iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

EU žaluje Rakousko u EU, odlišné přídavky na děti cizinců

Evropská komise zažalovala Rakousko u Soudního dvora Evropské unie kvůli takzvané indexaci přídavků na děti pracujících cizinců. Podle ní je opatření diskriminační a v rozporu s unijním právem. Sdělila to dnes mluvčí komise. Na znevýhodnění při vyplácení rakouských přídavků na děti, které žijí ve své vlasti, si mimo jiné stěžují čeští pracovníci.

Rakousko od 1. ledna 2019 snížilo přídavky na děti lidí z jiných zemí Evropské unie, kteří sice v Rakousku pracují, ale jejich potomci žijí ve vlasti. Na základě indexace přídavky odpovídají životním nákladům v zemích jejich původu. Výsledkem je především to, že pracovníci z chudších členských zemí včetně Česka či Slovenska dostávají na své děti žijící doma méně peněz, zatímco zaměstnanci z bohatších zemí naopak více.

Krácení dávek porušuje „platné předpisy o koordinaci sociálního zabezpečení a je diskriminační, neboť někteří dojíždějící zaměstnanci ze zemí EU, kteří v Rakousku přispívají v plném rozsahu k hospodářství, výdělečné činnosti i sociálnímu pojištění, dostávají nižší dávky než ti, jejichž děti v Rakousku žijí“, zdůvodnila EK své dnešní rozhodnutí.

Komise dále argumentuje, že indexace neplatí pro Rakušany, kteří pracují pro rakouského zaměstnavatele v cizině a jejichž děti tam s nimi žijí. Jejich postavení je přitom s cizinci pracujícími v Rakousku srovnatelné.

Kvůli podezření, že indexace je neslučitelná s unijním právem, zahájila komise řízení s Rakouskem v loňském roce.
Unijní soud se případem zabývá od konce letošního dubna, kdy se na něj obrátil s dotazem ohledně slučitelnosti s unijním právem finanční soud v Rakousku. Ten tak učinil na základě stížnosti české pendlerky, které krácení přídavků postihlo. Rakouský soud chce verdikt vynést až poté, co o případu rozhodne Soudní dvůr Evropské unie.

Vídeň na kontroverzní indexaci, kterou prosadila bývalá pravicová koalice lidovců a svobodných, nadále trvá. Současná lidovecká ministryně pro rodinu Christine Aschbacherová uvedla, že opatření je pro Rakousko „otázkou spravedlnosti“.
Za loňský rok Rakousko podle deníku Die Presse díky tomuto opatření ušetřilo zhruba 62 milionů eur (1,7 miliardy korun), zatímco předchozí pravicová vláda si od něj slibovala roční úsporu 114 milionů eur. Dalším důsledkem indexace podle Die Presse je, že z práce v Rakousku odešlo mnoho pečovatelek z východní části EU.

ŠPIONI CHTĚJÍ PENÍZE OD FIRMY, KTERÁ BOJUJE PROTI HACKERŮM

Rozvědka usiluje o peníze kdysi skrytě vložené do firmy, která učí, jak odvracet hackerské útoky. Jde o společnost CyberG Europe, která se kdysi jmenovala Cyber Gym. Že mají „tajní“ se společností co do činění, se provalilo během vyšetřování bývalého náměstka rozvědky Zdeňka Blahuta, který byl loni obviněn z podvodu.

Firma pro Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) ztratila význam a rozvědčíci nyní zkoumají, jak zachránit část peněz, které do ní investovali. „Žaloba by byla určitě až krajní možnost, bude snaha hledat mimosoudní dohodu,“ uvedl informovaný zdroj redakce z bezpečnostní komunity.

Není však vyloučeno, že by s žalobou mohla přijít sama společnost Cyber. „Samozřejmě všechno, co se napsalo o jejím spojení s rozvědkou, tu firmu neskutečně poškodilo. Přišla o zakázky, měla velký potenciál,“ dodal zdroj MF DNES.
Před českými soudy se tak může v blízké době odehrát právní bitva, která nemá v dějinách tuzemské justice obdoby. Jde v ní o stamiliony korun.

Podstatou celého příběhu je, že rozvědka do firmy podle zdrojů redakce investovala, protože měla zájem proniknout k osobám, které školení podstupují, a k jejich podnikání. Po prozrazení přirozeně všechno padá.

Koneckonců před rokem z projektu vycouvala „mateřská“ firma CyberGym z Izraele. V prohlášení, na které upozornil internetový server Lupa.cz, společnost uvedla, že česká firma nemá právo značku dál používat.
Policie zatkla bývalého náměstka rozvědky. Chovanec zadržení dementoval

„CyberGym Europe už nadále nedrží licenci a není partnerem ani resellerem či představitelem CyberGym. Není dále oprávněn poskytovat služby za využití softwaru, dokumentací a metodik CyberGym. Nemá také žádná práva na jakýkoliv software CyberGym nutný ke komerčnímu provozu,“ stojí v prohlášení Izraelců.

Žaloba na ministerstvo

Případná právní bitva by pro rozvědku byla nepříjemná nejen z důvodu, že by musela před soudem líčit detaily svých operací, ale také proto, že by se musela „přihlásit“ k lidem, kteří ve firmě měli hájit její zájmy, a tím je ohrozit. I z toho důvodu tak řada lidí z bezpečnostní komunity předpokládá, že rozvědka bude mít snahu domluvit se mimosoudně.

