iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Vojáci USA chrání Německo před novým Hitlerem?

Nedaleko od hranic ČR je letecká základna Ramstein, z níž několikrát vojáci USA projížděli přes ČR na cvičení. Je to největší základnou USAF mimo území Spojených států a nachází se na ní hlavní velitelství sil USAF v Evropě. Je také základnou jednotek NATO. Název základny, postižené tragédií v roce 1988, zaznívá i ve jméně hudební skupiny Rammstein.

Podle odborníků je základna Ramstein také jedním ze dvou míst v Německu, kde jsou uloženy nukleární zbraně USA. Spolu s nedalekým letištěm Büchel v pohoří Eifel je na obou základnách uloženo 150 jaderných hlavic. Základna není německým územím, ani nepodléhá německému právu.

Po převratu v roce 1989 někteří politici v čele s Kocábem usilovali o to, aby vojáci Sovětského svazu opustili ČR a SR. Hovořilo se o tom, že po Varšavské smlouvě zanikne i NATO. Ale nezaniklo. Ačkoliv je ČR finančně na dně, nakupuje moderní zbraně. Někteří odborníci, politici i obyčejní lidé se dotazují, proti komu budeme bojovat. A vojáci USA v Německu střeží Němce, aby se neobjevil nový Hitler? V médiích se o něm stále hovoří a vysílají se filmy.

BABIŠ: HLEDÁME FINANCOVÁNÍ BVP, JE TO NA DOBRÉ CESTĚ

Premiér Andrej Babiš, ministr obrany Lubomír Metnar a náčelník štábu Aleš Opata společně oznámili, co bude s klíčovými projekty na modernizaci české armády. Ty byly v ohrožení kvůli možným úsporným opatřením vzhledem ke koronavirové krizi.

Tématem společné mimořádné tiskové konference byly nákupy ručních zbraní a balistických vest a další strategické modernizační projekty armády. Právě výdaje na obranu a některé připravované klíčové nákupy armádní techniky se v posledních týdnech staly velmi diskutované. Především nákup pásových obrněných vozidel pěchoty (BVP) za 53 miliard korun.

„Hledáme řešení, aby financování bylo lepší. Myslím, že je to na dobré cestě. Byla by škoda, kdybychom tuto zakázku odložili. Je součástí budování naší moderní armády. Měli bychom je pořídit,“ prohlásil premiér Babiš.
Z dalších důležitých nákupů zmínil pořízení 52 děl ve standard NATO nebo nové terénní automobily. Ačkoliv stát podle Babiše čelí propadu HDP kvůli koronavirovým omezením, armádní akvizice by měly pokračovat. „Měli bychom se zbavit staré ruské techniky, kterou ještě máme,“ dodal.

V posledních týdnech ale Babiš několikrát připustil, že kvůli dopadům koronavirové krize a zmírňování ekonomických důsledku by mohla být zakázka. Později pak uvedl, že armáda modernizaci sice potřebuje, ale ministr obrany Lubomír Metnar by měl najít konkrétně u pásových obrněnců způsob financování.

Armádní nákupy oživí ekonomiku, hájí ohrožené zakázky náměstek Kopečný

Podle Metnara nyní ministerstvo řeší, jak klíčové zakázky rozložit více v čase. Obrana počítá s podepsáním smlouvy na nová bojová vozidla pěchoty do konce roku. Financování i dodávky by pak mohly být rozloženy až na šest let.
Náměstek ministra obrany pro akvizice Lubor Koudelka konstatoval, že by smlouva na 210 nových BVP mohla být uzavřena do konce roku. Původní plán počítal s polovinou letošního roku.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata varoval, že by výrazné omezení obranného rozpočtu mohlo vést k nebojeschopnosti některých armádních jednotek. Některými navrhovaná modernizace stávajících BVP je pak podle Metnara slepá cesta. „Nikdy nesplní standardy NATO,” řekl s odkazem na studie, které si ministerstvo obrany nechalo v minulosti zpracovat. Podle Opaty jsou současná BVP prakticky nemodernizovatelná. „Před třiceti lety se válčilo jinak, vojáci mělo jinou výzbroj,” dodal.

Koronavirus může pomoci splnit české sliby

Premiér Babiš připustil, že koronavirová krize paradoxně může ČR vylepšit index výdajů na obranu v rámci NATO, pokud se potvrdí současné hospodářské prognózy. Výdaje na obranu by tak podle něj mohly v roce 2021 činit 1,46 procenta HDP a překročit tak závazek, který Praha spojencům z Aliance dala. Do roku 2024 se Česká republika stejně jako ostatní členské země NATO zavázaly dávat na obranu 2 procenta.

Připomněl, že na obranu jde letos přes 72 miliard korun a příští rok by to mělo být 85 miliard. “Nemůžeme si dovolit zastavit modernizaci,” řekl Babiš. Poděkoval armádě při zvládání koronavirové krize. “Naše armáda je pro nás pro všechny důležitá. Ať už při povodních nebo teď při koronavirové krizi,” dodal.

Ministerstvo obrany dnes před společnou tiskovou konferenci podepsalo rámcovou smlouvu s českou firmou STV Group na pořízení až téměř 47 000 kusů neprůstřelných vest za 1,67 miliardy korun. Vesty má společnost dodávat do roku 2025 a obrana je bude objednávat podle aktuální potřeby. STV Group ministerstvo vybralo na základě výběrového řízení vyhlášeného loni v květnu. Se zajištěním dodávek neprůstřelných vest mělo v minulosti ministerstvo potíže.
Masivní škrty by armádu připravily i o ponožky, řekl senátorům generál

Proti možným škrtům v obranném rozpočtu se v posledních týdnech postavila řada expertů, ale i poslanci sněmovního výboru pro obranu a také Senát. Ten přijal jednomyslně usnesení, že by Česká republika kvůli koronavirové krizi neměla ustoupit od investic do své obrany a případným změnám v plánovaném vyzbrojování musí předcházet důkladná analýza.

Odborníci poukazují na to, že právě investice do obrany a s tím spojená účast domácího průmyslu na armádních zakázkách může být pro domácí ekonomiku velmi významným impulsem. Za pokračování modernizace armády se postavil také prezident Miloš Zeman. Stát by podle něj vojákům neměl kupovat do výzbroje „staré železo“.
Ten v rozhovoru pro ČTK uvedl, že krize kolem pandemie nového typu koronaviru bude mít dopad i na rozpočet armády, ale v každém resortu je samozřejmě možné najít úspory.

Připomněl, že ministerstvo obrany již letos ohlásilo škrty ve výši 2,9 miliardy korun, které převede zpět do státního rozpočtu. Podle Zemana nejsou úspory ve výši tří miliard „příliš mnoho“.

MERKELOVÁ CHCE VOLNÝ POHYB PO EVROPĚ

Německo by mělo pokračovat v uvolňování omezujících opatření, koronavirus však podle kancléřky Angely Merkelové zůstává i nadále nebezpečím. Občané by neměli riskovat, aby se nemusela vrátit tvrdá a svobodu omezující opatření, řekla ve středu. Merkelová také podpořila pohyb po schengenském prostoru bez kontrol od půlky června.

V pandemii a s virem stále žijeme a ještě tomu tak dlouhou dobu bude,“ varovala ve středu Merkelová, podle níž bylo od začátku jasné, že bez účinného léku a očkovací látky není možné koronavirus zastavit, ale jen zpomalit. Což se podle ní podařilo díky tomu, že lidé, hospodářství i stát v těžké době drželi pohromadě.

Úspěch je podle kancléřky zároveň závazkem neohrozit společně dosažené. „Nevzali jsme na sebe od března všechna dříve nemyslitelná omezení v našem životě a v naší práci a podnikání a také dočasná omezení našich práv, abychom teď riskovali recidivu, protože nebudeme opatrní,“ řekla. Obyvatelé Německa by toho neměli chtít moc příliš rychle. Kdyby bylo nutné obnovit restrikce, bylo by to podle šéfky německé vlády deprimující

Německo by mělo při uvolňování opatření v jednotlivých spolkových zemích být odvážné, ale zároveň pozorné, aby neztratilo vývoj pandemie ze zřetele, uvedla Merkelová. Také se vyslovila pro postupné uvolňování hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru. V polovině června by pokud možno měla Evropská unie znovu fungovat bez nich, míní kancléřka.

Počet nově registrovaných infekcí se v Německu v poslední době pohybuje pod úrovní tisíc denně, zatímco ještě začátkem dubna byl běžně na čtyřech až šesti tisících denně. Celkem zatím spolková republika zaznamenala přes 170 tisíc infekcí. Téměř 149 tisíc lidí se vyléčilo, přes 7 600 zemřelo.

MEZI MIGRANTY V ŘECKU, V USA VZROSTL POČET MRTVÝCH

Dva migranti na řeckém ostrově Lesbos jsou nakaženi koronavirem. Podle neoficiálních zdrojů jde o první potvrzené případy nákazy koronavirem mezi migranty na řeckých ostrovech. Nejhorší situace kolem nákazy je ve Spojených státech, kde skokově narostl denní počet zemřelých na onemocnění covid-19 oproti posledním dvěma dnům.

Dva nové případy nákazy se nyní prokázaly u dvou běženců v táboře na Lesbu, kteří na ostrov připluli minulý týden z Turecka. Po připlutí musí migranti na čtrnáct dní do karantény. V tomto táboře je asi sedm desítek běženců. Také u nich jsou nyní prováděny testy na koronavirus, stejně jako je podstoupí pobřežní stráž a další lidé, kteří s dvěma nakaženými běženci přišli do kontaktu.

Agentura Reuters v úterý citovala nejmenovaný zdroj z ministerstva pro migraci, podle něhož „není absolutně žádný možný kontakt“ mezi tímto zařízením a táborem Moria na témže ostrově. V Morii žije na 17 500 migrantů uvnitř tábora a v jeho přilehlém okolí, ačkoliv kapacita zařízení je pouze asi šest tisíc lidí.

Špatné hygienické podmínky v přeplněném táboře dlouhodobě kritizují nevládní organizace, které po vypuknutí pandemie covidu-19 vyzvaly k jeho uzavření a převezení migrantů na pevninu.

Řecká vláda minulý měsíc začala s převozy migrantů z přeplněných táborů na ostrovech v Egejském moři, slíbila přestěhovat na pevninu na 2 380 běženců starších 60 let a chronicky nemocných s jejich rodinami. Minulý měsíc se potvrdil koronavirus u 150 migrantů izolovaných v hotelu na řecké pevnině.

V Řecku se dosud potvrdilo 2 744 případů nákazy koronavirem, z toho 152 lidí zemřelo. Řecko patří k zemím, které pandemii covidu-19 podle mnohých expertů zvládly lépe než mnohé ostatní státy, zejména díky včasným restriktivním opatřením. Ta tamní vláda zavedla v polovině března.

V Rusku poklesl počet případů nákazy

Rusko ve středu ohlásilo 10 028 nově potvrzených případů nákazy koronavirem za uplynulých 24 hodin, uvedly tiskové agentury. Celkový počet potvrzených případů v nejrozlehlejší zemi světa s přibližně 146 miliony obyvatel se blíží čtvrtmilionové hranici, podle agentury TASS se nakazilo celkem 242 271 lidí. Již v úterý se Rusko z hlediska počtu nakažených zařadilo na druhou příčku na světě po USA.

Hodně nakažených, málo mrtvých. Rusko oběti viru počítá po svém

Počty mrtvých v souvislosti s covidem-19 jsou v Rusku v porovnání s nejvíce postiženými země relativně nízké. Za uplynulý den zemřelo 96 lidí s koronavirem, o den dříve to bylo 107. Celkový počet obětí už dosáhl 2 212.
Ruský regulátor trhu, úřad Roszdravnadzor oznámil, že se přestanou používat plicní ventilátory typu IVL Aventa-M, vyrobené v Rusku po 1. dubnu letošního roku. Tyto přístroje totiž figurovaly ve dvou nedávných požárech nemocnic s oběťmi na životech.

V úterý při požáru v petrohradské nemocnici Svatého Jiří na severním předměstí Petrohradu zemřelo nejméně pět pacientů s koronavirem. Už v sobotu 9. května přitom hořelo v nemocnici v Moskvě, kde se rovněž léčili nakažení koronavirem. Plameny zachvátily jednotku intenzivní péče, kde jedna pacientka zemřela.

USA hlásí více zemřelých

Ve Spojených státech skokově narostl denní počet zemřelých na následky onemocnění covid-19 oproti posledním dvěma dnům. Podle středečních údajů Univerzity Johnse Hopkinse v zemi zemřelo za posledních 24 hodin 1 894 pacientů s koronavirem. V neděli a v pondělí se přitom denní bilance pohybovala pod hranicí 900 obětí.

Pandemie může přinutit migranty k cestě do Evropy, varuje azylový úřad

Spojené státy jsou zdaleka nejvíce zasaženou zemí na světě, od začátku pandemie evidují již 1,37 milionu lidí s nálezem SARS-CoV-2, z nichž jich 82 246 zemřelo. Podle průměru spočítaného z dvacítky epidemiologických modelů dosáhne v zemi celkový počet zemřelých v souvislosti s koronavirem k 6. červnu 113 tisíc, uvedli vědci z massachusettské univerzity.

Americký prezident Donald Trump usiluje o co nejrychlejší otevření americké ekonomiky, která je pandemií značně ochromena. Vlivný epidemiolog a člen krizového štábu Bílého domu Anthony Fauci však v úterý při slyšení v Senátu varoval před možnými „velice vážnými“ důsledky příliš rychlého rušení ochranných opatření přijatých ve snaze zabránit dalšímu šíření nákazy.

V Německu poklesl počet zemřelých i nakažených

Ve Velké Británii zemřelo s covidem-19 dalších 494 lidí. Denní přírůstek je tak nižší než v úterý, ale vyšší než v pondělí a o víkendu. Celkem s covidem-19 v Británii zemřelo již 33 186 lidí, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Potvrzených případů nákazy koronavirem hlásí země od počátku epidemie už téměř 230 000.

V Německu za poslední den zemřelo dalších 101 lidí kvůli komplikacím spojeným s covidem-19, od začátku pandemie si tak onemocnění v zemi vyžádalo již 7 634 obětí. Koronavirus se nově prokázal u dalších 798 osob, celkový počet pacientů s pozitivním nálezem na SARS-CoV-2 tím vystoupal na 171 306. V každodenní aktualizaci statistických údajů to uvedl Institut Roberta Kocha (RKI). Počet zemřelých i nakažených proti minulému dni klesl.

Uvolňujme pozorně, vyzývá Merkelová. Za měsíc chce volný pohyb po Evropě

Německo registruje podobný počet celkových případů koronaviru jako Francie, podle německých úřadů však v zemi s nákazou zemřelo několikanásobně méně lidí. Německo totiž provádí velké množství testů a řada dalších států jej sleduje jako příklad dobrého zvládnutí pandemie, poznamenala agentura Reuters.

V Itálii za uplynulý den v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo dalších 195 lidí, denní bilance se už několikátý den za sebou drží pod hranicí 200. Celkem už země eviduje 31 106 úmrtí.

Potvrzených případů nákazy nově přibylo 1 402, což je téměř dvojnásobek oproti pondělí. Skokový nárůst nových případů částečně souvisí s opožděnou statistikou z nejhůře zasaženého regionu Lombardie, který ve středu navíc oznámil 419 nakažených, které neevidoval v předchozích týdnech. Infekce se v zemi od propuknutí nákazy potvrdila u 221 216 lidí, což je šestý nejvyšší počet na světě

Španělsko oznámilo 184 nových úmrtí s covidem-19 a 439 dalších nakažených koronavirem, obě čísla jsou mírně vyšší než o den dříve, kdy přibylo 176 úmrtí a 426 nově nakažených. Celkem se ve Španělsku dosud potvrdilo 228 691 nakažených, z toho 27 104 lidí zemřelo a 140 823 nakažených se už uzdravilo.

Thajsko nemá žádný nový případ koronaviru

Thajsko oznámilo, že v zemi nebyl zaznamenán žádný nový případ nákazy koronavirem. Stalo se tak poprvé od 9. března, informovala agentura Reuters. Od začátku epidemie Thajsko zaregistrovalo 3 017 případů nemoci covid-19 a 56 úmrtí pacientů s touto chorobou.

Brazílie eviduje za posledních 24 hodin dalších 881 zemřelých po komplikacích spojených s covidem-19, což je dosud nejvyšší denní přírůstek, jaký země zaznamenala od začátku pandemie. S nákazou tam zemřelo dohromady již 12 400 lidí. Přítomnost SARS-CoV-2 se nově prokázala u 9 258 osob. Jihoamerická země nyní hlásí již 177 589 pacientů s potvrzenou infekcí.

Brazílie s asi 210 miliony obyvatel je nejhůře zasaženou zemí Jižní Ameriky. V posledních dnech tam rychle přibývá zemřelých i nakažených, podle expertů je přitom stav pandemie v zemi výrazně horší, než uvádějí oficiální statistiky, jelikož má Brazílie příliš malé testovací kapacity.

Brazilský výzkumný ústav Fiocruz ve své nové studii tvrdí, že koronavirus se v Brazílii šířil již začátkem února, tedy o několik týdnů dříve, než úřady nákazu potvrdily u prvního člověka. V tomto čase přitom v zemi vrcholilo období karnevalů, při němž se miliony Brazilců účastní bujarých oslav na ulici.

V Chile se zdravotnictví kvůli pandemii covidu-19 blíží limitu lůžkové kapacity oddělení intenzivní péče, která jsou v celé zemi zaplněna už ze tří čtvrtin a v chilské metropoli z téměř 90 procent. Informoval o tom v úterý deník El Mercurio. Počty nových případů nákazy koronavirem přitom v zemi stoupají, celkem je 31 721 nakažených a 335 mrtvých.
Koronavirus se také již rozšířil do všech 54 afrických zemí, píše agentura AP. Jako poslední zaznamenalo virus na svém území malé království Lesotho v jižní Africe, které ve středu oznámilo první registrovaný případ.

FICOVA ASISTENTKA MAFIÁNOVI: PŘES MĚ PEREŠ PENÍZE

Slovenská média v úterý zveřejnila další přepisy šifrované komunikace. Tentokrát se však jedná o italského podnikatele Antonina Vadalu. Ten si intenzivně psal se svou bývalou milenkou Máriou Troškovou. A to i v době, kdy pracovala pro tehdejšího premiéra Roberta Fica. Vadala se kontakt s asistentkou nejméně jednou snažil využít ve svůj prospěch.

Slovenská média upozorňují, že zveřejněná komunikace nutně neznamená, že by Fico osobně pomáhal mafii. Dopisování Troškové s Vadalou mu však ani příliš nepomáhá. Znovu totiž dokazuje, jak blízko k němu zločinci měli.
Z Miss Universe do úřadu premiéra. Ficova asistentka má pestrou minulost

Kontroverzní podnikatel, kterého už italské soudy poslaly na devět let do vězení za pašování kokainu, si se svou bývalou milenkou psal dlouhá léta. Většina zajištěných konverzací obsahuje soukromé záležitostí obou lidí a pochází z roku 2014, kdy Trošková Vadalovi například vyčítala, že kvůli němu nedostala práci.

„Vyšlo najevo, že přes mě pereš peníze! Mají mě v databázi jako tvého bílého koně,“ vmetla mu tehdy s tím, že takto se muž k milované ženě nechová a že od něj už nic nechce. „Mohla jsem mít skvělou práci a klid od idiotů. Kvůli tobě to všechno padlo a jsem bez peněz. Dej mi pokoj!“ psala mu.

Vadala popřel, že by ji tajná služba sledovala, a kontroval, že to on jí dal práci i peníze. „Dej si hlavu do pořádku. Já jsem směrák, nejsem opozice a nevidím důvod, proč by mi měli dělat intriky,“ odpověděl lámanou slovenštinou.

Rozhovory exmilenců ovšem neustaly ani v roce 2017, kdy už Trošková pracovala na slovenském Úřadu vlády přímo pod Ficem. Podle Denníku N tehdy tajné služby musely vědět, o koho se jedná.

Ke zprávám, které si Vadala se svou expartnerkou vyměňoval, se dostala mezinárodní síť investigativních novinářů OCCRP, do které patří také Investigativní centrum Jána Kuciaka. Právě zavražděný novinář ve svém posledním článku upozornil, že italský mafián Ficovu –⁠ a tehdy vládní –⁠ stranu Směr-SD veřejně podporoval.

„Víš, že mám rád Směr i premiéra, i když ho osobně neznám. Dvanáct let jsem za Směr bojoval a budu i dál, protože mnozí z nich jsou mí kamarádi,“ napsal Vadala také Troškové v srpnu 2017. Kontakty se svou kamarádkou se snažil využít, když právě potřeboval.

Ficovu asistentku například požádal o přímluvu ve chvíli, kdy chtěl na finanční správu v Michalovcích dostat svého člověka, protože měl v plánu dostat na Slovensko kamiony z Turecka s neznámým nákladem. Trošková mu odepsala, že se mu pokusí pomoct. Nakonec se jí to však nepodařilo, píše server Sme. Italská policie také zachytila na čtyři sta telefonátů mezi Vadalou a Troškovou z doby, kdy už Trošková pracovala pro Fica nebo předtím jako asistentka pro jednoho z poslanců Směru.

Fico, který po posledních volbách i se Směrem skončil v opozici a na nejbližším sněmu se bude rozhodovat o jeho budoucnosti v čele strany, se ke zveřejněné komunikaci odmítl vyjádřit.

RADNICE VÍDNĚ PODPOŘÍ RESTAURACE, LIDEM ZAPLATÍ VEČEŘI

Vídeň rozdá svým obyvatelům poukázky do restaurací v hodnotě 25 a 50 eur (688 a 1 376 korun). Radnice tím chce podpořit restauratéry zasažené opatřeními proti koronaviru. Rakouská média ale připomínají, že se blíží regionální volby.

„Od poloviny června zahajujeme akci, při níž všechny vídeňské domácnosti obdrží poukázku pro návštěvu vídeňského gastronomického podniku. Pětadvacet eur pro jednočlennou domácnost, padesát eur pro vícečlennou domácnost,“ oznámil sociálnědemokratický šéf rakouské metropole Michael Ludwig.

Poukázky podle něj obdrží 950 tisíc vídeňských domácností. Lidé je budou moci použít ve všech z přibližně šesti tisících gastronomických podniků, které se tento pátek chystají otevřít po dvouměsíčním nuceném uzavření.„Chceme zajistit rozmach. Dokud tu nejsou turisté, mají vídeňští restauratéři dostat podporu,“ řekl starosta. Městskou pokladnu to vyjde na 40 milionů eur (1,1 miliardy korun). „Můžeme si to dovolit,“ dodal Ludwig s tím, že poukázky budou chráněné proti padělání a platit budou až do září. Lidem přijdou poštou.

Rakouské deníky Der Standard a Kurier připomínají, že opatření může souviset se začínající předvolební kampaní před regionálními vídeňskými volbami, které se budou konat na podzim. V nich bude Ludwig a jeho Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) obhajovat letitou vládu nad rakouským hlavním městem.

RAKOUSKO CHCE BRZY OTEVŘÍT HRANICE, NĚMECKO NÁVRAT K NORMÁLU

Pro Rakousko je prioritou otevření hranic se sousedními státy, prohlásila ve středu tamní ministryně turistiky Elisabeth Köstingerová. Výslovně zmínila Česko a Slovensko. Také německý ministr vnitra Horst Seehofer chce na hranicích s Českem návrat k normálnímu hraničnímu provozu. Otevírání hranic doporučila i Evropská komise.

„V první linii nyní vidíme východní země, například Česko a Slovensko,“ řekla v rozhlasové stanici Ö1 Elisabeth Köstingerová o plánovaném uvolňování režimu na hranicích. Rakouský kancléř Sebastian Kurz a další rakouští představitelé v uplynulých dnech opakovaně hovořili o tom, že na otevření hranic s Českem mají velký zájem.

Rakouský kancléř ve švýcarské televizi SRF v úterý prohlásil, že ještě tento měsíc by chtěl uvolnit kontroly na pomezí se Švýcarskem zavedené kvůli koronaviru a v červnu pak plně obnovit překračování hranic bez kontrol.
Kurz v rozhovoru dále prohlásil, že rakouským cílem je vedle nového režimu se Švýcarskem také uvolnit situaci na hranicích s Německem.

„Rozhovory s Německem pokračují výborně. I zde je možné očekávat průlom,“ řekl Kurz. Rovněž prohlásil, že Švýcarsko s Rakouskem by chtěly hranice s Německem uvolnit rychleji, ale na brzdě prý stojí německá spolková země Bavorsko.
Ve středu pak APA s odvoláním na informace rakouského kancléřství ohlásila plné otevření rakouských hranic s Německem od 15. června. Kurz telefonicky jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a ve středu bude o dalších krocích diskutovat rakouská vláda, doplnila APA.

Vídeň nedávno sdělila, že o brzkém návratu k normálu na hranicích jedná také s Českem.

V rámci kroků, které měly zpomalit šíření nákazy koronavirem, uzavřelo Rakousko podobně jako jiné země hranice se sousedy a omezilo vstup jen na odůvodněné případy. Podle současných ustanovení platí v Rakousku zavedení hraničních kontrol s Německem, Itálií, Švýcarskem, Lichtenštejnskem, Českem a Slovenskem do 31. května a kontroly jsou i na hranicích s Maďarskem a Slovinskem.

Německo od soboty částečně uvolní kontroly

Německo od soboty ukončí kontroly na hranicích s Lucemburskem. Stejný krok brzy chystá s Dánskem. Kontroly hranic s Francií, Rakouskem a Švýcarskem sice budou pokračovat do 15. června, ale v uvolněném režimu, oznámil německý ministr vnitra Horst Seehofer. Ministr chce návrat k normálnímu hraničnímu provozu i na hranicích s Českem a Polskem. Německo bude usilovat například o změny karanténních opatření.

Kontroly na hranicích s Francií, Rakouskem, Švýcarskem, Lucemburskem a Dánskem spolková republika kvůli koronaviru zavedla 16. března. Prodlouženy byly již dvakrát. Hraniční přechody s Českem a trojicí dalších sousedních zemí Německo nekontroluje, také zde jsou ale v pohraniční oblasti četnější hlídky.

Zatímco Rakousko a Německo se chystají otevřít hranice, Polsko prodlužuje jejich faktické uzavření. Píší to tiskové agentury s odvoláním na polské ministerstvo vnitra. Varšava v březnu uzavřela hranice cizincům, aby zastavila šíření nákazy koronavirem. Od té doby bylo omezení čtyřikrát prodlouženo, připomněla agentura Reuters.

Hranice smějí překračovat jen polští občané, diplomaté, cizinci s povolením k pobytu či profesionální řidiči, a to jen na vybraných hraničních přechodech. Takových je na hranicích s Českem 18, s Německem 16, se Slovenskem pět a s Litvou tři, podotýká agentura PAP.

Evropská komise ve středu doporučila státům EU postupně otevírat hranice s ohledem na vývoj pandemie. Země by neměly nikoho diskriminovat a umožnit cesty za prací a rodinou.Teprve ve druhé fázi, kterou komise časově nespecifikovala, by se měly kompletně otevřít hranice celého schengenského prostoru, jenž umožňuje volný pohyb. Státy by i poté měly na svém území uplatňovat nezbytná hygienická opatření, aby se nákaza nezačala znovu šířit.