandidáty tak měl jednu výhodu: desetiletý mandát předsedy může dokončit celý.

Angyalossymu, absolventovi Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, je čerstvě 56 let. Soudcem je od roku 1996, kdy začínal u Okresního soudu v Olomouci, odkud po třech letech přešel na Krajský soud v Ostravě. V roce 2004 se stal soudcem Vrchního soudu v Olomouci, kde působil i v pozici tiskového mluvčího soudu.

Středeční jmenování dnes Lidovým novinám potvrdila ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Hradní protokol mi dnes zaslal pozvánku na slavnostní jmenování soudců. Jelikož tam žádné nemám, tak předpokládám, že jmenován bude nový předseda NS,“ uvedla. Netransparentnost výběru předsedy Nejvyššího soudu pro list kritizovala prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.

Funkce předsedy NS se uvolnila poté, co jeho dosavadní předseda Pavel Šámal odešel letos v únoru na Ústavní soud. Delší dobu se jako o jeho nástupci mluvilo o soudci NS Robertu Fremrovi, který v současné době působí u Mezinárodního trestního soudu v Haagu, kde je od roku 2018 také místopředsedou. Podle informací České justice byl mezi kandidáty také některými médii zmiňovaný Jiří Pácal, který ovšem již před více jak měsícem kandidaturu odmítl. V užším výběru byl také František Púry, předseda trestního kolegia soudu. Petr Dimun, ceskajustice.cz

ŠÉFKA SOUDCOVSKÉ UNIE: ZEMANŮV VÝBĚR PŘEDSEDY NS NENÍ DŮVĚRYHODNÝ

Způsob, jakým prezident Miloš Zeman vybírá nového předsedu Nejvyššího soudu (NS), není podle šéfky Soudcovské unie Daniely Zemanové transparentní ani důvěryhodný. Zemanová dnešním Lidovým novinám řekla, že veřejnost nezná prezidentovy kroky ani kandidáty, o nichž uvažuje. Funkce předsedy NS je volná tři měsíce poté, kdy jeho dosavadní šéf Pavel Šámal v únoru nastoupil k Ústavnímu soudu.

„Postup, kdy prezident mlčí, nepodává o výběru kandidátů žádné informace, není zřejmé, na základě jakých kritérií a informací se rozhoduje, nelze označit jako transparentní ani důvěryhodný,“ uvedla Zemanová. Zákon prezidentovi sice žádný postup v tomto ohledu neukládá, ale výběr tak důležitého veřejného činitele se zásadním vlivem na život občanů i státu by podle ní neměl ve společnosti budit pochybnosti. „Společnost by měla znát uchazeče, o nichž prezident pro tuto funkci uvažuje, aby se k nim mohla vyjádřit. A o tato vyjádření by měl stát i prezident. Měl by si být jistý, že má o kandidátech dostatek informací, protože jmenovat kohokoli z nich předsedou NS na dobu deseti let je v podstatě nevratné rozhodnutí,“ uvedla. Skutečnost, že taková diskuse nebyla ani dříve, podle ní ještě neznamená, že to tak bylo správné.
Podle šéfky resortu spravedlnosti může ke jmenování dojít brzy. „Hradní protokol mi dnes zaslal pozvánku na slavnostní jmenování soudců. Jelikož tam žádné nemám, tak předpokládám, že jmenován bude nový předseda NS,“ napsala ministryně spravedlnosti Marie Benešová LN.

Zeman v nedávném rozhovoru s ČTK prohlásil, že se chystá jmenovat předsedu Nejvyššího sodu, „jakmile skončí karanténa“. Pro koho se rozhodl, neřekl. Šámal po jmenování ústavním soudcem novinářům řekl, že podporuje kandidaturu prvního místopředsedy Mezinárodního trestního soudu (ICC) Roberta Fremra. Toho prezidentovi doporučila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ještě před koronavirovou krizí se v kuloárech mluvilo také o místopředsedovi NS Romanu Fialovi. V médiích se v poslední době objevily informace také o tom, že Hrad údajně uvažuje také o soudci NS Jiřím Pácalovi. Do širšího povědomí se Pácal dostal během kárného řízení proti tehdejšímu místopředsedovi NS Pavlu Kučerovi, kdy se jednou prohlásil za podjatého, podruhé nikoli.

Zemanová poznamenala, že veřejnost nemá o Pácalovi jiné informace, než ty, že jako předseda kárného senátu rozhodl ve věci své vlastní podjatosti. „Nový předseda NS však bude po dalších deset let ovlivňovat chod soudnictví, rovnováhu státních mocí, složení NS i jeho senátů, tím i judikaturu NS, podle níž budou soudit nižší soudy. Jmenovat předsedou NS někoho, kdo po dlouhou dobu neprojevuje na žádnou z uvedených oblastí své názory, by proto byl velký hazard,“ míní.
O výběru a jmenování předsedy NS rozhoduje prezident. Jedinou podmínkou je, že musí vybírat ze stávajících soudců Nejvyššího soudu, ceskajustice.cz

PREZIDENTKA SOUDCŮ ZEMANOVÁ: A ZASE TEN DVOJÍ METR

Prezidentka Soudcovské unie (SU) Daniela Zemanová považuje výběr nového předsedy Nejvyššího soudu (NS) za netransparentní. Veřejnost by podle ní měla znát jak způsob jeho výběru, kritéria, podle nichž se prezident republiky rozhoduje i jména uvažovaných kandidátů.

Nelze než s paní prezidentkou souhlasit. Člověk by s gustem zvolal Hosana!, konečně! Kdyby…
Problém je, že paní prezidentka se ozývá až nyní, tedy ve chvíli, kdy se spekuluje o kandidátech, kteří možná nepatří mezi favority některých osob či „partiček“.

Asi je třeba připomenout, že výsledkem naprosto netransparentního procesu výběru předsedy NS byl v roce 2014 Pavel Šámal. Tehdy jsem ovšem nezaznamenal, že by se kdo z justice proti manévrům, které tomu předcházely, ozval. Co je povoleno bohovi, není povoleno volovi.

Podobně provázelo mlčení, když na jednání Ústavně-právního výboru Senátu tehdejší předseda NS Pavel Šámal, ucházející se o podporu senátorů při nominaci na soudce Ústavního soudu, odmítl dotazy na jména, která předložil prezidentovi jako své možné nástupce. Šámal tehdy bez okolků řekl, že by nebylo dobré, aby se proces výběru předsedy NS odehrával veřejně, aby se o jménech veřejně diskutovalo. Paní prezidentka možná jeho výrok nezaznamenala, proto mlčela jako myška.

Stejně tak provází ticho justičních špiček i způsob výběru soudních funkcionářů, aktuálně předsedů krajských soudů, jakkoliv to Česká justice dlouhodobě kritizuje. Neveřejný je dokonce údaj i o členech výběrové komise. O výběru vedoucích funkcionářů státního zastupitelství nemluvě, tam se pomalu nedozvíte ani to, zda byl někdo jmenován, anebo jen pověřen.

Justici by transparentnost v personálních věcech rozhodně slušela. Co jí ovšem nesluší je princip dvojího metru. Pokud tedy dnes prezident vybírá předsedu NS tak, že můžeme leda obcházet s dalekohledem lánskou oboru a vyhlížet možné uchazeče, pak je to jen výsledek právě toho, že si to tak justice sama historicky zařídila. Petr Dimun, ceskajustice.cz

ÚS BUDE MÍT VÝDAJE 237 MILIONŮ

Ústavní soud by měl mít v rozpočtu na příští rok téměř 237 milionů korun, což je proti letošnímu schválenému rozpočtu o 2,8 milionu korun méně. Návrh rozpočtu soudu schválil sněmovní rozpočtový výbor. Stojí to v usnesení výboru. Proti střednědobému výhledu celkových výdajů, který loni koncem roku vzala na vědomí Sněmovna, se však rozpočet soudu na příští rok navyšuje o 37 milionů korun. Důvodem jsou hlavně investice, například do soudního informačního systému nebo do sídla soudu.

Ústavní soud patří mezi sedm takzvaných parlamentních kapitol, kterým návrhů rozpočtu schvaluje rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Stejně tak schvaluje návrhy rozpočtů například prezidentské kanceláře nebo Sněmovny a Senátu. Pokud návrh schválí, ministerstvo financí ho v této podobě zapracuje do celkového návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Ústavní soud v podkladech pro poslance uvádí mimo jiné, že potřebuje vytvořit takový soudní informační systém, který bude kromě jiného odpovídat legislativním požadavkům týkajícím se kybernetické bezpečnosti a požadavkům na informační systémy veřejné správy. Současný systém vznikl v prostředí roku 2006 a s ohledem na rozvoj technologií a informatického prostředí jej není možno nadále systematicky rozvíjet, uvádí soud.

Soud potřebuje také investovat do zvýšení kybernetické bezpečnosti. Měsíčně například obdrží 100.000 podvodných a podezřelých e-mailů včetně zavirovaných příloh.

Ústavní soud sídlí v Brně v památkově chráněné budově v Joštově ulici, kterou postupně opravuje. Potřebuje pokračovat v rekonstrukci páteřních rozvodů technických zařízení v návaznosti na obnovu pracovišť soudců Ústavního soudu. Životnost zděných staveb je 100 let a budova byla postavena v roce 1878, píše se v materiálu.

Na platy a související výdaje je v rozpočtu soudu určeno 163 milionů korun. Ústavní soud by měl mít 129 systemizovaných míst bez pozic soudců. Proti střednědobému výhledu se výdaje na platy zaměstnanců a jejich příslušenství zvýšily o 2,3 milionu vlivem navýšení mzdových prostředků o 1500 Kč na zaměstnance a měsíc. Na platy ústavních soudců by mělo jít 40,4 milionu korun, tato suma se ale ještě může změnit podle toho, jak se budou vyvíjet platy ústavních činitelů v příštím roce.

MINISTR METNAR: ČR BUDE PODPOROVAT SPOLKY, OBČANY NA OBRANU STÁTU

Stát bude podporovat spolky, které připraví občany na obranu státu. Počítá s tím novela zákona o zajišťování obrany České republiky, na který kývla vláda. Ministerstvo obrany by vybraným spolků mohlo pomáhat finančně i bezplatným zapůjčením nemovitostí nebo vybavení. Ročně chce ministerstvo obrany v této souvislosti vynaložit 275 milionů korun.

„Je to důležitý krok k zapojení branných spolků do přípravy občanů k obraně státu. Posilujeme vazby s veřejností v této oblasti a motivujeme ji, aby měla možnost se angažovat, a to i jinak než třeba vstupem do Aktivní zálohy,“napsal na Twitteru ministr obrany Lubomír Metrnar.

Vláda schválila úpravu zákona o zajišťování obrany ČR. Je to důležitý krok k zapojení branných spolků do přípravy občanů k obraně státu. Posilujeme vazby s veřejností v této oblasti a motivujeme ji, aby měla možnost se angažovat, a to i jinak než třeba vstupem do Aktivní zálohy.

Ministerstvo v návrhu uvádí, že spolky, církve či náboženské společnosti mají často dobře organizovanou členskou základnu a mají k dispozici i dobré materiální i odborné zázemí. Zákon je ale nemotivuje k tomu, aby se v době míru zapojily do přípravy občanů na obranu státu.

S jejich povinným zapojením se v současné době počítá až po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Dokument ale upozorňuje, že není jasné, jak by stát v takovém případě zvládl občany připravit. Musel by totiž k tomu v jednu chvíli vyčlenit velké množství profesionálů, které by ale pravděpodobně zároveň potřeboval ke své obraně. Navíc by podobná příprava byla náročná časově. Ministerstvo obrany zároveň podotklo, že stát nemá k dispozici žádné informace o tom, jak jsou jeho občané k obraně připraveni.

Novela zákona chce vytvořit systém, ve kterém by se lidé dobrovolně připravovali na obranu státu už v době míru. Již dříve ministerstvo uvedlo, že by se do něj mohly například zapojit střelecké spolky, radioamatéři, spolky zabývající se zdravovědou či sebeobranou nebo třeba kynologové. Ministerstvo by vedlo rejstřík těchto spolků a pomáhalo jim finančně, materiálně i metodicky. Mělo by zároveň k dispozici seznam jeho členů. Při odvodech by pak mohlo přihlédnout k jejich schopnostem a znalostem, a mohlo je tak lépe zařadit na vhodná místa.

Ministerstvo uvádí, že chce spolupracovat se spolky, které se zabývají aktivitami, které upevní morální vlastnosti, fyzickou zdatnost či psychickou odolnost občanů, zvýší jejich znalosti, odbornost nebo návyky, které můžou být při obraně státu využitelné. Lidi mají vést i ke zvládání nevojenských mimořádných událostí a krizových situací.

Roční náklady na celý systém by měly být 275 milionů korun. Na samotnou přípravu lidí k obraně státu půjde 200 milionů, dalších 75 milionů bude příspěvek na výkon státní správy pro samosprávu. V prvním roce by ministerstvo mezi branné spolky rozdělilo 141,5 milionu korun, v dalších letech pak 143,1 milionu korun, zbytek peněz by stál chod systému.

POSLANEC BENDA: OMEZOVAT RESTAURACE PO NOUZOVÉM STAVU NEÚSTAVNÍ

Předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda považuje za protiústavní, že od pondělí po konci nouzového stavu omezuje chod restaurací a dalších ekonomických odvětví jen opatření ministerstva zdravotnictví. Benda uvedl, že opatření resortu mají sloužit jen k izolaci zdrojů nákazy novým typem koronaviru, nikoliv k plošnému uzavírání provozoven.

Nouzový stav v Česku přestal platit se začátkem tohoto týdne. Kabinet před týdnem souhlasil s tím, aby po vypršení nouzového stavu regulovala místo krizových opatření vlády ministerská rozhodnutí například nošení roušek na veřejných místech, provoz škol, konání hromadných akcí a provoz restaurací či ubytovacích služeb. Vládní plán rozvolňování opatření proti nemoci covid-19 totiž s řadou opatření počítá do příštího pondělí 25. května.

Benda uvedl, že jeden ministr nesmí mít možnost „vypnout“ celé hospodářské odvětví. „Pokládám za skandální, že skončil nouzový stav a řízení podle krizového zákona a ministerstvo zdravotnictví s vědomím vlády jako celku nadále pokračuje v plošných zásazích do občanských svobod. Je nemyslitelné, aby jeden resort pod pláštíkem protiepidemiologických opatření měl pravomoc vypínat celé segmenty ekonomiky,“ řekl.

Takový stav podle Bendy nemůže trvat ani týden. Konkrétně poukazuje například na provoz restaurací. „Toto opatření je ve zjevném rozporu jak s Ústavou ČR, tak s rozhodnutím Městského soudu v Praze, které je pravomocné, přestože si vláda podala kasační stížnost,“ dodal.

Kabinet počítá s tím, že do pondělí 25. května zůstane opatřeními omezen provoz vnitřních prostor restaurací či zoologických zahrad, zavřena budou ubytovací zařízení nebo sauny. Vojtěch minulý týden uvedl, že tato omezení nezasahují plošně do základních lidských práv a svobod, takže je ministerstvo vyhlásit svými opatřeními může.

„Podle posouzení právníků a ve světle judikatury, kterou respektujeme, je to možné,“ uvedl. Doufá ale ve schválení mimořádného zákona s dočasnou účinností do konce roku, který by kompetence resortu zpřesnil. V dubnu rozhodl Městský soud v Praze o zrušení čtyř opatření, která omezila volný pohyb, maloobchod a služby v provozovnách. Kabinet následně musel pravidla přijmout jako krizová opatření. Později jiný senát soudu zamítl žalobu proti mimořádným opatřením o uzavření škol.

Podle Vojtěcha rozsudky připouštějí, aby ministr zdravotnictví rozhodoval vlastními opatřeními v případech, kdy nezasahuje plošně a zásadně do základních lidských práv a svobod. V případě restaurací se podle něj o takový zásah nejedná.

V RUSKU POKLESL PŘÍRŮSTEK PŘÍPADŮ, V BRAZÍLII PŘES 240 TISÍC NAKAŽENÝCH

Rusko v pondělí ohlásilo poprvé za květen denní počet nakažených nižší než 9 000, i přes pokles jde ale nadále o vysoké číslo. Rychlým tempem roste počet infikovaných v Brazílii, která nyní eviduje již 241 000 nakažených od začátku pandemie. Spojené státy, které jsou koronavirem postiženy nejvíce, hlásí nejmenší počet nově zemřelých s covidem-19 za poslední týden.

Brazilští indiáni oplakávají smrt svého náčelníka, který zemřel na covid-19. (15. května 2020) | foto: Reuters
Denní přírůstek nově nakažených v Rusku se za posledních 24 hodin znatelně snížil ve srovnání s předchozím dnem a poprvé v květnu klesl pod devět tisíc. Nicméně tento ukazatel je relativně dál vysoký. Ve srovnání s předchozími dny opět mírně klesl počet případů úmrtí nakažených pacientů. Vyplývá to z údajů, které v pondělí oznámil krizový štáb.

Během neděle testy potvrdily 8 926 nových případů infekce, za sobotu jich štáb hlásil 9 709. Od začátku epidemie spojené s koronavirem úřady nyní registrují ve všech regionech Ruské federace dohromady 290 678 lidí, kteří se koronavirem nakazili.

Brazílie co do počtu nakažených již předstihla většinu velkých evropských zemí a eviduje jich jen o několik tisíc méně než Británie. Tu však podle stávajícího vývoje pandemie v obou zemích zřejmě rychle předstihne a stane se třetí nejvíce zasaženou zemí na světě.

Oficiální statistiky jsou přitom v Brazílii nižší než skutečnost, protože se tam provádí málo testů. Denní údaje ovlivňuje také to, že místní laboratoře nestíhají zpracovávat všechny vzorky, které se v nich hromadí. Před týdnem tak například denní nárůsty nakažených i úmrtí výrazně klesly a pak opět začaly stoupat.

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v celé Latinské Americe v neděli překonal půl milionu a úmrtí s covidem-19 je v tomto regionu registrováno na 30 000. Informovala o tom agentura AFP. Celkem se Latinské Americe dosud potvrdilo na 510 000 nakažených koronavirem z celkových téměř 4,8 milionu ve světě. Některá velká města jihoamerických zemí se už kvůli koronaviru dostala na pokraj kapacit nemocničních lůžek intenzivní péče.

Oficiální statistiky jsou navíc i v této oblasti nižší než skutečnost, protože v zemích, včetně nejhůře postižené Brazílie, se provádí málo testů. Nejvíce testují v přepočtu na obyvatele Chile a Peru. Spojené státy americké podle serveru Worldometers již přesáhly hranici 1,5 milionu potvrzených nakažených a 90 000 zemřelých s covidem-19. Ačkoliv je pandemie podle odborníků v poslední době v USA na ústupu, řada jich varuje před možnými dopady uvolňování restrikcí, se kterým řada států začala minulý týden.

Počet úmrtí za den v USA klesl v neděli na 820 ze sobotních 1 237 a byl tak nejnižší od 10. května, kdy zemřelo v této zemi s 328 miliony obyvatel 776 lidí nakažených koronavirem, který se začal šířit loni koncem roku z Číny.

Čína oznamuje nadále maximálně desítky nových případů za den. Tamní úřady v předchozích týdnech postupně uvolňovaly omezení přijatá kvůli šíření koronaviru. V Pekingu není od neděle nutné nosit venku roušky, obyvatelé však musí dodržovat bezpečnou vzdálenost. Zahalení obličeje je nadále povinné v uzavřených prostorech či v hromadné dopravě.

V zemi se přitom v posledních týdnech po znovuotevření tamní ekonomiky výrazně zhoršila kvalita ovzduší. K vyššímu znečištění přispěla především obnova průmyslové výroby. Uvedlo to helsinské Centrum pro výzkum energetiky a čistého ovzduší.

Německo v neděli registrovalo 342 lidí nově nakažených koronavirem, což potvrzuje aktuální sestupný trend. Úmrtí Institut Roberta Kocha zaznamenal 21, celkový počet obětí pandemie se tak ve spolkové republice zvýšil na 7 935.
Brazilské sanitky čekají, až lidé zemřou na covid. No a, říká Bolsonaro

Za sobotu bylo nově nakažených 583, za pátek 620. Nedělní čísla jsou tedy ještě výrazně nižší. Částečně to však může být způsobeno tím, že ne všechny příslušné úřady o víkendu nahlásily aktuální čísla, což už se v minulosti opakovaně stalo. Přírůstky z posledních dní jsou každopádně mnohonásobně nižší než ještě začátkem dubna, kdy jich pravidelně bylo i na 6 000 denně.

Ve zbytku Evropy se k částečnému uvolnění uchýlily již téměř všechny země. Italský premiér Giuseppe Conte vyzval svoje spoluobčany, aby navzdory nové fázi uvolňování stále dodržovali pravidlo o odstupech a bezpečnostní opatření. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová mají v pondělí představit novou společnou iniciativu týkající se hospodářské obnovy Evropské unie po pandemii způsobené koronavirem.

V Itálii v pondělí poprvé od 9. března klesl denní přírůstek obětí nákazy koronaviru pod stovku. Úřady ohlásily 99 úmrtí s covidem-19, čímž celková bilance přesáhla 32 000. Dále se snižuje i počet nově nakažených; za posledních 24 hodin jich přibylo 451, tedy nejméně od 2. března.

V Británii pokračuje už několik týdnů trvající příznivý trend vývoje oficiální bilance epidemie covidu-19. Ta v pondělí narostla o 160 mrtvých, kteří měli pozitivní test na koronavirus. Nový denní součet je podle vládního webu stejně jako v neděli nejnižší od 24. března, kdy v zemi začala platit omezení volného pohybu obyvatel.

NĚMECKO A FRANCIE CHTĚJÍ EVROPSKÝ FOND OBNOVY, 500 MILIARD EUR

Německo a Francie navrhují vytvoření evropského programu v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Po společném jednání to v pondělí oznámili německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Současná krize se nedá srovnat s žádnou krizí v dějinách Evropské unie. Žádný člověk, žádné pracovní místo a žádná firma nejsou ušetřeny tohoto globálního šoku,“ uvedly země ve společném prohlášení. „Náš cíl je jasný: Evropa tuto krizi jednotně překoná a vzejde z ní silnější,“ stojí v textu.

Aby toho bylo možné dosáhnout, je podle Merkelové nezbytná náležitá reakce, jejíž součástí by měl být i časově omezený záchranný fond. Sice se na něm budou muset shodnout všechny členské země EU, kancléřka ale věří, že když Německo s Francii dají takovýto impuls, nalezení shody to usnadní.

„Musíme jednat evropsky, abychom z této krize vyšli dobře,“ podotkla. „Národní stát sám nemá žádnou budoucnost,“ míní. Macron návrh, podle kterého budou finance využity na dotace, nikoli na půjčky, označil za velký krok dopředu.

Peníze, které si EU má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, podle Berlína a Paříže zlepší konkurenceschopnost evropského hospodářství a podpoří mimo jiné investice do digitalizace a ekologie.

Právě k modernizaci v těchto dvou oblastech se společné prohlášení výslovně hlásí. Německo a Francie požadují také „strategickou suverenitu“ a lepší spolupráci ve zdravotnické oblasti v rámci EU, která má vést ke snížení závislosti na třetích zemích.

Německo otevírá hranice, volný pohyb zatím platí pro tři sousední země

Reagují tak mimo jiné na nedostatek roušek a dalších zdravotních pomůcek na začátku pandemie, který postihl v podstatě všechny evropské země, jež musely čekat na dodávky především z Číny.

Celkový objem pomoci evropským ekonomikám může být ještě výrazně vyšší. Evropský parlament totiž požaduje, aby EU do obnovy ekonomik investovala dva biliony eur (55 bilionů korun). Podle Merkelové se celková částka, kterou dohromady do obnovy dají jednotlivé státy a Brusel, může vyšplhat až na tři biliony eur (82,9 bilionu korun).

Francie a Německo se na všem neshodnou

Francie a Německo se snaží působit jednotně, pokud jde o přístup ke koronavirové krizi, v některých oblastech se ale jejich postoje liší.

Paříž například stojí v čele iniciativy vedené převážně jihoevropskými státy s cílem přesvědčit fiskálně konzervativní země, jako je právě Německo, k vydání společných dluhopisů. Ty by měly pomoci oživit ekonomiky zasažené pandemií.
Turismus ve Francii čelí výzvě. Tamní vláda do něj hodlá nalít miliardy eur

Obě země také rozdílným způsobem zasáhla současná pandemie. V 80milionovém Německu je podle oficiálních údajů počet obětí nákazy třikrát nižší než v 67milionové Francii.

Německo v neděli registrovalo 342 nových nakažených koronavirem, což potvrzuje sestupný trend. Úmrtí tamní Institut Roberta Kocha zaznamenal 21, čímž se celkový počet obětí pandemie ve spolkové republice zvýšil na 8 049.
Zato ve Francii už v neděli počet obětí nákazy covid-19 překonal hranici 28 tisíc. Nakažených je v zemi už téměř 180 tisíc lidí.

NĚMCI: CHCEME NA MALLORKU, ANI DĚTI NESMĚJÍ VEN, OPONUJÍ ÚŘADY

I přes koronavirovou epidemii se někteří Němci dožadují u španělských úřadu, aby je pustily na Mallorku, pokud tam vlastní domy. Španělsko to odmítá, musí prý počkat na skončení nouzového stavu. Nad jednáním části Němců kroutí hlavou i někteří další němečtí usedlíci na Mallorce.

Nouzový stav má ve Španělsku skončit 24. května, němečtí majitelé nemovitostí na ostrově by jej ale rádi viděli zrušený dříve. Premiér Pedro Sánchez v sobotu uvedl, že parlament naposledy požádá o jeho prodloužení o další měsíc.

Od začátku dubna se na úřady Baleárských ostrovů, jejichž je Mallorca součástí, v dopise obrátilo několik set rozhořčených Němců. Tamní protikoronavirová opatření, která omezují cestování, považují za „naprosto přehnaná“ a argumentují poklesem počtu nových případů nákazy ve Španělsku. Němci neváhají pohrozit stažením investic z ostrova, uvedla agentura AFP.

„Na Mallorku letos musejí jezdit turisté, jinak to ostrov zbídačí. Tady je na turistech závislé skoro všechno,“ varoval v týdeníku Der Spiegel Ralf Becker, který za dopisní iniciativou stojí. A otázku, kdy bude možný návrat na ostrov, pokládají téměř denně také německá média. Mallorca je mezi Němci natolik oblíbená, že se jí přezdívá „17. spolková země“. Loni se jich na idylické pláže ostrova přijelo rekreovat asi 4,5 milionu.

Řekové vyšli na pláž, ve Španělsku je nejméně obětí od půlky března

Španělská vláda ale nechce riskovat opětovné zhoršení epidemie dovezenými případy. Do uzavřené země se od pátku dostanou letadly a na lodích jen Španělé, osoby s trvalým pobytem a lidé, kteří mají výjimku.
Vlastnictví rekreační nemovitosti ale důvodem k přiznání výjimky není. Kabinet, který zakázal i pohyb lidí mezi jednotlivými regiony, argumentuje, že by nebylo spravedlivé, aby Španěl do svého výletního domku nemohl, zatímco cizinec ano.

Rozpaky nad požadavky svých krajanů projevují i někteří němečtí usedlíci na Mallorce. „To, co se vám jeví jako snová luxusní destinace, je vlast mnoha dětí, které musejí zůstávat zavřené doma, ale které na rozdíl od vás chápou, že si teď nemůžou chodit hrát na hřiště,“ řekla ve videu Alice Weberová, která má na starosti mezinárodní vztahy ve španělské regionální levicové a ekologické straně Més per Mallorca.

EVROPA ZMÍRŇUJE OPATŘENÍ, ŠPANĚLSKO A ŘECKO UVOLNÍ HRANICE OD PRÁZDNIN

Reuters: V Evropě se již téměř všechny země uchýlily alespoň k částečnému uvolnění opatření. Od pondělka se například v Portugalsku či Dánsku vrací děti do škol a otevírají se restaurace, Řekové mohou zase navštěvovat památky. Pokračuje se také v plánech na otevření hranic, do Španělska či Řecka by Češi mohli už na přelomu června a července.

Španělsko znovu otevře své hranice zahraničím návštěvníkům koncem června, uvedl ministr dopravy José Luis Ábalos. Uvolňování pro cizince bude podle něj koordinováno s tím, jak se restrikce v zemi budou uvolňovat pro samotné Španěly. Jednotlivé provincie postupují odlišně a první fáze uvolnění se zatím týká 70 procent obyvatel. Uzávěra dál platí v Madridu, Barceloně a v částech provincie Kastilie a León. Jak upozornila agentura Reuters, minulý týden Madrid nařídil dvoutýdenní karanténu všem, kdo do země přicestují, a z obav před novou vlnou epidemie koronaviru ponechal uzavřené hranice.

Německo a Francie chtějí evropský fond obnovy ve výši 500 miliard eur

Španělsko uzávěru ruší podle regionálních poměrů - na Baleárech a Kanárských ostrovech se život místních lidí už téměř vrátil do normálu, ale turisté tam nejsou. „Nemůžeme dovolit přicestovat cizincům, když Španělé ještě mají uzávěru,“ řekl Ábalos.

Řecko by se mohlo českým turistům otevřít od 1. července. Obě země spolu jednají i o variantě cestování bez povinného negativního testu na onemocnění covid-19. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Smolek po jednání s řeckým ministrem zahraničí Harrym Theoharisem.

„Řecký ministr nás ujistil, že Čechům bude otevřena drtivá většina ostrovů, velmi vážně jsme řešili také variantu, že ke vstupu do Řecka nebude třeba test,“ uvedl Smolek. Ministerstvo zahraničí ale zároveň upozornilo, že uvolnění podmínek bude záležet na vývoji epidemiologické situace v Česku i v Řecku.

V Řecku se mimo to v pondělí otevřely pro veřejnost všechny archeologické památky, které byly téměř dva měsíce uzavřeny kvůli epidemii. Země má ve srovnání s jinými evropskými zeměmi méně nakažených i mrtvých. Ekonomice, závislé na příjmech z cestovního ruchu, však hrozí podle vlády hluboká recese. Země totiž přišla kvůli uzávěře až o polovinu turistické sezony.

Portugalsko zprovozňuje školy a restaurace

Portugalsko v pondělí vstoupilo do druhé fáze uvolňování restrikcí zavedených původně kvůli epidemii koronaviru. Otevřely se kavárny, jesle a část dětí vybavených rouškami se mohla vrátit do škol. Vyučuje se v nich ale na směny a počet klientů v restauracích je omezen.

Řekové vyšli na pláž, ve Španělsku je nejméně obětí od půlky března

Ve středních školách se mohli do tříd vrátit jen žáci posledních dvou ročníků, přičemž každý si musí před vstupem nechat změřit teplotu. Těm, kteří si doma zapomněli roušku, personál u vchodu vydá jinou. Země se po zpomalení nárůstu nových případů rozhodla přistoupit k dalšímu stadiu uvolňování, které obnáší otevření mateřských škol, obchodů do 400 metrů čtverečních, škol, restaurací, muzeí a galerií.

Majitelé restaurací se ale obávají, že bez turistů se jim nepodaří přežít. „Máme povoleno využívat jenom třetinu kapacity, ale nemáme dost klientů ani na to, když tu nejsou turisté,“ upozornil číšník v jedné lisabonské restauraci.

Také Dánsko v pondělí znovu otevřelo kavárny a restaurace, které byly přes dva měsíce mimo provoz kvůli obavám ze šíření koronaviru. Do tříd se také vrátili žáci druhého stupně základních škol a středoškoláci. Země byla první v Evropě, která po koronavirové epidemii znovu otevřela jesle, školky a školy.

Doporučení týkající se odstupu se nyní snižuje na jeden metr, takže studenti budou moci být v lavicích znovu po dvou. Učitelé ale dohlédnou na to, aby seděli na krajích, a nikoli těsně vedle sebe. Metrový odstup mezi stoly musí být dodržován také v kavárnách a restauracích, stoly musí být případně odděleny přepážkou, uvádí list The Local.
Koronavirus je nakažlivý již před prvními příznaky, potvrdila studie

V německém Sasku se v pondělí jako v první spolkové zemi téměř kompletně otevírají školy. Návštěva pro žáky prvního stupně základních škol ale není z rozhodnutí soudu povinná. O tom, jestli jejich děti v době pandemie způsobené koronavirem do školy půjdou, nebo se budou učit doma, rozhodnou rodiče.

Saská vláda se snaží o co nejrychlejší návrat k normálu, se znovuzavedením povinné školní docházky však řada rodičů nesouhlasila. Požadovali vydání soudního rozhodnutí, které by povinnost zrušilo. Saské úřady následně oznámily, že zatím do 5. června povinnou návštěvu škol pro žáky prvního stupně ruší.
Slovinci couvli s otevřením hranic

Slovinsko sice v pátek jako první v Evropě oznámilo, že v zemi skončila epidemie koronaviru, a uvolnilo kontrolní režim na hranicích, ale v neděli večer určitá omezení vrátilo. Vyplývá to z pondělních informací deníku Delo. Agentura APA tvrdí, že Lublaň od otevření hranic ustoupila, protože přes ně nepouští bez pádného důvodu Rakušany.

Rakouská agentura rovněž tvrdí, že nyní mohou bez omezení do Slovinska jezdit občané členských států EU, s nimiž jsou uzavřené bilaterální dohody. Seznam těchto zemí přitom ještě stanoven nebyl.

Delo citoval mluvčího vlády Jelka Kacina, který řekl, že otevírání hranic bude postupné. Pohraniční orgány mají podle vládního nařízení právo odmítnout vstup občanům EU, pokud ve Slovinsku nemají trvalý pobyt. Nicméně přepravci mohou mezinárodní dopravu provozovat.

Slovensko od středy umožní otevřít velká obchodní centra, kina a divadla pro nanejvýš 100 lidí, restaurace budou moci podávat jídlo i ve svých vnitřních prostorech. Od června budou v omezeném režimu otevřeny školky a část základních škol, řekl premiér Igor Matovič.

Od tohoto čtvrtka pak nebudou muset obyvatelé Slovenska při návratu z osmi zemí včetně Česka předkládat potvrzení o negativním testu na koronavirus ani nastoupit do státní karantény, pokud do zmíněných států vycestují na dobu nejdéle 24 hodin. Mimo uzavřených prostor nebudou muset Slováci nově nosit roušky, pokud dodrží alespoň pětimetrový odstup od cizích lidí.

Ve Velké Británii se karanténní opatření začala uvolňovat už minulý týden. Od středy se mohli vrátit do práce lidé, kteří nemohou pracovat z domova. Nyní si mohou také zajít na tenis či golf, obnovit provoz mohla i zahradnictví. Angličané mohou rovněž opět volně cestovat, neměli by ale jezdit do Walesu, Skotska a Severního Irska, kde platí jiná karanténní opatření než v Anglii.

Omezení pro Skoty či Iry, Anglie uvolňuje. Britové za to kritizují Johnsona

Kvůli postupu vlády však čelí premiér Boris Johnson narůstající kritice. Zejména kvůli uvolnění pravidel pro pobyt venku pro obyvatele Anglie, zatímco ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku z rozhodnutí tamních vlád přísnější restrikce dál platí. Premiér také narazil v regionech na severu Anglie se svým plánem na znovuotevření škol od 1. června.

Itálie, kterou nákaza těžce postihla, v pondělí pro věřící otevřela kostely a uvolňuje se gastronomie. V Římě je například opět přístupná Bazilika svatého Petra. Premiér Giuseppe Conte vyzval svoje spoluobčany, aby navzdory nové fázi uvolňování stále dodržovali pravidlo o odstupech a bezpečnostní opatření.

Maďarská vláda hodlá 26. května navrhnout zrušení zvláštního právního stavu s mimořádnými pravomocemi. Parlament by pak příslušný zákon mohl schválit v červnu. Maďarská opatření, spuštěná kvůli šíření nákazy koronavirem, už dřív kritizovala zejména Evropská komise.