Jedna žaloba totiž shodou okolností už nedávno padla. A to ze strany společnosti CyberG na ministerstvo obrany. Firma totiž před dvěma lety uspěla ve výběrovém řízení na školení v hackingu v hodnotě šest milionů korun. Těsně předtím než ministerstvo vyslalo do areálu společnosti v Řitce u Prahy své experty na školení, však z projektu vycouvalo. A CyberG si nárokuje ušlý zisk. „Ano, žaloba na ministerstvo obrany byla skutečně podaná,“ potvrdil advokát a člen představenstva firmy Petr Vališ.

Jak upozornil web iRozhlas.cz, Vališ je současně také advokátem bývalého náměstka rozvědky Zdeňka Blahuta, který je obviněn ve zmíněném velkém skandálu kolem ÚZSI. Jde o kauzu, která má několik samostatných větví. Příběh společnosti CyberG je jednou z nich, protože i za něj byl Blahut odpovědný.

Agáty v Egyptě

Tou hlavní větví a hlavním Blahutovým problémem je akce na záchranu misionáře Petra Jaška, který byl před několika lety uvězněn v Súdánu a kterému hrozil trest smrti. Tuzemská rozvědka pak rozjela operaci, která vedla k Jaškovu propuštění.
Chybějí peníze, nebo Agáty? Náměstkovi rozvědky zmizela zařízení na odposlech

Rozvědka ve snaze dostat Jaška z vězení vyplatila stovky milionů korun tajné službě v sousedním Egyptě. Ta si za ně měla údajně koupit mobilní zařízení pro odposlech, takzvané Agáty. Jenže zda je Egypťané skutečně pořídili, nebo kolik peněz jim rozvědka vyplatila, se dodnes přesně neví.

Vrchní státní zastupitelství, které na kauzu kolem Blahuta dohlíží, podle informací MF DNES nedávno poslalo žádost o takzvanou právní pomoc do Egypta. Tamní úřady by měly ve své odpovědi situaci vyjasnit.

ÚZSI se dodnes zabývá některými peněžními toky z působení bývalého vedení služby. Vzhledem k tomu, že ÚZSI často operuje s hotovostí, je však rekonstrukce starých obchodů složitá. „Dnes už vím, že se staly věci, ke kterým dojít nikdy nemělo, ale věřím, že se službě i mně podaří vše ustát, spravedlivě vyřešit a do budoucna se vyhnout podobným excesům. Podle mého názoru nebyly systémové, ale spočívaly v činnosti jednotlivců,“ řekl k vyšetřování nynější ředitel rozvědky Marek Šimandl pro Respekt.

Poslední větví případu kolem Blahuta jsou operace Úřadu pro zahraniční styky a informace v Česku. Rozvědka totiž musí pracovat, jak napovídá už název úřadu, pouze v zahraničí. V tuzemsku smí působit jen na základě informací zvenčí. Premiér Andrej Babiš podezíral ÚZSI z toho, že stojí za úniky hovorů mezi ním a novinářem Markem Přibilem. To se však neprokázalo.

PRANICE SOUDCŮ O FUNKCI PŘEDSEDY MS V PRAZE

Největší soud v zemi, Městský soud v Praze (MS), chtějí vést tři jeho místopředsedové a dva předsedové obvodních soudů. Kandidaturu již dříve České justici potvrdil předseda Obvodního soudu (OS) pro Prahu 1 Michal Princ a místopředseda pro trestní úsek Jan Kadlec. Ministerstvo spravedlnosti (MS) nyní uvedlo, že do 7. května podalo přihlášku do výběrového řízení 5 uchazečů.

Vedle Kadlece a Prince podala přihlášku také civilní místopředsedkyně MS Simona Bradáčová. České justici pak nově potvrdil svoji účast ve výběrovém řízení Aleš Sabol, který je místopředsedou MS pro správní soudnictví a předsedkyně OS pro Prahu 10 Jaroslava Pokorná.

Jan Kadlec působil po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy (PF UK) v roce 2000 krátce v advokacii, pak přešel na pozici justičního čekatele. Soudcem je od roku 2003, kdy začínal na OS pro Prahu 10. Odtud v roce 2010 přešel na MS v Praze, kde je od roku 2013 trestním místopředsedou.

Simona Bradáčová čekatelovala šest let po absolvování PF UK v roce 1996, posléze působila jako soudkyně na OS pro Prahu 1, odkud přešla v roce 2011 na MS v Praze. Místopředsedkyní soudu je od roku 2016.

Aleš Sabol poté, co v roce 1996 absolvoval PF UK, pracoval jako úředník na Ministerstvu vnitra ČR. V letech 1997 – 2000 čekateloval, soudcem je od roku 2000 a začínal na OS pro Prahu 10. V roce 2004 přešel na MS v Praze, odkud po 7 letech odešel do funkce předsedy OS pro Prahu 2. V roce 2015 se na MS vrátil a je místopředsedou pro správní úsek.
Michal Princ začínal jako soudce v roce 1994 na OS pro Prahu 10, kde od roku 2001 působil deset let ve funkci místopředsedy soudu. Od roku 2011 do roku 2016 vedl OS pro Prahu 3, pak přešel do funkce předsedy OS pro Prahu 1, v níž je doposud.

Mezi zkušené justiční manažery patří Jaroslava Pokorná. Ta působí v justici od roku 1985, kdy po absolvování PF UK nastoupila jako justiční čekatelka. Soudkyní se stala v roce 1987, nejprve působila krátce u OS pro Prahu 9, od roku 1988 pak u OS pro Prahu 10. V roce 1998 přešla na OS pro Prahu 1, kde zastávala funkci místopředsedkyně soudu. V roce 1999 se stala místopředsedkyní OS Pro Prahu 4, soud pak od roku 2007 jako předsedkyně osm let vedla. Od roku 2015 předsedá OS pro Prahu 10.

Městský soud v Praze nyní vede Libor Vávra, mandát mu končí v říjnu. Zájemci musí být soudci s minimálně osmiletou praxí. Pětičlenná výběrová komise, kterou sestaví ministryně, bude při pohovoru zkoumat jejich odborné, organizační a řídící schopnosti. Petr Dimun, ceskajustice.cz

LIDOVCI: ZMĚNY PRO DLUŽNÍKY

Lidovci navrhují řešit exekuce dvěma pozměňovacími návrhy. Dlužníkům vůči státu by k vymazání dluhu stačilo splatit jistinu a dlužníkům vůči soukromoprávním osobám jistinu a maximálně jednou tolik. Novelu exekučního řádu ve středu na tiskové konferenci představili předseda strany Marian Jurečka a poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. Podle únorových dat exekutorské komory je v Česku bezmála 4,5 milionu exekucí. Návrhy chce Výborný představit na jednání ústavně-právního výboru na začátku června.

Lidovecký návrh vychází z principu institutu milostivého léta. „Dával šanci vždycky po nějakém časovém úseku právě lidem odpustit část dluhu nebo odpustit dluhy úplně, aby ti lidé měli šanci na restart,“ řekl Jurečka. Podle Výborného návrh lidovců vychází z toho, že dluh nemůže být automaticky a úplně smazán.

„My jsme hledali možná řešení k tomu, abychom se vypořádali s touto minulostí, která byla často způsobena ať už nedomyšleností zákonodárce anebo naprosto neuvěřitelnými nekalými kroky věřitelů, kdy skutečně z velmi malého dluhu, z velmi malé jistiny tady vzniklo obrovské příslušenství na různých sankcích, pohledávkách, penále a podobně,“ uvedl Výborný.

Lidovci jsou přesvědčeni o tom, že stát a statní instituce mohou tíži exekucí unést. V případě dluhu vůči státu by tak dlužník splatil jistinu, ale žádné další příslušenství, tedy ani žádné úroky, ani penále a další závazky, které by v rámci příslušenství platili, by vymáháno nebylo. „Znamená to, že pokud k datu účinnosti tohoto zákona, respektive tři měsíce poté, dokáže dlužník splatit jistinu, dluh vůči státu, bude mu veškeré příslušenství odpuštěno,“ navrhují lidovci. Dlužník by měl zaplatit podle Výborného už jen symbolickou částku v rámci nákladů řízení. „Je paušálně v tom návrhu určena 500 korunami,“ doplnil.

V případě osobních exekucí by platil princip 1+1. „To znamená, dlužník zaplatí jistinu a maximálně jednou tolik na příslušenství, v čemž jsou obsaženy i náklady na vedení exekuce, a ten dluh mu bude odpuštěn, exekuce bude zastavena a nebude v ní dále pokračováno,“ uvedl Výborný. Doplnil, že v návrzích je výjimka, a to vymáhání dluhu na výživném a také u náhrad škod úmyslných trestných činů. „Tam samozřejmě se toto dobrodiní těch dlužníků týkat nebude, protože výživné je třeba platit v plné výši,“ dodal.

CELY VĚZŇŮ SE ZVĚTŠÍ

Česká republika musí zvětšit vazební a vězeňské cely, aby vyhověla Evropskému výboru proti mučení a nelidskému zacházení. Každý první vězeň musí mít nově 6 metrů životního prostoru, každý další 4 metry, přičemž do plochy se nezapočítává sociální zařízení. Ministerstvo navrhuje novou úpravu prostřednictvím vyhlášek o vazebním a vězeňském řádu. Vyhlášky také upravují obsah balíčku nebo ubytování žen s dětmi, kde převládne zájem dítěte nad zájmem matky. Zakázán má být mák, který není povolen ani v psychiatrické léčebně.

Jedna vyhláška reguluje řád vazební věznice, druhá upravuje řád věznice pro ty, kteří si odpykávají trest odnětí svobody, jinak jsou vyhlášky totožné: „Zároveň předložený návrh vyhlášky reaguje na doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (dále jen „výbor CPT“), resp. na jím prosazované vyšší standardy v oblasti stanovování minimální ubytovací plochy na jednoho vězně. V devadesátých letech výbor CPT stanovil základní normu pro minimální ubytovací plochu, jež by měla být vězňům v celách poskytnuta, a to 6 m² ubytovací plochy v cele pro samostatné ubytování a 4 m² ubytovací plochy na jednoho vězně v celách pro společné ubytování,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Osm metrů čtverečních pro dva vězně je málo

„Postupně však výbor CPT tyto požadavky zpřesnil s argumentací, že ,pokud 6 m² je minimální ubytovací plocha potřebná pro vězně v cele pro jednoho, pak skutečně není samozřejmé, že cela o 8 m² poskytne uspokojivou ubytovací plochu pro dva vězně´. Proto se výbor CPT rozhodl prosazovat pro cely k ubytování více osob jako žádoucí takový standard, který vzniká tak, že se k minimální ubytovací ploše jednolůžkové cely 6 m² přidají 4 m² na každou další osobu. S těmito standardy aktuální právní úprava není v souladu,“ vysvětluje důvodová zpráva, oč v návrhu jde. Do velikosti cely není podle doporučení CPT započítána plocha sociálního zařízení.

Podle hodnotící zprávy CPI za rok 2019 nebyla plocha vazebních cel pro zadržené problémem. Naopak si stěžovali na odpírání informací a kontaktů a neposkytnutí zdravotních služeb. Vazebně stíhaní vypovídali, že jim chybí vzduch, pobyt venku a světlo.

Podle důvodové zprávy se v praxi Vězeňská služba přizpůsobuje výše uvedenému velikostnímu standardu při stavbě nových věznic a vazebních věznic od Brna přes Světlou nad Sázavou až po Valdice či Znojmo nebo při jejich rekonstrukcích. Instituce je však závislá na přidělených penězích, upozorňuje se ve zprávě.

Obvinění s pozitivním testem se vymlouvají na mák

Podle vyhlášek o vazebním řádu i o vězeňském řádu se nebudou nově žádosti o použití telefonu zakládat do spisu a režim vazebně stíhané osoby a osoby vězněné se sjednotí. „Žádosti a schvalovací proces týkající se telefonických hovorů obviněných jsou realizovány prostřednictvím aplikace vězeňského informačního systému, je proto zbytečné tyto žádosti ještě zakládat do osobních spisů obviněných,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Další změnou, která čeká vazebně stíhané i vězněné, je rozšíření zakázaných položek, které lze vězni poslat v balíčku, o mák setý. Mák setý totiž podle důvodové zprávy obsahuje morfin, což je návyková látka a opiát. „Vězeňská služba se v poslední době setkává i se situacemi, kdy se po jednoznačně prokázané přítomnosti morfinu v tělních tekutinách obviněných (zjištěné prostřednictvím akreditované toxikologické laboratoře) obviněný v rámci kázeňského řízení hájí tím, že v době před odběrem biologického vzorku zkonzumoval potraviny s obsahem semen máku setého. Laboratorní metody, které by dokázaly jednoznačně vyloučit, že zjištěný obsah morfinu v tělních tekutinách nebyl způsoben předchozí konzumací potravin s obsahem semen máku setého, a tedy vyvrátit tato účelová tvrzení, nejsou běžně dostupné,“ popisuje problém důvodová zpráva.

„Mák a makové výrobky mohou také zvyšovat bažení po užití drogy, a proto je jeho konzumace v civilních psychiatrických zařízeních zakázána (např. psychiatrická nemocnice Bohnice má v domácím řádu uvedeno, že na odděleních pro léčbu závislostí patří pokrmy s mákem mezi nepovolené potraviny),“ dodává doslova důvodová zpráva, proč opatření navrhuje.
O dítěti budou rozhodovat lékaři a úředníci

A naposledy, úpravou projdou také podmínky, za kterých může mít žena u sebe dítě ve vazbě nebo ve věznici. Žena bude muset být schopná se o dítě postarat, což má řediteli věznice doložit praktický lékař, orgán sociálně právní ochrany a posudek psychologa. „V situaci, kdy se ukáže, že obviněná žena není schopna se řádně o dítě postarat, by ředitel věznice její žádosti neměl vyhovět, neboť by to nebylo ve prospěch dítěte,“ uvádí se v důvodové zprávě, podle které je na prvním místě vždy zájem dítěte.

Až doposud rozhodoval ředitel věznici o dítěti jen na základě předešlého života ženy, tedy zda se o dítě dosud řádně starala a zda má pro dítě dost finanční ch prostředků. Vězeňská služba také, podle návrhu nového vazebního a vězeňského řádu nebude zajišťovat zdravotní služby pro dítě, bude je zabezpečovat u poskytovatelů mimo věznici. V případě, že se vězněná matka nebude moci o dítě ve věznici postarat, přebere odpovědnost za řešení situace orgán sociálně právní ochrany. Materiál v plném znění je zde. Irena Válová, ceskajustice.cz

DEMONSTRANTI POSPREJOVALI MINISTERSTVO FINANCÍ, NECHTĚJÍ ROZŠÍŘIT LETIŠTĚ

Zhruba 50 lidí ve čtvrtek odpoledne protestovalo před ministerstvem financí proti plánovanému rozšiřování pražského letiště. Demonstranti při projevech uvedli, že projekt prohloubí klimatické i společenské problémy v metropoli. Vymezili se také proti případné pomoci státu letecké skupině Smartwings Group. Jeden z organizátorů budovu posprejoval.

Demonstraci pořádalo několik organizací v čele s hnutím Extinction Rebellion a pražskými Zelenými. Protestu se zúčastnili také zástupci některých obcí z okolí letiště, které jsou dlouhodobě proti jeho rozšíření. Na konci akce byl jeden z organizátorů kvůli posprejování budovy zadržen policií.

Starosta Nebušic, které leží východně od letiště, Viktor Komárek řekl, že projekt zhorší životní podmínky v okolních obcích a bude mít i negativní ekologické důsledky. Stát a město by podle protestujících měli využít peníze vyhrazené pro letiště na jiné projekty, například stavbu bytů nebo řešení současné krize. Spolupředseda Zelených v Praze Vít Masare řekl, že akce je zahájením dalších plánovaných protestů proti rozšiřování letiště. Jejich součástí má být také petice.

Letiště připravuje několik projektů rozšíření

Pražské letiště bylo před vypuknutím koronavirové krize na hraně své kapacity. Loni odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Letiště proto připravuje několik projektů, které by postupně měly rozšířit kapacity vzdušného přístavu o několik milionů odbavených pasažérů za rok.

K těm největším patří rozšíření druhého terminálu za přibližně 16 miliard korun, které má být hotové do roku 2028. Dalším velkým projektem je stavba paralelní dráhy, se kterou se má začít v roce 2025. Premiér Andrej Babiš loni na podzim uvedl, že v následujících 30 letech by mohlo být do letiště investováno až 55 miliard korun. V současnosti je ovšem provoz letiště kvůli pandemii koronaviru minimální, většina pravidelných linek je zrušena. I přesto zatím plánování stavebních projektů nadále pokračuje.

60 MILIONŮ PRO EVROPSKÉ NOVÁTORY

Budapešť, Maďarsko - Byla zahájena iniciativa EIT pro řešení krizí: V rámci kolektivního úsilí EU o řešení krize COVID-19 oznamuje Evropský inovační a technologický institut (EIT) zahájení „iniciativy EIT pro řešení krizí“. Správní rada EIT se rozhodla uvolnit dodatečné finanční prostředky ve výši 60 milionů EUR inovátorům, kteří využívají vysoce účinná řešení, která řeší tuto bezprecedentní sociální a ekonomickou výzvu. Financování umožní zahájení nových inovačních projektů zaměřených na okamžitou krizi v rámci „projektů pandemické reakce“ a podpoří vysoce inovativní začínající podniky, nové podniky a malé a střední podniky, které mají zásadní význam pro rychlé zotavení ekonomiky a mají prospěch z dodatečného financování. v rámci nástroje pro podporu podnikání.

Mariya Gabriel, evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež, odpovědná za ETI, uvedla: ‘V době krize, jakou dnes čelíme, musíme zajistit, aby zdroje byly zaměřeny na rychlé dosažení výsledků. Zajišťujeme, aby finanční podpora byla zvýšena a vyplácena rychleji těm, kteří pracují na nejslibnějších odpovědích na obtížné otázky, které představuje Covid-19. Díky iniciativě EIT pro řešení krizí budou inovátoři v EU těžit z další podpory, která jim pomůže překonat tuto bezprecedentní situaci a pokračovat v poskytování inovativních řešení pro Evropu a její občany. ““

Dirk Jan van den Berg, předseda správní rady EIT, dodal: „Abychom zvítězili v boji proti narušení, které COVID-19 způsobil v Evropě, musíme úzce spolupracovat a mobilizovat naše zdroje. Byl jsem ohromen odolností podnikatelů; Iniciativa EIT pro řešení krizí zajistí, že budou mít finanční podporu v kritickém čase. Pomůže také oživení zaměřit se na vytvoření zdravější, zelenější a udržitelnější budoucnosti pro naši planetu a její obyvatele. ““

Nová iniciativa EIT sestává ze dvou hlavních směrů činností, které mají implementovat znalostní a inovační společenství EIT v Evropě:

• Nástroj pro podporu podnikání: Krize COVID-19 má obrovský dopad na začínající podniky, podniky začínající v oboru a malé a střední podniky, přičemž dochází k vysychání investic a objevují se významné problémy s peněžními toky. Další podpora EIT (financování, technická pomoc a síť) pomůže vysoce inovativním podnikům čelit krizi a urychlit jejich růst.

• Projekty pandemické reakce: Více než kdy jindy jsou zapotřebí inovace a nová řešení, aby bylo možné čelit současné krizi a zabránit její obnově. Ekosystém EIT je pohyblivý a bude mobilizovat inovátory, aby řešili dopad krize COVID-19, a to jak z hlediska bezprostředních zdravotních problémů, tak z hlediska širší reakce.

Financování ve výši 60 milionů EUR podpoří inovace v oblasti zdraví, změny klimatu, digitalizace, potravin, udržitelné energie, městské mobility, výroby a surovin. S ohledem na flexibilitu inovačního modelu EIT reagovalo osm znalostních a inovačních společenství EIT na krizi rozhodně a v následujících týdnech vyhlásí další celoevropské výzvy k těmto činnostem.

Co je Evropský inovační a technologický institut (EIT)?

EIT posiluje schopnost Evropy inovovat prostřednictvím řešení pro řešení naléhavých globálních výzev a pěstováním podnikatelských talentů k vytváření udržitelného růstu a kvalifikovaných pracovních míst v celé Evropě. ETI je orgán EU, který je nedílnou součástí rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020. Institut podporuje rozvoj dynamických celoevropských partnerství - znalostních a inovačních společenství EIT - mezi předními společnostmi, výzkumnými laboratořemi a univerzitami.

EIT pohání inovativní řešení globálních výzev

Osm znalostních a inovačních společenství EIT pracuje na urychlení přechodu k ekonomice s nulovými emisemi uhlíku (EIT Climate-KIC), podpoře digitální transformace Evropy (EIT Digital), vedení globální revoluce v inovaci a výrobě potravin (EIT Food), udělení EU občané více příležitostí vést zdravý život (EIT Zdraví), dosáhnout udržitelné energetické budoucnosti pro Evropu (EIT InnoEnergy), posílit konkurenceschopnost evropského zpracovatelského průmyslu (EIT Manufacturing), vyvinout suroviny do hlavní síly pro Evropu (EIT RawMaterials) a řešit výzvy v oblasti mobility našich měst (EIT Urban Mobility).

Spolu se svými předními partnery v Evropě nabízejí širokou škálu inovačních a podnikatelských aktivit. To zahrnuje vzdělávací kurzy, které kombinují technické a podnikatelské dovednosti, služby zakládání a zrychlování podniků a výzkumné projekty zaměřené na inovace.

POZNATKY ZE ZAHRANIČÍ, BIOPLYN Z HNOJE

Naplnění bioplynem na mléčné farmě Vuorenmaa: Brzy bude možné naplnit nádrž bioplynem vyrobeným z hnoje skotu na mléčné farmě Vuorenmaa v Haapavesi. Kromě kamionu na mléko je ještě dost pro ostatní řidiče vozidel poháněných plynem, aby si jej koupili z běžných plynoměrů. Ve Finsku je nové použití stlačeného bioplynu vyrobeného z kravského hnoje pro účely přepravy. Bioplyn bude hrát důležitou roli při snižování emisí z dopravy, protože nahradí fosilní paliva, tj. Naftu a benzín. Současně se významně sníží uhlíková stopa mléčné farmy. Využití bioplynu jako paliva pro přepravu je součástí úsilí Valio snížit uhlíkovou stopu mléka na nulu do roku 2035.

Bratři Janne a Ville Vuorenmaa a jejich rodiny provozují v Haapavesi mléčnou farmu se 180 krávy. Mléko z farmy Vuorenmaa se používá k výrobě sýru Valio Oltermanni® v závodě na výrobu sýrů Haapavesi ve Valiu.
Mléčná farma Vuorenmaa má vlastní bioplynovou stanici, která ročně produkuje asi 1200 MWh bioplynu. Bioplyn se již používal k výrobě elektřiny a tepla potřebného na farmě, ale nyní se bioplynová stanice rozšířila. Zpočátku bude asi polovina plynu rafinována do biometanu pro použití v dopravě. Plnící stanice bude připravena do konce roku a poté vůz na mléko začne plnit bioplynovou nádrž na farmě. Nejprve bude existovat omezená dodávka bioplynu pro osobní automobily. S rostoucí poptávkou lze rafinační kapacitu zvýšit. Pokud by veškerý bioplyn měl být používán v osobních vozech, stačilo by na to, aby 85 aut najelo 20 000 kilometrů za rok *.

„Máme vlastní bioplynovou stanici 15 let. Dříve jsme dostali teplo a elektřinu z kravského hnoje, abychom vyhověli potřebám naší vlastní farmy. Když nastal čas na obnovu zařízení, rozhodli jsme se, že bychom mohli expandovat a vyrábět bioplyn i pro přepravu. Nákladní automobil na mléko začne používat bioplyn farmy koncem tohoto roku. Kolem stejného času bude podél silnice Virtala otevřena čerpací stanice pro další motoristy, “říká Janne Vuorenmaa.
Cílem společnosti Valio je snížit uhlíkovou stopu mléka do roku 2035 na nulu. Toho lze dosáhnout snížením emisí na mléčných farmách, v dopravě a rostlinách a zvýšením propadů uhlíku v polích prostřednictvím uhlíkového hospodářství; Valio a Akční skupina pro Baltské moře se spojily, aby poskytly školení chovatelům mléka. Farma Vuorenmaa je jednou z uhlíkových farem.

„Mléčná farma Vuorenmaa je dobrým příkladem toho, jak finští zemědělci mohou vyřešit problémy s klimatem. Zároveň mohou farmy vytvářet nové obchody. Využití hnoje pro výrobu bioplynu snižuje uhlíkovou stopu mléka produkovaného na farmě o čtvrtinu nebo jednu pětinu, v závislosti na způsobu, jakým se počítá, “říká Valio Juha Nousiainen, SVP, uhlíkový neutrální mléčný řetězec.

Používání bioplynu může ve srovnání s motorovou naftou snížit až o 85 procent emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu paliva.

Hnůj je nevyužitý poklad

Každý rok se ve Finsku vyprodukuje asi 15 milionů tun hnoje. Jeho vůně je známá většině lidí v okolí farem, zejména na jaře. Vůně hnoje v bioplynovém procesu výrazně klesá. Kromě toho jsou živiny v hnoji rozpustnější než v běžném hnoji. Když je hnojivo efektivnější, je zapotřebí méně nakoupeného hnojiva. A do vodních systémů je méně odtoku živin.
„V okolí mléčné farmy Vuorenmaa vznikla síť místních operátorů. Farma se nachází v blízkosti závodu na výrobu sýrů Haapavesi, takže vyplnění po trase kamionu na mléko je výhodné. Demeca, dodavatel zařízení na výrobu bioplynu, je společnost se sídlem v Haapavesi, stejně jako dopravní společnost H. Vähäaho, která sbírá nové mléko s mlékem. To je nejlepší místní spolupráce, “říká Marko Puhto, generální ředitel družstva Osuuskunta Pohjolan Maito.

„Chceme vytvořit nové obchodní příležitosti pro zemědělce a zvýšit ocenění tohoto odvětví. Naším posláním je zvyšovat ziskovost farem a blahobyt lidí a zvířat. S pandemií coronavirus se hodně hovořilo o finské bezpečnosti dodávek. Zde máme jeden způsob, jak zvýšit soběstačnost paliva. V současné době se většina dopravního paliva dováží. Technologie společnosti Demeca byla vyvinuta na naší rodinné farmě zde v Haapavesi. Jeden z mých velkých snů se stane skutečností, když dokážu naplnit své vlastní plynové vozidlo ve své domovské vesnici, na farmě mého zákazníka a peníze zůstanou u farmářů - bez zapojení prostředníka, “říká Demeca's Sales Režisér Sami Vinkki.

"Celý náš tým byl nadšený projektem plynových vozidel." Náš první vůz na mléko narazil na silnici přesně před 60 lety. Je skvělé zůstat součástí rozvoje tohoto odvětví, “říká Sami Vähäaho z dopravní společnosti H. Vähäaho.

* Kdyby byl veškerý plyn používán pro osobní automobily, s průměrnou spotřebou, bylo by dost k ujetí asi 1,67 milionu kilometrů.

PLAVBY OLOMOUC NABÍDNOU LETOS NOVÝ ÚSEK

Vlajková loď, která je dominantní službou Plaveb Olomouc, je na řece Moravě už šestým rokem. Za tu dobu se na její palubě vystřídaly tisíce návštěvníků z Olomouce i celé České republiky. Páté narozeniny si žádají novinku a tu nabídnou Plavby Olomouc v podobě nového plavebního úseku, který povede až ke Kožušanskému jezu.

Nová trase bude trvat kolem dvou hodin. Vytváří tedy alternativu ke kratší, stávající plavbě, která v nabídce zůstává. Organizátor Šimon Pelikán ji začne provozovat od druhé poloviny června. „V letošním roce reagujeme na nepříznivou situaci způsobenou pandemií koronaviru, jejíž dopady jsou veliké a nevyhnuly se ani nám. Nicméně vzhledem k tomu, že více Čechů bude prázdniny trávit doma, věřím, že naši novou trasu uvítají. Rozhodli jsme se pro navýšení plavebních možností a OLOLOĎ Kordulka se do Olomouce vrátí už letos,“ uvádí kapitán Šimon Pelikán.

OLOLOĎ Kordulka projde renovací, aby společně s lodí Marií Terezií dál zkrášlovaly řeku Moravu. Nadále budou pokračovat se zvýšenými hygienickými pravidly klasické poznávací plavby, školní výlety i příměstské tábory. Stejně tak rozlučky se svobodou, firemní akce a jiné oslavy.

Další novinkou budou svatby. Do nynějška bylo možné realizovat pouze obřad, nyní nabízí přístaviště i zázemí pro svatební hostinu. „Reagujeme tak na poptávku. Lidé museli místa svých svateb zrušit a hledají nové možnosti. A uznejte sami, svatba v námořnickém stylu na lodi má své kouzlo,“ dodává Pelikán.

Mimo lodí stojí Plavby Olomouc i za olomouckými OLOŠLAPY. Veškeré informace k jejich provozu přinese následná tisková zpráva, která se vydá v průběhu června. Šimon Pelikán, Kapitán a realizátor Plavby Olomouc

CELNÍCI ODHALILI DAŇOVÝ ÚNIK ZA 45 MILIONŮ

Pracovníci Sekce pátrání Generálního ředitelství cel dokončili případ s krycím názvem PIKASO, který začali prověřovat již v říjnu loňského roku na základě oznámení Finančního úřadu pro hlavní město Prahu.

Podezřelá a následně zadržená osoba v rámci své ekonomické činnosti vytvořila podvodný obchodní řetězec několika společností, jehož účelem bylo vylákat výhodu ve formě vyplacených nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty. Tímto svým jednáním způsobila České republice škodu v celkové výši téměř 45 miliónů korun.

Na základě shromážděných důkazů byla 6. května v ranních hodinách zahájena závěrečná realizace prověřování případu, při které provedli celníci a policisté v Praze na několika místech 3 domovní prohlídky a 1 prohlídku jiných prostor. Do akce bylo nasazeno 31 celníků a zásahová jednotka celní správy.

Při prohlídkách celníci našli a zajistili hotovostní finanční prostředky související s páchanou trestnou činností ve výši téměř 13 miliónů korun, na bankovních účtech pak více jak 3 milióny korun a dva rodinné domy v blízkosti Prahy v odhadované výši 27 miliónů korun. Ve spolupráci s Finančně analytickým úřadem byly na zahraničních bankovních účtech zajištěny finanční prostředky ve výši cca 4,2 miliónů korun. Celkově to pokrylo zadokumentovanou způsobenou škodu.

Policisté z odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy následně podezřelou osobu obvinili ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. V případě odsuzujícího rozsudku hrozí osobě trest odnětí svobody až na deset let. Kpt. Ing. Hana Prudičová, Generální ředitelství cel

KARLOVARSKO S VLÁDOU O LÁZEŇSTVÍ

Zástupci Karlovarského kraje, města Karlovy Vary, Svazu léčebných lázní ČR, krajské hospodářské komory a aktéři z oblasti lázeňství a cestovního ruchu videokonferenčně diskutovali s premiérem Andrejem Babišem a s ministry české vlády. Přednesli jim své požadavky a informovali se o možnostech zlepšení situace v lázeňství. Premiér Andrej Babiš společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem především přislíbili udržení a prodloužení kurzarbeitu, tedy kompenzace náhrady mzdy.

V úvodu videokonference hejtman Petr Kubis poděkoval premiérovi za pomoc během koronavirové krize: „Díky rychlé reakci ze strany vlády a také vyslání vojáků na pomoc regionu se situace v kraji významně zlepšila a dnes už máme jen jednotky dalších případů.“ Hejtman ale zároveň upozornil, že se výrazně zvyšuje nezaměstnanost v regionu a prioritou je znovu nastartovat lázeňství a cestovní ruch, pomoci zaměstnavatelům i zaměstnancům. Připomněl ale i problém s útlumem těžby a plánovaným propouštěním v rámci Sokolovské uhelné. „Vytvořili jsme záchranný tým a máme plán, jak postupně stav v lázeňství a cestovním ruchu zlepšovat. Jsme rádi, že o tom můžeme mluvit s vládou. Je to pro nás velmi důležité vědět, že nám stát naslouchá,“ dodal hejtman.

Prezident Svazu léčebných lázní ČR (SLL) Eduard Bláha poukázal na enormní výpadek lázeňské klientely, kterou z 90 procent tvoří němečtí a další zahraniční hosté. „ Náhrada mezd našich zaměstnanců je pro nás momentálně obrovský problém, proto bychom potřebovali mít jistotu, že stát udrží kurzarbeit a prodlouží jej, nejlépe do konce letošního roku. V lázeňství a cestovním ruchu bychom potřebovali v rámci Antiviru B náhrady ve výši 80 procent. V regionu je především třeba zachránit zaměstnavatele, abychom zachránili pracovní místa,“ zdůraznil Eduard Bláha. Premiér Andrej Babiš deklaroval, že kurzarbeit stát plánuje udržet zřejmě do konce srpna a možná déle. Jeho slova doplnil vicepremiér Karel Havlíček s tím, že nyní jedná o rozšíření programu Antivirus. Primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová rovněž upřesnila, že město dá 50 milionů na oživení lázeňství a cestovního ruchu.

Hovořilo se také o tom, zda se plánuje uvolnění omezení v tom smyslu, že nyní lázeňský host smí být jen 1 na pokoji, a to i v případě dětských návštěvníků lázní. „Pan ministr Adam Vojtěch potvrdil, že zřejmě od 25. května už omezení nebude platit, od tohoto termínu by mohly být v provozu za určitých podmínek i vnitřní bazény a sauny, které jsou součástí lázeňské a wellness nabídky. Mluvili jsme také o prodloužení návrhů, tedy poukazů na lázeňskou péči, kterou nemohli lidé během koronavirové krize absolvovat. Mnohým z nich proto už návrh propadl. Ministerstvo zdravotnictví vymyslí takové řešení, aby lidé nemuseli znovu k lékaři kvůli opakované indikaci lázní,“ uvedl krajský radní Jan Bureš.

Ministr Vojtěch také řekl, že se v nově připravované úhradové vyhlášce nezapomnělo na kompenzaci pro lázně.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová připomněla, že ministerstvo připravilo akční plán, jehož součástí bude podpora cestovního ruchu včetně lázeňství. Uskuteční se kampaně ve spolupráci s CzechTourismem a destinačními agenturami zaměřené na domácí turisty. „Ministryně také zmínila poukázky na pobyty, které se chystají pro naše občany a na jejichž financování by se podílel stát, případně i kraje. Mohlo by jít například o lázeňské relaxační pobyty. Jejich konečnou podobu předloží ministerstvo vládě zřejmě na konci května, případně během června,“ popsala náměstkyně hejtmana Jana Mračková Vildumetzová.

Premiér Andrej Babiš v závěru jednání upozornil přítomné, že jedná s představiteli Slovenska a Rakouska o otevření hranic, v další fázi se povede jednání s Německem. Jednotlivé kroky na pomoc lázeňství a cestovnímu ruchu v Karlovarském kraji se budou i nadále společně řešit. „Naše jednání bylo velmi konstruktivní a děkujeme premiérovi a ostatním členům vlády za vyslechnutí i zvážení našich návrhů, za diskusi a pochopení specifické problematiky oboru a oboru v regionu. Z jejich reakcí mám velmi dobrý pocit,“ uzavřel prezident SLL Eduard Bláha. Mgr. Jana Pavlíková
tisková mluvčí

CESTOVNÍ RUCH DOSTAL NA FRAK I V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Kvůli koronaviru se po šesti letech ocitl cestovní ruch v regionu v červených číslech. Celkový počet návštěvníků, kteří letos přicestovali v prvním čtvrtletí, se meziročně snížil o 14 %. Moravskoslezský kraj proto připravuje projekty, jejichž hlavním cílem bude nalákat do regionu výletníky a oživit turismus.

„Z poklesu cestovního ruchu nadšený nejsem, ale nic jiného jsme nemohli čekat. Pandemie koronaviru a s ní související opatření způsobily, že cestovní ruch ze dne na den skončil. V kraji se uzavřely turistické atraktivity, hotely a restaurace. To všechno se nám zákonitě muselo promítnout do statistik,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška a dodal, že podle Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí do regionu přijelo 178 690 turistů, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních.

„Oproti loňskému prvnímu čtvrtletí k nám do kraje přicestovalo o 28 tisíc hostů méně. Poslední meziroční pokles byl byl v regionu zaznamenán před šesti lety, kdy v prvním čtvrtletí roku 2014 klesla návštěvnost o sedm procent,“ vyčíslil náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška.

V porovnání s prvním kvartálem roku 2019 nastal pokles jak u domácích hostů, kterých se v kraji ubytovalo 143 291, tedy o 14 % méně, tak u hostů zahraničních. Nerezidentů přicestovalo o 11 % méně, tedy 35 399. Průměrný počet přenocování se ustálil na 3 nocích. Největší počet zahraničních návštěvníků přicestoval tradičně ze Slovenska (8,4 tisíce), Polska (7,8 tisíc) a Německa (4 tisíce).

„Náš kraj navzdory přicházející pandemii zaregistroval z hlediska návštěvnosti historicky nejsilnější měsíce leden a únor, a to jak z důvodu Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji juniorů, tak i dalších akcí, na které měl být tento rok nadprůměrně bohatý. I tak nám ale vzniknou bohužel nesmazatelné ztráty“, řekl ředitel krajské destinační společnosti Moravian-Silesian Tourism David Karčmář.

Moravskoslezský kraj přišel v březnu a dubnu zhruba o 1,2 miliardy korun, které by turisté v regionu utratili. „Cestovní ruch potřebuje v dobrém slova smyslu nakopnout. Vyčíslené ztráty, které pandemie způsobila, už zřejmě nedoženeme, ale zabojovat musíme. Proto Moravskoslezský kraj pracuje na oživení cestovního ruchu. Marketingová kampaň MÁME SVĚTOVÝ KRAJ ukáže, že není třeba cestovat po světě, když máme v našem kraji místa, která zdárně konkurují těm světovým. Také plánujeme prodloužení hlavní turistické sezóny o září a říjen. Připravujeme i další programy, které cestovní ruch podpoří,“ uzavřel náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí