iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Lidé ČR, poslanci si nechtějí snížit miliony, nevolte je

Vyhnali mě s tím, popsal Babiš reakci poslanců na jeho nápad zmrazit platy: Premiér Andrej Babiš popsal jako nevstřícnou reakci poslanců, když za nimi přišel s tím, že by měli být solidární a mělo by se ušetřit také na jejich platech, které by rád zmrazil. „Samozřejmě já jsem se už ptal ve Sněmovně, jestli naši poslanci nechtějí být solidární. S tím mě vyhnali,“ uvedl Babiš v pravidelném shrnutí událostí týdne na Facebooku.

„Já jsem minule žádal paní ministryni Maláčovou na vládě, aby to řešila. V podstatě se mi nelíbí, že platy politiků jsou navázány na platy soudců a státních zástupců. Takže je to potřeba oddělit,“ řekl premiér. Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová ve Sněmovně představila svůj nápad, že by platy poslanců, senátorů a členů vlády měly napříště odvíjet od minimální mzdy. „Je nejlepší měřítko, které zobrazuje hospodářskou kondici České republiky,“ řekla Maláčová.

Platová základna, z níž se vypočítávají platy politiků, by podle ní měla být ve výši pětinásobku minimální mzdy. Výše minimální mzdy je teď 14 600 korun.„Zklamala mě paní Maláčová, která se i v rámci této krize se chovala stejně nekolegiálně jako předtím. Tak, jak ji všichni známe,“ kritizoval ji pak v rozhovoru sobotním Právu Babiš.

Maláčová dostala od Babiše fakticky úkol, aby připravila návrh na omezení platů politiků. „Já jsem u toho seděl, když premiér řekl paní ministryni, vlastně to dostala, mně to připadalo úplně jako úkol, připravte, je to vaše pravomoc, připravte úpravy platů. Takže ona vlastně reagovala skutečně na toto výslovné, já myslím, o tom bych nediskutoval, to je jednoznačné, dostala to za úkol,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek v nedělní debatě v televizi Prima.

Babišova představa je ovšem jiná, než je představa ministryně práce a sociálních věcí. „Ministři kromě platů mají náhrady, máme diety a tak dále, takže je tam velký prostor v tom šetření a myslím si, že ty platy politiků by měly být zmrazeny. Teď naštěstí kvůli viru se nikam nelétá, poslanci nejezdí na výlety a my taky necestujeme, takže uvidíme, co z toho vyřešíme na pondělní vládě, pokud o tom vůbec bude debata,“ uvedl Babiš ve svém pravidelném pohledu na události týdne.

VLÁDA NAKOUPÍ DO REZERV POMŮCKY ZA 3,7 MILIARDY

Vláda plánuje prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv nakoupit do strategických zásob státu pro další možnou krizi miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun včetně DPH. Nákup rozdělí na dvě fáze, v první nakoupí polovinu celkového množství, aby byla co nejdříve vytvořena „železná zásoba“ těchto prostředků.

První polovina bude mít hodnotu až 1,85 miliardy korun včetně DPH. Před nákupem druhé poloviny má být do konce června zpracována analýza, která má ukázat možnosti českého průmyslu zabezpečit výrobu ochranných a zdravotnických prostředků výlučně z tuzemských zdrojů.

„Ihned poté by vláda rozhodla, jakým způsobem bude zajištěno zbývajících 50 procent požadovaných osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků – tedy zda je reálné je zajistit v podobě vytvoření hmotných rezerv (zásoby vstupních surovin) u výrobců, nebo zda budou rovněž dokoupeny v podobě hotových výrobků do pohotovostních zásob,“ píše se v materiálu, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Ani krize neopravňuje nehospodárnost. NKÚ prověří nákupy v nouzovém stavu

Dokument dále uvádí, že pro financování nákupu osobních ochranných a zdravotnických prostředků mají být využity peníze, které byly převedeny ministerstvům vnitra a zdravotnictví z vládní rozpočtové rezervy, a byly účelově určeny na výdaje spojené s pandemií covid-19 a dosud nebyly spotřebovány.

Ve verzi dokumentu, kterou má ČTK k dispozici, MPO navrhuje, aby byly pořízeny ochranné pomůcky celkem v 13 kategoriích. Zásoby by ministerstvům a vybraným úřadům měly vydržet na dva měsíce. Má jít o respirátory typu FFP2 a FFP3, filtry do respirátorů FFP3, roušky, ochranné brýle, obleky, štíty, návleky na obuv, rukavice, čepice, výtěrové sety bez média, rychlotesty a suroviny pro výrobu dezinfekce.

SSHR je má pořídit zadáním veřejné zakázky formou otevřeného řízení, v první fázi tedy v rozsahu poloviny uplatněných požadavků. Jen ministerstvo zdravotnictví podle podkladů požaduje na zmiňované pokrytí dvou měsíců osm milionů respirátorů FFP2 a dva miliony respirátorů FFP3.

Celkem požadují úřady přes 15 milionů respirátorů FFP2 a přes 2,2 milionu respirátorů FFP3. Před současnou pandemií bylo v nouzových zásobách podle informací ČTK 10 000 respirátorů FFP3, 10 000 ochranných obleků, brýlí a rukavic a desítky izolačních bioboxů.

SSHR schraňuje komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží zásoby například ropy, leteckého petroleje, potravin a léků.
Vicepremiér Jan Hamáček dříve uvedl, že správa má jako jediná po skončení stavu nouze ze zákona oprávnění vytvářet pohotovostní zásoby.

Česká republika trpěla nedostatkem roušek i dalších ochranných pomůcek od počátku koronavirové krize, postupně se situace zlepšila. Ministerstvo vnitra mělo od 20. března zajištěn letecký most z Číny s dodávkami zakoupených roušek, respirátorů a dalšího materiálu. Letadla zakoupené pomůcky přivážela několikrát týdně,poslední přistálo na pražském letišti 3. května ráno. Celkem bylo v letadlech přepraveno přes 2 000 tun materiálu.

NEVÍME DŮLEŽITÉ VĚCI, POMPEO COUVÁ O UMĚLÉM PŮVODU KORONAVIRU

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo zmírňuje svá předchozí vyjádření ohledně toho, že koronavirus unikl z čínské laboratoře ve městě Wu-chan. Spojené státy podle něj vědí, že virus vznikl ve Wu-chanu, nejsou si však jisté jeho konkrétním původem. Šéf diplomacie to řekl ve víkendovém rozhovoru s krajně pravicovým portálem Breitbart.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo na Mnichovské bezpečnostní konferenci v Německu. (15. února 2020) | foto: AP
„Víme, že to začalo ve Wu-chanu, ale nevíme odkud nebo od koho, a to jsou důležité věci. Opakovaně jsme žádali, abychom mohli vyslat týmy, které by jim pomohly přijít na to, odkud virus pochází,“ řekl o víkendu Pompeo.

Zdůraznil také, že znalosti o původu viru jsou klíčové při vývoji vakcíny a obvinil Čínu z nedostatečné transparentnosti, což americká administrativa činí opakovaně už mnoho týdnů.

Začátkem května ještě Pompeo hovořil o „značném množství důkazů“, které prý svědčí o tom, že virus pochází z čínské laboratoře. Neupřesnil přitom, zda podle něj unikl omylem, či byl vypuštěn záměrně. O těchto důkazech dříve mluvil také americký prezident Donald Trump, který v posledních týdnech na Čínu tvrdě útočí a viní ji z toho, že nese odpovědnost za současný stav pandemie. Začátkem roku přitom chválil svého čínského protějška Si Ťin-pchinga za zvládnutí pandemie a za transparentní přístup.

Peking americká obvinění opakovaně rezolutně odmítá, Washington dosud žádné z důkazů nepředložil. Sdělení čelných politických představitelů USA rovněž odporuje informacím aliance Five Eyes (Pět očí), která sdružuje rozvědky USA, Kanady, Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu. Nejmenované zpravodajské zdroje médiím začátkem května sdělily, že tato skupina nemá informace dokládající, že by koronavirus unikl z čínské laboratoře.

Koronavirus pochází z čínské laboratoře, prohlásil ministr zahraničí Pompeo

Šéf americké diplomacie rovněž zopakoval, že se Spojené státy chystají Čínu za globální pandemii potrestat. Poznamenal ale, že zatím není rozhodnuto, jakým způsobem tak učiní a že to záleží na Trumpově rozhodnutí. Podle zdrojů pocházejících zevnitř americké administrativy patří mezi zvažované možnosti finanční sankce či uvalení dalších cel na dovoz čínského zboží do USA, napsala CNN. Spojené státy jsou nejhůře zasaženou zemí na světě s bezmála 1,5 milionu potvrzených případů a téměř 90 tisíci mrtvých.

ROUŠKY V KANCELÁŘÍCH UŽ NEJSOU POVINNÉ

Vláda od 26. 5. uvolní režim na hranicích. Bude je možné překročit na více hraničních přechodech a kontrola bude pouze namátková, oznámil po jednání vlády vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. Až na platné výjimky bude dál platit povinnost předložit při vstupu do České republiky negativní test na covid-19.

Dosud Česko počítalo s plošnými kontrolami na hranicích až do 13. června. Epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula před jednáním vlády řekl, že nevidí důvod pro to, aby Česko neotevřelo hranice s Rakouskem.

Vláda se dnes shodla, že se od 26. 5. uvolní režim na hranicích: bude je možné překročit na více hraničních přechodech a kontrola bude pouze namátková. Dál však bude platit (až na platné výjimky) povinnost předložit při vstupu do ČR negativní test na covid-19. Právě Rakousko od půlnoci ze soboty na neděli otevřelo všechny hraniční přechody s Českem, Slovenskem a Maďarskem. Kontroly kvůli epidemii koronaviru budou už jen namátkové. Čeští občané se stále musí prokázat negativním testem na covid-19.

Žáci prvního stupně ve škole po patnácti

Žáci prvního stupně základních škol budou moci od 25. května, tedy od pondělí příštího týden navštěvovat školu ve skupinách do 15 dětí. Schválila to vláda. Ministr Robert Plaga dříve uvedl, že by měla až do konce školního roku zůstat dominantní výuka na dálku, docházka tedy bude dobrovolná. Rodiče mohou své děti do skupin nahlásit do pondělní půlnoci.

Stát uhradí polovinu nájmu za podnikatele

Vláda také schválila program COVID III na podporu podnikatelů postižených důsledky koronavirové pandemie. Českomoravská záruční a rozvojová banka by měla ručit za úvěry až v objemu 500 miliard korun. iDNES.cz to sdělil vicepremiér Karel Havlíček. Podporu by mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů.

Vláda dala zelenou programu COVID III na podporu malým a středním firmám. Ty potřebují překlenout stávající období, než se jim zase zakázky a tržby rozjedou. Díky schválené portfoliové záruce státu dosáhnou na úvěry až za 495 mld. Kč. Pomůžeme tím udržet ekonomický výkon země.

Vláda také potvrdila jíž před čtrnácti dny po jednání kabinetu vicepremiérem Karlem Havlíčkem avizovaný záměr, že stát bude podnikatelům postiženým dopady koronaviru a nařízeními vlády hradit polovinu nájemného od 1. dubna do konce června. Dalších 30 procent by měl uhradit pronajímatel a 20 procent nájemce. „Je to program pro malé firmy, střední firmy a živnostníky,“ řekl Havlíček. Strop podpory pro jeden subjekt bude 10 milionů korun.

Na ošetřovné pro OSVČ vláda z rozpočtu schválila vyčlenit 2,5 miliardy korun. O program je totiž větší zájem, než ministerstvo průmyslu a obchodu očekávalo. Vláda podle něj také rozhodla, že Správa státních hmotných rezerv dostane 3,7 miliardy korun pro zajištění dvouměsíční rezervy ochranných pomůcek pro ministerstva a kraje.

Projekt chytré karantény přejde pod Vojtěcha

Projekt chytré karantény přejde od 25. května pod ministerstvo zdravotnictví. Premiér Andrej Babiš v neděli kritizoval nízkou angažovanost ministerstva v projektu chytré karantény, který má pomáhat ve vyhledávání kontaktů lidí nakažených

„Doufám, že resort zdravotnictví se k tomu přihlásí, není to záležitost jen IT a armády,“ uvedl premiér v neděli České televizi. V projektu chytré karantény podle něj končí dosud dobrovolně pomáhající firmy. Resort zdravotnictví se podle něj tváří, jako by se jich to netýkalo.

V druhé fázi se dosavadní dohledávání kontaktů pomocí telefonů a bankovních karet má propojit s aplikací eRoušky. Projekt má mimo jiné umožnit lepší řízení testování a rychlejší izolaci kontaktů nakažených v karanténě. Jde o přípravu na případný příchod druhé vlny koronavirové pandemie a nemoci covid-19. S dalším plošným nouzovým stavem po tom, který skončil o půlnoci z neděle na pondělí a trval od 12. března 66 dnů, už vláda nepočítá.

V kancelářích od zítřka bez roušek

Vláda podle Vojtěcha vzala na vědomí opatření ministerstva zdravotnictví, jimiž ministr zdravotnictví potvrdil poslední velkou vlnu rozvolnění omezení 25. května, během níž už bude možné navštěvovat vnitřní prostory restaurací či bazény.
A zaměstnanci v kancelářích a v provozech s vysokou teplotou nemusí z rozhodnutí Vojtěcha od zítřka nosit roušky. Lidé v kancelářích budou přitom muset udržet rozestup dva metry. „Asi nikdo nebude chodit po firmách a měřit rozestupy,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády Vojtěch. Bude podle něj na každém, aby toto pravidlo respektoval a zachovával.

PRYMULA: HRANICE MŮŽEME OTEVŘÍT UŽ TENTO TÝDEN, ROZHODNE VLÁDA

Česko by mohlo v brzké době zcela otevřít hranice s některými okolními státy. Projednat by to měla v pondělí vláda. Epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula hovořil konkrétně o Rakousku a Slovensku. V případě Německa a Polska je však podle něj nutné si ještě počkat, tyto země jsou stále ještě rizikové.

Prymula v České televizi v pondělí řekl, že nevidí důvod pro to, aby Česko neotevřelo hranice s Rakouskem. Současně nevyloučil, že by se tak mohlo stát tento týden. Stanovení termínu je podle něj ale záležitostí ministerstev zdravotnictví a vnitra.
Rakousko otevřelo všechny hraniční přechody s Českem o víkendu.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček poté řekl, že Česko jedná s Rakouskem, aby lidé mohli vycestovat nejen z nutných důvodů. Původní termín 8. června by mohl být posunut, řekl v rozhovoru s ČT. V úterý bude o možnosti rozvolnění hraničních kontrol jednat telefonicky německá kancléřka Angela Merkelová s premiérem Andrejem Babišem.

S ohledem na dobrou epidemiologickou situaci vláda podle Prymuly dnes zřejmě projedná i otevření hranic se Slovenskem. „S velkou mírou pravděpodobnosti navrhneme i otevření hranic se Slovenskem,“ řekl náměstek ČT. Německo a Polsko podle něj naopak představují pro Česko kvůli tamní situaci ještě určité riziko.

„Slovensko je obecně velmi klidné, situace je mnohem příznivější než u nás, s jedinou výjimkou, a to jsou romské osady. Tam příliš mnoho opatření neprobíhá, a to pro nás znamená svým způsobem problém, protože právě z těchto osad by mohlo dojít k migraci na naše území,“ uvedl Prymula k situaci na Slovensku. Podle něj se proto bude muset u Slovenska najít nějaký režim, jak případně regulovat migraci z romských osad.

Problémové Slezsko

V Polsku je podle Prymuly kvůli nákaze rizikem příhraniční Slezsko. S ohledem na to v úvahu podle něj připadá jen diskuse o tom, jestli otevřít některé přechody, které by byly dál od Slezska.

Situaci v Rakousku náměstek zhodnotil jako stabilizovanou, klidnou a podobnou jako u nás. „Rakousko je na tom nepochybně dobře, a protože je situace podobná, s Rakouskem nevidím sebemenší důvod, proč by neměly být otevřeny hranice s ním i na naší straně,“ uvedl.

Rakousko otevřelo všechny hraniční přechody s Českem, Slovenskem a Maďarskem od půlnoci na neděli a kontroly kvůli koronaviru tam mají být už jen namátkové. Z české strany zůstává otevřeno osm běžných přechodů a dva vlakové, jinak hranice otevřené nejsou.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová upozorňuje, že pro návrat do České republiky bude nadále nutný negativní test na koronavirus, jinak bude muset cestovatel do povinné 14denní karantény.

Německo se otevírá, Slovensko ještě ne

Uvolnění hraničních kontrol ohlásilo také Německo. Ty zavedlo na hranicích s Francií, Rakouskem, Švýcarskem, Lucemburskem a Dánskem 16. března. Prodlouženy byly dosud dvakrát. Přechody do Česka a trojice dalších sousedních zemí spolková republika nehlídala, jsou totiž zavřené z druhé strany.

Slovensko kontroly na hranicích s Českem, Maďarskem, Polskem a Rakouskem prodloužilo do 27. května. Polsko prodloužilo faktické uzavření hranic o další měsíc, tedy do 12. června. Vstup na území Polska je tedy i nadále zakázán všem cizincům, tedy i občanům ČR.

LÉKAŘI: NESTRAŠME LIDI, VIRUS PREVENTIVNÍ BOJ S RAKOVINOU NEPŘEKAZIL

Preventivní vyšetření jsou základem pro včasné zachycení řady nemocí. Lidé ale kvůli šíření koronaviru návštěvy lékaře odkládají. To by podle ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka mohlo vést k podzimní obří vlně rakoviny. „Za dva měsíce nedošlo k žádnému zásadnímu rozkladu zdravotnictví, lidé se přeobjednají,“ namítá onkoložka Alexandra Aschermannová.

V rozhovoru pro zpravodajský portál Info.cz varoval bývalý ministr zdravotnictví a současný ředitel Nemocnice Motol Miloslav Ludvík před vyhýbáním se návštěvy nemocnic. Především kvůli zanedbaní diagnostiky nemocí, hlavně onkologických, proto očekává na podzim obří vlnu rakoviny.

Existují u nás tři (potažmo čtyři) základní screeningové programy, které jsou prevencí proti rakovině. Jde o mamografické vyšetření zaměřené na předcházení rakoviny prsu, gynekologické vyšetření, které si hlídá každá žena sama, test na okultní krvácení do stolice TOKS, který je zdarma dostupný a nakonec kolonoskopické vyšetření, které předchází rakovině tlustého střeva.

„Výzvy k účasti na prevenci jsou naší nekonečnou snahou o zlepšení záchytu časných stádií zhoubných nádorů. Účast na nich ale není dobrá obecně. Záleží totiž především a vždy na aktivním přístupu občanů k prevenci, například v preventivní kolonoskopii jsou stále velké rezervy, bez ohledu na koronavirus,“ vysvětluje onkoložka Alexandra Aschermannová, která spolupracuje s Ligou proti rakovině a je i členkou České onkologické společnosti.

U screeningových vyšetření je hlavním cílem odhalení nádoru ve velmi časném stadiu. Díky tomu jde onemocnění efektivněji léčit až vyléčit. Doba, kdy lidé do nemocnic nemohli na vyšetření jít, ale podle lékařů nebyla tak dlouhá, aby se během podzimu objevila taková vlna, jakou předpovídal Miloslav Ludvík.

Akutní pacienty jsme vyšetřovali vždycky

„Neprovádění těchto preventivních vyšetření v tomto nezbytném a poměrně krátkém časovém intervalu nepovažuji za nutný důvod nárůstu onkologických diagnóz v následujících měsících. Bohužel u části budoucích pacientů se bude jednat spíše o dlouhodobější zanedbání varovných příznaků, hmatných nálezů a následný odklad vyšetření a diagnostiky onkologického onemocnění v době koronavirové krize, která potom může vést ke zjištění pokročilejšího nebo i metastatického nádorového onemocnění,“ říká doktorka z 1. lékařské fakulty UK a primářka Onkologické kliniky VFN v Praze Martina Zimovjanová.

Na příkladu mamografu se pokles vyšetření ukazuje nejlépe. V Masarykově onkologickém ústavu za březen a duben klesl letos počet screeningových vyšetření o 75 procent oproti stejnému období v loňském roce, což ale souvisí s mamárním screeningem. Ústav od pondělí pacientky už opět objednává.

V případě omezení preventivní péče o zdravé klienty se nemůže tak krátký výpadek odrazit v horších léčebných výsledcích a už vůbec ne ve ztrátách lidských životů.

Zuzana Joukalovámluvčí Masarykova onkologického ústavu v Brně

„Celková čísla ukazují, že v Česku nedošlo k takovému omezení péče jako v jiných zemích, které by se mělo odrazit ve zhoršení zdravotního stavu našich onkologických pacientů,“ říká mluvčí Masarykova onkologického ústavu v Brně Zuzana Joukalová.

„Pokud ke změnám postupu v onkologické léčbě došlo, jednalo se přísně individuálně, vždy s ohledem na riziko komplikací pro pacienta. V případě omezení preventivní péče o zdravé klienty se rovněž nemůže tak krátký výpadek odrazit v horších léčebných výsledcích a už vůbec ne ve ztrátách lidských životů,“ dodala s tím, že současné čekací doby na operace nepřesahují 3 týdny a lidé by rozhodně neměli screening odkládat na další rok.

V pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kam chodí ženy preventivně na vyšetření na mamograf na mamární kliniku, už se také vrací běžnému provozu. Kdo byl objednaný na březen či duben, už chodí běžně na vyšetření a čekací doby jsou zhruba týden. Posun oproti plánovanému termínu je tak u klientek měsíc až dva. To může být problém u agresivnějších diagnóz.

„V některých případech, u určitých typů nádorů prsu může mít i opoždění diagnozy o 2 měsíce vliv na další léčbu a prognózu pacientky, nelze ale paušalizovat, vždy záleží na konkrétním případu,“ říká mluvčí Fakultní nemocnice Královské vinohrady Tereza Romanová.

Ve Fakultní nemocnici v Ostravě se pandemie koronaviru na péči o akutní případy neprojevila, stejně jako nikde jinde. Případy, kde by její odklad mohl pacienta ohrozit, by neměla dělat a nedělá žádná nemocnice. Na východě země ale do péče zapojili moderní komunikační kanály.

„Po dobu nouzového režimu jsme u neakutních případů a tam, kde to bylo z povahy věci možné, využívali elektronickou komunikaci, například konzultace s lékařem po telefonu nebo Skypu a podobně. Na mamografu jsme neakutní pacientky přeobjednali, akutní jsme vyšetřovali i v průběhu nouzového režimu nemocnice. Nyní opět fungujeme bez omezení a pracujeme i ve dvousměnném provozu,“ popisuje mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová.

I nadále v nemocnicích, jako v dalších veřejných prostorách, platí přísnější dodržování hygienických pravidel a přísnější hygienicko-epidemiologická opatření. Samozřejmostí je dnes už používání ochranných pomůcek, dezinfekce, v některých zařízeních i zavedení triáží při vstupu nebo testování na přítomnost nového typu koronaviru SARS-CoV-2.

NA DOLE DARKOV 20 NAKAŽENÝCH, PLOŠNÉ TESTOVÁNÍ

O potřebě plošného testování hovořili hygienici už v minulých dnech. To když pravidelně přibývalo nakažených zaměstnanců těžařské firmy. V neděli večer bylo 17 pozitivních zaměstnanců na covid-19, v pondělí dopoledne už hygienici hlásí 21 případů. Kvůli šíření nákazy na dole je aktuálně zhruba 60 lidí v karanténě. „Do zaměstnání se po druhém negativním testu vrátilo 25 zaměstnanců,“ informovali na svém twitterovém účtu zástupci hornických odborů.

„Jsme velmi rádi, že žádný ze zaměstnanců nemá závažný průběh nemoci, který by vyžadoval hospitalizaci. Provoz Dolu Darkov funguje beze změn a stále platí, že dodržujeme nastavená opatření tak, abychom zamezili šíření nákazy,“ řekl k situaci mezi zaměstnanci výkonný ředitel OKD Radim Tabášek.

Pro Důl Darkov platí podle mluvčí těžební společnosti Nadi Chattové přísná opatření. Hned při vstupu si musí každý pracovník vydezinfikovat ruce a projít před termokamerou. Společnost zajistila pro všechny zaměstnance dezinfekční prostředky a roušky. Pro důlní pracovníky pak platí povinnost nosit respirátory, rukavice a ochranné brýle. Také mají možnost si vyzvednout vlhčené dezinfekční ubrousky. Třikrát denně se dezinfikují společné prostory, šatny, výdejny a další místa.

Daleko horší je situace v sousedním Polsku, kde je kvůli nákaze uzavřeno hned několik šachet.

„Pozitivní výsledek testu jsme zaznamenali u zhruba 1 900 horníků, celkem mezi nimi bylo provedeno na deset tisíc testů,“ řekl vojvoda slezského vojvodství Jarosław Wieczorek s tím, že v pátek bylo ve slezském vojvodství zjištěno 4 905 případů nakažení koronavirem.

Těžbu muselo OKD omezit i kvůli zavřeným hranicím

I přes to, že se koronavirová nákaza v šachtách OKD nerozšířila do takových rozměrů, firma na pandemii doplácí.
Těžbu musela omezit třeba i proto, že za hranicemi zůstali polští zaměstnanci a pracovníci firem, které pro OKD pracují.

„V březnu bylo vytěženo 177 tisíc tun uhlí. Na splnění technického režimu nám jich chybělo dalších osmapadesát tisíc. Kromě opatření proti koronaviru se na této skutečnosti podepsalo i uzavření porubu na dole ČSM, a to z důvodu záparu,“ přiblížil situaci pro podnikový měsíčník Horník vedoucího rubání Roman Janulek.

Těžba uhlí tak oproti plánu jen v březnu zaostala o třetinu. A uzavření porubu na Dole ČSM může OKD stát do konce roku až 350 tisíc tun uhlí. Po dvou měsících těžby měla společnost OKD vytěženo o zhruba 500 tun uhlí více, než plánovala, březnový výsledek ale firmu dostal do minusu. V minusu skončilo i loňské hospodaření společnosti, konkrétní čísla ještě nebyla zveřejněna.

NKŮ: V MUZEU NĚCO ZMIZÍ, PO ČASE SE VYŘADÍ Z EVIDENCE, A TREST ŽÁDNÝ

Český stát nemá podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přehled o svých muzejních sbírkách. Jejich správa a evidence je roztříštěná, údaje o předmětech se liší a pravidla jsou jen obecná. NKÚ k tomuto závěru došel na základě kontroly ochrany muzejních sbírek vlastněných státem v letech 2016 až 2018.

Podle kontrolorů správci sbírek jako muzea a galerie chybovali v evidenci sbírkových předmětů a neřešili, kdo nese odpovědnost za to, že se některé předměty při inventuře nedohledaly, přičemž takových předmětů byly tisícovky. Ministerstvo kultury správce málo kontrolovalo, uvedl v pondělí NKÚ.

NKÚ zkontroloval deset správců sbírek a zjistil, že ve zmíněném období se u nich nepodařilo najít téměř tři tisíce sbírkových předmětů. Je tak podle NKÚ možné, že se ztratily nebo je někdo ukradl. Pokud správci sbírek předměty při inventurách nedohledají ani po letech, požádají ministerstvo kultury o jejich vyřazení z centrální evidence. Správci tak většinou ani neřeší osobní zodpovědnost za nedohledané předměty, ačkoli ročně jich jsou stovky, uvedl NKÚ.

Podle něj jsou navíc sbírkové předměty v mnoha evidencích, informačních systémech a databázích. V centrální evidenci, kde by všechny sbírky vlastněné státem nebo samosprávnými celky měly být, přitom chybí podle odhadu ministerstva desítky sbírek.

NKÚ tepe resort kultury, kvůli kontrole dotací podává dvě trestní oznámení

Nedostatky zjistili kontroloři i u vývozu sbírkových předmětů do zahraničí. Podle nich je ministerstvo kultury povolilo i v případech, kdy nemělo od správce všechny potřebné doklady jako smlouvy o výpůjčce nebo pojištění, a stačila mu jen informace od příslušného správce sbírky.

NKÚ vytýká nedostatky i samotným právním předpisům ohledně ochrany sbírek. Podle něj jsou obecné a zastaralé a novela zákona, kterou mělo připravit ministerstvo kultury v roce 2016, dosud není k dispozici. „Konkrétnější povinnosti správců sbírek upravují metodické pokyny ministerstva kultury. Ty jsou ale závazné jen pro jeho příspěvkové organizace, které představují šest procent z celkového počtu správců sbírek,“ dodali kontroloři.

V KANADĚ NA PENÍZE NA POMOC KORONAVIRU DO ČTYŘ DNŮ

Kanada patří mezi země, které byly výrazně postiženy pandemií koronaviru. V zemi bylo dosud potvrzeno přes 72 tisíc nakažených a na následky infekce zemřelo 5 400 lidí. Spolupracovník iDNES.cz v kanadském Québecu Zdeněk Matějovský v rozhovoru po Skypu popsal aktuální situaci v nejzasaženější provincii země. „Důležité je, že pomoc od státu přišla lidem nesmírně rychle, do čtyř dnů,“ říká novinář.

Podle Zdeňka Matějovského sledovali Kanaďané nejprve to, jak se pandemie vyvíjí v sousedních Spojených státech amerických. Výhodou Kanady oproti USA je podle novináře lepší systém zdravotní péče.„Rozdíl mezi americkým a kanadským zdravotnictvím je v tom, že kanadské je z převážné části státní, podobně jako v Česku. Nemocnice zatím vše zvládají, ale situace se vzhledem k počtu nakažených vymyká. Hlavně v Québecu, kde je 40 tisíc nakažených, což je více než polovina z celého počtu v zemi.“

Nošení roušek se začíná doporučovat

„Naopak některé provincie epidemie vůbec nezasáhla,“ popisuje Matějovský. „Na začátku, někdy v březnu, tomu lidé nevěnovali takovou pozornost. Ale to se mění. Dokonce v tomto týdnu vystoupil v televizi premiér Québecu a doporučil lidem, aby začali nosit roušky.“

Povinné nošení roušek ale v Kanadě neplatí. Negativní vývoj epidemiologické situace však vyburcoval řadu politiků ke změně postoje. „To, že jsou roušky povinné v České republice, proběhlo i v kanadských médiích.“

„Ve zprávách jsme mohli vidět záběry z Prahy. Na nošení roušek proběhla i reklamní kampaň, ale tím to skončilo,“ dodává Matějovský s tím, že oficiálně pro pokrývku nosu a úst platí pouze neoficiální doporučení v některých provinciích.
Ostatní opatření v Kanadě jsou podle spolupracovníka iDNES.cz velmi podobná jako v ČR. „Kromě potravin jsou uzavřené všechny obchody, dále školy. Vlastně nic nefunguje, ulice jsou liduprázdné.“

Lidé odmítali omezování svobody

„Zajímavostí je, jak rychle se úřady, ale třeba i obchody, postaraly o hygienická opatření. Tři dny po vyhlášení karantény jsem přišel do supermarketu a u vchodu byla umyvadla s teplou vodou, mýdlem a sušičkami na ruce. Na to se tu hodně dbá. Obchody si najaly privátní ochranky, které na dodržování pravidel dohlížejí.“

Ale s restriktivními opatřeními se podle Matějovského v Kanadě dlouho otálelo. „Lidi ve zprávách viděli, jak se restrikcím brání občané v USA. A je to logické. Tady se hodně dbá na osobní svobodu. A když vám najednou někdo nařídí ne tři, ale třicet příkazů, tak jste k tomu skeptičtí.“

„Zkrátka omezovat osobní svobodu příkazem nějakého úřadu se zdejším lidem příčí. Ale nakonec na přísná opatření stejně došlo. A možná kdyby se tak dlouho neotálelo, byla by situace trochu jiná a nemuseli jsme tady v Kanadě čelit tak hrozivým číslům.“

Finanční pomoc byla rychlá

Na rozdíl od vlažného rozjezdu celoplošných omezeních byla finanční pomoc Kanady určená pro občany, kteří se ocitli v nouzi, velmi rychlá. „Premiér Justin Trudeau okamžitě vystoupil v televizi a vzkázal zasaženým občanům, aby se nebáli, že jim poskytne okamžitou pomoc.“

„Spočívá to v tom, že každý, kdo přijde o práci, bude dostávat 2 000 kanadských dolarů (zhruba 36 000 korun) po dobu čtyř měsíců. Tímhle gestem premiér uklidnil řadu lidí, kteří se báli, že nebudou mít na zaplacení nájmu nebo na základní potraviny.“
Podle Zdeňka Matějovského následně finanční pomoc opravdu přišla. „Byl to i můj případ. Podle pokynů na internetu jsem zavolal na příslušný úřad, nadiktoval jsem jim potřebné údaje a peníze do čtyř dnů dorazily na účet.“
„Myslím si, že si tím předseda vlády získal u řady lidí popularitu. Jeho každodenní vystupování na tiskových konferencích je uklidňující a srozumitelné.“

Přišla i pomoc firmám

Kanada navíc podle Matějovského umožní lidem na tomto druhu podpory vedlejší zaměstnání, kde si mohou vydělat až dalších tisíc dolarů. „Takže mohou třeba na nějakou brigádu a přitom nepřijdou o státní příspěvek.“
„A to není jediná pomoc. Znám příklad firmy se dvěma zaměstnanci, která se kvůli covidu ocitla v problémech. Společnost může od banky získat bezúročnou půjčku 40 tisíc dolarů. A pokud bude firma schopna do dvou let splatit z půjčky 30 tisíc, tak zbytek stát bance uhradí. To je velká pomoc pro ty, kteří jsou dnes sotva schopni platit nájmy nebo mzdy svým zaměstnancům.“

Zdeněk Matějovský hovořil v rozhovoru po Skypu i o tom, jak bude severoamerická země rozvolňovat restriktivní opatření nebo o tom, jak vypadá situace v kanadských nemocnicích.

KLÍČOVÉ ZÁKLADNY V TRIPOLISU

Ozbrojené síly libyjské vlády premiéra Fáize Sarrádže, která má podporu OSN, ovládly základnu Al-Vatíja na předměstí Tripolisu. Tu dosud využívaly rivalské východolibyjské jednotky polního maršála Chalífy Haftara. S odvoláním na libyjskou vládu o tom v pondělí informovala agentura AP. Ztráta základny, z které startovala maršálova letadla, je velkou ranou pro Haftara a jeho ozbrojence, kteří už více než rok usilují o obsazení Tripolisu.

Konflikt v Libyi

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu v této severoafrické zemi kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety.

Ten na východě, který má podporu východolibyjské Haftarovy armády, neuznává vládu premiéra Sarrádže v Tripolisu, za níž stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament. Haftarovu ofenzivu podporují Egypt, Spojené arabské emiráty, Rusko a Francie. Vláda v Tripolisu má podporu Turecka, které tam v lednu vyslalo vojáky a žoldnéře, Itálie a Kataru. V komplikované zástupné válce nyní na obou stranách bojují žoldnéři, z nichž mnozí mají zkušenosti z konfliktu v Sýrii.

KLÍČOVÉ ZÁKLADNY V TRIPOLISU

Ozbrojené síly libyjské vlády premiéra Fáize Sarrádže, která má podporu OSN, ovládly základnu Al-Vatíja na předměstí Tripolisu. Tu dosud využívaly rivalské východolibyjské jednotky polního maršála Chalífy Haftara. S odvoláním na libyjskou vládu o tom v pondělí informovala agentura AP. Ztráta základny, z které startovala maršálova letadla, je velkou ranou pro Haftara a jeho ozbrojence, kteří už více než rok usilují o obsazení Tripolisu.

Konflikt v Libyi

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu v této severoafrické zemi kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety.

Ten na východě, který má podporu východolibyjské Haftarovy armády, neuznává vládu premiéra Sarrádže v Tripolisu, za níž stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament. Haftarovu ofenzivu podporují Egypt, Spojené arabské emiráty, Rusko a Francie. Vláda v Tripolisu má podporu Turecka, které tam v lednu vyslalo vojáky a žoldnéře, Itálie a Kataru. V komplikované zástupné válce nyní na obou stranách bojují žoldnéři, z nichž mnozí mají zkušenosti z konfliktu v Sýrii.

SENÁTORKA ANO HAMOUSOVÁ ŘÍDILA OPILÁ, POLICIE POŽÁDALA O STÍHÁNÍ

Policie požádala Senát o vydání předsedkyně senátorského klubu ANO Zdeňky Hamousové k trestnímu stíhání. Důvodem je řízení pod vlivem alkoholu, řekl předseda senátního imunitního výboru Ivo Bárek. Výbor se bude případem zabývat v úterý. Že jediným bodem jednání bude vydání člena Senátu k trestnímu stíhání, iDNES.cz potvrdila mluvčí Senátu Sue Nguyenová.

„Jedná se o alkohol v krvi řidičky. Vzhledem k tomu, že to bylo nad jedno promile, dle platného zákona se jedná už o trestný čin,“ uvedl Bárek. Senátorka sdělila, že sama požádá o své vydání.

„Stala se chyba, kterou si uvědomuji, velmi mě to mrzí a chtěla bych se za to veřejně omluvit. Na úterní jednání se dostavím a osobně kolegy požádám o mé vydání,“ napsala k celé záležitosti Hamousová. Okolnosti svého případu nijak neupřesnila.
„Můžu potvrdit, že zítra (v úterý) zasedne imunitní výbor, který má na programu jednání jediný bod, a to vydání senátora či senátorky k trestnímu stíhání,“ řekla iDNES.cz mluvčí Senátu Sue Nguyenová.

Řízení s více než jedním promile alkoholu v krvi je trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky. Hrozí za něj podmíněný či nepodmíněný trest až jednoho roku vězení, pokuta v rozmezí 25 tisíc až 50 tisíc korun a zákaz řízení na jeden až dva roky.

Bárek předpokládá, že výbor by už v úterý mohl dospět k závěru a pak by požádal horní komoru o projednání tuto středu. „Není tam nic složitého, nic politického, že bychom to nějak protahovali,“ dodal předseda výboru.

Hamousová je starostkou Žatce na Lounsku a předsedkyní senátorského klubu ANO. Do horní komory byla zvolena v roce 2014, její funkční období končí letos na podzim. Do zvolení starostkou byla ředitelkou Základní školy praktické v Žatci, v jejímž čele stojí s několikaměsíční pauzou od roku 2010.

Počátkem století Senát vydal k trestnímu stíhání dva své členy kvůli dopravním nehodám, které zavinili. Předtím, v roce 1998 dostal tehdy maximální možnou pokutu 15 tisíc korun senátor ČSSD Jan Kavan za dopravní nehodu, při níž poškodil tři zaparkované vozy. Policie měla podezření, že řídil pod vlivem alkoholu. Nepodařilo se to ale prokázat, jelikož senátor se odmítl podřídit dechové i krevní zkoušce.

Z ČR UDĚLALI KOLONII USA, KSČM PODPOŘILA FILIPŮV ÚTOK NA PETŘÍČKA

Výkonný výbor KSČM v pondělí podpořil svého šéfa Vojtěcha Filipa v jeho novém tažení proti šéfovi české diplomacie Tomáši Petříčkovi. Vydal prohlášení, ve kterému obvinil ministra, že morálně a politicky devalvoval Česko na americkou kolonii.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, poslankyně Hana Aulická-Jírovcová a předseda KSČM Vojtěch Filip na tiskové konferenci před jednáním poslanecké sněmovny. (13. května 2020) (13. května 2020) | foto: Michal Šula, MAFRA
V dokumentu se také uvádí, že Petříček „se snížil k přirovnávání hrůz nacistické okupace k událostem, které souvisejí se studenou válkou“. Komunisté považují za nepřijatelné, že „de facto připustil další krok k přenesení viny za rozpoutání druhé světové války dílem téměř rovným z nacistického Německa na Sovětský svaz“. „Pravice tak může být spokojena,“ stěžují si.

„KSČM je přesvědčena, že ministr zahraničí morálně a politicky devalvoval Českou republiku z polokolonie na kolonii Spojených států amerických,“ uvedl výbor v prohlášení, které zveřejnil pod názvem: „KSČM varuje před nárůstem fašismu“.

Komunisté, kteří nepřímo odkazují na odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6, opakují, že země zažívá zneuctění piety padlých rudoarmějců a bagatelizaci úlohy Rudé armády při osvobození Prahy.

Zároveň s odkazem na vyzdvihování role takzvaných vlasovců při vítězství Pražského povstání varují, že překrucování historické pravdy může představovat další přiložení polínka k možnému dalšímu válečnému konfliktu. Kontroverze kolem Koněvovy sochy a pamětní desky vlasovcům v pražských Řeporyjích již trvají měsíce. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naposledy v pátek prohlásil, že bude nezbytné Koněvův památník obnovit. Zároveň označil za „dětinské“ české vysvětlování, že o odstranění sochy rozhodl na místní úrovni „jakýsi starosta“.

Filip v nedávném rozhovoru pro ruský armádní web Krasnaja zvezda řekl, že by Petříček měl opustit svou funkci. Ministr to označil za úsměvné. Vyjádřil názor, že jde jen o součást vnitřního boje v KSČM, kde si naopak svou pozici šéfa strany chce udržet Filip.
Opoziční TOP 09 a STAN už sbírají podporu k pokusu o odvolání Filipa z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. Ovšem pokud vláda nebude chtít o podporu komunistů ke svému udržení přijít, koalice ANO a ČSSD jen těžko tuto iniciativu uvítá.

Výroky místopředsedy sněmovny v pondělí opět odsoudil předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. Podle něho v zahraničí rezonují a mohou výrazně ovlivnit zahraniční politiku. „Ta musí být jednotná a nemůže ji paralelně utvářet soudruh, který by nás nejradši zaprodal Moskvě, stejně jako svoji důstojnost. Sněmovna se od těchto rudých postojů musí okamžitě distancovat,“ dodal.

„Nevím o tom, že by pro mne neplatila svoboda slova a neznám případ, kdy bych na jakékoliv zahraniční cestě nebo při přijetí zahraniční delegace nepostupoval v souladu s českými národními zájmy a naší zahraniční politikou,“ reagoval později Filip.

TĚHOTNÝM ŽENÁM ZKONTROLUJÍ ŠTÍTNOU ŽLÁZU

Poruchu malého orgánu mělo loni více než 600 000 lidí, další desítky tisíc o tom neví: Vybrané těhotné ženy čeká vyšetření, zda mají v pořádku štítnou žlázu. Snížená, nebo naopak zvýšená funkce tohoto důležitého orgánu totiž u těhotných způsobuje potraty, předčasné porody a další komplikace. Pilotní screening u skupiny 8 000 těhotných odstartuje v září a bude trvat dva roky. Podle odborníků by mohl odhalit nemoc až u 15 % z nich. Na nemoc upozorňují endokrinologové u příležitosti Týdne štítné žlázy, který letos připadá na 25.–31. května.

Pilotní projekt vede Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve spolupráci s Českou endokrinologickou společností. Projekt odstartuje ve vybraných gynekologických zařízeních v celé ČR, kde vybraným těhotným změří hladinu hormonů štítné žlázy a protilátek v krvi. Gynekolog pak v případě zjištění problému pošle těhotnou pacientku k došetření na spolupracující endokrinologické pracoviště. „Pokud se předpoklad 10–15 % nově odhalených nemocí štítné žlázy u těhotných potvrdí, mohl by z pilotního projektu vzniknout celoplošný screening, a vyšetření funkce štítné žlázy by se tak mohlo stát standardní součástí testování těhotných v prvním trimestru gravidity. Vezmeme-li do úvahy, že v ČR ročně porodí přibližně 112 tisíc žen, pak včasným odhalením můžeme předejít rizikům u téměř 17 tisíc z nich,” uvádí endokrinolog, doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Připomíná, že hormony produkované štítnou žlázou jsou mimo jiné velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, kdy se tvoří jeho nervová soustava. Těhotenství obecně klade na štítnou žlázu v těhotenství vyšší nároky – musí zvednout tvorbu hormonu (tyroxinu) přibližně o polovinu. Zdravá štítná žláza na požadavky v těhotenství reaguje správně, pokud má dostatečný příjem jodu. Podle nejnovějších údajů ÚZIS se v roce 2019 léčilo s nemocemi štítné žlázy téměř 620 tisíc pacientů. Ve srovnání s rokem 2010 tak došlo k nárůstu o téměř 140 tisíc pacientů. „Odhadujeme, že dalších desítky tisíc o své nemoci vůbec neví. Částečně k tomu přispívá i to, že kvůli jodování jedlé soli už tak často nevídáme strumu, lidově „vole“, které na potíže se štítnou žlázou viditelně upozorňovalo,“ říká předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA. Zatímco zvýšená činnost štítné žlázy podle něj nemocného obtěžuje – provází ji například vyšší srdeční činnost, vysoký krevní tlak, únava, hubnutí a psychické změny, snížená činnost tak alarmující není. Projevuje se únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů. A právě těhotné si tyto projevy snadno zamění za obtíže spojené se svým stavem a k lékaři nejdou.

Vyšetření komplikují i dlouhé čekací lhůty u endokrinologů, které se šplhají ke třem měsícům i déle. „Kromě skutečného nárůstu případů to částečně přičítáme i špatné organizaci péče. Jsme zahlceni banálními případy, kdy už pacient zná diagnózu, bere pravidelně léky a je stabilní. A potřebuje jednou za rok kontrolu a předepsat léky – to by dle našeho názoru mohli zajišťovat praktičtí lékaři. Pak by se nám uvolnily ruce pro komplikovanější případy a samozřejmě by se i snížily čekací lhůty,“ vysvětluje doc. Jiskra.

Podle něj se způsob léčby mění s věkem pacienta. Některé poruchy je dobré řešit jen v určitém věku, kdy mohou například zvyšovat kardiovaskulární riziko. U starších lidí se mírně snížená funkce štítné žlázy obvykle neléčí a pacienti se jen sledují. „Senioři obvykle užívají řadu jiných léků, které je někdy těžké s léky na štítnou žlázu zkombinovat. Navíc se užívají poměrně složitě a je důležité, aby je pacient bral přesně a správně. Pokud se tak neděje, nese to s sebou řadu rizik, a proto vždy pečlivě zvažujeme, zda nasazení léků nepřinese danému pacientovi více škody než užitku,“ vysvětluje doc. Jiskra. Podle něj také dochází občas k nadužívání léků, které by při úpravě režimu nebyly vůbec třeba. „Setkáváme se například s tím, že lidé svádí svoji obezitu na sníženou funkci štítné žlázy a domáhají se vyšetření. Takových případů je ale méně než 5 %. Zbytek, tedy 95 %, to má přesně naopak, obezita způsobuje mírné odchylky v tyreoidálních laboratorních testech, a když lidé zhubnou, hormony se jim většinou vrátí do normálu i bez léků,“ dodává doc. Jiskra.

Časný záchyt tyreopatií (onemocnění štítné žlázy) v těhotenství je součástí screeningových projektů Národní strategie Zdraví 2020 a Akčního plánu 7. Ministrem zdravotnictví ČR byl ÚZIS pověřen gescí nad Akčním plánem pro rozvoj programů zdravotního screeningu. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

HEREC KAISER SLAVÍ 65 LET ŽIVOTA, TALENT I BOJ S ALKOHOLEM

Život Oldřicha Kaisera provázejí skvělé výkony před kamerou, mikrofonem i na jevišti. Střídající se s obdobími, kdy umělec bojuje s alkoholem. Herec, jenž 16. května slaví pětašedesátiny, má na kontě mnoho skvělých rolí, ale i několik pobytů v léčebně. Když však svého démona zkrotil, je panem hercem.

Kaiser, který se proslavil hlavně díky komediálnímu talentu, dokáže přesvědčivě podat i role vážné. Pilota v Tmavomodrém světě (2001), podivína ve filmu Žralok v hlavě (2005) či tajemníka ve filmové verzi Havlova Odcházení (2011). Také své nominace na Českého lva získal za nekomické party, třeba ve filmech Obsluhoval jsem anglického krále nebo Pouta. Křišťálovou sošku pak Kaiserovi vynesly výkony ve filmech Masaryk (2016) a Po strništi bos (2017).

Kromě filmových rolí, zatím naposledy se objevil na plátně loni v komedii Úhoři mají nabito režiséra Vladimíra Michálka, ale přitahuje Oldřich Kaiser pozornost i eskapádami. Pod vlivem alkoholu třeba předváděl své slavné klíště na policistovi, při natáčení filmu Non plus ultras v opilosti ukázal kolegům i komparsu nahý zadek. Nezvládnuté pití stálo i za Kaiserovým odchodem z Národního divadla v roce 1998 nebo koncem jeho angažmá v komorním Divadle Ungelt na podzim 2010.

V poslední době se Kaiser, i díky nové životní partnerce Dáše Vokaté, dal na hudební dráhu. Hraje na housle a kytaru a spolu s Vokatou objíždějí kluby v ČR i na Slovensku. Někdejší partnerka Ivana „Magora“ Jirouse mu přitom ukazuje i svět disentu, letos spolu nechyběli u pojmenování jedné z pražských ulic po Jirousovi. Kaiser, který vystudoval herectví na brněnské konzervatoři a v roce 1977 absolvoval DAMU, přitom s undergroundem nikdy moc do styku nepřišel.

Neoficiální kultury se během kariéry dotkl vlastně jen v epizodě Mimikry seriálu o majoru Zemanovi, který si vyřizoval účty s „vlasatci“. Už po studiích nastoupil do vinohradského divadla, kde hrál až do roku 1985, později působil sedm let v Divadle Ypsilon a od roku 1993 byl pět sezon v angažmá v Národním divadle. Před kamerou debutoval ve filmu Láska Karla Kachyni (1973), výrazněji na sebe upozornil o pět let později v taktéž Kachyňově Setkání v červenci.

Největší úspěchy slavil v televizi, v 80. letech s byl hvězdou pořadu Možná přijde i kouzelník, kde vystupoval spolu s dlouholetým hereckým partnerem Jiřím Lábusem. Spolu vytvořili nerozlučnou dvojici, a to nejen na jevišti Ypsilonky. „Jejich partnerství vzniklo přirozeně jako dialog nápadů. Začali s tím v soukromí, teprve pak si jejich kvalit všimli režiséři,“ řekla Kaiserova bývalá manželka, herečka Naďa Konvalinková, s níž má dceru Karolínu.

Už od roku 1991 například Kaiser s Lábusem natáčejí nekonečný rozhlasový seriál o rodině Tlučhořových, který má přes 1 100 dílů a dnes ho vysílá Český rozhlas. Kaiser, který loni překonal infarkt, je také na rozdíl od svého hereckého partnera nadšený cestovatel. Jeho kolegou na cestách bývá známý neurochirurg Vladimír Beneš, se kterým vyrážejí na lov brouků a před lety se jim dokonce podařilo objevit neznámý druh střevlíka, který dostal jméno Cychrus kaiseri.

KORONAVIRUS SE NA ČTENÍ TISKU NEPROJEVIL

Dotazování výzkumu čtenosti periodického tisku MEDIA PROJEKT v 1. čtvrtletí 2020 již částečně probíhalo v období koronavirové epidemie a vyhlášeného nouzového stavu. Ten zasáhl velmi výrazně do života občanů, podnikatelů a organizací v České republice. Aktuálně zveřejněné výsledky však ukazují, že čtení tisku se přesto těšilo značné pozornosti veřejnosti. Ve sledovaném období od 4. čtvrtletí 2019 do 1. čtvrtletí 2020 tvořili čtenáři tisku téměř 7,5 milionu obyvatel České republiky ve věku 12 až 79 let. Představují tak 84 % z této skupiny zahrnující téměř celou populaci.

Pozitivní skutečností je především stabilita nebo nárůst čtenosti velkého množství sledovaných titulů. Z celkového počtu 99 časopisů se u 74 titulů zvýšila čtenost (nebo zůstala na stejné výši) oproti předchozím výsledkům. Ve většině žánrových skupin časopisů převažuje počet titulů s nárůstem čtenářů.

Z 18 titulů suplementů deníků se u 12 z nich čtenost zvýšila nebo zůstala stejná. V případě regionálních deníků se čtenost zvýšila u 6 z 9 měřených titulů. Stabilní byla čtenost deníků jako celku, kde se zvýšil nebo zůstal zachován celkový počet čtenářů u poloviny titulů.

Výstupní data výzkumu MEDIA PROJEKT za poslední období byla vzhledem k situaci, která se promítla do části jejich zjišťování, podrobena před zpřístupněním uživatelům kontrolní analýze ze strany realizátorů výzkumu i jeho zadavatelů. Analýza potvrdila standardně vysokou kvalitu dat a skutečnost, že při jejich zjišťování a zpracování byly dodrženy všechny procedury stanovené metodikou výzkumu.

„Výsledky výzkumu ukazují, že čtenáři důvěřují tisku jako zdroji věrohodných a profesionálně zpracovávaných informací. Navíc jim tisk, například časopisy, umožňují smysluplně trávit volný čas. Toho ostatně měli v době epidemie mnohem více. U čtenářů se zároveň projevila zvýšená poptávka po aktuálních informacích a zpravodajství. Důležité je, že dosavadní výsledky MEDIA PROJEKTU ukazují, že se nenaplnily černé předpovědi o možném dopadu koronavirové krize na vztah čtenářů a tištěných periodik. Tento vztah je pevný a opírá se o racionální i emocionální důvody. Tuto skutečnost by proto měli vzít v úvahu především zadavatelé inzerce a co nejdříve obnovit odložené reklamní kampaně. Měli by je přitom směřovat především do tiskových médií, která se účastní auditu nákladů tisku a měření výzkumu čtenosti, neboť tyto média mohou inzerentům poskytnout měřitelné, bezpečné, a přitom kvalitní značkové prostředí,“ uvedl ve svém komentáři k nejnovějším výstupům MEDIA PROJEKTU výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.

„Právě v nestandardních dobách, roste potřeba dat. Data - kvalitní a transparentní - jsou jedním ze základních stavebních kamenů mediálního trhu. Jsou nezbytná pro inzerenty, média i agentury. Realita není ani dobrá, ani špatná. Je to zkrátka realita. Abychom mediální trh dále rozvíjeli, musíme mít realitu zmapovanou. To, že data z počátku epidemie pro tiskový trh máme, je velmi pozitivní zpráva,“ dodává Ondřej Novák, výkonný ředitel Asociace mediálních agentur.

MINISTR TOMAN: ZVÝŠENÍ POTRAVINOVÝCH BANK NA 75 MILIONŮ

Téměř 75 miliony korun podpoří Ministerstvo zemědělství (MZe) v letošním roce potravinové banky. Dotační program, jehož původní částku 63 milionů navýšilo MZe o 11,7 milionu korun, půjde na pomoc jejich činnosti. Ročně potravinové banky zachrání zhruba 5 tisíc tun potravin.

„Potravinové banky jsou důležité nejen při zajišťování základních potravin ohroženým skupinám obyvatel, ale výrazně pomohly i s okamžitým přerozdělením potravin ze školních projektů, jako je například Ovoce do škol nebo Mléko do škol. Díky naší dobré spolupráci s nimi se tak i v této nelehké době podařilo zachránit značné množství potravin. Chci provozovatele potravinových bank ujistit, že mají naši podporu. Ostatně o tom svědčí kromě jiného to, že jsme částku určenou pro ně pro letošní rok navýšili o téměř 12 milionů korun,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Podle aktuálního odhadu se zatím podařilo ze školních programů po vypuknutí epidemie zachránit zhruba 160 tun mléčných výrobků a ovoce a zeleniny. Potravinové banky však stále tyto potraviny přijímají, takže číslo není konečné.
Finanční podpora v rámci dotačního programu „Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením“ je určena jednak na pokrytí provozních nákladů spojených s distribucí potravin, ale i na investice do vybavení potravinových bank, případně pořízení užitkových automobilů na distribuci potravin. Státní zemědělský intervenční fond již s výplatou podpor začal.

„Potravinovým bankám pomáháme od roku 2016 a budeme jim samozřejmě pomáhat i nadále, dokud se nenajde vhodnější systémové řešení, aby tato pomoc nebyla pouze na našem ministerstvu. Loni jsme například potravinové banky podpořili více než 116 miliony korun, což je o téměř 76 milionů více než v roce 2018,“ uvedl ministr Toman.
V roce 2016 MZe spustilo nový dotační program „Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením“. Cílem je přispět ke snížení plýtvání potravinami, předejít vzniku potravinového odpadu, a zároveň tak podpořit distribuci potravin lidem na hranici hmotné nouze, kteří nemají přístup k základním potravinám. Od počátku podpory vyplatilo MZe potravinovým bankám více než 209 milionů korun. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

FINSKÁ FIRMA VALIO O UDRŽITELNOST 2019

V roce 2019 jsme pokračovali v našem úsilí zlepšit životní prostředí, zvířata a lidi.„Globálně výjimečná situace způsobená koronavirem ukázala, že péče o zajištění potravin a udržitelnost je v roce 2020 důležitější než možná dříve,“ říká Annikka Hurme, generální ředitel.

Ve vlastnictví producentů mléka - vyplácíme provozní zisk farmám

• Valio je společnost ve vlastnictví 4 700 finských producentů mléka a my vyplácíme provozní zisk mlékárnám prostřednictvím družstev.

• Cena mléka, kterou jsme zaplatili, zůstala vyšší než průměrná cena v EU.

Naše práce na klimatu pokročila

• Naším cílem je do roku 2035 snížit uhlíkovou stopu mléka na nulu. Naše práce se zaměřuje na snižování emisí, nikoli jejich kompenzaci.

• Společně s akční skupinou pro Baltské moře jsme vyškolili 250 podnikatelů v odvětví mléka a mléčných výrobků, aby se stali uhlíkovými farmáři, začali jsme používat recyklovaný plast v našich obalech, vyvinuli jsme kalkulačku uhlíkové stopy a zavázali jsme se stanovit vědecky stanovené cíle v oblasti klimatu v souladu s Pařížská dohoda.

• Naše největší výzvy se týkají recyklace hnoje jako paliva a snižování emisí z rašeliniště vypouštěných z mokřadů. Spolupracujeme s našimi partnery na hledání řešení těchto výzev.

Zlepšení dobrých životních podmínek zvířat

• V roce 2019 bylo asi 95 procent mléka z farem, které dostávají bonus za udržitelnost. Preventivní péče o zvířata, stejně jako pravidelné návštěvy veterinárního lékaře ve zdravotnictví, je jedním z předpokladů bonusu.
Nejúspěšnější finská značka již po sedmé

• Finové zařadili Valio jako nejudržitelnější finskou značku již sedmýkrát v průzkumu Index udržitelné značky. Lidé považují finský původ produktů Valio, dobré životní podmínky zvířat a udržitelné balení za zvláště důležité.
Nové produkty odpovídají současným trendům

• Valio měl dobrý rok z pohledu obchodních operací. Čisté tržby vzrostly asi o tři procenta na 1 787 milionů EUR. Mnoho našich nových produktů odpovídalo současným trendům: pudinky PROfeel® pro trend snacků, Valio Oddlygood® pro poptávku po rostlinných produktech a Valio Eila ™ NUTRI F + sušené mléko pro výživové potřeby starších lidí.

Valio - nejinovativnější mlékárenská a potravinářská společnost na světě

Posláním společnosti Valio je odpovědným způsobem vytvářet pohodu a cítit pocity. Vyrábíme chutné výrobky z mléka a mnoha dalších přísad; přinášíme do jídelního stolu příjemné chutě, rozmanitost a radost. Plníme také důležité úkoly ve společnosti: některé z našich dopadů jsou zajištění potravin, zlepšení veřejného zdraví a zlepšení životních podmínek zvířat. V souladu s naším posláním zlepšujeme život. To je také závěr Finů, kteří si za sedm po sobě následujících let vybrali Valio jako nejudržitelnější finskou značku.

4 700 finských zemědělců vyrábějících mléko vlastní Valio prostřednictvím družstev. Veškeré zisky našim producentům mléka vyplácíme prostřednictvím ceny mléka. Na mléčných farmách zaměstnáváme celkem 25 000 lidí. Valio má 4 000 profesionálů z různých odvětví a my nasloucháme zákazníkům s více než 100letou zkušeností.

Laureát Nobelovy ceny A.I. Virtanenův odkaz s námi nadále žije. Když vedl Valioovy laboratoře, zakořenil se koncept zlepšování pohody lidí jako náš hlavní princip. Vědu proměníme v produkty, které zlepšují život. Spotřebitelé ve více než 60 zemích si produkty Valio užívají a máme 350 patentů na naše inovace po celém světě. Jsme největším finským vývozcem potravin a průkopníkem pro celý potravinářský průmysl. Tržby společnosti Valio v roce 2019 činily 1 787 milionů EUR.

CYKLOSTEZKA U NOVÝCH MLÝNŮ U MIKULOVA AŽ 2021

Na svém zasedání (18. května) Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo doporučení rady kraje a podpořilo stavbu cyklostezky přes vodní dílo Nové Mlýny. Schválena byla i vyšší finanční podpora venkovských prodejen o 1,106 milionu korun, o kterou je v obcích enormní zájem.

Projekt 2,6 km dlouhé cyklostezky při silnici I/52 přes vodní dílo Nové Mlýny má zelenou. Zhotovitelem se stala Společnost Cyklostezka Nové Mlýny, kterou tvoří společnosti EUROVIA CS a FIRESTA-Fišer. Stavba cyklostezky by měla být zahájena v nejbližších dnech, její dokončení je naplánováno na červen 2021. „V následujícím období budeme v rámci krajského rozpočtu velmi zvažovat, které projekty finančně podpoříme. Ale právě toto je příklad projektu, kdy s ohledem na výši získané dotace a na propojení stezky s opravou páteřní komunikace, by bylo neekonomické její výstavbu nepodpořit,“ řekl hejtman Bohumil Šimek. Jak konstatoval náměstek hejtmana Petr Hýbler, realizace stavby s celým názvem „Cyklostezka umístěná při silnici I/52 na straně střední nádrže vodního díla Nové Mlýny“ je bezprostředně spojena s rekonstrukcí příslušného mostu přes vodní dílo.

Jako jeho součást je lávka pro cyklisty financována Jihomoravským krajem a realizována společně s Ředitelstvím silnic a dálnic. Cyklostezka se na lávku na mostě napojuje. „Celý projekt tedy přijde na 115 milionů korun (včetně DPH). Na stavbu samotné cyklostezky s lávkou celkové hodnoty stavebních nákladů ve výši 89,75 milionu přispěje kraji Státní fond dopravní infrastruktury částkou 58,9 milionu korun, když samotný kraj profinancuje 15 % celkových uznatelných nákladů. Podíl Jihomoravského kraje na stavbě tedy bude přibližně 10,3 milionu korun,“ sdělil podrobnosti o stavbě cyklostezky náměstek hejtmana Hýbler. Cílem stavby je převedení cyklistů ze silnice I/52 na samostatnou cyklostezku.

„Součástí je i řešení nevhodného křížení cyklotrasy na jižním konci cyklostezky. Cyklostezka je umístěna na přísypu hráze podél silnice I/52, jedná se o lokalitu vodního díla a přírodní rezervaci, rekreačně významnou s vysokým vytížením i potenciálem cyklodopravy i cykoturistiky. Na uvedené komunikaci je dnes vysoká intenzita vozidel s vysokým podílem nákladní dopravy, vedení cyklistů po silnici je nevhodné, zejména z důvodu častých nehod. Jde nám také o propojení trasy celoevropského významu EuroVelo 9, trasy Brno-Vídeň a trasy Greenway K-M-W,“ dodal náměstek hejtmana.

PARDUBICKO VYTYPUJE MÍSTA PRO NEHODY

Regionální silnice jsou často přetěžované, kraj se společně se Správou a údržbou silnic Pardubického kraje proti jejich ničení bude bránit. Vybuduje několik vážních míst, která zaznamenají přestupky a příslušnými silničními správními úřady budou vymáhány sankce.

„Téměř 10 let je kraj připraven budovat vážní místa v našem regionu a očekával součinnost Ministerstva dopravy. To se však k celé věci nemá. Mohu říci, že mi došla trpělivost. Postupně začneme váhy na krajských komunikacích instalovat na vlastní náklady,“ zdůraznil náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš a dodal: „V nejbližší době máme v plánu vybudovat dvě vážní místa v úsecích, na kterých převládá přeprava materiálu z cementárny Prachovice. Přesněji se jedná o lokality Radlín a Ronov nad Doubravou. U první jmenované oblasti bude instalováno místo pro vážení ještě letos, u druhé rok na to. Vážit chceme v příštím roce i na úseku silnice z České Třebové do Litomyšle. V roce 2022 budou připravena místa pro vážení u spojnice silničního úseku z Přelouče, Lázní Bohdaneč a hranic s Královehradeckým krajem, a také na úseku z Markovic přes Sobětuchy, Podhůru do Slatiňan.“

„Na vážních místech bude probíhat i kontrola dodržování dopravního omezení v podobě vyloučení těžké nákladní dopravy. Zařízení bude sloužit také ke sčítání hustoty dopravy. Úspory se očekávají zejména v tom, že přepravci nebudou přetěžovat vozidla a poškozovat silnice. Dojde i ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu, snížení hluku a vibrací. Při prohřešcích bude od řidičů vymáhána patřičná pokuta,“ doplnil Michal Kortyš. Martin Madejewský, DiS., oddělení komunikace a vnějších vztahů

KRAJE PŘEDLOŽÍ POTŘEBY NA KORONAVIRUS VLÁDĚ

Hejtmani předloží Správě státních hmotných rezerv přehled požadavků na zásobování ochrannými prostředky pro případné další krizové období „Železná zásoba“ pro krizové období, kterou stát pořídí prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv, by měla zahrnovat i počty ochranných prostředků (OOP), které by potřebovaly kraje v okamžiku vypuknutí případné další vlny nákazy. Asociace krajů předá přehled potřebného množství OOP na zhruba dva měsíce ministerstvu průmyslu a obchodu. Na videokonferenci se zástupci MV a MPO to potvrdil 1. místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

„Budeme doufat, že pro nás v případě nouze pak Správa státních hmotných rezerv potřebné respirátory, roušky či obleky bude mít. Zásobujeme kromě regionálních nemocnic také sociální služby, obce s rozšířenou působností či školství a další oblasti,“ zdůraznil Jiří Běhounek.

Ministr vnitra Jan Hamáček informoval hejtmany o tom, že letecký most s dodávkami z Číny byl ukončen a vlakem dorazí už jen menší rezerva pro případ krize. Poslední zavážku kraje dostanou v tomto týdnu od Ministerstva zdravotnictví ČR a bude určena pro praktické lékaře a ambulantní specialisty. Jiří Běhounek poděkoval ministrovi za efektivní spolupráci MV i Hasičského záchranného sboru ČR v uplynulých měsících. „Náš dík patří i Ústřednímu krizovému štábu, který reagoval na požadavky jednotlivých regionů. A rád bych znovu poděkoval kolegům hejtmanům, dokázali jsme, že si i v takové situaci umíme poradit tak, aby všechno fungovalo,“ dodal Jiří Běhounek.

Ten také informoval představitele krajů ohledně jednání s vedením Svazu měst a obcí ČR o kompenzaci ztrát v regionální dopravě, kterou bude za Asociaci krajů řešit s ministerstvem dopravy liberecký hejtman Martin Půta. Svaz rovněž požádal kraje o to, zda by dál byly schopny udržet dotační tituly, v rámci nichž podporují města a obce. Jde například o Program obnovy venkova. Hejtmani v nejbližší době budou diskutovat o tom, jaké náklady si vyžádalo řešení koronavirové krize, nakolik musely být omezeny investice v regionech a vytvoří seznam předpokládaných ztrát. Další společné videokonferenční jednání je čeká 25. května 2020. Ing. Eva Neuwirthová

NA VYSOČINĚ ÚČET KRIZOVÉHO ŘÍZEN Í O 21 MILIONŮ

Krajští zastupitelé dnes na návrh hejtmana regionu Jiřího Běhounka souhlasili s navýšením peněžní částky určené pro zajištění nákupu ochranného materiálu pro zvládnutí stávající i budoucí epidemiologické situace. Prozatím bylo včetně tohoto navýšení uvolněno na konkrétní nutné nákupy z krajského rozpočtu 71 miliónů korun, dalších 10 miliónů korun poslal Vysočině stát. „Především v posledních týdnech kromě centrálních dodávek obou ministerstev rozdělujeme napříč regionem každý den ochranné osobní pomůcky nejen nemocnicím, ale také obcím, strategickým provozům, ambulantním provozům, sociálním službám, z pozice zřizovatele nyní i vybraným středním školám,“ uvedl po jednání Zastupitelstva Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Nyní realizované dodávky nakoupených ochranných pomůcek objednaných přímo Krajem Vysočina jsou směřovány do centrálního skladu v Jihlavě. Ten je průběžně využíván pro redistribuci materiálu po regionu. Distribuce materiálu v Kraji Vysočina probíhá ze ¾ vlastním logistickým týmem, tzn. dodávka materiálu je realizována přímo na místa určení v terénu, využíván je i hromadný odběr společný pro konkrétní území nebo např. lékařskou odbornost.

Téměř 35 miliónů korun vydal Kraj Vysočina do 11. 5. 2020 z vlastního rozpočtu na nákup cca milionu kusů respirátorů FFP1, FFP2 i FFP3, 7,5 miliónu korun stál Kraj Vysočina nákup lihu a AnttiCovid přípravků. Mezi další položky průběžně hrazené z účtu krizového řízení patří nanoroušky, štíty, deset nových odběrových stanů, stotisíce kusů jednorázových rukavic, ochranné brýle, pláště a overaly. Pro pět krajských nemocnic byly pořízeny generátory ozonu, postřikovače, tepelné ohřívače, vozíky, obalový materiál. Kraj dále pořídil tisíce kusů testovacích sad, aby mohlo být v krajských nemocnicích spuštěno testování COVID-19 samoplátců. „Z důvodů velkého zájmu o tuto placenou službu bylo testování v Nemocnici Jihlava rozvolněno na celý den s tím, že z původních 15 lidí denně je nyní možno provést 44 placených odběrů denně, navýšení testovacích kapacit na současných 20 samoplátců denně hlásí i Nemocnice Havlíčkův Brod. Během tohoto týdne se předpokládá zahájení testování i v ostatních krajských nemocnicích,“ informoval náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví Vladimír Novotný. Ing. Jitka Svatošová

VÝŠKOVICKÉ MOSTY V OSTRAVĚ UŽ „JEZDÍ", JEDNA Z NEJVĚTŠÍCH STAVEB OSTRAVSKA

Moravskoslezský kraj dokončil práce na jedné z největších dopravních staveb v regionu. Po dvou letech skončila rozsáhlá modernizace Výškovické ulice a přilehlých mostů v Ostravě. Po nové komunikaci budou moci auta jezdit od půlnoci na sobotu 16. května. Naplno tu bude fungovat už nejen tramvajová, ale i autobusová doprava. Stavba bude sloužit také cyklistům, její součástí je nová cyklostezka.

„Jsem rád, že nás nezastavil ani koronavirus a stavební práce jsme dokončili i přes vyhlášení nouzového stavu. Byly to velmi náročné dva roky nejen pro stavebníky, ale i pro řidiče a cestující. A také pro lidi, kteří bydlí v této části Ostravy-Jihu. Děkuji za trpělivost a pochopení dopravních omezení a sníženého komfortu. Zato tu máme novou moderní dopravní tepnu, která nám bude dobře sloužit,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Dodal, že celkové náklady na rekonstrukci mimoúrovňového křížení Výškovické ulice se silnicí I/11 (ulice Rudná) a železniční tratí (Polanecká spojka) dosáhnou zhruba 325 milionů korun. Investiční podíl Moravskoslezského kraje (245,3 mil. Kč) byl z 85 procent hrazen z evropských dotačních fondů, 10 procent šlo z krajského rozpočtu a 5 procent z rozpočtu státu. U Dopravního podniku Ostrava, který financoval část stavby nové tramvajové trati (79, 6 mil. Kč), projekt spolufinancuje Státní fond dopravní infrastruktury. Zhotovitelem stavby je společnost Firesta.

„Rekonstrukce Výškovických mostů je největší investici Moravskoslezského kraje do dopravní infrastruktury, a zároveň i nejsložitější. Zrekonstruovaný, téměř půlkilometrový úsek Výškovické ulice (III/4787) nyní vede po šesti nových mostech namísto původních čtyř, které byly ve špatném technickém stavu, a proto musely být zdemolovány. Slouží také cyklistům, jejich součástí je i cyklostezka. Stavělo se nad velmi frekventovanou komunikací I. třídy, ulicí Rudnou, a elektrifikovanou železniční tratí, přitom jsme museli na mostech zachovat tramvajové spojení,“ popsal náměstek hejtmana pro finance a investice Jaroslav Kania. Předpokládá, že oproti původním plánům bude stavba levnější. „Dá se říci, že oproti původnímu finančnímu předpokladu dojde při závěrečném vyúčtování k mírné úspoře v řádu milionů korun. Jsem rád, že se stavbu podařilo finančně udržet,“ upřesnil náměstek hejtmana Jaroslav Kania.

„Dělali jsme maximum pro to, aby stavba co možná nejméně lidem otravovala život a komplikovala dopravu v jedné z největších a nejlidnatějších částí krajského města. V této části Ostravy-Jihu bylo velmi složité najít za frekventovanou Výškovickou ulici náhradní objízdné trasy. V určitých etapách, hlavně když se demolovaly staré mosty, bylo nutné úplně uzavřít nejen Výškovickou ulici, ale zavřít také Rudnou a železniční trať, které vedou pod ní. Zároveň jsme museli zajistit v této části městskou hromadnou dopravu a průjezd vozidel složek IZS. Děkuji všem za spolupráci, trpělivost a shovívavost. A také disciplinovanost, díky které tu nedocházelo k nehodám a k vážným kolizím,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí